Oferta a subvence


Zhruba před měsícem a půl jsem tu psal o prastarém kamenném mostě, který je zván Žižkův. https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2015/06/06/most-a-jeho-povest/ V článečku jsem zmiňoval i regulaci potoka, přes který původně vedl. Při svých toulkách různými historickými daty jsem narazil i na okolnosti oné regulace. Dosud jsem se totiž domníval, že regulace byla provedena na základě nějakého rozhodnutí státních úřadů. Ale opak je pravdou. Nyní budu citovat z Kroniky obcí Horní Poříčí a Dolní Poříčí, kteréžto obce  samy se o regulaci přičinily. Takže ani Katovice, kterým původně most patřil, ani stát. Opis je pořízen z materiálu Státního archivu Třeboň © přesně tak, jak je rukou psán.

„Až do roku 1929 potok tak zvaný Březová  protékající od Babyn ku Lhotě a dále zdejším katastrem až ku hoře Katovické tvoří svým tokem veliké záhyby. Vodní koryto bylo velice úzké a břasou zarostlé tak že při i sebemenších deštích voda zbřehu vystoupila, louky kolem potoka zaplavila, čímž vznikaly škody nedozírné, při senosečích staly se případy, že tráva na řadech byla vodou odnesena, i v kopách často kopy odneseny. Při takovéto povodni často i zdraví lidské ohroženo, stalo se ku př. že lid byl nucen buďto potahem a i ručně posekanou trávu odnášeti. při sušení většinou okolo potoka se nemohlo sušiti a musela se tráva odnésti a neb potahem odvézti.

Aby zabráněno stále opakujícím škodám, utvořeno vodní družstvo a připojeno ku vodnímu družstvu stávajícímu v Horažďovicích.  Předsedou vodního družstva zvolen Občán náš Vach František ml. Jednatelem zvolen Vipler Josef tajemník okresního výborů a nápotomní právní rada v Horažďovicích. Plány a rozpočty které zdělány jíž v roce 1911 použity, jen rozpočty za jednotlivé práce zvěčeny  dle stávajících cen. Rozdíl oněch cen vypracovala rada zemědělská svými odbornými úředníky dle zdělení po hodinách, což ovšem bylo nuceno družstvo doplatit.

Na to zahájeno řízení ofertní a nejnižší nabídku podal Jindřich Bubla stavitel z Horažďovic.

Podány žádosti o subvenci jak státní tak zemskou, a docíleno přislíbení subvence v procentech 80.

Ku konci roku 1929 započato s pracemi napotoce a sice od hory Katovické, kde vytarasen i břeh řeky Otavy s velikým nákladem který ovšem nese Zemský výbor.“

Tolik tedy zápis z roku 1929.

Povšimněte si oněch dvou v nadpise uvedených pojmů. Ofertní řízení neboli oferta je nám dnes známé Výběrové řízení. Zatím se mi nepodařilo objevit příslušný zákon o řízení ofertním  (ZŘO), který by stanovoval podobné podmínky jako náš ZZVZ (zákon o zadávání veřejných zakázek).

Druhým pojmem je subvence. Co to vlastně je, ta subvence?

Server managementmania.com ji definuje takto:

Subvence je forma finanční podpory (dotace) poskytované na nějakou přesně vymezenou činnost.

Subvence v praxi: Subvence jsou nejčastěji poskytovány státem (státní subvence) na nějakou přesně vymezenou činnost, která je ve veřejném zájmu. Subvence může být poskytována jednotlivcům, nějaké konkrétní organizaci nebo celému odvětví.  Státní subvencování  (Subsidization) může mít podobu přímého poskytnutí prostředků (například finanční prostředky, bezúročná půjčka) nebo to může být subvence nepřímá (např. formou daňové úlevy, snížených odpisů, úvěrů s nízkým úrokem, snížené clo, podpory spoření atd.). Subvencováni mohou být spotřebitelé nebo producenti.

Zde se opět odvolám na svůj dřívější  článek na téma dotací.  https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2015/04/17/dotace-2/ . Prostě říkejme tomu, jak chceme, ale bez pomoci státu (případně držitelů peněz v dobách dávných) se některé investice prostě uskutečnit nemohly ani za feudálů, ani za buržuů, ani za komančů a ani dnes.

Nu a z mého profesního pohledu je zajímavá zmínka o připravenosti na tuto akci, kde bylo potřebné pouze upravit rozpočet do soudobých cen.

Vězte, že historie nás neustále učí, a kdo je dobrým žákem, bývá dobře připraven.

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

44 reakcí na Oferta a subvence

  1. Jan napsal:

    To je trochu jinak. Ve skutečnosti je prïmárně oferta sleva, ale původně to znamená oběť tu náboženskou, třeba býka na oltáři . A protože sleva je vlastně skutečnost, kdy se obětuje ve prospěch prodeje část původní ceny (bohu obchodů a zlodějů Mercuriovi, Hermovi) , tak proto se to ve středozemních jazycích ustálilo jako název pro pojem sleva. Takže ve Španělsku máte hlavně teď na obchodech všude napsáno oferta a superoferta, čili sleva a supersleva.
    A protože, aby člověk uspěl, tedy aby se mohl nabízet (služby), tak musil v minulosti jít s cenou dolů čili slevit, čili obětovat část ceny ve prospěch obchodu, aby byl uzavřen a ten pojem sleva se takto přeneseně použil pro pojem nabídka. Ale původně nabídka vždy vycházela ze slevy , takže se to slovo ujalo i ve smyslu nabízet (myšleno za TO, že SLEVÍM).Třeba v němčine je oběť (třeba nehody opfer, čili ta původní ofer jako ta náboženská, tak obojí viděli podobně, oběť bohům nebo náhody= nehody jim připadalo podobné.
    I offer to you , já nabízím Vám .
    Výběrové řízení, to je už dost odlišný název, co slevu neevokuje. Ostatně ve středozemních jazycích je výběrové řízení dle výběru. Třeba La selección procedimiento, mando,concurso, La elección idem,idem,idem de lienzo.

    • strejda napsal:

      Teorie je teorie a bez praxe je k ničemu. Je mnoho slov, která mají různý význam daný časem a užitím. Třeba kůň, býval to v prastarých časech pouhý čtvernožec, později i sportovní nářadí. Každý podle účelu věděl o co jde a nijak se nad tím nepohoršoval a nedumal proč kůň a ne kráva, nebo nedej bože, vůl.
      A tak je to i s ofertou. Říkejme tedy koni kůň a ne vůl a ofertu berme za nabídku.
      A můžeme diskutovat k věci.

      • Hudec napsal:

        Kůň.
        V originálním deníku Járy Cimrmana byla nalezena kresba koně s popisem „kůň“, vedle téhož ve zmenšenině s popisem „hříbě“. Na protější straně deníku pak obrázek tělocvičného koně s popisem „kůň“, vedle obdobný ve zmenšenině s popisem „koza“. A k tomu geniální poznámka velikánova: „NECHÁPU“.

    • Bavor V. napsal:

      Slyšeli jste slovo boží, amen.

  2. blbíš napsal:

    „Prostě říkejme tomu, jak chceme, ale bez pomoci státu (případně držitelů peněz v dobách dávných) se některé investice prostě uskutečnit nemohly ani za feudálů, ani za buržuů, ani za komančů a ani dnes…“
    Vím, jak to myslíte, pane Bavore, protože (téměř) vždy šlo o mimořádné a uvážlivé (i několik věků přetrvávající) investice. Ale asi mi dáte za pravdu, že nikdy se k nim nepřistupovalo tak, jak můžeme v současnosti vidět téměř u každé finanční translace. Jako hospodáři se už ani nestydíme, že žijeme a plánujeme na dluh, to je na tom to nejtragičtější. Dokonce to došlo tak daleko, že ty půjčky se staly součástí plánování! A protože od svých maminek, které držely v rodinách kasu (a víceméně i vyrovnané rodinné rozpočty) to ti potentáti nemají, tak si dejte otázku, čí, či jaké zadání plnili/plní. Bohužel z dnešního pohledu je např. příspěvek z ROPu na soukromou hospodu některých vyvolených ta „některá investice“. . . je mi to bohužel líto, ale je!!! Až se půjčka stane v uvažování a hlavně v plánování naší současnosti a budoucnosti MIMOŘÁDNÝM PROSTŘEDKEM, pak mi o těch „některých investicích“, pane Bavore, můžete vykládat. Doufám, že mi to nemáte za zlé. Dám Vám příklad . . . jak se mám například dívat na budoucí „některé investice“ nové ministryně školství, která ještě neusedla na stolec a už natahovala ruku, aniž by si sama OVĚŘILA a hlavně VYJASNILA TOK STÁVAJÍCÍCH PENĚZ na ministerstvu. Ale hlavně že ví, že jí chybí na, jak jinak, než „některé investice“ asi tak 1,5 mil. Kč. Prostě renesanční manažerka a všichni jí to žerou a neumí ji postavit do latě! Proč? No protože takových ekonomů je tam, včetně Slávka, habaděj.
    P.S.
    a to, pane Bavore, jsem si o Vaší „některé investici“ nedovolil uvažovat jinak, než o investici ve veřejném zájmu. Asi bude muset PS ustanovit komis, která by nám blbíšům konečně vysvětlila pojem investice ve veřejném zájmu, přiznávám, že po těch 25 letech bezbřehého přiklepávání „některé investice“ mám v tom hokej

    • Hudec napsal:

      Přesně! Podpora/dotace jako výjimka a (snad) v obecném zájmu – ANO. Podpora/Dotace jako princip hospodaření – NE.
      Princip „Peníze do Bruselu, trochu odčerpat, peníze zpět, trochu odčerpat, stavět blbosti (když už ty peníze přišly)“.
      Fakt je, že zrovna bruselské dotace podporují zaměstnanost – takových lidí, co je na ně přilepeno/přisáto, to se hned tak nevidí. Já taky…..
      Ty parametry jsou především u složitějších projektech prakticky nesplnitelné. Zrovna dnes si na poradě u mého klienta, který staví spalovnu komunálního odpadu, zodpovědní libovali, že, jak obecně známo, projekt nezískal dotaci z Bruselu. Protože v průběhu výstavby takového zařízení nastává řada změn proti projektu (běžná věc) a to je v rozporu s poskytnutím dotace. Mít tu dotaci, tvrdí, že by tu spalovnu nejspíš nikdy nedostavěli.

      • blbíš napsal:

        „…a to je v rozporu s poskytnutím dotace…“ a nemůže to být, pane Hudče, třeba tím, že těm (samo)vyvoleným z happy EU jde hlavně o to, mít každou sekundu naprostou kontrolu nad vším, tedy i nad směřováním penězovodů?

  3. Lex napsal:

    Je to poměrně prosté.
    Po ustavení Republiky Československé bylo v roce 1920 vydáno Nařízení vlády republiky Československé č 667/1920 Sb.,ze dne 17. prosince 1920 o zadávání státních dodávek a prací. (Zadávací řád.) /Nařízení vlády namísto zákona na základě Zmocňovacího zákona č. 337/1920 Sb./. Moderní norma. Týkala se však pouze STÁTNÍCH zakázek – viz ustanovení § 1 – „Ustanovení tohoto nařízení platí pro dodávky a práce, které zadávají úřady státní správy a jimi spravované ústavy, podniky a fondy.“
    Jak to ale souvisí s „ofertním řízením“? – takhle – viz ustanovení § 1 odst. 3 Vládního nařízení č. 66/1930 Sb. z. a n. – „U větších staveb obcí, okresů, zemí a jiných veřejnoprávních korporací neb ústavů a obecně prospěšných stavebních sdružení může býti nařízeno provedení ofertního řízení, veřejného neb omezeného, na něž jest užíti obdobně ustanovení vládního nařízení ze dne 17. prosince 1920, č. 667 Sb. z. a n., o zadávání státních dodávek a prací (zadávací řád).“, dříve prakticky shodně Vládní nařízení č. 57/1927 Sb. z. a n..

    Jasné?
    U státních zakázek se konalo „zadávací řízení“, u zakázek obcí, okresů, zemí a jiných veřejnoprávních korporací nebo ústavů a obecně prospěšných stavebních sdružení se MOHLO konat „ofertní řízení“, což bylo v bleděmodrém totéž. jako „zadávací řízení“ u zakázek státních.

    Faktem ale je, že ani mi se nepodařilo dohledat normu, která by upravovala „ofertní řízení“ jako takové – šlo zjevně o záležitost z doby císařství – viz http://www.senat.cz/informace/z_historie/tisky/1vo/tisky/T2031_00.htm /zde šlo ale o nabídku na prodej objektu na Labi, což bylo asi běžnější, že se ofertní řízení jako řízení „nabídkové“ vypisovalo na prodej „veřejného“ majetku, nikoliv na výběr dodavatele prací).

    Z jiných srovnatelných norem je ale zřejmé, že měla-li být poskytnuta subvence, ať státní zárukou, půjčkou, daňovou úlevou, přímou finanční podporou nebo jakkoliv jinak. bylo zadávací či ofertní řízení nezbytné, bylo podmínkou.

    • Lex napsal:

      Ještě drobnost – žádnou normu ohledně „ofertního řízení“ za první republiky hledat netřeba, jak vyplývá z výše citovaného Vl. n. č. 66/1930 Sb. z. a n. – „na něž jest užíti obdobně ustanovení vládního nařízení ze dne 17. prosince 1920, č. 667 Sb. z. a n., o zadávání státních dodávek a prací (zadávací řád).“, což znamená, že „ofertní řízení“ se provádělo shodně (per analogiam) se zadávacím řádem.

    • Bavor V. napsal:

      Díky za info. Škoda, že nemůžeme znát ty podmínky podrobněji.Možná by to v porovnání s dnešními složitými knihami bylo velice zajímavé. Ostatně bývaly zákony pro lidi, ne jako dnes.

  4. Lex napsal:

    Proč bychom ty podmínky nemohli znát – pokud někoho zajímá „tapeta“

    667/1920 Sb.

    NAŘÍZENÍ
    vlády republiky Československé

    ze dne 17. prosince 1920

    o zadávání státních dodávek a prací. (Zadávací řád.)

    Na základě zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., se nařizuje:

    I.

    Ustanovení všeobecná

    § 1

    Ustanovení tohoto nařízení platí pro dodávky a práce, které zadávají úřady státní správy a jimi spravované ústavy, podniky a fondy.

    § 2

    Ustanovení tohoto nařízení netýkají se:
    1. dodávek, jež jsou vyhrazeny drobným živnostníkům podle zvláštních ustanovení;

    2. dodávek a prací pro účely vojenské, jež dle rozhodnutí ministerstva národní obrany veřejnou soutěž nepřipouštějí;

    3. dodávek výrobků polního a lesního hospodářství;

    4. dodávek a prací, které se provádějí ve vlastní režii některým odvětvím státní správy buď pro vlastní potřebu nebo pro potřebu jiného odvětví státní správy;

    5. uměleckých zakázek a uměleckých oprav, vyjímaje stavební úpravy.

    II.

    Způsob zadávání

    § 3
    Veřejná soutěž

    Dodávky a práce kromě výjimek v §§ 4 a 5 uvedených buďtež zadávány veřejnou soutěží.

    § 4
    Omezená soutěž

    S vyloučením veřejnosti, t.j. soutěží omezenou mohou býti zadávány:
    a) dodávky a práce, jichž veřejné rozepsání bylo by v rozporu s vojenskými nebo jinými důležitými veřejnými zájmy, nebo by způsobilo průtah v provedení na újmu veřejné bezpečnosti;

    b) dodávky nebo práce, jež v čase zadání mohou býti provedeny vhodným způsobem toliko některými podnikateli, nebo k jichž provedení je zapotřebí zvláštní odborné znalosti, hodnověrnosti a již osvědčené výkonnosti;

    c) dodávky a práce, jejichž úhrnná hodnota nepřesahuje 80.000 Kč. V tomto případě buďtež vyzváni k podání nabídky zpravidla nejméně tři uchazeči.

    § 5
    Zadání z volné ruky

    Z volné ruky, t.j. s vyloučením soutěže mohou se zadati:
    a) dodatečné objednávky původnímu dodavateli nebo podnikateli, nežádá-li vyšších cen, pokud tyto dodatečné objednávky nečiní více než 20 % původní dodávky nebo práce a pokud není možno rozepsati pro tyto dodatečné práce zvláštní nabídkové řízení. Tato omezení neplatí, jde-li o doplnění dodávek nebo prací, jež jsou nerozlučně spojeny s původní zadávkou a při nichž jest prokázáno, že v zájmu věci mohou býti provedeny toliko původním dodavatelem nebo podnikatelem;

    b) dodávky a práce, které mohou býti provedeny v tuzemsku toliko určitým podnikem v žádané jakosti, nebo které požívají patentové nebo vzorkové ochrany;

    c) naléhavé dodávky a práce, jež z vojenských důvodů nebo jiných důležitých veřejných dopravních neb obchodních zájmů naprosto nestrpí odkladu;

    d) monopolní a speciální předměty;

    e) dodávky, jejichž úhrnná hodnota nepřesahuje 20.000 Kč, a práce, jichž úhrnná hodnota nepřesahuje 50.000 Kč;

    f) dodávky a práce, pro něž při veřejné nebo omezené soutěži ani druhým rozepsáním nebylo dosaženo vhodného výsledku (§ 25, odst. 2);

    g) konečné dodávky a práce dodavatelů nebo podnikatelů, kteří nedostáli smlouvě v nějakém podstatném kuse (§ 29), zejména kteří nedodrželi stanovené lhůty.

    III.

    Nabídkové řízení

    § 6
    Rozepsání veřejné soutěže

    1. Rozepsání veřejné soutěže staniž se v úředních listech československého státu ve smyslu vyhlášky ze dne 30. prosince 1919 č. 4 Sb. z. a n. ex 1920; pokud jde o veřejné soutěže projektové nebo nabídkové technického rázu mimo to ve „Zprávách veřejné služby technické“. Oznámí-li se rozepsání také v denních a odborných listech, budiž při tom poukázáno na autentické rozepsání v listech dříve uvedených.

    2. V rozpise budiž uvedeno:
    a) jméno rozepisujícího a zadávajícího místa;

    b) předmět a rozsah dodávky nebo práce v hlavních rysech; při tom budiž vytčen rozvrh předmětu podle druhu prací, losů atd. a udána případná přípustnost alternativních nabídek (§ 16, odst. 2.), nabídek na dílčí dodávky nebo práce, jakož i výhrada děleného zadání (§ 10);

    c) údaje o případných vedlejších pracích, jakož i všechny okolnosti a neobvyklé požadavky, jež jsou podstatné pro vyšetření cen;

    d) lhůta splnění (§ 12);

    e) způsob stanovení cen (§ 13);

    f) lhůta pro podání a otevření nabídek a pro zadání (§ 14);

    g) výše případného vadia s udáním způsobu složení (§ 15);

    h) způsob vyrozumění uchazečů o přijetí nabídky (§ 26);

    ch) místo, kde lze nahlédnouti do pomůcek rozepsání, případně kde lze pomůcky obdržeti a za jakou cenu (§ 7);

    i) místo, kde se nabídky podávají a způsob podání.

    3. Kromě těchto údajů budiž v rozpise nebo v pomůckách jeho (§ 7) obsaženo ustanovení, jakým způsobem rozhodují se právní rozepře ze smluvního poměru.

    § 7
    Pomůcky rozepsání

    1. Pomůcky rozepsání, jež se skládají pravidlem ze všeobecných a zvláštních podmínek, plánů, výkazů prací, ceníků, předběžných výměr, nabídkových a smluvních formulářů atd., buďtež uchazečům pokud možno vydány za náhradu vlastních nákladů.

    2. Není-li vydání pomůcek možno, budiž uchazečům dovoleno do pomůcek nahlédnouti a zhotoviti si potřebné výtahy, opisy a kopie. K tomu účelu buďtež pomůcky pohotově chovány a vyloženy k nahlédnutí na místech ve vypsání uvedených. Úřady jsou povinny dbáti toho, aby do otevření nabídek jména uchazečů nevešla ve známost třetích osob.

    § 8
    Rozepsání omezené soutěže

    Při omezené soutěži platí pro vyzvání k účasti na soutěži ustanovení § 6, odst. 2. a 3., a § 7.

    § 9
    Předmět rozepsání a předpisy o provedení dodávek a prací

    1. Předmět rozpisu budiž v pomůckách zevrubně popsán; při tom buďtež uvedeny všechny okolnosti potřebné ku seznání rozsahu a způsobu dodávky nebo práce a všechny vedlejší výkony, jež jsou podstatné pro kalkulaci cen.

    2. Popisy a výkresy buďtež zhotoveny tak, aby cena mohla býti přesně vypočtena.

    3. Pro stavby buďtež vyhotoveny výkazy prací ve formě rozpočtů a v nich uvedeny i ony vedlejší výkony, jež jsouce sice podle obchodní zvyklosti v provedení obsaženy, mají snad v daném případě pro stanovení ceny zvláštní význam.

    4. Při zemních pracích, zakládání a pod. jest uchazečům sděliti nezávazné výsledky případně provedených šetření ohledně složení a jakosti půdy, a možno-li, dáti jim příležitost, by mohli sami svým nákladem šetření konati.

    5. Určitý původ nebo pramen odběru budiž předepsán jen tehdy, má-li rozhodující důležitost. Sluší-li přikládati původu nebo pramenu odběru hmot a předmětů zvláštní důležitosti při posuzování nabídky co do jakosti práce nebo dodávky, budiž žádáno jich jmenování, případně podání průkazu, ve kterém závodě byly předměty vyrobeny.

    6. Pro provedení dodávek a prací buďtež jako závazné předepsány podmínky rozepsání, případně dotyčné úřední předpisy; není-li úředních předpisů, má zadávací místo na vůli prohlásiti za závazné prováděcí předpisy příslušných odborných sdružení. Neobyčejné, v obchodu a tržbě neobvyklé požadavky nemají býti zpravidla kladeny.

    § 10
    Rozdělení rozsáhlých dodávek a prací

    1. Rozepisují-li se současně dodávky předmětů vyráběných různými odvětvími průmyslu, budiž pokud možno připuštěno, by se mohla nabídka činiti pro každý druh předmětů zvláště, a nebudiž trváno na tom, aby se nabídka musila vztahovati na všechny předměty.

    2. Při rozepisování dodávek rozsáhlejších buďtež pokud možno připuštěny též nabídky na dílčí dodávky.

    3. Rozepsání prací rozsáhlých buďtež, pokud to není na újmu provedení, rozložena pokud možno v jednotlivé druhy prací nebo na losy.

    § 11
    Zvětšení nebo zmenšení dodávek a prací

    1. Zvětšení nebo zmenšení zadávaných dodávek neb prací beze změny smluvních cen jest přípustno při dodávkách v mezích 10 % rozepsaného množství výrobků téhož druhu, při pracích v mezích 20 % rozepsaného množství téhož druhu práce.

    2. Výhrada zvětšení nebo zmenšení dodávky v mezích větších 10 % rozepsaného množství (odst. 1.) jest přípustna jen tehdy, žádají-li toho vojenské nebo jiné veřejné neb obchodní zájmy, nebo podléhá-li potřeba značnému kolísání.

    3. U prací může býti v rozepsání stanoven závazek, že jest dodavatel nebo podnikatel povinen provésti práce rozmnožené i o více než 25 % (odst. 1.), avšak bez újmy nového ujednání cen (§ 37), je-li v zájmu správného provedení nebo z veřejných ohledů nutno, aby původní podnikatel provedl zvětšenou práci sám.

    4. Je-li ve zvláštních případech (odst. 2. a 3.) nutno vyhraditi si možnost zvětšení nebo zmenšení dodávek nebo prací ve větší míře, nežli jaká jest podle odstavce 1. všeobecně přípustna, budiž na to již v rozepsání upozorněno.

    § 12
    Lhůta splnění

    1. Pro provedení buďtež vymezeny lhůty přiměřené způsobu a rozsahu práce nebo dodávky. Při stanovení lhůty splnění budiž případně udáno, do kdy má býti s prováděním nejpozději započato.

    2. Při dodávkách pro postupnou potřebu buďtež lhůty splnění stanoveny pokud možno tak, aby dodavatel byl stejnoměrně zaměstnán.

    3. Vymíní-li se dílčí dodávky, které mají býti provedeny po každé na zvláštní objednávku, budiž v rozepsání pokud možno uvedena také lhůta splnění každé dílčí dodávky.

    § 13
    Způsob stanovení cen

    1. Úředně vyšetřené ceny nebuďtež v rozpise nebo jeho pomůckách uváděny, ani jinak sdělovány. Vyšetření cen budiž ponecháno nabízeči, při čemž budiž požadováno, aby byly uvedeny podle druhu předmětu ceny jednotky podle váhy, výměry nebo kusu a úhrnná suma. Nesouhlasí-li úhrnná suma nabídky se sumou vyšetřenou podle jednotkových cen nabídky, rozhodují jednotkové ceny.

    2. Ve výkazech prací sepsaných ve formě rozpočtů (§ 9. odst. 3.) buďtež uvedeny výměry prací a předmětů podle plánů a výkazu hmot.

    3. Zadávání dodávek a prací za paušál jest přípustno; pokud jde o stavby neb jich části jen výjimečně po svolení nadřízeného úřadu. I v tomto případě budiž předmět ve smyslu § 9 zevrubně popsán, při čemž však jest vyhotovení podrobného výkazu prací ponecháno na vůli úřadu.

    4. Rozepisují-li se delší než jednoroční dodávky výrobků ze hmot, jež podléhají značnému kolísání cen, může býti předepsáno rozložení cen výrobků ve dva činitele, a to první stálý, druhý proměnlivý dle ceny hmot a vymíněna úprava proměnného činitele po uplynutí každého roku podle skutečných tržních poměrů. Podobně může býti postupováno také při rozepisování prací, podléhají-li ceny hmot potřebných ku jejich provedení nebo pracovní mzdy silnému kolísání. Při stavbách platí však smluvní ceny po celou dobu stavby.

    5. Po dobu mimořádných poměrů mohou až do odvolání ústřední úřady upraviti závaznost nabídnutých cen zvláštními ustanoveními.

    § 14
    Lhůta pro dodání, otevření a přijetí nabídek

    1. Lhůta k podání nabídek budiž vymezena v poměru k rozsahu rozepsaných dodávek nebo prací; při menších pracích a snadno proveditelných dodávkách budiž lhůta pro podání nabídek stanovena nejméně 14 dny, při rozsáhlejších pracích a větších dodávkách nejméně 4 týdny ode dne uveřejnění rozpisu. Žádají-li se vzorky, jichž zhotovení vyžaduje delší doby, nebo je-li třeba místních ohledání nebo předběžných šetření, budiž stanovena lhůta přiměřeně delší.

    2. Kratší lhůty nežli v předchozím odstavci uvedené připouštějí se jen v důležitých a naléhavých případech, nebo za výjimečných poměrů.

    3. Nabídky buďtež otevřeny možno-li ihned po uplynutí lhůty k podání nabídek, nejpozději však do 48 hodin.

    4. Lhůta pro zadání budiž co možno krátká, jmenovitě jde-li o předměty, jichž ceny podléhají častým změnám; v takových případech, jakož i při menších dodávkách a pracích, nemá lhůta tato překročiti 14 dní, při větších, složitějších zadáních, zejména je-li nutno zkoušeti vzorky, provésti větší výpočty, technická přezkoušení a pod., 4 týdny; je-li třeba schválení vyššího úřadu, smí lhůta pro zadání dostoupiti 8 týdnů.

    § 15
    Vadium

    1. Vadium budiž požadováno jen při rozepsání větších dodávek nebo prací, a to jen, pokud jest toho třeba k zabezpečení dodávky.

    2. Výše vadia budiž vyměřena okrouhle částkou mezi 3 % až 5 % rozpočtené ceny dodávky nebo práce.

    3. Vadium může býti složeno:
    a) v hotových penězích,

    b) ve státních dlužních úpisech republiky Československé; ve všech domácích, t.j. v území republiky Československé vydaných i splatných cenných papírech, které podle zákona jsou způsobilé k ukládání sirotčích peněz; v úpisech všeobecného státního dluhu bývalého Rakousko-Uherska, státního dluhu bývalých království a zemí na říšské radě zastoupených a bývalých zemí koruny uherské, státní losy v to počítaje; v přednostních dlužních úpisech železničních bývalým Rakouskem převzatých k placení, pokud příslušné trati probíhají, byť i jen částečně, územím republiky Československé.
    Svrchu vyznačené cenné papíry musí však býti znamenány v úředním kursovním lístku pražské bursy a musí, byly-li vydány před 1. březnem 1919, býti okolkovány podle zákona ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n., a prováděcích nařízení na jeho základě vydaných.
    Státní dlužní úpisy Československé přejímají se za denní kurs, ostatní pak svrchu vyjmenované cenné papíry nejvýše do dvou třetin denního kursu, v obojím však případě nikoliv nad jmenovitou hodnotu.

    c) Ve vkladních knížkách spořitelen, a to až do nejvyšší částky přípustné pro ukládání sirotčích a opatrovaneckých jistin, dále ve vkladních knížkách tuzemských peněžních ústavů podléhajících stálému dozoru veřejných orgánů.

    d) V záručních listech peněžních ústavů uvedených v odst. c).

    e) V záručních listech občanských záložen, úvěrných společenstev a spolků a okresních hospodářských záložen, jsou-li opatřeny úředním potvrzením místně příslušné berní správy (finančního ředitelství na Slovensku a v Podkarpatské Rusi) povolané k vyměřování jejich daně výdělkové, že záložna jest s to splniti garanční závazek.

    4. Uchazečům, jichž nabídky nebyly přijaty, buďtež vadia bezodkladně vrácena (§ 24, odst. 2.).

    § 16
    Forma, obsah a účinnost nabídek

    1. Nabídky buďtež podány na předepsaných, nebo v případě omezení soutěže (§ 4), dodaných formulářích. Uchazeč jest povinen nabídku vlastnoručně jménem a příjmením podepsati; protokolovaná firma podpisuje podle zápisu v obchodním rejstříku. Podává-li nabídku zmocněnec, jest povinen podepsati ji výslovně jménem zmocnitele, udati jeho přesnou adresu a přiložiti k nabídce právoplatně ověřenou plnou moc. Stejným způsobem třeba podepsati změny nebo doplňky nabídek, jakož i případná ohlášení o odstupu. Nabídky buďtež podány v zapečetěné obálce opatřené nadpisem v rozepsání určeným a podány vyplaceně místu v rozpise označenému. Kolkování nabídek a jich příloh řídí se platnými předpisy. Ústní, telegrafické nebo telefonické nabídky nejsou přípustny.

    2. Jsou-li podle rozepsání alternativní nabídky přípustny, buďtež podány současně s nabídkou podle úředního návrhu. Alternativní nabídky buďtež vypraveny obdobně jako nabídky na provedení podle vypsání. Nepřijme-li se alternativní nabídka, vyhrazuje si zadávací místo právo použíti alternativního návrhu k novému rozepsání; v tom případě jest však povinno honorovati alternativní návrh podle dohody, a nebylo-li jí docíleno, podle příslušných, toho času obvyklých sazeb.

    3. Nabídky mají obsahovati všechny v rozpise uvedené údaje, zejména však:
    a) přesnou adresu a označení uchazeče;

    b) výslovné prohlášení, že uchazeč zná veškeré podmínky a pomůcky rozepsání a že je uznává za rozhodné pro smluvní poměr; při stavebních pracích mimo to, že zná místní poměry staveniště;

    c) údaje žádaných cen v platné zákonné měně Československé republiky, a to cen jednotkových v číslicích i slovech a úhrnné částky;

    d) od společně nabízených osob prohlášení, že ručí za nabídku rukou společnou a nerozdílnou, dále označení osoby zmocněné k obchodnímu vyřizování a k přijímání výplat; ustanovení toto platí i o nabídkách společností a právnických osob;

    e) údaje o počtu a označení případných plánů, výkresů, vzorků atd., jež byly k nabídce připojeny; tyto doklady musí býti předloženy před otevřením nabídek a označeny tak, aby bylo zřejmo, ke které nabídce náležejí;

    f) požadované snad údaje o pramenech odběru; údaje tyto mohou býti učiněny ve zvláštní příloze a zůstanou, žádá-li toto uchazeč, úředním tajemstvím;

    g) průkaz o složení případně předepsaného vadia;

    h) prohlášení, že uchazeč stojí v slovu až do doby zadání, po případě až do jiné lhůty, kterou by uvedl, a že nepožaduje, aby dodržena byla lhůta ustanovená k přijetí slibu podle občanského, po případě obchodního zákona;

    ch) prohlášení, že uchazeč podrobuje se soudu zadávajícím místem označenému (§ 6, odst. 3.).

    4. Oprav nabídek jest se dle možnosti vystříhati; jsou-li opravy přece nutny, buďtež provedeny přeškrtnutím nesprávného a vepsáním správného znění nad tím a potvrzeny zvláštní, uchazečem podepsanou poznámkou; opravy jiným způsobem nejsou přípustny. Opravené číslice buďtež vyjádřeny slovy.

    § 17
    Podání a otevření nabídek

    1. Došlé nabídky i s přílohami opatří se u podacího místa na neotevřené obálce podacím záznamem, zapíší se do příslušného seznamu a odevzdají se neotevřené předsedovi komise k jich otevření ustanovené hned po uplynutí podací lhůty. Předseda komise otevře nabídky (§ 14, odst. 3.) a opatří je postupnými čísly v tom pořadí, jak jsou zapsány v seznamu, při čemž komise pokaždé zjistí, vyhovuje-li nabídka formálně (§ 16) a je-li opatřena všemi předepsanými doklady. Předseda oznámí pokaždé jméno uchazeče a obsah nabídky s vyloučením uvedených snad pramenů odběru a uvede případné alternativní návrhy (§ 16, odst. 2.); komise ověří zároveň případné opravy nabídky. Při obsáhlých nabídkách na práce stavební stačí za souhlasu komise přečísti pouze podstatný obsah nabídek a úhrnné ceny vypočítané z jednotkových cen.

    2. Komise k otevření nabídek skládá se zpravidla z přednosty úřadu, jenž soutěž rozepisuje, a dvou jím určených přísedících. Nabízeči a jejich zmocněnci jsou oprávněni zúčastniti se otevírání nabídek. Za nabízeče nebo jeho zmocněnce považuje se v případě pochybnosti ten, kdo se vykáže podacím lístkem nebo potvrzením o předložení nabídky.

    3. O otevření nabídek napíše se protokol, v němž se nabídky zanesou v pořadí, ve kterém došly, s udáním jména a bydliště uchazeče, datem podání a nabízenými úhrnnými cenami a s uvedením všech podstatných okolností. Nabídky samé opatří se záznamem, že byly vzaty na vědomí, a připojí se k protokolu, jejž podepíší veškeří členové komise. Přítomným nabízečům nebo jich vykázaným zmocněncům jest ponecháno na vůli protokol spolu podepsati.

    4. K později došlým nabídkám, změnám, doplňkům a prohlášením o odstupu nebudiž přihlédáno, leč že by byly podány poštou, a že by bylo prokázáno, že zásilka byla tak včasně podána, že by při řádné dopravě poštovní byla mohla zavčas dojíti. Byla-li tato okolnost nepochybně prokázána a nebylo-li zatím o zadání rozhodnuto, budiž nabídka projednána komisí k otevření nabídek ustanovenou, jež skutek zjistí, přihlédání k nabídce odůvodní a zpraví uchazeče, kteří byli přítomni při otevírání nabídek.

    § 18
    Zápověď dodatečného jednání s uchazeči

    Jakékoliv jednání zadávacího místa s uchazeči o předmětu rozepsání, jmenovitě o nabídnutých cenách, jsou za řízení zadávacího, t.j. od podání nabídky až k rozhodnutí zakázána, leč že by se jednalo o odstranění případných formálních závad nabídky (§ 16), vysvětlení ceny (§ 21, odst. 2.), prodloužení platnosti nabídky, případně požadované doklady o zdatnosti a výkonnosti uchazeče. Výjimkou jest případ, že by zadávka musila býti udělena cizozemskému uchazeči (§ 20), ve kterém případě jest dodatečné jednání o přiměřenou slevu nabídnutých cen přípustno, musí se však vždy provést se všemi domácími uchazeči, jichž nabídky nebyly vyloučeny (§ 21); dále jde-li o dodatečné rozdělení zadávky. (§ 23, odst. 2.).

    § 19
    Zadávací místo

    1. Zadání může se vykonati při dodávkách až do výše 300.000 Kč a při pracích až do výše 1,000.000 Kč, při dodávkách i pracích drobných živnostníků pak až do výše 300.00 Kč úřadem k tomu povolaným, a to na základě dobrého zdání příslušného odborného oddělení dotyčného úřadu; není-li takového, může býti vyžádán znalecký posudek. Při větších dodávkách nebo pracích staniž se zadání podle dobrého zdání zvláštní komise stanovené místem, jež o zadání rozhoduje. Komise tato se skládá z úřadujícího přednosty dotyčného úřadu nebo jím stanoveného zástupce, z úřadujícího přednosty příslušného odborného oddělení nebo jím stanoveného zástupce a dotyčného referenta, dle potřeby úředníka oddělení správního, po případě i oddělení finančního. Do komise mohou vyslati příslušné odborné korporace nestranného důvěrníka s hlasem poradním. Za tím účelem dlužno příslušnou korporaci zavčas vyrozuměti o zasedání komise. Ve zvláště důležitých případech mohou býti k jednání komise přibráni nestranní znalci s poradním hlasem.

    2. Právo k vyslání důvěrníka mají: při zadávání dodávek a prací z oboru drobných živnostníků – pokud tyto nejsou podle § 2. odst. 1., z tohoto řádku vyloučeny – příslušná státní nebo zemská rada živnostenská, a podle povahy dodávky i práce příslušná zemská odborná jednota nebo zemský odborný svaz; při dodávkách a výkonech průmyslu obchodní a živnostenská komora případně odborné sdružení dotyčného průmyslu, při stavbách pozemních podle toho, ku kterému oboru uchazeči náležejí, příslušné společenstvo stavitelů nebo příslušný svaz mistrů zednických a tesařských, případně, jsou-li mezi uchazeči členové inženýrské komory, též inženýrská komora, při stavbách inženýrských inženýrská komora. Zadávacímu místu ponechává se však na vůli pozvati k vyslání důvěrníka i jinou korporaci. Tyto korporace navrhují též znalce na požádání místa o zadávce rozhodujícího. Při požádání o vyslání důvěrníka, jakož i při žádosti o navržení znalců buďtež příslušným korporacím sdělena jména uchazečů.

    3. Důvěrníci v komisi zasedající nemají nároku na jakoukoli náhradu se strany zadávacího místa.

    § 20
    Přednost nabídek domácích uchazečů

    Dodávky nebo práce smějí býti zadány výhradně uchazečům usedlým v území Československé republiky, pokud zakázka může býti včasně a v příslušné jakosti v území republiky provedena a nepožadují-li tito uchazeči více než o 20 % vyšších cen nežli uchazeči cizí. Jinak lze dodávku nebo práci zadati uchazeči usedlému v cizině, při čemž však jest při ceně zakázky nad 5000 Kč zadání vázáno povolením ústředního úřadu.

    § 21
    Nabídky, jež dlužno vyloučiti

    1. Ze soutěže buďtež předem vyloučeny:
    a) nabídky došlé po uplynutí podací lhůty, s výjimkou podle § 17, odst. 4.;

    b) nabídky neodpovídající podmínkám a vzorkům, na jichž základě byla soutěž rozepsána, pokud nejsou přípustny nabídky alternativní (§ 16, odst. 2.);

    c) nabídky vykazující vady formální (§ 16), pokud je uchazeč nenapraví na vyzvání zadávacího místa ve lhůtě ve vyzvání stanovené;

    d) nabídky, jež, soudíc dle přiložených vzorků, zkoušek atd., nejsou způsobilé;

    e) nabídky, v nichž nejsou udány ceny, nýbrž jen úhrnkově nebo procenty vyjádřena zvýšení nebo slevy proti jiným nabídkám;

    f) nabídky uchazečů, jimž se nedostává zákonité způsobilosti k uzavírání smlouvy, nebo proti nimž je zahájeno konkursní nebo vyrovnávací řízení;

    g) nabídky uchazečů, již se provinili při veřejných pracích nebo dodávkách i jen pokusem podplatiti úřední orgány;

    h) nabídky uchazečů, kteří prokazatelně v posledních třech letech opětovně hrubě porušili zákonná nebo smluvní ustanovení na ochranu dělníků a zřízenců, o nemocenských pokladnách a úrazových pojišťovnách, jakož i těch, o nichž se prokáže, že v téže době opětovně neplatili smluvených, předepsaných neb v místě obvyklých mezd a platů;

    ch) nabídky uchazečů, kteří byli prokázaně shledáni při některé v posledních 3 letech provedené veřejné dodávce nebo práci nesolidními nebo nespolehlivými anebo přijali nebo jiným poskytli majetkové výhody za tím účelem, aby se buď sami nebo jiní o zakázku neucházeli nebo nabídku odvolali.

    2. Dále mohou býti vyloučeny nabídky, jichž ceny jsou v patrném nepoměru k dodávce nebo práci, takže za ně nelze očekávati řádného provedení. V případech pochybnosti o přiměřenosti cen budiž uchazeč ihned vyzván, aby ve stanovené mu lhůtě vysvětlil nabídnuté ceny.

    § 22
    Zadání

    1. Přihlíženo budiž jen k nabídkám, jež jsouce v každém ohledu přijatelny, zaručují včasné a správné provedení práce nebo dodávky. Výše nabídky není výhradně rozhodující pro zadání.

    2. Za šetření zásad uvedených v odst. 1. budiž po vyloučení nabídek uvedených v § 21. přijata zpravidla ze tří nejnižších nabídek ona, již dlužno pokládati v uvážení veškerých okolností za nejpříznivější. Nevyhovuje-li žádná z těchto nabídek a má-li býti přijata nabídka vyšší, nebo je-li nabídka nejvýhodnější o více než 15 % vyšší nabídky nejlevnější, rozhodne o zadání ústřední úřad.

    3. Při volbě nabídky budiž dána pokud možno přednost drobným živnostníkům a živnostníkům, kteří sami provádějí dotyčné práce nebo dodávky proti generálním podnikatelům, dále živnostníkům usazeným v dotyčném místě nebo jeho okolí; mimo to budiž přihlíženo k stupni zaměstnanosti toho kterého podniku.

    4. Byla-li uchazečům ponechána volnost návrhů co do způsobu jednotlivých konstrukcí a zařízení (§ 16, odst. 2.), nebo bylo-li jim ponecháno na vůli předložiti vzorky, zkoušky nebo ukázky, nebo konečně, mají-li sami stanoviti lhůtu provedení, budiž přijata nabídka, jež jest v daném případě nejzpůsobilejší a v uvážení veškerých okolností zároveň nejvýhodnější.

    § 23
    Rozdělené zadání

    1. Bylo-li rozdělení dodávky nebo práce vyhrazeno již při rozepsání soutěže (§ 10), budiž při zadávání postupováno podle § 22; při tom není závady, by se témuž uchazeči nezadalo i několik dílů, ačli poměry nevyžadují omezení zadávky na jeden díl.

    2. Nebylo-li rozdělení dodávek nebo prací vyhrazeno již při rozpisu soutěže, může býti zakázka rozdělena též dodatečně, avšak jen za souhlasu uchazečů, jichž nabídky podle úsudku zadávacího, po případě rozhodujícího místa přicházejí v úvahu pro rozdělení zadání. Při takovém dodatečném rozdělení zakázky budiž dbáno toho, aby nebyly rozdělovány dodávky nebo práce, jež se stanoviska technického tvoří jednotný celek, a budiž přihlíženo ke druhům dodávky nebo prací vzhledem k speciálním zařízením potřebným k jich provedení.

    § 24
    Výsledek nabídkového řízení

    1. Výsledek veřejné soutěže budiž uveřejněn v úředních listech, v nichž byla rozepsána soutěž (§ 6, odst. 1.).

    2. Uchazeči, jichž nabídka nebyla přijata, budou vyrozuměni; případná vadia vrátí se jim bez odkladu (§ 15, odst. 4.), jakmile předložil složní kvitanci, opatřenou nekolkovaným potvrzením příjmu. Vzorky, výkresy a jiné zvláštní doklady nabídky budou navráceny jen tehdy, bylo-li to v nabídce zvláště žádáno.

    § 25
    Opakování rozpisu

    1. Nepodalo-li nabídkové řízení příznivého výsledku, budiž rozepsána nová soutěž, a to zpravidla téhož druhu, jakou byla soutěž původní, ač nenastaly-li zatím předpoklady § 4 nebo § 5.

    2. Nedocílí-li se ani druhým rozepsáním vhodného výsledku, může dodávka nebo práce bez ohledu na způsob předchozích soutěží býti zadána z volné ruky (§ 5, odst. f), avšak za týchž podmínek, jež byly základem poslední soutěže.

    IV.

    Obsah a provedení smluv

    § 26
    Stanovení smluvního poměru

    1. Vyrozuměním uchazeče o přijetí jeho nabídky nastává oboustranně závazné právní ujednání mající platnost smlouvy dle přijaté nabídky a jejích podkladů.

    2. Po přání té které ze smluvních stran dlužno o uskutečněném již právním ujednání vyhotoviti písemnou smlouvu nebo zadávací zápis (akordní protokol).

    3. Zadání z volné ruky (§ 5) dlužno vždy písemně ověřiti, převyšuje-li úhrnná hodnota dodávky 5000 Kč, práce 10.000 Kč.

    § 27
    Několikaleté smlouvy

    1. Smlouvy o dodávkách nebo pracích pro opětující se potřebu musí se povždy vztahovati na určitou dobu, zpravidla však ne delší tří let.

    2. Smlouvy pro opětující se potřebu na dobu delší tří let smí býti uzavřeny jen s povolením příslušného ústředního úřadu.

    3. Ustanovení, že několikaletá smlouva, nebyla-li v jisté lhůtě vypověděna, pokládá se mlčky za prodlouženou, jest přípustno; přesahuje-li však roční hodnota předmětu smlouvy 50.000 Kč, jen za svolení příslušného ústředního úřadu.

    § 28
    Podstatné součástky smlouvy

    1. Podstatné součástky smlouvy tvoří nabídka, všeobecné a zvláštní podmínky, případně plány, výkazy prací, ceníky a ostatní pomůcky, jež byly podkladem zadání.

    2. Vyhotovuje-li se smlouva písemně, buďtež veškeré podstatné součástky smlouvy jako takové v ní označeny a k ní pokud možno trvale připojeny. Obsažné plány a výkresy, dále vzorky a pod., buďtež přiloženy a oběma stranami osvědčeny.

    § 29
    Obsah smluvní listiny

    Ve smlouvě buďtež co nejpřesněji vytčena vzájemná práva a povinnosti, a to na základě rovnocennosti obou smluvních stran. Jmenovitě buďtež uvedeny:
    a) předmět zadání s označením pramenů odběru, byly-li tyto zvláště vymíněny (§ 9, odst. 5.);

    b) smluvní ceny, ustanovení o způsobu placení a platebních lhůtách s udáním pokladny, která vyplácí;

    c) lhůta splnění (§ 12);

    d) ustanovení o následcích porušení smlouvy, zejména o následcích nedodržení lhůty splnění (výše případné smluvní pokuty, právo zadávky z volné ruky podle § 5 g na účet a nebezpečí dodavatele nebo podnikatele);

    e) výše kauce s přesným označením předmětu a doby ručení;

    f) ustanovení o převzetí dodávky nebo práce;

    g) ustanovení, jakým způsobem se rozhodují právní rozepře ze smluvního poměru.

    § 30
    Sepsání smluvní listiny

    1. Smlouva budiž sepsána v jediném prvopisu. Dodavateli nebo podnikateli buď vydán opis zadávajícím místem ověřený. Dodavatel nebo podnikatel jest však oprávněn do prvopisu smlouvy kdykoli nahlédnouti a poříditi si svým nákladem opisy příloh a snímky plánů.

    2. Oprav smluvní listiny jest se dle možnosti vystříhati; jsou-li opravy přece nutny, buďtež provedeny přeškrtnutím nesprávného a vepsáním správného změní nad tím a ověřeny podpisem obou stran; opravy jiným způsobem nejsou přípustny. Smluvní listina budiž vždy ostránkována.

    § 31
    Výplaty

    1. Výplaty buďtež poukazovány s největším urychlením.

    2. Převzetí dodávky nebo práce (kolaudace) budiž provedeno co možno nejdříve po dodání předmětů nebo dokončení prací, nejdéle však do 4 neděl po oznámení o provedení všech předepsaných předběžných šetření a zkoušek. Při rozsáhlých dodávkách a pracích, jichž úplné převzetí se může díti pouze na podkladě účtu a nemohlo by býti provedeno v uvedené lhůtě, budiž v této lhůtě zahájeno kvalitativní převzetí, aby mohla býti ustanovena doba ručení (§ 32, odst. 4.); kvantitativní převzetí budiž provedeno bez průtahu po předložení a prozkoumání závěrečného účtu (odst. 3.).

    3. Je-li povinností podnikatele předložiti účet, může mu býti k tomu stanovena přiměřená lhůta. Přezkoušení účtu provedeno budiž ve stejné lhůtě. Nebyla-li tato lhůta dodržena, a byl-li účet správný, má podnikatel právo žádati náhradu úroků podle odst. 5.

    4. Při déle trvajících pracích, jmenovitě stavebních, buďtež podnikateli poskytovány v přiměřených lhůtách splátky, a to ve výši 95 % částky zjištěné výdělkovými výkazy.

    5. Splátky buďtež vypláceny nejdéle do 6 neděl po předložení výkazů, doplatky na výdělkové sumy nejdéle do 8 neděl po kvantitativním převzetí práce nebo dodávky; z později vyplacených částek může podnikatel žádati náhradu úroků z prodlení. Není-li v určitých případech možno poukázati doplatky v uvedené lhůtě, budiž na to v zadávacích podmínkách poukázáno, a stanovena v nich jiná přiměřená lhůta.

    6. Ze splátek podnikateli náležejících mohou býti činěny srážky jen potud, pokud stavebníku vznikly již nároky proti podnikateli.

    § 32
    Kauce

    1. Při stanovení výše kauce a při určení, má-li býti zadržena po dobu ručení v celém nebo částečném rozsahu, nebudiž přestupována mez, jež se jeví nutnou k uchování zadavatele před škodou.

    2. Zpravidla nebudiž kauce vyměřována výše nežli 5 % smluvní ceny. Nepřesahuje-li cena 10.000 Kč nebo nedosáhla-li by kauce částky 500 Kč, může býti od požadavku složení kauce upuštěno.

    3. O způsobu složení kauce platí ustanovení § 15, odst. 3., o vadiu.

    4. Doba určení podnikatele budiž zpravidla počítána ode dne kvalitativního převzetí, a budiž protokolárně zjištěna. Byl-li předmět vzat v užívání před kvalitativním převzetím, budiž k tomu při stanovení doby ručení vhodným způsobem přihlíženo.

    5. Kauce budiž vrácena po uplynutí doby ručení bez průtahu, jakmile podnikatel splnil smluvní závazky.

    § 33
    Domácí původ hmot a předmětů

    1. Podnikatelé jsou povinni, není-li v rozepsání nebo jeho pomůckách jinak stanoveno, používati k dodávkám nebo pracím výhradně hmot domácího původu a předmětů v tuzemsku vyrobených; musí se podrobiti případné kontrole, že této povinnosti vyhověli a musí dostáti všem požadavkům, jež by byly kladeny k zjištění domácího původu.

    2. Zadávající místo může zprostiti podnikatele závazku podle odst. 1., podá-li hodnověrný průkaz, že hmoty a předměty nemohou býti opatřeny v tuzemsku v náležité jakosti nebo v potřebné době nebo v přiměřené ceně. Přesahuje-li však hodnota cizozemských hmot nebo předmětů 10.000 Kč, jest třeba svolení příslušného ústředního úřadu.

    § 34
    Povinnost zaměstnávati domácí dělníky a zřízence a péče o ně

    1. Dodavateli nebo podnikateli budiž uloženo, zaměstnávati domácí a za přibližně stejných podmínek v první řadě místní dělníky a zřízence a dbáti zákonných předpisů o jejich ochraně po stránce právní, zdravotní a bezpečnostní, tudíž i předpisů o pojištění proti nemoci a úrazu.

    2. Zadávací úřad má právo kontroly, jsou-li tyto zákonné i ostatní předpisy dodavatelem neb podnikatelem plněny, jakož i jsou-li dodržovány v námezdním poměru příslušné kolektivní smlouvy.

    3. Dodavateli neb podnikateli může býti uložena povinnost zaměstnávati též válečné poškozence, pokud jsou k příslušné práci způsobilí.

    4. Dělníci a zřízenci z ciziny smějí býti zaměstnáváni jen při prokázaném nedostatku způsobilých sil domácích.

    § 35
    Povinnost podnikatele k plnění závazků vůči živnostníkům, řemeslníkům a zaměstnancům

    1. Dodavatel nebo podnikatel jest povinen podati na úřední vyzvání vysvětlení o smlouvách uzavřených se živnostníky, řemeslníky a zaměstnanci a o plnění těchto smluv. Nevyhoví-li podnikatel takovému vyzvání, anebo není-li vysvětlení postačitelné, může úřad zadržeti splátky až do podání vyhovujícího vysvětlení.

    2. Neplní-li dodavatel nebo podnikatel smluvních povinností vůči živnostníkům, řemeslníkům a zaměstnancům, může zadávací místo jejich splatné pohledávky zaplatiti samo na účet dodavatele nebo podnikatele z jeho výdělků nebo ze složené kauce; dodavatel nebo podnikatel jest povinen k tomu účelu předložiti výplatní listiny i jiné potřebné pomůcky a prohlásiti, uznává-li požadavky za oprávněné. Neučiní-li tak v ustanovené lhůtě, nemá více práva činiti vůči úřadu ze splnění těchto požadavků nějaké nároky.

    § 36
    Smluvní pokuty

    1. Za nedodržení smluvních závazků, zejména lhůty splnění (§ 12) nebo za neoprávněné použití hmot a předmětů cizího původu (§ 33) mohou býti stanoveny smluvní pokuty.

    2. Smluvní pokuty za nedodržené lhůty splnění buďtež vymíněny jen tehdy, je-li podstatný zájem na včasném provedení, a buďtež vyměřeny ve výši přiměřené k hodnotě dodávky nebo práce, jakož i se zřením ke škodě, která by nedodržením lhůty mohla vzniknouti.

    § 37
    Zvětšení nebo zmenšení prací a dodávek

    1. Při zvětšení prací nebo dodávek nad přípustné meze (§ 11, odst. 1.) jest nutno nové ujednání cen, ačli stavebník nezadá zvětšené práce nebo dodávky jinému.

    2. Za zmenšení prací nebo dodávek přes přípustné meze (§ 11, odst. 1.) bude podnikateli hrazena prokázaná škoda až do výše 10 % ze smluvní hodnoty takového zmenšení – s vyloučením náhrady za ušlý zisk – a mimo to bude mu poskytnuto odškodnění za připravené, avšak pro zmenšení dodávky nebo práce neupotřebené, jinak nezhodnotilné hmoty a předměty.

    § 38
    Zajištění závaznosti tohoto nařízení

    Pokud ustanovení tohoto nařízení mají býti závazná pro dodavatele neb podnikatele, buďtež pojata do podmínek rozepsání.

    V.

    Ustanovení přechodná a konečná

    § 39

    Dodávky a práce již rozepsané, ale dosud nevyřízené, provedou se podle dosavadních předpisů.

    § 40

    Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení a vstupuje s výjimkou uvedenou v § 39 na místo všech jiných předpisů týž předmět upravujících.

    § 41

    Provedením tohoto nařízení pověřují se veškerá ministerstva, kterým se zřením ku zvláštní povaze dodávek a prací jimi projednávaných přísluší vydati případné prováděcí předpisy.

    • Bavor V. napsal:

      A to je celé????😮

      • Lex napsal:

        Ano, Bavore, to je celé. A účinné to bylo až do 30.9.1950, kdy to bylo nahrazeno zákonem č. 99/1950 Sb., o hospodářských smlouvách a státní arbitráži. Naprosto logicky, žádné „zadávací řízení“ už se nekonalo v podmínkách státní hospodářské soustavy. Plán, rozpočet, realizace nastoupily místo výběru soukromých firem na (dnešní) tunelování veřejných zdrojů (já vím, dělo se to i tehdy).

        Co mě ale na tom předpisu velice těšilo, je – cituji – „Přihlíženo budiž jen k nabídkám, jež jsouce v každém ohledu přijatelny, zaručují včasné a správné provedení práce nebo dodávky. Výše nabídky není výhradně rozhodující pro zadání.“ – tím mám na mysli, že žádné donekonečna vítězení stavebních firem, které dosud zprasily na co sáhly, ale vždy vyhrají s nejnižší nabídko (teprve posléze, po vítězství průběžně navyšovanou cenou, firmu Eurovia ani nebudu zmiňovat), a toto – „§ 33 Domácí původ hmot a předmětů“, „§ 34 Povinnost zaměstnávati domácí dělníky a zřízence a péče o ně“, „§ 35 Povinnost podnikatele k plnění závazků vůči živnostníkům, řemeslníkům a zaměstnancům“ – a dalo by se pokračovat……. .
        Zajímavé, inspirativní.
        Místo toho, aby tady byl brán vzor, přijme se zhovadilost typu Eliášova nového Občanského zákoníku.

        Ale co, jsme přece v ČEZské republice.

        • Bavor V. napsal:

          To se mi také líbilo.

        • kchodl napsal:

          K Vaší poslední větě: Jedná se o útok na ČEZ, a samozřejmě také útok na českou státnost jako takovou. Komolení jména, znaku (Kchááárl a krteček), to vše jsou psychologické operace proti naší zemi. A samozřejmě také proti státní firmě ČEZ, kterou by konkurenti z „spojeneckého Západu“ rádi rozkulačili a ovládli. Je to idiotské, protože ČEZ jako takový má na politiku a vládu minimální vliv, nikdy o to jeho vedení nestálo.

          Mimochodem, ČEZ upřednosťnuje domácí dodavatele, což je v EU velký zločin, také to stálo v pozadí za pomluvami manažerů ČEZu ohledně podílů ve Škoda Plzeň.

          • Lex napsal:

            Mám věřit, že jste „zcechovatěl“, že používáte ironii či sarkasmus těžko rozeznatelné od vážně míněného sdělení?

            V tomto případě si nepochybně děláte „prdel“, přiznejte.
            Jinak bych musel napsat (raději to ani nenapíšu), že nejde o žádný útok na českou státnost či na („státní“ /prdlajs státní, ale „většinově státní“) firmu ČEZ (na Kchááárla a krtečka prdím bobky).

            Tak od konce prvního odstavce: Jaký vliv má vedení ČEZu na politiku vlády si netroufám tvrdit, jen jsem přesvědčen, že jde o „množství větší než malé“.
            Pokud jde o „rozkulačení“ ČEZu, rozkulačit si ho můžeme jen my sami, tak, jako to bylo s vodárnami a kanalizacemi a dalšími firmami, jejichž rozhodující podíl byl v držení domácích veřejných subjektů. Tak, jako jsme jen my sami rozkulačili plynovody a ropovody. A jak jsou stále politické snahy rozkulačit už i poslední „síťovou“ službu, tj. Českou poštu.

            A „útok na českou státnost“?
            Ano, ale ne na „českou státnost“, ale na TENHLE ZPŮSOB české státnosti. Způsob, který se téměř zcela odtrhnul od svých občanů, kteří by ho měli ztělesňovat, a to ve jménu – vlastně, v čím jménu? Iluminátů, co zřídili TENHLE ZPŮSOB Evropské unie a nadále jej ženou do absurdna, až ke konečné rvačce a každou skývu? Nebo ve jménu Bilderbergu?
            Nebo ve jménu PNAC? Nebo ve jménu NWO (což je víceméně „sjednocená množina předchozích dvou „jmen“)?

            Tak tedy, kchodle, kápněte „božskou“!

        • Joda napsal:

          A co takový §21, odst.1, písmena h, a ch, a §21, odst.2.
          To je síla!

    • Hudec napsal:

      Já to samozřejmě nepřečetl, je to mimo oblast mých zájmů, ale stejně jste v tomto ohledu hvězda, Herr Oberst.

      • Lex napsal:

        Udělal jste chybu, Herr Hauptmann, že jste to nečetl. Minimálně ta ustanovení paragrafů, na které jsem dal zvláštní odkaz. Ale stojí to za pozornost celé. Proti tomu dnešnímu svinstvu.
        Ačkoliv chápu, že EU je ÚDAJNĚ založena primárně na volném pohybu osob, zboží a služeb (jó, tůdle, máš ho vidět), tak zákon by měl zabraňovat diktátu globálního kapitálu, který pochopitelně nemá sídlo u nás.
        Jo, taky si přečtěte ustanovení § 21, které nabídky jsou z řízení vyloučeny.

        Nebude vás po přečtení nutit na nauzeu? Mě ano.
        A to ještě „kchodl“ – prý „útok na českou státnost“ (jo, nevěřím, že to nemyslí jako sarkasmus, ale vyjádřit se mohl).

        • Cech napsal:

          Ba né útok na ovčany vypadá jinak.
          Pro identifikaci útoku je nezbytně nutné umět násobit.
          http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Policie-zadrzi-denne-20-az-50-nelegalnich-migrantu-oznamil-premier-385343
          No a nyní se pokusme o ten jednoduchý výpočet :
          122 x 50 = 6100 . – pokud budeme respektovat obecné zákony matematiky.
          No a kolik že to budeme od tohoto okamžiku přijímat těch zákonných uprchlíků ?
          nyní 400 .-
          tedy 6500 již v tomto okamžiku.
          To znamená že za 2 měsíce to bude oněch 61x 50 = 3050 + 6100 + 400 = 9550.
          NO a ke konci roku to je to opravdu onen Okamurou slíbený 1 750 000 uprchlíků.
          To ovšem jasně znamená, že částka 1 100 000 000 musí být navýšena na 2,6125 mili.
          No není ta Dienstbierova ČSSD k zulíbání.
          Tož opravdu Dienstbierovci se fakt snaží.

          • ji5 napsal:

            Čechu, nesmíte brát Okamuru vážně.

            Kdybychom denně odchytili 50 nelegálů, tak by to bylo za rok 365 x 50 = 18250 lidí. Sobotka, Zeman ani žádný jiny papaláš se nenamáhá vysvětlit, co se s těmi lidmi stane.

            A jsme zase u toho: ČR není přijímací, ale cílová země. To znamená, že si můžeme vybrat těch několik set prověřených křesťanů a dovolit jim, aby přijeli, až jim to povolíme.
            Zmíněných 18250 lidí můžeme klidně vrátit do přijímacích zemí, tedy na Slovensko nebo do Maďarska. Nebo je můžeme nechat projít do Německa, ať si tam s nimi poradí sami.
            Vyhazovat peníze za policii a nebo armádu nedává valný smysl.

            Zřizování jakýchsi uprchlických center, nejlépe někde ve vzdálených vesnicích je dokladem stupidity českých politiků. A současně neschopnosti medií klást otázky.
            Zase znova: do těch táborů nepřijdou žadatelé o povolení pobytu v ČR. Přijdou tam ti, kteří je na základě prověření jejich křesťanství již mají.

            Aby se takoví lidé co nejdřív postavili na vlastní nohy, je třeba, aby byli umístěni tam, kde jsou sociální služby, zdravotnictví, školy a jazykové kursy a hlavně možnost najít zaměstnání a bydlení.

            Protože mám svoje zkušenosti s přistěhováním do Kanady, kde tohle již dávno pochopili, jsem ochoten dosti podrobně a zadarmo popsat třeba i samotné Marksové, jak kanadský systém funguje a jaké má slabiny.

            Nýmandům v české vládě velí strach o koryta nepopudit Okamuru a Bartoše. Nemohou se totiž dost dobře postavit proti heslu „Čechy Čechům“. Nejraději by nedělali vůbec nic.

  5. tata napsal:

    Jak jsem po dlouhou dobu psal že bohužel nevěřím že by ty peníze co nesl v krabici mohl považovat za nastražené….TAK je skandální že on za celkem v rosudku figuruje 22 milionu….právně jak vysvětloval LEX PRAKTICKY NEDOKÁZANÉ……….Dostane 8.5 natvrdo a ztratu všeho zabaveného asi vté hodnotě……….KDYŽ dokázaný uplatek kolem 40 melounů přesně se mi to nechce hledat a zapomněl jsem byl u NOVÁKA ohodnocen 4 roky a pokutou asi 5 milionů.
    A TO NEMLUVÍM o daleko větších lumpech bez trestu

    • jaa napsal:

      ále no tak tato – vždyť je přece jasné, že Dienstbier a spol. nevládnou všem socanům a tak sob+otku je nutno udržovat v napětí a nejistotě. Jak jinak než pomocí spřátelených neúplatných – co v\nášejí rozsudek. J epřece jasné – že Rath se odvolá a bude se odvolávat až k metě nyní nejvyšší – Štrasburku – bude-li ještě existovat apak to rupne… hmm někdo tu dával 7nebo 8 let…😉 vydrží-li ˇČesko do té doby. ataky o zrušení jisté úmluvy. Proč si propána m\slíte , že nám němci odmítají platit restituce. Není-li žalobce – není soudce a nebude-li Česka, které se snaží všemi možnými způsoby rozparcelovat – nic se nebude po němcích chtít…Proč b\ y jinak – viz – ČEZ, Avia, Aero… a další????

      • tata napsal:

        Nezlobte se ta odpověd je jak dort od pejsek kočička.

        • jaa napsal:

          no já vím, ale všechno souvisí se vším, bohužel.

        • blbíš napsal:

          . . . nemusíme všemu rozumět, ale máte pravdu, tato, v těch jeho souvislostech, aby se prase vyznalo

          • jaa napsal:

            hmm, občas se mi to stává,. V práci mi říkávali , že myslím až za roh. Ať jim dám čas než si to přeberou a pak to většinou brali sakumprásk. Tak se nezlobte, já se polepším.

            • blbíš napsal:

              . . . tak za roh, říkáte, to Vám velice přeju (my staříci jsme rádi, když kromě moči udržíme alespoň jednu myšlenku a to k tomu nepotřebujeme žádný čas, ten bohužel pracuje proti nám) . . takž mějte s námi strpení – hezky pomalu, zřetelně, polopaticky . . . a možná Vám někteří z nás někdy i porozumí

  6. kchodl napsal:

    OT: zachytil jsem zprávu, že američtí dobrodinci chtějí udělat z Oděsy a okolí něco jako jižní Kalifornii. Zvolili si k tomu – kromě Míši Sakašviliho – také zástupce ministra zahraničí USA Williama Brownfieldse. Nomen omen.

    Brownfields = zkrachovalá krajina a města, plná spadlých vybydlených domů, zrušených zkrachovalých továren a jejich trosek, často obydlená gangy a nezaměstnatelnou spodinou.

    Beru to jako jasný důkaz přítomnosti Špagetové obludy (JHW, Nejvyšší jsoucno, …), která si v takovýchto slovních žertících přímo libuje🙂

    Nakonec, s tou jižní Kalifornií to v jednom ohledu nebude v Oděse tak těžké – kurev, pasáků, zločinců, drog, … je tam habaděj. I když v 90. letech půlka svlečen měla SPID (ruský AIDS), určitě již jsou nahrazeny novými čerstvými ročníky. Jen netuším kde vezmou tolik těch latinos zločinců, bez nich to pravá jižní Kalifornie nebude. Ledaže by je nahradili PSi.

  7. jaa napsal:

    Může mi někdo vysvětlit co znamená či obnáší—— „demokratizace demokracie“?

    • blbíš napsal:

      . . . tento politologický jev nastává, pane Jaa, když z nějakých blíže nespecifikovaných demokratických snah se stávající málo demokratická demokracie stává demokracií ještě méně demokratickou, než byla před započetím těch demokratických snah . .. jak prosté, jak logické! . . . a až si to přeberete, tak si to třeba vezměte se vším všudy sakumprásk,

      • vittta napsal:

        Jen aby to nebylo nedemokratické, jinak všechno povoleno!

        • blbíš napsal:

          Vaše pochybnost musí politologům působit přímo bolest. Omlouvá Vás, že zřejmě jemné politologické oscilační jinakosti nebudou Vaším denním chlebem, jinak by Vám bylo hned jasné, že nedemokratické by to bylo, kdyby následek blíže nespecifikovaných demokratických snah uplatňovaných na málo demokratické demokracii končil standardní demokracií!

      • jaa napsal:

        to je tak krásné – dík, já myslela že je to něco ve smyslu „poturčenec horší turka“ a ono je to zatím – “ ještě větší demograt než jsme mysleli“.uff

        • blbíš napsal:

          Jaa-sněnko (mohu-li, když nejste chlap), prosím abyste byla ve Vámi započaté politologické terminologii důsledná. Sama jste nastolila velice závažný politologický problém či výraz, cituji: “demokratizace demokracie“ a požádala jste o pomoc s jeho vysvětlením a já s vrozenou skromnou plachostí jsem se toho zhostil a podal Vám definici (i když “demokratizace demokracie“ je pro nás politology běžně se vyskytující axiom). Vaše překvapivé, výše uvedené zakončení, je však velice nesprávné a je vidět, že moje snaha měla cenu pověstných perel. Už ten výraz, cituji: „demograt“ , který jste dokonce zveličila takovým neobvyklým výrazem, cituji: „větší“. Promiňte mi, ale nebráním Vám si, cituji: “myslet.uff“, co chcete, ale mějte na paměti, že ráno si diskusi přečtou lidé (nebo dokonce sám pan Bavor, k tomu ještě pátý) a co si o Vás pomyslí. Sem totiž chodí lidé, kteří se chtějí něco dozvědět, naučit, přiučit, předávat vědomosti !!!

    • vittta napsal:

      To je prostě takový překladatelský oříšek.
      Kolik třešní-tolik višní.

  8. e-liška napsal:

    A také OT: francouzští chovatelé už několikátý den slušně cvičí s vládou- nějak nepochopili ten volný evropský trh, dánské a německé maso není vítáno.
    Ta O-DĚS-a . . . – nemám slov.

    • blbíš napsal:

      e-liško, Eliško…ten volný trh nikdy nebyl, není a nebude a pokud myslíte evropský volný trh, tak, Eliško, ten nikdy nebyl, není a nebude.
      Mějte se a mějte slov!

  9. blbíš napsal:

    . . . sakra, holky, proč nejdete spát? Kdo má tušit, že pod nickem jaa se skrývá ženská!!!
    Bacha kluci, na hradě je ženská!

    • jaa napsal:

      už jdu, sice už moc nepatřím k nočním můrám, ale na nové vydání si ráda počkám. No a ten dnešek byl i díky Vám obzvlášt vydařený. Tak dobrou, když se konečně trochu ochladilo.

Komentáře nejsou povoleny.