Na Strakonickém panství roku 1840


Díl druhý – o obchodu, průmyslu,  sociální péči a dopravě

S policejními řemesly a svobodnými živnostmi jakož i s obchodem bylo k 1.červenci 1838 na celém panství (s vyloučením města) zaměstnáno 134 mistrů a jiných oprávněných s 69 tovaryši, 20 učni a 515 jinými pomocnými pracovníky. Hlavní živností, která zejména ve Strakonicích silně je provozována, a také v okolí mnoho rukou zaměstnává, je výroba tzv. turecké nebo orientální červené čepice z ovčí vlny, pro kterou v Bezděkově (Bezdiekau) 1. k.k. továrna se zemským privilegiem (firma: Wolf Fürth) existuje, která 500 osob zaměstnává. Kromě toho bude tato průmyslová výroba od 2 dalších tovaryšů v Bezděkově provozována.

Mezi zbývající pracovníky se počítá 5 pekařů, 1 sládek, 2 kořalečníci, 5 bednářů, 6 řezníků,  1 sklenář, 5 hokynářů, 1 pláteník, 3 koželuzi, 1 zedník (8 tovaryšů), 20 mlynářů, 1 hřebíkář,  1 sedlář, 2 brusiči, 2 zámečníci, 21 kovářů, 14 krejčích, 17 ševců, 3 kameníci, 1 punčochář (strumpfstricker), 1 stávkař (strumpfwirker), 6 stolařů, 5 hrnčířů, 1 valchář, 4 cajkáři (v Radomyšli), 1 cihlář, a 1 tesař (8 tovaryšů). V obchodě jsou 3 majitelé obchodů smíšeným zbožím, 5 hokynářů a podomní obchodník.

Městys Radomyšl (Radomischel) je k držení 2 výročních trhů  (neděle po Filipu a Jakubu,  a po Egidiu) a jednoho týdenního trhu (pondělí) oprávněn. Na výročních trzích najde místo ve 40 až 50 boudách a stáncích velké množství  střižního a jiného zboží, také dobytek. Týdenní trhy nebudou asi drženy kvůli nedostatku a konkurenci.

Mezi zdravotnickým personálem najdeme 1 vrchnostenského graduovaného  lékaře (ve Strakonicích) a 6 babic (2 v Bezděkově, ostatní v Radomyšli, Krtech a Předních Ptákovicích (Vorder-Ptakowitz).

Předpisům vyhovující ustanoven byl s účinností od 1.ledna 1832  nezávislý chudobinec mající ke konci roku 1837 základní jmění 735 zl. 27 kr. C.M.(konvenční měny) a 2258 zl. 25¾ kr. WW. (vídeňské měny). Příjem byl v průběhu roku 106 zl. 27 kr. C.M., a 56 zl. a 24¾ kr W.W., z toho příspěvek 35 9 zl.W.W. z vrchnostenské renty. Almužny činily 611 zl. 30 kr. W.W. podělených zcela bezmocných chudých bylo 65. Kromě toho bylo 430 práceschopných chudých vrchností řemeslem za 1820 zl. zaopatřeno. Mimoto najdeme ve Strakonicích 3 panské chudinské špitály a sice a) Špitál u sv.Markéty (Spital St.Margareth). který mimo budovu měl pozemků  982 J. 433 c S polí, 117 J. 1470 c S úhoru, 13 J. 723 c S luk,  6 J. 1426 c S zahrad, 11 J. 928 c S rybníků,  140 J. 168 c S pastvin a 117 J. 755 c S lesů, celkem 1507 J. 1103 c S. Ten obývali 3 muži a 3 ženy  s bydlením a otopem zdarma, kompletním oděvem a každý denně 8 kr.W.W..  Tento špitál, ke kterému patří kostel Sv.Markéty byl založen již 1321 a byl poté Vilémem ze Strakonic maltézskému konventu darován. V r. 1455 odkázal špitálu Benedikt von Bratschitz (z Bratčic), bývalý vlastník půdy v Kozlově a převor téhož konventu ves Kozlov. Skrze velkopřevora Jodoka svobodného pána z Rožmberka  toto obdarování bylo formálně ustaveno, a do královských Desk Zemských vloženo. Velkopřevor Gundaker Poppo říšský hrabě z Dietrichsteina navýšil majetek postoupením práva výnosu a roboty ze vsi Horní Poříčí (Ober-Pořitsch);  b) špitál Sv.Jana Křtitele stojí pravděpodobně od prastarých časů, a byl znám bez doložené první zakládací listiny. Poprvé v r.1821 tehdejší velkopřevor hrabě Vincenc Kolowrat Liebštejnský  (Vincenz Kolowrat Liebsteinsky) na popud vrchní k.k. Zemské vlády formální nadační list pro sebe a své následovníky sepsal. I v tomto špitálu žijí 3 muži a 3 ženy  s bydlením a otopem zdarma prostřednictvím úhrady z vrchnostenské renty ale namísto dělení peněz dostatečný obilní deputát z vrchnostenských skladů.   c) Mindlentovská chalupa chudých byla založena r.1792 strakonickým děkanem Mathiasem Mindlentem a je využívána 4 chudými vdovami s bydlením zdarma i s roční peněžitou částkou po 4 zl. W.W. Majetek tohoto zařízení obnáší 58 zl. 12¼ kr. W.W.

Spojení panství s okolním kraji usnadňují dvě hlavní cesty a silnice (Chausseen), které se ve Strakonicích křižují.  Pasovská cesta přichází sem od severozápadu z panství Osek a Štěkeň a prochází Strakonice jižně přes Přední Zborovice (Vorder-Zborowitz) do Volyně (Wolin). Budějovická cesta ze severozápadu od Horažďovic přichází, do zdejšího dominia jen v Horním Poříčí, jde pak přes Hoštické panství Dolní Poříčí (Unter-Pořitsch) a Katovice (Katowitz) do Strakonic a vede pak přes Bezděkov jihovýchodně do panství Štěkeň.

Ve Strakonicích je k.k. povozní a listovní pošta. K dopravě cestujících je dostavník ze Strakonic do Prahy. Také cesta Volyňského dostavníku vede do Prahy přes Strakonice.

Vysvětlivky: Jitro – katastrální jitro (Joch) = 5 755 m2

                  c Sáh (čtverečný nebo řemenový sáh) (Klafter) – 3,597 m2

Příspěvek byl publikován v rubrice Strakonice se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 reakcí na Na Strakonickém panství roku 1840

  1. K-k. napsal:

    článeček mne moc potěšil! Děkuju! Kdysi jsem se pokoušela dát dohromady mapku řemesel (a řemeslníků) v Kadani na konci 19.století. Nakonec z toho byly mapky tři, protože se to na jednu absolutně nevešlo – a i ty tři s tím měly co dělat!😀
    Jen jsem u tohohle článku měla problém s pochoipením přesné „náplně práce“ některých řemeslníků (například „cajkář“) a tak jsem se přeptala googlu a on mi nabídnul tenhle hezký slovníček: http://brtpichlavec.sweb.cz/ves/remesla/remesla2.htm🙂

  2. Slim napsal:

    Bavore, myslíte si, že by se k pozdějšímu sobotnímu super hot večeru hodil malý hudební přídavek, třeba pod tento článek ?
    Mám tu jeden operní koncert pod širým nebem, ale není to Krumlov.

    • Bavor V. napsal:

      Slime
      z objektivních důvodů se pohybuji u bedny jen sporadicky, takže klidně sem něco dávejte.

  3. Slim napsal:

    Děkuji Bavore.
    Dnes by to chtělo koncert z Arktidy, ale bude to jen Berlín 2006.
    Lesní scénu „Waldbühne“ postavili kdysi náckové, ale slouží dosud.

    Když si rozkliknete ‚Více‘ pod klipem vidíte celý program, ale všech 20 kousků
    nemusíte poslouchat…
    Villazón není příliš disponovaný, ani akustika pochopitelně není dokonalá.

    Netrebko nicméně září. Hlasově i jinak. Když si vzpomenete, jak byla až moc štíhlá
    v předešlém létě v Traviatě v Salzburgu, tak tady se začíná zaoblovat a je asi
    v ideálním bodě své ženskosti. Mmm
    Za poslech, podlé mého, stojí třeba druhý kus, Nářek Federikův.

    A rozhodně si nedejte ujít závěrečné 2 kousky (1:38:48).
    Nejprve přípitek z Traviaty. Až tady jsem se přiučil, že přípitek je italsky
    „brindisi“. To má to město pěkné jméno.

    No a pro rozparáděné obecenstvo se hodí i opereta, zvlášť když se k tomu dělají
    patřičné opičky.

    A jedna zvláštní zmínka: noční scéna z Othella (č.5). Dáme si to ve zvučnější verzi
    i s titulky ještě jednou.

    Othello a Desdemona si dojatě a roztouženě vyprávějí o své lásce.
    Na konci přijdou nádherné fráze:
    Zářící Pejády se noří do vln – Je už pozdě – Pojď, Venuše nám svítí

    Già la pleaide ardente in mar discende – Tarda è la notte – Vien … Venere splende.

    Oba borci zkušeně konají své dílo. Domingo upírá oči k obloze jako starý lev, který se
    chystá strhnout mladou gazelu.

    • Miluše napsal:

      Nádhera, srdečné poděkování za výběr muziky pro tento horký večer🙂

  4. Slim napsal:

    No Miluško, Bernard Wooolley by určitě poznamenal něco jako: Pane ministře, když chce lev strhnout gazelu nemůže koukat k obloze.. Zejména ne starý lev.😀

    Myslím, že se mi z toho vedra včera už kalila mysl.

Komentáře nejsou povoleny.