Na Strakonickém panství roku 1840


strakonice_1780_11

Při svých toulkách jsem narazil na zajímavou knihu, kterou roku 1840 vydal německy píšící amatérský geograf Johann Gottfried Sommer. Je součástí rozsáhlého díla, které popisuje všechny tehdejší kraje Království Českého. Díl, který mne zaujal, popisuje můj kraj Prácheňský. Z něj vyjímám tehdejší panství Strakonické, které zhruba odpovídá původnímu rozsahu téhož panství za vlády Bavorů ze Strakonic.

Statistické a topografické údaje odpovídají roku sepsání, historický exkurs je naprosto zmatečný. Sommer totiž  jednak obsazuje pány ze Strakonic do pozic johanitských převorů, jednak poslední dva zcela pomíjí. Nicméně z hlediska místopisu a  stavu obyvatelstva a jejich majetku je kniha velice cenným podkladem. Místopisné názvy jsou uváděny v současné podobě v závorce s německým překladem, tak jak je uveden v knize. Nesmíte být tedy překvapeni občasným používáním diakritiky v německých slovech. Tak to skutečně je napsáno v originálu. Občas se vyskytuje i dvojí německé jméno téhož českého významu.

 Díl první – základní popis panství, jeho vymezení , historie a využívání přírodního bohatství.

Strakonické panství leží téměř ve středu Prácheňského kraje na obou březích Otavy a hraničí na severu s panstvím Horažďovickým (Horáždiovitz), statky Bratronice (Bratronitz), Lažany (Laschan), Milčice (Miltschitz) a Osek (Wosek), a panstvím Drhovle (Drhowl), na východě s panstvím Štěkeň (Stiekna), správní částí panství Drhovle  a panstvím Vlachovo Březí (Wälschbirken), na jihu s panstvím Volyně (Wolin), statkem Čestice (Čestitz)  statkem Němčice (Niemtschitz), a na západě se statkem Štěchovice (Stiechowitz), panstvím Žichovice (Schichowitz), městem Horažďovice (Horaždiowitz) a panstvím Střelohoštickým (Strahlhoschtitz).

Panství je již od XIV. století vlastnictvím Velkopřevorství rytířského maltézského řádu. Současným majitelem je Karl hrabě von Morzin, velkopřevor řádu pro Čechy (Böhmen), Moravu (Mähren), Slezsko (Schlesien), Rakousko (Oesterreich), Štýrsko (Steiermark), Korutany (Kärnten) a Polsko (Polen)*).200px-Morzin_-_Tyroff_HA Ve XIII. Století  patřilo potomkům pánům Bavorům ze Strakonic (Strakonitz). Bawor (Bavarus) I., baron, lantkrabí a pán ze Strakonic, Horažďovic, Blatné (Blatna), Bavorova (Barau) a Sedlice (Zedlitz) založil spolu se svou manželkou Domaslavou (Dobislawa) roku 1243 při kostelu svatého Prokopa ve Strakonicích původní konvent řádu Maltézských rytířů (ritterlichen Maltheser-Ordens) a určil osady Horažďovice (Horasowitz, Horaždiowitz),  Hůrka (Horka), Sousedovice (Susedowitz), Mutěnice (Matinitz), Radošovice (Radasenovitz), Miloňovice (Milonowitz), Ptákovice (Ptakowitz), Lom (Lom) , Krty (Chirti) a Lužice (Lusitz)  spolu se všemi svobodami a právy k živobytí tohoto konventu. Přemysl Otakar potvrdil ještě jako markrabě Moravský tento dar a obohatil jej o ves Makarov (Mokarow). Po Bavoru I. držel panství od roku 1254 jeho syn Bavor II., který byl jmenován Generálním převorem uvedeného řádu a 1290 panství zdědil jeho syn Bavor III, který roku 1306 byl uveden jako Generální převor řádu.  Od něj zdědil je roku 1318 jeho bratr Vilém (Wilhelm von Strakonitz), který bez dědiců roku 1336 umřel a skrze poslední vůli panství Strakonice Velkopřevorství řádu Maltézských rytířů na věčné časy jako vlastnictví zůstavil.

Užitná plocha je (bez opevněného města Strakonice ze Sumáře katastrálního rozčlenění (Katastral-Zergliederung-Summarium)

                                         Dominikál               Rustikál               Celkem

                                       Jiter    [_] Sáhů      Jiter   [_] Sáhů      Jiter   [_] Sáhů

Obdělávaná pole ……..1297   517 2/6        10490  923 4/6     11787    1441

Rybník polní……………340   499                    24     80              364      579

Úhor……………………398   683               2040     906           2438     1589

Louky…………………..167   662 2/6         1792     716           1959     1378 2/6

Zahrady……………………6     71                 150    1401            156     1472

Rybník luční……….……..11  1206                    8      631              20       237

Pastvina…………………229   1025             1407         37 3/6    1636    1062 3/6

Hvozd…………………1512   1437 2/6         802    1465           2315     1302 2/6

                                      ______________________________________________

Celkem                          3963   1301             16716   1360 1/6    20680   1061 1/6

*) Rudolf svobodný pán von Baar byl první, kdo r.1626 obdržel titul Velkopřevor (Grand oder Grossprior). Jeho předchůdci měli od 1245 titul Generální převor, který měl Bavor I.

Z této rozlohy patří vrchnosti a) na Dominikální půdě 1184 J. 1545 [_] S. polí, 336 J. 1405 [_] S. rybníků polních, 398 J. 684 [_] S. úhoru, 150 J. 705 [_] S. luk, 4 J. 452 [_] S. zahrad, 1 J. 720 [_] S. rybníků lučních, 222 J. 1525 [_] S. pastvin a 1461 J. 90 [_] S. hvozdů, celkem 3760 J. 453 [_] S. ; b) na Rustikální půdě 53 J. 1136 [_] S. polí, 11 J. 328 [_] S. úhoru,  6 J. 134 [_] S. luk, 715 [_] S. zahrad, 1084 [_] S. rybníků lučních,  48 J. 1421 [_] S. hvozdů, celkem 121 J. 883 [_] S., v celku 3881 J. 1336 [_] S.

Plocha oblasti je zvlněná s částí pohoří;  jižní a jihozápadní část panství náleží k podhůří Šumava (Böhmerwald).  Skalní výrony se nachází  ve větší míře oblasti proměn  hornin zn nich velká ložiska vápence pocházejí. Severně u Sedla (Sedlo) a Únic (Aunitz) se hornina

Přeměnila do Granitu. V oblasti Otavského údolí můžeme vidět množství odvalů – sejpů (Seifenhalden).

Nejhlubší částí území je údolí Otavy, která se od západoseverozápadu z Horažďovic vychází, mezi zdejšími vesnicemi Horní Poříčí (Ober-Pořitsch)  a  Kozlovem (Kozlow) svou cestou východojihovýchodním směrem k městu Strakonice ubírá, tytéž protéká a dále východně, pod Slaníkem  (Slanik) do panství Štěkeň (Stiekna) se odebírá. Zprava přibírá v jižní části města od jihu přitékající Volyňku  (Wolinka), která západně od zdejších vesnic Přední Zborovice (Vorder-Zborowitz) a Radošovice (Ratschowitz) a východně od Mutěnic (Mutienitz) přitéká. Obě řeky poskytují mnoho konzumních ryb (Speissefischen) mezi nimi úhoře a pstruhy, Otava i lososy. Malý potok Kolčavka (Rissowsky), který zleva do Otavy padá, protéká jen kouskem severní částí území panství. Počet stále zavodněných rybníků je 36. Nacházejí se jednotlivě bezvýznamné tak jejich výčet zde nás netrápí. Obsahují obzvláště dobré kapry, částečně štiky a okouny.Tři bývalé rybníky byly již od dávných časů využívány jako luční a 41½ jitra velký rybník Svatováclavský poblíž ulice Bezděkov (Bezdiekau) u Strakonic sloužil střídavě půl jako polní a půl jako luční.

Osídlení panství (bez města Strakonic) obnáší 9316 duší. Mezi nimi se nachází 15 Izraelitských rodin. Současným jazykem je čeština, ale několik obyvatel, jmenovitě ve Strakonicích jsou znalí němčiny.

Přednostní zdrojem výdělku a potravin je zemědělství; jen ve Strakonicích (jehož podnikatelské podmínky budou uvedeny níže) je tato činnost provozována jako doplňková. Také přádelny a tkalcovny zaměstnávají venkovský lid, zejména v horských vesnicích kde se také plátno na prodej vyrábí.

Země je většinou písčitá a pro pěstování obilí vhodná. Pšenice dosahuje význačné výnosy a bohaté hnojení půdy. Kromě obilovin luštěniny, krmné plodiny, brambory i len a konopí, tyto však jen pro jednotlivou spotřebu. Jednotliví držitelé polí pěstují také mák. Ovocnářství je jen nepodstatné, jen v zahradách a v omezených druzích. Naproti tomu ve vrchnostenských sadech ušlechtilejší druhy byly pěstovány.

Stav dobytka byl k 30.dubnu 1837:

                                  Vrchnost             Poddaní                                     Celkem

 Koně                              6                         830                                         836

                                    (staří)             (690 staří, 140 hříbata)

Hovězí  dobytek           149                    2690                                       2758

                             (8 pl.býků, 3 mladé     (5 pl.býků, 6 mladých

                             86 krav, 52 telat)        2050 krav, 410 telat

                                                                4 krmní voli, 114 tažní

                                                                voli, 20 mladých volů)

Ovce                              1530                      2895                                    4425

                              (1138 staré, 392 jeh.) (2460 st. 489 jeh.)

Vepřový dobytek           —                           406                                    406

Kozy                               —                             10                                     10

Poddaní rovněž drůbež pěstují. Včelařství je nevýznamné.

Vrchnost udržuje k hospodaření svých gruntů (Gründe) 5 dvorů ve vlastní režii (Blatsko u Strakonic (Blatsko), dále ve vsích Mutěnice, Slanice (Slanitz), Krty (Krt), a Sloučín (Slautschin). Bývalý dvůr v Hubenově (Hubenow)   je již několik roků propachtován. V Krtech je ovčín,  a v Mutěnicích dvůr pro skopce.

Jednotlivá polesí nesou jména Srpská (Srpská), Lipovice (Lipowice), Vlčina (Wltschina), Hradiště (Hradischt), Kbíl (Kbyle), Hajovice (Hagowice), Ostrá (Wustra), Kosa (Kosa), Přední Háje (Přednj Hage), Mladé (Mladj), Drachkovská Hole (Drachkower Hola), Pracejovická Hole (Pratzowitzer Hola), Milíkov u Vlkonic (Milikow), Tisovník (Tisownjk) a Chlum u Rohozné (Chlum bei Rohozna) . Jsou rozděleny do 2 revírů, Hubenovský, který v posledně jmenovaných lesích Tisovník a Chlum 352 J. 1548 [_] S dosahuje a Strakonický ke kterému všechna ostatní polesí 1173 Jiter 1091 3/6 [_] Sáhu náleží. Dřeviny jsou většinou borovice, smrk a jedle. Výnos byl v současnosti tak malý, že nepostačil ani pro vlastní potřebu.

Stav zvěřiny je menší než by na území být mohl. Poskytuje jen malou zvěř, zajíce a koroptve; vzácně se srnčí vyskytuje. Bývalá bažantnice u Strakonic je dlouho uzavřena. Odbyt úlovků je omezen na město a okolí.

U Hubenova leží vrchnostenský vápencový lom s kvalitním provozem.

Vysvětlivky: Jitro – katastrální jitro (Joch) = 5 755 m2

                  [_] Sáh (čtverečný nebo řemenový sáh) (Klafter) – 3,597 m2

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Strakonice se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 reakcí na Na Strakonickém panství roku 1840

  1. Rosťa napsal:

    Zajímavý článek, moc se mi líbil. Hlavně mě zaujalo to rozdělení volů na krmné a tažné. V našem parlamentě tažné nemáme a krmné taky ne. Ale určitě dobře krmené.

    • moskyt napsal:

      …a vůbec ne poslušné těch, kdo je tam poslali.

      • Rosťa napsal:

        Ale na tak, moskyte!!! Ti posranci pro nás dýchají, a kdyby došlo k nejhoršímu, tak pro nás budou cedit krev. Já jim věřím. Třeba jen to, jak Sobotka před volbami tvrdil, že udělá něco s tou katolickou zloděj…, pardon restitucí? Vidíte ten fofr, jak se ten dobře živený Duka omlouvá a vrací, co jim sebral už Josef II a po něm Masaryk? Oba věděli, že ten majetek smrděl. A sobotka v tom konečně udělal pořádek. Už vím, koho volit. Dienstbier je taky supr. Dám si ještě dvojku meruňkovice a pak se uvidí.

  2. Strejda Olin napsal:

    Jestli jsem dobře počítal, tak „podnik“ Strakonické panství tvořilo cca 9 tisíc lidí a 11,5 tisíc hektarů. Jaké pak asi byly náklady a zisk?

    • Bavor V. napsal:

      Nechvátejte s otázkami. Ještě bude „průmysl“ a vlastní město. Jinak většinově asi nic moc. Z dnešního pohledu.

    • karel napsal:

      Strejdo Oline, údaje nebudou z mojí hlavy. Čerpám ze Slovníku naučného F.L Riegra, kde bylo heslo Strakonice popsáno roku 1870. Dosti obsáhle v obsáhlé, překrásné naučné encyklopedii.Ta krásná starobylá čeština, kterou jsou hesla psána. Velmi čitelná a čtivá… Jó, bývali Čechové… Ne, oni jsou i nyní jonáci! Mnozí… Takže: K tomu roku 1870: Okresní hejtmanství Strakonické, které obsahovalo nejen okresy Strakonice, ale i okresy Volyně a Horažďovice, mělo 68 000 obyvatel ve třech městech, 4 městysech a 234 vesnicích. Z dobytka mělo v chovu 4 617 koní, 3 mezky, 7 oslů, 31.444 ovcí, 401 koz a 12.706 kusů dobytka vepřového. Nevím však, zda tyto údaje nepatří k roku 1857, jak je uvedeno v závorce za údaji. Zisk? Není uveden zisk z daní pro hejtmanství, ale nějaké čísélko ve slovníkovém heslu je: Ročně se jenom pověstných fezů vyrobilo až 6 milionů! kusů v celkové ceně 2,5 milionu zlatých! Řekl bych, že velmi vysoká prodejní cena! Kolik z toho byl čistý zisk není uvedeno. Určitě se výroba majitelům vyplácela, protože továrny na, jak se tehdy říkalo, stávkařské zboží, prosperovaly. Přes století… Jaký byl výnos z daní majitelů pro město Slovník neuvádí. Strakonice vždy byly velmi průmyslové město. Avšak v porovnání s blízkým a přibližně stejně velikým Pískem, který, jak se říká, byl městem důchodců a studentů, byly asi vždy v závěsu. Snad tím neurazím místní.:-) Přesto, když jdu na podvečerní procházku z pejskem, prohlížím si město ze severního návrší, je krásné! Krásu ještě umocňuje pohled na boubínskou Šumavu na jihu…

      • Bavor V. napsal:

        Karle, okresní hejtmanství Strakonické není totéž jako panství Strakonice, navíc o 30 roků dříve než Riegrův slovník.

  3. K-k. napsal:

    Zajímavé by bylo porovnání údaji s Tereziánským katastrem http://vodnimlyny.cz/poznavame-mlyny/default/5-tereziansky-katastr (shodou okolností je tu přetištěná dvoustránka z Prácheňského kraje), s Berní rulou a podobně. Na netu jsem to on-line nikde nenašla, ale všechno vyšlo tiskem, tak předpokládám, že by to mělo být dosažitelné v mozejní, nebo archivní knihovně, případně přes meziknihovní výpujčníí službu…

Komentáře nejsou povoleny.