Zvláštnosti národní pohostinnosti


Přátelé, uvědomuji si, že vám předkládám téměř výhradně popisy nedobrých věcí, jakož i nepříliš veselé prognózy, nicméně takový je dnešní okolní svět. Níže uvedený textík mě zaujal svým humorným pojetím, třebaže nepopisuje události k popukání… spíše je o tom, kam vede vzájemné nepochopení…

Kauza Britky Laury Kennington, která se rozhodla sjet na kajaku Volhu až do Kaspického moře, znovu ukázala na propast zející mezi naším národem a národy západní Evropy… Pokud by Britka svoji cestu absolvovala nenápadně, nejspíš by si jí nikdo nevšiml. Její cesta ale byla prezentována jako dobročinná expedice Caspian Challenge. Smysl oné dobročinnosti sice dost dobře nechápu. Ale nepřekvapilo mě, kdyby po ukončení své cesty Britka prohlásila, že tím chtěla přilákat pozornost světové veřejnosti k vymírání národů Ruska…:-)). Inu – dobročinnost – budiž. Není divu, že její putování bylo propagováno na internetu a přilákalo obrovskou pozornost ruských občanů. Když Britka dělala reklamu své cestě, tak nejspíš předpokládala, že v Rusku ještě vládne středověk a internet využívají jen v Moskvě a v Pitěru. K Evropančině hořkému rozčarování, našla její akce velkodušnou odezvu v srdcích mnoha ruských obyvatel. Není pochyb o tom, že jak v Rusku, tak i v Evropě je dost blbců, jejichž část přijala její cestu s nadšením, jiní naopak se snažili škodit, pomlouvat, urážet a dokonce i vyhrožovat (viz. některé komentáře na Maxparku). Podle mínění Britky samé, se stala terčem skutečného útoku „místních trollů“. Ve svém blogu na FB si nešťastná cestovatelka světu postěžovala, že během celé cesty, kterou se jí podařilo urazit, byla podrobena skutečnému nájezdu Rusů, kteří – jak všichni víme – rádi chodí na návštěvu ve kteroukoli denní dobu, bez ohledu na to, zda byli pozváni. Ptáte se, co je na tom strašného? Já také. Proč by Rusové neměli projevit své uznání odvážné evropské cestovatelce? Tím spíš, vezmeme-li v úvahu, že se další podobná příležitost uskuteční, bůh ví kdy, pokud vůbec?

A tady se ukázala taková šance ukázat ruskou pohostinnost ve vší její kráse – aby si to Britka zapamatovala po zbytek života. A tady je nutno poznamenat, že Rusové dosáhli svého – Laura si to zapamatuje – ovšem jako zlý sen. Jde o to, že si popletla svoji milou Británii se svatou Rusí a rozhodla se, že jejich evropské pravidlo nenarušitelnosti soukromého života funguje i v Rusku. No nazdar – jak řídá Michail Zadornov*)! Neohroženou britskou cestovatelku tlupy veselých Rusů zaměřily dávno předtím, než se utábořila k spánku a hlučnou společností (jak je u nás zvykem) přicházely na návštěvu. Samozřejmě, že ne s prázdnou (dobře, že Laura neobviňuje Rusy, že ji vyžírali – protože v Rusku je přece následkem evropských sankcí HLAD!), ale s obrovským množstvím jídla a pití. Je jasné, že podle názoru pohostinných Rusů, měla vše předložené sníst a s každým si připít. Veškeré dívčiny pokusy vysvětlit, že je unavená a musí si odpočinout, nebrali starostliví hostitelé vážně: gratulovali jí, chválili a fotili se s ní. Ale radostná objetí nezvaných hostí, kteří tak vzdávali hold odvážné dívce, chápala Britka jako „návrhy k sňatku“ od každého z nich: „Představte si, jak jsem se bála, když nechtěli odejít. Ať byly jakkoli dobrosrdečné jejich záměry, byla nepřípustná taková vtíravost“.

Co si ale vezmete na člověku, který nechápe ruskou dobrosrdečnost? Britka nakonec nevydržela nadmíru pozornosti k sobě na internetu a „vpád do svého soukromého života“ a přerušila svoji cestu se zdůvodněním „velkým množstvím zpráv vyjadřujících „VELMI ZLOVĚSTNÉ CÍLE“ a dokonce narážkami možnost „znásilnění“ (k této myšlence ji nejspíš přivedla mnohočetná objetí).

Svým rozhodnutím ruské občany zklamala a vyvolala u nich nepochopení. Jeden z Rusů, který na internetu sledoval všechny peripetie onoho skandálu, okomentoval její rozhodnutí ukončit cestu následovně: „Pokud nejste připravena a nejste obeznámena s ruskými reáliemi, pak se nepokoušejte překročit ruskou hranici samostatně. MY JSME VELMI POHOSTINNÍ. Ale měla jste nechal svůj „SOUKROMÝ PROSTOR“ doma, spolu s konzervovanými fazolemi“.

Jedna z Rusek Lauře napsala toto: „Ani za mák nevěřím tomu, že Vám chodily zprávy s hrozbami, – to nejspíš blbla nějaká skupinka neschopných nešťastníků… Uvedli Vás v omyl a nejspíš i trochu vymyli mozek, jestliže Vás přiměli mít Rusy za bandu ignorantů, připravených napadnout poutníka vykonávajícího blahodárnou věc dobročinnosti“.

Drazí přátelé, dáte mi jistě za pravdu, řeknu-li, že jedete-li do Ruska, ve kterém jste nikdy předtím nebyli, uděláte dobře, podíváte-li se na pár filmů o zvláštnostech ruského lovu a rybolovu, abyste získali ASPOŃ PŘIBLIŽNOU představu o ruské pohostinnosti… Co si ale vezmete na britské blbce – ta, kdyby si vypila, pojedla a zatancovala lidový taneček s pohostinnými Rusy, tak by ji, vděční za takovou družnost, na rukou donesli až ke Kaspiku – i s tím jejím kajakem…

hroch-hlava

*) – Michail Zadornov – velmi populární ruský satirik a spisovatel

Zdroj: politikus.ru

Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

37 reakcí na Zvláštnosti národní pohostinnosti

  1. jaa napsal:

    Mno, ale je dobře. že to tak prezentovala na sociálních sítích. A=t se mladí poučí něco o angloamerické společnosti. Taky by se měly dávat častěji ty filmy PANU UČITELI S LÁSKOU i. A ii. aby viděli jací to jsou ubožáčtí burani.na obou stranách Atlantiku. Zařadila bych do toho i mééédii oslavované ho Gera.. Docela by mne zajímalo – zda vůbec věděl jde je, jakou má festival tradici, jaké hvězdy a tvůrci jej navštívili.Podle jeho chování ví asi kulový. A taky kdo a kolik mu zaokatil za tu satirizující trapnou poklonu Bartoškovi a to ubohé potlaplávání Ebena… Buranské chování řeznického psa – abych toho psa neurazila. Opravdu lidsky – ubožák… jinak se to říct nedá.

  2. Hudec napsal:

    No jo, Rusové mají svá „špecifiká“ ještě větší, než naši bratři Slováci. Zajímavé je, jak ta špecifiká rostou úměrně se vzdáleností od matičky stověžaté, a to všemi směry, co jich na kompasu najdeme.
    Směrem na východ to lze nejlépe poznat na velikosti panáků na kořalku, jež tímto směrem celkem lineárně narůstá. Až někde daleko za Bajkalem se to zase láme k normálu.
    Podobně tím směrem narůstá jakási živočišnost v mezilidských vztazích, což nemíním pejorativně. Je-li cizinec, přiblíživší se ke smečce, identifikován jako přítel, je mnohdy zahrnut péčí až nepříjemnou. Začíná to nenápadně na Moravě, zesiluje na Slovensku, sílí na Ukrajině a graduje někde za Uralem, kde je to umocněno řídkým osídlením.
    O směru na západ nemám tak přesnou představu, poněkud tam cítím postupně narůstající licoměrnost a pokrytectví, ale to jsou možná jen dojmy, zesílené událostmi několika málo posledních let.

    Jak plout po řekách v Rusku by nám mohl možná říci pan Štětina. Pokud mě paměť neklame, tak kdysi v reportážích v Mladé frontě či Mladém světě líčil nekonečnou sovětskou/ruskou pohostinnost. Snad i knihu o tom napsal. Kdyby si to ta Britka přečetla, mohla si ušetřit děs v duši, která nebyla připravena na to, že atlantická představa svobody a soukromí ještě neopanovala celý svět. Pokud by se rozhodla sjíždět nějakou řeku někde na Borneu nebo na Nové Guinei, třeba by jí tam nabídli k ohlodání lidský hnát – to by teprve bylo překvapení, jak je to tam jiné než na Temži.

    Zdar lidské jinakosti, když se drží vlastního teritoria!

    • Bavor V. napsal:

      Tam získal své trampské jméno „Plavec“?

      • vittta napsal:

        To spíš až na fízlárně…
        Vybral si ale dobře, umí plavat skrze všechny možné režimy!

        • Rosťa napsal:

          Na fízlárně mu to přidělili. Za dobrou spolupráci.

    • vittta napsal:

      To je základ, to je to „gró“.
      Každý podle svého-doma!

  3. oh napsal:

    OT, Naše média nám to sdělit nechtějí, ale světoznámý požírač kravat se ráčil projevit na FB a vyjasnil, kdo přesně na Ukrajině vládne.
    http://spravy.pravda.sk/svet/clanok/360724-ukrajina-saakasviliho-tim-v-odese-bude-platit-americka-vlada/

    • Hudec napsal:

      Nevyslo to na Krymu, mohlo by vyjit v Odese. Agresivni Putin je nenapravitelny – porad je tem mirotvorcum z US ARMY blizko a necouvne za ten Ural a necouvne. Hajzl!

  4. Strejda Olin napsal:

    Myslím si, že čím větší „bída“, tím mají lidé k sobě blíž, jsou družní, přátelští a solidárnější. Když je lidem těžko, dokážou se víc semknout. Soudržnost a vzájemnou pomoc široké rodiny a sousedů jsem viděl v malé vesnici v okr. Stará Ĺubovňa. Kamarád si stavěl dům a největší starost prý měl s tím, jak zaměstnat všechny brigádníky. Poslat někoho domů s tím, že jeho pomoc nepotřebuje se rovnalo urážce. Vyprávěl mi jeden u nás pracující Ukrajinec, jak si tam lidé na vesnici vzájemně pomáhají s prací na poli, vlastně se vším, na co jedny ruce nestačí.
    Také ještě pamatuji dobu, kdy i u nás byly lepší sousedské vztahy, ať již v rodném městečku na ulici, nebo potom ve velkém městě v paneláku. Každou chvíli někdo potřeboval s něčím „helfnout“, něco si vypůjčit, ale třeba jen si pokecat, svěřit se s radostí nebo trápením.
    Mě život v současném světě nebaví a ani se mi nelíbí, přestože nestrádám.

    • MAXI napsal:

      Takhle to citi naprosta vetsina z nas. Snazim se najit opravdu
      spokojene lidi, ale zatim se nikdo nepriznal.
      Vsichni jen porovnavame co bylo, co je
      a desime se co bude.

      • strejda napsal:

        Našel jste, já jsem osobně spokojený, splnil jsem si svá přání, podíval se kam jsem chtěl a nyní se mohu věnovat tomu co jsem prožil podrobněji. A věnovat se nejen sobě ale i svým předkům a předkům manželky. Je to nádherná cesta za poznáním a jsem z ní šťastný. Napřed jen jméno a pak, po letech bádání životní příběh.
        Také porovnávám co bylo, co je a co bude. A děsím se. Ale mám ochrannou zeď. V tom to asi bude.

        • MAXI napsal:

          STREJDO, PRIJMETE ME BLAHOPRANI
          A OBDIV!

        • Hudec napsal:

          Vzpomínka jak ta děvčata byla krásná? A jak to s nimi bylo krásné? Hezký úkol pro mozek těsně před usnutím, souhlasím. Do hlavy nám nikdo nevidí. Naštěstí…🙂

        • tata napsal:

          STREJDO ………..SKUSTE SI JEŠTĚ JEDNOU PŘEČÍST……….MAXI napsal:
          7.7.2015 v 12:45

          a co je toto………..Také porovnávám co bylo, co je a co bude. A děsím se.
          JÁ si myslím a sem zvědav jestli mi to MAXI potvrdí……..že jde o čem zde mluvíme všichni……….toho jak se lidem čím dál více lže,jsou mnozí na hraně svých možností aby zajistili to komerční žití,neříkejte že jste štasný že už děti si mužou koupit drogy,jak se zhoršujou mezilidské stahy to klíma takové sousedské soudržnosti.
          nevím materialně se mám asi lépe,má rodina i děti si žijou dobře………přesto mě chybí to klíma té beztarostnosti………..nebot obě moje děti mají domy,bezvadnou práci……….ale hypotéky já bych do toho nešel stačí stratit práci a rázem je po štasném životě…….ted demaklův měč visí nad hodně domácnostmi……….a proto to klíma v kolektivech není co bylo ta beztarostnost………dnes je to boj at toho petra nedostanu já……….nevím jestli umím vyjádřit a myslím že jste to samé myslel i VY………….TIM A DĚSÍM SE
          to pak člověk nemuže byt upřímně štasnej……..myslím lidi s naším chápaním života a hodnoty………..

          • strejda napsal:

            Tato, je nutné rozlišovat svůj život a život společnosti. Jistě trápím se pro ničení přírody, pro špatné a horšící se vztahy mezi některými národy. trápím se pro mnoho věcí. jsem ale šťastný že můj kamarád s leukemií po transplantaci žije i když jiní dva kamarádi před 30 a 20 lety zemřeli. Jsem šťastný, že mně digitální technologie umožňuje něco o čem jsem ani nesnil.
            V životě není nikdy jen dobré. Můj pradědeček a dědeček se zmínili o svém bídném životě, táta již ne a to byl 30 měsíců v Dachau. A já mluvím o štěstí. Tato, náš život je náš život, není třeba si ho zničit. I dnes se dá osobně dobře žít. A pozorovat, v mém věku vlastně jen pozorovat. Pamatujete toho dědu z Sedmi statečných? Na tom kopci nad vsí? Tak tak si žiji.
            Tato, nic jiného než život ve skutečnosti nemáme. Není třeba hned shánět provaz a hledat pevný strom.

            • tata napsal:

              DAL JSEM vám palec nahoru souhlasím jen se mijíme…….myslím že jste se minul i stím jak to myslel dotyčný……….nebo respektive……….Tato, je nutné rozlišovat svůj život a život společnosti.
              BOHUŽEL před tím stavem společnosti nelze jen mávnout a zavřít se za svími dveřmi…….tím směrem miřila má polemika

          • MAXI napsal:

            Ano tato, ztotoznuji se s nazorem vasim i strejdy Olina.
            Cele generace nasich predku se snazily,
            aby se jejich potomstvu vedlo lepe.
            Nejen v ramci zachovani rodu, ale i celeho
            lidskeho druhu.
            Dnesni doba je jina i jeji hodnoty.
            Ty zastarale v nas jeste prezivaji,
            ale potlacuji je predsudky a obavy,
            casto opravnene.
            Jsme stvani samou (i rozporuplnou)
            informovanosti, nesmyslnymi narizenimi
            a vseobecnou nejistotou.
            My uz nasim detem nemuzeme
            garantovat, ze usilovnou pili lze
            dosahnout zlepseni.
            Tim padem se stavame jaksi zbytecnymi.
            Stav spolecnosti jako takovy mi nevyhovuje,
            nechci byt jeji soucasti,
            a hledam, kde nechal tesar diru.
            Zatim marne….

            • Petrpavel napsal:

              Oline, Maxi, tato … člověka poteší když najde souznící názory se svými. Díky. Potěší víc než pytel zlaťáků nebo šrajtofle plná dolarů. Holt jsme opravdu každý jiný …
              Vždy se najde mnoho se stavem společnosti spokojených „stávkokazů“ : JÁ se mám dobře … nastavení priorit, hodnot … proč jsou v každém režimu u moci a u státní pípy ti samí lidé?
              Stokrát už jsem si řekl, že bych byl raději kdyby k žádným restitucím nedošlo, i když jsem to považoval za morální a potřebné, celá devadesátá léta o ně aktivně usiloval a nakonec dosáhl svého. Za ty nabourané vztahy, za tu nenávist od lidí od kterých jsem chtěl aby platili za to co si mysleli že už mají navždy zadarmo získané (ukradené), za tu závist a intriky od zastupitelů a starosty za to že už to nejsou oni kdo rozhodují o cizím majetku, za ten rozklad jinak poklidného krásného místečka na světě do zájmových klanů, za to to nestálo. Raděj být chudší, ale nepoznat lidskou nenávist a sprostotu … toho jsem se dočkal až po sametové revoluci, tohle je ta slibovaná svoboda?, do té doby jen poklid a přátelské vztahy.

            • jaa napsal:

              to mínus je za závěr……

  5. Mainguard napsal:

    „Mě život v současném světě nebaví a ani se mi nelíbí, přestože nestrádám.“…Myslím, že Váš život by se dal velice rychle „napravit“, kdybyste o to skutečně stál:-). Jestli církev trestala rouhání, pak podobné facky by měla dneska rozdávat neviditelná ruka:-)ú

    • Strejda Olin napsal:

      Fackovat a trestat nespokojené by se vám líbilo? Za co? Za to, že mi vadí co se ve světě děje, jaké jsou vztahy mezi lidmi, jak se chovají politici, jak „vláda peněz se nám navrátila“, jak se krade, šidí a podvádí kam se podívám, jak lezeme do řiti Američanům, jak nám hrozí islamizace, jak „demokratická“ vláda již 25 zpacká na co sáhne, jaká nám vyrůstá sobecká a rozcapená generace, jak si lidi závidí a jak se nenávidí, jak se sousedé nezdraví a ani se neznají, jak jsou lidi vystresovaní ze strachu o práci a co musí snášet, aby si udrželi zaměstnání, jak se společnost dělí na bohaté a chudé, na lepší a horší, jak v umění a kultuře převládá kýč, vulgarity, primitivismus a bulvár? Nebo za to, že si pocitově srovnávám svůj 40letý život před převratem s 25letým životem po něm?

      • Rosťa napsal:

        Nehažte perly Mainguardům. On to stejně nepochopí.

    • oh napsal:

      Hlavní strážce, vy se překonáváte. Jste skoro tak vtipnej, jako buldozer v divadle. :-!
      Bacha na neviditelnou ruku! 😛

  6. Rosťa napsal:

    Moc pěkný článek. Autor vzpomněl i film Svéráz ruského lovu. Kdo neviděl, koukni, vřele doporučuji. Jsem zvyklý na ledacos, ale u toho filmu jsem se málem zadávil smíchy. V porovnání s těmi amisrajdami podmalovanými chechotem, aby tupé individuum vědělo, kdy se smát, je to jako z jiné galaxie.
    Dovedu si představit, že Britka byla z chování Rusů vykolejena. Na pohostinnost se na Západě nehraje a dost mi to připomnělo výměnný zájezd uměleckých souborů z Brna a kdesi z Holandska. Holanďani dostali perfekt ubytování a stravu, v Nederlandu můj syn ještě s jedním spali kdesi na půdě a o nějakém slušnějším jídle nemohla být řeč. Asi se máme od Západu co učit.

  7. Miluše napsal:

    Souhlasím s těmi, kdo píší, že ruská pohostinnost je pověstná. Rusové jsou zvyklí nanosit všechna jídla na stůl, snědí předkrm, aby se mohli napít a dále je celá hostina prokládána pronášením přípitků, tzv tostů a stůl má jakéhosi svého náčelníka, kterému se říká tamada. Ten má strašně těžký úkol držet hostinu na uzdě, jenomže to se málokdy daří🙂 Ale je to zážitek, který neslovanské duše těžko chápou! Měla jsem problém s tím, že nejím ryby a kaviár, nechtěla jsem urazit a těžko jsem se „vytáčela“. Když nepijete, dá se vodka kamuflovat snadno vodou.
    Po několika přípitcích si jeden ze starších hostitelů usmyslel, že jsem Růženka, s kterou se seznámil při osvobozování Československa někde u Kutné Hory. Nedal si to vymluvit, no co vám budu vyprávět, byl to nezapomenutelný zážitek.
    Moje příbuzná byla kdysi ve Skotsku a tam neznají nějaké „upejpání“, prostě chceš, ano – ne,
    dále už nenabízejí a pak vyprávěla jaký zažila hlad. No prostě pověstní Skoti.
    „Když už se chlapec vzpouzel, že nechce pít čaj z pytlíku, tolikrát vylouhovaného, tak dostal pohlavek a řekli mu, nebreč – tvůj děda ho pil a tvůj táta taky a ty si budeš vybírat?“ Já vím, to je starý….🙂

    • tata napsal:

      Ruská duše není pochopitelná pro EVROPANA……..proto nikdy Rusa nepochopí ale ani nepředělají

      • strejda napsal:

        Tato, co to píšete, JÁ jsem Evropan a ruskou duši chápu jako by to byla duše mého bráchy.

        • tata napsal:

          STREJDO
          bylo to myšleno na tu AGLIČANKU a lidi jako kníže………..nezlobte se ale ani mi jí zcela nepochopíme,klidně bych se vsadil………jako by to byla duše mého bráchy.
          MYSLÍM ŽE BYSTE PROHRÁL———-JA tam pár let odpracoval,pohyboval jsem se v několika rodinách na místech kam se turista nedostane……

          • strejda napsal:

            Tato až tak moc se nemíjíme, spíš je to jen pohled z různých stran s lampou v ruce. Snad jen nejsem takový pesimista. Opravdu spíš jen divák na tom velkém divadle zvaném život. Hodně mně dal ten zmiňovaný rodopis. Zabývám se vesměs lidmi, kteří zemřeli. Dohráli svoji roli ve světě i v životě. Jejich příběhy se uzavřel. A byly to těžké životní osudy. Porovnávám je se svým osudem a jsem šťastný že žiji dnes a ne v jejich době. Byli to obyčejní lidé a žili těžce. Někteří byli rádi když se pravidelně najedli.

            • Petrpavel napsal:

              Neporovnával bych neporovnatelné.
              Každá doba má své radosti i problémy. Zkuste si představit dnes mít šest dětí, v „chudých“ rodinách kdysi to byl běžný počet. Těžký osud? Radost?
              Ono „někteří byli rádi že se pravidelně najedli“ lze parafrázovat : dnes by někteří byli rádi kdyby se pravidelně najedli.
              Nemyslím že je možné poměřovat život tehdy a dnes osudy jednotlivců, důležitý pro mě je stav společnosti jako celku. Svoboda, rovnost, bratrství není jenom heslo.

      • Petrpavel napsal:

        1) Rus je Evropan.
        2) Rusa chápu a mám ho celoživotně rád (i přes tu „okupaci 1968“, trvalo ale dlouho než jsme pochopil),
        3) Není Rus jako Rus, není Němec jako Němec, není Čech jako Čech..
        4) Vidím tam Slovanství versus Germánství (chcete-li keltománii, amerikanománii, anglománii a jiné uhranutosti) .

  8. jaa napsal:

    Já si , ale nemyslími, že je to jen specifika ruská. Nevím jak vy, ale já až teď chápu proč se mamčina kamarádka z Vídně – v konci 60týc let u nás pobývající furt divila- ať dostatkem jídla, věcí, vybavení – tak volností pohybu – a že jsme ji Brnem protáhly. . Zrovna tak jako moje kamarádka z Leningradu – poprve sama podruhé s manželem – prostě dostali klíče od bytu když jsme byli v práci, vše , na stole peníze – kdyby byloppotřeba něko koupit v pramenu za rohem. navíc jsme je protáhli jižní Moravou. Akorát jejímu manželovi jsme trochu zkomplikovali pobyt, to když uviděl obsah knihovny. Každou chvíli a dlouho do noci četl. Česky se jako informatik jakýmsi záhadným způsobem naučil sám, prý podle slovníku a .. kdo ví. Z obojího jsme nedělali nějakou vědu – prostě byli přátelé a nebylo co řešit. IA myslím si, že podobně byste jednali mnozí z Vás. Jak tu psal Hudec a další…. že bychom byli víc slované??? než ostatní nebo ????

    • strejda napsal:

      Samozřejmě jsme Slované ať se někomu líbí nebo ne. Kdybychom byli jako Němci, k čemu by bylo dobré národní obrození? Nebylo by.

  9. jaa napsal:

    Mám jeden takový zvláštní zážitek. V době kdy už ledacos po vyhlášení perestrojky skřípalo jsem, vezla puťák – pobaltí a Leningrad . U vlekoucí se snídaně a začátku brblání
    osazenstva – přišla jejich průvodkyně, že jede zvláštní loď do Petrodvorců na otvírání-zhruba hodinu před plánem. Ale že by se muselo jít hned – když jsem osazenstvo nechala demokraticky rozhodnout zda čekat na vajca – nebo jet… v mžiku byla jídelna prázdná No a jak mi potom říkali – bylo to nejhezčí co mohli zažít. Park byl ještě tichý, fontány zavřené, čisté ,krásné ,červnové ráno,u přístaviště mraky lidí- všeho druhu – černí, bílí, žlutí – snad všechny jazyky. Další lidi nahoře u paláce.Uderem gongu štěbetání lidí zmlklo a potichoučku se ozvala Leningradská – pomaloučku začaly fontány a jak hudba gradovala stejně zesilovaly i fontány. Když utichla – nebylo slyšet slovíčka – jen se celým parkem ozývalo šumění vody…. Bylo ti neskutečné, lidi se pomalu probírali z ohromení ať byli odkudkoliv , my prolézali park o hodinu dýl – než dojel autobus a o ničem jiném se nemluvilo… Byla to nádhera. Tak jestli tam někdo pojedete – a jestli to otvírání zůstalo – neváhejte…. nikde nic podobného nezažijete…

  10. evix napsal:

    Díky za příběh, vtipné povidání.
    Na fb se přátelím s Ruskou, Bělorusem a hlavně Elena ukazuje krásy Tatarstánu, ukazuje fotky z Moskvy, která se hodně změnila.

Komentáře nejsou povoleny.