Mistr Jan a jeho odkaz


Kdo sleduje dokumentární pořad ČT2 o Janu Husovi, musí občas zírat s otevřenými ústy a v úžasu. Podle mého soudu se většinově jedná o věcně a neideologicky pojaté povídání jak o vlastní osobě Mistra, tak o jeho odkazu pro následující staletí. Průvodci pořadem věcně komentují to, jak celý křesťanský svět reagoval na Husovo učení. Zejména překvapující bylo, jak Husovo učení pojímali Lutherovi reformátoři, tedy od úplného odsouzení postupně až úplnému souznění, případně francouzští myslitelé, kteří ještě před v současné době odsuzovaným komunistickým pojetím, sami prohlašovali Husovo učení za „socialistické“.  Zejména Louis Blanc v Husovi toho socialistu viděl naprosto zřetelně. Na rozdíl od jejich národní světice Jean d´Arc, která jak v Husovi tak i v husitech samotných viděla kacíře naprosto zřetelně.

Dokonce již tehdy byli lidé, kteří v Janově vzpouře proti stávající podobě církve viděli základ budoucího atheismu. Což byl samozřejmě nesmysl. Angličané jej viděli jako odpůrce papežství a byl vzat jako jeden z pilířů církve anglikánské.

Nejkomplikovanější vztah k Mistru Janu mají samozřejmě představitelé katolické církve. Není divu. Pro katolickou církev bylo vždy obtížné přiznat jakoukoli vinu za cokoli. Jeden z církevních představitelů se dokonce pokusil přirovnat Betlémskou kapli k současnému Blesku.

Zajímavý dopad celé husitské éry zaznamenalo moje Prácheňsko. Již od začátku všech sporů sídlily vedle sebe šlechtické rody „pod jednou“ i „pod obojí“. Jako příklad se uvádí samotné Strakonice, kde vládli katoličtí johanité a v těsném sousedství ležící vsi Droužetice a Řepice, patřící každá šlechtici husitskému tedy zemanům z Miloňovic a Chvalu z Řepice.  Konečným výsledkem byla vzájemná tolerance a občas i spolupráce bez ohledu na vyznání.

Jinou zajímavostí byl projev poslance Karla Schwarzenberga roku 1874 u příležitosti příprav stavby Husova památníku v Praze, který označil Husa za původce nejen válek husitských, ale i války třicetileté a vlastně všech náboženských válek ve světě. Tradice jména KS je opravdu zajímavá.

Stejně zajímavý je i celkový vztah Čechů k Husovi s ohledem na to, zda se jedná o dobu klidu nebo ohrožení. Právě v dobách toho ohrožení se více upíráme k Husovi než ke Svatému Václavovi.

V posledním dílu pořadu o Husovi před výročím jeho skonu se autoři nedokázali vyrovnat s osobností, která Husem žila a pro jeho udržení v paměti národa udělala maximum možného. A touto osobností není nikdo jiný než akademik profesor Zdeněk Nejedlý.

Na Nejedlého postoj k Husovi měl zásadní vliv přítel jeho otce Alois Jirásek. Proto se celý svůj akademický život věnoval zejména Jiráskovu pojetí doby husitské. Zasloužil se kromě jiného o opravu Kaple Betlémské, a právě v té podobě, ve které je dnes, kdy ze své moci zavrhl cizorodý prvek beton do konstrukce stropu a doporučil dřevo. I tento, dnes z hlediska ochrany památek velice záslužný čin, byl degradován jakousi historkou, kdy na dotaz zda beton nebo dřevo, se Nejedlý dlouze zadíval na okolní stromy a pravil, že jak on to vidí, tak dřevo. Je rovněž zásluhou Nejedlého, že pochopil, jakým způsobem propašovat Husa i do nové ideologie. A neuvěřím tomu, že právě Nejedlý z Husa udělal komunistu z důvodů ideologických, ale právě proto, že Husem žil a chtěl, aby Husovo dílo nezůstalo zapomenuto.

A tak bez ohledu na spousty balastu kolem osoby Mistra učení Karlova Jana zvaného Hus je dobře, že jeho osobu i nadále považujeme za slavnou postavu našich dějin.

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

22 reakcí na Mistr Jan a jeho odkaz

  1. Pingback: Mistr Jan a jeho odkaz | Outsider Media

  2. Petrpavel napsal:

    http://www.halonoviny.cz/articles/view/39218645

    Katolická církev, každá církev, má jen SVÉ vidění světa. Reformovat ji? Bláhovost, marnost, končící vždy špatně, dnes už naštěstí jen neúspěchem, nikoli smrtí …

    • Bavor V. napsal:

      Každá církev, každá víra. I ta komunistická.

      • Petrpavel napsal:

        Ano!
        Jedno slovíčko, a kolik ten souhlas má možných konsekvencí?
        Několik z nich : nikdy se nezavděčí člověk všem, chtěj ráj a peklem se ti odvděčí, za svůj dobrý skutek byl po zásluze potrestán, co je dobré pro jednoho je špatné pro druhého, co člověk to názor, víra hory přenáší, nevěř nikomu – jen sobě …
        Lidská komunita je horší než pytel blech nebo mraveniště, tam platí alespoň základní instinkty.

  3. Pingback: Mistr Jan a jeho odkaz | ALMANACH

  4. tata napsal:

    Každá bezmezná víra………víra jako taková je naopak potřebná………..je to snadná poučka ale aplikovat jí na sebe dost nemožné……….nebot ponořen do víry v něco v někoho zrádně muže přerust vtu bezmeznou.TA HRANICE JE TENKÁ……..o to víc nebezpečná…….každy z nás se stím v životě určitě setkal……..proto už jsem skeptický,přesto se dst často zase spletu………VĚŘIL JSEM upřimnýmu……zklamání hajzl……….poslední byl před prezidenskými volbami DINSBIR,,,BYLO NÁS VÍC……….a co se zněj vyklubala…pro mě jeden z největších,,,,,,
    Vírá je zrádná na druhou stranu musíte něčemu věřit.
    K Husovi vtom je zakodována pro kapitál……….to nebezpečné…….předběhl dobu……..ovšem jeho myšlenka je oto víc nebezpečná nebot už nejde jí tak snadno upálit na hranici………nastoupila sosifikovanější nalevárna………typu HAVLOVSKÉ ,,LÁSKY.. ted hodně lidí opojený odkazem HAVLA naštvu………..on vyrustal jako dítě ve světě vyvoleném…bohémském……..tudíž i což bylo dost často u těchto lidí vzletných myšlenek………u těch ale vždy zustalo…….on žil i za komunistu vtom světě jako za ohradou jen stím že ho otravovali dozorem a občas ho pozvali na náštěvu….když čtete a srovnáte s jinými co při té navštěvě zažili………nikdy to opravdové zlo nepoznal………..takže ted ta kavárna a ta je plna těch HAVLISTŮ…………MAJÍ PLNÁ USTA tech vletných slovíček jako pravda a láska z vítězí……….co mužete očekávat od lidí knižecich typu……..konečně historie jejich rodu je toho dokladem………tak se ten pohled musí upravit a daří se…..pro kolik lidí je kníže zaruka.

    • Petrpavel napsal:

      Tato, ani nevíte jak s vámi v tom co jste napsal souhlasím.
      ( A i toho Dienstbiera jsem měl zrovna ráno chuť zmínit při čtení příspěvku už nevím od koho o jeho dvojím zklamání se ve volbě, ale pak jsem se za svou preferenci v první kole prezidentské volby zastyděl a radši ji nezmiňoval, tak až teď …).

      • vittta napsal:

        Ani nevím, koho jsem vlastně volil v prvním kole, ale toho lumpa jsem měl v hledáčku.
        Myslím, že jsem ale nakonec hodil tetovaného,protože Dientsbier se začal odkopávat dost brzo, především neustálými a moc „vokatými“ útoky na Zemana.

  5. vittta napsal:

    Mistr Jan Hus by nebyl mistrem Janem Husem, kdyby neležel mocným v žaludku.
    A co teprve Jan Žižka a Husité, co na ně už se nakydalo…
    Zatím marně, Hus a husité jsou bráni velice pozitivně, Hus pro svou lidskou velikost (která je u lidí leckdy spíše tušená, než že by někdo nějak přesně věděl, co a jak) a husité pro svou sílu, která- navzdory různým kecům, vyvěrala ve schopnosti se spojit, když bylo třeba a také z odkazu mučednické smrti mistra Jana Husa.(né že ne)
    Z tohoto pohledu je pohled minulého režimu zajímavý, protože režim, podporující umučeného hrdinu a revoltující nacionalistické husity (o kterých se dnes tvrdí, že nacionalističtí nebyli vůbec) nemůže být ve svém základu úplně zkažený, byť se jim tedy mnohé moc extra nepovedlo.

    • pepan napsal:

      sice trochu cynický, ryze subjektivní ale docela čtivý kompilát o Janu Husovi:

      http://www.valka.cz/clanek_15417.html

      a na to navazující:

      http://www.valka.cz/clanek_15417.html

      • vittta napsal:

        Proč cynický?
        Nic se neděje jen tak, a Husů bylo nejspíš mnoho v dějinách.
        Toho našeho jen okolnosti dovedly k velkým činům.
        Je tam zmíněna i dnes často zmiňovaná bezvýznamnost mistra Jana.
        Tam uvedeno na pravou míru, v dnešním oficiálnu ale nikdo ještě nevysvětlil, kde se vzalo oněch 452 pečetí na stížném listu,a proč vůbec někoho tak bezvýznamného do Kostnice zvali.

        • pepan napsal:

          no zrovna tak bezvýznamný Jan Hus nebyl, aspoň Zikmund Lucemburský si to nemyslel. V kompilátu je popsáno, jak Zikmund osobně ovlivňoval koncil a Husovi pragmaticky doporučoval, jistě to nebyla vyhrůžka, že: „Hle, dvě cesty jsou ti položeny, buď abys odpřisáhl a odvolal bludy zde odsouzené a dal se na milost koncilu, a koncil ti v něčem učiní milost, nebo, chceš-li, abys hájil ony bludy, a koncil a doktoři mají svá práva, co mají s tebou konečně učiniti…“
          K zdvojnásobení počtu připojených pečetí kompilát uvádí, že v Zemských deskách byla u poloviny pozemků ve státě zapsaná církev. Mimo to, třetí stav, který tu všechnu dvojí verbež nad sebou živil, poněkud nestíhal. Ony ty berně nebyl jenom desátky. Takže sociální výbuch by nastal i bez upálení Jana Husa a poněkud hloupě se chovajícího Zikmunda. Prý to měl být pragmatik, no v jednání s českými stavy se poněkud přepočítal. Možná špatní poradci, jak v poslední prezidentské volbě.

  6. Strejda Olin napsal:

    Pokud uvažujeme o Homo sapiens, neměli bychom se spokojovat s tím „jaký je“ (což si myslím je současná tendence), ale usilovat o to „jaký by měl být“, o dosažení jakéhosi ideálu, na němž se „napříč toku času a národům“ shodují téměř všechna světová náboženství, humanisté, velcí umělci, řada ideologií, politických a občanských hnutí a co je nejdůležitější – většina Homo sapiens na Zemi. Každý z nás dokáže vyjmenovat nejméně deset vlastností, jaké by člověk měl a neměl mít. Vykreslí v podstatě ve všech směrech ideálního člověka. V představách lidí na všech kontinentech by člověk měl být pracovitý, vzdělaný, čestný, poctivý, skromný, slušný, mírumilovný, spravedlivý a neměl by krást, vraždit, lenošit, podvádět, závidět atd.
    Měli bychom usilovat o naplnění tohoto ideálu a potlačovat vlastností, které se každému z nás nelíbí.
    Lidská společnost je od nepaměti založena nikoliv na rovnosti každého individua (otroctví, poddanství), poctivosti a spravedlnosti (vykořisťování, mzdy), skromnosti (hromadění majetku), mírumilovnosti (války), slušnosti a čestnosti (konkurenční boj), ale na sobeckém individualismu, závisti, podvodech, nepoctivosti, nespravedlnosti a násilí. Tento stav je „vědecky“ zdůvodňován tzv. lidskou přirozeností, přírodními zákony o přežití druhu, teoriemi o silnějších a schopnějších, tradicemi apod.
    Všimněte si jedné abnormality, která je záměrně zamlčována – vše se v podstatě vyvíjí od primitivního k dokonalému, od jednoduchého k složitému, od zaostalého k vyspělému, od nevědomosti k poznání. Jen jedno se nemění a přetrvává navzdory „přirozenému řádu věcí“ – nespravedlivé obohacování se na úkor jiných prostřednictvím soukromého vlastnictví výrobních prostředků. Na tomto principu byly budovány již prastaré společnosti, jsou tak budovány společnosti i dnes. Tento princip se jako červená nit táhne celými lidskými dějinami. Je nám namluváno, že právě on je hnacím motorem pokroku, zdrojem vyspělé civilizace a veškerého bohatství. Já si myslím, že je tomu jinak – oním zdrojem a motorem je lidský rozum, dovednost a práce, které jsou však spoutány a uvězněny v onom setrvale reakčním principu.
    Ono měřítko „Jaký by měl člověk být?“ by se mělo stát měřítkem každé víry a přesvědčení, každého jednání a konání.

  7. Řezníček z Brna napsal:

    Místo někdy jalových diskuzí, by měly v médiích zaznít slova samotného mistra Jana: Kostnické listy, nejlépe čtené hercem Štěpánkem. V programu jsem nikde nenašel, místo toho jen historik Šebek

  8. Pingback: Anonymous Slovensko UK &raquo Mistr Jan a jeho odkaz

  9. Slim napsal:

    Nerad to dávám sem, ale žádný ekonomický článek už není otevřený.

    V Číně se objevují značné problémy. I když titulek Kde udělali čínští soudruzi chybu? (v Patrii) je předčasný a zbytečně škodolibý.

    http://krugman.blogs.nytimes.com/2015/07/05/meanwhile-in-china/?module=BlogPost-Title&version=Blog Main&contentCollection=Opinion&action=Click&pgtype=Blogs&region=Body

    • okolojdoucí napsal:

      Krugman píše někdy zajímavě, někdy „zajímavě“. Vážně netuším, co si o něm mám myslet, ale to ho určitě netrápí🙂

      Jinak, tyhle „problémy“ by jinde asi brali. Stačí se podívat na vývoj indexu za poslední rok a udělat si malé srovnání s jinými indexy. Odkaz na Krugmanem použitý index:
      http://www.bloomberg.com/quote/SHCOMP:IND

      • Slim napsal:

        Ty pochyby vycházejí ještě z dalších okolností, nejen z jednoho indexu. Stručně řečeno, ve 20. stol. jsme viděli příběh dvou industrializujících se ekonomik, které vypadaly jako žhaví kandidáti na „dohnat a předehnat“ a obě se v určité chvíli zlomily.

        http://www.blisty.cz/art/78066.html

        • okolojdoucí napsal:

          Omlouvám se Mistru Janovi i Bavorovi, ale ještě připojím reakci na odkazované „pochyby“.

          Klikněte si na blisty odkazovaný článek:
          http://americasmarkets.usatoday.com/2015/07/07/china-stock-rout-has-earmarks-of-past-crashes/
          Tam si přečtěte o „propadu čínských akcií“ v perspektivě Dow Jones Industrial Average a pak se podívejte na ten index sám. Třeba tady:
          http://finance.yahoo.com/echarts?s=^dji+interactive#{%22allowChartStacking%22:true}

          Porovnejte relativní změny aktuální hodnoty obou indexů např. vůči datům 1.4.2015, kde byly srovnatelné, popř. 1.3.2015, oproti kterému poklesl výrazněji právě DJI. To jsou ale jen detaily. Podívejte se na pětiletý vývoj SHCOMP a přidejte si nad grafem indikátor Volume!

          Hned je jasné, že v článku vnucovaná analogie čínského vývoje s rokem 1929 v USA vůbec nesedí. Časování grafů mate a tak je korekce zaměňována za hluboký pád pod dlouhodobé hodnoty a trend.

          Snad se shodneme, že v Šanghaji nikdo z oken skákat nebude, a už vůbec nepůjde pro radu do kanceláře k JPMorganovi, jak kouzelně připomíná samotný graf. Penežní zásoba Číny dnes zjevně není pod takovou „kontrolou“, jako tomu bylo v USA té doby.

          Dle mého jde o průhlednou a koordinovanou propagandu, na které se dá ovšem slušně vydělat. Podíl reálných výnosů i zisku na akcii vzhledem k její ceně hovoří v delší perspektivě jasně pro který trh? Kam se stěhovaly od počátku té naší slavné finanční krize volné peníze? Jak to zahýbalo s cenami? Tak proč trochu „nepomoci“ určité korekci a pak nekoupit levněji? A ještě přitom čínské věrchušce umýt nebo aspoň zamotat hlavy🙂

          • Slim napsal:

            Moje „zdůvodnění“, že „by na tom mohlo něco být“ bylo historickou zkušeností, ne rokem 1929. To tam přidali autoři, a ne moc vhodně.
            Ale věřit samozřejmě můžete čemu chcete, verifikace bude až po čase.

Komentáře nejsou povoleny.