Přísečnice I.


Když se řekne Přísečnice, vybavit se nám může ledacos. Může se vybavit vzpomínka na městečko na hřebenu Krušných hor, ale také se může vybavit stejnojmenná vodní nádrž, která zásobuje pitnou vodou celé podhůří. Oblíbená wikipedie se k Přísečnici vyjadřuje poměrně stručně: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADse%C4%8Dnice, ale jsou i jiné zdroje: http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=1136326 Autorka textu na webu „Zaniklé obce“ v závěru zmiňuje, že socha Panny Marie Svatohorské byla z původního umístění v Přísečnici u hřbitova přesunuta k silnici u přísečnické vodní nádrže.

A to je ona – na svém současném místě

Obr.1Spolu s Přísečnicí (německy Pressnitz)* se na dně vodní nádrže octly i další obce: Dolina (Dörnsdorf), Kotlina (Köstelwald), Rusová (Reischdorf) a některé další malé osady.

Po r. 1989 se tu začaly objevovat improvizované památníčky těchto zaniklých obcí – tenhle zbudovali bývalí obyvatelé Doliny

obr.2A přemístěný památník obětem první světové války z Doliny (restaurovaný r. 1995) připomíná, že tahle malá krušnohorská obec zaplatila tehdejší válečné šílenství 67 padlými a zmizelými muži. (V roce 1910 v obci žilo 843 lidí – řekněme, že polovina z toho byli muži a z té poloviny byla polovina starců a dětí. Čili mužů ve vojenském věku bylo asi 210. Z nich se téměř třetina nevrátila z války domů. Co dodat?

obr.3Pohled od zarostlého vchodu rozpadajícího se kostelíka v někdejší obci Kotlina

Obr.4A současný stav jeho interiéru

obr.5Neveselé povídání, neveselý pohled – ale pitná voda pro podkrušnohoří byla nutná. A tak musely obce ustoupit a r. 1976 byla přehrada dokončena.

http://www.poh.cz/vd/prisecnice.htm

obr.6Ty větrníky na obzoru už jsou za hranicí, v Sasku…

obr.7

Pohled přes přísečnickou vodní nádrž na hrbatou Jelení horu – Hirschberg.

obr.8A ještě jeden pohled na přísečnickou přehradu – v pozadí je vidět hráz. Měla jsem i lepší fotky hráze, bohužel jsem o ně přišla při jedné z havárií mého počítače.

A ještě sem dám jeden odkaz na fotky přísečnické přehrady a jejího okolí, ovšem ne moje, ale líbily se mi.

http://www.wolfveronika.estranky.cz/fotoalbum/vejprty-a-okoli/prisecnicka-prehrada/

*Prosím, aby se nikdo nepohoršoval nad tím, že uvádím i německé názvy obcí – tato oblast byla až do r. 1945 téměř stoprocentně německá – např. v r. 1921 žilo v Přísečnici přes dva a půl tisíce obyvatel, z toho jen 29 Čechů. Je to oblast ležící přímo na hranici se Saskem… 

K-sova

Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 reakcí na Přísečnice I.

  1. brtnikvbrlohu napsal:

    Německé názvy patří k historii a jsou plně na místě, bohužel často upadly do zapomenutí, často jsou zcela odlišné od českých kdo třeba ví kde leží Weiskirchen – tedy Hranice (na Moravě).

    • Bavor V. napsal:

      Já bych to rozdělil na německé a poněmčelé. Například název Höritz není německý, protože jde o Hořice (dokonce v původním významu „ta hořice“)

  2. K-k. napsal:

    OT: Pane Bavore, pošta…

  3. K-k. napsal:

    RE: názvy obcí: ono je to občas pěkně zamotané, zvlášť v takových oblastech, jako je ta naše. Jsou tu názvy původně české, pak zněmčelé a pak znovu české (Spořice – Sporitz – Spořice, nebo Wysočany – Wischezahn – Vysočany, případně Jurkow – Görkau – Jirkov), nebo jména německá, která byla po r. 1945 nějakým způsobem převedena do češtiny – buď překladem (Dörfles-Hůrka. Fünfhunden – Pětipsy, Kupferberg – Měděnec), někdy to současné pojmenování získaly trochu oklikou (Sonnenberg, po r. 1945 nějakou dobu „Suniperk“, pak přejmenováno na současné Výsluní), nebo na základě zvukové podobnosti (Gössing – Jeseň, Jurau – Jírov) . A jiné obce získaly své pojmenování na základě nějaké své vlastnosti (Reitzenheim – Pohraniční), nebo úplně jinak (Ahrendorf, po r. 1945 Pavlov – údajně na připomínku prvního českého osídlence). A občas je dost těžké se v tom vyznat, klame to…😉

  4. kchodl napsal:

    Pěkné.
    Bylo velké štěstí, že tyto infrastrukturní projekty se povedlo postavit za bolševika, nynější režim by celospolečenský zájem jistě neupřednostnil. Pod jakoukoliv záminkou je rozvoj blokován. Jednou jsou to ekologisté, podruhé sudeťácké spolky – dovedu si představit ten řev, kdyby ČR chtěla dnes zrušit nějakou německou vesnici a údolí zatopit. Případně památkáři, vhodně sponzorovaní ze Západu granty, když se jedná o něco, co by zlepšilo konkurenceschopnost.
    Takže například „Zemanův kanál“ mezi řekami asi nebude, ačkoliv v západní Evropě jsou taková díla všude. Stačilo, jakou propagandu Západ platil ohledně Gabčíkova-Nagymáros, to se stihlo na poslední chvíli a ještě jenom napůl. Nebo německé a rakouské blokování připojení ČR na evropskou dálniční síť.

  5. Petrpavel napsal:

    Žádné lidské dílo, natož taková jaká bylo třeba stavět po ničivé válce, v době kdy technický pokrok horempádem směřoval k větší a větší (s)potřebě, nepřináší jenom prospěch nebo jenom škodu. Je to směsice obého plus převládající nezájem těch kterých se „to“ přímo netýká.
    Snažím se dívat na to zmizelé i na to novější a nové jako na zajímavé a užitečné lidské výtvory, nelitovat zmizelého a nezbožňovat nové, a také ne naopak.
    Jednodušeji řečeno : fotky jako vždy potěšily 🙂 .
    P.S. kchodlovy postřehy mě vždycky zaujmou – myslel jsem že jsem jediný kdo by „bral“ výstavbu spojovacího vodního kanálu á la Zeman, i když je to mimo mé zájmové území, a hleďme : už jsme dva 🙂 .

    • oh napsal:

      Dejme tomu, že jsme tři. Ale já pracoval v Českých loděnicích, takže v mém případě je to jasná profesionální deformace. Tak spíš dva a půl. 🙂

Komentáře nejsou povoleny.