Sto kroků, které změní Eurasii


Pro čtenáře, kteří se zajímají o světovou ekonomiku, jsem připravil článek (přestože je určen především dovnitř) známého ruského ekonoma Michaila Chazina k utvářejícímu se ekonomickému seskupení, o kterém se u nás pohříchu málo píše…

Kazachstán zahájil realizaci programu „100 kroků realizace pěti institucionálních reforem“. V souvislosti s nedávno skončeným Astanským ekonomickým fórem (AEF) byl tento program pro další funkční období prezidenta Nursultana Nazarbajeva obšírně posuzován jak s hlediska jeho obsahu, tak i implementace jeho částí v dalších zemích. Některé směry vyvolaly zvláštní zájem a diskusi expertů.

Především zmíním, že prostřednictvím „100 kroků“ je plánována realizace pěti institucionálních reforem:

  • Formování moderního státního aparátu
  • Zajištění suverenity zákona
  • Industrializace a ekonomický růst
  • Národ společné budoucnosti
  • Transparentně kontrolovaný stát.

Teoreticky jsou všechny tyto směry aktuální pro všechny postsovětské státy, včetně Ruska. Pojďme se zastavit jen u několika nejzajímavějších kroků, důležitých pro naši zemi – jak s hlediska“ vzájemné výhody, tak i „úspěšné praxe“.

Za prvé, krok 65.: „Integrace Kazachstánu do mezinárodních dopravních a komunikačních proudů. Start projektu k vytvoření multimodálního dopravního koridoru Eurasijský Transkontinentální Koridor, který umožní realizovat hladkou dopravu nákladů z Asie do Evropy. Dopravní koridor bude veden několika směry. První z nich – přes území Kazachstánu od Chorgosu do přístavu Aktau, dále po Kaspiku do Ázerbájdžánu a poté přes Gruzii. V budoucnu pak zapojení do projektu Asijské banky infrastrukturních projektů, založené v roce 2014“. Za druhé, krok 70.: „Vytvoření mezinárodního finančního centra Astana (AIFC) na základě infrastruktury ASTANA EXPO 2017 s udělením zvláštního statutu. Zakotvení zvláštního právního statusu Centra do Ústavy. Postavení Centra jako finančního uzlu pro země SNS, jakož i pro země celého regionu západní a centrální Asie. Vytvoření nezávislé soudní soustavy s vlastní jurisdikcí, která bude fungovat na principech anglického práva. Soudcovský sbor bude formován ze zahraničních odborníků. Finanční uzel Kazachstánu se má perspektivně zařadit do dvacítky předních finančních center světa“.  Poznamenávám, že se Rusko rovněž pokoušelo řešit analogické úkoly, ale zatím bez viditelného výsledku. Pokud jde o Kazachstán, jeho šance jsou vyšší vzhledem k podstatně vyšší kvalitě státní správy. Pokus o využití anglického práva je rovněž naprosto logický: ve světě je stále mnoho volných peněz, ale investičních je stále méně. Jednoduše proto, že jejich investice se ziskem je stále složitější.

Právě proto je nezbytná regionální integrace. Ale aby bylo možno vytvořit onen regionální systém, jsou potřeba investice. Tady a teď. Rusko se může spokojit se svými vlastními investičními zdroji (jiná věc je, že to neděláme), ale Kazachstánu vnitřní zdroje nestačí. Musí tedy zapojovat zdroje zahraniční a nabídnout jim nové možnosti získání zisku. Ale s tímto nelze otálet, protože ten kdo zaváhá, bude nucen používat cizí infrastrukturu, a samozřejmě, za ni platit. Já přitom nevylučuji, že nynější trendy povedou k tomu, že právě Astana se stane hlavním finančním centrem nejen Kazachstánu, ale i celého EAES, včetně Ruska. Je to pro nás nepříjemné zjištění? Nejspíš ano. Ale není se čemu divit: nadvláda kompradorů, kteří dnes řídí naše finance a ekonomiku, zatím nikoho k dobru nedovedla.

To podstatné je ale něco jiného. Dnes se intenzívně posuzuje ta část „100 kroků“, které směřují k vytvoření infrastruktury k „napojení“ na základní finančně-ekonomická centra – v New Yorku, Londýně nebo Hong Kongu. V tomto případě jde o to, že v rámci EAES (který se bude intenzivně rozšiřovat, m.j. díky zemím, které nikdy nebyly součástí SSSR) bude budována nová regionální infrastruktura, kromě jiných i dopravní a finanční.

Je zřejmé, že Rusko, jako největší a nejbohatší země EAES mělo možnost začít tuto práci podle vlastního scénáře, ale vzhledem ke zmíněným zvláštnostem řízení ekonomiky, jsme se toho vzdali. A tak byl Kazachstán nucen se ujmout řízení. Prakticky to znamená, že nanejvýš tak za 10-15 let, až se EAES víceméně definitivně zformuje, bude mít Kazachstán v tomto společenství podstatně větší váhu, než v době vytvoření organizace a v roce 1994, kdy prezident Nazarbajev poprvé zveřejnil myšlenku Eurasijského svazu. To svědčí o mnohém. O tom, že vedení Kazachstánu myslí na budoucnost, o tom, že tam jsou chytří státní manažeři. Ale i o tom, že tyto manažery připravují na nové úkoly. Ve vedení Kazachstánu chápou, že je nutné urychleně nalézt zdroje pro výstavbu odpovídající infrastruktury a v zájmu toho lze jít i na drobné ústupky… Lze hovořit ještě o mnohém – a pokaždé nikoli ve prospěch efektivnosti analogických programů realizovaných Ruskem. Tady v podstatě ani nejsou prvky konkurence. Investorům v podstatě nic jiného nezbývá – pokud v Rusku efektivní investice nejsou vidět, pak musíš investovat tam, kde ti rozumí. Bude-li pozítří v Kazachstánu fungovat mezinárodní arbitráž v rámci anglického práva (které je s hlediska hospodářství skutečně nejlepší na světě, pak je jiná věc – v čích zájmech bude použito) – to je otázka, ale tento fakt je sám od sebe pro investory velmi lákavý. A to znamená, že řeší otázky pro Kazachstán velmi aktuální. Jistěže nejsem srozuměn úplně se všemi kroky a prioritami. Například s privatizací zemědělské půdy, která by při realizaci v podmínkách Ruska byla velmi nebezpečná. Budeme ale předpokládat, že systém odpovídající kontroly bude v Kazachstánu efektivní. Celkově dnes dělá vedení Kazachstánu to, co mělo dělat vedení Ruska, což vyvolává velmi smíšené pocity: lítost nad zmarněnými našimi šancemi a respekt k ekonomickému programu sousedů.

Michail Chazin – ředitel Centra „Neokon“

Zdroj: www.worldcrissis.ru _ 150528

hroch-hlava

Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Sto kroků, které změní Eurasii

  1. jaa napsal:

    Hmm vy\myšlený to mají slušně, ale kdo ví co bylo v těch těžkých bednaách diplomatických – co nesměli tamější celníci kontrolovat. Zatím si vedli dobře, ale amíci nesnášejí úspěch jiných států – takže počítám, že další barevná bude tam – to jejich zmodernizované hospodářsrví je jistě provokuje a prachy amíci potřebuji.. takže jim určitě půjdou od něj odpomoci… sorry

  2. Petrpavel napsal:

    Zloděj (USA), notabene zadlužený až po uši a žijící si celá dlouhá desetiletí nad poměry, krást a loupit nepřestane. Musel by dostat přes prsty a sedět v lochu. Jenomže tak velká armáda jako má ten zloděj neexistuje a tak velký kriminál na světě není. Ví to ten zloděj stejně jako to menší okrádaní. Nezbývá velmocím (Rusku, Číně…)pro svou ochranu nic jiného než postavit stejně silnou armádu, ochránit tím sebe, a nechat ty okrádané na pospas. To je politika.
    „Naší“ vládě zbývá jen jistota že budeme dál mezi těmi okrádanými. Tak jsme si to v 1989 nastavili a jak vidno z výsledků voleb většině se to tak líbí. Tak o co jde?

    • Rosťa napsal:

      No, mně se to nelíbí, volím jak divý a stejně je politická situace furt stále stejně blbá. Tak asi nejsem ta většina.

Komentáře nejsou povoleny.