Voda základ života


Když se posrali v Dejvicích, věděla to celá republika ještě čtrnáct dní po. Polovinu zpravodajství se nemluvilo o ničem jiném. Když se do vodojemu kdesi v Hrušovanech dostaly komářice a nakladly tam svá vajíčka, byla to jen okrajová zmínka. Aby se neřeklo…

Za vodu je vždy někdo odpovědný. Jak si to srovnají v Praze a Hrušovanech, je věcí místních. Ale že by někoho vyššího hned mohli odvolat, to nehrozí. On totiž v každé firmě  na určité úrovni – podle velikosti firmy – musí být člověk, který má státní souhlas s provozováním vodovodní sítě. A takových mnoho není. Nedá se nahradit stejně jako ředitelka Městského kulturního střediska s vyšším vzděláním  nedoučeným členem vládnoucího hnutí. A plzeňská práva už také nefungují jako rychlokvas, kromě toho JUDr těžko získá souhlas od příslušných orgánů.

Je tedy jasné, že současný ředitel Technických služeb Strakonice, které zároveň spravují i městskou vodárenskou soustavu, má zatím své místo dost bezpečné. Ne, že by nebyly snahy, ale tady zatím vedení narazilo.  Pan ředitel je totiž už poslední, kdo ještě nebyl odejit.

A drobná informace pro pana starostu. Nejsem NĚKDO, kdo by měl za minulých vládců města jakékoli výhody. Ale moje klábosnice nebude souhlasit s tažením proti všem a pleněním dobytého území.

Příspěvek byl publikován v rubrice Strakonice se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.