Most a jeho pověst


Na úpatí naší Hory u Březového potoka stojí starý kamenný most. Říká se mu Žižkův most. Podle pověstí jej měl postavit Žižka roku 1421 na svém tažení z neúspěchu u Strakonic do bitvy u Rábí .

Ačkoliv tudy husitské vojsko jistojistě muselo táhnout, rozhodně se nezdržovalo  stavbou jakéhosi mostu. Jeho historie je o pár desítek let mladší. Most byl patrně postaven za krále Vladislava II.(kraloval 1471-1516), který povolil městysu Katovice vybírat zde poplatky z dobytka hnaného tudy na prodej do Němec. Je škoda, že tento druh obchodu se nezachoval do dnešních dnů. Neustále bychom měli co hnát.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

údajný Žižkův most

Most stavěli katovičtí na své náklady a na jeho konstrukci to je znát. Jednoduchá klenba z plochých kamenů s mostovkou ze stejného materiálu.

Svůj význam ztratila stezka a tím i most ve letech panování Marie Terezie a jejího syna Josefa II, kdy byla vybudována nová císařská silnice, tehdy označená jako číslo 21, dnes se jedná o silnici č.22. Je zajímavé, jak se v podstatě nezměnil způsob plánování výstavby komunikací od Josefových byrokratů k dnešním. Kdosi kdesi namaloval do mapy čáru a bez ohledu na terén se tudy silnice vedla. Takže z Katovic přes Horu a Březový potok překonává výškový rozdíl 52 metrů  v celkové délce 2,5 km  – viz profil.

Proto na vrcholu silnice stával kámen zvaný „čubka“, který upozorňoval formany na nutnost přibržďování  vozů. Místo se dodnes označuje „na čubce“.

prevyseni

Stezka se dále používala jen jako vedlejší spojnice sousedících vsí.

Roku 1929 století došlo k regulaci Březového potoka, která svedla vodu mimo tento historický most a z dopravní stavby se stala technická památka.

K tomuto okamžiku se váže ještě jedna katastrální zajímavost. Březový potok tvoří přirozenou hranici mezi dvěmi katastrálními územími, teda Katovicemi a Dolním Poříčím. Tím, že se regulací dostal potok blíže k Hoře, došlo k malé změně katastrů a most původem katovický se dostal plně na katastr dolnopoříčský. S ohledem na porovnání velikosti obcí a jejich rozpočtů celkem danajský dar.

 Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 reakcí na Most a jeho pověst

  1. Hudec napsal:

    Tenhle most, známý mi z dětství, bylo velmi romantické místo, stranou obvyklých cest. Místní tam nechodili ani na procházky, k těm volili spíše opačný břeh Řeky. Bohužel ten bukolický obrázek poněkud kazí současný můstek přes potok, který jste do své fotodokumentace milosrdně nezařadil. Bývaly tam stromy… Dávno jsem tam, na rozdíl od Ria, Florencie, Paříže, Moskvy, Paleochory atd. nebyl. Nejspíš chyba, zdá se mi teď.

    • Bavor V. napsal:

      Problém mostu je jeho současný technický stav i stav jeho okolí. Současný majitel (obec) rozhodně nemá na jeho opravu a o dotaci se marně snaží už několik let.

  2. jaa napsal:

    Myslím, že podobných se u nás najde víc. Když už si nevážíme ledačeho – proč si vážit umění našich předků, zvlášť když to není na místech – kdy by se na tom dalo vydělat. . Jeden takový bývával na severu čech – tak v půlce 50tých. Jako děvčisku – ve školách se o klenácích neučilo – nebyl na to čas – mi vrtalo hlavou proč se tohle – nesesypalo. a kdo to vymyslel. Ale historie se opakuje a kdoví třeba se ten potok zase vrátí – obnovující síla vody je úžasná.

    A tak sem dávám zajímavý odkaz – i když zcela mimo téma – ale kdo ví…

    http://zpravy.tiscali.cz/o-neumeni-odchazet-a-brilantni-jerkstine-ceskych-politiku-252048

    • Bavor V. napsal:

      Voda se občas vrací, ale jen po hóóódně velkých deštích, kdy nestačí ani koryto Řeky. Jinak je regulace provedená opravdu dobře. To víte, psal se rok 1929 a lidé ještě uměli myslet.

    • naufrago napsal:

      Klenba s hlediska statiky nemusí mít tvar, jak si lidé myslí, oblý. Dá se říci, že kruhová či eliptická či oválná klenba má výhodu že „zastropuje“ prostor o širokém profilu , ale za cenu menší nosnosti¨, tedy jako v plenéru, kde víme, že tlak bude jen vždy shora od hmotnosti dopravních účastníků po mostovce.
      Ale klenba může být i tvořená šikmou úsečkou a čím strmější, pak má únosnost zdaleka největší, což je její výhoda, ale za tu cenu, že zastropí prostor o malé šířce profilu.
      Tak proto se asi neujme mayská klenba v tunelech metra. Aby měly dopravní tunely stejnou šířku, musily by být asi 5 krát vyšší, ale zato by vydržely po tisíce let, ale musely by se pak dávat asi pětkrát hlouběji do země (jinak by její vrchol byl přímo ve sklepích baráků nebo vyčníval ze dna Vltavy při stejné niveletě) , takže kruhová či eliptická klenba je kompromis. Pak ty samé tunely by ale stály mnohonásobně více, než klasické, musilo by se kopat ve větší hloubce a finálně těžit větší profil.
      Jiná věc je, že v podzemí se dělá kruhová kvůli přenesení případných tlaků od stran a od spodu, protože kruh je ze všech stran stejný, tak je celkem jedno, odkud jde síla, horší je, když by se setkaly všechny a sečetly, pak se to řeší tlustším tubingem. Když se ale ví., že bude působit jen síla od shora, tak mayská je nejúnosnější. Tak kdyby měla působit i odzdola, tak by musila mít podobný tvar, jako odvrchu , čili rhomboidu a když ze stran tak rhomboid v rhomboidu, tak tahle by vydržela asi věčně, jenže ta cena asi dvěstěnásobná za jeden běžný metr.
      Takže tenhle můstek by pak měl niveletu mostovky při stejném profilu v pětinásobné výšce nad hladinou potoka, takže by k němu musily vést dlouhé nájezdové rampy, ale zase ten výhled do okolí. Vyžadoval by ale asi stokrát tolik materiálu a o to by stál více, než klasický, ale vydržel by.
      A kdo ji vymyslil, současně nikdo a zároveň každý, kdo kdy zkusil položit něco přes dvě zdi nebo dvě strany potoka či čehokoliv i prkno je v prïncipu jakási klenba. Když se oba konce třeba trámu pevně uchytí stranově, kde končí, tak horní „vlákna“ se chovají jinak, než dolní, prostě ta dolní, když je prkno jen tak položené volně, se protáhnou při zatížení ta dolní a neupevněná se roztlačí do stran, protě vzniknou dvě souběžné křivky, a protož půvopdní délka byl stejná dole jako nahoře, tak u oblouku se musí lišit, to je prostě geometrie (zkuste si vzít pravítko z plastu a dejte mezi dvě třeba knihy a horní povrch bude mít při zatížení konce délky blíže a dolní dále od sebe, nebo si namalujte dvě soustředné části kružnic, horní bude mít „konce“ blíž k sobě, než dolní) a když jim v tom bude zabráněno, tak se neprohne(jen málo), jelikož se tlak od shora přenese na boky , kde ten trám je uchycen, jenže za cenu, že se může prolomit bok. Proto měly ty staré kostely silné zdi a ještě kolmé křídelní zdi z plného profilu kamene, aby držely ten boční tlak, který automaticky vznikl změnou tlaku odshora roznášením do stran, tak to samé je pak u pozdějších katedrál, kde jsou ty vnější boční příčné oblouky, ale, již všelijak odlehčené, ale, aby se ušetřil nevzhledný materiál, a byly štíhlé, musí být o to víc s větším rozpětím a vysoké, vždycky něco za něco, třeba katedrála v Chartres nebo v Kolíně nad Rýnem či ta v Praze.
      Prostě jen volně pložený překlad na zdi a nijak neupevněný stranově nepřenáší tlaky do stran, to je princip novodobých mostů, třeba přes dálnice, proto je mostovka jako celek na ložiskách, u Karlova mostu se rozkládají svislé síly do stran oblouku, ale na každém pilíři se příčné složky vzájemně vyruší (každý oblouk u spodu tlačí na sousední), takže jako celek pokračují zbylé svislé složky zase svisle do dna řeky prostřednictvím pilířů.

Komentáře nejsou povoleny.