Číslo popisné


Kdykoli vyplňujete nějaký dotazník, narazíte na údaj „č.p.“, tedy číslo popisné. Vyplníte patřičnou číslovku a tím to pro vás končí. Ale víte vůbec, co to vlastně znamená, proč se to tak nazývá a kdo na to vůbec přišel?

Popisný údaj je takový, který něco popisuje. Ale v tomto případě se jedná o něco, co bylo popisováno. Míněno doslovně. Když totiž Marie Terezie upevňovala svoji byrokracii a zaváděla katastrální dělení, tedy takzvaný Tereziánský katastr, potřebovala nějakým způsobem přenést údaje z mapy do terénu a zpět. Vyslala tedy svá vojska do jednotlivých měst a dědin a tam vojáci barvou popsali jednotlivé domy, tedy přidělili jim ona čísla popisem na fasádě. Ano, skutečně to proběhlo tak, že vojsko přišlo do vsi, pokud ta ves měla kostel s farou, tak na farní úřad napsali jedničku a pokračovali od chalupy k chalupě či od statku ke statku a na fasády domů malovali číslice. Nebyla-li fara, byl jedničkou popsán první dům na tehdejším počátku vesnice.

Výstřižek-domovní_číslo

 

A císařský výnos nařizoval, že majitel usedlosti byl povinován číslo v pořádku držeti a je obnovovati.

A podobným způsobem bylo provedeno i číslování parcel. Opět od kraje obce,ale tentokráte ve směru z leva do prava. Takže se klidně mohlo stát, že parcela číslo „1“ nepatří k číslu popisnému „1“, ale třeba k č.p.28. To podle toho, odkud vojáci do vsi přišli. Pokud od východu, čísla se míjí, pokud od západu, čísla se mohou shodovat. Ale opět nemusí, protože záleželo ještě na tom, zda byla obec osídlena po obou stranách cesty nebo jen po jedné. Neboť byla-li osídlena po obou stranách, popisování domů začínalo vlevo ale číslování parcel vpravo.

Katastrální dělení doznalo ještě několika změn, ale čísla popisná zůstala na domech dlouho po smrti císařovny. Později je nahradily unifikované plechové tabulky, jejichž barvu si obce většinou mohly vybrat samy, dnes již neexistuje předepsaný tvar, ale povinnost označit nemovitost číslem popisným zůstala. Ve městech se dokonce v některých případech vrací prapůvodní podoba a čísla jsou opět viditelně malována na fasády nově zateplených domů.

byt dum

Takže za číslo popisné děkujeme Marii Terezii a jejím byrokratům.

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

29 reakcí na Číslo popisné

  1. Řezníček z Brna napsal:

    Každá nemovitost má číslo popisné a organizační. Popisné bylo zavedeno z dob M.Terezie. Pokud teď vznikne nová nemovitost, je jí ještě přidělováno číslo popisné, nebo už pouze organizační?

    • Miluše napsal:

      Jedná se o číslo orientační. V ulicích na jedné straně bývají orientační čísla sudá a na protější lichá. Lépe se potom člověk orientuje v hustě zastavěné lokalitě a méně se člověk naběhá. Vědí o tom své hlavně pošťáci (tedy doručovatelé).

      • Bavor V. napsal:

        Nikoli. Stále se přidělují čísla popisná, ale ve městech navíc ta orientační

        • Richard napsal:

          Orientační čísla nejsou zdaleka ve všech městech. A bez nich je to někdy pěkný chaos…

  2. Slim napsal:

    Sudá čísla vpravo, jen vědět v jakém směru je ulice číslována. Obvykle si snažím představit, že ve směru „ven z města“. Možná to není správně. U Sokolovské je to celkem jasné, ale co třeba Školská?
    Tenhle článek je zajímavý; pravý původní Bavorov

    • Bavor V. napsal:

      Když on je problém v tom, že v začátcích nebyl Majdan a jeho následky. Proto se snáze psalo o podobných věcech. Čas opratí trhnul a nová doba nové žádá články.

      • Slim napsal:

        Ale jo. Jenže nám ta Ukrajina pohltila spoustu jiných, i politických, témat.

    • jaa napsal:

      stačí se kouknout na číslo dalšího domu – je-li vzestupné či sestupné. Zná-li člověk tahle pravidla nic není problém. Škoda že se tohle neučí už ve školách…A stejně, je zajímavé – jak se dokáží tzv. hybatelé vývoje -obklopit lidmi, kteří jejich myšlenky dokáží realizovat a poměrně jednoduchými ?pravidly?,. Vždyť ten systém je tak geniální že přetrval staletí a sbad i přetrvá i další. Takových hybatelů sice není moc ale díky za ně.

      • Jethro napsal:

        Už vím, co budu dělat večer. Dám do přehrávače BluRay s jedním s B.B. nejlepších koncertů, otevřu si pivinko a budu sledovat Mistra.

        • Slim napsal:

          O tomhle nevím lautr nic. Jethro, nemohl byste nám zopáknout něco z toho, co jste měl, myslím kdysi na kose?

          • Jethro napsal:

            jj. U Vlka to ještě visí v rubrice Jethrův akord, ale o B.B.Kingovi jsem tam tehdy nepsal. Potkal jsem se s jeho hudbou přičiněním kamaráda a lahvinky burbonu už v pokročilém věku.
            O B.B. se nedá moc psát. Dá se otevřít láhev, přivřít oči a poslouchat.
            A pokud jste se s ním (poslechově) nepotkal, doporučuji začít nějakou modernější session – třeba Blues Summit – snad je to tady:

    • věra napsal:

      Jojo, taky jsem to zaregistrovala, je to smutné…

      • Slávek napsal:

        bože ale proč sou všichni ti amici tak neforemně tlustí?

  3. K-k. napsal:

    a ve městech se, pokud vím, začínalo číslovat od radnice. Aspoň co znám, tak radnice mívá číslo 1….

  4. brtnikvbrlohu napsal:

    Omlouvám se panu domácímu, ale tento odkaz na odkazy by neměl zapadnout:
    http://radimvalencik.pise.cz/2348-pred-00-15-5-zasadni-zmena-vime-o-ni.html

    • moskyt napsal:

      Kliknul jsem na odkaz a zase se vrátil zpátky. Jestliže k přečtení článku si jeho autor žádá vypnutí ABP (program, který mi blokuje reklamu), tak to ať si ten článek strčí, no… třeba za klobouk. Reklama, tenhle produkt oblbování u mne v počítači nemá místo. A pan Valenčík? Ten přišel o několik zdvižených palců. Ach, ta „salonní levice“. Myšlenkově radikální, revoluční, jasnožřivá, jen se to nesmí dotýkat jejího měšce. A to ani v maličkostech. Jsem nespravedlivý? Možná….

      • brtnikvbrlohu napsal:

        Chyba – že udělal s reklamou blbost je pravda, ale že si povšimnul jistých souvislostí co se jinde nenajdou je taky pravda a že s Valenčíkem v lecčem nesouhlasí taky neznamená že nestojí za pozornost – takže bych udělal výjimku a pro jednou tu reklamu skousnul a … výhrady si nechal až si přečtu onen odkaz na odkazy – pche zase komplikace – zase klikání navíc🙂 .

      • oh napsal:

        Možná.
        Můj přístup je tento: pokud web zdvořile požádá, zda bych ABP nevypnul, zkusím to. A když současně reklama není otravná, vlezlá, nevypnutelná a cosi nahlas vyřvávající, ponechám tu vyjímku v platnosti. Jinak konec, šmytec, ABP zapnout a nazdar.
        Weby s reklamou přemnoženou a agresivní, (třebas zive.cz) sleduji pouze se zapnutým ABP a obsah (videa), který mi s tímto nastavením neukážou, nechť si pachatelé stránky klidně strčí kamsi.
        Weby, které při vstupu odpírají zobrazit cokoli jiného, než „vypněte si Ad-Block, vy zloději,“ ty mají smůlu. Na doživotí.

  5. Slávek napsal:

    Vložte váš komentář…já teda takový problém s tím nemám. reklamu prostě nevnímám a čtu jen podstatné. provozování stránek něco stojí, přinejmenším čas autora který nám věnuje a čas jsoun peníze jak známo a ty mu přinese právě reklama. tak to je prosté.
    slávek

    • Jos napsal:

      Vám Slávku nevadí, že kdosi používá a bezplatně amortizuje vaše zařízení, vaší el. energii a váš čas pro své soukromé kšeftování? Divné. Provozovatelé jakékoliv reklamy mají snad neomezená práva používat cizí majetek?

  6. Šikula napsal:

    To s číslováním parcel vojáky není správně.
    Ve skutečnosti, u stabilního katastru bylo nejprve provedeno mapování, to nedělali vojáci, ale zeměměřiči a měli u toho spoustu pomocníků, jestli to byli vojáci, nemyslím si, spíš civilové a vojáci dělali leda tak trigonometrickou síť prvního a druhého řádu, a možná klestili záměry pro měření, tedy spíš ty měřičské věže zvané triangly , co s nimi občas topí dnes cigoši, a dost možná že vozili stabilizační znaky, kamenné mezníky, v terénu se pořizovala tzv. indikační skizza, vlastně rukou kreslený náčrt a cosi jako místní šetření a pak se vyhotovoval v baráku tzv. povinný císařský otisk na tvrdé čtvrtce v barevném provedení, kolem šesti barev tam bývá (šest souhlásek za sebou, to dovede vyslovit jen málokterý národ) a další taková skoro stejná čtvrtka, které baby na katastrálním pracovišti říkají příložná mapa, ve skutečnosti se jí říkalo za monarchie příruční, je dodnes většinou ve sklepě na katastrálním pracovišti, nikdo to nechce brát do ruky a je to svázané provazy, smrdí to zatuchlinou a je to několikabarevné. Ten císařský otisk je dodnes v Shoenbrunnu, tak že co je na katastru v Čechách, ale i také i v Sedmihradsku, ba i v Galicien i před Novým Sadem na Dunaji i v Kotoru i v Raguze i v Pulji, ve sklepě, je i tam u Vídně.
    Takže byly dvě číslené řady, stavební a pozemková a číslo stavební jedna se přidělilo podle výskytu v tomto pořadí, kostelu (st. 1), pak radnici(st. 2,) pak mlýnu (st.3)pak škole(st.4). Když byl ve vesnici jen mlýn, tak měl st.1, a z toho plynoucí kombinace.
    O tom ale nerozhodovali vojáci, nesmysl, nejprve musila být nakreslena „nějak“ budova s pozemkem. A to nějakou dobu trvalo, takže žádný feldvébl do té indikační skizzy nic nezakresloval, tenhle operát byl a je dost provázaný a co se udělá v jednom místě operátu musí být i v „druhém“ ,takže se počítaly plochy v řadách a skupinách na tzv. parcelním protokolu, baby na pracovišti tomu říkají parcelák a čísla v něm musila souhlasit s čísly jak na indikační skizze, tak na císařském otisku tak na příruřční mapě tak na mapě stabilního katastru a to je moc věcí dohromnady, takže není možno, aby vojáček si něco namaloval a ty výpočty byly tenkrát příliš pracné, všechno od oka a ručně a proto to bylo vyhotovováno v rámci operátu kompletně, Zkuste přemýšlet, nějaký feldvébl by jako kam měl to číslo st.p. či pozemkové dát,a čím by jej nakreslil, to jsou čísla asi 1.2 mm vysoká(zkuste si vybavit písařské umění dnešních mladistvých fízláčků= určitě to není leserliche Schrift und gross Buchstaben jejich rutinou), když náčrt se dělá v terénu, ale to je ta nejdůležitější práce a to dělal „vrchní“ měřič, jenže tam žádná čísla parcelní nemohou v tu chvíli být a soupis parcel se finalizoval až v baráku, kde se počítalo a kreslilo a k tomu parcelní protokol a nejprve rozvržení do výpočetních skupin, takhle jednoduše uvažují možná mladiství fízláčci, z novodobé fízlfakulty co jim hoří teprve vajgl na nádraží.Jeden takový mladistný fízl mi řek, že je mu náký katastr u prdele, za rakouska by jej za trest zakopali po krk na půl dne do země, kdyby tohle řekl.
    Takže v nejlepším mohli natírat ta čísla popisná na baráky.
    Jedna kantorka na fakultě pravila, že by mohli leda tak mejt schody na Sorbonně.
    Tak ta štětka a kýbl s barvou a velká hausnumera by tomu odpovídal, nakonec se to slovo hausnumero používá jako cosi „velkého“ i dodnes, to odpovídá oněm absolventům fízlfakult.

    • Bavor V. napsal:

      Pletete si katastr a popisem. Čísla popisná se skutečně dělala mnou uvedeným způsobem. Katastrální měření nemělo s číslováním domů přímou souvislost, protože měření katastru mělo úplně jiný důvod než číslování domů. Kromě toho kostel nikdy neměl popisné číslo. Ten měl pak pouze katastrální umístění na stavební parcele. A na vsi bez fary se číslovalo podle prvního domu na kraji vsi, bez ohledu na polohu nějakého mlýna. Na vsi s farou vždy od fary.

      • Bavor V. napsal:

        A ještě doplnění pro ynteliženta – příklad ze vsi bez fary, kde první stavení od Strakonic zůstalo prvním stavením dodnes. Popisné číslo „1“, parcela stavební „*19“. Naopak na parcele stavební“*1″ stojí číslo popisné „18“. Mlýn má parcelní číslo „*45“ a popisné „44“. A císařský zámek se jmenuje Schönbrunn.

Komentáře nejsou povoleny.