Neúplný seznam


Možná se mnou nebudete souhlasit, ale i přesto vám tu předložím seznam známých osobností, jejichž kariéru významně ovlivnila imperialistická politika takzvaných západních spojenců. Jako výchozí bod beru ukončení První Velké války, od kdy se dá datovat vliv USA na Evropu i Svět jako takový. Poválečná ekonomická pomsta Německu a pozdější podpora nacistů jsou nepřímou příčinou vzniku dobyvatelských ambicí Hitlera a jeho soukmenovců. Anglická politika appeasementu a americká hospodářská podpora Německého válečného průmyslu spolu s falešným isolacionismem dokázaly povzbudit Německé nacisty k akci, která zásadním způsobem změnila vývoj v Evropě.  Je třeba si uvědomit, že to byla právě ona anglo -americká nečinnost  v pravý okamžik, která ve svém důsledku přivedla do Střední Evropy Stalinova vojska. A protože předválečné chování spojenců neposkytovalo žádné záruky bezpečnosti, velká část obyvatel podlehla vábení komunistů a umožnila přerod z omezené demokracie do demokracie zvané lidové. Takže na seznam postižených patří i ti, kterým byla jakkoli omezena či přímo znemožněna kariéra i po Únoru 1948. Nedávejte vinu komunistům, vina je v Londýně, Paříži a hlavně Washingtonu.

Josef Bican – fotbalista, jemuž válečné období znemožnilo dosahovat celoevropského významu

Vladislav Vančura – spisovatel, zavražděn nacisty

Osvobozené divadlo – válečné období přerušilo úspěšnou tvorbu, po válce už nedokázali jeho protagonisté najít společnou řeč.

Evžen Rošický – atlet, zavražděn v KT

Vlasta Burian – herec, komik, pro zachování divadla, kde se snažil udržet české hercem, byl nucen k „zavdávání si“ s Německou okupační správou, po válce považován za kolaboranta

Emanuel Moravec – původně vlastenecký důstojník podlehl zklamání z Mnichovské zrady a stal se ministrem kolaborantské vlády.

Čeněk Šlégl – herec, který podlehl nátlaku na svou rodinu a spolupracoval s okupační správou

Adina Mandlová – herečka, obviňována z kolaborace, bez skutečných důkazů, její kariéra ale po válce skončila

Julius Fučík – novinář, zavražděn nacisty

Josef Čapek – malíř, zahynul snad  v KT

Hokejový tým ČSR – pod vlivem událostí obviněn ze zrady a většina jeho členů byla uvězněna.

Milada Horáková – politička, pod vlivem událostí obviněna a popravena

Rudolf Slánský – politik, pod vlivem událostí obviněn a popraven

 

Seznam je jen náhodný, každý by asi našel další oběť důsledků podpory nacismu. A pokud budete chtít ukazovat na ty, kteří byli postiženi po Únoru 48, upozorňuji znovu na jeden neoddiskutovatelný fakt. Únor 48 je pouze důsledek jednání (či spíše nejednání) takzvaných západních spojenců, jejich zrady a ekonomicko politického oportunismu.

mysli dokud se to smí

❗  Článek vyšel v magazínu AbecedA spolu s dalšími zajímavostmi od autorů vám známých i neznámých  :!: 

A ještě dodatek k manipulacím http://www.revuepolitika.cz/clanky/1362/habermannuv-lync-a-narodni-sebebicovani

Bavor podpis_rexAP

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

110 reakcí na Neúplný seznam

  1. Slim napsal:

    Článek je podivný, ale zmíním jen to snadné (ač se to Bavorovi bude zdá marginální).
    Vančura, ani Fučík nebyli v KT. Byli ve vězení a tam byli popraveni. Čapek nebyl popraven, ale zemřel, myslím, při pochodu smrti

    • moskyt napsal:

      Vančura snad ani nebyl ve vězení ale byl za heydrichiády rovnou popraven. Této cti se naštěstí nedostalo Peroutkovi, ktrerý byl v té době jako „čestný rukojmí“ v Buchenvaldju.,
      To není žádné rýpání, ale suché konstatování, že KT možná zachránil Peroutku od osudu jeho druha „pátečníka“ Vančury.

      • Slim napsal:

        Myslím, že VV byl v Pečkárně a možná na Pankráci (nevím jestli v P. byly cely). Zatčen byl tuším 12.5. (Miluška to bude vědět, četla nedávno 26 krásných let od Lídy Vančurové; já si jenom všiml, že to byl den Smetanovy smrti) a do Kobylis odvezen 1.6.

        Fučík byl souzen a popraven v Berlíně v Ploetzensee.

        Možná to vidím nesprávně a zveličuju to, ale mám dojem, že lidé jako Vančura, nebo Jan Šverma byli po válce trochu upozaďováni. Vančura nebo Šverma by pro ty opatrnější
        představovali výčitku, takže moc slávy nesklízejí.

        Jak jsem poznamenal u těch fotek, co jsem poslal včera Bavorovi, už Tolstoj tento jev zaznamenal, když psal o generálu Dochturovovi.
        (Hudec si připomene jedno jméno z napoleonských válek. Rusky je to proto, že neznám na webu českou verzi.)

        По странной случайности это назначение — самое трудное и самое важное,
        как оказалось впоследствии, — получил Дохтуров; тот самый скромный,
        маленький Дохтуров, которого никто не описывал нам составляющим планы
        сражений, летающим перед полками, кидающим кресты на батареи, и т. п.,
        которого считали и называли нерешительным и непроницательным, но тот самый
        Дохтуров, которого во время всех войн русских с французами, с Аустерлица и
        до тринадцатого года, мы находим начальствующим везде, где только положение
        трудно. В Аустерлице он остается последним у плотины Аугеста, собирая полки,
        спасая, что можно, когда все бежит и гибнет и ни одного генерала нет в
        ариергарде. Он, больной в лихорадке, идет в Смоленск с двадцатью тысячами
        защищать город против всей наполеоновской армии. В Смоленске, едва задремал
        он на Молоховских воротах, в пароксизме лихорадки, его будит канонада по
        Смоленску, и Смоленск держится целый день.

        В Бородинский день, когда убит Багратион и войска нашего левого фланга перебиты в пропорции 9 к 1 и вся сила французской артиллерии направлена туда, — посылается никто другой, а именно нерешительный и непроницательный Дохтуров, и Кутузов торопится поправить свою ошибку, когда он послал было туда другого. И маленький, тихенький Дохтуров едет туда, и Бородино — лучшая слава русского войска. И много героев описано нам в стихах и прозе, но о Дохтурове почти ни слова.

        Опять Дохтурова посылают туда в Фоминское и оттуда в Малый Ярославец, в
        то место, где было последнее сражение с французами, и в то место, с
        которого, очевидно, уже начинается погибель французов, и опять много гениев
        и героев описывают нам в этот период кампании, но о Дохтурове ни слова, или
        очень мало, или сомнительно. Это-то умолчание о Дохтурове очевиднее всего
        доказывает его достоинства.

        (TO JE TEDA HODNĚ ODVÁŽNÉ TVRZENÍ. TĚŽKO BY HO Lev Nikolajevič OBHÁJIL V PLNÉ ŠÍŘI.)

        Естественно, что для человека, не понимающего хода машины, при виде ее
        действия кажется, что важнейшая часть этой машины есть та щепка, которая
        случайно попала в нее и, мешая ее ходу, треплется в ней. Человек, не знающий
        устройства машины, не может понять того, что не эта портящая и мешающая делу
        щепка, а та маленькая передаточная шестерня, которая неслышно вертится, есть
        одна из существеннейших частей машины.

        • Hudec napsal:

          V ruské armádě těch časů měli jeden problém – velká část generality byli cizinci. Sice ruští poddaní, ale cizinci, zpravidla neznající zcela ruštinu. Vždyť vyšší ruská šlechta komunikovala s oblibou francouzsky. Například první spojenecké koloně (čistě ruské) ve slavkovské bitvě velel sice generálporučík Dochturov, ale pod ním sloužil např. generálmajoři Lewis a Lieders, druhé koloně (také čistě ruské) velel generálporučík Arnauld de Langeron, třetí koloně (též čistě ruské) generálporučík Przybyszewski a pod ním generálporučík Wimpfen a generálmajor Müller.
          Smíšené (ruskorakouské) páté koloně velel podmaršálek kníže Jan z Liechtensteina, ale v její ruské části pod generálporučíkem Uvarovem sloužil např. generálporučík Essen II.

          Velký počet „cizinců – Nerusů“ byl dán jednak rozlehlostí carské říše (estonští Němci byli v armádě hodně zastoupeni ve velitelských funkcích) a také uplatněním emigrantů z revoluční Francie a později Evropy.

          Mnozí rodilí Rusové se mezi nimi někdy těžko prosazovali. Dochturov byl možná srovnatelný s Bagrationem (který byl ostatně Gruzínec), protože ho Kutuzov opravdu také nasazoval na krizová místa. Například při ústupu z Bavorska/Rakouska (předehra slavkovské bitvy) po Mackově kapitulaci v Ulmu, při léčce, již nachystal Kutuzov u Dürnsteinu u Dunaje jednomu z francouzských sborů pod velením Mortiera, velel Dochturov riskantnímu obchvatnému manévru.

          Dochturovovu roli ve válce 1812 neznám, fakt je, že u Borodina velel jednomu ze sborů.

          • Slim napsal:

            Godot nezklamal, napoleonské reálie umí.🙂 V prvním dílu jak známo T. ironizuje Weyrotherovy dispozice k bitvě: die erste Kolonne marschiert, die zweite Kolonne marschiert.. u.s.w. a Jihofrancouz Langeron otráveně poslouchá tu německou akurátnost. Tam je ta rivalita vůči Němcům jasně patrná. Podobně když kolem stanu knížete Andreje u Borodina projede Clausewtz a říká: válka se musí přenést do prostoru.

  2. moskyt napsal:

    Všichni ti co jsou uvedeni jako popraven, KT, sice poraveni byli ale v KT(Koncentračním táboře ) byl jen Čapek, který notabene zemřel na tyfus před těsně před koncem války.
    Jinak si myslím, že ten článek také není to pravé ořechové.

  3. Lunka napsal:

    Clanek psal nejaky prostoduchy ideolog, naprosto diletanticke historicke blaboly.
    Moc jste me panove potesili, ze jste fakta o spisovatelich uz opravili – umite🙂

    • Bavor V. napsal:

      Ano, jsem prostoduchý ideolog. Vycházím totiž z toho, že historie sice nezná kdyby, ale zná a hlavně stále více odhaluje své tajné souvislosti. A ty jsou prostě takové, že naši slavní spojenci ve strachu před Stalinem podporovali Hitlera do posledního okamžiku, než se jim vymknul z ruky. Takže krev a zničené osudy našich lidí je na jejich rukou. A způsoby smrti mnou uvedených osob jsou opravdu margináliemi v porovnání s faktem, že byli zavražděni okupační mocí. Ostatně u Josefa Čapka je mnoho nejasností, dokonce existovala domněnka, že se mu podařilo utéci a skrýval se z nějakých důvodů před ostatním světem.

      • Slim napsal:

        Teze, že historie nezná Kdyby je populární, ale chybná. Tvrdí fakticky, že události se nemohly stát jinak, než se staly. Kdyby to tak bylo, předpovídalo by se snadněji.🙂

        Nehodlám to ale moc rozvádět, tady se nemůžeme dohodnout o zřejmějších věcech

        • Bavor V. napsal:

          Teze Historie nezná kdyby je pravdivá. Říká jen, že není možné tvrdit že kdyby se stalo toto, nestalo by se něco jiného. Není možné, říkat „kdyby“ Není „kdyby“, protože se stalo to, co se stalo a nestalo se „kdyby“. Ostatně předpovídat se dá dost dobře, pokud předpovídající je ochoten myslet tak, jak myslí jiní a nefabuluje si vlastní představy. Například vývoj událostí na Ukrajině by bylo možno predikovat, pokud by EUSA vzali do úvahy povahu Rusů. A ještě jednou mou naplněnou předpověď. Je tomu více než rok, kdy jsem tu dával Žannu Bičevskou a její píseň Poluostrov Krym. A tehdy jsem drze tvrdil, že slova písně se naplní. Naplnila se doslova. Krym je znovu Ruským.

          • Slim napsal:

            🙂

          • Lex napsal:

            Souhlasím s vámi, Bavore. Historie nezná „kdyby“. Historie zná jen to, co se reálně událo. Ne tak VYKLADAČI historie. Pro ně je to, co se reálně událo, takovým něčím jako žvýkací guma, kterou lze libovolně tvarovat, nafukovat, přežvykovat a vyplivovat. V ještě horším případě plivat nám ji do obličeje.
            Já jsem to tu napsal už včera – a už asi opakovaně i dříve – pro „kdyby“ platí jen jedno pravidlo – „Kdyby byly v –ti ryby, nebylo by třeba rybníka. Sáhnul by sis do —ele a vytáhnul kapříka.“.
            Vím, je to vulgární a velmi rigorózní, ale pro mě plně uznatelné.
            To se nám to rozvíjejí teorie, to se nám to kecá, co by kdyby, když nad tím spekulujeme padesát sto roků po událostech. A spekulujeme na fundamentu (naprosto zkreslených) informací, (jak už informace jsou dobou vždy zkreslené) a neprožíváme reálně situaci a nepociťujeme tu tíhu rozhodování a odpovědnost těch, co rozhodovat museli.

          • K-k. napsal:

            Historie skutečně nezná „kdyby“ – prostě věci se buď staly, nebo nestaly a historik pátrá co a proč se stalo. „Co by kdyby“ je prostě fantazírování…

            • Lex napsal:

              Řekla osoba nejpovolanější, archivářka tělem i duší (melancholickou)😆

            • Slim napsal:

              Argumentace autoritou?🙂
              Jak jsem říkal, tady není vhodné místo na tuto diskusi

              • Bavor V. napsal:

                Pokud to berete takto, pak mi nezbývá připomenout jedno „kdyby“ ze starého krásného dětského filmu Knoflíková válka: Kdybych to byl býval věděl, tak bysem sem nechodil

            • Slim napsal:

              To jsem přece říkal hned zkraje. Sám jste včera zastavil jednu bezvýslednou diskusi.

              Toho Tesaře, co mi sežral W-press náhodou nevidíte?

          • Antimon napsal:

            Ano, historie nezná „kdyby“. Použití „kdyby“ při výkladu historie je fabulace a manipulace. Je to vytváření „alternativní“ historie, která se sice stát mohla (stát se mohlo cokoli), ale nestala. Stalo se to co se stalo, a to „kdyby“, se to snaží pouze zpochybnit a zlehčit.

  4. ji5 napsal:

    S chováním za těžkých dob to je vždy složité. Na odsouzení Vlasty Buriana se možná nepřímo podíleli V+W, protože ho v jednom pořadu, vysílaném z USA, napadli, že je kolaborant. On se v podstatě účastnil jednoho vysílání protektorátního rozhlasu, kde napodoboval Jana Masaryka.

    Byl obžalován z několika jiných přestupků, ale většinou se ukázalo, že všechno bylo jinak. Skoro jako v radiu Jerevan:

    Prý ve své vile hostil německé okupanty včetně K. H. Franka. Obhajoba: Ve skutečnosti byli u Buriana ve vile Němci jen jednou a to, když na udání sousedů hledali na zahradě údajně zakopané zbraně. A s K. H. Frankem se viděl Burian pouze jednou, a to v restauraci.
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Vlasta_Burian

    Odsuzovat na dálku je snadné. Werich to po návratu pochopil (ti, kteří zůstali v protektorátu dvojici V+W naznačili, že by se třeba taky chovali jinak) a nakonec Burianovi spolu s Frejkou pomohl. Později ho vzal do svého filmu Byl jednou jeden král.

    Historie herce, režiséra a Burianova partnera, Čenka Šlégla, byla komplikována rodinnou situací. Jeho dcera si totiž vzala Žida, myslím, že ji dokonce museli ostaršit a někde přepsat datum sňatku, protože od určitého data takové sňatky nebyly tolerovány. Šlégl se, aby rodinu kryl, angažoval ve Vlajce, ale spíš vlažně. Svoje chování mohl jen těžko někomu vysvětlovat. Odsouzení mu zničilo kariéru. http://cs.wikipedia.org/wiki/Čeněk_Šlégl

  5. Šikula napsal:

    Řekl bych,že to jsou nesmyslné tautologie, tak třeba Španělsko žádnou 1, světovou válku neprohrálo, v první světové se ani neangažovalo a dokonce na ní i svou neutralitou vydělalo a přesto tam přes polovinu lidí chtělo caudilla, se kterým se přátelil vůdce německého lidu. Itálie snad také ani neprohrála a měli duce, se kterým se kamarádil německý vůdce rovněž. Byla to prostě tehdejší móda a po nich to převzali v Alemanii.Nakonec v Polsku, v Uhrách a Rumunsku a Bulharsku se v tom shlédli také, detto i Slováci a docela ochotně , říkali prý češi peši do prahy, ale dobrovolně, ne jako dobrovolně povinně na 1. máje . Nakonec vlastně poraženou stranou v . světové nemohlo být jen to, co tvoří dnešní Rakousko, ale i všechny její nástupnické země, jinak by to připomínalo likvidaci podniku tím, že se dluhy(reparace) ponechají na ten v likvidaci a paralelně se vytvoří „nový“ bez dluhů. Tak tohle by snad napadlo i Německo, reparace převedou na malý kus bývalého Německa v likvidaci (třeba Hanoversko) a zbylá 99procentní část Německa bude bez dluhů.
    Navíc válku vyvolalo oficiálně Rakousko Uhersko, ostatní se připojili později.
    Nejspíš by k tomu došlo i bez reparací, možná později, otázka je jestli by to nebylo ještě horší.

    • Bavor V. napsal:

      Nepochopil jsem souvislosti, ale budiž. První válku vyvolalo R-U pod tlakem císaře Viléma, nakonec to byl on, kdo vedl ty nejhorší fáze bojů (Yprés) a byl to on, kdo bránil Karlovi v mírových jednáních. Proto se veškeré náklady války snesly na Německo. Nesmíte vždy věřit tomu, co se děje oficiálně. Oni ti představitelé vítězných mocností dobře věděli, kdo za válkou stojí.

  6. Hudec napsal:

    Jak vidno, většině zde se asi ten článek líbit nebude, ale já bych mu přiznal alespoň kousek racionálního jádra. A to v té souvislosti, že Československo (především české země) bylo vlastně k socialismu dohnáno kapitalismem. A k Sovětskému svazu Mnichovem. Nevím, zda lze něco takového tvrdit o Polsku nebo třeba Maďarsku…..
    Ačkoliv má dnes dosti odlišné názory než tenkrát (každý se vyvíjí a názory modifikuje), můj oblíbenec Ludvík Vaculík ve svém legendárním projevu na IV. Sjezdu československých spisovatelů v červnu 1967 přiznává:
    „A tento stát /míněno ČSR – pozn. Hudec/ se po minulé válce /míněna II, sv. – pozn. Hudec/ obnovil jako politický organismus, který už měl jedině práci na tom socialismu organizovat. Pominu důležité dílčí momenty, ale jiný program skutečně neležel po roce 1945 na stole. Jedním z postulovaných atributů nové moci byla i jednota vládnoucích a ovládaných, vlastně jejich totožnost. Lid a vláda jdou.“
    Ačkoliv při posledních prezidentských volbách Vaculík zpíval, kterak kníže má k lidu blíže, jen pár let před tím ještě tvrdil, kterak je sice dobře, že socialismus /míněno asi sovětského typu/ v naší zemi skončil, ale špatně podle něj je, že se vrátily důvody, proč takový socialismus vznikl.

    S kauzálními souvislosti je to ošidné, zejména hledáme-li je hodně hluboko v minulosti. Vždyť jaký vztah mají třeba pobělohorské konfiskace vliv na skutečnost, že Češi nemají šlechtu a když je někdo šlechtic, v národě kvůli tomu oporu jistě nenajde? Vliv to jistě mělo, ale jak silný, jak významný? Asi nejen Petrpavel se mnou bude souhlasit (myslím), že když je někdo ´“fón“, v našinci to vyvolává nedůvěru. Nakolik za naše plebejství (což nemíním pejorativně, já se k němu celkem hrdě hlásím) mohou pobělohorské konfiskace a nakolik společenské změny řekněme v intervalu 1850 – 1950?

  7. Hudec napsal:

    Pardon, ještě jednu poznámku – nepřehlédněte, prosím, právě dnes, ten odkaz na „Habrmannův mlýn“. Dnes ten film promítá tuším TV NOVA a tak si nejdřív přečtěte, jak vypadá opravdová manipulace – vždyť kolik z diváků toho filmu se zajímá o skutečnost a nikoliv o fikci? Autorem toho článku je člověk, který je mj. v té obci Bludov zastupitelem a kronikářem.

  8. Hudec napsal:

    Pardon, ještě jednu poznámku – nepřehlédněte, prosím, právě dnes, ten odkaz na „Habrmannův mlýn“. Dnes ten film promítá tuším TV NOVA a tak si nejdřív přečtěte, jak vypadá opravdová manipulace – vždyť kolik z diváků toho filmu se zajímá o skutečnost a nikoliv o fikci? Autorem toho článku je člověk, který je mj. v té obci Bludov zastupitelem a kronikářem.
    A i tohle povídání je o kauzálních souvislostech!

    • Hudec napsal:

      Omluva za „dabl“ – omyl.

      • tata napsal:

        Hudec
        I já vidim vtom článku racionální jadro,i když vždy je to uhel pohledu.A těmi chybama samozřejmě to znehodnotil.Ono to vesvé podstatě i ukazuje ten zakladní princip .Proč zde ale hlavně jinde dochází tak dimetralně rozdílným pohledům.

        Vyjměme s obou stran lidi kterym je daný problém ukraden,s mnoha duvodu jen stím sledují své cile.

        Pak jsou lidé na obou stranách svým zpusobem fanatici bud s cela nebo na určitý okruh–Fanatismus je vždy svým zpusobem nebezpečný,zatemnuje racionální chování………nezaměnujme ze zabejčilostí.

        Ted po nutném uvodu kam miřím k tomu jádru…………OKAMŽITĚ se některým lidem zdá že to je naprosto ideologický žvást……….je to proto že vnitřně jsou přesvedčeni o právém opaku co naznačuje autor.,většinou jsou to víceméně v pravo smýšlejicí

        Naopak já ktery přes kritiku byvaleho vidím nebo hodnotím jako celek to minulé přece jen pozitivněji než kam to spěje dnes.A STOHO pohledu a uznaní nakých principu stoho vyvozujete co považujete za duležité.

        Proto já vtom článku vidim jako duležité že minimálně k nástupu komunistů přispěli zapadní mocnosti……..oni umožnili to vše Hitlerovi,na druhou stranu zde byl stát na soc,principech který má minimalně 60 procent zásluhu na poražení hitlera.

        Když se vratíme k dnešku opět je svět tlačen někam,bez ohledu že bych s RUSŮ DĚLAL SVATOUŠKY………… ne stavím je na uroven stejných jako USA.
        co udělal svět když jim Rusko prostřednictvím Goračova podalo ruku……..vzali to jako slabost………..rozdmíchávali,dokonce podporují finančně každou možnost co RUSŮM UBLIŽÍ……….jENŽE OUHA………v čele RUSU se dostal člověk ktery je každým coulem Rus………..nehodlá trpět že se s RUSKEM bude jednat jako s hadrem.

        obklopují Rusko zakladnami,překrucují historii,Financují DEFAKTO převrat na UKRAJINĚ….která je pro RUSI strategicky duležité…….stačí si poslechnout zpravy……třeba včera……………všude zbrojí,všude pořadají manevry ,prý se 50 procent čechů bojí Rusů………..použiji příměr…….když draždite kobru bosou nohou nejspíš VÁS UŠTKNE

  9. tata napsal:

    jinak nevi jestli zde ale HABRMANŮV MLÝN.se probíral………PATŘÍM taky k těm co tomuto filmu naletěli…….měl jsem hodně problém se stím vyrovnat……….a troufám si říci že byl natočen učelově…..tenkrat při té debatě vyplulo několik zasadních informací……..nechce se mi je hledat at zlenosti i tak že vtom nejsem dobrej……..ale byla tam zvěřejněna i reakce těch co to točili….sté odpovědi mě utvrdilo že to byl učel.
    Je to jen pokračovaní kavarenské strategie……..generace která si pamatuje vymirá…..a mladí jsou přesvedčovani o něčem jiném to samé jako že nás neosvobodili Rusové ale okupovali.stokrát opakovaná lež se stavá pravdou

  10. Petrpavel napsal:

    Na vojenské přehlídky jsem se nechodil dívat ani za socialismu, pro neznalé – za vlády komunistů, a to jsem byl členem KSČ. Nebudu se dívat ani na tu letošní Moskevskou na jejich kanálech. Zkusil jsem se pro informaci podívat jak letošní oslavy 70. výročí v Moskvě vojenskou přehlídkou pojímá Čt, a po několika sekundách, čekal jsem že vydržím aspoň pár minut, jsem byl nucen vypnout. Nic pro mě, nervy mám jen jedny.
    Přesto fandím napadanému národu-státu Rusku, nefandím napadajícím – USA, NATO( Česku…), stejně tak jako bych fandil, kdybych byl tehdy na světě, po Mnichově napadenému Československu a nefandil napadajícímu Německu, Slovensku, Madarsku ..
    Nepotřebuji velká slova, ani velká gesta. Stačí moje niterné pocity.
    Říkáte že důležitá jsou věcná a historická fakta? Co to je? Každý má svá.

    • Petrpavel napsal:

      Ještě k článku : fascinuje mě jak se hledají detaily ke zpochybnění nezpochybnitelného. Podstatnou je skutečnost kterou článek chce sdělit. Příčina a následek jako zásadní pro hodnocení zkoumaného jevu. Někomu to, jako např. mě, konvenuje, někomu vadí. To ostatní kolem těch nepodstatných detailů jsou nadbytečné tanečky.

  11. jaa napsal:

    MT, ale kdo ví – přehlídka se mi líbí a kupodivu nemají problémy i při tom množství s uniformamy jako u nás. Mno…

    • Rosťa napsal:

      Já ty vojenské krámy nikdy neobdivoval, ale na ten parad pobědy jsem kouknul. To abych věděl, co nás čeká, jestli ten Západ nedostane rozum a nepřestane provokovat. Konstatuji, že dráždit medvěda v současné době není nejlepší řešení. Ale mohu se mýlit, páč tomu nerozumím. Počkám, jak mi to vysvětlí Romancov s Mitrofanovem. A Štětina. Ten je taky dobrej.

      • jaa napsal:

        No já pochopila, proč tam někteří politici nejeli. Ona je to docela štreka od mauzolea k hrobu neznámého vojína a jít jen tak, volným prostorem bez smečky „ochranky“ i když jistě to chráněné bylo… to pro západní politiky není, jsou zvyklí na autíčka a co nejmíň pohybu… Opravdu jsem žasla jak si to mašíroval. No a co mne ale dostalo – byla „Matka vlast“ na Mamajevově mohyle. Je to velice zvláštní místo – celý památník… I po těch letech stejný dojem. A ta letecká.. v porovnání s těmái našimi „propůjčenými… a kruciš….

      • Hudec napsal:

        Dojmů z té přehlídky je více:
        1. Připadalo mi to jako před třiceti lety za sovětských časů. Ta byzantinská pompéznost, kterou se snažili naordinovat i nám (dost marně). Rusové jsou prostě jiní, než my. To není kritika, ale konstatování faktu, který je obecně znám. Mnozí by chtěli, aby byli stejní jako my, vyznávali stejné „hodnoty“ – a jim se nechce, což bychom my měli nejen chápat, ale do značné míry (ne absolutně) také respektovat. Možná (snad) tu potřebu neexportu takových věcí už Rus pochopil. Amík ještě ne.
        2. My, tedy západ, bychom měli velmi citlivě vnímat, že na přehlídku přijeli nejen nějací potentáti (třeba celkem zanedbatelný čínský prezident…🙂 ), ale že tam pochodovaly i vojenské jednotky:
        Běloruska
        Kazachstánu
        INDIE !!!
        Mongolska
        SRBSKA !
        ČÍNY !!!!!
        To je podle mne signál jako bejk!
        3. Rusa je možné strašit, ale ne zastrašit.

        • jaa napsal:

          ad 2/ taky jsem se divila a ani jsem všechny nestačila přeložit /po té pauze/ a zapamatovat Ale před 30 ti lety nebyli tak zdobní aspoň se mi zdálo a jestli paměť neklame. ..no. a Štětina.. je to divný, já se domnívám, že tam dostal po ciferníku od manžela, když brouzdal za nějakou báryšňou, proto ta zášť..jiné „vysvětlení není… v jeho věku

          • Rosťa napsal:

            Myslíte, že by se s takovým slizounem nějaká zahodila?😆

        • bara napsal:

          ad 1) Byzantská nebyzantská, budu tvrdá, žádnej černej.

        • Slim napsal:

          Ano přesně… signál jako bejk!!

  12. Miluše napsal:

    Ve své knize vzpomínek na V. Vančuru popisuje jeho žena Ludmila poslední chvíle před zatčením:
    ……Sedli jsme si proti oknům s nejkrásnější vyhlídkou na vltavské údolí. Vladislav sáhl po nové knize veršů. Byla to Růže ran, překlad mistrů německého baroka. Četl nám nahlas – byla to poslední krásná chvíle. V ní jsme se, myslím společně, alespoň nachvilku dokázali zbavit pocitu té mučivé tísně.
    Konečně Vladislav promluvil. Říkal, že teď musím být připravena na to, že bude zatčen. Kladl mi na srdce – dojde-li k tomu -, že se nesmím ani pokusit někde intervenovat a nejméně u lidí, o kterých víme, že mají styky s Němci. Říkal, že něco takového by pro něj bylo nepřijatelné. Za žádnou cenu, a abych věřila, že by to stejně nic nepomohlo. Potom začal rychle mluvit o něčem jiném…“
    Také na konci knihy píše Ludmila V. o tom, jak přišla před Petchkův palác, přinesla v kufříku pár věcí pro svého muže, ale bylo už pozdě.

    • Slim napsal:

      Vančurovu vilu jsem tuhle fotil. Fotí se blbě, je nejvyšší ve strmém kopci, hned za zbraslavským náměstím. Funkcionalistická, ploché střechy. Mají tam teď krásnou zahradu

  13. Lex napsal:

    Dám tu jeden dlouhý zkopírovaný text. Samozřejmě, že není třeba ho číst (zvlášť, že je tak dlouhý – ale je to jen kousíček z mnohem delšího a podrobnějšího).
    Ten text napsal – už jsem ho tu také včera zmiňoval – v roce 1947 popravený kolaborant Vladimír Krychtálek. Také jsem napsal (a dal odkaz), že v roce 2012 v ČRo o něm udělali dlouhý pořad, ve kterém jeho textů využili k propagandě proti Rusku.
    Fajn, když může ČRo, proč ne já – i když, já ten text jen přepastuji, nekomentuji jako oni.
    Ale je ten text zatraceně zajímavý. Dám dolar proti bobu, že jste takto podanou historii předválečného vývoje a vysvětlení „kdo s kým, co, o čem a pro koho“ ještě nečetli.
    Nemusíme věřit. Vědecké je „pochybovat“. O všem, jako sv. Tomáš, dokud nevložil své prsty do Ježíšových ran. Pak je na místě uvěřit (i když – zase jen těm ranám, pro pochybnost zůstává vysvětlení, jak k nim přišel).

    Tak ještě jednou – nečtěte to. Ale zase nebudete vědět, jak to viděl Krychtálek. A že by na tom něco bylo? Skoro bych řekl, že to historie potvrdila (Krychtálek to psal v roce 1941).

    „Co byl versailleský mír? Bylo to jednostranné rozhodnutí, kterým Anglie
    a Francie po světové válce uspořádaly Evropu tak, jak jim to nejlíp hovělo. Byla
    to soustava taková, že umožňovala Anglii hospodářské ovládání evropského
    trhu a kontrolu dovozu surovin, politicky pak dávala jí možnost hrát dále, jako
    už po několik století, úlohu rozhodčího podle zásady: ke komu se přidám, ten
    vyhraje. Francii zaručovala vojenskou převahu nad každým státem v Evropě.
    Příslušníci malých národů zvykli si tvrdit, že versailleský mír přetvořil Evropu
    tak, aby byly dány malým národům vlastní státy. Chceme-li s tohoto hlediska
    přesně definovat versailleský mír, pak musíme říci: versailleským mírem
    vzniklo v prostoru mezi Německem a Ruskem několik malých států, poněvadž
    to bylo výhodné pro Anglii a Francii.
    Tyto dvě velmoci, které versailleský mír diktovaly, přály si být v Evropě
    bez soutěže. Vyloučily Itálii tím, že nesplnily sliby, dané jí za její spojenectví
    ve světové válce. Itálie zůstala i po válce bez surovin. Tím byla z podílu na moci
    a bohatství vyloučena.
    Zbývalo vyloučit ze soutěže Německo a východ Evropy, především zabránit
    jim ve velkorysé hospodářské spolupráci. Proto mezi ně zasunuly Polsko, a aby
    v přepravě nebylo možno polské sazby a polská cla obcházet, pokračovala
    hradba na jih Česko-Slovenskem, Rumunskem a Jugoslávií. Aby bylo zaručeno,
    že se s Německem nedohodnou, byl česko-slovenský stát vytvořen tak, že měl
    3 miliony Němců, Polsko na 10 milionů Ukrajinců a Němců. Pak byly tyto státy
    uvedeny v závislost hospodářskou tím, že jim Anglie a Francie půjčily peníze.
    To je zhruba podstata versailleského míru.
    Avšak toto dílo mělo od počátku velkou vadu. Jeho tvůrci měli na zřeteli
    jiné, rozdílné cíle. Francie si přála, aby byla v takto vytvořené Evropě stále
    nejsilnějším státem. Získala si jako spojence Polsko a Česko-Slovensko, a počítala
    s Rumunskem a Jugoslávií. Jejím plánem bylo, zvednout válku proti Německu,
    ještě dokud bude slabší než tato koalice, a opětovnými válkami zlomit jeho
    sílu. Naproti tomu Anglie chtěla, aby se Německo postupně vyrovnalo Francii.
    Pak by rozhodovala, neboť ten by byl silnější, ke komu by se přidala. V praksi
    se tedy snažila Francie překazit plány Anglii a Anglie Francii. Říkalo se tomu
    výstižně „entente cordiale” česky „srdečná dohoda”, „upřímná dohoda”. To
    byla první a největší trhlina v soustavě versailleského míru. Až do vypuknutí
    nynější války Anglie a Francie dělaly každá svou vlastní politiku, nedohodly
    se.
    Dělalo se to takto. Aby někdo příliš nevyrostl, vytvořila se proti němu koalice.
    Aby byl závislý, půjčily se mu peníze. Nechtěl-li je, stáhlo se z jeho země zlato,
    zarazil se mu dovoz surovin, konkurenčním bojem a podbízením byl zabit jeho
    prodej. Tak nebylo někdy ani zapotřebí války, aby stát, který příliš rostl, byl
    sražen k zemi.
    Takto to dělala Anglie až dosud vždy s úspěchem. Pojednou na Německu
    všechny tyto zbraně selhaly. Nacionálně socialistická revoluce vyrvala totiž
    Německo z liberalistického řádu. A jako had je bezmocný proti ptáku, pokud
    pták se vznáší ve vzduchu, tak byly najednou bezmocné všechny hospodářské
    zbraně Anglie, které by byly zardousily každého soupeře, pohybujícího se v liberalistické
    soustavě. Anglie, sama revoluce neschopná, zapomněla s ní počítat.
    A tato revoluce udělala škrt přes všechny její rozpočty.
    Když Anglie stáhla z Německa za součinnosti kapitalismu amerického a francouzského
    zlato, Berlin svou měnu dekretoval, a prohlásil, že jejím podkladem
    není zlato, nýbrž práce. Když se pokusila přeplácet suroviny a podbízet výrobky,
    šli Němci s cenami ještě níž, a platili za požadované suroviny vyšší ceny.
    Jednotliví podnikatelé byli by při tom zkrachovali. Státní hospodářství velkého
    celku, řízené s jednoho místa, dovedlo uvnitř vyrovnat tyto rozdíly.
    Anglie chtěla nakupovat za zlato na jihovýchodě Evropy a v Rusku suroviny,
    aby je nedostali Němci. Avšak tyto země potřebovaly stroje, lodi, mosty,
    železnice. Anglie ani za zlato je nemohla dodat. Amerika jen po dlouhých dodacích
    lhůtách, a drahé. Tak státy, které zkusily prodávat Anglii, měly pojednou
    zlato, ale nemohly za ně koupit to, co potřebovaly. Jakmile ho měly tolik,
    kolik bylo zapotřebí pro nákupy některého zboží z Anglie a Ameriky, které
    nebylo možno jinde koupit (kaučuk), vrátily se k obchodu s Německem, které
    za zboží dávalo zboží, za pšenici, za maso, za měď, za železo dávalo stroje,
    mosty, železniční zařízení.
    Hospodářskou válku Anglie prohrála. Buď tedy se musela vzdát versailleské
    soustavy, a tím ovládání Evropy, kterou by hospodářsky stále více bylo řídilo
    Německo, nebo musela válčit. Anglie se rozhodla pro válku.
    Příčinou této války nebyl zánik Česko-Slovenska ani Polska. Její příčinou
    bylo to, že Anglie nemohla zardousit německou konkurenci hospodářskými
    prostředky mírovými, proto se o to pokouší válkou. Cílem této války pro
    Anglii není znovuzřízení zaniklých malých států, nýbrž znovuzřízení
    bezkonkurenčního stavu v Evropě. Možná, že k tomuto účelu by se hodilo malé
    státy obnovit. Tehdy by je obnovila. Možná, že by se jí zdálo účelným neobnovit
    je. Pak by je neobnovila. Kdyby se jí zdálo nutným malé národy v Evropě
    zničit, kdyby na příklad tyto malé národy, jejichž území mají dostatek surovin,
    průmyslu i pracovní síly, se chtěly spojit v jeden stát, který by konkuroval Anglii,
    tehdy by je Anglie bez váhání zničila.
    Boj Německa byl od počátku bojem proti versailleské soustavě. Proto bylo
    jisto, že se Anglie opět objeví na bojišti proti němu. Kdo sleduje politiku Anglie,
    ví, že se nechtěla dohodnout o rozdělení zájmů, prostorů a surovin ani s Itálií,
    ani s Německem, ani s Ruskem ani s Japonskem. Trpěla a omezovala Francii,
    a dočasně a nuceně rozdělila se se Spojenými státy; měly silné loďstvo, a kapitál
    Židů byl stejně zainteresován na Americe, jako na Anglii. Když už tedy se dělit,
    říkali si skuteční vládci Anglie, tedy s Amerikou.
    V tomto bodu bylo mnoho omylů. Vzpomínám si živě, jak po oné zbytečné
    česko-slovenské mobilisaci z 21. května 1938, provedené na přání a popud Anglie,
    tehdejší čs. ministerský předseda Hodža, řekl Benešovi: „Anglie chce se
    dohodnout s Německem. Kdyby chtěla válku, vyhlásila by nyní obecnou brannou
    povinnost.” A naléhal na změnu v jednání se sudetskou německou stranou
    (SdP).
    Beneš to odmítl. Odpověděl Hodžovi toto: „Nejsme dosti silní, abychom mohli
    vyhrát válku proti Německu. Avšak půjdeme-li do války, musí Francie také
    jít. Anglie nemůže nechat Francii prohrát, proto půjde též. Situace je příznivá.
    Je třeba nepovolovat Henleinovi, protože pro něho vznikne válka, kterou
    potřebujeme.”
    Tyto výroky jsou autentické. Hodža dále nenaléhal. Měl svázány ruce
    peněžními věcmi. Byly mezi nimi i takové, na které se vztahovaly čs. trestní
    zákony. Beneš měl na to doklady.
    Později se ještě v kapitolách o Česko-Slovensku vrátíme k Hodžovi. Šlo nám
    jen o to, ukázat, jak se i bystří politikové mýlili v odhadu anglických úmyslů.
    Vtip byl v tom, že Anglie nechtěla válku v roce 1939, nýbrž až v roce 1941. Aby
    získala ty dva roky, byla ochotna něco obětovat, a to z cizího. Domnívala se, že
    jí ty dva roky, potřebné na zbrojení, dá mnichovská dohoda. Přes to je jisto, že
    Chamberlain odjížděl z Mnichova s myšlenkou na válku, a ne na mír.
    Je-li k tomu zapotřebí důkazů, podám je později. Jedním z nich byl na příklad
    rozhovor ředitele brněnské Zbrojovky Outraty s anglickým státním podtajemníkem
    pro zahraniční obchod v Londýně Hudsonem v té době. Tento Outrata
    měl ženu Židovku, a Židé, jmenovitě generální ředitel vítkovických železáren
    Federer, prostřednictvím anglických Židů, doporučili ho podtajemníku Hudsonovi,
    aby s ním mluvil otevřeně. Doporučení fungovalo dobře. Federer sám,
    který se mnou mluvil v r. 1935, a chtěl své styky ukázat, nejen že vzkazoval
    pozdravy komisaři pro zahraniční obchod Židu Rozengolcovi (odjížděl jsem
    tehdy s dovolené zpět do Moskvy), nýbrž řekl za rozhovoru: „Lituji, že vás
    nemohu pozvat na večer. Očekávám; barona Rothschilda, se kterým musím
    něco projednat. Zítra letím do Londýna, kde budu jednat se zástupcem vlády.”
    Mínil tehdejšího státního tajemníka pro zahraniční obchod.
    Hudson byl velmi otevřený. Když mu Outrata vyřídil vzkaz, že to, co dělá
    nové Česko-Slovensko (druhá republika) pro spolupráci s Německem, děje
    se všechno jen na oko, když řekl že se bude oddalovat pokud možno redukce
    armády a vyložil zásady rámcové armády důstojníků a poddůstojníků, která
    měla vzniknout, jakož i plán zbrojní výroby (tyto věci si Angličan zapsal) řekl
    Hudson Outratovi: ,,U nás si někteří myslí, že válka bude až za dva roky. Ale
    mladší členové vlády tomu nevěří. Duff Cooper očekává režim Churchill-Eden.
    Náš zbrojní průmysl pracuje naplno.”
    Dále řekl v rozhovoru: „Máte tam nyní Chvalkovského, který má v Římě konexe.
    Sbližujte se víc s Itálií než s Německem, to zvýší rozpory mezi nimi.” Pak
    prosadil, že byly Outratovi ukázány některé závody zbrojního průmyslu. Outrata
    byl nadšen: příprava války byla opravdu v chodu.
    Někdo mně může namítnout, jak mohu znát obsah tohoto rozhovoru, když
    jsem při něm nebyl. Jak hloupě naivní byli někteří „státníci” malých států! Když
    se Outrata vrátil, napsal o svých rozmluvách s Hudsonem (byly dvě) hlášení
    Beranovi. Ten měl praksi takovou, že tato hlášení dával rozmnožit a podle
    seznamu rozeslal asi na sto adres. Nebylo těžko se to dozvědět. Bylo jisté, že
    tak zvaná druhá republika musí zaniknout, bylo-li v Německu známo více takových
    věcí, jako byla mise pana Outraty v Londýně.
    Anglie chtěla a připravovala válku. Chamberlain na rok 1941, Churchill na
    dobu dřívější.
    Chamberlain i Churchill se přepočetli. Kalkulovali Německo jako sílu lineární,
    bez ohledu na změny, které nastaly nacionálně socialistickou revolucí. Proto se
    přepočetli v hospodářském boji před válkou, a proto šli za války od porážky
    k porážce tak udiveni.
    Ale zrovna tak jako Anglie, přepočetl se v ocenění Německa v r. 1939 téměř
    celý svět. Až na málo výjimek v roce 1939 téměř nikdo v Evropě nevěřil
    v německé vítězství, všichni podcenili sílu sociální revoluce.
    Mnozí Češi, kteří tehdy, na začátku války, od níž očekávali porážku Německa,
    četli mé články o spolupráci s Němci, tázali se mne v dopisech, proč doporučuji
    spolupráci, když Němci budou stejně poraženi. Přiznávám se, že jsem také
    pochyboval o německém vítězství v té době. O čem jsem však nepochyboval
    nikdy, bylo toto:
    že pro nás, Čechy, je spolupráce s Němci nutná pro každý případ, že je to věc
    na výsledku této války nezávislá, že musíme být pro tu spolupráci, i kdyby
    Německo válku prohrálo, protože 90milionový národ uprostřed kontinentu
    i poražen dostane se opět do vedoucího postavení.
    Ti Angličané, které jsem potkal ve světě, dívali se na mne tak, jako bych byl
    mluvící opice. Plutokratismus byl jim vrostlý až do kostí. Možná, že prostý
    muž z lidu v Anglii nemá s tím co dělat. A to by měl vědět příslušník každého
    z malých národů: každý Čech, každý Polák, každý Srb: Němci s námi někdy
    válčili, Angličané námi obchodovali. Pro Němce může být každý z nás přítelem
    nebo nepřítelem: jak si vybere. Ale pro Angličany jsme jen zboží. Být poražen
    Němci není hanba; jsou to nejlepší vojáci na světě. Dát se pod ochranu Němců
    není hanba, nýbrž prozíravost. Být však prodáván Angličany, to je potupa.
    A třetí možnosti není.
    Versailleská soustava znamenala pro Anglii úlohu rozhodčího, pro Francii
    hegemonii aspoň vojenskou. Pro Francii tedy počátky nového německého zbrojení
    značily trhlinu do versailleské soustavy, v Anglii, která si přála rovnováhy
    mezi Francií a Německem bylo to vítáno. Stejně tak byla Anglie blahovolná,
    když versailleský mír dostal první velkou viditelnou trhlinu: po náznacích,
    že Pakt čtyř velmocí není zcela vyloučen z kalkulací ani v Londýně, ale ani
    v Paříži, a že by v budoucnu byl možný (prakticky se též uskutečnil, jediné jeho
    rozhodnutí bylo mnichovské rozhodnutí o Sudetech), uražené Polsko podepsalo
    s Německem pakt o neútočení.
    Tento pakt vyvolal největší zděšení v Česko-Slovensku. Jak vyprávěl důvěrník
    Benešův dr. Ripka v redakci Lidových novin, naléhal ihned Beneš v Paříži na
    to, aby Polsko bylo ve francouzské spojenecké soustavě nahrazeno sovětským
    Ruskem. Naproti tomu potíral ostře tendence, které se tehdy projevily ve Francii
    u některých politiků, aby Francie uzavřela pakt o vzájemné pomoci s Rumunskem
    a Jugoslávií.
    Pakt Německa s Polskem naproti tomu byl uvítán s uspokojením v oficielních
    kruzích jugoslávských, kde princ vladař Pavle a dr. Stojadinovič cítili
    v něm podporu své politiky spolupráce s Německem. Pokud jde o Benešovo
    znepokojení, bylo způsobeno také tím, že Německo nabídlo Československu
    pakt o neútočení na 25 let. Tehdy pod nátlakem sedláků, pro jejichž zboží bylo
    Německo nejlepším přirozeným odbytištěm, začalo se vedení agrární strany
    ptát, proč by takový pakt nemohl být podepsán. Odtud vznikaly Benešovi
    potíže vnitropolitické, které potom za sudetské krise stále rostly.
    Jednání o Pakt čtyř, zvláště proto, že ztroskotalo, nemohlo být jediným
    důvodem polského rozhodnutí. Měl jsem o něco později příležitost, seznámit
    se osobně s polským ministrem, generálem Kwiatkowským, zvláště však s šl.
    T., jeho přítelem a důvěrníkem. Kwiatkowski nebyl politik, nýbrž voják. Byl
    pověřen vybudováním tak zvaného třetího okresu, na slovenské hranici. Byly
    v něm téměř všechny pro válku důležité závody. Kwiatkowski stále naříkal,
    že má na to málo peněz. Vlastních politických závěrů nedělal, a co říkal, byly
    s největší pravděpodobností názory maršála Pilsudského. Tvrdil, že Polsko
    podepsalo pakt o neútočení s Německem proto, poněvadž vidí v budoucnu
    spolupráci Německa s Anglií proti bolševismu. Podle něho největší vliv na polskou
    politiku měla již tehdy Anglie. Bylo-li tomu tak, dovedeme si představit,
    proč šlo Polsko do války tehdy, když to chtěl Londýn.
    Když jsem mluvil s Kwiatkowským po druhé, byl maršál Pilsudski již mrtev.
    Byť i nemluvil otevřeně, bylo zřejmo, že má obavy, především upadl vždy
    v zamlklost, kdykoli řeč přešla na ministra Beka.
    Když jsem později byl jako novinář v Moskvě, slyšel jsem nejen od polských
    novinářů (na příklad Bersona, který psal pro oficielní listy Gazetu polskou
    a Polsku zbrojnou. Byl to Žid, což je v této souvislosti zvlášť zajímavé), ale i od
    polských diplomatů znovu tvrzení, že pro Polsko je rozhodující anglické, nikoliv
    francouzské stanovisko.
    Pro Polsko byla perspektiva společné akce s Německem a s Anglií proti
    sovětskému Rusku velmi vábná. Mladí nacionalisté propagovali tuto myšlenku
    veřejně, spojujíce ji s požadavkem rozšíření Polska o Ukrajinu až k Černému
    moři. Skuteční politikové, jako maršál Pilsudski, měli na zřeteli sražení východního
    soupeře. Ale vládnoucí vrstva v Polsku, jež bylo v podstatě feudálně
    velkostatkářská a katolicko klerikální, měla na zřeteli též otázky vnitropolitické.
    Polsko bylo úplně prostoupeno komunistickou propagandou. Bída širokých mas
    stále rostla, sedláci se stále více zadlužovali. Pozemková reforma bylo to jediné,
    kromě války s bolševickým Ruskem, co mohlo čelit komunistické propagandě.
    Pozemkovou reformu však vládci Polska nechtěli za žádnou cenu.
    Když nakonec měli volit mezi Německem a Anglií, při čemž Rusko právě
    uzavřelo s Německem pakt o neútočení, rozhodli se pro plutokratickou Anglii
    a proti socialistickému Německu, byť i důvodů k tomuto rozhodnutí bylo víc.
    Je zajímavé, jak jsme již jednou ukázali, jaké státy vytvořil versailleský mír.
    Jejich zahraniční politika byla zhruba určena danajskými dary, které dostaly do
    vínku. U Česko-Slovenska to byly menšiny a Masarykova i Benešova židomilská
    humanita. U Polska menšiny a feudální soustava velkostatků a bezzemků —
    sedláků.
    Bezprostředním pokusem obnovit francouzskou soustavu byl pakt Francie—
    Rusko—Česko-Slovensko. Byl to formálně mezi Francií a Ruskem pakt o vzájemné
    pomoci, pokud jde o Česko-Slovensko, byla Francie vázána pomoci mu za
    všech okolností, Rusko pak jen tehdy, jestliže svůj závazek pomoci splní Francie.
    Přijetím Ruska do své soustavy Francie se oslabila vnitřně. Francouzským
    komunistům se uvolnily ruce, a začali Francii rozkládat s úmyslem, dojít k moci.
    S hlediska zahraničně politického způsobil tento pakt úplný odklon Polska
    od Francie, a vyvolal nedůvěru k Francii v Rumunsku u dvora, v Jugoslávii
    u dvora a ve vládě, v obou státech pak u pravoslavné církve. Opakujeme, že
    to byl Beneš, který nejvíc naléhal na uskutečnění toho paktu. On to také byl,
    který za své návštěvy v Moskvě slíbil, že bude působit na Jugoslávii, aby uznala
    sovětský režim v Rusku de jure.
    Počínaje touto dobou začíná vlastně též mé osobní svědectví o událostech,
    protože mne tehdy redakce Lidových novin poslala napřed do Moskvy, pak na
    Balkán. Francii jsem znal z dřívějška. Nyní jsem zblízka a důkladně prozkoumal
    sovětské Rusko, Rumunsko a Jugoslávii. Viděl jsem, jak to vypadá s našimi
    spojenci a tím s naší bezpečností. Proto jsem se vrátil, abych v Praze ze všech
    sil pracoval pro dohodu s Německem; naše spojenecká soustava nestála ani za
    zlámanou grešli…..“.

    • Slim napsal:

      Ano je to zajímavé, i když dolar byste prohrál. Myslím, že tu nebylo zmíněno, že Krychtálek taky psal do Rudého práva – tedy původně. Nu což, Mussolini byl původně socialista a redaktor (šéfredaktor?) Avanti

      (A byl, asi 1913(?) v hospodě (v Itálii) s Jar. Haškem. Chtěl se dozvědět o Husovi. Nevím, jestli mu tu knihu Hašek poslal.)

      • Lex napsal:

        Slime,
        to, že Krychtálek po Mnichovu či dokonce až po okupaci přešel ideově na stranu nacistů (pokud skutečně), v podstatě nemá žádný význam ve vztahu k tomu, co psal a dělal předtím v době, kdy o budoucí válce se diskutovalo asi jako teď o té v současnosti budoucí.
        Totéž platí i pro pozdější nacisty, kteří dříve byli „pouze“ fašisty, když fašistické strany se svou ideologií byly součástí politického spektra demokratických společností včetně té československé.

        • Slim napsal:

          Já s vámi skoro úplně souhlasím. Ale v tom se taky skrývá ta možná alternativnost historie. Ale, nechme toho, je to především otázka vytvoření vhodné definice jevu a to není na webovou diskusi, ale spíš na seminář.

          Pro mne je největším přínosem odkaz Lunky, umožňující prohlížet Přítomnost, potom váš přetisk Krychtálka a nakonec i ten Ward Price. Škoda že jsem ztratil ten citát z Tesaře.

          Teď se omlouvám, musím se odpojit

      • Hudec napsal:

        Ne ne, nebylo to v roce 1913, ale 1909 a nebyl to Hašek, ale Jára Cimrman.🙂

  14. Lex napsal:

    Hudec napsal 9.5. 11.30
    „Ta byzantinská pompéznost, kterou se snažili naordinovat i nám (dost marně). Rusové jsou prostě jiní, než my.“

    Máte pravdu, kamaráde Hudče, máte pravdu, marně, zatraceně marně…. Nebo ještě žije Josef Švejk? https://www.youtube.com/watch?v=0O-DY18CfOI
    Taky se mi moc líbí ten (asi pravdivý) titulek „Největší vojenská přehlídka v novodobé historii státu“, jen bych tu „novodobou historii“ raději vyměnil za „dobu od roku 1993“.
    V takovém Lichtenštejnsku či Andoře z nás musí mít strach, ne že ne.

    Jo, a když to video necháte po přehrání a nevypnete „tůbu“, tak samo najede další video a vojenská přehlídka jiné země, ale pravda, totalitní, ne emericko-demokratické.
    Prostě, řekl bych, „jiný kraj, jiný brav“.

    • Hudec napsal:

      Jasně, že Švejk žije, Herr Oberst. Ve většině z nás. A to je dobře. Rusové jsou jiní než my a my jiní, než Rusové.
      Ona československá armáda bojovat uměla, ovšem za situace, že vojáci brali boj za svůj. V řadách armády rakousko-uherské žádné divy statečnosti nekonali, ale v legiích už nejspíš ano. Mobilizace 1938 toho byla také ukázkou, byť ne úplně naplněnou. A českoslovenští vojáci, ať na východě nebo na západě, se rozhodně nedali žádnými jinými zastínit, snad jedině počtem – ne kvalitou.
      Moc bych se divil, kdyby současnou podsekci NATO, zvanou Armáda České republiky, brali její potenciální vojáci (myslím zálohy, nyní ovšem prakticky neexistující) jako svou srdeční záležitost. Od kavárenského stolku se to žvaní o sto šest, ale pokud by došlo na to postavit se do řady a plnit rozkazy (které jsou někdy sakra nepříjemné), byla by to jiná situace.
      Takže Švejk žije. Doufám.
      P.S.: Až na profesionální zabijáky ze speciálních oddílů (takoví ti paragáni apod.) je ta naše armáda spíše operetní, samozřejmě. Podle mého soudu neschopná i sklidit brambory nebo hlídat muničáky, natož vést nějaké robustnější vojenské operace.

    • jaa napsal:

      Jiný kraj – jiný mrav . Hmm jak se to vezme… tak zapár jich i u nás bude víc, Vojandy v mini.. pak kde mají naší jenerálové vzory….žáden západ…..od kdy plánují ty osvody obojího lidu???

  15. Petrpavel napsal:

    Co by v Praze bývali byli dělali? Pomáhali bombardovat Prahu Američanům?
    Rozmělňování, překrucování …. 😦 .

  16. Lex napsal:

    Президент Чехии прибыл на парад Победы
    09.05.2015, 09:52 | «Газета.Ru»

    Президент Чехии Милош Земан вопреки ожиданиям прибыл на парад в честь 70-летия Победы в Москве.

    Глав иностранных делегаций и почетных гостей, прибывших на торжества, в Кремле встречает лично Владимир Путин.

    Ранее сообщалось, что Земан намерен приехать в Москву на празднование 70-летия Дня Победы, но не будет присутствовать на военном параде на Красной площади. Пресс-секретарь российского президента Дмитрий Песков ранее сообщил, что на параде в связи с плотными графиками не будут присутствовать лидеры Белоруссии Александр Лукашенко, Германии Ангела Меркель, Чехии Милош Земан и Словакии Роберт Фицо.

    «Газета.Ru» ведет онлайн-трансляцию с Красной площади.

    http://www.gazeta.ru/social/news/2015/05/09/n_7180177.shtml

    Server gazeta.ru tvrdil, že Zeman navzdory očekáváním na oslavách je, jeho mluvčí Jiří Ovčáček na to však reagoval snímkem ze setkání Zemana se slovenským premiérem Robertem Ficem. A vzápětí zveřejnil fotku se dvěma křesly a televizorem a komentářem, že přehlídku sledují jen prostřednictvím obrazovky.
    Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/prehlidka-vitezstvi-v-moskve-d2i-/zahranicni.aspx?c=A150509_083934_zahranicni_cen#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=clanek-box

    Pravda, pravda, ty křesla i televizor tam jsou vidět, ale Zeman s Ficem ne. Jen na jiném obrázku, kde ale zase není ta televize.

    No, jak říkám, věřím jenom těm „ranám“, do kterých vložím své prsty. O vysvětlení původu těch ran už ne, tady pochybuji (což je základ vědy).

  17. Petrpavel napsal:

    Jediní dva – Zeman a Fico. Ostuda! Ne jejich. Naše, že neumíme přinutit naše potentáty zachovat se taky slušně.
    http://www.halonoviny.cz/articles/view/37740233
    P.S. Díval jsem chvíli, myslím předevčírem, na přenos z kladení u Českého rozhlasu. Šaškárna. Vždy dva vojáci nesou věnec, za nimi kráčí jeden až tři potentáti, většinou neznámé nuly (byl tam ze známějších jen Sobotka) – vyjímajíc tři přímé účastníky bojů, zahnou za široký sloup, položí tam kamsi věnec, potentát se na chvíli jakoby zahloubá, mezitím vojáci jdou pro další várku, potentát odchází… Znevažuji? Já ne.Oni.

    • Petrpavel napsal:

      Aby mi bylo dobře rozuměno, já účastním-li se jakékoli podobné akce (nebo vidím film s takto jímavým dějem) taky propadnu okamžiku a jsem dojat. Skutečně dojat. Ale pak dodatečně se sám za sebe stydím, že jsem taková citlivka a nalítnu na tu píárku uspořádanou těmi necitlivými právě pro podobné jako jsem já. Proto jsem předem obezřetný, před pompézními akcemi i před vykalkulovanými filmy.

  18. Lex napsal:

    Sledovali jste projev? http://kremlin.ru/events/president/transcripts/49438/videos
    Tohle je skutečný projev, projev Státníka, projev nejvyššího představitele země, jejíž synové a dcery, vojíni, staršinové, seržanti, důstojníci, generálové a admirálové, maršálové, nesli na svých bedrech největší díl vítězství nad fašismem, představitele země, která ve svých dějinách byla několikrát dobývána, ale nedobyta a nepokořena, představitele země, která je znovu (vlastně trvale) v hledáčku těch, kdo ji chtějí srazit na kolena, dobýt a exploatovat.
    Divíte se, že MUSELA následovat demonstrace síly? Té síly, která po nikom nic cizího nechce, ale která hodlá nedovolit, aby kdokoliv cizí si od její země cokoliv nedovoleně vzal.

    Pozdravljaju vas s 70-toj godovščinoj pobedy v Velikoj otečestvennoj vojně!
    L.

    • cobolik pacholik napsal:

      co je skutocne,ze ty ivani dali rady v case tej zasranej vojny boli uz na kolenach,jak boxer po tazkom KO,ale velmi rychle,na zaciatku odpocitavania sa postavili naspat,motali sa po ringu a zbierali silu a potom uderili tak ze sa reich nepadol na kolena,ale rozbili v prach,vsetko to znaci,ze su su sampioni svetovej vahy a do ringu s nimi pochybujem,ze niekto chce vkrocit,toto,co drista putin,vie jak radovy vania,tak aj nejaka holota vo svete,co kuka na ten bozi svet svojim kukom a nie cez filtre spravneho teraz,oni nic nemusia ukazovat,nejaku domonstraciu sily,bo neverim,ze velenie us army a kazdej army,co nieco vo svete znamena,toto nevie a nahnat ich holotu na istu smrt a zruinovat si dat vsetko co aj vania predviedol,bo vo vojne to normalka,oni logicky nemusia chodit niekde brat,bo maju do osalenia,finacne gramotneho drzia na uzde,bo ten schopny rozjebat aj vsetko bohatstvo sveta,kedy tych debilov napadne,ze cim viacej sa tlaci tym su mocnejsi a este sa okolo nich kruti zlutasek a cigan od ganges,bo jedno su mocne politicke reci,ale ked pride na lamanie chleba to budeme kukat jak telata,hlavne ta holota,co sa dava lakovat spravnym,to sa nebudu mohli vynakukat,to bude jeden z najhorsich snov,ktory,preziju,kym zhasne.

  19. Ahele napsal:

    http://stream.1tv.ru/live – pořád ještě jdou, několik set tisíc jich je, čtyřkilometrová řeka,
    „Bezsmertnyj polk“ několikahodinový průvod lidí s fotografiemi svých předků, kteří bojovali ve Velké Vlastenecké. Je to něco úžasného, něco z čeho jde mráz po zádech.
    V této chvíli „Bitva o Sevastopol“, později koncert na Rudém náměstí.

    • bara napsal:

      Jo, ten průvod je síla

    • Bavor V. napsal:

      Mě by hlavně zajímalo, kolik se dívalo na Parad jen proto, že o tom naše veřejnonesvéprávná oblbovadla tak mlela. A kolik hlavně navzdory těm kecům.

    • Lex napsal:

      Neuvěřitelná nádhera a poezie!
      Je mi z těch naši propagandistických zmrdů na blití!

  20. jaa napsal:

    Jen mi tak vrtá hlavou, při té účasti – jestli Andělce došlo – jakou botu udělala. A moc bych si přála – až tam 10.ho přiletí , aby na ni neměl nikdo z velení čas…. Zrivna tak frantík…

  21. moskyt napsal:

    Vzpomínáte ještě na tu písečnou animaci k 9. 5.? A tady je ještě jedna její animace, která doprovází píseň se slovy Tvardovského. „Padl jsem u Rževa“ https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=BjrelwnQtM0.

    • Slim napsal:

      Nikoliv náhodou. Ržev byla známá „mjasorubka“, o které se dlouho nepsalo Tento díl Velikoj vojny uvádí celkové ztráty ve výši 1,1 mil. bojcev RA. V průběhu dvou odražených ofenzív na Ržev a Syčovku

  22. Lex napsal:

    Fascinovaně sleduji ten přímý přenos z „Krasnoj ploščadi“ a nemám slov. Jen vtíravý pocit – ne, tenhle hlupáky vysmívaný a pohrdaný národ (národy) nemůže nikdo srazit na kolena. Mohou se mu vysmívat, mohou jím pohrdat, mohou ho urážet i nenávidět, ale nikdo ho nepokoří. protože má to, co ausgerechnet my nemáme – HRDOST. NÁRODNÍ HRDOST, ne pocit hloupého „skákavého“ nadšení při vítězství fotbalistů či hokejistů.
    A také proto, že naprostá většina lidu se ztotožňuje se svým státem, se svým politickým vedením.
    Na rozdíl od našeho poměru k našim lhářům, farizejům, kupčíkům s lidskými osudy.

    Blagadarju vas, druzja, s 70-toj godovščinoj velikoj pobedy!
    Vám, poděkování a lásku vám….

    • Bavor V. napsal:

      Lexi
      postěžoval jste si, jak se některé články „ztrácejí“ v Obrazárně. tak ku příkladu http://bavor.blogspot.cz/2014/08/proc-to-jeste-nikdo-nerekl-nahlas-ii.html má k dnešnímu dni už 669 shlédnutí. Na „odložený“ článek docela slušné číslo.

    • cobolik pacholik napsal:

      ja som sledoval na youtube,,mna nijak nefascinuje,mna len utvrdzuje v tom,ze ta ruska holota privadza asi do sialu spravneho a ten spravny nesleduje tu dristy bandy,aby sa poucil u mna normalne,ze vania taky ,jak sa tam ukazuje,bo nic nehra,kazda nejaka army,co ma nieco vo svete do reci,nema to,jak by som povedal no odhodlanie,nasadenie,proste oddanost svojej veci a to zaklad kazdej army a moze mat aj boziu ruku jej velitel,holota na maso zaklad a z tej to bije tej ruskej,co som kus kukal,ze vojaci mali rozkaz sa smiat pri parade,toto mi nepasuje,co sa mi dalej paci,ze hosti pustili prvych na ploscadku,take pidiarmy,jak serbi,ci mongolsko,toto sa mi paci ich vitazstvo a dali prednost druhym to uz nieco znamena,neviem,ci niekto vie,ci pozvali aj nejakych veteranov od nas,tak jak hosti,ze zaplatili bilet,hotel,hoci pravda,to uz ostatne zbytky toho pokolonia,vlastne uz vymrete,co este bolo pre mna take nekovencne u traktara,ze tie kapely,co tam vyhravali si nakoniec zanotili pred tribunou a odmasirovali,mna nefascinuje ta ruska holota,ze taka prekurevsky hrda a oddana,bo to u mna normalka a viem o tom uz roky,kukal som na tu techniku a co ma napadlo,ze tu som uz ritiarom dristal,ze ten vania vidal na rok 50 miliard U$D a amerika slabe 600 miliard a ani moc tych miliard strach nedovoli nastupit na tu rusku holotu,j a nijaky expert,ale od stratega z west point neutekam ani hovno.

  23. Ahele napsal:


    Prokurátor Krymu Natalja Poklonskaja, hlava republiky Sergej Aksjonov a mluvčí regionálního parlamentu Vladimír Konstantinov přednesli úryvek u poemy Roberta Roždestvenského „Rekviem“.
    Video bylo natočeno v předvečer 70letí Pobedy a umístěno na oficiálním webu prokuratury Krymu.

  24. Lunka napsal:

    OT – Omlouvam se vam, pane Bavore, myslela jsem si, ze jste clanek prevzal z toho casopisu Abeceda — a nepodivala jsem se do nej.
    Kdyby me napadlo, ze clanek psal laik, nebyla bych tak ostra. Pokud bych vubec reagovala.

    I kdyz je Unor 48 samozrejme dusledkem vsech moznych pricin, interakci ruznych statu a jejich zajmu, neni pravda, ze za to, jak Cesi zachazeli s Cechy po r. 48, muze nekdo jiny nez Cesi sami.

    Cili ten vas zaver povazuju za alibistickou ideologii. Ke ktere se nesnizili ani sami komunisti – a proto v 60. letech pripravovali reformy.
    Kdo na sebe nedokaze vzit zodpovednost, ten bude stale uhybat a svadet infantilne vsechno na druhe — a nikdy nedospeje.

    • kočka šklíba napsal:

      Jistě že to mohli Češi a i Moraváci a další sami, on to Bavor někde popíral? Možná jsem to nepostřehla, tak to se omlouvám.

    • Petrpavel napsal:

      To, jak někteří Češi zacházeli s jistými Čechy po r. 48 byla odpověď na to, jak jistí Češi zacházeli s některými Čechy do r. 39 … jen se ta situace díly poválečné situaci a svobodným volbám v r. 46 obrátila. Opět ono známé a nevyvratitelné : příčina a následek.
      Ano, můžou za to jen Češi sami. Ne nějací Rusové tehdy, ani nějací Amíci teď. Opět nás čeká po nějakých volbách ono : každá příčina má svůj následek. A že naštvání, zatím relativně malé, části Čechů je už pěkně nastartované … Jistí Češi jsou totiž nepoučitelní.

      • Petrpavel napsal:

        Problém není v tom, že jak si mnozí – a jistě i vy Lunko – myslíte, totiž že si myslím a doufám že vyhrají volby dnešní mírní a s mnohým smíření komunisté, to se díky masivní masmediální kampani nikdy nepodaří. To by bylo pro Lunku i pro mě dobré.
        Vyhraje nějaká progresivnější, tvrdší, agresivnější, vyhraněnější nová „DSSS“, a to bude špatné pro Lunku i pro mě.
        Já dělám něco pro to, aby vyhráli ti mírní reformní komunisté, Lunka a podobní pro to aby uspěli radikálové … jenomže o tom neví.

        • jaa napsal:

          Mno, PP – když jsem tak poslouchala Dvořákovou … plácat nesmysly… bohužel pro Vás i nás, pokud by opravdu došlo ke změně jak myslíte, bohužel by bylo namístě aby to byli ti nemírní, protože vymést a zcivilizovat ten 25ti letý chlív – nikdo mírní nedokáží.. sorry. Muselo y se to vzít zgruntu.

          • Petrpavel napsal:

            Dvořákovou už nemusím poslouchat, máte-li na mysli její kritiku situace na UJAK, vím, že marně bude říkat pravdu o situaci na tzv. vysokých školách kde lze získat vysokoškolský titul za půl roku za …. Kč. To už je běžná v tomto systému neměnná záležitost.
            Lepší postupný mírný pokrok v mezích zákona než aby zákon vzal do rukou kdokoli s velkou hubou a se zbraní.

    • Bavor V. napsal:

      Lunko
      myslím že prostě popíráte historické souvislosti. To „kdyby“. Protože kdyby nebyla podpora Hitlerovi, nebyla by válka, nebyl by Stalin v Evropě a komunisti by si mohli akorát tak poskakovat jako třeba ve Francii a jinde. Jenže nebylo to „kdyby“ a stalo se to, co se stalo. A že se toho nechopili komunisti už dávno? No přece si nemyslíte, že by si nechtěli připsat zásluhy za vývoj, který ve skutečnosti šel pouze samospádem.

      • Lex napsal:

        Ano, příčina a následek, to je oč tu běží. Včetně těch, jak je tu naznačil Petrpavel.
        A jakkoliv byly osudy stovek popravených po únoru 1948 naprosto tragické, stejně jako byly tragické osudy těch skutečně nevinně žalářovaných a jinak perzekvovaných, nelze v rámci historického pohledu nevidět, že to byla doba REVOLUCE. Ano, socialistické revoluce, ve které došlo i na sčítání křivd spáchaných na těch „Petrpavlových“ deklasovaných milionech utlačovaných, perzekvovaných, vykořisťovaných, ba i vražděných, v době předchozí. Na sčítání těch nakoncentrovaných křivd.
        Koho dneska napadne sčítat oběti BURŽOASNÍCH revolucí notabene vyvozovat proto vůči buržoasii a buržoasním společenským systémům a jejich představitelům důsledky?
        Stejně jako krátce poválečná doba a křivdy spáchané na „nevinných“ Němcích. Nic, než následek. Čeho? Tyranie a křivd předchozích šesti let. Šlo o dosud nikdy nepoznanou z hlediska časového i věcného neuvěřitelnou koncentraci křivd, jež byly příčinami těch následků. Tomu také ty následky odpovídaly.
        A mnozí u nás se „patlají“ v těch selektivních následcích a naprosto pomíjejí ty příčiny, ty předchozí křivdy, které se berou tak nějak samozřejmě – „ano křivdy, všichni víme, že tu byly, tak co ještě?“.
        Jó – příčina a následek, mnohým chybí tenhle pohled. Čímž nezpochybňuji ty křivdy, jen tu selektivitu.
        Kolik že obětí měla krvavá kontrarevoluce v Chile v září 1973?
        A přesto je tu mezi námi hodně těch, kteří vzývají Pinocheta.

        • Lex napsal:

          „Kteří vzývají Pinocheta.“
          A nestyďme se přiznat si, že by stejně vzývali a blahořečili Hitlera, „kdyby“ své ambice neobrátil na Západ, ale vyrazil jen na bolševika Rusa a dobyl ho, tak, jak s tím částečně počítali i ti naši tehdejší „spojenci“. (Dobyl? Nedobyl? – spíše nedobyl, ale to už je jiná kapitola. Anebo vlastně asi dobyl, protože by mu ti naši „spojenci“ rádi přispěchali na pomoc, aby z toho taky něco měli.)
          Ne nadarmo o tom píše i ten mnou vzpomínaný Krychtálek

          • K-k. napsal:

            jen tak pro zajímavost, Lexi: dostal se mi do rukou deník neznámého německého děvčete z (nyní již zaniklé) obce Tocov na Doupovsku, z let 1945-6. Je to velmi zajímavý a důležitý dokument, i když z jiného důvodu, než proč o tom zde píšu: to děvče se mimo jiné zmiňuje o fámách a pověstech, které mezi tamními Němci (obec byla čistě německá) kolovaly. Jednou z těch pověstí bylo, že Anglie a USA uzavřou s Německem mír a společně půjdou bojovat proti Sovětům…

            • Lex napsal:

              🙂
              L.

            • Slim napsal:

              To se stát nemohlo, protože historie nezná žádná ‚kdyby‘.
              Děvče to asi nevědělo.🙂

            • Lex napsal:

              Máte samozřejmě Slime (parafrázovanou) pravdu – historie nezná „kdyby“. Historie se udála tak, jak se udála. Bez kdyby. Tedy Západ s Hitlerem neuzavřel separátní mír, stejně jako ho neuzavřelo Rusko. Což neznamená, že ty úvahy nebyly nebo nemohly být, už jsem onehdy zmiňoval obavy Churchilla ze separátního míru Ruska s Německem po jeho vytlačení za své hranice, což mělo být motivem pro „atentát“ na Sikorského.
              To kdyby přidáváme až my, když poučeni i nepoučeni historií zvažujeme, jak by historie vypadala „kdyby“ – tedy pokoušíme se vytvářet fiktivní obrazy historie, na níž to ale nemá naprosto žádný význam. Ta HISTORIE už existuje, ta historie se už odehrála bez našich verzí.
              I proto – samozřejmě jste to pochopil, protože jste mj. pečlivě četl, ne jako „čtenář“ včera – jsem to slůvko umístil do uvozovek.

            • moskyt napsal:

              Jak se to děvče asi dozvědělo o plánu „Rankin“?

            • K-k. napsal:

              Moskyte, děvče se nepochybně nic takového nedozvědělo, Tocov byla bezvýznamná ztracená varta v Doupovských horách, nemám po ruce čísla, ale myslím, že tam víc, než 50 domů nebylo. Dala jsem to sem jako určitý obraz panující atmosféry a nálad mezi sudetskými Němci. Z něčeho tyhle poověsti vzniknout musely, ale netroufám si hádat, z čeho…

            • Slim napsal:

              Štáby vytvářejí plány, i do zásoby, Jako psal Marek do foroty dějiny bataliónu.
              Takže tím bych se nevzrušoval. Jak víte, že neexistoval i „sovětský Rankine“?

              Když jsem si včera prohlížel tu bitvu u Rževa (přece nebudu koukat na Ozerova🙂 ten poslední díl je katastrofa), zaujalo mě, že říkali, že dosud není odtajněn plán Uran (a asi ani Mars, tím spíš), ač lhůta odtajnění už prošla.

          • Ahele napsal:

            Fámy, které to děvče zaznamenalo nebyly zřejmě úplně od věci
            http://www.blisty.cz/art/72440.html
            (originál http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/germany/5220598/Britains-secret-German-army.html)
            což zároveň dokazuje, že minimálně Čerčilovi se podobné myšlénky hlavou honily.
            Takže žádné kdyby, jen okolnosti se vyvinuly jinak.

          • čtenář napsal:

            Lexi,
            když už tu diskuzi pan Bavor uzavřel,tak do této to přetahovat nebudu,počkám do letošního podzimu,jak to dopadne.

            PS:nebylo-li by vsuvky o mém pečlivém čtení nebylo by ani této mé reakce.

          • Slim napsal:

            Uvozovek jsem si samozřejmě všiml (píšu tady, aby to bylo širší) a smál jsem se. Myslel jsem si totiž – určitě mylně – že jste chtěl použít slovo KDYBY a uvědomil si, že byste se dostal do rozporu s vlastním tvrzením, tak jste to posichroval uvozovkami. 🙂

            Nemožnost ‚kdyby‘ by vedla – při jisté interpretaci – k myšlence (úplné) determinace budoucnosti minulostí, což je absurdní. To co vy a Bavor asi máte na mysli je, že se vynořují alternativní interpretace historie, které se vám nelíbí. (Vidíte, že Bavor píše, o něčem co mu asi připadá oprávněnější „TEORETICKY stát mohlo“.)

            Pro historického badatele (amatéra či profíka, to je fuk) je ale důležité nedat se ovlivnit znalostí pozdějšího skutečného průběhu dějů. Pocit, že to „co se stalo, stalo se nutně“ je velmi silný; možná pochází i z jedné Hegelovy věty, odkud ho převzali M+E (což se koncem života Engels snažil poněkud korigovat) a formou různých „železných zákonů dějin“ nás tomu přiučili.
            Není to snadné uvědomění; jak napsal Fred. Maitland:
            je velmi těžké uvědomit si, že události, které jsou dnes dávnou minulostí, kdysi ležely v budoucnosti.

            Dobrou chuť

            • Bavor V. napsal:

              Děkuji, už jsem po. Ale já nikde netvrdím, že co se stalo, muselo se stát „nutně“. Já jen tvrdím, že věci se staly a způsobily jistý další vývoj. A že minulost ovlivňuje současnost i budoucnost je snad pravda. Nebo ani tady to neplatí?

            • Lex napsal:

              Ba ne, příteli,
              „(úplná) determinace budoucnosti minulostí“, to je samozřejmě absurdní, protože by vyvracela svobodu vědomí, svobodu myšlení a tedy i rozhodování a ovlivňování věcí budoucích (předpokládám, že jsme oba materialisté, protože idealisti v tom mají jasno, ti mají svého Boha či koho).
              Ale historie, to, co už se odehrálo, je taková, jaká je. Můžeme si z ní vzít toliko poučení (což většinou nečiníme, protože se bezdůvodně myslím, že jsme chytřejší, že jsme lepší než ti, kteří tu historii jako svou budoucnost tvořili), můžeme ji jakkoliv tendenčně vykládat (což už je ovšem zase příběh o ovlivňování budoucnosti – jen si pusťte jakýkoliv náš zpravodajský portál), ale tu historii nemůžeme změnit žádným „kdyby“. To „kdyby“ patří nám při našich úvahách, jak se z historie (tragické) poučit a vyhnout se jejímu opakování, a v tomto případě má to modelování imaginárních obrazů s použitím „kdyby“ svůj smysl.
              Ale ne dopad na historii, tedy MINULOST, i když samozřejmě i ta přítomnost a posléze dnešní budoucnost bude po čase historií. A z té (nedávné) historie, pokud se nepodaří (což je obvyklé), je skutečně možné jedno „kdyby“, a to pro ty kdo ji tvořili nebo měli na ni rozhodující vliv – Bavor to tu, ten citát z Knoflíkové války, použil – „Kdybych to byl býval věděl, byl by sem tu…..“.
              Žel, nejsme kluci ani v knoflíkové válce, a tak kupíme chybu na chybu, historie nehistorie. Příběh naší popřevratové historie budiž nám výstrahou.
              Náhodu? Záměrně? Jsou to vlastně chyby?
              Jistě, jak pro koho. Pro finanční oligarchii většinou ne.

              • Bavor V. napsal:

                Já tu Lexe doplním příkladem z historie mého rodu. Stalo se roku 1307 u Horažďovic, kdy král Rudolf I. „Kaše“ obklíčil Bavora III. V rozhodujícím okamžiku, kdy Bavor je vyčerpán a rozhodl se poddat králi, tak ten umírá. Ví to všichni v králově táboře, ale neví to Bavor. Proto Rožmberk, který byl na Rudolfově straně, přichystal lest a Bavor se následujícího rána poddává již mrtvému panovníkovi s tím, že je mu odňato Zvíkovské purkrabství. Králova smrt byla očekávatelná a tak Rožmberk mohl lest připravit. Při náhlé smrti by těžko k podobné situaci mohlo dojít. Takže vůle Rožmberkova a jeho vychytralost a připravenost dosáhla jistého historického vývoje. Nebyla to žádná „vyšší moc“, žádná determinace.

  25. Petrpavel napsal:

    Díval jsem se včera na ukázky v televizních zprávách, myslím na Primě. Blázni byli, kordy měli, chtělo by se
    Jaký smysl dává tato předváděná fraška?
    Vyvolat psychózu války, je to hezky barvité, neškodné, po válce se zase všichni sejdeme u piva, odlíčíme a půjdeme spát. Válka je vlastně pěkné divadlo. Proč proti ní vystupovat, proč proti ní bojovat, proč chtít za každou cenu mír? A že ta fraška něco stojí? Nevadí, půjčíme si. Bude to „zadarmo“. Vstupné zaplatí diváci po skutečné válce. Těm inscenátorům.
    http://www.novinky.cz/domaci/369085-v-praze-se-znovu-bojovalo-o-barikady.htmlá

    • Petrpavel napsal:

      …chtělo by se napsat.

    • jaa napsal:

      No jo PP když v Evropě válka 70 let nebyla, to jsou tři generace – už i těch co pamatují jak bylo a co nebylo ubývá, zrovna tak jako těch – co pamatují jak to bylo po ní. .. Jugina je dost daleko, a jak jinak přesvědčit mladé že o nic nejde, herci zase vstanou, a že je to docela sranda. jako v kině nebo PC hrách.. …Cemu omladina – tedy ty dvě generace budou spíš věřit starejm – :-/co nišemu nerozumí:-/ – nebo mladejm – co je s nimi sranda :-. Vždyť je to zábava a nic se nám přece nemůže stát. …. Bohužel je to ta nejhorší manipulace co znám

  26. Witch napsal:

    Je to neúplný seznam, ale je dobré, že si člověk jen tak, bez větší námahy, vytřepe z rukávu tolik jmen a osudů. Je to velice zdravé, myslím, pro nás všechny – podívejte se na tu plejádu názorů a polemik. Výborný nápad!

  27. Rosťa napsal:

    Kdo ještě neviděl

  28. Slim napsal:

    Tak Bavore, to KDYBY.🙂
    Já nemyslím, že jste psal, že co je, je nutně. Jen jsem vám předvedl interpretaci, která mě při tomhle napadne.
    Vy zase asi nepodezíráte mne, že bych věřil v časovou smyčku. „Včera ráno vstanu a opaříme se čajem“.
    Ale co tedy znamená to vaše měnit historii? To může jedině znamenat, měnit naše chápání h. A to už je zase trochu tenký led. Vy jste nikdy nezměnil názor? Po lepším pochopení, třeba dozráním věkem? Já třeba dost výrazně po četbě Tesaře asi před 10-12 lety.
    To oč jde vám je to, co jsem říkal: čtete různé pošetilé alter-interpretace a nelíbí se vám. Ale to je něco trochu jiného.

    Chtěl jsem prostě uhájit skutečnost, že v minulosti byla mnohokrát možnost, aby se něco stalo jinak (a samozřejmě by to znamenalo, že by se mohly změnit i další věci.)

    Banální příklad je „carevna umřela“. Kdyby Alžběta Petrovna zemřela o rok později, asi by Bedřich der Grosse ten jed musel spolknout a dějiny Pruska by se vyvíjely jinak. (Tady samozřejmě někdo může namítnout, že osobnosti dějiny neurčují).
    Jiný příklad jsem tu už uváděl dvakrát (na tom historici mnoho práce neodvedli, pokud vím. Totiž oni to spíš vylučují ze svého studia). Kdyby byl Hitler zcela zbytečně nevyhlásil válku USA (neměl žádný významný důvod, snad kromě svých chimérických představ) patrně by několik měsíců (nebo déle?) probíhaly dvě separátní války, s různými aktéry, VB by byla v obou . V Pacifiku a v euro-atlantické oblasti. Slily by se později do jedné? Dokázal by třeba potom FDR prosadit strategii Europe first? A další variace jsem uváděl včera.

    Tvrzení že historie je jaká je, je tautologie. „Je tolik hodin, kolik právě je“.

  29. Lunka napsal:

    Pro kocku sklibu
    kočka šklíba napsal:
    10.5.2015 v 04:13
    Jistě že to mohli Češi a i Moraváci a další sami, on to Bavor někde popíral? Možná jsem to nepostřehla, tak to se omlouvám.

    Citat zaveru clanku:
    A protože předválečné chování spojenců neposkytovalo žádné záruky bezpečnosti, velká část obyvatel podlehla vábení komunistů a umožnila přerod z omezené demokracie do demokracie zvané lidové. Takže na seznam postižených patří i ti, kterým byla jakkoli omezena či přímo znemožněna kariéra i po Únoru 1948.
    Nedávejte vinu komunistům, vina je v Londýně, Paříži a hlavně Washingtonu.

    Znovu se panu Bavorovi omlouvam. Kdybych byla pochopila, kdo je autor, myslim, ze bych chapala motivaci, proc to napsal a jak to asi myslel – a formulace by mi nevadila. Mrzi me to.

Komentáře nejsou povoleny.