Když je člověk mladý, připadají mu řeči starších zkušených lidí k smíchu. S tím se nedá nic dělat, tak už to na tom světě chodí. Zatímco našim rodičům stačilo k tomu, aby drželi krok s dobou, zvládnout obsluhu radiopřijímače, telefonu, magnetofonu, černobílého televizoru, plynového sporáku a pračky, tak generace naše se potýkala s automatickou pračkou, myčkou na nádobí, přehrávači, videorekordéry, mobily, počítači, mikrovlnkami, platebními kartami a to není jistě všechno co ještě do konce toho našeho života na nás ještě čeká.
Na nás, kterým školník denně přiléval do kalamáře inkoust a za války jsme psali na břidlicové tabulky jakýmisi pisátky, to bylo obrovské tempo, kterému jsme jen s velkým úsilím stačili. Ono se vám řekne – tak se na to vykašlete, okopávejte zahrádku, pleťte svetříky a na nějaké mobily se vykašlete. No jo, ale jak se s dcerou, nebo vnučkou domluvíte? A tak vám jednoho dne k narozeninám darují mobil.
-Hele máti, tady máš mobil a můžeš nám kdykoliv zavolat, nebo poslat esemesku.
No jo, my jsme posílali dopisy, pohledy a balíky- esemesky posílat neumíme.
-Jen si vezmi tu věcičku zase pěkně zpátky, copak já se v tom vyznám?
-Ale to přece nic není, hele, tady to zmáčkneš, pak tady, no a tady jsou písmenka, to je fakt pro blbý.
-Počkej, neutíkej, ukaž mi to pomalu, co mám zmáčknout?
X
Je krásné, letní odpoledne v zahrádkářské osadě, sedíme, popíjíme kávu, když tu najednou odněkud z chaty zazní hudba.
-Jakoby někde začalo hrát rádio. Vy máte puštěný rádio?
– My ne, ale co by to mohlo být? Taková hezká melodie…
-Ježíšmarjá táto, to je můj mobil, kam si toho prevíta dal?
-Já ho používám jenom jako těžítko, aby mi neuletěly noviny.
Paní Kabeláčová vyskočila a začala šmejdit v chatičce a potom vyběhla k záhonu mrkve a vytáhla odtud řinčící věcičku a přiložila k uchu.
-Halo, no a je to v pr…
-Není, hele, tady to zmáčkneš a von se ti znovu ozve, no takhle vidíš…
-Proč dáváte mobil do mrkve?
-Asi ho tam dává dobít.
-Ale prdlajs, vypadl mi tam, když jsem plela.
X
Pět důchodců si navzájem ukazovalo mobily a hodnotilo, který je lepší na ovládání.
-Já tu potvoru vezmu do ruky, něco zmáčknu a než se vzpamatuju, je patnáct korun v pr…. No, je to žrout peněz a když něco opravdu potřebuju, tak to zrovna nejde a k tomu ještě špatně slyším. A pak to začne pípat, že to potřebuje dobít a tak hledáme dobíječku. Než ji najdeme, tak stará spálí jíšku a vynadá mně.
Paní Málková vytrhla mobil paní Kabeláčové, pozorně ho zkoumala a kroutila hlavou.
-No jo, vy máte jinej, než já. Těmhle hejblátkům já vůbec nerozumím. Máte mít takovej jako mám já. Proč nemáte stejnej?
-Božka, to já nevím, mladí mi takovej koupili. Asi byl levnější, než máš ty.
-Tuhle sem poslala vnučce esemesku: kdy k nám přijdeš? A ona mi odpověděla: uz du. Já si říkám jakou uzdu, copak přijede na koni? Ona pak povídá – babi, my to tak zkracujeme – to znamená už jdu. Nebo když ji napíšu – jak se má, tak napíše OK. A to prý znamená, že to je v oukeji, tedy, že se má dobře. Tak jsem jí řekla, až mi napíše, že by chtěla pět set korun, tak jí odpovím VH a ona na to, že snad nejsem tak sprostá.
Pan Málek se také vmísil do debaty a upozornil na to, že vnuk chce, aby si pořídili internet, že prý nás budou skalpovat.
Ale jdi, ty popleto, že s námi budou skejpovat, to jako telefonovat a při tom, že je budeme také vidět.
-Ještě něco takovýho, abych se kvůli tomu skalpování, nebo co, ještě musel holit.
X
Doktor filosofie Drahomír Kalina je znám v celém okolí jako slušný člověk, vždy pečlivě ustrojený starý pán, který každému odpovídá na pozdrav pozdvižením klobouku. Jednoho dne se vydal na procházku, v jedné ruce deštník, v druhé malou taštičku s mobilem a svazek klíčů. Jeho manželka mu ještě přidala igelitovou tašku s odpadky, aby ji odhodil do popelnice. To také udělal, jenže s igelitkou letěla do popelnice také taštička s mobilem a svazkem klíčů. První nápad, že do kontejneru vleze, pan doktor ve výslužbě odmítl a rozhodl se, že se pokusí taštičku vytáhnout deštníkem. Musel, při své menší výšce trochu povyskočit a i tak dost dlouho trvalo, než se ke svému majetku dobral. Teprve, když se postavil, oprášil kalhoty a narovnal se, rozhlédl se, zda ho někdo nezpozoroval. Hrom do škopku – téměř všechny balkony byly obsazeny zvědavými ženskými. Ta největší drbna z paneláku ho druhý den potkala.
-Pane doktore, je vám to zapotřebí, vždyť důchod máte jistě pěknej. Já myslela,
že v tom kontejneru šátrá nějakej bezdomovec.
x
Pryč jsou ty doby, kdy člověk přišel do obchodu, pozdravil se s vedoucí a ta se optala, co bude přát a ještě mu připomněla, co by asi tak doma potřebovali. Děda Jahoda prohlásil, že ho do supermarketu nikdo nedostane, ale když jeho ženu „chytly záda“, tak se uvolil, že nakoupí. Lístek na kterém měl napsáno, co má koupit měl v kapse. Neměl ale desetikorunu na vozík a tak musel u pokladny dlouho stát, než mu pokladní rozměnila stovku. Tak děda vjel do nitra supermarketu a začal hledat papírek, pak brýle a když nenašel ani jednu z těch věcí, jal se jezdit mezi regály a luštit nápisy, kterým většinou nerozuměl. Nikde nikdo, kdo by mu poradil k čemu ten či onen výrobek je dobrý. A tak nakoupil jen chleba, housky, mléko a brambory – to co poznal. A tak málem dopadl jako jeden děda, kterého babka poslala pro mléko a housky. Dědku, dvě věci, furt si to říkej. A děda přinesl pastu na zuby a babka povídá – říkala jsem ti dvě věci, kde máš kartáček na zuby?
X
Starému člověku plyne čas jinak, než mladým. Pětasedmdesátiletý pan Kalina se jednou ráno rozhodl, že konečně přitluče prkénko. Šel do boudy, ale ta byla ještě zamčená. Vrátil se do chaty, vzal klíček, odemkl boudu, vzal kladivo a vrátil se do chaty. Uvědomil si, že si nevzal hřebík a vrátil se pro něj do boudy. Když se vrátil do chaty, zjistil, že má hřebíky, ale postrádá kladivo, protože ho nechal v boudě na nářadí. Takže se vrátil pro kladivo a konečně přibil prkénko. Chyba lávky, hřebík se ohnul a tak se dal do hledání kleští. Nemohl je najít a tak šel za manželkou.
-Hele, neviděla si někde ty, no, sakra jak se to jmenuje …
-Až budeš vědět, co hledáš, tak mi řekni.
– Takový to, vytahujou se s tím hřebíky.
-Myslíš kleště?
Nakonec našel kleště, vytáhl ohnutý hřebík, přibil prkénko a manželka ho volá k obědu. Přibití jednoho prkénka tři hodiny. Jak ten čas letí.
Poznámky pana Bavora 
VH?
To není Václav H., že ne?? Nebo snad jo? 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
VH znamená velké h….Ale jestli si myslíte,že to je VH? Ta naše čestina je vtipná i ve zkratkách,že.
To se mi líbíTo se mi líbí
Prašť jako uhoď 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
🙂
To jsou holt věci, který „rodilej“ ví, kdežto přespolní mají smůlu.
Kdopak by třeba řek’, že Cholmondeley čamlí, že? To mi spadla čelist…
Jinak by se asi dala dokázat rovnost VH = MH.
Nedělní podvečer začíná být takovou „tutovkou“, řekl bych.
To se mi líbíTo se mi líbí
… že Cholmondeley se vyslovuje čamlí
To se mi líbíTo se mi líbí
Existují obecná pravidla pro výslovnost, ale výslovnost je taková jakou si přeje nositel jména. Obecně Čapek – Khapek, khejpek, pokud však bude nositel jména trvat na tom, že je Čapek, tak budou vyslovovat Čapek. To přesně ten malej zrzavej kretének nevyžadoval a tak v anglojazyčném světě navždy bude jen „hejvl“.
„CHUMNEY, CHUMLEY, CHUMBLEY, CHOLMLEY, CHOLMONDELEY“ – potom ta výslovnost není tak nepochopitelná. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Byl by to zajímavý matematický důkaz. Zdánlivě úkol pro Rámanudžana, ve skutečnosti elementární logika, za předpokladu, že:
Mějme VH jako označení pro osobu Václava Havla a MH pro exkrement Malé Hovno.
Pak platí, že VH = MH.
(Snažil jsem se vyhrabat zbytky lineární algebry, kterou mě učil Birkhoff a Lane, ale především prof. Holenda).
🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Mac Lane. 🙂
Co je AC 24?
To se mi líbíTo se mi líbí
Takový trochu jetý „proruský“ web.
No, já to chtěl napsat foneticky, že jsem se to učil u „birkhófa a lejna“, to lejno ve mně vyvolalo tu asociaci. Už si z toho pamatuju fakt jen to lejno….
Podivné jsou zákruty našich myšlenek a bude hůř 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Zákruty – které nám otevřel pan Knopp – jsou opravdu podivné.
Z rovnosti VH = MH, totiž za předpokladu, že H 0, zkrácením plyne, že V = M ! 😦
To ale není možné, dokonce ani v ABECEDĚ.
Je to jako by 1 = 0. Spor. Aritmetika, jazyk i svět by zkolabovaly.
Proto musí platit, že H = 0 !!
Důsledky této děsivé rovnice i její interpretaci si provedete sám (jen napovím, že v teorii gradovaných poloúplných modulů se jí přezdívá poněkud ikonicky přezdívá „totální zácpa“).
V jejím důsledku se také rozpadne zápletka většiny posledních Kunderových románů
To se mi líbíTo se mi líbí
Už teď kolabuje Wpress, Nezobrazuje levou ani pravou lomenou závorku, kterou jsem chtěl použít pro předpoklad H není rovno 0
To se mi líbíTo se mi líbí
„“ myslíte toto? Takže marný pokus.
To se mi líbíTo se mi líbí
Dám tedy lomenou závorku do uvozovek.
Zobrazí se? „<"
To se mi líbíTo se mi líbí
Dobře. A co obě, čili nerovnítko?
„“
To se mi líbíTo se mi líbí
ZKouška:
To se mi líbíTo se mi líbí
Teď jsem z toho zmatený. Za to může ten Kundera… 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
H je nula je přece jasné, ne? A o čem jiném jsou K. knihy, od Nesnesitelné lehkosti.. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
O h..?
To se mi líbíTo se mi líbí
Patřím k těm, kteří se učili psát perkem v násadce a inkoust byl v kalamáři v lavici. Služba ho musela pravidelně dolévat z litrové láhve s kovovou hubičkou. V sešitech byly pijáky. Vlevo od tabule visel obraz presidenta ČSR Antonína Zápotockého a potom Novotného. Do školy jsem chodil pěšky dva kilometry přes celé město, za každého počasí. Zažil jsem první televisor, propisovačky i fixy. Máma prala ve sklepě v prádelně na valše v neckách a v domádo pračce. Tam jsme se v sobotu také v neckách koupali. Brusle jsem měl kolumbusky a pak po ségře džeksny. Lyže a kolo z druhé ruky. Z prvních „dospěláckých“ mokasín jsem měl takovou radost, že jsem v nich chodil, i když mě pravá tak šíleně tlačila, že jsem měl patu rozedřenou do krve. Myslím, že poprvé jsem telefonoval až na vojně.
Šedesát let uteklo jako voda a zůstaly jen vzpomínky. Na dobu, kdy jsme žili velmi skromně, ale o to víc šťastněji a myslím, že i kvalitněji. Jsem rád, že jsem tu dobu zažil a i když je pan Knopp o poznání starší, jeho vzpomínky jsou mi blízké. Jako bych špehýrkou nakukoval do vlastního dětství.
To se mi líbíTo se mi líbí
On ten čas tehdy běžel nějak pomaleji. U nás ve třídě jsme měli na zdi Klementa. Po ulici jezdil sentinel a vysypával se do něho popel. Krásně chrastil řetězem. Poštu rozvážely modré vozy s koňmi. V sešitě mimo pijáků byli lenoši, tedy byly lenochy. A byla polárka za korunu a eskymo za padesátník. A když umřel Gottwald tak jsme šli za vojáky, co nabíjeli děla na slavnostní výstřel, a ptali se jich jestli bude presidentem Čepička. Když řekli ne, tak jsme měli radost a oni se smáli. Čepičkova dcera a tudíž i Gottwaldova vnučka chodila do vedlejší třídy. To žádné terno nebylo.
Na vánoce jsme si mohli koupit kilo jablek na každého a žvýkali jsme svíčky, pěkný fujtajbl.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ta Engelsová je nemožná baba
http://www.novinky.cz/domaci/368533-rozzlobeny-senior-poslal-do-klokanku-cely-svuj-duchod.html
To se mi líbíTo se mi líbí
Erární peníze jsou třeba na důležitější věci. Jménem civilizace!
http://zpravy.aktualne.cz/domaci/cesko-chce-vzdelat-nove-syrske-elity/r~c6842058f16e11e4a788002590604f2e/
To se mi líbíTo se mi líbí
Možná vaše rozhořčení Slime zmírní informace, která prošla medii už dávno, tak asi před deseti lety.
Příspěvek státu na jedno dítě byl podle tehdejších informací 250 000 Kč za rok. Tenkrát se řada žen ozvala ať jim takové peníze dají, že se budou o takové dvě-tři děti rády starat. Nu, nedali. Ale Klokánkům či spíše Fondu ohr.dětí ty prachy zjevně nestačí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Celkem sympatizuji s vaší obranou ČSSD a jejího výkonu vlády. Ale u MarksSpencerové nejde zdaleka jen o tohle.
Je to víc než půl roku, co odvolala, asi hlavně z ženského hecu, gen. ředitelku ÚP a od té doby je tahle důležitá instituce bez vedení. I s důsledky, které to má pro obsazování řídících míst podle zákona o státní službě
To se mi líbíTo se mi líbí
Nevím, jestli si vzpomenete na kauzu týraných chlapců z Kuřimi. Tehdy do toho byla zapojená i Šabatová, která vše kryla a bagatelizovala. A tehdy už začalo dehonestující tažení proti Klokánkům. Bylo mi divné, proč? Dnes to chápu.
Norsko, Barnervet, Michaláková – i u nás začíná státem podporované placené pěstounství (dítě mají dva tři roky a připravují ho pro „adopci“- kým? ). Pěstouny platíme, i když žádné děti u sebe nemají. Kdežto Klokánky jen chrání děti, neodtrhují je od jejich rodin, jsou v nich děti v nouzi, na chvíli, na čas, než třebas rodiče vyjdou z vězení nebo než si uspořádají život tak, aby si mohli děti vzít.
No a to je špatně, podle Marx-Leninové A Šabatové. Děti se mají rodičům sebrat,převychovat a pak hezky nadělit, ale jen vybraným dvojicím, především čtyřprocentním, však už zákon o povolení adopce čtyřprocentním je ve sněmovně (kdypak to říkal Hromada, že uzákonění svateb a právního uznání jim úplně stačí,že víc nebudou chtít…:-( )
Mimochodem sama paní Vodičková vychovala řadu dětí jako jejich pěstounka či adoptivní matka, ale tehdy i pěstouni měli dítě jako rodiče, nafurt, ne na dva tři roky a pak poslat dál. + tehdy za to bylo minimum peněz, lidé do toho dávali sami sebe, srdce, taky to vždy nevyšlo, ale to je život.
To se mi líbíTo se mi líbí
Salámová taktika. Zajisté.
Jako vícenásobný dědeček jsem se nedávno poučil, že děti se od sebe liší případ od případu víc (i při stejné výchově), než jsem si myslíval, ale přesto pořád chovám předsudek, že na prostředí a výchově hodně záleží.
Proto, ač gayům jinak přeju vše, tak osvojování dětí NE.
To se mi líbíTo se mi líbí
Máte pravdu Slime. Považuji volbu pravicových uskupeni jako je ANO, ODS nebo TOP09 za projev politické negramotnosti značné části voličů. Ovšem v případě Marks-Engels-Spencerové se kloním spíše k vašemu mínění. Salonní aktivistka, která žalostný stav sociálních věcí v tomto státu nezlepší. Ovšem totálně se patrně rozcházíme v hodnocení FOD. Já totiž na tu partu prokurátorek a soudkyň, která si později založila FOD, narazil už za hlubokého komunismu. Dopustil jsem se totiž zásadní nepředloženosti, když jsem vyhrál paternitní spor se svou exmanželkou. To bylo pro ně moc a ta parta prokurátorek se do mne pustila s bolševickou rozhodností a za použití všech prostředků. Nějaké zákony pro ně byly cárem papíru. Nebylo to nic pro slabší povahy. Ale já alespoň vím, co jsou zakladatelky a vedoucí funkcionářky FOD zač. A teď už dlouho na realizaci těchto svých aktivit mají fond a některé zásadní funkce státu se jim v podstatě podařilo zprivatizovat. Co se mne týká ať zaniknou.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já nemám – naštěstí – vaše zkušenosti, jenom se mi prostě ta M-E-S-Tominová nezamlouvá, podle toho co slyším, že vyvádí na MPSV a s ÚP. 🙂
A už dávno jsem se poučil, že po špatném nemusí přijít lepší, ale často ještě horší
To se mi líbíTo se mi líbí
Trochu mimo diskusi s omluvou.
„kchodle“, dnes se na AC 24 objevila informace o projektilu 30mm v troskách MH 17. Mohl byste se na to podívat a sdělit auditoriu, zda jsou tam uvedená tvrzení technicky možná?
Godot/Hudec děkuje. To víte – zvědavost…
To se mi líbíTo se mi líbí
Už je zodpovězeno, díky.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak i pro ostatní – a ještě drobnost k tomu.
Ukázaná střela může být z leteckého náboje 30mm. Může být i z jiného videa, které ukazuje trosky jednoho z těch sestřelených ukrajinských Su-25, Mig-29, Su-27 – všechny mají 30mm kanóny. Ale tam je střela v náboji a pokud je letoun sestřelen, tak většinou vyhoří/vybouchne střelivo. Takže by byla dost velká náhoda, kdyby tam našli přímo jen střelu, bez nábojnice – prostě ne celý náboj. A ve střelách je trhavina, která v ohni exploduje – hexogen (RDX) míchaný většinou s hliníkem (nebo je to přímo varianta hexogenu s hliníkovými atomy ve struktuře té molekuly – hexal).
Může to samozřejmě být nějaká defektní střela, která pronikla do MH17, ale nevybuchla, díky poruše zapalovače, ale prošla něčím relativně měkkým a díky tomu se nezdeformovala.
Většinou se používají dva druhy střel – tříštivě/trhavá OFZ a protipancéřový granát, plus jejich zápalné varianty (navíc je v tom nějaká zápalná látka, většinou zirkoniový prach a hliníkové granule) a má to fosforovou stopovku. Protipancéřový granát má vepředu tenkostěnnou plechovou „košilku“, která střelu aerodynamicky vylepšuje a také při zásahu středí průbojnou část, aby nesklouzla, pokud dopadne z úhlu. Zapalovač je u protipancéřového granátu dnový, u OFZ je ve špičce (a může být i sekundární dnový). Dnové zapalovače mají zpoždění, takže průbojný granát pronikne do cíle a bouchne až v něm. Takže pokud dané video není fake, tak nalezená střela – pokud skutečně byla vystřelena – bude asi selhaný OFZ. Protože protipancéřový by měl určitě poškozenou špičku, je tam jen tenký plech – košilka – i kdyby to vlétlo do něčeho měkkého.
Celkově se mi to zdá dost nepravděpodobné. Ohledně MH17 si obrázek může udělat každý sám – připomíná to vyšetřování vraždy, kde místo aby se z oběti vytáhly na patologii střely a podle toho se hledala zbraň a střelec, žvaní se o blbostech. Že dosud nikdo neukázal, čím bylo vlastně letadlo a piloti zasaženi – forenzní důkazy, mluví samo za sebe. Nehodí se to do BUKové pohádky.
To se mi líbíTo se mi líbí
A jinak člověk, který na místě havárie čehokoliv najde takovou věc – střelu z 30mm kanónu, a vezme si ji tak pěkně do ruky, je kandidát na Darwinovou cenu. Zapalovač může být „načnutý“ a může to bouchnout při sebemenším otřesu. Je v tom dost hexogenu, aby to přetrhlo chlapa vejpůl a střepinami zabilo všechny 5-10 m kolem.
Takže pokud bude válka a taková věc Vám spadne na zahradu, nesbírejte to.
🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
MT – ale kdo ví- na artu dávají Pliseckou a tak vzpomínám a zírám. Tohle už se neuvidí… Ta generace co umí – pomalu odchází…generací co jsou závoslé na vědomostech na netu – je čím dál tím víc… hmm
To se mi líbíTo se mi líbí
Mobilní telefon to je pro mne utržený sluchátko Macha a Šebestový. Nic víc a nic míň. Jedna asi ze dvou esemesek, kterou jsem dokázal sesmolit a odeslat, dodneska adresát nedostal (odeslána v roce 2003) , takže ji vidím jak krouží kolem zeměkoule, a dnes již marně hledá adresáta., protože ten už má zcela , ale zcela jiné číslo.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tam lítá esemesek…
To se mi líbíTo se mi líbí
Uf, to jsem si odechl, že tam ta moje není samotná. 😆
To se mi líbíTo se mi líbí
A peleš kavárenská znovu provokuje a nasírá http://zpravy.idnes.cz/umelci-chteji-zemana-venovat-putinovi-dha-/domaci.aspx?c=A150503_180354_domaci_jj#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6
To se mi líbíTo se mi líbí
Umělci mají tvrdě bolševické názory, chtějí darovat něco, co není jejich. Je neskutečné jak se lepra rozdávání z cizího zažrala do jejich mysli. Pak až přijdou zase restituce a my jejich avanturismus znovu zaplatíme. Tuhle jsem četl, že je cena člověka nevyčíslitelná, to zase bude miliard v luftu.
Ať se složí a vyberou si nějakého dobrovolníka ze svých řad.
To se mi líbíTo se mi líbí
Restituce, církevní … včera ČT konečně objevila, že odhad ceny zem. pozemků a lesů pro náhrady církvím byl několikanásobně nadnesený, zjistil to právě ČSÚ, nebo NKÚ, nějak jsem tu instituci přeslechl.
Bože, tohle přece ví každé malé dítě od začátku, psal jsem to sem kdysi pro srovnání (soukromí restituenti, my, náhrada 0,27 Kč/m2, církve 44,- Kč/m2 – obé špatně, nám šíleně podhodnoceno, církvím šíleně nadhodnoceno – reálná tržní cena kolem 5.- až 10,- Kč/m2), měly by být bouře a protesty občanů a politiků (co dělala „slavná“ „levicová“ ČSSD?) dennodenně a ono nic … Lidská blbost jest nekonečnou.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale k článku pana Knoppa. Bolelo mě koleno a tak jsem před chvílí odpočíval. K jakým myšlenkám mě článek přivedl?
Jak se mi bude líbit v nemocnici až se tam někdy chtě-nechtě dostanu?
Potřetí v životě a zatím naposledy jsem v nemocnici byl někdy před cca dvaceti léty. Když jsem přestál úvodní těžší dva dny a nastala úleva chodil jsem si kupovat noviny a časopisy a se zájmem je četl. Zprávy v televizi i mnohé diskusní a jiné pořady se mi jevily taky zajímavými, i když už tehdy se začínaly projevovat snahy jiných televizí zaujmout diváka jinak a odlákat ho k pofiderní zábavě. K telefonu jsem se dobelhal a spojení se světem, tehdy jediné možné, bylo.
Teď? Mám ještě prehistorickou Nokii s prehistorickým a velmi nízkým, mě vyhovujícím, tarifem od Vodafonu. Sice často neslyším zvonění a když slyším často neberu poněvadž v autobusu hovořícího špatně slyším a v autě bych něměl brát vůbec, ale volající mi už si na mé móresy zvykl. Poslat SMS a volat můžu, víc ne. S mobilem by to ještě tedy při trošce skromnosti šlo. Ale co noviny, časopisy, televize? Léta nemůžu číst noviny a časopisy, o televizních zprávách nemluvě. Každé pravidlo má svou výjimku, berte toto tvrzení s rezervou. Malou, platí to téměř stoprocentně. Kupovat a rozčilovat se? Dívat se a rozčilovat se? Nehledě na to, že si dovedu představit že pacienti jsou zvědaví na pokračování osmdesátéhoosmého dílu víc než na zprávy, a trafiky už taky z nemocnic odešly nemohouc se uživit, nebo se mýlím? Knihy? Ano. Ale když já mám pocit, že všechno co potřebuji už vím, a co nepotřebuji …
Co já tam jenom budu dělat? 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Potrefené husy zakejhaly … i když o tom kdo je vlastně trefený by se dalo uvažovat – samozřejmě my!
http://www.novinky.cz/domaci/368779-nadhodnoceny-majetek-stat-nam-zatim-vydal-to-nejmene-cenne-brani-se-cirkve.html
To se mi líbíTo se mi líbí
mna raz jebne,ked nejaky umelec,je mi jedno co je jeho zamestanie ide darovat,co sa jemu nepaci a kurva ostatnej holoty sa neopyta bo on ma nejaky mandat cirkusu toho svojho,podpisali desitky umelcu,to jak s tou zasranou chartou jedni podpisali,druhy odpisali,tych podpisanych,ty co bruneli na urane,ci v tom leopoldove si nejaky umelec privlastnuje tak isto teraz,kurva,vobec neviem,co sa o tom pise,jak u tych pizdach pussy,co smetie v muzike,chcem vediet pocet tych desitek umelcu a pocitat si o nich o ich umeleckych projektoch,vystavach,ci divadelnych ci filmovych ulohach,ci o nejakej literature,co pisu,bo kabat nepodpisoval,ani lucie ani ten dabel zito,co viem,ze nieco znamenaju,ani kaja bozskej aspon o nich som necital desitky umelcu si kurva daruju,co je celeho ceska,vlastne pepici zvolili toto,,co chcu darovat,necul som v tej riti,ze by tu nejaky umecli,ci ktokolvek iny,co nema rad mulata,darovali ho do kene,bo zo seba nebudu robit debilkov,co vedia namalovat tank na pink,bo ma v tej hlave pinkovatu hrcavu pizdu,teraz k teme ja mam mobil,co uz nikomu tu nevidim,nikdy som neposlal v zivote nijaky sms a ani neposlem bo mi netreba,neviem tiez nic poslat niekefy som vedel,ale teraz nemam paru a tiez nepotrebujem,co by nebolo zle,ak by som tu sprotredkoval aspon okolie,ale ja viem,ci zvedavy na tu rit,moja zlata mati,stara jak uhlie v ostrave,vie pouzit mobil bez problemu,pisat sms ma tazsie,bo ruky sa trasu jak sejacka,vie zapnut skype,aby som ju videl,vola mi do tej riti z mobilu na moj mobil a plati ,ked jej vytknem,ze na co,ze nic vazne,hned ma uzemni,ze ma penez jak zelez a nebudem jej pyskovat hovniar,dobre pise fish women,kopa mladych ovlada tie vecicky,hru hra jak rambo,ale v siske compresia z play station,ked pride do realu,kuka jak majka z gurunu,videl som ich tu a robil s nimi teraz uz nechodia bo sa neoplati,aspon barz malo vidim okolo oceanu,este z moldavska,macedonie,rusky par som dristal s nimi,nijake biedne pipky,ale dcery z lepsich traktarskych rodin,len chcu samy skusit,pre nijake prachy,studuju v europe po nemecku,francii,pacili sa my,bo su normalne barisne,len chcu skusit zivot priucit sa english a vidiet atlantik a potom ameriku,ked im skonci robota,bo je tu par veci,co nikde na svete neuvidite,ale kopa,co by ste kukali jak puky.
To se mi líbíTo se mi líbí
ja nenamiesam kruhy,takemu calibru jak lex,viem si zivo predstavit jak ta to serie do krvy serie a preto musis tu pisat svojej kuky zabijes jednou ranou dve muchy sebe ulavis,co by este nic nebolo,ale najdolezitejsie je,ze to sa tu bude zrat jak boza mana a cujem v tych kostiach drotara,ze nepritel bude naslouchat,bo proc?bo keby robili normalne nemali by sa coho bat,musia sa zacat bat kurva a niekto musi zacat a holota tu z tej bandy aspon ja budem stat murom za tebou,aspon niekto musi dat na javo a ty jak stvoreny, je vyzsi ideal co nemozno zradit a to tvoj dom.
PS:myslel som,ze vymazem,bo moze byt brane,ze nieco urcujem slobodnemu cloveku,ale potom mi tuklo,ze slobodny clovek taky caliber jak ty,to nasisto vie,tak delej at jses v novinach,ked budu hrozit kriminalom priasaham,ze priletim a zavru aj mna,bo ja nemam taky intelekt ja neviem byt pokojny,bo ja prchka kurva,mozes mysiet,co tu drista ten saleny vychodniar,ja myslim kurevsky vazne,co pisem na to vem jed.
To se mi líbíTo se mi líbí
I ty se drž, čobolíku, tam za tou „velkou mlákou“.
😆
L.
To se mi líbíTo se mi líbí
No nevím, pane Jiří, mladí sice moderní technologie ovládají, ale tak nějak není pravda, že ti o pár let dospělejší je neovládají. Počítač, mobil i kreditní kartu užívají všechny věkové kategorie. Jak přesně funguje počítač, neví krom ajťáků nikdo, a také k čemu to znát
PIN mají ti starší možná napsaný na dlani a telefon ztrácejí v mrkvi, ale to mladí také.
Junioři, krom ovládání oněch moderních technologií neumí nic jiného. Senioři mají však navíc životní i pracovní zkušenosti, znalosti, způsoby vystupování, také vzpomínky. A také šarm a noblesu, A ještě spoustu dalšího, co nejde předat další generaci jinak, než společnou činností.
Člověk s přibývajícími roky vzácní, jako ostatně .všechno. Ale za svou, celá léta získávanou moudrost a grif musí zaplatit. Sluchem, pamětí, zrakem. Uvnitř však zůstává to opravdu cenné. Vím to. Mám možnost srovnávat. V životě i zaměstnání i tady na internetu. Diskuse těch úplně mladých jsou často nestravitelné.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jiří, nezklamal jste. Jako vždy excelentní, život v několika větách. Zatím jsem se osobně do stavu, kdy se budu u stolu ptát svého Sluníčka „a paní neznáme se odněkud?“ nedostal, ale kvapem se k tomu blížím. Jinak, pan Kalina a jeho přitloukání prkénka mi připomělo daleko mladšího (věkem, nikoliv dobou vzniku) strýčka Podgera,který věšel obraz (Tři muži ve člunu) a zmatkoval úplně stejně.
Podle mne žádná skleněná Róza či ten němec (pořád zapomínám jeho jméno), který mi schovává věci, za nic nemůžou. Prostě harddisk je plný důležitých informací, jako je kdy jsem se stal mužem (ženou), kdy jsem poprvé políbil své Sluníčko, jak byly holky (kluci) hezký za mejch mladejch let, jak jsem dokázal flámovat a ráno jít do práce etc., a ty nejdou vymazat. Takže veškeré okamžité informace putují do krátkodobé paměti a protože je to paměť jak z názvu patrno krátkodobá, velmi rychle končí (jsou vymazány) v koši, nirnvárně či návi. Ať nikdo soudný po mně nechce abych si něco pamatoval v časovém horizontu delším než jsou hodiny, minuty nebo vteřiny (ostatně s přibývajícím věkem se doba pamatování si zkracuje, dochází ke zkrácení časového horizontu a tím i k zdánlivému zrychlování času, pamatuji si v intervalu už nikoliv hodin, ale jen minut nebo vteřin). A ostatně jsem přesvědčen, že mezi námi jsou tací, kteří by to moje povídání byli schopni převést do matematické rovnice, nejsem si však jist, zda-li by toho byl schopen i WordPress.
A tak se Jiří těším se na příští neděli.
To se mi líbíTo se mi líbí
presne moskyto bohovo presne,mlady keby pribijal prkynko,dve sanitky instruktaz od dvoch specialistov po 10 hodin,vrtulnik k dispozicii na zachranu hovniara,psycholog,fyzioterapeut a dlhodobe liecenie post traumatickeho zazitku,ten dedek,ma svoje odlietane,ale ten hovniar nikdy nepristane,bo lieta v bludnom kruhu toho ojebavania dookola,nebudem tu hadzat do jedneho vreca vsetkych,zasol som este musim dodat,ze chcu volat mladych pepikov do army,dobrovolne,neh ich zavolaju rozkazom na obranu vlasti,poseru sa z nich na sracky sa poseru bo z tisic neurobia jednu rotu zdatnych,jirka knopp tu pise o starych krabiciach,jaky su nemotorny a senilny,len ma tiez napisat co v tych krabiciach bolo,ked mali este compresie v sebe,ja uz jak hovniar sluchal tych buranov mojich,jak ja na nich rad spominam na tych mojich sladkych rovnych buranov,od nich som odkukoval jak pijanstvo,tak zachovanie,dristy a kuky,bohovanie,to prve ma malem zabilo,ale to druhe hlavne v tej riti to ma zachranilo a to tretie to som prebornik,co mi neprida nic na inteligenci,len na buranstve,ale nikdy som sa to nesnazil menit a ani nemienim bo tak som stavany som zatial zdravy buran,to zdravy pominie,ale ten buran zostanem do smrti,radsej buran jak nejaky maskot,ci nejaky sasek nejakej saskarny.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Moskyte,jsem rád,že jsem vás nezklamal a doufám,že tomu budu i nadále.Ten nestyda nám sice bude občas schovávat všelijaké věci a některé události si přestanu pamatovat, ale to co jsem zažil v určité době za určitých okolností , to prostě nemohu zapomenout.Do konce života budu vidět smějící se „ústa“ amíka, co nás přišel osvobodit, jak háže do klubkausmolených chodských kluků špačka hořící americké cigaretzy a směje se, jak se o něho perou.A od té doby mě nikdo nemůže nic o američanech nic vyprávět.
To se mi líbíTo se mi líbí
K článku a diskusi mám čtyři poznámky.
1) Jirka Knopp je jako vždy potěšitelný, dokonce i těm, které „štve“, že to tak umí napsat.
2) My „slušní“ reagujeme na Norsko a paní Michalákovou, respektive její děti, aniž bychom o tom cokoli věděli. My „slušní“, jsme svoje děti občas vychovali rukou a nebo co bylo zrovna po ruce.
3) Neměli bychom ale kritizovat pravidla, která obecně chrání děti před násilím a zneužíváním. Pamatuji se na situaci, kdy jsem svého syna přetáhl na kurtu tenisovou raketou, protože se choval jako spratek a nenechal si říct. Pamatuji se na jedinou ránu, kterou jsem kdy uštědřil své dceři na jeden Štědrý den, když se začala s bratrem hádat o cosi ohledně ještě nerozdaných dárků.
Obě situace po tom tehdy volaly a svoje zákroky jsem považoval za nezbytné a výchovné. S odstupem času mám pocit, že jsem měl synovi raketu zlomit o plot za vyhnat ho z kurtu a o těch vánocích raději stromek vyhodit i s dárky z okna a jít o svatvečeru na pivo.
Pokud jde o Klokánka a nejrůznější dobročinné instituce, je třeba vidět, že jsou pro mnohé lidi zdrojem obživy. Nejsem schopen okamžitě najít odkaz na různé organizace, které pobírají a nebo si dělají nárok na podporu z veřejných peněz. Bylo jich ta několik set, pod nějakým ministerstvem.
Mám pocit, že existence těchto žadatelů vysává státní pokladnu do té míry, že si nikdo netroufne říct, že by bylo levnější dát peníze rodičům a tak jim umožnit, aby se o děti mohly starat sami.
4) Strejda ve 22.48 přidal vzpomínku po Knoppovsku. Rovněž pamatuji rozvážení balíků modrými hranatými vozy taženými koněm a Sentinely na ulicích a taky krásné parní válce, takové jako byl ten ve filmu V+W Hej rup. A ještě další věci z té doby. O tom málokdo píše a tak tyhle vzpomínky nakonec zmizí až Bavora přestane bavit dělat Poznámky. Současná mladá generace si možná taky bude něco pamatovat, ale štěky na twitteru to nebudou umět zachytit. Možná, že to je jedno, jestli si člověk pamatuje Sentinel a nebo to, jak šly za sebou ty které smartphony.
To se mi líbíTo se mi líbí