Klášterec pro změnu jarní


O Klášterci a tamním zámeckém parku jsem tu už několikrát psala: o jeho sochách, o rodině Brokoffů a taky o jeho podzimní kráse. Teď je jaro – pojďte se podívat, jak vypadá zámecký park touhle dobou. Fotky jsou sice staré už několik let, ale téměř na den přesně z téhle doby: fotila jsem je 12. a 26. dubna.

Sala terrena koketně vykukuje za rozkvetlým šeříkem

obr.1

A můj oblíbenec, obrovský starý platan, teprve uvažuje o tom, že by si už taky mohl pořídit nějaké listy

obr.2

Lavička u velikého dubu zve k posezení a k obdivování krásného výhledu

obr.3

Ano, tohohle výhledu, který jsem, myslím, už předváděla v jeho podzimní podobě. Ale i něžné pastelové barvy jara stojí za zastavení a za obdiv.

obr.4

I tady se ještě přemýšlí, jestli už je čas se probudit a zapojit se do jarního rašení – rozkvetlá forsythie má už ale dávno jasno a září jak malé sluníčko.

obr.5

A červený javor už nad hladinou Ohře už rozbaluje lístky

obr.6

I tihle dva stařešinové už jsou v plné jarní parádě

obr.7

Kdysi dávno, ve druhé polovině 14.století neznámý básník začal svoji milostnou báseň veršem

Dřěvo sě listem odievá,

slavíček v keřku spievá…

A uplynulo několik staletí a dřěvo se stále listiem odievá a slavíci právě přiletěli – na dnešek v noci jsem slyšela vyzpěvovat prvního z nich. A teď budou koncertovat každou noc, až skoro do konce června – je jejich čas.  A tak je to dobře – tak to má na světě být být!

 

 

S jarním Kláštercem se rozloučím ne dalším stromem, ale portrétem tulipánu, který byl součást květinového záhonu kolem Brokoffovy neptunovské kašny.

obr.8

K-sova

Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

18 reakcí na Klášterec pro změnu jarní

  1. Petrpavel napsal:

    Příroda vždycky potěší, nádherné.
    Stejně za otrokářství, feudalismu, kapitalismu, socialismu, mafiokapitalismu … Díky jí za to.

    Máme režim jaký jsme chtěli? Podle mainstreamu a podle výsledků voleb určitě ano. Pro vysvětlení té miniúvahy stačí dva titulky :

    http://www.novinky.cz/domaci/368002-exreditel-nemocnice-na-homolce-ctyri-miliony-za-rady-znamym.html

    http://www.novinky.cz/domaci/367876-cesi-nevychazi-s-penezi-druhe-zamestnani-ma-az-milion-lidi.html

    To se mi líbí

  2. Petrpavel napsal:

    Aby to nebylo OT : Jožo Ráž je pěkné kvítko 🙂 .
    Ale názory má zajímavé. Jenom v jednom se mýlí : nakradli si po 1989 nejenom bývali karieristé, ne komunisté, kteří byli v KSČ (pak ODS, ODA, ČSSD …), ale především někteří tzv. chartisté a tehdejší spodina mající peníze a nemající charakter – veksláci, řezníci, zelináři, taxikáři … :
    http://www.novarepublika.cz/2015/04/jozo-co-nas-drzi-nad-vodou-slovensky.html#more

    To se mi líbí

  3. rybářka napsal:

    Ty fotografie potvrzují skutečnost, že něco tak prostého jako je kvetoucí strom, nebo modré nebe co se zhlíží ve vodách rybníků a řek, je stále tím nejkrásnějším vyjádřením citu, harmonie, nejlepším místem na světě pro obrodu svého vnitřního světa.
    Ale míst, kde příroda dokáže do našich unavených duší vnést harmonii a klid, rychle ubývá.
    Dnes jsem vzala na naší obvyklou trasu lesem, lučními i polními cestami svého psa a půjčeného koníka. Ale uzavřený svět klidu a ticha nás tří, byl zcela narušen nepořádkem, který je téměř všude. Černé skládky i jednotlivě poházené předměty, jako staré televize, či jenom pytle s domácím odpadem, pet i skleněné lahve, jakož i staré balíky slámy a pod. Vykácené plochy lesa, zarostlé vysokou, suchou trávou. A jakýsi macho tam proháněl čtyřkolku na plný céres. Neuvěřitelný binec všude, kde se jenom těží a následně nevysazuje. Stejné, jako kolem řeky, kde jsem byla uklízet nedávno. Brzy, pokud zatoužíme po něze a harmonii, bude k mání pouze v albu.
    Milostná píseň „Dřevo se listem odívá“ , inspirovala i Hrubína. Ale mám knihu doma, v Praze.
    Dřevo se listem odievá,
    slavíček v keřku zpievá.
    Máji, žaluji tobě….
    ( Také jsem si dnes požalovala. )

    To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      „… dvě knihy leží na stole, z jedné do druhé cosi proniká,
      Fotografický průzkum vesmíru a Staročeská lyrika,

      …strom se listem odívá, nastává jaro, nastává kosmický věk,
      slavíček v keři zpívá, kolesa starých soustav se rozpadají,
      máji, žaluji tobě, stárnu, s mládím však slavím tě, máji, …

      … jsem člověk, to já v Sovětech vyslal družici
      mezi mléčné stíny,
      ať jasným okem Skalnatých ples, ať mandlovýma
      očima Číny,
      či nervózním skřipcem Ameriky, stále ji vidím,
      neztratí se mi,
      to se ztrácí jen jehla v seně …“

      Dřevo se listem odievá,
      slavíček v keřku spievá.
      Máji, žaluji tobě,
      a mé-tě srdce ve mdlobě.
      (Ze Staročeské lyriky)
      P.S. Ten text je opsán přesně, hodně staročeský

      2. P.S. Poražený les je nutno ze zákona do roka osadit novým porostem podle LHP …
      3. P.S. „…kolesa starých soustav se rozpadají…“, už dlouho, předlouho 😦 …

      To se mi líbí

      • K-k. napsal:

        tady je originál toho „dřěva“: http://www.ceskaliteratura.cz/texty/drevo.htm a tady je to v zpívané: https://www.youtube.com/watch?v=70WgBmiuUxI

        To se mi líbí

      • rybářka napsal:

        Skvělé, Petřepavle. To je ten Hrubín, kterého také vlastním. Děkuji.

        To se mi líbí

        • Petrpavel napsal:

          Rybářko, Hrubínova Romance pro křídlovku zjevená mi v maturitním ročníku (právě tehdy vyšla) češtinářkou a francouzštinářkou Novotnou (žádná soudružka, dáma z první republiky, právě odcházela do důchodu) byla u zrodu mého zájmu o poezii. Trochu pozdě, což? Co ale mohlo kluka který právě o prázdninách prožil klasickou vesnickou posvícenskou tancovačku a následný letmý cudně milostný příběh ukončený přebráním dívky vzdáleným starším zkušenějším bratrancem víc zaujmout než tento něžný příběh, navíc prožitý básníkem nedaleko od toho mého, v mě milém kraji. Dojem umocňuji i moje filmová „dvojka“ (o jedničce už jsem se tu zmínil : Vyšší princip) : Vávrův, za spolupráce s Hrubínem, filmový přepis – těším se na televizní opakování třeba podvacáté, ale odmítám DVD, ctím výjímečnost. Potom Hrubínovy hry ztvárňované tím nejlepším na scéně ND …jo, zlatá šedesátá.

          To se mi líbí

  4. kchodl napsal:

    Krásné.
    Jaro je nejkrásnější, když kvetou stromy. Užil jsem si to včera a dnes na kole: jabloně, višně, sakury, … podél okresek a cest. K tomu jarní zelená rašícího obilí a trávy (a žlutá řepka 🙂 ). Modrá obloha a hnědá čerstvě osetá hlína.

    To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      svatá pravda! Na tohle se koukám z okna – paráda, ne? http://nkocka.ufouni.cz/drbna/drbfoto/20150426185652.jpg – převažujou třešně a trnky… 🙂

      To se mi líbí

      • oh napsal:

        Už zase závidím.

        To se mi líbí

      • Petrpavel napsal:

        Váš výhled, paní Katy, mi něco připomněl.
        Náš dům se stával stále víc nevonícím a nakonec po mnoha návštěvách mnoha odborníků byla více než před měsícem zjištěna příčina : ucpaná kanalizace pár metrů za naším domem. Co to má společného s mým výhledem? Křížkem na zemi, těsně vedle věkovité vrby, té na které jsem loni pozoroval z okna holubí rodinku,
        http://mixka.rajce.idnes.cz/Holubi_stavi_hnizdo/
        bylo označeno kritické místo. Vrby, ke které jsem se stavěl jako její úhlavní nepřítel. Stínila, bránila ve výhledu. Zaradoval jsem v naději, že křížek znamená kopání a tím i konec stromu. Mezitím jsem na věc zapomněl, zaregistroval před čtrnácti dny návrat holuba (on, ona, dítko?) k domnělému hnízdu. Nebylo, vítr zaúřadoval a nezůstalo zhola nic. Obíhal, kroutil nevěřícně hlavou, přesto jsem doufal, že začne znova. Než jsem našel foťák, byl pryč. Nezačne znova. Minulý týden nastalo předvídané. Zůstal jen pařez. Dnes je tam už vykopaná jáma a až přestane pršet bude se pokračovat v opravě.
        Radost někam odešla, zůstala smutná radost.
        http://mixka.rajce.idnes.cz/Odesla_vrba

        To se mi líbí

  5. strejda napsal:

    Ranné jaro je čas neobyčejného kouzla a čisté naděje. Listy má ještě nepopsané a doufající. Je možné se těšit na obnovující se život, na radosti a na krásu. A že ji příroda v sobě má.

    A klášterecký park je poesie sama o sobě. Jen tam zajít, pozorovat, vnímat a pochopit. Pak na pravém místě a v pravý čas zmáčknout spoušť. Vypadá to tak jednoduše a přitom je to tak složité.
    Gratuluji!

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.