Kdo vlastně stavěl?


Občas se tu setkávám s pohrdáním pány, kteří si nechali vytvořit nějaké dílo. Že to vlastně není žádná zásluha, protože ti páni to sami nestavěli. Ačkoli se to tak říká. Jenže se zapomíná, že na každém takovém díle se účastnil trojí lid. Byli tam lidé neznámí, méně známí a známí.. Ti první, to  byli oni bezejmenní kameníci, tesaři, dělníci. Zkrátka ti, kteří to skutečně budovali.

Pak byli ti méně známí. To byli parléři a později stavitelé, z nichž známe jen ty, kteří dosáhli nějakého trvalého věhlasu. A nakonec stejně důležití jsou objednatelé čili stavebníci. A nemohli bez sebe navzájem dosáhnout ničeho.

Pokud nebyl – a platí to dodnes – movitý stavebník, neměl parléř či architekt pro koho vymýšlet své, často obdivuhodné, konstrukce. A bez těch neznámých robotníků by své plány v život neuvedl.

Pokud nebyl movitý stavebník, neměli ti neznámí pro koho předvést své dovednosti v jednotlivých řemeslech, hlavně neměli, kde si vydělat na živobytí.

Nebyl-li dobrý stavitel, který  by dokázal vymyslet provedení stavby, nebyly stavebníkovi ani dukáty, ani řemeslníci k ničemu. A pokud nebyli zruční řemeslníci, ani stavebník, ani stavitel by nic nedokázali.

Takže již od dávných časů byli, jsou a budou účastníci stavby rozděleni na onen trojí lid. V některých případech se dokonce začíná historie opakovat.  Mnoho autorů staveb, tedy dnes už jen projektantů či architektů zůstává neznámými. Ale objevuje se nový fenomén doby. Přestáváme znát i stavebníky.

Nu a na závěr jen malé podotknutí. Každá historická stavba, přesto, že známe mnohdy jen jméno toho, kdo ji platil, dokazuje i to umění našich prapředků stejně, jako moc toho, kdo  si „nechal postavit“. Nepohrdejme tedy  stavebníky. Vždyť bez jejich moci a bohatství by žádná krása nevznikla. A berme každé umělecké dílo – a stavba je jím také – jako dílo společné, dílo peněz, invence i umu. Bez ohledu na to, zda známe či neznáme někoho jménem.

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Stavebnictví se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 reakcí na Kdo vlastně stavěl?

  1. Bavor V. napsal:

    Stalo se v CW dne 24.dubna 2003 Členka skupiny Dixie Chicks Natalie Mainesová si „pustila pusu na špacír“ a vyjádřila se velice nelichotivě o presidentu Bushovi a válce v Iráku. http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&u=http://www.huffingtonpost.com/2013/04/26/natalie-maines-george-bush-dixie-chicks_n_3163296.html&prev=search

  2. karel napsal:

    Chodím ulicemi, které, oproti době před devětaosmdesátém, zkrásněly.Přesto mě napadají kacířské myšlenky na stavební krásy kolem. Od pětačtyřicátého do toho zlomu se postavilo na statisíce bytů, stovky velkých továren, přehrady. Dokonce silnice se z prašných změnily na asfaltové. I dálnice z Prahy do Bratislavy se v hloubi těch let postavila, zřídila. Nemyslím ve špatném slova smyslu. Tři trasy Metra v Praze… S desítkami stanic.To nemluvím o stovkách vybudovaných podniků v cizině t.zv. “ na klíč“. Všechny ty věci postavil stát za pomoci desítek velkých stavebních podniků. V jednom takovém jsem také pracoval a zpětně vzpomínám, že to byly krásné roky mého života. Všechny ty podniky měly zavedená jména. stejně jako několikrát ročně oceňovaní zaměstnanci také konkrétních jmen. Dneska? Jako v dobách středověku,novověku do poloviny čtyřicátých minulého století. Staví se velmi účelové věci t.zv. na míru. Stavební podnikatelé, nebo jak se dnes módně říká, developeři, mají většinou také jména a asi i peníze. Pokud sami nestaví na nějakou půjčku a myslí si že draze prodají… Co se za těch pětadvacet let postavilo? Jedna továrna, která se od základu přebudovala v MB. Potom několik set, no řekněme tisíc, jeden, čerpacích stanic PH, provozoven řetězcových obchodních středisek,včetně několika desítek t.zv. Galerii. Pár výrobních manufaktur soukromníků a několik tisíc bytů, které si může příslušník většinou střední třídy pořídit na hypotéku. Stejně jako ty novostavby velmi hezkých rodinných domků. Zadlužit se na desetiletí při jistotě práce a zdraví.Jestě se také zateplilo hodně tisíc panelových“ králíkáren“, jak se o těchto bytech vyjádřil náš první polistopadový president. No a také se opravily fasády domů, někdy i vnitřky těchto domů, což je ta krása,o které mluvím. Přesto mě napadá myšlenka o tomto vnějšku na jakéhosi knížete Potěmkina. No, a dávám sem jeden odkaz, který snad trochu souvisí:http://tribun.name/2015/04/20/maly-prazsky-apartheid/

  3. danaver napsal:

    To jsou příjemné spory u historických staveb, stavba jako umělecké dílo, to se to potom přetahuje o větší kus hrdosti, a mně jako divákovi je příjemné sledovat tyto spory, protože mi odhalují práci všech, jeden kámen a jedna katedrála- všechno v jednom je. Tuším že v Saint-Exupérym? žena co zametá smetí v katedrále hrdě říká-stavíme dílo ke slávě boží… Bavme se takovými spory, protože co dneska, když se z úsporných důvodů na stavbách nepoužívá ani hrdost, ani zodpovědnost. Stojíte před plechovou boudou…a ani hádat se vám nechce. Teď zrovna je plundrován Anežský klášter…..

Komentáře nejsou povoleny.