„Pracujeme-li v zájmech Číny – pracujeme i ve svých zájmech“


(Pro pobavení nabízím i http://bavor.blogspot.cz/2015/04/ten-dela-to-ten-zas.html od Jardy Hudce)

Generální ředitel „Rosoboronexportu“ A. Isajkin o sankcích, zbraních a nových partnerech …

 V minulém roce vyvstaly před specializovaným exportérem ruských zbraní (patří do státního podniku „Rostech“) nové problémy – uvalení sankcí, rozpad kooperace s Ukrajinou, nestabilita na Blízkém Východě.  Korespondent deníku Kommersant I.Safronov si o tom, do jaké míry se společnost vypořádala s těmito potížemi, když prodala zbraní za 13,2mld.USD povídal s jejím gen.ředitelem Anatolijem Isajkinem.

 

-Jakým byl pro Vaši společnost rok 2014 s hlediska finančních a množstevních ukazatelů?

 -Ten rok byl složitý pro celé Rusko, a my jsme, jako výhradní exportér finální produkce, nebyli výjimkou. Ale díky tomu, že jsme se drželi hlavní linie obsažené v programu strategického rozvoje společnosti do r.2020, …, jsme i ve složitějších podmínkách vyvezli o 22 mil.USD více než v roce 2013. Navíc jsme v roce 2014 podepsali kontrakty na sumu o 2,2 mld.USD vyšší než v roce předchozím. Aktuálně portfolio objednávek převyšuje 40 mld.USD a vyplývá z kontraktů uzavřených s více než 70 státy.

 

-Které země loni nakupovaly nejvíc?

 -Zvlášť bych jmenoval Indii, Irák, Čínu a Vietnam. Pokud jde o strukturu, pak technika pro letectvo v roce 2014   představovala 41%, pro námořnictvo 13%, pozemní vojska 27% a další 4% na ostatní produkci.

 

-V minulosti objem importu, který procházel přes „Rosoboronexport“ představoval několika set milionů USD. Jak to vypadá dnes?

 -Dřív se ta cifra pohybovala kolem 100 mil.USD – mám na mysli dovozy jak pro naše ozbrojené síly, tak komponenty pro naše zákazníky. Loni tento objem činil 150mil.USD a já předpokládám, že letos tento ukazatel poklesne ke 105 mil.USD. Vysvětlení je prosté: – díky sankcím přecházíme na naše vlastní komponenty. Úplně ale nahradit dovoz nelze. Je to spojeno s nutností plnění exportních kontraktů. Mnohé rozvinuté země, mezi nimi Čína a Indie, se při objednávání našeho zboží snaží prosadit technické změny, které by jim umožnily použití produkce vlastního obranného průmyslu. Často například jsou při objednávkách letecké techniky ruské technologie zaměření cílů, nebo radiolokace, nahrazovány výrobky vlastními. To je normální příklad mezinárodní kooperace a my jsme vstřícní. A to vše je součástí objemu řádově 100 mil.USD. Pokud jde o ruské ozbrojené síly, ty by – dle mého názoru – měly využívat výlučně produkci vlastní země.

 

-Na práci Vaší společnosti se v roce 2014 projevila situace na Ukrajině. Jaká je prognóza?

-Mezi našimi zeměmi se za mnohá desetiletí vytvořily nejtěsnější kooperativní vztahy. Ukrajina – ať se na to díváme jakkoli – to je import a stát vyhlásil program nahrazování dovozu. Ovšem, vezmeme-li v úvahu konkrétní agregát vyráběný společně oběma zeměmi, pak se proces zastaví v obou zemích. Samozřejmě, že jsme utrpěli ztráty, ale máme možnost najít analogy, nebo obnovit přetržený technologický řetěz. To si vyžádá čas v řádu měsíců i let.

 

-Jak se na práci vaší společnosti projevily západní sankce?

-Sankce jsou překážkou, která poněkud zpomalila naši práci, ale nestěžujeme si.  Mezinárodní obchod se zbraněmi je sférou s vysokou konkurencí, který nikdy nebyl jednoduchý.  Nezapomínejme přitom, že dovoz jednotlivých součástí a agregátů se realizuje nejen z Evropy: této kooperace se účastnilo cca 100 podniků z 287 zemí. EU sdružuje 6-7, maximálně 10 podniků z 5-6 zemí. Máme další partnery a je přirozené, že jsme se přeorientovali na tyto země.

 

-Jak vidíte situaci kolem plnění kontraktu na dodávku nosičů vrtulníků Mistral? Jste připraveni v případě jeho neplnění obrátit se na soud?

 -Jednání probíhají a zatím je předčasné hovořit o lodích. Mohu ujistit, že naše společnost je připravena na jakýkoli vývoj situace. V kontraktu jsou zakotveny všechny okolnosti týkající se  vlivu „vyšší moci“ na plnění závazků jednou se stran. Zatím nám i Francouzům existující rámec umožňuje hledat přijatelný kompromis. Až toto období skončí, pak budeme volit další kroky.

 

-Kolik času pro takovou dohodu ještě zbývá?

 -Jistě kolem dvou měsíců. Možná, že se během té doby objeví nějaká kompromisní řešení.

 

-V masmédiích se objevila informace, že indická vláda není spokojena s vítězem tendru na dodávku 126 stíhaček Rafale francouzské společnosti Dassault. Bude-li tento kontrakt zrušen, navrhne Rusko své letouny – např. SU-30MKI?

 -Vyhrát v tendru  je jistě skvělé, ale to ještě neznamená vítězství, protože je také nutné podepsat kontrakt. Tendr je pouze výběr účastníků. Potom následují konkrétní jednání o cenách, termínech dodávek … To je všude stejné. Nejsou výjimkou případy, kdy se kontrakt ruší i v případě, že existuje vítěz tendru. Domnívám se, že se brzy dovíme výsledek, tím spíš, že se v Indii změnila vláda a od vyhlášení tendru uběhlo dva a půl roku. Bude-li tendr anulován, předloží Rusko svoji nabídku. Nezapomínejme, že letoun SU-30MKI tvoří základ indického vojenského letectva, a oni je dobře znají. Tato letadla mají možnost být modernizována indickými průmyslovými kapacitami.

 

-Indické námořnictvo využívá v leasingu ruskou atomovou ponorku „Nerpa“. Nevyjádřili se Indové, že by chtěli za podobných podmínek získat další takovou ponorku?

 -O tom nic nevím. Podobnou objednávku naše společnost nemá.

 

-Zareagovala nějak indická vláda na obnovu vojensko-technické spolupráce mezi Ruskem a Pákistánem?

 -Do Pákistánu dlouhodobě nešly žádné velké zbrojní dodávky. Náš nynější kurs může vyvolávat nějaké znepokojení. Ale je třeba chápat, že Islamabád zaujímá důležité místo v boji s terorizmem: Pákistán je jakýmsi bezpečnostním polštářem pro ostatní země, na jejichž území mohou proniknout ozbrojené bandy. Budeme-li mít s Pákistánem zbrojní kontrakty, pak tyto zbraně budou využity jen v protiteroristických operacích a ne proti třetím zemím. Copak to může vyvolávat něčí nespokojenost?

 

-V jaké fázi se nacházejí jednání o vrtulnících MI-35?

 Jednání probíhají, ale jedná se o nevelký počet strojů.

 

-Vztahy mezi Ruskem a Čínou se rozvíjejí v mnoha oblastech. Je pravda, že s vámi Peking uzavřel v roce 2014 kontrakt na prodej čtyř divizí protivzdušného systému S-400?

 -Nebudu se zmiňovat o detailech kontraktu, ale ano, Čína se stala prvním kupujícím tohoto nejnovějšího ruského protivzdušného systému, což zvýrazňuje strategickou úroveň našich vzájemných vztahů. Tento systém by chtělo mnoho zemí, ale náš průmysl musí především ruskému min.obrany. Čína je v tomto směru první vlaštovkou.

-Nebojí se ruské společnosti kooperovat s čínskými podniky?

 -Mám za to, že jestliže pracujeme v zájmech Čínské lidové republiky, tak pracujeme také ve vlastních zájmech.

 

-Zdá se, že se situace v Sýrii poněkud uklidnila. Jak se plní kontrakty?

 -Situace v Sýrii se neuklidnila, spíš naopak se vyostřila v souvislosti s tzv. Islámských státem (IS), který bojuje proti  dalším arabským zemím a své metastázy rozšířil do Afriky. Teď se ukazuje, že Sýrie bojovala proti těm, kdo zrodili IS. A právě Sýrie se obrovsky zasloužila o to, že se toto teroristické seskupení neobjevilo na celém území země – a k tomu vše spělo. A země Západu a USA to musely vědět. To jim ale nezabránilo vyhlásit sankce proti Sýrii, i když formální, protože neexistovalo rozhodnutí RB OSN. Proto jsou naše kontakty ve věci vojensko-technické spolupráce se Syřany naprosto zákonné. Nicméně striktně dbáme na to, abychom dodávali jen zbraně, které mohou být použity proti teroristům a nikoli proti třetím zemím.

 

-Nemáte problémy s dodávkami zbraní syrským vojákům?

 -Ne. Nějaké problémy nám působily dolarové platby přes americké banky, ale našli jsme řešení – chápeme to spíš jako drobný naschvál.

 

-Patří to do sféry nekalé konkurence?

 -Stoprocentně. Zavedení jednostranných sankcí mezi ně patří vždycky. Máme dostatek příkladů dokládajících zvláštnosti západní a především americké diplomacie. Jestliže za našimi zády přijíždí k našim potenciálním partnerům, často vysoko postavení pracovníci americké vlády a naprosto otevřeně je přemlouvají k odmítnutí ruských zbraní. K takové nekalé konkurenci docházelo i dříve, jen jsou teď podstatně častější a cyničtější.

 

-Zajímá nás iránská otázka: navrhli jste oficiálně Iránu  záměnu komplexů S-300PMU-1, na které se vztáhly sankce, systémem „Antej-2500“.

 -„ANTEJ-2500“, stejně jako řady dalších zbraní,  se sankce netýkají.

 

-Jaký je vývoj situace v souvislosti s žalobou, podanou na vás v souvislosti se zrušením dodávky divize S-300PMU-1 Teheránu?

 -Žaloba o 4 mld.USD podaná iránskou stranou k Mezinárodnímu arbitrážnímu soudu, platí. Mějte na paměti, že jde o dlouhý proces, který se dnes nachází v právní rovině. Jak Iránci, tak i my stojíme o kompromisní řešení a situace se nevyhrocuje. (Po jednání „šestky“ v Lausanne Rusko nyní obnovilo dodávku S-300 Iránu, takže otázka je vyřešena – pozn.překl)

 

-Irák zaujal poprvé první místo v nákupu zbraní v Rusku. Díky čemu?

 -Byly uzavřeny kontrakty na systémy protivzdušné obrany „Pancir-S1“, vrtulníky Mi-28NE a Mi-35M a další letecký kontrakt. Irácká armáda se v první řadě zajímá o vrtulníky, s jejichž pomocí bojují proti IS. Dodávky probíhají podle harmonogramu a problémy se nepředpokládají.

 

-Projevila se na pozici Ruska politická situace ve Venezuele?

 -Venezuela byla naším strategickým partnerem za Hugo Chávese a zůstává jím i za Madura. Za Chávese jsme uzavřeli velký balík kontraktů, a to, co se dnes vydává za pokles ve vztazích – je jen dokončování předchozích kontraktů. Aktuálně se spíš projevuje finanční situace a pokud se s ní Venezuela vyrovná, bude spolupráce pokračovat, ale už menších objemech.

 

-Jaké perspektivy vidíte ve Sjednocených arabských emirátech (SAE)?

 -Jejich ozbrojené síly projevily ohromný zájem o naši expozici na výstavě INDEX-2015 v Abú Dhabí: oni neprohlíželi techniku, ale studovali naprosto konkrétní nabídky – zúčastnil se toho sám následník – princ Mohammed, což se stává zřídka. Prohlédl si tank T-90SM, představený společností „Uralvagonzavod“. Mimochodem, naše tanky se v tomto regionu úspěšně předvedly: T-90S v Saúdské Arábii v roce 2005 a T-90SM v roce 2014 v Kuvajtu, kde při zkouškách předčil tanky Leopard, Leclerc, Abrams … Výsledkem byly návrhy na kompletaci tohoto stroje.

 

-Jak v takovém případě hodnotíte prohlášení vedoucího skupiny Vašich poradců Brindikova o nekonkurenceschopnosti ruských zbrojařů?

 -Taková prohlášení zpravidla pocházejí z nepříliš kompetentních zdrojů, a mně je velice líto, že taková slova pronesl jeden z pracovníků „Rosoboronexportu“. Konkrétní čísla hovoří o úplně něčem jiném. Tak např. za poslední dva roky jsme prodali asi 270 tanků a je perspektiva uzavření kontraktů na prodej dalších několika set strojů.

 

-Proč potom dosud není podepsán s Brazílií kontrakt na dodávku komplexů „Pancir-S1“?

 -Prakticky všechny země se snaží o kooperaci se zahraničními dodavateli zbraní, a Brazílie není výjimkou. Aktuálně probíhá proces schvalování konkrétních technologií a úrovně lokalizace výroby vojenské techniky na brazilském území.

 

-Kontrakt s Pentagonem na dodávku vrtulníků Mi-17B5 v zájmu Afghánistánu byl splněn?

 -Dodávky byly dokončeny, všech 63 vrtulníků bylo předáno zákazníkovi. Vznikly sice problémy s poprodejním servisem, kde otázka spočívá v tom, jak dodávat náhradní díly a agregáty pro naše vrtulníky do Afghánistánu, protože nikdo jiný kromě nás je nevyrábí. Pokoušeli se sice zajistit výrobu neoriginálních dílů kdesi ve Východní Evropě, přes jakési firmy zaměřené na opravy civilní letecké techniky, které se nacházejí v offshorech. Ale v Pentagonu chápou, že kvalitní servis může zajistit jen ruský výrobce, – a v tomto případě je jedno, zda to budeme my, nebo firma „Vertolety Rossii“. Tlačí na ně jen politická rozhodnutí, která prosazuje Kongres a vláda USA. Jsou tam lobbisté vlastní techniky, kteří se všemožně snaží dosáhnout zákazu dodávek jakýchkoli ruských strojů a dílů k nim. Východiskem je buď uzavření přímého kontraktu s afghánskou vládou – až to bude možné, nebo se budeme muset dohadovat s Američany.

 

-Domníváte se, že po tom všem se bude možné s Američany ještě na něčem dohodnout?

-Dohoda je možná s kýmkoli, pokud je vůle. Mohu jen přivítat pozici pracovníků Pentagonu, kteří solidně prezentovali situaci kolem vrtulníků v Kongresu – především jejich profesionalizmus. Oni totiž chápou, kam může vést zastavení provozu našich vrtulníků v Afghánistánu.

 

-Nepociťujete problémy v souvislosti s prodejem produkce koncernu „Kalašnikov“?

 -Produkci „Kalašnikova“ vyváží naše společnost ne-li ve stech, pak určitě v desítkách tisíc kusů do desítek zemí. Zájem o ně je v Asijsko-Tichooceánském regionu (ATR) v Indonézii, Thajsku, v Indii, Číně, ve Vietnamu. Máme kontrakty se zeměmi, které dříve podobné zboží od nás nekupovaly.

 

-Ale Rusko přece prohrálo soutěž o dodávku Kalašnikovů stovkové série Min.obrany Vietnamu..

 Ano, takový případ jsme měli. Ale kromě armádních úřadů je v každé zemi řada dalších ozbrojených struktur, které o tuto produkci zájem mají. My jsme i dříve těsně spolupracovali a ATR, kde byla stabilně vysoká poptávka po našich zbraních, byla vybudována určitá trasa. Ale sankce se staly svého druhu adrenalinem, který nás donutil jít dvakrát rychleji a dál.

 

-Zkomplikovaly vám sankce proces pojištění rizik?

 -To je situace stejné povahy, jako provádění plateb: není to kritické, ale je to nepříjemné. Nepříjemné proto, že najít hned variantu během dne, týdne, měsíce – v podstatě není možné. V uplynulém roce jsme propracovali všechny varianty pojištění vojenských nákladů při dopravě. Týká se to využití možností našich pojistitelů, možností státu, pojištění zahraničními zákazníky.

Zdroj: „Kommersant“  _ 140413

hroch-hlava

Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

23 reakcí na „Pracujeme-li v zájmech Číny – pracujeme i ve svých zájmech“

  1. K-k. napsal:

    zcela OT: omluva všem, kteří čekali v neděli pár fotek a nedočkali se. Začátkem týdne dostal můj počítač (přesněji řečeno harddisk v něm) infarkt.Zbytek týdne prožil u počítačového doktora a ke mně se vrátil až v pátek odpoledne s novým HDD – obsah toho zinfarktělého se bohužel nepodařilo zachránit. Škody nejsou nenapravitelné, ale časově náročné – a kdesi ve virtuálnu zmizely bohužel i hromádky fotek, připravené na fotopříběhy, takže budu muset všechny svoje fotky znovu přebrat a vytřídit. Doufám, že příští víkend už zas najedu na normální provoz…😉

    • Hudec napsal:

      No jo – IT… Dobrý sluha, ale zlý pán. Dejte si panáka a ono se to usadí.🙂

    • brtnikvbrlohu napsal:

      Velice nepříjemná komplikace, já to mám řešené takto – pořídil jsem si externí HD který mám připojený přes USB, nejlépe 1T, – poměr cena / výkon, dá se to kolem 1800,- a pravidelně na něj kopíruju odpovídající část – adresář HD – ten mám dělený na víc částí – C – programy, D – data. to umožňuje komplexní přeinstalací softwaru včetně formátování Cčka bez vlivu na data na Dčku, na externé HD není třeba opakovaně kopírovat celé Dčko, stačí jen ty adresáře do kterých se zapisovalo (fotky!!, texty). V případě havarie je HD je pak vše zachráněné – ona po letech je hodnota dat často několikanásobně vyšší než celého PC.
      Kapacita 1T je tak velká – pokud se to nezaplácá videosoubory – že není problém zazálohovat celé adresáře opakovaně (verze 1,2,3….) nebo tam dát jen obsah karty z foťáku tak jak je k dalšímu zpracování.
      Dávám to sem jako radu hlavně ostatním, ale i nový HD může kleknout, pro mne by byla ztráta dat na úrovni vyhoření knihovny v Klementýnu.
      Jde zálohovat i na přepisovatelná DVD, ale to je o dost dražší a kapacita externího HD je nesrovnatelná. Já na něm mám i nějaký portable software – na který jsem zvyklý, takže mi pak poslouží jakékoliv „železo“.

      • K-k. napsal:

        Postupuju podobně: na externím terrovém HDD mám velikou hromadu e-knih, veškeré svoje fotky, sbírku fotek a pohlednic z archivu, nejrůznější svoje články, edice a jiné materiály z archivu a taky třeba publikované fotopříběhy atd., – ale jsou to spíš takové statické záložní soubory dat. Pak jsem měla ještě totéž (ne v plném rozsahu) na D-disku v počítači, to byla jakási příruční záloha, abych nemusela honit ten externí HDD (nemám ho připojený pořád, jen když zálohuji) a na C-disku byly věci, na kterých jsem aktuálně pracovala – ty, bohužel jsem zálohované neměla. Proto říkám, že škody nejsou nevratné, spíš náprava bude časově náročnější. Zálohovala jsem i na dvd, ale spotřeba dvd byla obrovská a navíc se u některých časem objevily problémy s jejich přečtěním (a to jsem to měla na celkem kvalitních verbatimkách) – tak jsem to všechno dala na ten externí HDD. Jen doufám, že nedojde k situaci, kdy by odešel zároveň externí i počítačovej HDD…

        • brtnikvbrlohu napsal:

          Současný odchod obou HD je opravdu velice velice málo pravděpodobný, i když možné je všechno (nějaké přepěti v síti, bouřka… zlomyslní trpaslíci). DVD opravdu stárnou, hudba se dá restaurovat i z CD – svého času jsem úspěšně restauroval CD (klasické) které mělo porušenou vrstvu – svítící dírku velikosti špendlíkové hlavičky a navíc bylo dost poškrábané (pomocí EAC programu). Že to u tebe nebude tak tragické mi došlo, ale i ty hodiny práce navíc naštvou🙂, proto jsem psal že to píšu spíš pro ostatní – naprostá většina totiž ukládá data na Cčko do adresáře Documents and Settings – prostě tam kam je cpe Win, kleknou jim okna – a je všechno v háji. Navic nevědí co je to Komander a samozřejmě nedovedou sami najít cestu.
          Musel bych se zeptat – ale svého času mi známý IT profík říkal o jednom svém známém že umí vydolovat data i z disku vyndaného z HD – podle mne ale musí být funkční boot sektor. Asi to nebude levná záležitost.
          Prostě zlaté pravidlo – zálohovat, zálohovat, zálohovat a ještě jednou zálohovat.

          Fotek přibývá rychleji než se stačí s nimi cokoliv udělat (i u mne), na ty pěkné tady nemám ani vlohy ani trpělivost, prostě umíš.

          • K-k. napsal:

            a na tu záchranu dat z kleklého HDD musí být taky dostatečné finanční zabezpečení. Není to zrovna laciné😦
            Komander je skvělá věc – bez něj bych byla jak bez rukou!
            Mám přepěňák – jednak u zásuivky a jednak na prodlužovačce – tak SNAD by to pomohlo. Bohužel na zlomyslné trpajzlíky nepomáhá vůbec nic…

    • jaa napsal:

      Au, tak to se máte na co těšit. Já sice tak pořádná nejsem, tu svou sbírku jsem měla původně měla dle pár tématických okruhů. Ale jak čas běžel :-))- a rychlost a počet včetně témat se zvyšoval. No a tak teď už nad tím sedím 14 dnů, , rozbalit, kouknout se a zařadit. Poměrně se zdá jednoduch=, ale je to mor. A to jsem teprv v půlce. Vůbec Vám nezávidím – u fotek to musí být horší. Ale co — VYDRŽAť

      • K-k. napsal:

        knížky mám abecedně podle autorů, fotky podle dat, vybranou menší číst navíc ještě tématicky.. Sice to vypadá uspořádaně, ale stejně se člověk musí na každou fotku znova podívat, jestli se hodí zrovna teď, nebo až jindy. Ale to není nepříjemná práce, jen časově náročná…😉

        • jaa napsal:

          Ale je to i poučné, alespoň u mne. Já včil rozklikla odkazovou na YT. a hop 404 – staženo. Je to z r.2012 -v průvodním textu – odkaz na nějaký pořad v ČTlterá chtěla po autorovi aby to upravil.. neposlechl takže to asi stáhli… už tenkrát.. hezký ne??
          Jinak – nestačím se divit, kolikže dějů už dřív lidi registrovalia posílali dál.. akorát – protože byl klid se to odložilo.- Moc jsme si asi důvěřovali. Taky má ten úklid něco do sebe…

          • K-k. napsal:

            Já dělala svého času takový „linkovník“ – tady je: http://kaaden.ufouni.cz/ – kdysi jsem to pravidelně kontrolovala, ale pak se nahrnuly jiné věci a – a nedávno jsem zjistila, že polovička linků už je nefunkční. Např. British Library předělala své stránky, takže odkazy na iluminované rukopisy (viz položka Historie/Rukopisy_iluminace) nefungují a obdobně je to i v ostatních kapitolách. Budu to muset zas někdy projet a vytřídit – ale obávám se,že z toho moc nezbyde…,

            • jaa napsal:

              Myskím, že Vaše závěrečná úvaha je správná. Novodobí vládci – sází na nevědomost a přijímání pouze přefiltrovaných vědomostí – nikoliv komplexní. Jak to – třeba ENKARTA- poslední mám z r. 98. Pátrala jsem po novějších protože měli v plánu zabrat celosvětově s tím že je mižné kouknout se na místo které Vás zajímá aktuálně … neee. Bylo to stopnuto a údajně že nebyl zájem. Navíc změnil se OS a na nových nejede, Takže mám-li chuť si alespoň zalítat ebo něco někde najít .- krom dalších možností které měla -musím opatrovat starý PC, protože na npovém to nejede. Hmm Nebo kamery na Wirld Wide. Evidováno je jich dost ale – nepremávají a přitom bylo fajn kouknout se co se třeba pravě včil děje u protinožců… Zrovna tak jako naše informační . co budoval jeden z ministrů v 90tých letech . byly tam všechny zákony, instituce a pod. Včil se musí pracně hledat, nebo drahé knihy tištěné. Nic proti nim, ale ve fofru jakým se novelizují – dost se prodraží a taky je těžké se v tom vyznat. No ten ministr to rozjel velkolepě a dlouho nevydržel a bylo to zrušeno… jo modrásci…

  2. Bavor V. napsal:

    Koukám, jak je jedna porucha PC poučná. Kdyby mne to napadlo, tak stačilo jen napsat místo článku, že obrázky nebudou protože…🙂

  3. Rosťa napsal:

    Hlava mi nebere, že Pentagon nakupuje u těch „zlých“ Rusů. Ten by přece měl jako první nenakupovat a ani jim nic neprodávat. Divný svět.

Komentáře nejsou povoleny.