President Ideál


Pro českého člověka se o tento titul dělí dvě světové osobnosti. Jedna zahraniční a jedna česká. Obě také mají něco společného. Staly se z nich domácí idoly, božstva, která se vzývají, která se citují, která se obdivují. Nejvíce těmi, kteří se jejich myšlenkám vzdálili nejvíce. Tím naším je „tatíček“ Masaryk. Ze znalostí jeho povahy se nedá předpokládat, že by snad byl schopen „vstát z hrobu a některé lidi vyfackovat“.

Tím světovým je Americký president Abraham Lincoln. Osobnost, která v podmínkách své doby a svého okolí dokázala držet čest, zahájit osvobozování otroků i udržet celistvost Unie.

Lincoln vyšel z těch takzvaných chudých poměrů. Vzdělával se nejprve sám, později dokázal vystudovat práva a stal se vyhledávaným advokátem. Zejména poté, kdy se výhodně oženil s bohatou Mary Toddovou.

lincoln

Jeho snaha o zrušení otroctví neměla nic společného s nějakou rovnoprávností. Doba, ve které žil mu takové myšlenku vůbec nenabízela. Ale považoval to za dobré pro Unii.

„Můj nejdůležitější úkol v této snaze je zachránit Unii, nikoli zachránit nebo zničit otroctví. Pokud bych dokázal zachránit Unii, aniž bych osvobodil jediného otroka, udělal bych to; a pokud bych ji zachránil osvobozením některých a ostatní nechal, udělal bych to; pokud bych ji však zachránil osvobozením všech otroků, udělal bych to; To, co dělám ohledně otroctví a barevné rase, dělám proto, že věřím, že to pomůže zachránit Unii; a čeho se zdržuji, toho se zdržuji proto, že nevěřím, že to pomůže zachránit Unii.“

Samozřejmě že to předznamenalo poslední válku na území USA. Ale výsledkem bylo opravdu zvýšení ekonomické síly, kdy černoši mohli volně odejít z plantáží a zapojit se do průmyslu. Navíc i posílení vojsk Unie, protože osvobození černoši se do boje s Konfederací zapojovali celkem ochotně. I ono byli podílníky porážky generála Lee a následné kapitulace celé konfederační armády.

Lincoln byl ochránce ústavy „Nezasahujte ničím do ústavy. Ta musí být hájena, neboť ta je jediným strážcem našich svobod.“ Zároveň byl tvůrcem nového amerického finančnictví . Během války se mu podařilo prosadit zákon, aby Kongres mohl vydávat bankovky. „Vláda by měla vytvářet, tisknout a dávat do oběhu veškerou hotovost a (bankovní) kredit, který potřebuje k uspokojení svých výdajů a kupní síly spotřebitelů. Privilegium vytvářet a vydávat peníze není nejvyšší výsada vlády, ale její největší tvůrčí příležitost. Osvojením si těchto principů budou daňoví poplatníci ušetřeni nezměrných obnosů z úroků. Peníze tak přestanou být pánem a stanou se sluhou lidství.“  Vše, co dělal, podřizoval zájmům Unie a tím, dle svého přesvědčení i lidem.

Měl zásluhu na mnoha zákonech, které tomu měly napomáhat a mnoho jich měl i v plánu. Jenže 14.dubna 1865 při divadelním představení na počest konce dlouhé války,  herec a fanatický přívrženec Jihu John Wilkes Booth využil svých znalostí hry a v okamžiku, kdy divadlo burácelo smíchem, vtrhĺ do presidentovy lóže a dvěma ranami jej střelil do hlavy. I přes okamžitou lékařskou pomoc Lincoln následujícího dne zemřel.

V USA je dodnes den jeho narozenin – 4.března – slaven jako národní svátek. Jen stejně jako u nás, je jeho odkaz zneužíván a dávno už jsou  zapomenuta jeho morální poselství.

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

12 reakcí na President Ideál

  1. Petrpavel napsal:

    Práh citlivosti ….

    „Dnes se stejně jako kdy předtím zasazuji proti tomu, aby mezi bílou a černou rasou byla nastolena jakákoliv forma sociální a politické rovnosti. Dnes se stejně jako kdy předtím zasazuji proti tomu, aby se z černochů stali voliči nebo spříseženci, aby byli prohlašováni za schopné vést úřady nebo mít sňatky s bílými lidmi; dodám k tomu, že existuje fyzická různost mezi bílou a černou rasou, která, jak věřím, provždy vyloučí, aby spolu obě rasy žily na bázi sociální a politické rovnosti. A protože nemohou žít v rovnosti, ale přesto zůstávají spolu, musí existovat nadřazení a podřízení, a já se zasazuji jako každý jiný o to, aby nadřazené postavení bylo přisouzeno bílé rase. “
    — Lincoln v diskusi se senátorem Stephenem A. Douglasem, 18. září 1858.
    „ Rovnoprávnost pro černochy. Nesmysl. Jak dlouho pod vládou Boha, který je dost silný ke stvoření a udržovaní vesmíru, budou darebáci šířit tyto nesmysly a tupé stádo blbců jim bude hltat tuhle ubohou demagogii. “
    — Lincolnovy nejspíš nevyužité poznámky k projevu, 1859.

    Nemám žádný důvod připomínat si ani amerického prezidenta za kterého se rozhořela a vedla dlouhá krvavá občanská válka, ani českého prezidenta za kterého byla neskutečná chudoba jedněch konfrontována s neskutečným bohatstvím druhých. Možná měli charisma, cíl a vizi společensky prospěšnou ale žádnou, resp. měli urputnou snahu udržet stávající nevalné poměry.
    Zmatená histori, zmatení historici, zmatení lidé.

    • Bavor V. napsal:

      Nejzmatenější je posuzovat tehdejší události dnešníma očima. Opět budu citovat Karla Havlíčka z Borové: Nesuďte nás, co dělat jsme měli, ale co dělat jsme mohli, suďte nás.

      • Petrpavel napsal:

        Na kříž reformátora
        byla methoda stará,
        dnes však svět pověsí spíš
        na reformátora kříž.

  2. Jiří napsal:

    To s těmi černochy a jejich zapojování do průmyslu a do vojenských útvarů na Severu jsou dost líbivé povídky.
    Ve skutečnosti černoši u unionistů byli nahnáni na otrockou práci do muniček bez mzdy a hákovali tam ještě hůře, než na té plantáži. Takže práce v muničce znamenala občas přijít o život při plnění nábojů, bílí to nechtěli dělat. A co se týče jednotek, tak je nahnali i do beznadějných bojů, doslova jako potrava pro děla.
    A o čem se moc nepíše, tak naopak černoši, co zůstali na jihu, byli i dost dobrovolně v jednotkách konfederace proti unionistům.
    Nakonec konfederační měli o odost menší armádu a přesto až teprve hrubá matriální síla je zmohla, Byli daleko lepší vojáci a s nepočetnými jednotkami dokázali vítězit.
    A když pak byli jako osvobozeni ti černoši, tak se po návratu na plantáže, převážně vypálené, dozvěděli, jak se to má s tím osvobozením doopravdy. Tak jim onen majitel plantáže, co přežil či nějaký jeho nástupce řekl, oh yes, well, můžete tu pracovat, ALE, za tu chaloupku (strýčka Toma) s tím záhumenkem, kde jste dříve byli usídleni, tak musíte platit nájem, to víte, jste svobodní. Jako otroci jste pochopitelně jen pracovali a co jste si tam vypěstovali ve volném čase, tak bylo Vaše a nikdo po Vás nájem nechtěl, jen tu práci otrockou. A pracovní oděv a rukavice, ty jste dostali jako otroci, tak se platilo Vaší prací, pravda, nedobrovolnou. Tak dnes, jelikož je nemáte, ale potřebujete je, tak si je musíte koupit. A dále, lékařskou péči, co jste jako otroci měli, tak pravda, tu jste tak nějak platili svou otrockou prací a i v nemoci jste dostali najíst a bydlet mohli nadále a nikdo po Vás nic nechtěl, jen po uzdravení zase pracovat, ale dluh po dobu nemoci žádný. Ale dnes, si tu lékařskou péči musíte koupit a když budete nemocni, well, nebude po dobu nemoci mzda, ale nájem platit za ubytovací chaloupku se záhumenkem poběží i nadále. Takže chcete tedy pracovat, yes, ale abyste mohli pracovat, musíte být ubytováni a jíst, peníze pochopitelně nemáte, i am understand, přišli jste přeci svobodní, by the way, proto jste přišli, then well, tady mi podepište dlužní úpis, že Vám poskytuji na měsíc dopředu ubytování a pozemek na Vaše zvířata a drobné výpěstky a nájem plus stravu plus pracovní oděv plus nějakou lékařskou péči a nyní mi dlužíte a když budete dobře pracovat, tak ten nájem plus oděv plus jídlo stihnete prací za jeden měsíc splatit a třeba Vám trochu zbyde, tak na pět dní navíc, ale když Vám to nebude zase stačit, like this no problem, rád Vám dám další dlužní úpis a když se budete snažit, zase vyděláte a splatíte a zase Vám něco zbyde and one year after budete mít natolik vyděláno, že již jeden celý měsíc nebudete potřebovat dlužní úpis and your salary, kterou obdržíte Vám bude stačit na více než jeden měsíc . Tak takovýto pracovní rozhovor se odohrával po onom osvobození běžně.
    A ti co prostě tohle nepřijali, tak šli na sever k oněm osvoboditelům a tam svobodně v bahnitých slumech na severu , třeba i Pittsburgu, tedy hledali práci v tom průmyslu a tam jim nikdo nenabídl ani tohle výše uvedené, tam doslova osvobozeně chcípali na zemi vedle továren.
    Tak řekl bych, že i nepříliš chytrý massa Bob přišel na to, že to tak skvělé není tohle „vítezství“ .
    Že jen posloužili jako užiteční otroci na severu.
    Nakonec, dobře se vědělo, že otroctí se právě z těchto důvodů přestávalo vyplácet a stačilo počkat 15 let a samo by zaniklo čistě ekonomicky. Přesně, jak se vrátili osovobození černoši, tak byli zotročeni podruhé, pravda, když se zmohli, mohli i s vydělanými penězi jít opravdu svobodně, ale začátek svobody byl horší, než otroctví a proto také ani jižany nenapadlo je nějak obnovovat, tohle novodobé dokonce dobrovolné otroctví jim totiž úplně vyhovovalo. Nyní již svým svobodným otrokům nemusil zajišťovat nic, (svobodní přeci nebyli jeho „majetek“ a proč tedy dávat peníze do cizímo svobodného“majetku“) na to přišel i nepříliš chytrý plantážník. Takže bylo naplněno dost cynicky heslo, že práce osvobozuje, tak jistě, když se dost vydělá, tak lze svobodně zvednout kotvy.

    • cobolik pacholik napsal:

      kazdy by mal vediet,ze dnes dristacky tych ludi,ktorych sa spomina v clanku,hlavne v tej riti tu uz su tak prerobene,ze by lincolna jeblo,aj to auto po nom nazyvane je teraz oproti starsim typom,co boli vacsie jak avia u nas uz len torzo,vsade sa setri na autach,robia ich polovicu z plastu,zeru menej,ale stoja 20 nasobne viac,co by malo byt naopak.

    • cobolik pacholik napsal:

      je jasne,ze im nikto pracu nedal,ked nadobudli tu smiesnu slobodu,ale ani este dnes po tolkych rokoch su to nemakacenky,ja necital na wiki ja vidim roky.hlavne to dopadlo tak,ze ich color ich chrani pred tym,co biely si nemoze dovolit,bo hned rasista,jedno su pekne dristacky a druhe tvrda realita,u nas robia par niggers,ale to robosi jak svina, a zarabju mocne prachy,nezoberu do roboty ku sebe cierneho ani z rodiny,bo vedia,ze nemakecka,bo firma,kde robim to bratia,svagrovia,kmotrovia,kamarati bratranci,deti zamestnancov okolo 200 holoty,ale mudi makat a seru na kolor.
      PS:ja viem nie vsetci,jeden zo sto tisic.mne ukradnuty,kolor za tie roky tu som robil s hocijakou holotou a kto maka,alebo nieco vie nikdy ma nezaujima kolor,ci saty,ci jake auto,len nemam rad vyjebkou.

    • oh napsal:

      To ovšem do značné míry vykládáte stejné legendy, pouze otočené o 180°.
      Legenda o tom, že otrokům v otroctví vlastně nic nechybí, byla stará už za římského císařství. Také ta novější, o „tupých seveřanech, dupajících po nejlepších tradicích Států a vítězících nad jižanskými gentlemany pouze brutální přesilou“ je mimořádně oblíbená. Jen byste měl věnovat jistou pozornost tomu, kde ji vykládáte. Třeba v Lawrence (Kansas) by pro vás nemuseli mít dost pochopení ani dnes. A někdy kolem konce občanské války by vás tamtéž patrně pověsili na první vhodný strom i s legendou o jižanských gentlemanech.
      „My z jihu dodáváme Americe bavlnu a důstojníky..“ je poměrně výstižná zkratka. Jenže, přes všechny kvality (v armádě té prokleté Unie) profesionálně vycvičených jižanských generálů, o porážce Konfederace rozhodla do značné míry technická zaostalost jihu a neschopnost vyrábět třeba moderní zbraně nebo takovou prkotinu jako žací stroje.
      O dost dobrovolnické účasti černochů v armádách Konfederace svědčí několik statistických údajů.
      http://www.marinersmuseum.org/blogs/civilwar/?p=2873
      http://en.wikipedia.org/wiki/Slaves_and_the_American_Civil_War
      Najít informace o vzniku USCT také není příliš složité, vzhledem k omezení na dva odkazy je sem nebudu dávat. Ani o tom, že už před založením USCT existovaly černošské dobrovolnické jednotky a že lze také konstatovat, že celkem obvyklou první reakcí bílých důstojníků pravidelné armády Unie na takovou posilu byla nedůvěra v její bojovou hodnotu. Tahle nedůvěra byla jednou z významných překážek, které musel překonávat černoch přející si bojovat za Unii nebo proti otroctví, lidé jako Wiliam H. Carney a Martin Delany.. Že jejich očekávání, vkládaná do občanské války, nebyla naplněna, to už je trochu jiný příběh. Ale přesto pro ně představovala Unie alespoň šanci na změnu k lepšímu, zatímco Konfederace pouze zakonzervování odvěkého „správného“ pořádku.

  3. Jiří napsal:

    A jinak, není jisté, že ten, kdo zabil Lincolna, byl skutečný John Wilkes Booth, navíc seveřan, v divadle byli jak jinak, herci a oni sami jej nepoznáali, ačkoliv herci běžně chodí v přestrojení za někoho jiného, jen se ví, že onen pravil heslo ve znaku Virginie, Thus always to tyrants, Tak vždy tyranům, prostě onen vykonal dílo spravedlivé odplaty, tak se tomu kdysi říkalo.Takž není vyloučno, že to na něj jen hodili a Lincolna nechali zavraždit ti, co měli k němu nejblíž, třeba ministr Stanton a podobní a dělat někoho že je „herec“ není zas až tak problém, prostě někdo se v divadle nastrojil za jiného herce. Takže tvrzení, že jej zabil Bootth je jen trzení, že byl viděn někdo, kdo vypadal jako Booth, (ale který člověk dopravdy použil té identity, neví se dodnes kým byl) Takže ano, pak zabili skutenčného herce Boothe, ale to neznamená, že on byl skutečný zabiják.
    A vykřiknout Boothovo oblíbené heslo nebyl také problém. Takže skuteční vrazi unikli a jiní, na které to navlékli, přišli o život, mohli by promluvit.

    • Petrpavel napsal:

      Podobné otazníky jsou u J.F. Kennedyho. Země, kde je možné všechno. Náš vzor.
      Jaké a čí zájmy vždy hájí americký prezident? Taky se všichni těšíte na tu neuvěřitelnou „změnu“ v koloniální politice USA až vyhraje Hillary😦 ?
      Otázky níže od Hudce jsou výborné, nejen k zamyšlení. I tady mělo platit heslo dvakrát měř, jednou řež, vstupovali jsme do černé nám neznámé díry, a jak vidno, při té hektické mediální masáži nepomohlo ani referendum ( vstup do EU, účast 55 %, pro 77 %). Masa je tvárná, chyběli a chybí schopní vizionáři a zapálení vůdci v naší politice. V poválečném období po 1945 nechyběli … naše generace měla větší štěstí než nynější. Pokud ovšem za štěstí nepovažuje žít v nezvladatelném neřízeném chudnoucím soustátí EU a státu ČR a nechat se poslat na jatka v kterékoli části světa nikým nevolenými potentáty NATO.

  4. Hudec napsal:

    To je zajímavé téma a nabízí různé paralely k zamyšlení. Například:
    1. Do Unie se dalo vstoupit, ale nedalo se z ní vystoupit.
    2. Do EU se dalo vstoupit, ale dá se z ní vystoupit?
    3. Do NATO se dalo vstoupit. Ale jak by to dopadlo se snahou z NATO vystoupit?
    Co myslíte?

    • Bavor V. napsal:

      Zda se dalo z Unie vystoupit, se dnes nedovíme, protože vznikla válka, A tu někdo vyprovokoval. Jestli to byl onen slavný útok na hvězdnatý prapor nebo naopak tvrdohlavost velitele pevnosti, to je těžké posoudit. Možná, pokud by nedošlo ke konfliktu, mohly být dnes dva státy a nemuselo by to s nimi být tak těžké. Ale historie nezná „kdyby“.

  5. vonrammstein napsal:

    Z EU se vystoupit dá. Ovšem následné sankce by byly mimořádně kruté a dost možná skoro likvidační.

Komentáře nejsou povoleny.