KONEC NADĚJÍM – Jiří Knopp


Pan Slabihoudek přecházel nervózně po dosud nezaplaceném koberci, kouřil, uplivoval a kroutil hlavou. Marně v sobě dusil bezmocný vztek smíšený s pocitem marnosti. Ano, bylo po krásném snu, který si nechával zdát každou noc a byl to sen nádherný a uskutečnitelný. Naposled se zadíval do listiny, kterou dosud třímal v třesoucí se ruce a potom ji krátkými, ale ráznými pohyby rozškubal a hodil na podlahu. Smutně se zadíval na úzká ramínka svého synka Petříka, který se skláněl nad učením.

Poměry trupu k délce končetin, kosti pažní ke kosti loketní a stehenní k lýtkové jsou krajně nevhodné. Rovněž tvar svalů a hybnost kloubů vykazují značné odchylky od hodnot, které byly naměřeny předním světovým tenistům. Jednoduše řečeno s tenisem je konec, šmytec a přes to nejede vlak.

Právě tohle dobrozdání mu zaslal vyhledávaný expert, neošetřující lékař našeho národního teamu MUDr. Vítězslav Antuka, jehož slovo v tomto oboru bylo vysoko ceněno. Dokument, zpracoval tento expert na základě mnoha přesných měření a genetického vyšetření jak nešťastného Petříka, jeho, manželky, rodičů, tchyně, tchána i prastrýce Evžena. Finanční hotovost, kterou do této akce investoval, jakoby vyhodil oknem a věřte, že to byla částka nemalá.

Křečovitě se zasmál. Spíše to bylo bezmocné zaskřehotání. Tak jeho syn nejenže nemá ty správné míry a poměry, ale on nevyhovuje ani po pythické stránce. Je to introvert, zahleděný do sebe, snadno se smiřující s porážkami a se sklony ke hře fair play. Tak to ještě scházelo. Kde k tomu ten kluk přišel. Na krátko pojal podezření, že snad Petřík není jeho synem.

Všechny tyhle charakterové vady má po manželce a její povedené rodině. Příkladně Slabihoudek, ten prohrávat neumí a to za žádnou cenu. On přece nemá žádnou takovou holubičí povahu nebo sklon k fair play. Tfuj!

Ach jo, buď sbohem Wimbledone, buď sbohem Flushing Meadows, buďte sbohem všechny ty světové turnaje.  Proč, krucinál, není Petřík po něm?  Byl by správně rostlý, povahu by měl buldočí a vždy by chtěl vyhrát za každou cenu.

A nakonec si ten doktor Antuka napíše, za jeho těžce vydělané peníze, že by vzhledem k dispozicím, které vykazuje, mohl hrát amatérsky ping ponk. Je tohle možný – stolní tenis, kdy si vůbec nic sportem nevydělají, i tu blbou pálku si musí koupit za své a k zápasům jezdí na svém kole. O sportu o kterém se v novinách nedočtete ani řádku – copak ten by mohl povznést jeho rodinu?

Dokud neobdržel tu nešťastnou listinu od toho Antuky, tak mohl stále doufat, že on bude jezdit s Petříkem po světě, spát v prvotřídních hotelech třeba v Dubai, bude mít jachtu, párek čistokrevných pejsků a konto ve švýcarské bance.  A ani jeho manželka nebude škodná a budou mít vilu na Floridě a …

Znovu se zadíval na Petříka. Ten stále seděl skloněn, prsty mu jezdili po klávesách počítače, potom jimi smýkal po tabletu. No jo, snaží se, kluk jedna nešťastná s dlouhým trupem a krátkýma nohama. Krucinál, to by tak scházelo, aby byl studijní typ a on, chudák Slabihoudek by ho musel vydržovat na vysoké škole? Tuhle nudle!

A najednou ho napadl nápad. Zasmál se a zamnul rukama. Nejlepší nápady dostává v případech, kdy už je všechno ztraceno. Chtělo se mu vyskočit a zařvat: jupííí. Chtěl synka obejmout a říci mu – tak pojď ke mně ty kluku jeden netenisová. Ne, ty nebudeš muset lítat po kurtu jako blázen, trénovat forhendy, bekhendy, loby, smeče, nebo čopy – ne, ty ne. Stačí to trochu omrknout, naučit se pár fíglů, naučit se jak se odklánějí milióny a budeme mít peněz jako, jako – no prostě,  bude peněz habaděj a rodina půjde nahoru, budeme si dopřávat co hrdlo ráčí, koupíme si všechno, všecičko…

„Petříku, postav se!“

„Ano, tati.

Zálibně si ho prohlížel – drobnější, úzká ramínka, hlava jako šiška, nevinný kukuč – sakra, kluk jeden, ten by mohl vytunelovat celou naší republiku! Přece jen tu naší rodinu povznese.

Příspěvek byl publikován v rubrice Poesie na neděli se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.