Godotův předkrm


Místní starousedlíci zde u pana Bavora možná vzpomenou, že jsem slíbil několikadílné povídání o Jemenu, s nímž mám celkem intenzivní a dosti neobvyklou osobní zkušenost. Díky odkladům jsem si zatím vysloužil přezdívku „Godot“.

Nicméně současný vpád armády Saudské Arábie a jejích spojenců do této země pod blahovolným dohledem USA mě přivedl k tomu, abych se s vámi podělil o pár zajímavostí o vztahu Československa a této země, které nejsou až tak veřejně známy. Nenahrazuje to slíbený čtyřdílný opus, snad se k němu dostanu v létě, ale nemusí snad pršet, stačí když kape – říkám s klasikem.

JizniJemen

S historií Jemenu a základními geografickými údaji se může každý seznámit na internetu, tak jen stručně:
Rozloha:           528 000 km2
Obyvatelstvo:   21 miliónů (asi…)
Zalidnění:         36 obyvatel /km2
Náboženství:    muslimové (sunnité 52%, šíité 46%…asi)
Národnosti:      Arabové (98%), Indové
Státní zřízení:    republika

Na území Jemenu existovala historicky celá řada království, z nichž nejznámější je říše Sabejská mezi lety 750 př.n.l. – 115 n.l. (vzpomeňme na slavnou královnu ze Sáby). Římané nazývali toto bohaté a prosperující území Šťastnou Arábií – Arabia Felix. A vždy se to týkalo především východní a severní části současného Jemenu, a zeleného pásu ve vnitrozemí – Hadramautu. Po roce 631 se zde rozšířil islám. Území, především kolem větších měst a na pobřeží, částečně ovládala Osmanská říše až do roku 1918, ale hlavně sever země zůstával prakticky autonomní. V této souvislosti doporučím vaší pozornosti báječnou knihu Dana van der Vata „Poslední korzár“ (příběh křižníku Emden) – Paseka 2002, která zejména str. 182 – 218 líčí tamní aktuální situaci v roce 1915.

Jižní část Jemenu byla od konce 19.století pod britskou správou, především kvůli strategické poloze přístavu Aden. Po první světové válce vzniklo na severu samostatné království. Začátkem 60.let 20.století tamní dynastie, podporovaná Saudskou Arábií, padla a vznikla republika, podporovaná Násirovským Egyptem. Pak občanská válka, boj proti Britům, jejichž vojenské jednotky musely opustit Jemen v roce 1967, v roce 1970 vznikla na jihu Lidově demokratická republika Jemen s marxisticky orientovaným vedením.

Jemen_osada

Tím vznikly vlastně Jemeny dva – severní a jižní. Zjednodušeně ten severní (historicky více homogenní, byť kmenově rozparcelovaný) byl kapitalistický, jižní pak socialistický. I tam „kapitalisté“ vyhráli a v roce 1990 (po krátké nevýznamné jemensko-jemenské válce) vznikla jednotná Jemenská republika. Dál se to tam všelijak mydlilo a mydlí do dnes, ze všeho je ale vždy zřejmý rozdíl mezi severním a jižním Jemenem. Koho by zajímaly detaily, mohu mu naskenovat jednu odpornou práci, ale je to zamotané a nepřehledné a pro naše chápání tamní reality až moc detailní. Prostě se tam perou kmeny v jedné vrstvě, v druhé šíité se sunnity, ve třetí levicová a pravicová ideologie, do toho Al-Kaida… a samozřejmě USA (to je ale překvapení, co…?)

Naopak důležité je vědět, že Jemen nemá nijak pevnou severní hranici se Saudskou Arábií, není nijak smluvně dána a je poněkud „plovoucí“. A přesně to je oblast, kde je ropa. To jenom abychom věděli přesně, o co teď aktuálně v Jemenu jde – o strategickou polohu naproti Africkému rohu a o ropu.

Jemenské království podepsalo už v roce 1928 dohodu o přátelství a obchodu se Sovětským Svazem (což jistě překvapí). Smlouvu o přátelství s Československem pak Jemen uzavřel 16.8.1938.

Od roku 1956 probíhala jednání o dodávkách zboží z ČSR do Jemenu (severního, na jihu byli stále Britové) – a šlo především o zbraně. V pozadí stála Moskva s tím, že role ČSR bude jen „krycí“, dodávky půjdou ze SSSR. Realita byla taková, že Moskva dodala 60% dodávek, 40% pak ČSR, přičemž bylo rozhodnuto, že obchod s Jemenem bude probíhat pro Jemen za „zvlášť výhodných cenových a platebních podmínek“ – za pouhých 30 % skutečné hodnoty vojenské techniky. Československý podíl činil 87 miliónů Kč a podle zápisu z jednání poznamenal Antonín Novotný hořce, že to bude „prakticky zadarmo“, vzhledem k desetiletému jednoprocentnímu úvěru.

Jádro československé dodávky tvořilo 14 letadel s náhradními díly a zařízením pro vybavení letišť, 15 tanků T-34, 50 samohybných děl SD-100, 1000 tarasnic, 1000 pancéřovek, 50 plamenometů. Byla to vůbec první těžká výzbroj, jaká se kdy v Jemenu objevila.

Veselá historka se váže k samochodce SD-100, která byla škodovácké produkce (licenční výroba na podvozku tanku T-34). Ta první byla údajně vyloděna z československé nákladní lodi v přístavu Al Hodeida v Rudém moři a po horských cestách dopravena do Saná, kde dodnes stojí jako památník revoluce na hranici starého města – něco jako jemenský tank č.23.

Žoldák jako poradce?

Další československá pomoc Jemenu měla charakter mise vojenských odborníků a lékařů, kteří všichni kritizovali místní prakticky středověké pracovní podmínky.

V roce 1959 došlo k aféře čs. obchodního zástupce v Jemenu dr. Cibuzara, který tam dodal prostřednictvím Omnipolu 141 pistolí a 32 loveckých pušek, což je vzhledem k jemenským reáliím velmi komické – dodnes tam chodí ozbrojen prakticky každý muž a jakákoliv registrace zbraní je tam věcí neznámou. K tomu mám i vlastní obdobnou historku, ale ta sem nepatří.

Dále poskytovala ČSR/ČSSR stipendia jemenským studentům, v roce 1963 jich u nás studovalo 52.

Nová smlouva o spolupráci ČSSR/Jemen byla podepsána v roce 1964 a týkala se mj. čs. daru 3000 samopalů, 18 kanonů, 12 minometů – vše i s municí, několika tisíc leteckých bomb atd., mj. i vyslání dalších vojenských odborníků do Jemenu.

V 70.letech se objem čs. vývozu do Jemenu postupně rozvíjel. 1970 – 9 miliónů Kč, 1974 – už 30 milionů, 1975 – 78,6 milionu, 1976 – 126,4 milionu. Předmětem dodávek byly nákladní automobily, strojírenské a textilní výrobky, cihelna a textilní továrna a byly to běžné obchodní kontrakty.

Později vztahy se severním Jemenem postupně chladly, protože SSSR vsadil spíše na Jemen jižní – a ČSSR tedy také. Dlužno zde říci, že hospodářská situace severního Jemenu byla tristní.

V jižním Jemenu šlo nejdříve o podporu povstalců proti Britské nadvládě. V roce 1968 bylo podepsáno komuniké o navázání diplomatických styků. I z jižního Jemenu směřovali do ČSSR studenti na základě stipendia od čs. vlády. Jemencům byl poskytnut úvěr 6,3 milionu USD, v ČSSR se měli cvičit jemenští vojenští piloti.

Po mnoha urgencích zřídila ČSSR v jižním Jemenu zastupitelský úřad v roce 1973, ovšem chargé d´affaires Petr Jungwirth tam byl jediným pracovníkem, neměl ani hospodáře. Mimochodem, když jsem já cestoval po Jemenu v 90.letech, byl tam na české ambasádě také jen jeden člověk – velvyslanec Jiří Cingroš – ale to je zase jiná a košatá historka pro příště. Nu a ten P. Jungwirth si stěžoval následovně (což jistě pobaví): „Pokládám za zbytečné, aby mi byl např. zasílán dopis ministra/č.j.010673/74-GS/ o využití celého kolektivu čs.pracovníků pro zpravodajskou činnost nebo pokyny pro vytváření komisí a odměňování jednotlivých pracovníků za mimořádné výkony při zajišťování oslav 30.výročí SNP apod.“

Žoldák jako poradce?

Jungwirth líčí ve svých hlášeních zoufalou ekonomickou situaci jižního Jemenu, například přídělový systém na ovoce a zeleninu. Podle jeho informací vybudovali ovšem Jemenci státní bezpečnost ve spolupráci s východoněmeckými poradci…

V roce 1973 obdržel jižní Jemen od ČSSR „vojenský materiál“ za 54 miliónů Kč, v roce 1974 za 105 miliónů – úvěr na 12 let…..

V roce 1975 vedl čs. ambasádu I.tajemník Radoslav Bobčík, jenž měl původně jen dva měsíce zastupovat P.Jungwirtha (na dovolené). V roce 1976 se stal jediným pracovníkem čs. ambasády chargé d´affaires Augustin Kusý, kterému pražské ústředí naléhavě doporučovalo, aby se pustil alespoň „do intenzivního studia angličtiny a ruštiny“.

Do jemenských hor vyrazila skupina čs. geologů, a čs. strana poskytla Jemencům úvěr 7 miliónů USD.

Zcela vynechávám vnitropolitický vývoj v jižním Jemenu, protože to je pro našince zcela nepřehledný boj různých více či méně marxistických/trockistických/jiných frakcí – mnohdy boj krvavý.

Jemenci stupňovali svoje požadavky vůči čs. straně (třídní solidarita) – chtěli v roce 1977 další úvěr až 15 mil. USD, ale našinci zkusili odolávat. Nakonec kromě daru zbraní pro jihojemenské lidové milice v hodnotě 2 mil. Kč a spotřebního zboží za 3 mil. Kč dostali darem 400 lehkých kulometů, 50 těžkých kulometů, milion nábojů, uniformy, stany atd. Úvěr na nákup zbraní v letech 1976/1977 činil pak 10,1 USD. Byly poskytnuty i úvěry na dovoz čs. spotřebního zboží – v letech 1974 – 1978 v hodnotě celkem 29 mil. USD. A začali jsme tam dodávat pivo…

V roce 1978 byla podepsána dohoda o vědeckotechnické spolupráci, což znamenalo účast jemenských stážistů v ČSSR.

Další dar zbraní dojednal při návštěvě jižního Jemenu ministr NO Martin Dzúr. Za hodnotou 25 mil. Kč se skrývalo 500 pistolí, 3000 samopalů, 300 těžkých kulometů, 100 RPG sedmiček, 12 bezzákluzových kanonů, munice 20 tisíc protipěchotních min 5000 protitankových min, přičemž jižní Jemen byl jako jediná arabská země zařazen mezi země „zvláštního politického významu“ v čs. koncepci pomoci rozvojovým zemím. A tak se od roku 1982 školilo několik desítek Jemenců ve Vysoké škole SNB v Zastávce u Brna.

Tím se blížíme trochu do současnosti, protože na začátku 80.let nastoupil do Adenu jako velvyslanec Ivan Voleš, kterého mám tu čest znát osobně – vzdělaný arabista, popsal bych stručně.

Postupně následovaly další čs. dary v řádu mnoha desítek milionů Kč, ale to samozřejmě nemohlo nic změnit na zoufalé ekonomické situaci jižního Jemenu s nesplatitelným zahraničním dluhem 800 miliónů USD s ročními splátkami cca 40 – 50 miliónů USD. I. Voleš popisuje, jak ze služební cesty do severojemenského Saná přivezl pro sebe a svou rodinu pytel brambor, které nebyly v Adenu k dostání… Mezi dary bylo opět 7000 samopalů, 50 kulometů, 10 tisíc protipěchotních a 5000 protitankových min, 30 tisíc ručních granátů, přičemž ČSSR uhradila i dopravu.

V roce 1985 došlo k dalšímu vnitrostranickému převratu, který podle československého hodnocení „přivedl k fyzické likvidaci takřka 2 500 členů Jemenské socialistické strany“.

Čs. – jihojemenské vztahy ochladly. V roce 1987 bylo konstatováno, že čs. splatné pohledávky vůči Jemencům jsou 17 miliónů USD (dary v tom samozřejmě nejsou). V té době pracovalo v jižním Jemenu 33 čs. expertů – geologů a stavbařů, v ČSSR studovalo 44 zdravotnických praktikantů a 187 dalších jemenských studentů.

Zhroucení socialistických sponzorů vedlo k tomu, že 22. 5. 1990 se oba jemenské státy, severní a jižní, spojili.

Pro hodnocení současné situace v Jemenu, jsme-li toho vůbec z naší úrovni schopni, musíme tedy vzít v úvahu celou řadu faktorů – ideologických, náboženských, ekonomických, národnostních.

Aniž bych si činil nárok na stoprocentní správnost svých laických úvah, myslím, že Jemenci si za mnohé svoje současné trable mohou sami. Určitě by si s nimi ale nějak po svém „kmenovém způsobu“ poradili, nicméně teď je jim přiléván olej do ohně. Ta země je rozvrácená a bud nepochybně ještě víc. Zavést v Jemenu skutečnou centrální vládu je vzhledem ke geografickým a dalším zvláštnostem velmi obtížné/nemožné. Trochu to připomíná Afghánistán – co údolí, to kmen, co kmen, to vlastní vláda (nadsazuji).

Já osobně jsem poznal Jemence jako velmi přátelské a vstřícné lidi, ale zcela nespolehlivé a opírající se o žebříček hodnot, který je nám asi poněkud vzdálen. Zemi mj. ničí obrovská obliba „kátu“, částečně omamné rostliny, jejíž žvýkání se stává národní metlou.

Na závěr děkuji Petru Zídkovi a Karlu Sieberovi, autorům publikace „Československo a Blízký východ v letech 1948 – 1989“, z níž jsem čerpal a bohužel jsem musel mnoho a mnoho krátit. A slibuji, že moje příští vyprávění o Jemenu bude nejen komplexnější, ale i veselejší – neb jsme se tam chystali založit vlastní stát pod názvem „Škodastán“. Pro čtenáře doporučím ještě knihu Larryho Frolicka „Deset tisíc škorpionů“ (BB/art 2006) – je to sice beletrie a místy poněkud mystická, ale především její první část „Ma´rib“ docela věrně zpodobňuje jemenskou realitu.

hudec

Příspěvek byl publikován v rubrice Krajanovy vzpomínky se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

55 reakcí na Godotův předkrm

  1. Cech napsal:

    No to prostě nejde v Jemenu neprohrát.
    V Jemenu útočí 150 tisíc vojáků a 100 letadel a to najednou ne jako na Ukrajině kde se dala ta možnost vzniku no jak je nazvat pro_Ruští opolčenci.
    Tady to má konečně USA slušně ošéfované.
    Saúdská Arábie akci před jejím zahájením konzultovala se Spojenými státy a věděl o ní i prezident Barack Obama.
    Mluvčí Bílého domu uvedl, že USA poskytují logistickou a zpravodajskou podporu. Přímo se však v první fázi Washington do akce nezapojí.
    Egyptský ministr zahraničí krátce po zahájení úderů uvedl, že jeho země nyní poskytuje politickou a vojenskou podporu.
    Al-Arabíja informovala o tom, že se na operaci podílejí rovněž letadla z Maroka, Jordánska, Súdánu, Kuvajtu, Kataru, Bahrajnu a Spojených arabských emirátů.
    K pozemní akci se prý následně hodlá připojit Egypt a Pákistán, tj potom počet vojáků přeroste 200 000.
    Takto se to dělá a né jako na Ukrajině.Proto také ta soudobá úvaha našeho protikorupčníka :
    http://blog.aktualne.cz/blogy/libor-michalek.php?itemid=24976

    Protože Ukrajina měla být podle něj v NATO již v roce 2014 a bylo by po starostech.
    No a na Ukrajině by byly mnohem menší ztráty Ukrajinců, bojovali by tam totiž naši v NATO a v počtu 12 000 speciálů.
    Prostě pokud není tak jasná převaha jako v Jemenu tak se demokracie prosazuje velmi obtížně.
    Tož tak.

    • Cech napsal:

      Konečně zase válka v přímém přenosu.

      • kchodl napsal:

        Jj. kameru se záměrným křížem, tu neměl ani Ondříček (RIP).

        • kchodl napsal:

          Umřel předevčírem. 80 let. Z hlediska jeho kamery se mi nejvíce líbí film Božská Ema, tam je to vidět snad nejvíce. Točil většinu Formanových filmů a fůru dalších.

          • Petrpavel napsal:

            Slyšel jsem v tv jeho vyprávění o natáčení filmu Hoří, má panenko. Měl byt černobílý, on chtěl barevný. Problém měl s pozadím, vyřešil to tak, že zvolil hnědé, a v podobném tónu i vymalování sálu. Pak zanedlouho šel v tv i film. Potvrdil jsem si, jak klidné pozadí usměrňovalo pozornost diváka na děj, všimněte si toho. Vážně dobrej. Jenom mám někdy problém s Passerovou a Vláčilovou poetikou v jiných jeho filmech, ale kamera opět skvělá.
            A moje poznámka : závidí snad někdo tomuto výbornému umělci a dobrému člověku jeho vydělané jistě velké peníze? Já tedy určitě ne. Kdepak závist, čtenářové a petrové a …

            • kchodl napsal:

              Včera jsem zachytil skvělou zprávu, že pokračuje digitalizace těch nejlepších čs. filmů. Chystají se Vláčilovy a Formanovy, Passerovy, … skvosty. A mnoho dalších, třeba Švejk s Hrušínským, Krakatit, Bílá nemoc, … v nejvyšší možné technické kvalitě.

              A naštěstí mají ti lidé vkus, nebudou to nijak „moderně“ upravovat. Jako třeba Amíci zkur*ili mnoho těch „noir“ filmů ze 40. let falešným obarvením. Třeba ty super blbosti s Bogartem a Bacallovou.

              http://literarky.cz/kultura/film/19617-velka-filmova-digitalizace

              Ondříček byl myslím docela opomíjený umělec. Absolutní profík. Špatnou práci snad udělat ani nedokázal.

              • Bavor V. napsal:

                Amíci totiž nemají tradici v kultuře. Oni stále jen přbírají něco, co už před nimi kdosi vytvořil. A chybí jim onen cit pro „věc“

            • kchodl napsal:

              Vážně nevím. Určitě chybí vkus celému tomu „průmyslu“. Jsou schopni dělat fakt hrozné věci. Ale Amíci jako lidé s tím nemají nic společného, je to jako všude. Tady také jsou lidé do kina na nevímco. Většinový vkus nemá s vkusem nic společného.

              Já trpím na Lauren Bacallovou. Celoživotně, dá se říct. Čaplo mě to v 15-ti a už nepustilo. Moje slečny vypadají podobně, dokonce máme jednu malou Lóru doma (ale to jméno chtěla maminka, já jsem byl spíš proti). Proto mě ty strašné úpravy těch filmů docela vadí. Jsou schopní obarvit i Casablancu. Víc barev, víc kina. Víc pruhů, víc Adidas.

            • Slim napsal:

              Máte výborný fkus, taky mi připadá GORGEUS.A to jsem jí zaregistroval až ve zralém věku. A já k ní mám ještě Jean Sebergovou (a leckteré další🙂 ), ta je z Iowy.
              A ten film, kde se proslavila, to byl vlastně remake Casablancy ( pro mně o dost povedenější).

              S tou americkou kulturou to samozřejmě Bavor zase přehnal. Aspoň že se mu líbí Stevens😦

              • Bavor V. napsal:

                Asi jsem nostalgik, ale současné remaky dříve úspěšných filmů za krásu nepovažuji.

            • Strejda Olin napsal:

              Já ty názvy filmů nenosím v hlavě, ale americká studia dokáží (když chtějí) vyrobit moc pěkné a podle mě po všech stránkách hodnotné filmy. V tom množství se sem tam najde i umělecká perla. Se světlem dokáží zázraky. To ale asi platí pro každou kinematografii.

            • kchodl napsal:

              Přesně tak, pánové.
              Bavor má vlastně pravdu. Jenže to není celá pravda, „s vaničkou vylil i dítě“.
              Bakalka není jen GORGEUS, je to zkrátka bohyně.🙂

              Jean Sebergová, jasně, ale proti Lauren je to jen taková „holka odvedle“. Takových my šťastní Češi máme fůru v každé vsi a městečku. Cate Blanchett ?

              Ale ani na opačném pólu (přebarvené blondýny) to není špatné. Hedi Lamar ?
              Ta dokonce vymyslela spread modulaci. Až nebezpečně chytrá a krásná. To byla Bakalka také. Nebo ta Rakušanka Romy Schneider.

              Některé baby mají prostě to … jak to nazval … fluidum. Je to poznat i z filmu nebo fotky.🙂🙂🙂

            • kchodl napsal:

              Ano, většina rimejků je přímo strašlivých. Amíkům poslední dobou dochází inspirace – tedy spíš v tom korporátním fašismu kvalitní tvůrce nikdo k ničemu nepustí. Co kdyby tím vším „něco řekli“, čeho by si lidé všimli, že. A „studia“ chtějí hlavně sázku na jistotu, což je protimluv samo o sobě. Podle toho to bohužel vypadá.

              Nedávno mi ta moje česká verze Lauren Bacall dotáhla film „Mzda strachu“, ale byl to americký remake „Sorcerer“ (špatný čaroděj, černokněžník – pejorativní, hovorově něco jako „zlý riskující blázen“). Nebyl to prostě „Le salair de la peur“. Samotný film vlastně nebyl špatný, ale to by člověk nesměl znát originál.

              Přesun kultury do Asie je vidět v kopírování asijských filmů. Teď točí Amíci remake filmů z japonské série „GITS“ (Ghost in the Shell). Což jsou geniální filmy. Nebo Parkova „Old boy“. Kdo ví, jak to dopadne. To se nedá předem říci. Horší než američtí „Tři mušketýři“ to být nemůže – to jsem celý film čekal, kdy konečně vytáhnou ten „dárek přítele Eugena Stonera“, tedy AR-15/M16/M4 nebo tak něco.

            • Slim napsal:

              Džín a děvče odvedle, kchodle?? Tak to prrrrrr !
              Nebo jinak, bydlet takové holky vedle, nebylo by mi žádných bohyň zapotřebí (jako že stejně není).
              Asi prostě jenom nejste na střih na kluka, myslím si.

              Pokud jde o Romy, tak ano, 3x ano. Ale až ve zralejším věku, ne jako osmnáctiletá Sissi.
              (Ta se ostatně líbila i Adolfovi, když jí asi ve 4 letech přivlekla ctižádostivá matka návštěvou na Obersalzberg..🙂 (

              Co se týče remaků, moc to zužujete. Remakovat se dá všechno, co není klasika. A to Casablanca není, leda snad pro ctitele Bogarta.
              Ale snažit se natočit Vojnu a mír, nebo Švejka, to je naprostá zhůvěřilost, podle mého.

              Hemingway na to měl ostatně teorii, a to velmi praktickou. Že vykrádat můžete, ale pouze horší spisovatele, než jste sám. 😀

            • brtnikvbrlohu napsal:

              Stejná příšernost je emerická verze Sherlocka Holmese.

    • Hudec napsal:

      No já je v těch horách a na poušti rád uvidím, co dokážou… Arabské armády jdou bojovat proti arabským partyzánům. Ty partyzány si představit umím, ale vůči arabským armádám pociťuji trochu despekt.

  2. kchodl napsal:

    Krása, díky. A také díky za nasměrování na „10000 škorpiónů“. S tím „Škodastánem“ by mě to také zajímalo, doufám, že bude pokračování.

    • Hudec napsal:

      Škodastán je moje vrcholná a nepřekonatelná historka, která chce čas a plochu, protože je košatá se spoustou subhistorek. Je k neuvěření, ale naštěstí mám svědky a fotodokumentaci. S mým nejbližším kamarádem jsme to trochu zosnovali a zorganizovali a zpravidla se děsně vožereme, když na to vzpomínáme…

      • kchodl napsal:

        Tak to je předznamenání opravdu kvalitní a skutečné historky.
        Mám také některé zážitky, které raději nevyprávím, abych nebyl označen za lháře – naštěstí mám fotodokumentaci a další věci, protože jinak bych snad i já sám pochyboval, zda jsem si to nevymyslel. Někdy je realita značně podivná až absurdní.

        S tím vzpomínáním to je stejné. Moc nebezpečná věc, posledně, co jsem to dělal mi pak bylo tři dny špatně, kocovina neměla konce. Kamarádi dopadli také hrozně.

        Doufám, že to všechno někdy sepíšete a někam vystavíte. Na oplátku zkusím sepsat něco na téma „Evakuace do Gabunu“. Také docela šílená historka, mám k tomu plno fotografií a různých artefaktů, jenže je to poněkud citlivé, chce to ještě pár let počkat.

        S tím Jemenem, měl jsem kdysi spolužáka na vysoké, z Adenu. Během studia udělal dítě jedné blondýnce a tatínkovi se s tím nepochlubil, ten doma chystal téměř dynastickou svatbu s nějakou místní dědičkou, až se mu potomek vrátí z Evropy s titulem.

        Co mě tenkrát zaujalo, ten kluk, než šel na vysokou byl v armádě toho Jižního Jemenu, během nějaké šarvátky ho zajali a musel vojnu dosloužit v armádě Severního Jemenu, u „nepřítele“. Během těch několika let strany ještě několikrát vyměnil. To jsem tenkrát nechápal.

        Musím říci, že Jemenci byli z těch arabských studentů jedni z těch lepších. Byli docela přátelští a pohodoví. Na ideologie a bohy z vysoka kašlali. Na koleji mě tenhle kluk zásoboval ruskými barevnými televizory z celé té cizinecké komunity – většinou ty malé Elektronika C-43x, které jsem jim opravoval – docela fajn vedlejší příjem. Hodně z nich totiž studovala všude možně, u nás si dělali jen pár semestrů – měli třeba rok dva na technice v Leningradě, Moskvě, Kyjevě, pak rok dva u „zlých Němců“ ve Freiburgu nebo v Paříži a dodělat to šli na ČVUT. Měli fůru kontaktů a známých z půlky světa. Tehdy něco nepředstavitelného.

        Jemenci docela dost kalili a děvkařili (obvyklá hláška: „G. prodej mi 20 dolarů, moje holka má narozky, koupím ji něco v Tuzexu. Nemám, všechno sem dal děvkám. Puč mi 500.“). Alláh do Prahy prý nevidí, je to moc daleko a v údolí a v noci už vůbec. No byla s nimi docela sranda. Všichni měli rádi kvéry. Tenhle kluk měl doma v Adenu pár smrtelných nepřátel, ve volném čase si vyrýval si na náboje jejich jména a různé arabské ornamenty a verše z Koránu. Měl nejradši 7.62×54 s okrajem, do SVDéčka nebo čs. vzor 54, to měl doma.

        Na „Škodastán“ se moc těším.

        • kchodl napsal:

          Vlastně ta „jemenská“ hláška zněla ještě lépe: „Nemám, všechno jsem dal kurvovi.“. Tím myslel pasáka. Jeden čas jsme tuhle větu docela dost používali, kolikrát ani lidi nevěděli, co to znamená.

          Ovšem proti Palestincům byli Jemenci jen slabý odvar. Ti vážně „uměli žít“.

  3. Slim napsal:

    😀 Když se holt umí psát (a myslet…) dá se to i číst.

    2) Petr Zídek – který zde upadl do nemilosti, protože napsal, co bylo zřejmé – si nedá pokoj.
    V sobotu napsal do LN článek VÝROBA TŘETÍHO ODBOJE. Ve kterém si utahuje z plukovníka (🙂 ) Stehlíka a taky z Žáčka.
    Píše že Stehlík „rád nosí uniformu .. a své ředitelování v Konfederaci politických vězňů zahájil vskutku vojácky…“. To je ten „historik“, na kterého se rád odvolával pán Kosy (a silně slinil, když jsem ho jednou nazval „maskáčovým historikem“ .)

    Zídek píše, že „hned po nástupu Stehlík stanovil, že každý historik musí týdně zpracovat dva spisy. Hájí se takto: „požadavek od státního tajemníka Daniela Koštovala (😀 Dan je, mimochodem, taky legrační exot) byl, aby odbor začal pracovat tak, aby dosáhl 90 zpracovaných stanovisek měsíčně“. Tato stachanovská norma je však na první pohled absurdní, protože velká část spisů obsahuje archivní materiály, které mají rozsah tisíců stran.“

    Tak nám jeden plukovník historie a jeden svazácký funkcionář na befél jednoho ještě mladšího chaota vyrábějí dějiny…

    • K-k. napsal:

      odkaz by nebyl? Nebo scan? Zajímalo by mne to a zatím se mi zdá, že to na netu není k ulovení…😦

      • Slim napsal:

        Posmotrju.
        Ovšem nevím, jestli zde právem zavrženého Zídka můžem šířit😦

        • K-k. napsal:

          Zídek se už párkrát spletl a napsal rozumnej článek – za což byl pravověrnými kamanován…😉

          • Slim napsal:

            Spíš souhlasím s Hudcem: píše většinou rozumně. Nebo často, jak chcete, já ho zas tak přesně nesleduju. To, co napsal o Zemanovi určitě bylo OK. ((Ovčák pořád hledá.🙂 )

            • oh napsal:

              Ovšem zdá se mi, že velmi často (vědomě?) píše stylem, který jeho čtenáře vytáčí.🙂
              Nebo se do diskuzí na lidovkách registrují velmi, ale velmi zvláštní lidé
              http://www.lidovky.cz/zidek-nevinnych-deti-svych-mordyri-du9-/nazory.aspx?c=A150311_163342_ln_nazory_ele

            • Slim napsal:

              To ještě nic není. V USA se diskutuje o zavedení doktríny „inteligentního designu“ (představy o stvoření světa) do školních osnov jako alternativy k Darwinovi. Aby bylo z čeho vybírat.🙂

              Slyšel jsem ve zprávách v telce i jinou roztomilou historku. „Dragouni“ měli v Pardubicích povolenou o hodinu pozdější večerku, kvůli návštěvě hostince. Prý „neodolali a dali si NĚKOLIK MALÝCH (!!) piv“. Nejsou náhodou v ČT rafinovaní sabotéři?

              Tady bych rád prověřil Jardu Godota. Kde je ve Švejkovi analogická historka, he?

            • Hudec napsal:

              To nedám, ale zvědavý jsem. Kde?

            • Slim napsal:

              To se mi líbí, když jde někdo s modernizací jazyka a něco „nedá“.🙂

              Je to myslím až ve Vaňkově dopisu, kterej jsem jen zběžně prolistoval:
              Pánovi zakáže doktor pivo, ale on ho uprosí, aby směl aspoň malý. Když přijde do osvěžovny, hospodskej mu hned točí, ale von ho zarazí: Halt, já teď smím jenom malý pivo! No a když měl stodruhý, povídá: voni ty doktoři nejsou tak blbý, dneska piju jen malý pivo a je mi líp, než kdy jindy…

              A když už mluvíme o Švejkovi, často jsme se s okresním hejtmanem dohadovali, jak dlouho bude Kmoníčka bavit, dělat Mildovi Putz-flecka. A už je to tady Hynek jde podle novin do Woše. To zas bude ztráta pro Rakousko.

            • brtnikvbrlohu napsal:

              K tomu inteligentnímu designu – před několika málo lety jsem při pátrání po mých předcích narazil i na emerickou větev – jsou tam někdy od roku 1870 – a jako perličku se dozvěděl že jeden její člen dal do závěti odkaz který zřizuje nadaci pro dost široké příbuzenstvo s účelem financování vš studia, s jednou podmínkou – nesmí se zapsat na školu kde se učí Darwinova vývojová teorie, a údajně je to v některých oblastech dost běžné (tzv. biblický kruh).

            • Hudec napsal:

              Slime, jistě. Toho nepůjde nahradit nějakým pitomou.

            • Slim napsal:

              Šúr, že né, pane Brettschneider🙂

      • Slim napsal:

        Paní Katy, poslal jsem Vám Zídkův článek k panu z Bavorů.

        Povšimněte si jmen: Stehlík, Žáček, Košto, samozřejmě N. Kavalírová, známá neohrožená bojovnice proti jakékoliv totalitě..
        Ale taky náměstkyně MO Ptáčková Melicharová, pak paní Smetana Varaďová (tentokrát Kamila, možná je to sestra té televizní „smetany“), p. Kugler z ÚSTRu, a samozřejmě rodinní příslušníci, což jako historická kvalifikace přirozeně stačí: jeden z bratří Bendů, syn Daniela Kroupy .. a kdovíkdo další.

        Jedním slovem – vybraná společnost…

        • Bavor V. napsal:

          Omlouvám se, ale momentálně stíhám akorát napsat tento koment

        • K-k. napsal:

          Předem děkuju a těším se! Přiznám se, že na ÚSTR a vše, co s ním souvisí, jsem poněkud alergická: přece jen jsem bývala archvářkou a historičkou dost dlouho, aby mne tenhle spolek nenávistných neumětelů pil krev. A ty Zídkovy rozumné články se, pokud jsem postřehla, týkaly právě téhle problematiky – což mne potěšilo. Ale Lidovky nekupuju a nijak systematicky nesleduju, tak možná se věnuje i jiným tématům. Víám, že mj. před časem vystoupil na obranu té Pulmanovy knihy http://www.novinky.cz/kultura/salon/245658-bourani-stereotypu-bude-bolet-rika-socialni-historik-michal-pullmann.html za což ho pravověrní málem sežrali…

    • Hudec napsal:

      Ano, ten Zídkův „Třetí odboj“ v sobotu byl skvělý! Moc rozsáhlý na naskenování a poslání panu Bavorovi.
      O Zídkovi už hezkých pár let říkám, že umí kráčet v protisměru. To neznamená, že s ním vždy a ve všem souhlasím, třeba jeho publikované názory na současnou „Ukrajinu“ a věci kolem jsou o 180 stupňů otočené od mých.
      Ale už kdysi jeho „Husákovo 3 + 1“ (to může být tak skoro 15 let?) mi naznačilo, že ten člověk přemýšlí. Svobodně.

      • Slim napsal:

        Pošlu ho k Bavorovi, k předání paní Katy. Neodvažuju se ani pomyslet, že by snad byl hoden Obrazárny..
        (O hlavním článku samozřejmě už vůbec nehovoře. Až mě polila hrůza, když pomyslím, že něco takového by se zde mohlo vytištěno.)

        BTW. Pozorujete, že WordPress má pořád zimní čas?

  4. moskyt napsal:

    Nevím jestli jste to zaznamenali, ale obě strany požádaly Rusko o zprostředkování v konfliktu. Shodou okolností jsem včera sledoval „Večer v V. Solovjevem“, kde vetší půlka byla věnována Jemenu. Zbraň podle diskutérů nemá jen každý chlap, ale jej jich tam víc než lidí. A v první půlce jsem se dozvěděl z úst jakéhosi amerického novináře, který působí v Moskvě, že příkladem úspěšné barevné revoluce je Ukrajina. A potom někteří, dle nátury, omdleli a jiní dostali záchvat smíchu.

  5. rybářka napsal:

    Máte mimořádné nadání psát poutavě a nenuceně, Vaši knihu i články upřímně obdivuji, styl, kterým jsou psány, člověka baví.sám o sobě. Tento článek, jak píšete, je pouze úvodním, malá udička, úlovkem jsou čtenáři, těšící se na další pokračování. A košaté příběhy se Škodastánem ? No ty jsou přece daleko ty nejlepší.

    • Hudec napsal:

      Ach, jak krásně chválíte, rybářko. Zní mi to jak Píseň písní, v níž Šalamoun velebí krásy Taj Šeby (královny ze Sáby).
      Vězte, že ty „košaté příběhy“ jsem ještě nikde nepublikoval a jsou jen příčinou oněch, žel už tak řídkých, pitek s mým kamarádem.
      Zkusil jsem jiný sloh, poněkud biblický, ale přiznávám .- není to ono🙂

  6. Slim napsal:

    Pan Pé-e vstoupil do soutěže o čestný pohár docentky Šiklové. 🙂

    http://www.novinky.cz/komentare/365730-komentar-proc-je-lepsi-mylit-se-s-usa-nez-mit-pravdu-s-ruskem-jiri-pehe.html

    Pokud jde o Friedmana, Lexi, on přece neříká nic jiného, než staré Palmerstonovo dictum.
    Státy nemají věčné nepřátele, ani přátele, věčné jsou jen jejich zájmy.

    No a tak vidí zájmy usa Friedman György (z Budapešti)

    • K-k. napsal:

      Do Pé-eho jsem jen nakoukla a vzdala jsem to po pár řádcích – on je stejnej zoufalec, jako Alexandr M. Právo si vybralo skutečně spičkové kmenové komentátory!

  7. Asfalt napsal:

    Jarda Godot napsal: „Aniž bych si činil nárok na stoprocentní správnost svých laických úvah, myslím, že Jemenci si za mnohé svoje současné trable mohou sami.“

    Aby řeč nestála, k diskuzi nabídnu citaci z http://outsidermedia.cz/svet-ruskyma-ocima-294/
    Dnešní Jemen je dalším z důsledků diplomacie USA, kterou započaly v roce 2010 změny režimů na Blízkém východě. Arabská jara, chaotické převraty vyprovokované Američany, způsobily sesazení vůdců Tunisu, Egypta, Libye a Jemenu, ale také to, že v regionu nastala éra násilí. Politická krize započatá změnou režimu v roce 2011 zbavením vlády prezidenta Abdullaha Saleta, vládnoucího od roku 1978, a jeho nahrazením Mansourem Hadím, není dosud překonána. Ve všech zemích, ve kterých došlo k Arabskému jaru, dnes vládnou islamisté. Americká dobrodružství na Blízkém východě nikdy nebrala v úvahu tužby Arabů.
    Dnes vládne v Jemenu zmatek, země je v rozvratu a Pentagon není schopen vysvětlit, kam se poděla vojenská pomoc 500 milionů USD prezidentu Hadímu. Housiti zabrali mnohé vojenské základny na severu Jemenu i v San’á, kde byly dislokovány Američany vycvičené protiteroristické útvary. Další základny padly do rukou „bojovníků al-Kájdy na Arabském poloostrově“. Nesplnilo se, stejně jako v Afghánistánu a v Iráku, očekávání Obamovy administrativy po vycvičení a vybavení místních ozbrojených sil.

    Snad nebudu vypadat jako amerikofob🙂
    Díky autorovi za pěkný článek.

    • Strejda Olin napsal:

      Bože, vy si děláte starost s amerikanofobií a přitom miliony lidí jsou i přes veškeré důkazy a informace o zlé, agresivní imperiální politice USA fanaticky amerikanofilní!
      Pokud vy jste amerikanofob, pak je mi ctí být vaším fanouškem.

      • Joda napsal:

        Jako malému chlapci mi teta ukazovala na jednoho svého souseda a říkala „To je válečný štváč“. Bližším dotazem jsem se dozvěděl, že onen soused za 1. republiky (před 2. sv.) horoval pro válku z odůvodněním „že válka rozhýbá kšefty“ (byl to obchodník). Vzhledem k tomu, že to byl maloobchodník a že po válce nebyl souzen jako keťas, si asi na válce moc nevydělal.
        Stejně jsem tomu moc nevěřil, že by někdo veřejně agitoval pro válku.
        A najednou se koukám na davy konvojhujerů, kteří mávají americkými vlajkami pod ústředním heslem „Na Rusa! Tuhle válku vyhrajeme!“

      • Asfalt napsal:

        🙂

    • oh napsal:

      Určitě tak vypadat budete. Ale taky budete v dobré společnosti:
      http://nazory.euro.e15.cz/komentare/ilona-svihlikova-transatlanticka-smlouva-v-cim-zajmu-1176325

  8. Slim napsal:

    Upoutal mne nesmyslný titulek.
    http://www.novinky.cz/domaci/365795-americti-vojaci-v-plzni-budili-emoce-demonstranti-byli-v-drtive-mensine.html

    Protože vokýnko správný čédiny je zavřený, musím to dát sem.

    Může být menšina DRTIVÁ?
    Správně by to asi mělo být Demonstranti byli ve zdrcené menšině, ne?😀

    (Ten výraz drtivá většina převzal Václav Klaus ze slovníku komunistických novin a používal ho blbě. A všichni novinářští neumětelové to od něj chytli. Podle mě je to tak 95%, možná ještě tak 90. Ale u něj to bylo často třeba 60).

    • Bavor V. napsal:

      Máte problém s přístupem?

    • oh napsal:

      To neřešte. Tvorové, co vymýšlejí novinové titulky, jsou živá vyjímka, potvrzující Darwina. Něco jako odborná komise – jediná známá životní forma s dvanácti žaludky a bez mozku.🙂

    • Petrpavel napsal:

      Mám pocit, že na 1.máje bývali taky demonstranti v drtivé menšině. Dokonce bych řekl, že v úplně zdrcené🙂 . Zato v hospodách jich bývalo plno.
      Teď se to jenom obrátilo, už se lež, agrese a agresivita stala národním zájmem a zábavou a tak ji mohou předvádět na veřejném prostranství.

Komentáře nejsou povoleny.