Váš názor mne zajímá


Narazil jsem na titulek článku, který se věnoval představám budoucích zaměstnanců z řad mladých. Jednou z těch představ bylo, že nebudou ani omylem dělat přesčasy.

Jaký je váš názor na tyto požadavky budoucí pracovní generace?

A prosím, abyste se drželi i držely  tématu.

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

120 reakcí na Váš názor mne zajímá

  1. Strejda Olin napsal:

    ONI nebudou dělat přesčasy ani náhodou, nebudou dělat práci, která je nebaví, kvůli „pár tisícovkám“ nebudou ani vstávat, nebudou… Dokud je někdo bude živit – rodiče nebo stát – dokud bude možné „dělat“ peníze a ne vydělávat, dokud na ně nedopadne tíha odpovědnosti živit rodinu, nebudou ani dělat přesčasy. Tohle téma je strašně široké a vztah k práci je pochopitelně individuální – výchova, vzdělání, dovednosti, schopnosti, ctižádostivost, lenost, druh práce, lokalita, životní priority ap. Nevím co k tomu napsat. Mě se nikdo neptal, když byly přesčasy potřebné, dělal jsem je a měl jsem je zaplacené. Každá koruna byla dobrá. Nebyl jsem nadšený, také jsem reptal, ale dělal jsem je. Nad mnoha věcmi jsem nepřemýšlel, byly dané. Dnes se nad vším moc přemýšlí a možná proto je hodně lidí nespokojených a nešťastných. Každý si myslí, že dolétne ke hvězdám, že bude bohatý a úspěšný a nemá soudnost si přiznat na co má a na co ne.

  2. Cech napsal:

    Zde je to o pracovní pozici na některé pracovní pozici se zadaří a je možné dělat placené přesčasy na některé nikoli (zde prosím je nutné abstraovat od agenturní práce, ta totiž již ve své podstatě s neplacenými přesčasy kalkuluje).

    Pro standardní montovnu typu FOXCON se vykalkuluje :

    No a se žátěžovým diagramem pro st. pracovníka + 20 % aplikuje.

    Následně se zpravidla počítá, že st. pracovník== kalkulační jednotka těch + 20% zvládne cca. v 10 – 15 %.
    Z daného vyplyne, že v plné výši se bude muset vyplácet oněch 10 – 15 % a zbytek tj. 85 – 90 % bude placen na úrovni 60 – 70 % nasmlouvané mzdy.
    Následně zpravidla aby se kalkulační jednotka uživila, tak přistoupí na 12 h pracovní cyklus.To ale nejsou přesčasy to je standardní práce, standardně placená za těch 60 – 70 %.
    Jistou výhodou jsou specifické práce, jako stavebníctví aj. zde čas od času díky podhodnocené ceně opravdu tlačí termíny a tak někdy bývá i přesčasová práce standardně zaplacena.
    Tož snad tak nějak k těm přesčasům.

  3. Berkowitz napsal:

    Krátký citát :
    Půlka dnešních mladých má nasazeny růžové brýle svou budoucnost vidí růžově.
    Druhá polovina nemá na drogy.

    • Petrpavel napsal:

      Někdy jedna věta řekne víc než vědecké pojednání 🙂 .

  4. Petrpavel napsal:

    To téma je natolik individuální, každý jedinec má naprosto jiný pohled daný jeho inteligenčním, morálním, výchovným ustrojením, ambiciozností či uspokojením, materiálním zabezpečením nebo nezabezpečením při vstupu do života, potřebou být singlem či spíš rodičem dětí, atd., to se dá pojmout jednou větou jak jsem pojal, nebo psát sáhodlouhé elaboráty stejně nevystihující plnou realitu.
    Myslím, že těch možností realizovat se je víc než je potřebné a vysoká variabilita spojená s vysokou nejistotou vede k trvalé nespokojenosti stejně tak jako u jiného k trvalému neoprávněnému uspokojení. Chybí mi (v trendech společnosti, s cizími mladými toho moc, spíš nic, nenahovořím) zdůraznění a upřednostnění obyčejného lidského štěstí spočívajícího v zdánlivě nedůležitých drobnostech.
    Přesčasy jsem si rád brával, poněvadž byly více než dobře zaplacené a pro normálního smrtelníka byla každá koruna dobrá. A už by se to dalo široce rozvádět … kdepak.

    • Berkowitz napsal:

      Já jsem za Husáka dělal strojvedoucího, začínal jsem na dieslech (Sergej, Čmelák, Karkula, etc…), pak jsem přešel na elektriky, tehdejší řada „S“, práce to byla velmi pěkná, nehody se mi vyhýbaly, jen jsem v tunelech u Adamova připravil o život dva sebevrahy. Měsíčně jsem měl okolo 50 hodin přesčasů. Podle statistik, je průměrná „životnost“ strojvedoucího 16,5 roků a já to vydržel dělat 22 let. Přestaly mi vyhovovat turnusové služby a tak jsem si udělal při zaměstnání další školu a šel dělat kancelářskou krysu. Sny mám ponejvíce spjaté s kolejemi.
      Pěkný den všem.

  5. avespasseri napsal:

    Souhlasím s tím, co bylo řečeno výše… někdy mladí prostě nevidí, že až budou mít rodinu, tak bude všechno úplně jinak. A doufejme, že si tu rodinu nakonec vůbec pořídí.
    Na druhou stranu, já je velmi dobře chápu. Však se podívejte, jak spousta lidí na práci nadává… jak jsou vystresovaní. Na mě to dělá dojem, že ti, co práci mají, ji mají až nad hlavu, nestíhají, jsou v práci od nevidím do nevidím (a když jim to někdo proplatí, tak mají asi štěstí?)… a pak jsou tu ti, kteří by třeba i tu práci chtěli, ale nemají. Nějak té práce není dost??
    Mladá generace podle mě spíš dává najevo, že její hodnoty jsou někde jinde než v tom dřít pro peníze. A pokud se to nezvrhne v opovrhování prací jako takovou, ale v to, že se bude víc žít, víc se scházet s rodinami a přáteli, míň se honit za lepšími a lepšími výrobky a kvůli tomu víc a víc penězi… a že mnohem víc lidí bude dělat spíš práci, která je baví, a pak si ani nevšimnou, že dělají občas přesčas (a dělali by třeba i zadarmo)…
    Neviděla bych hned tu tragédii… ale na tragédii bych byla připravená… protože něco končí a něco začíná.. a co začne to, co ta mladá generace přinese. Tak snad to bude pozitivnější než to, co máme my….

    • Renard napsal:

      Toto mi připadá zajímavé. Rozhodně by se mi nelíbil přístup, kdy mladí chtějí co nejvíce zisku za co nejméně práce. Protože ale v tom výkřiku není nic o důvodech, může mezi nimi být i tento: „Je kolem nás spousta nezaměstnaných, kteří by chtěli pracovat a nemohou, zatímco spousta zaměstnaných je nucena do přesčasů, často neadekvátně odměněných, takže kromě prácenemají už žádný život. S tímto nesouhlasím a nechci se na tom podílet ani náhodou.“ Neříkám, že je to tak, a pokud ano, nemusí to být zdaleka většinový postoj, ale vyloučit se nedá. Pokud by to někdo myslel takto, vřele bych s ním souhlasil!

  6. kopelman napsal:

    Milí kmeti, kteří to vidí podobně jako Strejda Olin, a s jejichž názory se jinak často ztotožňuji. Už taky nejsem nejmladší, čtyřicítka za mnou, ale do důchodu daleko. Ještě v 90. letech jsem se choval tak, jak popisujete, přesčasy jsem neřešil, lidé v práci tvořili soudržnou partu, které šlo o společnou věc. Ne tak dnes, drtivá většina firem řeší jen zisk, užitná hodnota výrobku nebo služby je druhotná. Samotná práce tak přestává dávat lidem smysl, protože řečeno Marxem dochází k zásadní změně ve výrobním způsobu. Pokusím se na jednoduchém příkladu vysvětlit, proč lidé už nenachází v práci užitečnost, tedy něco, za co by nějaký přesčas stál.

    Dříve bylo smyslem vyrobit párek nebo jogurt. Práce se vynakládala proto, aby byl vyroben skutečný párek nebo skutečný jogurt. Dnes je cílem firem vyrobit s co možná nejnižšími náklady něco, co lidem ještě připomíná párek nebo jogurt a pod tlakem marketingové masáže jsou ještě ochotni kupovat. Má taková práce ještě smysl, když cílem není produkt nebo služba, ale jen zisk? Keller to krásně popisuje na příkladu jogurtu vyráběného firmou ze Stuttgartu, která nechá komponenty vyrobit různě po Evropě, ty dohromady ujedou 1300 km, a přesto je jejich produkt výrazně levnější než jogurt vyrobený na farmě 25 km od Stuttgartu.

    A tak je to ve všem, česká softwarová firma nabízí našemu státu vyvinutí informačního systému, který ve skutečnosti budou programovat v Indii. Můžeme se jen dohadovat, co se mladým honí hlavou o smyslu a užitečnosti práce, když vidí takové příklady a mzdy za skutečnou práci. Ale nemůžeme jim zazlívat, že v práci nevidí smysl. Ještě dodám zajímavost, některé globální firmy v určitých oborech přesčasy zakazují, protože je považují za chybu v plánování práce nebo špatném výběru pracovníků.

    • kchodl napsal:

      Přesně tak. Zajetá firma, která má fázi „start-up“ za sebou, pokud se tam pracuje déle než 8h denně, je špatně vedená. V normální firmě si lidí váží a nenechají je se zničit, i kdyby sami chtěli. Ale vedou je k odpočívání, nechtějí je nechat za rok dva strhnout – protože z člověka, který je „vypálený“, žádný přínos není. A stoupá počet malérů.

    • Renard napsal:

      S tímto plně souhlasím a není to v rozporu s mou odpovědí na příspěvek avespasseri o kousek výše. A vůbec si celkově myslím, že prožíváme klasický příklad toho, jak výrobní vztahy přestaly odpovídat výrobním podmínkám. Proč by vůbec měly být přesčasy nutné při dnešní úrovni automatizace, komunikace a plánování projektů? Neměla by se pracovní doba spíše zkracovat a náplň práce měnit v souladu s těmi novými možnostmi?

      • blbíš napsal:

        odpověď jste si dal sám, jen se ještě zamyslet nad tím Vašim slůvkem „plánování“

    • bara napsal:

      Tak. Přesčasová práce je důsledkem chybné organizace práce. Není důvod. Jsou provozy, kde je potřeba pracovat furt, tam se jede na tři směny. V jiných provozech se aplikují „trhačky“, turnusy, v rostlinné výrobě byla jiná prac.doba v sezoně a mimo sezonu. Když se chce, všechno jde. Osmihodinovou práci si lidi těžce vyválčili a není žádný důvod, proč na předky flusat a dělat, že to byli hňupi, kteří nevěděli, zač cedí krev.

  7. kchodl napsal:

    Moje generace (pod 50) vstoupila do práce a podnikání těsně po revoluci a pracovalo se, dokud člověk neodpadl, pak musela následovat „společenská“ stránka věci, což většinou znamenalo společné pitky – alias teambuilding, byť maskované třeba fotbálkem nebo něčím podobným. Na osobní věci a rodinu byl čas jen o víkendu a to ještě jen někdy. Tak to běželo první a částečně i druhou polovinu 90. let, pak se to trochu uklidnilo a člověk se v týdnu dostal domů třeba v 19h, když ráno odcházel rozvezl děti (nebo naopak – v opačné směně s partnerkou – do práce v 6h, zpátky v 16-17 vyzvednout děti).

    A pokud byl pak člověk zaměstnanec, tak mimo továrny a státní správu se přesčasy téměř nikde neproplácejí, lze si na ně leda vybrat náhradní volno nebo jiné benefity. Dělá se, dokud není hotovo, jinak by „firma přišla o zákazníky, zakázky, … zbořil by se svět“.

    Mladá generace tohle zažila na vlastní kůži jako děti, tedy věčně pracující rodiče. Takže sami to chtějí dělat zásadně jinak – jak slyšeli od prarodičů: léty idealizovaný obrázek pracovní pohody za socíku, s volnými odpoledny; kdy díky absenci dnešních mobilních otrokářů (telefonů, on-line služeb) odchodem z „práce“ pracovní aktivita opravdu skončila a člověk byl „svobodný“. Každé odpoledne mohl s rodinou vyrazit od 15h na koupaliště, na kolo, brusle, lyže …

    Za socíku pamatuji, že továrny – i beze směn – jely od 6h a v 14:30 byli lidé již na cestě domů. „Inteligenti“ mohli chodit od 7h, později na sklonku socíku některé firmy zavedly „klouzavou pracovní dobu“, což znamenalo, že se do práce dalo chodit – po dohodě – třeba od 8h do 16:30, ale většinou lidé dávali přednost jít raději ráno. Některé firmy dokonce museli nevýrobním zaměstnancům zakazovat chodit stále od 6h, protože to pro firmy bylo nevýhodné.

    Dnes pracovní právo v realitě téměř neplatí, pokud by si někdo stěžoval – mimo velké firmy, státní správu, továrny s funkčními odbory – tak má zajištěný vyhazov, pokud není zcela nepostradatelný. A pokud je nepostradatelný, dají se očekávat nekonečné obstrukce a buzerace od „manažerů“.
    Typický dnešní „manažer“ stachanovsky „pracuje“ přes mobil téměř 24h denně a svými telefony skoro znemožňuje funkčním lidem nejen normální práci, ale i normální život. Dovolíte si vypnout telefon po odchodu z práce ? To nesmíte, máte firemní a ve smlouvě doložku o „dostupnosti“ – která sice odporuje zákonu, ale to žalovat téměř nejde, soudy se Vám akorát tak vysmějí – a výsledek si můžete užívat coby nezaměstnaný, případně ještě lépe: „nezaměstnatelný kverulant“.

    Takže na nechuti mladých nepracovat „přes míru“ opravdu něco je. Nechtějí se nechat vydírat jako generace jejich rodičů, totiž my. Zažili to vlastní kůži jako děti. Chtějí být lepší rodiče než my – a ze života také něco mít, nechodit jen z práce do práce.

    Podívejte se na statistiky: Češi pracují s přehledem skoro nejvíce hodin denně ze „západních“ národů. Jo, tak daleko jsme se nechali dotlačit. Vlastně tak daleko jsme to dotlačili my sami. Je nám vlastní workoholimus, trpí tím spousta lidí, jsme už tak naučení. Často ani neumíme odpočívat, neumíme oddělit pracovní život od osobního a rodinného.

    Do toho všeho přispívá u stále více profesí „homeworking“, práce on-line odkudkoliv. Konkrétně u ICT profesí je člověk „v práci“ prakticky pořád, všude tam, kde je k dispozici počítač a připojení na net – to jest všude. Protože notebook, tablet, telefon nahradil všechno od televize, rádia, walkmenu, gramofonu, účetních záznamů, všech seznamů, pracovních podkladů, mapy, … po knihu, tak to má každý pořád u sebe. Takže kromě té oslavované flexibility a svobody to má i tuhle stinnou stránku. Firmy místo zabezpečení nočního provozu a víkendů nechávají tuto zátěž na normálních pracovnících. A každý „manažer“ dnes požaduje málem provoz 24/7/365, protože to ten idiot četl někde v časopise, že se to dneska už jinak nedělá. Možná nedělá, ale PLACENĚ, ve třech směnách, jako ve fabrice.

    Mladým se nedivím. Dělám to totiž zrovna tak. Přesčasy žádné. Telefon mimo pracovní dobu vypínám. Pracuji zásadně maximálně 8.5h denně a z toho si u každého projektu ještě vyhrazuji dobu na studium podkladů a tak. Plus „homeworking“, ale „vodsuď-pocuď“. Odmítám dělat cokoliv co nemám ve smlouvě, jako například „kroutit volantem“, stěhovat věci a tak dále. Služební auto odmítám, mám svoje a s tím jezdím jen kam chci já. Pokud to firma potřebuje, ať mi přidělí káru se řidičem nebo zaplatí taxi. A i v práci telefony, které trvají déle než minutu, nemilosrdně pokládám – pokud je to delší a komplikovanější, ať napíší email – nenechám se buzerovat od nějakého rychlokvašeného holomka z jeho auta, když čeká v koloně a nudí se, takže „pracuje“ po telefonu – mám totiž vlastní časové plány práce a nenechám si je narušovat blábolením s nefachčenky.

    Jojo, mladí mají recht. Pracovat od nevidím do nevidím, jo, leda na svém. Jako zaměstnanec – nikdy.

    • Bavor V. napsal:

      kchodle
      svým způsobem máte pravdu. Jenže… současný trend je takový, že kdo se o sebe neumí postarat – myšleno nepodniká – tak je vyžírka, nemakačenko, socka a lempl. Ale to podnikání je něco úplně jiného, než práce od 7-15. Tam jsou i lidé, kteří mají volnou pracovní dobu. Když je práce tak dělají 24+1 a když není, tak čekají, kdy bude. Ale umí se o sebe postarat.

      • kchodl napsal:

        Podnikal jsem 24 let, vím o čem to je. Poslední rok dávám přednost zaměstnání, kvůli rodině. A hlavně z toho důvodu, že klasické firemní podnikání – jak v čem samozřejmě – v mém oboru prakticky zemřelo, díky vydírání od zákazníků, neplacení faktur, neustálé snahy o získání výhod na hranici zákona, buzeraci od státu, povinným certifikacím ISO, … je toho plno.

        Dělá se to jinak – přes firmy na jedno použití, z ciziny. Místo zaměstnanců ad-hoc sdružení expertů, po skončení projektu rozpuštěné. Místo budování firmy. Protože státní a velké zákazníky má obsazená určitá sorta „firem“ s politickými nebo kriminálními vazbami, která sama nic nedělá, ale práci kompletně „outsourcuje“ – a často ani nezaplatí. Malé zakázky firmu neuživí.

        Volná pracovní doba, to je eufemismus pro otrokářství. Protože dělá se když je to potřeba, což je potřeba pořád – za hranicí lidských možností. Jistě, docházka ani „píchačky“ nikde nejsou, občas je možné do práce nejít. Což je často spojeno s tím, že lidé už jsou tak hotoví, že jediná relaxace, které jsou schopni, je pár dní v kuse chlastat, aby ty věci vyhnali z hlavy a mohli se alespoň vyspat. On je totiž problém, že po několikadenním maratonu u počítače v maximální koncentraci se člověk jaksi odnaučí spát. O nějaké životosprávě ani nemluvě.

        Míra stresu je neuvěřitelná, termíny dokončení jsou vždy nesmyslné – protože kdyby vedení zákazníkovi řeklo reálná data, kdy to bude hotové, rovnou by je kopli do zadku a najali jinou firmu, která umí lépe lhát. „Manažeři“ reálná čísla slyšet prostě nechtějí.
        Výsledkem těchto faktorů pak je, že všechny projekty jsou dokončeny pozdě, případně nikdy. To, co vidíte třeba v případě projektů jako „registr vozidel“, „Drábkovy zločiny na úřadech práce“, … je jenom lehká ochutnávka.

        Chcete slyšet o ICT projektu, který byl hotový včas, za dojednané peníze a fungoval ? Za posledních 25 let si na žádný takový nevzpomínám. Říká se o tom takový aforismus: zákon nejistoty – tedy z termínu, peněz, počtu pracovníků na projektu je alespoň jedna věc nejistá.

        Připojuji zábavný komiks z root.cz (to je na téma „volné pracovní doby“):

        • Strejda Olin napsal:

          Já jsem to neviděl, ale říkal mi koncem 80. let člověk, který byl pracovně v USA a pracoval tam v nějaké firmě, že si připadal jak u nás. V dílenských halách transparenty s „budovatelskými“ hesly vyzývajícími k všemu možnému, od bezpečnosti práce až k pracovním výkonům. Viděl prý nástěnky s grafy produktivity, plněním plánu, hodnocením pracovníků, úsporami apod. Film je film a tak to i beru, ale téma budování profesní kariéry, pracovní atmosféra, vztahy na pracovišti, boj o udržení místa, souboje mezi spolupracovníky, pracovní vytíženost, strach z neúspěchu a naopak boj o úspěch a stres je často v amerických filmech vidět jako vedlejší téma, jako kulisa (mnohdy nechtěná) příběhu.
          Nechtěl bych v tom prožít život. Zaplať pánbůh za prvních 40 let mého života.

          • kchodl napsal:

            Já také ne. Pár let jsem tam byl, hrozné to bylo už těch 20 let zpátky, teď poslední léta to nabralo ještě větší točky. Ideologicky mi to ze všeho nejvíce připomínalo situace z nějakého šíleného bolševického budovatelského filmu. Nadšení pracující, hrdinné svazačky a tak. K tomu socialistický realismus s jásajícími dělníky, jištěný vojákem se samopalem a atomovým granátem, strážcem míru. Nápisy o „plnění plánu“, nástěnky. Pracovníci měsíce, týdne, dne. Jenže zatímco my jsme na to kašlali a pošklebovali se tomu, oni to berou vážně. Lámou rekordy, stachanovci. Programátorka Smithsová obsluhuje 5 počítačů najednou – dojička Korabelnikovová hadr. Prostě šílené. Blbárna neuvěřitelná.

            My Češi jsme si z toho dělali otevřeně prdel a oni to nemohli pochopit, docela soudružsky je to pohoršovalo – že jim ten kapitalismus takhle „kazíme“.

            • Bavor V. napsal:

              Zajímavé je, že o tomhle žádný televizní řezníček ani dříve kuba L nehovoří.

            • kchodl napsal:

              Buďte rád, že o tom ČT nehovoří. Realita je příliš ošklivá, než aby šla ukázat v televizi. Světlé zítřky až tak světlé nejsou. Občas to v nějakém filmu nebo dokumentu problikne.🙂

              Ten jejich fašismus se od socialismu v 50. letech zase tolik neliší, jen se tomu jinak říká a nepouštějí si k tomu Internacionálu. Můžete si – když máte štěstí, dobré vzdělání, zdraví a dobrou práci – koupit mnoho krásných a zbytečných věcí, ale hubu a krok musíte držet ještě více než za Stalina. Musíte být pokud možno absolutně konformní, egoistický, … a snažit se vždy všude a pořád vyniknout. Šlapat po druhých se považuje za normální, ba chvályhodné.

              Stačí krok stranou a jste v čudu. Sice krásné domy, jachty, auta, soukromá letadla – to všechno je dostupné … to je vyváženo zločinem a počty chudáků a absolutně fašistickou policií, která se s ničím nemaže.

              Zažil jsem tam ještě relativní klid a svobodu – až to na „budovatelské“ blbnutí a politickou korektnost, feminismus, tažení proti cigaretám, …, celé to šlo do kopru po 2001. To byl v podstatě fašistický puč, pak to nabralo grády. Žít bych tam nechtěl, ani jako miliardář.

            • Hudec napsal:

              Jsem trochu hnidopich a tak poupravím, že Lidia Gavrilovna Korabelniková byla tkadlena a proslula mj. tím, že vyráběla z ušetřeného materiálu.
              Proto u nás doma říkáme, když pojídáme začátkem týdne nějaké zbytky z víkendu (třeba čtvrt kachny, což je legrační množství), že vaříme „systém Lidia“.
              Dále koloval kdysi vtip (kteří dnešní mladí chápat nemohou), kterak sovětská tkadlena pracovala na více stavech a otěhotněla, aniž tušila s kým. Neměla ani čas se ohlédnout dozadu…..
              A dnešní mladí? Mládí je věc měřítek. Naši „mladí“ (40 + ) makají jak stachanovci a jsou rádi, že můžou. Jak budou makat vnuci se teprve uvidí, ale to už mi porostou macešky na prsou.

            • kchodl napsal:

              Díky za upřesnění. Už když jsem to psal, napadlo mě: nebyla to tkadlena ? Ale nemohl jsem si vzpomenout na jméno té dojičky. To je tím, že to znám jen z vyprávění a literatury.

              Tak já se také počítám mezi „mladé 40+“, a makám stachanovsky (to nakonec vidíte, když sem píšu, sedím u mašiny pracovně a krátím si čekání mezi nějakými pracovními věcmi). Ale nenechám se vydírat a psychologicky „salámově okrajovat“ nějakými zakomplexovanými psychopaty, leštícími si své ego. Snažím se dělat optimálně – to jest nenechat se vyrušovat z toho hlavního nějakými „leštěnými prdy“ a blábolením po telefonech. A vhodně plánovat a rozkládat zátěž a odpočinek, nedřít sebe a lidi za krajní meze. Protože ve finále to vede k malérům a kolapsům nejen lidí, ale celkově.

              Například zrovna teď se mi snažil dovolat jeden magor managor – je mi jasné o co jde. Je s roštěnkou někde v restauraci a hraje etudu „velký šéf“. Dostal obratem (automaticky, díky za „chytré telefony“) IM „nemůžeme odpovědět, pracujeme – pokud máte problém napište email nebo IM či se obraťte na naši firemní podporu“. To je většinou zchladí. Sice okamžitě začal otravovat moje lidi, ale ti mají rozkaz po dobu práce na projektu vypínat telefony – oficiálně zdokumentovaným příkazem: záminka je, aby jim nevolali blízcí a nevykecávali se, místo práce (ovšem každý má ještě soukromý telefon, jehož číslo je přísně tajné); ve skutečnosti je to filtrace buzerace.

              Takže takhle to chodí – skoro musím říci, že většinu energie člověk ve firmě vydává na to, udělat si volný prostor na práci a ochránit od toho i svoje lidi. Moc náčelníků, málo indiánů – stará vesta.

            • Vladimír - Faust napsal:

              Korabelniková byla tkadlena a obsluhovala stavy.
              Jinak ale vřelý souhlas.

    • Renard napsal:

      Kchodle, napsal jste to přesně – není k tomu co dodat a dávám palec nahoru. Kéž by takto uvažovala většina příslušníků Vaší generace🙂

  8. Strejda Olin napsal:

    ZDŠ jsem končil v r. 1965. Dlouhodobý prospěch a známky na vysvědčení byly tím učujícím pro volbu povolání víc, než přání. Kdo se dobře učil, většinou šel na střední školu s maturitou a někteří pak pokračovali na vysoké. Ostatní se šli vyučit nějakému oboru. Většinou do místních fabrik (každá měla své OU), kde pracovali jejich rodiče a často i prarodiče. Někteří si později doplnili vzdělání studiem při zaměstnání. Alespoň tak to bylo se spolužáky z naší IX.C (mimochodem, jak jsme v první třídě začali, tak jsme v devítce skončili, byli jsme bezvadná parta, téměř všichni jsme bydleli ve stejné čtvrti, znali jsme rodiče spolužáků i rodiče se znali navzájem, scházíme se dodnes). Byla tu určitá pracovní kontinuita mezi rodiči a dětmi. Být denně v zaměstnání, žít každodenním, týdením, měsíčním a ročním rytmem byla samozřejmost, děti v tom vyrůstaly a ani je nenapadlo, že by to mohlo být jinak. Myslím si, že každý znal své místo, své možnosti a svůj strop. Vše se řídilo tovární sirénou ráno v šest a odpoledne ve dvě (14:30) – doprava, provozní doba obchodu a služeb, kultura i program TV. Fabriky se svými ZK ROH poskytovaly obrovské možnosti volnočasových aktivit – umělecké, technické, sportovní kluby a kroužky, akce pro děti, zájezdy, výlety, kurzy všeho možného, rekreace na podnikových chatách, taneční zábavy, plesy. Rodiče, děti, rodiny, školy, město a fabriky byly vzájemně propojeny, tvořily jakési formální a neformální společenství. Vy „staří“ to takto nebo podobně pamatujete. Nehodnotím to, jen jsem zavzpomínal, jak to bylo a jak to určitě ovlivňovalo naše životy. I ten vztah k přesčasům.
    PS: když píšu každý, nemyslím tím všechny. Existovaly výjimky, odlišnosti, rozdíly, subjektivní zkušenost i názor. To poznamenávám proto, aby se to zase nezvrhlo ve vzájemné osočování z nekritické nostalgie, zaujatosti apod.

    • Petrpavel napsal:

      Byls v Americe a Tibetu, jezdíš Jaguárem, máš letovisko na Seychelách, chlastáš chlasty za tisíce, máš mladou ženu a malé dítě, volíš a velebíš knížete, nosíš boty za padesát tisíc, máš soukromý tryskáč, tykáš se s naší VIP elitou, jíš ve vybrané restauraci to nic za tisíce, máš svou ochranku a své advokáty …? Jestli ne, žil jsi a žiješ h..no život! Tak stojí realita.
      Je dobře, že jsi mi připomněl jak blbě, podle mě výtečně, jsem žil. Tedy stejně jako ty.

    • kchodl napsal:

      Je to pravda, otec pracoval v podobném koncernu. Dětské tábory, rekreační sport všeho druhu, zájmové kroužky, podnikové chaty, každou zimu každý víkend lyžování na horách zadarmo, … Všichni jsme se znali navzájem, jedna velká „rodina“.

      Jenže: místo platů – za které si dnes většinu těch věcí můžete svobodně koupit, v mnohem lepším výběru i kvalitě – tenkrát peníze stačily akorát od výplaty k výplatě, na základní věci. Jídlo bylo velmi drahé – na dnešní poměry k platům. Technické věci, sportovní vybavení, hadry, … absolutně předražené. Mnoho věcí nešlo vůbec koupit nebo se musely „shánět“.

      Faktem je, že třeba volnočasové aktivity pro děti dnes téměř nejsou. Masový rekreační sport neexistuje. Sociální propojení – a zodpovědnost – zaměstnavatele k zaměstnancům rovněž neexistuje.

      V něčem měl ten socík i výhody.

      • Strejda Olin napsal:

        Ano, měl výhody i nevýhody, někdo byl spokojený, někdo nespokojený, někomu pomohl, jinému ublížil, jedni budovali, jiní emigrovali. Každé desetiletí za těch 40 let bylo jiné. Řekl bych podstatně jiné. Snad bychom se shodli v tom, že objektivním měřítkem plus nebo mínus by mělo být měřítko většinové. Ostatně tak jako i při hodnocení současnosti.

        • kchodl napsal:

          Souhlas. Přítelkyně před pár lety psala nějakou práci – dělala ve zdravotnictví – kde se hodnotila „kvalita života“, prostě ta kritéria podle Maslowa. Výsledky byly pro dnešní společnost tristní, proti údajům z 80. let.

          Sebehodnocení „úspěšnosti“ pochopitelně ovlivňuje propaganda a celý ten okolní mediální blázinec – média do nás cpou horem dolem nesmysly, které o kus výše píše Petrpavel: …jezdíš Jaguárem…, ale ten její „výzkum“ byl právě směrován tak, aby tuhle propagandistickou věc abstrahoval. I tak to dopadlo pro dnešní dobu špatně.

      • Petrpavel napsal:

        Kchodle, popsal jste to realisticky : „… tenkrát peníze stačily akorát od výplaty k výplatě, na základní věci…“, hodně předraženého aby jiné, důležité, mohlo být přelevné.
        Stejně tak Olin svým „…objektivním měřítkem plus nebo mínus by mělo být měřítko většinové…“.
        Výsledek pro mě : peníze tehdy stačily na základní věci VŠEM, podstatné bylo často zdarma či levné (bydlení, doprava, zdravotnictví, školství), na nepodstatné se muselo šetřit, dnes peníze na základní věci stačí mírné VĚTŠINĚ, na nepodstatné i na podstatné (třeba bydlení) se půjčuje, ale co ta zbývající nemalá MENŠINA?

        • kchodl napsal:

          Je to tak. Osobně mi připadá hrozné, že přes neskutečný růst produktivity, relativně volné obchodování s celým světem, … se dnešní společnost nedokáže – ba možná ani nechce – postarat o všechny alespoň v tom základu. A to jsme si naivně mysleli, že socialismus je ve své rigidnosti k potřebám lidí slepý a špatně organizovaný idioty na vedoucích místech. Což byl. Ale dnešní společnost je ještě slepější – a to v těch nejzákladnějších patrech pyramidy potřeb podle Maslowa, když už jsem toho Maslowa zmínil – zatímco socík selhával v těch vyšších patrech, kde to pravda nebylo životně fatální.

          Celé mi to připomíná švihlý systém, kde se rozbíjejí okna, aby se uživilo více sklenářů – ale žádný pokrok ani bohatství z toho samozřejmě neplyne. Vyrábíme chudáky jak na běžícím pásu, tím vznikají excesy jako to nedávné střílení v hospodě v UB. Na zmírnění následků se pak vyhází tolik prostředků, že kdyby setinu věnovali přímo tomu chudákovi, tak by se nic z toho nestalo. No a tak je to se vším.

          Takový systém musí časem havarovat, to je jasné.

          • Petrpavel napsal:

            „… Na zmírnění následků se pak vyhází tolik prostředků, že kdyby setinu věnovali …a tak je to se vším … „, přesně kchodle, tenhle axiom platí pro většinu rozhodnutí měnících za těch 25 let u nás socialismus v kapitalismu. Nelze se pak divit dvoubilionovému zadlužení.

  9. blbíš napsal:

    Pan Berkowit hodil do placu takovou, no řekněme, obecnou větu, za kterou byl vzápětí chválen s tím, že není co dodávat. Je co dodávat, pane Bavore! Neřeknu Vám svůj názor, ale rovnou osobní zkušenost z jednoho odvětví, kde ti mladí samozřejmě také jsou a pokusím se opět šlápnout na minu. Takže, ač za zenitem, snažím se stále ještě držet krok právě s těmi mladými, co se vydali na nelehkou pouť projektanta. Na rozdíl od našich pánů, u těch mládenců a holek vidím stejný zápal a téměř stejný přístup k projektování, který měli moji učitelé a který předali i nám. Protože nejsou blbci, snaží se také odkoukávat od starých pardálů tak, jak třeba já se snažím od nich pochytit všechny ty finty, které sebou přináší „počítačové projektování“ (a že bych někdy nad sebou zaplakal, jak mně to jde pomalu). Mohu Vás vážení ujistit, že v tomto odvětví vaše růžové brýle nejsou, spíž padání na držku! Přesčasy byly, jsou a budou běžnou součástí projektanta, aby se daly stihnout termíny všehoschopných dodavatelů a investorů (developerů), kterým jsme, jak jinak než dobrovolně, vyklidili pole a ti si s námi celkem bez potíží vytírají svoje zadky.
    A panu Berkowitovi a jemu podobným bych doporučoval, aby si přečetli aspoň toto:

    http://www.stavebni-forum.cz/cs/article/23607/architektura-a-projekce-schazeji-na-ubyte/

    http://sci-data.cz/clanky/50-3-zpravy/353-osm-z-deseti-projektantu-pri-nastupu-do-zamestnani-nedosahne-prumerne-mzdy-ceec

    Mohu Vám ještě říci, pane domácí, že v našem oboru by se sotva mohlo stát co v justici tady:

    http://www.novinky.cz/krimi/363726-zalobce-na-pripad-sedm-let-nesahl-vysetrovana-zena-mezitim-zemrela.html

    Že může existovat a že budou existovat takoví mameluci, o tom žádná. Ale že je schopen týpek Slepička, tedy jeho nadřízený, vystoupit a po DESETILETÉM působení toho exota-prokurátora dokáže prohlásit něco takového, no, to pro blbíše je mimo jeho chápání (nedomýšlím, že tací mohou rozhodovat o osudech lidí). Za svůj brožovaný život jsem přišel do styku kde s čím, ale po jedné zakázce (projektu) jsem měl o začínajícím (ale i nezačínajícím) projektantovi jasno. Jako nadřízený jsem dával pokulhávajícímu projektantovi dvě otázky:…“chcete se učit, nebo rovnou toho nechat?“ Když zazněla odpověď, že ano, pak jsem považoval za svou povinnost se dotyčnému věnovat, jak jsem nejlépe uměl, ale max. 1 rok!!! Ale 10 let, zřejmě nadprůměrného platu, bych mu určitě nedopřál, to ani náhodou!!! A pokud se ani pak dotyčný nechytil (což jsem naprosto chápal – to vůbec neodsuzuji), slušně, bez divadla jsem si s ním sedl a vysvětlil jsem mu, že bude šťastnější, když projektování nechá.
    Asi jde o generační alzheimer, tvrdit, že za nás to bylo …. a že ti mladí stojí za houby.
    NESTOJÍ, jsou stejní a já se přesvědčuji, že i lepší, než jsme byli my (na můj vkus jsou akorát větší střelci, no a co?)!!!

    • Bavor V. napsal:

      Protože jsem rozpočtář, tak znám dost mladých projektantů a vím že když potřebuji, tak jim klidně volám i o víkendu. Osobně se snažím po 17.hodině nikoho z nich neotravovat, maximálně jejich nadřízené. Jenže o ty zase tak moc nejde. Ti už jsou v nějakém pracovním procesu. Ale jde hlavně o ty, kteří se teprve chystají. A jejich názory jsou opravdu ukryty za růžovými brýlemi. Samozřejmě, že ne všech, i ta berkowitzova poznámka byla nadsázkou, ale je jich mnoho. Jezdit autobusem, kde se tito mladí vyskytují, je doslova utrpení.

    • Bavor V. napsal:

      A ještě jednu připomínku. Pro koment jsou povoleny pouze dva odkazy. Jinak to WP blokuje.

      • blbíš napsal:

        … omluva, ale ty odkazy jsou natolik smutné, že jsem musel…
        je mi smutno i z toho, co vidíte Vy z autobusu. Já naštěstí vídám něco jiného. Zase jednou přijdeme na to, že my zkušenější, se těm mladým musíme věnovali aspoň tak, jak naši učitelé nám, nebo ten čtyřicetiletý prokurátor nebude výjimkou, to si pište.. Vím, že nyní se tak neděje, ale to není chyba mladých!

  10. tata napsal:

    ZAJÍMAVÉ TÉMA,ještě vydatnější diskuze.

    Trochu bych nesouhlasil že by masově mladý nechtěli dělat přesčasy.na druhou stranu jsem slyšel i to druhé a taky že za ty peníze dělat nebudou.Ale to jen do té doby než si pořídí rodinu…….tady většinou ta blbost končí a šlapají jak my.Tento názor a filosofii razí jen mládí přisáty na rodičovském cecku.Víte je chyba že dost rodičů jen mete dětem cestičku.

    Co já sem vyslechl jak můžu od dětí vyžadovat alikvotní část na domácnost,od malička jsme vyžadovali povinnosti.OBA MOJI KLUCI UMÍ PERFEKTNĚ VAŘIT jako já.Prostě OD DĚTSTVÍ MUSELI PLNIT POVINNOSTI……dnes jsou naprosto schopni cokoliv udělat,naopak jsou mnohem flexibilnější než já……..Základ je v rodině,samozřejmě jsem měl štěstí že se nechytli špatný party a drog obzvláště když já byl málo doma a vše leželo jen na ženě.

    Přesto že člověk musí myt kousek štěstí to gro je v rodině,vždy jsem kontroloval co dělají,když přinesli něco domů okamžitě jsem ověřil jestli to je tak jak říkají.NEVĚŘÍM TĚM kecům že je potřeba jen věřit ,rodič by měl vždy kontrolovat sice taktně ale nenechat se zviklat výmluvou ale prověřit to.U mě v rodině by se nikdy nemohlo stát,jako v rodině jejich kamaráda že měl 4 kola kradená u táty v garáži.Jednou se mi stalo, klukovy asi bylo 12.vlezl do sklepa sousedovy a ukradl tam něco na kolo asi za 200 kč……tím jak jsme kontrolovali jakékoliv věci co jsme nekoupili musel s pravdou věc……takže následoval Makarenko ale to hlavní,přes ostudu v baráku jsem zazvonil u sousedu a kluk se musel omluvit,TO pro něj bylo to nejhorší.

    V TOM je ten základ ,moje děti si nemohli stěžovat na učitele,nebo si dovolit přede mnou říci že je učitel blbec,nesměli odhodit na ulici papírek,zdravit byla samozřejmost……řeknete normálnost….pochybuji když to vidím a slyším.

    ANO POTŘEBUJETE i trochu štěstí……..ale ten základ je v nás u rodičů……..vždy jsem na děti kladl větší nároky než na cizí a vyplatilo se.SICE v politice spíš jsou v pravo,ale tím sem jim nikdy hlavu nemotal,to jediné mi někdy mrzí že to tak vidí

    JINAK ZDE zaznělo že firma co dělá přesčasy je špatná,nevím ale zdá se mi to jako hloupost.Kde se vyrábí,nejde vždy skloubit vše tak aby šlo bez přesčasu………zákazník narychlo něco objedná musíte se přizpůsobit.Jinak pomalu celí život jsem dělal od rána do večera rekord mám 360 hod shodou okolností v RUSKU 100KM od Stalingradu v – 34C……oddělal né odseděl

    Denně 1 SVÁR na rentgen sila 22 milimetrů průměr 1200mm na plynovodu KOMPRESNÍ STANICE antypovka…..KOMU to něco říká si umí představit že se člověk nezastavil,jo člověk byl mladý.
    Víte ale já se s hrdostí můžu ohlédnout na to co jsem si vybudoval a vychoval,vše jsem si vydřel rukama jak za minulého režimu tak za tohohle…….nezlobte se ale víc jsem byl spokojen v tom minulém,přestože v tomto sem asi mám respektive měl víc i tím že jsem jezdil po EVROPĚ….ale lidsky jsem tam byl póvl……..vystihuje slovo auslendr…a ne jinak jsem si připadala po skončení montáží na posledních pracovištích………..přes veškeré kecy jak jsme jedna rodina…….jen do doby než VÁS vyždímali……..Já to poznal když jsem měl těžký pracovní uraz kde mi hrozila amputace pravé ruky…….zázrak pomohl že jí mám jen s malým následkem………ovšem než se to zpravilo byl jsem na ulici…………jo jen kecy……..tak asi tak………..ale bude to vždy o tom co jsme prožili já dřel za minulého režimu ale nikdy jsem se nesetkal co mnozí popisují a podle toho to minulé hodnotím……….já prostě nikdy nemohu souhlasit jak to minulé bylo z rudné jako celek……že tam bylo i to co odsuzuji nepopírám………naštěstí sem nikdy já osobně ani v mém okolí nesetkal ze zločiny mnohými popisované……….nemyslím tím věci že dítě se nedostalo na školu,nebo že byl jiný metr pro funkcionáře. to sem viděl……..ale to je i dnes……ne na školu za rodiče ale rodiče na to nemají velký rozdíl vtom nevidím………….naopak velký blb si školu zaplatí

    • Strejda Olin napsal:

      Tato, líbí se mi, jak popisuješ výchovu v tvé rodině. Co si dnes děti dovolují, co všechno maminy přehlížejí a ignorují, nad tím zůstává rozum stát. Ale asi to není všude stejné. Například u nás v domě je několik nových sousedů, mladých lidí s dětmi. Myslíš že zabučí, když se potkáme? Myslíš, že je okřiknou, když vyvádějí jak v amoku? Že je napomenou, když běhají před barákem v záhonech nebo lámou větve na dětském hřišti, když zahodí obal od čokolády na zem? Když jdou ale kolem mé chaty vesnické děti, zdraví nahlas už z dálky. Ne, nejsou dnešní děti stejné jako jsme byli my. A my jsme nebyli stejní, jako naši rodiče. Každá generace je jiná, ale nejsem si zcela jist, jestli je lepší než ta předešlá. Asi se to říká o každé generaci. Existuje na to vůbec nějaké měřítko?

    • blbíš napsal:

      …i když Bavor jasně určil mantinely, protože se chtěl zřejmě vyhnout nekonečnému fenoménu „výchova“…přesto nadzvednu tatu i jiné s tímto (to aby věděl/li, co ho/je čeká:
      http://www.novinky.cz/domaci/363915-pohlavkovani-deti-ceka-cesko-evropsky-pranyr.html

  11. Petr napsal:

    Pokud má být diskuze k věci, pak není třeba chytře argumentovat tím, že někdo má růžové brýle a někdo nemá drogy, vkládáním tabulek a podobně. Ono to o tom totiž vůbec není.

    Pokusili jste se zamyslet a hlavně zavzpomínat, jací jste byli když vám bylo kolem dvaceti? Ne? Na dost diskuzních příspěvcích to je vidět.
    Zkuste to, zavřete oči a … přeneste se do těch let.

    A pokud někdo z vás potom ještě řekne, že v té době prohlašoval, že bude dělat přesčasy, tak je to buď lhář a nebo nějaké divné monstrum. A nevím co je horší.

    • Petrpavel napsal:

      O přesčasech jsem nic nemusel prohlašovat, ale brigádu na prázdniny či na delší volno jsem si uměl vždycky najít.

      • Petr napsal:

        Ok, to já taky. Ale je to o přesčasech.

        • strejda napsal:

          Ve dvaceti jsem studoval a chtěl jsem svoji budoucí práci dělat co nejlépe a o přesčasech jsem nepřemýšlel. Když jsem začal pracovat tak mně nevadilo být v terénu až do večera. Chtěl jsem mít práci hotovou a bavila mně. Ovšem velmi brzy mně zlomili. Že se přesčasy neplatily, budiž, ale mé první ČTVRLTETNÍ prémie byly celých 50 Kčs. A bylo po přesčasech a pracovním elánu.

          • blbíš napsal:

            strejdo, to já na tom byl mnohem líp, 150 (taky čtvrtletně), pak už to šlo strmě nahoru, asi tak po 50,- korunách od schůze ROH ke schůzi ROH, které musely jedou za uherák navrhovatelům (šéfům) odsouhlasit jejich záměry (bylo to srandovní, když uvážíte, že jsem nebyl v ROH). Když peníze došly, vždycky někdo potřeboval garáž, kůlnu, nebo tak něco, tak jsem ty skvosty holt doma namaloval a zase bylo na nájem, pivo a …

            • blbíš napsal:

              jó a prémie v hajzlu, ale ty kůlny ještě stojí, no řekněte, strejdo, kdo to o své práci může říct?

            • blbíš napsal:

              …jó a půlrok po nástupu žádné prémie, zdůvodnění: nic neumíte …asi měli pravdu (moje výkresy však investorovi přibalit uměli)

            • Petrpavel napsal:

              Kolik procent činilo to bydlení a pivo a … z vašeho příjmu, tehdy a teď?

            • blbíš napsal:

              …o tom přece není řeč, strejda mluví o jeho osobním zklamání a já jsem se snažil o humorné navázání… no nic, pokus se nezdařil, zapomeňte

          • Petr napsal:

            V tomhle s Vámi souhlasím. S nějakými odlišnostmi jsem to měl stejné. A pokud by mi někdo něco řekl o přesčasech, tak bych se smál, až bych se za břicho popadal. Já? Ani náhodou. Já budu dělat od-do a pak mám volno a polibte mi.
            Praxe pak byla přirozeně jiná. Ale před ní? To samé na co Bavor poukazuje v úvodním článku.

        • Bavor V. napsal:

          Ale ano. I ty brigády znamenaly přesčasy. Když jsem v létě vypomáhal na kombajnu, tak se šlo domů až pole „lehlo“. Jednou dokonce i v 1 v noci. A ráno v 8 maznice v ruce a nikdo se neptal.

          • Petr napsal:

            Brigádu jsem do toho nepočítal a nikdy jsem jí ani v těch letech nepovažoval za nějaké zaměstnání. V létě jsem většinou střídal mlékárnu a pivovar, tak jako většina té naší party hochů co jsme spolu mluvili. A nikdo jsme to nebrali jako zaměstnání, ale jako brigádu, která nám přinese nějaké peníze na zbytek prázdnin. Proto to také odlišuji i nyní.

            • Bavor V. napsal:

              Já jsem holt prožil hodně na vesnici takže jsem dobře věděl, že práce se musí dokončit bez ohledu na čas. A dobytek chce žrát i v neděli.

              • Petr napsal:

                No jo, křupan ze vsi. (Nic ve zlém, ale prostě jsem musel. To víte, chlapec z okresního města.)😉

                • Bavor V. napsal:

                  No, já jsem také prožil hodně v městě krajském, takže pozor na křupany. Vesnice byla mým až druhým domovem.

                • Petr napsal:

                  Tak to mi nezbývá, než reakci opravit. Sakra, frajírek z kraje…😦

          • Petrpavel napsal:

            Na kombajnu jsem brigádu taky zakusil. Nezapomenutelný zážitek : ruský SK 4, plný zásobník zrna který byl nahoře a dost vpředu, já z nějakého důvodu prudčej zabrzdil, hořejší část setrvačností letěla dál, dolní ne, a kombajn zůstal nějakou vteřinu v rovnovážné poloze, čekal jsem zda poletím na ústa dál dopředu, a vyzýval všechny bohy aby se vrátil zpátky. Vrátil se, ale krve by se ve mně nedořezal. Pracovní dobu podle potřeby,podle počasí, potvrzuji. Zaprášená dřina.
            Jo, Petře níže, křupan z hlavního města 🙂 . Brigáda nad pracovní-studentskou povinnost není přesčas svého druhu?

            • Petr napsal:

              Já Petrpavle brigádu jako přesčas nebral. To nebyla žádná povinná záležitost. Ani doma jsem do toho nebyl nucen. Vyjma konstatování, že pokud chci nějaké peníze na prázdniny, bylo by dobré si je vydělat, protože nemáme nazbyt.
              Pokud si dobře pamatuji, tak i hledání brigády probíhalo svépomocí, kdy jsme se tam s kamarády prostě zašli zeptat, jestli nějaká brigáda je. Ono to tedy nedalo moc práce, možností u nás ve městě bylo jen několik. V pekárně nebrali, v masokombinátu jen své učně, takže mlékárna a nebo pivovar. Paradoxně vítezila mlékárna. Pivo sice lákalo, ale v mlékárně byly taky brigádnice…

            • Petrpavel napsal:

              V Radlické mlékárně jsem to taky zkusil, pivovar ne, ale průvodčího na autobusové lince. Nechal jsem si jednou korunu šoupnutou do kapsy aniž jsem vydal lístek – jak měli štamgasti na jedni stanici daleko za Prahou ve zvyku – viděl to revizor a letěl jsem! Blbá poctivá doba🙂 .
              Jogurty mám rád, ale když si vzpomenu jakou tělní tekutinu přidával jeden můj kolega do jogurtu přechází mě chuť. Naštěstí je to nekonečně dávno.

            • Petrpavel napsal:

              Ještě jsem se bál, že to budou hlásit do školy – ukecal jsem je a naštěstí nehlásili … jak říkám, blbá doba pro nepravosti.

            • Petrpavel napsal:

              Na druhou stranu : být vyhozen, mohl jsem dnes být zasloužilým bývalým disidentem kterému upřeli komouši vzdělání🙂 .

            • kchodl napsal:

              Pánové, když už o tom píšete – o brigádách. Než jsem začal „brigádničit“ na VŠ kolem počítačů a elektroniky, tak jsem dělal také všechno možné. Například v 13-ti až 18-ti letech jsem (neoficiálně dokud mi nebylo aspoň 15) dělal v Orlických horách – jak jsem psal minule u článku pana Hudce, že jsem tam byl u prarodičů – průseky v „mladém“ lese. Oficiálně to bylo placené jako s ruční pilou, já jsem ovšem měl od dědy Husquarnu 240 Profesional, malou pěknou ruční pilu. S tím to šlo vážně moc pěkně. To bylo výsledkem známosti s hajnými a správci lesa, kteří k mému dědovi chodili na pokec – i když jsme pytlačili o106, ale nikdy tak, aby to vadilo (komunistickým) oficiálním „myslivcům“. Výsledek kamarádství lidí kolem zbraní, lesa, lesní moudrosti (ala Seton, Powel, …), lásky k lesní zvěři a tak.

              Když jsem byl ve městě, tak jsem v 15-ti letech šel na brigádu – asi na 14 dní – do mlékárny. To byla soda. Dělal jsem na stáčírně jogurtů. Kolem samé ženské, to byl sexuální výcvik, coby „nepolíbený jinoch“ jsem se velmi rychle otrkal. Skoro by podle toho Němci mohli natočit nějaký ten svůj trapný pornofilm – něco jako ve stylu „ahoj, já jsem Helmut, opravář televizí a jsem expert“.

              Ale pak jsem, víceméně náhodou – prostě jsem tam zašel – skončil u Staveb silnic a železnic na finišéru při dělání silnic. Tam jsem pak chodil každé léto, dokonce ještě na vysoké. Protože to bylo absolutně super. Sice od 4:30 do 21h, ale měsíčně jsem měl více peněz než můj otec ve výzkumáku. Kromě toho „benefity“ – když jsme se silnicí projížděli vesnicí, dělali jsme nájezdy do baráků – což se oficiálně v základní formě mělo dělat – no a za to jsme každý dostávali. Já jsem byl 12-té kolo u vozu, běhal jsem za mašinou s lopatou a zahlazoval ty nerovnosti při navázání pruhů a tak vůbec – prostě nejnižší v týmu, ale bylo to fajn. Chlapi se ke mě chovali výborně, byli fakt kamarádští, prostě skvělá parta. Makali 6 dní v týdnu, v neděli pak stavěli – celá parta – jednomu z nich barák. Za tu dobu, co jsem tam dělal postavili snad 15 domů nebo kolik. Práce to byla hrozně těžká a ve vedru, smradu, asfalt všude, takové ty „pomalé“ spáleniny – při dlouhému vystavení kůže 60°C – to bylo běžné.

              • Bavor V. napsal:

                kchodle, fuj. Já jsem jedno z mých zaměstnání měl jako technik právě u SSŽ. A asfalt mi dodneška voní, ano VONÍ!!! Když jedu za autem s balenkou, tak jsem hned v jiném světě.🙂

            • kchodl napsal:

              Bavore, vítejte do klubu. Co jiného na to říci.
              Mě asfalt také voní. Vždy si na to vše hned vzpomenu. Šofér finišéru – americký výrobek, mělo to už tenkrát v 80. letech počítač, automaticky to dělalo sklon zatáček a tak – četl francouzsky a anglicky, říkali jsme mu „pilote“ nebo „kapitáne“, skutečné jméno jsem už zapomněl. Ostatní byli různě vyházení ne snad disidenti, spíš kverulanti nebo lidi po průserech s chlastem a ženskými, několik trestaných, ale většinou za rvačky někde na zábavě nebo zmlácení policajta. Alkoholismus tam nebujel, protože se muselo makat, dováželi nám lahváče 8°. V práci se nepilo. Ale chlapi za sklenku dovedli zabrat, to je jasné. Byl jsem s nimi několikrát na opékání prasete a sudu, když dodělávali nějaký barák – také mě pozvali. Fotil jsem tam, ale o ty negativy jsem přišel, když jsem se stěhoval, tak to nemůžu ani ukázat.

            • kchodl napsal:

              Jo Bavore, v příštím životě budu asfaltérem, s vlastním finišérem. A postavím si vlastní obalovnu.🙂

  12. Lex napsal:

    Kdyby to nebylo tak hořké, bylo by to, co si ti nastávající frikulíni myslí o svém případném budoucím poměru k „přesčasům“, k smíchu. A nejen pro omezenost či hloupost těchto „úvah“, ale i proto, jak se z nich podává, jak hluboce je ještě i v nich, co „socialismus“ v Československu ani jinde nikdy nezažili, „zažraný“ právě ten „socialismus“. Podobně, jako v myšlení té Romky, která se loni v létě při setkání s lidmi prezidenta Zemana v Liberci zeptala, „kdy konečně Romové DOSTANOU slušné bydlení“.
    Odpověď prezidenta tehdy je známa – raději ji přetisknu – „„Je třeba si ujasnit, co je myšleno pod pojmem slušné bydlení. Znamená to, že byt, který si zaplatím, tak ten byt nevybydlím. Neudělám si z parket ohníček na podlaze, nevytluču okna, neudělám z chodby odpadkový koš. Nárok na slušné bydlení znamená i povinnost slušně bydlet. Mně je srdečně jedno, jestli je někdo Rom nebo Nerom. Každému musíme měřit stejným metrem. A buď někdo umí bydlet a vyjít se spolubydlícími, nebo to neumí. V takovém případě takový nárok sám ztratil.“ http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/sprosta-odpoved-milose-zemana-prezident-se-pripojil-k-tem-kteri-romy-hazeji-do-jednoho-pytle
    Na místě prezidenta bych ale ještě dodal, že ta paní si neuvědomuje, že už nežije v době před pětadvaceti a více let, kdy někdo něco od státu či jiného veřejného subjektu „dostával“. Že žijeme ve svobodné společnosti, která mj. znamená, že když něco potřebuji, tak si to musím OPATŘIT. Zpravidla za peníze nebo jinou hodnotu. Vyhrožování „dyskryminacií“ tou hodnotou není.
    Řekl bych ji, že v této svobodné společnosti je vždycky něco za něco, nic není za nic.

    Ale to jsem odbočil, resp. to jsem napsal jako takový oslovský můstek k těm „budoucím přesčasům“ a zastydlém socialismus v myslích těch, co ho nikdy nepoznali.
    Ti mladí „budoucí výdělečně činní“, ať už jako budoucí zaměstnanci či sami jako budoucí podnikatelé (budoucí nezaměstnané zatím nepřipomínám, byť jde asi o nejaktuálnější perspektivu) poněkud neberou v úvahu, že tady, nejen u nás, ale všude okolo „zuří“ tržní ekonomika. Ta, jejíž prosperita, zejména ziskovost je založena především na produktivitě práce, a na ceně lidské práce (těch faktorů je samozřejmě více). A k tomu, aby ta cena byla co nejnižší, slouží pracovní trh s převisem nabídky pracovní síly nad poptávkou po ní. Že aktuální oficiální úroveň nezaměstnanosti je někde na 7,5 %, reálně to bude více jak 10 %, a co se týče mladých lidí (po VŠ, SŠ či vyučení) je toto procento nepoměrně vyšší.
    Že získat práci je pro nemalé procento lidí skoro neřešitelný úkol. Prakticky jakoukoliv práci, a to bez předběžných výhrad. Že záleží jen a jen na možném zaměstnavateli, jaké podmínky si pro pracovní angažmá uchazeče stanoví, a tomu uchazeči zbývají dvě možnosti – buď se jim podřídí a možná bude přijat (na prekérní pracovní poměr, na dobu určitou, či v nejlepším případě i na dobu neurčitou se zkušební dobou), nebo je nepřijme a může jít o dům dále (ne-li ještě dále).
    Představa, že je to uchazeč, kdo si stanoví podmínky, včetně těch přesčasů, je nejen naivní, ale neuvěřitelně hloupoučká. To bylo možné fakt jen za toho „socíku“, a i tam spíše jen v něčem podobném, jako byl film „Jáchyme, hoď ho do stroje!“, přestože tehdy byl zákoník práce do značné míry nedotknutelnou normou. Na rozdíl ode dneška, kdy jeho existence je pro většinu zaměstnavatelů „úsměvnou epizodou“. Což samozřejmě platí i pro dobu trvání zaměstnání v současnosti. „Za branami stojí tisíce lidí žádajících práci.“.

    No, nerad bych budoucím „dělatelům peněz“ bral iluze. Ale aspoň pro začátek bych jim doporučil přečíst si večer před usnutím třeba tohle – http://www.novarepublika.cz/2014/11/amazon-asocialni-firma-prenasi-do.html
    Možná, že je časem ta naivita opustí.
    Ápropos, a pokud se jim podaří stát se „podnikateli“, pak tím spíše zjistí, co to je, užívat si „přesčasů“. I když vlastně, ony to žádné přesčasy nejsou, že, podnikatel přece nemá pracovní dobu, nebo ano?

    • Strejda Olin napsal:

      Je vidět, že ti (o kterých se tu mluví), zpitomělí výchovou o svobodě a právech, nevědí co říkají. Myslím si ale, že tu moc zobecňujeme. Jednotlici můžou mít prapodivné názory, třeba i takové, že nikdy pracovat nebudou, že nebudou dělat za míň jak 30 tisíc, že nikdy nebudou dělat rukama apod. Člověk toho v životě nakecá a pak je všechno jinak. Viz. třeba Havel. nebo naši politici😦

    • Bavor V. napsal:

      Co se týká podnikatelů, tak tam je to také dáno profesí. Určitě pevnější má majitel obchodu než třeba já. Ale i ten obchodník si spoustu věcí musí udělat „po zavíračce“.

    • kchodl napsal:

      Vy jste to vzal poněkud hákem. Nakonec má být každý, kdo odmítá dřít jako zvíře bez ohledu na platné zákony, například zákoník práce, ztotožněn s cigánem, který vybydluje byt ?

      To jste tím asi nechtěl říci, omlouvám se.

      To víte, že mladí – jako každý – berou jakoukoliv práci, kde si vydělají peníze. Včetně přesčasů. Ale pokud trvají alespoň základně na dodržování zákonů – nevšiml jsem si, že by zaměstnanecké právo oficiálně přestalo platit – hned mají být obviňováni ze socialistických resentimentů ? Které navíc ani nezažili.

      Nebo už zavedli nevolnictví a otrokářství ?

      Jisté je, že dnes je globální konkurence. A naše politické režimy rezignovaly na ochranu trhu a tím nakonec – ve výsledku – na ochraně pracovních a mzdových zvyklostí, dlouhodobě zažitých, na kterých je založena naše společnost. Jsme členem EU a WTO, takže se nemůžeme divit, když továrny se slušnou mzdou zmizí v Číně nebo někde jinde, kde za práci berou desetinu toho co u nás. Což vlastně už není úplně pravda – například maník na lince u Hyundai v Koreji bere 80 tisíc, u nás 25. To už není dáno trhem, ale prostým vydíráním. Zaprodanou vládou, falešnými odbory, nefungující justicí, právním nihilismem.

      Není žádný argument pro to, aby firmy zaměstnávaly mladé za polovinu nebo čtvrtinu mzdy, nutili je do chudoby. Třeba přes podvodný kšeft s pracovními agenturami. Jedinou možností je pak pracovat přes čas nebo mít více zaměstnání.

      Ze „švarc systému“ se mohl stát po*rat, protože to snižovalo vybrané daně. Ale agenturní „zaměstnávání“ okrádá jen pracující, takže to nikoho z vlády vůbec nezajímá.

      Zábavné je, že zároveň se mladým vytýká, že se drží svých rodičů – mamahotel je jedno z oblíbených slov – ale nikdo nevidí, že žebrácké mzdy neumožňují samostatnou existenci. O založení rodiny ani nemluvě.

      Hodně se mluví o minimální mzdě. Ačkoliv jsem pravičák, tak pomatené libertiánské argumenty o nesmyslnosti institutu minimální mzdy prostě neberu. Problém mezd je přímo klasický – pokud nebudou dost velké, není trh pro výrobky – jenže to v době globalizace lokálně neplatí – je možno vyrábět v ČR například auta, které si v ČR nikdo koupit nemůže, protože si na ně nevydělá – prodají se jinde. Kolik zaměstnanců ze Škoda Kvasiny jezdí v novém luxusním Superbu ? Moc jich nebude.

      • kchodl napsal:

        libertariánské.

        • kchodl napsal:

          Co je na slově „libertariánské“ špatně ?
          Kdo to byl, ten minus ? „Priznejse nyc se ty nestane“🙂

          To bych čekal někde na mises.cz nebo tak. Tam každá pochybnost o svatých textech Hayeka, Misese, … vyvolá přímo náboženské šílení.

  13. Rosťa napsal:

    Když budu honit přesčasy, tak možná vydělám víc ( u některých firem toť otázka ) a někdo jiný nebude mít práci. A ten, co nebude mít práci, dostane od státu podporu. Tu částku vytáhne ze mne formou jakýchkoliv daní, popřípadě zvýšenou cenou za cokoliv, co má v rukou stát a je pro mne potřebné. Já nebudu mít čas na rodinu, koníčky a relaxaci, nezaměstnaný bude psychicky upadat a pokud mu bude kolem 50 a víc, tak jeho šance na uplatnění se bude blížit k nule. Výše následného důchodu po létech na ÚP znamená další přežívání, což s plnohodnotným životem nemá nic společného. Něco je blbě.

    • Strejda Olin napsal:

      Zeptejte se, co na práci přesčas, na noční práci a práci o víkendech a svátcích říkají zdravotní sestry. Zrovna dnes jsem s jednou takovou, která dělá v Motole, mluvil. Ptal jsem se jí, jestli by nebylo lepší nedojíždět a najít si klidnější práci sestry v místě. „Ses posral, víš o kolik peněz bych přišla?“.

      • Rosťa napsal:

        Má žena je zdr. sestra. Pro celou rodinu to bylo trauma. Společný víkend nula, Vánoce a jiné svátky jak přes kopírák a výplata tragedie. Po odchodu do důchodu párkrát zaskakovala na obvodu a tam je to za almužnu. Z toho se žít nedá. Takže, jak říkám. Něco je blbě.

        • Petrpavel napsal:

          Má žena taky byla zdravotní sestra. Sálová v nemocnici, nepřetržitý provoz. Taky zbabrané víkendy a prodloužené denní směny ve všední den … podle potřeby. Nejhorší na tom je, že jí to bavilo a o přechodu na jednosměnný režim nechtěla slyšet. A úplně nejhorší bylo to, že i mě bavilo pracovat v nepřetržitém provozu a o přechodu na jednosměnný provoz jsem nechtěl ani slyšet 🙂 . Kupodivu jsme všechno, sebe i své děti, s miniminimální pomocí mé matky, bezproblémově zvládali, dneska nevím jak to bylo možné …
          Už jsme oba okolo deseti let v důchodu, ale snad právě proto že „čas pořád nemáme“ si ho dokážeme užívat k velké spokojenosti. Nebýt té blbé politiky … 😦 .

          • Petrpavel napsal:

            Ještě zbývá dodat, že to pomalé, ale viditelné, utahování ne opasků, ale pracovní vytíženosti až přetíženosti v závislém zaměstnání, jsme na přelomu století ještě zažili v tom „nejlepším“ předdůchodovém věku a nepřeji našim následovníkům nucenou práci do sedmdesátky. Možná ale díky zvyku na jiné pracovní úsilí – konečně dosaženo, sice nedobrovolně, vpravdě stachanovského přístupu zaměstnance – to zvládnou s menší nechutí než my.

            • Rosťa napsal:

              Žena dělala také na sále anesteziologickou sestru asi rok, než tam chytla sérovou žloutenku a s těžce nabouranými játry jsem se leta klepal, jestli přežije. Po jedenácti letech se vrátila do procesu, ale na sál už nemohla. No, je to pryč, takže teď nějakých třicet, čtyřicet let pohodička v důchodě a pak se uvidí😆

            • Petrpavel napsal:

              Byla by to legrace aby se znaly, žena taky anesteziolgická (dodnes trpí chorobnou potřebou čistoty a preciznosti)🙂 , v Motole, pak v Londýnské a nakonec v Podolí.

            • Rosťa napsal:

              Žena pracovala v Brně, takže se asi neznají.

          • Petrpavel napsal:

            Chybička : v nemocnici ne nepřetržitý provoz, ale ranní ve všední dny, občas s příslužbou do rána a pak den volna, a služba víkendu jednou-dvakrát měsíčně SO+NE 48 hod. …

            • Rosťa napsal:

              To je rozdíl oproti nepřetržitému provozu. A dvanáctka buď v sobotu, nebo v neděli. A přetahovat se s položivými lidmi, kteří váží o „něco víc“, než pro ženu povoluje zákoník práce znamená ve stáří záda totálně v háji. To jen tak navejš. Klobouk dolů před děvčaty, které jsou schopny a ochotny tuto práci dělat. Peníze nikde a vděk rovněž tak.

    • Petrpavel napsal:

      Přesně takhle jsem to, jak píšete Rosťo ve své první větě, pociťoval ke konci své pracovní zaměstnanecké činnosti. Nejen přesčasy, ale kladení stále větších a větších nároků na zbývající pracovníky když v jakýchsi vlnách byli mnozí propouštěni, u nás byl pokles zaměstnanců z původních „socialistických“ 3800 na 800 v době mého odchodu do důchodu. Jedni se mohli strhat, pravda za podstatně – ale zdaleka ne adekvátně zvýšení požadovaného výkonu a zodpovědnsoti – se zvyšující výdělky, druzí byli nuceně odejiti. Při jednostrannosti specializace se těžko uplatňovali jinde, ale neznám čísla, nemůžu hodnotit důvěryhodně. Jen na první pohled se mi zdá, že něco bylo-je blbě. Jedni se přetěžují, jiní nemůžou zavadit o práci. A přesto české mzdy v evropském měřítku, však víme …

  14. vonrammstein napsal:

    Rammstein zaměstnanec přesčasy dělá. Při ranní může, ale nemusí, při odpolední občas musí, protože dokud není práce hotová, pracovní doba neskončila. Někdy zase ale končí dřív, než je oficiální konec odpolední. Existují pro to vcelku racionální důvody. A je to placené. A nejde se z toho vyzout.

    • Bavor V. napsal:

      Přiznám se, že tady nechápu „palec dolů“. Připadá mi opravdu jako alergická reakce.

      • Petrpavel napsal:

        Nebyl jsem to já, naopak dal už dřív nahoru, to asi poznáte, ale : proč ta reakce?

        • Bavor V. napsal:

          1. nikde jsem nepsal, že jste to byl vy
          2. každý nesouhlas by měl mít racionální jádro, ale tady nic takového nevidím.
          3. reagoval jsem proto, že sám s tímto komentem souhlasím a proto jsem si toho všiml.

      • vonrammstein napsal:

        Někdo mě prostě nemá rád tak moc, že mi dá minus už prostě jenom proto, že jsem se vyskytl. Přímou reakcí na to byl můj lehce neslušný koment před časem, který jste smazal. Ale nevadí mi ten negativista. Mnohem víc to vypovídá o něm (spíše o ní), než o mně. Já se tím neužírám, to stvoření ano.

    • kchodl napsal:

      Jak vidím – a komentuje to správně Bavor – někomu se nelíbí cokoliv napíšete, bez ohledu, co to je.

      Vzpomněl jsem si, jak jsme nedávno diskutovali pod tím krásným článkem od pana Hudce o zbraních: projevil jste přání, podívat se na nějaké vědecké práce – co jsem také občas dělal ve zbrojařství. Tak bohužel Vám nemohu poslat přímo nějaké své věci – je to firemní IP a navíc v nějakém režimu utajení – ale bylo to zhruba v intencích jako je sborník z této zbranařské vědecké konference:
      http://www.ciar.org/ttk/mbt/papers/symp_19/

      Dělal jsem kromě jiného hodně s těmi „hydrokódy“, tedy simulace pro návrhy a testy. A, jak jsem už myslím psal, z obou stran – munici i pancíře.

      • vonrammstein napsal:

        Velice děkuji! Juž mám uložíno k pozdějšímu prostudování.

  15. Rudolf Knopp napsal:

    Toto téma je tak široké a nekonečné,že dopátrat se kde je příčina není možné. Jsou obrovske třídní rozdíly a mezi mladými to funguje, a z je z toho na blití.
    11 ti letá slečna má narozeniny a tak ji doma uspořádají party…lampiony, hudba, dortíky , samosebou šampíčko /zatím jenom rychlé špunty/ možná přijde i kouzelník. Spolužáci a spolužačky. ..ale pozor…jen někteří. Proto že slečny si řeknou, koho pozvat.
    -tuhle ne, viděla s, jakej má mobil? A džíny od Vietnamce? Říkají jim ..socky. .
    Zkrátka se kastují už od mala..Mají svou kreditku a ve školním automatu si koupí chipsy a colu a občas něco pro socku s naučnou okazalostí upustí. Samosřejmě za třeba odnos tašky, nebo jen za kus přízňĕ. ..hrůza co?
    A taky se Samosřejmě lépe učí. .Paní učitelky je o klasifikací lépe než socky. .Tatínek možná škole něco odhodí..
    A taky nevĕdi a vědět nebudu co je brigáda, nebo práei vůbec. .Budou studovat…nejlépe v zahraničí. Třeba do třiceti. .proč ne?
    Není to vlastně názor, co jsem tu napsal. Jen takového hořkého zamyšleni. .
    Dik.

    • Petrpavel napsal:

      Přečetl jsem už dřív, řekl si, ano, ale není to přesně k tématu. Proč se teď vracím? Myslím, že právě toto je ono kruciální téma nastupující generace.
      Ne přesčasy. Někoho baví jenom jeho práce a ten pracuje přesčas klidně i zadarmo, pro někoho je to jenom zdroj pro vydělání peněz a ten váží zda mu nějaká koruna navíc, někdy ani to ne, za to stojí, někdo nepracuje vůbec a neví co je to přesčas. Tady to dělítko neprobíhá.
      Je jinde.
      První v tom, že je velký rozdíl v hodnocení té které práce, ono známé otevření příjmových nůžek. A není podle společenské potřebnosti práce. Je o nastavení kategorií, převzaté z „vyspělejších“ buržoasních demokracií, chtělo by se říci přesněji tříd, předem. Že si každý může vybrat podle svého? Nemůže. Z praktických důvodů které netřeba vysvětlovat (nemůžeme mít 100 % občanů např. advokáty nebo ministry nebo rentiéry).
      Druhý, ještě podstatnější, zmiňuje právě p. Knopp. Výchozí pozice determinující přístup každého jednotlivce k práci jako takové. Odmala. Se všemi důsledky pro něho i pro jeho okolí.

    • Strejda Olin napsal:

      Možná právě proto, pane Knopp, bývá často hněv, nahromaděný za léta ponižování, pohrdání a urážení, tak velký a snadno se při vzpouře nebo revoluci a následně po ní zvrhne v krutosti páchané na dřívějších utlačovatelích a mocných. Tak tomu mohlo být i po Únoru 48, kdy hodně lidí nezvládlo touhu po pomstě a odplatě. Možná i proto docházelo na vesnicích k nepěkným věcem (chcete-li zločinům a bezpráví). Nevěřím v to, že mezi majetnými sedláky a statkáři, kteří se vesměs chovali k chudákům přezíravě a často hůř než k vlastnímu dobytku a bezzemky, čeledíny, děvečkami a ostatní chudinou, vládl mír a pohoda. Najednou se doba změnila, bohatí sedláci ztratili ekonomickou moc, jejich slovo již nebylo zákonem a nahromaděná zlost bezmocných se projevila a bohužel, když se kácel les, létaly i třísky. To není omlouvání zločinů, ale vždy při souzení historie je nutné konkrétní dobu pochopit ve všech souvislostech. Jak jsem už několikrát napsal – neomlouvám a než odsoudím, snažím se pochopit.

      • strejda napsal:

        Není to omlouvání, je to vysvětlování, ze kterého vychází i závažné poučení, jak se tomu vyhnout.
        Někdy to ale spíš vypadá na zeď a hrách.

  16. Karamela napsal:

    V dnešní diskusi jsem rozdala snad 30 zdvižených palců – snad s každým druhým příspěvek jsem musela souhlasit. Mluvíte mi z duše – ó děkuji🙂

  17. čtenář napsal:

    Já ty jejich požadavky chápu,pro 25letého dnes není nic veselého tušit že se ani nedožije důchodu,tak proč ještě dělat přesčasy,
    Jejich požadavky podporuji,přeji jim ať najdou ještě toho zaměstnavatele,který splní jejich přání.

    • Karamela napsal:

      Ano i vám jsem musela přidat další palec

      • blbíš napsal:

        . . . no vidíte, to mi nedošlo . . . moje nejmladší vnučka půjde do důchodu, to jí bude dost přes sedmdesátku. Hned ty přesčasy jsou vidět v jiném světle, žejo? Brrrrr, ani domyslet! Ale asi budu mít trochu pravdy i já, když tvrdím, že v některých profesích se ten čas nedá počítat píchačkami!

  18. tata napsal:

    Vážení

    Zajímavé věci vyplynuli sté pokračující diskuze.Jedno moto zde padlo, Někde JE CHYBA.
    Samozřejmě je a vždy bude každý člověk má jiné představy,vědomosti a schopnosti……to se nedá skloubit aby ta chyba nebyla.Podle toho bude hodnotit svůj přístup.Jestli má materiální přístup k životu na 80 procent to vypěstuje v dětech.

    teď reakce

    BLBÍŠ………přesto nadzvednu tatu i jiné

    Proč by jste mi nadzvedl,že je část politiků vyloženě blbá a zaměňuje týraní což je nepřípustné,za normálně potřebné výchovné prostředky.KAŽDÉ Ditě je jiné a sami rodiče mají jen právo rozhodnout co na jejich děti platí samozřejmě s hranicí aby to nebylo týrání.TEN zákon totiž muže znamenat hodně neštěstí děti máji bujnou fantazii a umí byt i pěkně zákeřné.VĚTŠÍ BLBOST NEŽ prosazení tohoto si neumím představit.

    téma brigády……podle mě je jedno jestli brigáda nebo přesčas……….oboje VÁM veme vaše osobní volno……..tudíž jen slovíčkaření………vy jímka jen brigáda jako koníček,zadarmo v zajmu vašeho uspokojení,jakmile je brigáda v zajmu přivydělání je to přesčas

    PETR……No jo, křupan ze vsi…………….slon v porcelánu

    Lex napsal:
    11.3.2015 v 21:03……….palec hore

    Strejda Olin napsal:
    11.3.2015 v 21:32…………….toto dobře doplňuje LEXOVO

    kchodl napsal:
    12.3.2015 v 00:44………..ZAJÍMAVÉ………..TROCHU SE PERE vaše přiznané pravičáctví s tím co píšete………….nerozvadím jiná debata

    Rudolf Knopp napsal:
    12.3.2015 v 04:44……………..do kamene tesat……….zde je jedna z hlavních přičiň……..rozvírajících se nůžek………….Nejde o to závidět bohatství………..ale že ty lidé často považují ty mravence za póvl a dost často jim ty mravenci k tomu pomohli velkým procentem…….co je horší že to naučí děti a tak je geometrická řada………..ten třídní boj se prohlubuje………..protože u těch mravenců dost často bývá opak……….nekritická závist.

    UŽ JSEM PSAL jinde základ je že společnost svou vymožeností poskytuje že lidi nevědí co roupy dělat…….MATERIÁLNÍ přístup je většinou kladen nad morální přistup .Je to paradox vlastně pokrok pomáhá ale je i sebezničující…………příklad co tím myslím………..jestli není výběr nemůžou byt takové rozdíli………..zákonitě ty co mají na vše považují dost často ty druhé za méně cenné a opak ty druzí jim dost často závidí.

    ČÍM JE SPOLEČNOST VYSPĚLEJŠÍ TÍM VÍC TENTO PROBLÉM ROSTE.

    Muže se zmírnit aby se v co největší míře dodržovali zákony aby příjmy byli za práci a šikovnost….nikoliv za okrádaní……….bohužel u nás se o tom nedá hovořit……….Mnoho zákonu mě osobně připadá že je sestavují,a vyhlašují pravě pro šibali………napři.institut exekucí……..

    To zákonitě má dopad na společnost……….Není možno vytvořit dokonalou společnost,jen se jí přiblížit ……..trend u nás my se jí vzdalujeme

    • bllbíš napsal:

      …copak prosazení do zákona, tato, to je to nejmenší, ale aplikace a jeho vymáhání! Nečtete kam to už dotáhli Norové? Ti jsou teď ve fázi, že Vámi popsaná výchova by byla oceněna nějaký čas posezením za katrem…

    • Strejda Olin napsal:

      Dvě poznámky:
      Vždy se jaksi vycházelo z toho, že každý rodič své dítě miluje a chrání, nikdy by mu neublížil a chce pro něj jen to nejlepší. Dobré chování a skutky se moc neodměňovaly, to se pokládalo za samozřejmé. Naopak trestána byla neslušnost, nezdvořilost, neúcta, neukázněnost, krádež, poškození cizího majetku apod. Trestem bylo napomenutí, okřiknutí, vynadání, domácí vězení (pro mě strašný trest), zákaz toho či onoho, pohlavek nebo pár na prdel (dle nátury a závažnosti) dlaní, vařečkou, rákoskou, řemenem nebo vším, co měl otec po ruce. Tyto exekuce měly mnoho forem, ale já si nepamatuji nikoho ze spolužáků nebo ze sousedství, že by se jednalo o týrání. Mezi námi, zmalovaný zadek byl lepší, než půlhodinové kázání s domácím zarachem navrch. Nemám rád moralistické kecy o fyzickém trestání dětí. Jsem v tomto konzervativní. Nechme to na rodičích. Namísto neustálé a stupňující se buzerace státu a slídění všelijakých spolků a sdružení v domácnostech občanů dbejme na výchovu dětí a mládeže ke slušnosti a správnému chování. Ve školách, osvětou, ve filmech, v televizi, na veřejnosti, osobním příkladem. Všude kolem vidíme násilí, brutalitu, vraždy a mrtvoly s hrůznými detaily, hemží se to psychopaty, sadisty, sériovými vrahy. Veřejně se nadává na prezidenta republiky, politici, kteří by měli jít příkladem podvádějí a kradou. Celebrity ze světa showbyznysu se chovají a mluví otřesně, kolektivismus je potlačován, vyzdvihuje se sobectví a egoismus. Přirozený lidský cit a sounáležitost jsou nahrazovány falešným dobrodiním a okázalou charitou. Dětem jsou vštěpovány jen jejich práva a svobody bez povinností a odpovědnosti. Výchova k morálce není vidět, zato chování jako zvěř v džungli potkáme na každém kroku.

      Brigáda je dvojí – jako přivýdělek a jako dobrovolná práce pro souseda, obec, společnost. Kdysi se pořádaly známé Akce Z, při kterých občané budovali vodovody, stavěli školky, obchody, sportoviště, kulturní domy, zvelebovali své bydliště a okolí, pomáhali v zemědělství, v lese. My jsme mívali na sídlišti brigády při úklidu, úpravě okolí domů ap. Pomáhali jsme při úklidu školy a školky. To přece nebylo nic špatného. Zprofanovali to zase jen lidé. Tak se takové akce pro jistotu dnes nedělají vůbec. Namísto toho, aby se to dělalo správně. Zrovna takové dobrovolné brigády by byly dobrým příkladem našim dětem.

    • kchodl napsal:

      Táto, pravičáctví se často zaměňuje s asociálností, zatímco levičáství se sociálností.
      Přitom to není vůbec pravda, levice nebo pravice, bývá to prašť jako uhoď. Levice s tímto omylem ovšem všude propagandisticky operuje.

      Ono je to složité. Stejně se dá říci, že vrcholem egoismu je altruismus, ovšem vhodně směrovaný. Protože v běhu na dlouhou trať to všem dárcům slouží k jejich egoistickým cílům, v delší perspektivě.

      Nedá se všechno prostě jednoduše škatulkovat. Byl Baťa pravičák ? Jistě. Přitom byl hluboce sociální. Takových příkladů je plno, samozřejmě i z druhé strany, mohl bych najít mnoho asociálních levičáků.

      Jedna věc jsou kecy, druhá věc pak výsledek.

      Stačí se podívat třeba na – často dnes nostalgicky téměř opěvovaný – československý socialismus a srovnat to s německým kapitalismem pod kontrolou pravicové CSU. A zjistíte, že ve skutečnosti – a v konečném výsledku – byli ti němečtí pravičáci mnohem sociálnější než celý socialismus a jeho extrémní komunistická levice.

      • Strejda Olin napsal:

        Pochopil jsem, co jste myslel tím egoismem v souvislosti s altruismem, ale je-li egoismus opakem altruismu, pak je nesmysl, že by byl jeho vrcholem. Spíš bych řekl, že spolu souvisí egoismus a filantropie. To Spencer ze špatné premisy vyvodil, že altruismus je skrytý a neupřímný agoismus.
        Rozdíl mezi altruismem i filantropií je podstatný. V osobnostních zdrojích, v motivaci k takovému jednání. Výsledek je však podobný nebo stejný – bohulibý, záslužný a potřebný.

        • kchodl napsal:

          Jj. Jak se říká: nezáleží na tom, je-li kočka bílá nebo černá, hlavně že chytá myši.

      • Nápoj napsal:

        Já už ani nevím, co vlastně slova levice a pravice znamenají. Zdá se mi, že v dnešní době je politické prostředí velmi dynamické a jednotlivé proudy volně přecházejí mezi pravicí a levicí. Co je jednou pravicové, je za pár let v jiné situaci levicové, a naopak.

        • Strejda Olin napsal:

          Ano, je to tak. Možná je to tím, že skutečná levice ani pravice neexistuje. Tato vyhraněnost byla uměle odstraněna různými nálepkami jako extrémismus a nahrazena rozplizlými politickými kočkopsy. Mizí pojmy jako strana, dělník, pracující, buržoazie, vykořisťování, neokolonialismus, chudina, třídy, imperialismus a také pravice a levice. To je skutečný třídní boj a momentálně v něm vítězí reální buržoazní imperialisté. Mazané a prefíkané. Qui bono?

      • tata napsal:

        kchodl napsal:
        12.3.2015 v 13:05

        mohl bych oponovat v mnoha směrech ale to necháme na jindy,,,,jen jedno vypíchnu.

        A zjistíte, že ve skutečnosti – a v konečném výsledku – byli ti němečtí pravičáci mnohem sociálnější než celý socialismus a jeho extrémní komunistická levice.

        PROČ MYSLÍTE………zde narazíme na mantinel………je to ten uhel pohledu……….Hodně tam hraje role že konkretně Německo byla výkladní skříň kapitalismu……..po pádu jsou v celém kapitalistickém světě odbourany ty soc. vymoženosti důvod že na ně není…….ne pane už nemusejí soutěžit ,už nemají protiváhu.

        Druhá věc byla že kapitalistický svět je založen na pozlátku až v něm žijete a nejste vyvolen poznáte ty stinné stránky.Stim se těžko soupeří ideou.TEN SOCIALISMUS je založen na ideálech……..za prvé to vykonávali lidi co ty idea li neměli tudíž lhali,oni nemohli maskovat tím pozlátkem,tak museli ty lží potírat kriminálem lidí co na ty lži poukazovali.
        Přesto bych s vaničkou nevyléval i dítě………bylo tam plno věci,co si začínám vážit až teď.

        A zjistíte, že ve skutečnosti – a v konečném výsledku – byli ti němečtí pravičáci mnohem sociálnější než celý socialismus a jeho extrémní komunistická levice.

        nesouhlasím a vidím to jinak……….ten konečný důsledek, ale to by bylo na jinou debatu a hodně složitou,samozřejmě hodně poškozenou těma kriminali co má ta idea na triku.
        ALE dám jedno,víte on ALIENDE CHTĚL TU IDEOU BEZ TĚCH kriminálu…….vidíte utopili to v krvi,mnozí pravičáci mu tleskají,nebo prohlašují MAŠINY ZA HRDINY……..Ono to je mnohem složitější………..a nepopírám že pro mě je nepřijatelné 50 léta,ale ten pohled není tak jednostranný jak jste to podal v té větě.

        • Strejda Olin napsal:

          Za 40 let „komunismu“ v Československu bylo různým způsobem, od vězení a emigraci až po smrt, postiženo půl milionu lidí, což představuje 3,3% populace. I kdyby to byl jen jedinný člověk, je to odsouzeníhodné, zavrženíhodné a nezákonné. Já se kvůli tomu ale bičovat nebudu, ale budu hledat poučení.
          Také to nesvědčí o špatnosti socialismu a komunismu. Protože s takovým pohledem bychom museli odsoudit a považovat za nepřijatelné nejen kapitalismus a demokracii, ale i náboženství a církve. Protože všechny režimy, ideologie a víry mají za dobu své existence ruce potřísněné krví. Všechny v nějaké době upevňovaly (a stále upevňují) svoji moc „ohněm a mečem“ a nelidsky, nezákonně a bezbožně se vypořádávaly se svými skutečnými nebo domnělými nepřáteli.

          • kchodl napsal:

            Souhlas. Hodně se teď mluví třeba o ukrajinském „holodomoru“, ale když se kouknete, tak třeba v USA na konci 20. let v době „rozorávání mezí“, tedy zcelování farem a nástupu zemědělské velkovýroby (současně k tomu nastalo období „prašných bouří“, které tam je jednou za sto let) zemřelo hlady a útrapami na cestách 8-15 milionů lidí. Přesný počet dávají historici dohromady dodnes.

            A zatímco o zločinech Stalina a sovětského režimu na Ukrajině se píše pořád, o zločinech amerického kapitalismu v těch „obilných státech“ USA nikdo ani necekne. Přitom to byla genocida, včetně hromadného střílení utečenců armádou a policií, vraždění ve velkém hlady a zbraněmi, se státní účastí.

            Píše o tom Steinbeck v „Hroznech hněvu“ – a to zdaleka otevřeně nepopsal, co se tam dělo za strašné hrůzy. Dokladů a svědectví o tom je přitom spousta. Ale je to tabu téma.

            A takových věcí je nepočítaně.

            • Nápoj napsal:

              Že by tedy byla pravdivá teorie, že Rusko je v očích západní veřejnosti vykreslováno jako apriori barbarská a krutá země? Že by krutosti byli i v jiných zemích?

            • kchodl napsal:

              Nápoj:
              Zřejmě to tak bude, „Velký Satan“ (jak se říká USA např. v Íránu a jinde), „Říše zla“ (to víme, to je SSSR, nyní Rusko), … si mohou v mnohém podat ruce, i když přísně vzato, na mrtvoly jednoznačně vedou USA – myšleno ve 20. století, Indiány vynecháme.

              S těmi americkými událostmi se to táhlo asi 10 let, začalo to nástupem spalovacích motorů a traktorů, prvními velkými zemědělskými stroji. S prvními „harvestery“, ve 20. letech. Malé rodinné farmy začaly krachovat s pádem cen kukuřice a pšenice, s růstem cen hnojiv a různými manipulacemi s cenami, kterými se zemědělské koncerny (měli tam mnoho Babišů) snažily vyhnat malopěstitele a zcelit pozemky. Začaly krachovat malé výpomocné zemědělské a osivové banky.

              Místo rudých komisařů (jako na Ukrajině o pár let později) zabavovali rodinám poslední zásoby kukuřice a pšenice exekutoři. Následovala smrt hladem, vraždy, sebevraždy. Na pochod se daly desítky milionů lidí. Byly to hladové bouře, potlačené a decimované ve velkém rozsahu policií a soukromými žoldáky těch zemědělských a bankovních zbohatlíků. Mafie v akci. A když už tam skoro nikdo nezbyl, udeřily prachové bouře – dust bowl, tedy prachová pánev, tomu říkali.

              Jsou tam na těch „velkých planinách“ takové cyklické větry, s periodou sto nebo více let – a ti noví majitelé zemědělské půdy zcelili pozemky, vykáceli hraniční lesy a hájky, rozorali meze. Výsledkem byla katastrofa, protože vítr zvedl ohromná množství prachu, to se hnalo jako prachové bouře celou krajinou. A zničilo to zbytek malých farem, které dosud odolávaly. V průběhu celého procesu zahynulo či předčasně zemřelo na útrapy oněch 8-15 milionů lidí. Většinou Američané (oficiální mediálně schválení vykladači pravdy) uvádějí ta čísla izolovaně, rok po roku, aby to nikoho nešokovalo – takže třeba v etapě „velkého stěhování“ se lze dočíst o 0,5 milionu rodin bez domova, což bývá opět zatemněno tím, že v odvozených pramenech a novinách se rodiny změni v jednotlivé bezdomovce – pak se píše o 0,5 milionu bezdomovců; jelikož rodiny byly velké a třígenerační, skutečné číslo se blížilo 3-5 milionům. Oficiální historie je zkrátka „poněkud nepřesná“ (myslím, že kdyby hitlerčíci vyhráli válku, také by se o nějakých židech už moc nemluvilo). Do toho přišla Velká hospodářská krize.

              Zbývá dodat, že podobnou pitomost s rozoráním velkých planin – v Rusku se tomu říká celiny – udělali za Chruščova a mělo to naprosto stejně katastrofální výsledky, samozřejmě až na ten počet mrtvých, sovětčíci se o lidi kupodivu postarali slušně, ale krajinu zdevastovali jaksepatří.

            • Strejda Olin napsal:

              Kchodle, pěkný exkurz. Díky!

          • Strejda Olin napsal:

            Tady je to už pasé, ale přesto doplním – Mccarthismus v 50. letech v USA:
            – 2 popravy
            – 2 vraždy ve vězení
            – 3 politické vraždy
            – 6 úmrtí po obvinění
            – 15 sebevražd
            – 11 500 propuštění z práce
            – 12 000 demisí ve státní službě
            – 300 filmových umělců na černé listině
            – 145 zatčených pro komunismus
            – několik desítek exulantů
            – několik milionů prověřovaných pro neamerickou činnost
            (zdroj: blog B. Olšer)

  19. bllbíš napsal:

    Prosím, byl bych rád, kdyby si někdo znalý poměrů přečetl ten můj odkaz shora o tom čtyřiciletém prokurátorovi (dávám znova):
    http://www.novinky.cz/krimi/363726-zalobce-na-pripad-sedm-let-nesahl-vysetrovana-zena-mezitim-zemrela.html
    a pokud sním, ať mě štípne! Prostě nemohu pochopit, že něco takového je vůbec v nějakém zaměstnání možné. Vždyť ten maník přece nechodil 10, ale spíš 16 let do luftu, bez jakékoli návaznosti na svět. Nebo je to běžné? Pak se divte, že např. nemocniční sestry jsou kde jsou.

    • bllbíš napsal:

      čtyřicetiletém

    • tata napsal:

      CO na ten odkaz říci,Lidé v určitém postavení,jsou nepostižitelní.Úplně zřejmé věci nestačí,musí to přejít do úplné absurdity aby na to dojeli.Zářnej příklad je třeba VONDRA……….To je učebnicový příklad………..on jako ministr řekne že o ničem nevěděl nic nepodpisoval……..i kdyby to byla pravda jen to stačí aby už nikdy žádnou funkci nemohl vykonávat.

      Na to je jedno slovo zodpovědnost……………Bohužel každý spekuluje jak jsou špatně honorovaný……….ale jen v mizivém procentu nesou následky.Je to naprosto jednoduché výkon funkce ,A POVOLÁNÍ..by měl obnášet co ta zodpovědnost obnáší..rozhoduješ o milionech bereš k tomu peníze ale běda když pochybíš poneseš riziko ohodnocené i výše tvým příjmem……Což je běžné ve fabrikách na dělnické pozici……..zmetek často musí platit………ovšem čím výše ,toto pravidlo malo kdy platí.

      • Strejda Olin napsal:

        Pak je více jak 50% voličů debilních, protože jen debil může stále dokola již 25 let volit za své zástupce takové zločince a darebáky. Je to s těmi voliči ještě horší, protože ani debil nešahá opakovaně na rozžhavená kamna. Kdo se nechce bránit, ať drží hubu a krok, zaslouží si opovržení, neúctu a porobení. To platí jak pro občana, tak pro národ i stát.

  20. blbíš napsal:

    – prosil jsem znalce poměrů v justici, protože jsem s ní přišel do styku jen 2x v životě, takže vím kulovaný, jak to tam chodí a těšil jsem se, že mi někdo aspoň odpoví jako svého času jistý ministr Novák“…víš vůbec co je to NEZÁVISLOST a jak chceš srovnávat práci sestry, učitele, doktora, svářeče s prací prokurátora, soudce a další ble ble. Pak bych měl jasno a spokojeně bych třeba i usnul. Každý výkres svého podřízeného jsem musel podepsat v rozpisce, zdůrazňuji KAŽDÝ a pokud byl problém, hned jsem byl volán k té podepsané zodpovědnosti !!! Proto nemohu pochopit, JAK někde může být zaměstnaný jedinec, o jehož pracovní činnosti JEHO NADŘÍZENÝ může po 10-16 letech (!!!) JEHO USILOVNÉ PRÁCE (!!!) prohlásil to, co ten Slepička! A jak se zdá, nikoho tady to nezajímá, že z eráru byl placen tak, že ty vaše sestry v nemocnicích by. . . No nic, pozeptám se někde jinde.

  21. Witch napsal:

    Jeden můj potomek je ve státních službách, tam se ho nikdo neptá a dělá jak mourovatej. Další je hlídací pes ajťák, bere si s sebou služební noťas skoro všude, protože nadálku leccos spraví. A další se ve firmě se zahraničním majitelem každý rok vydává na cestu plánů, jak se zlepšit a jaká školení by rád. Není problém na havárku přijet a dělat, až se z nich kouří, přičemž šéf objedná třeba grilovaná kuřata na sváču, přesčasy jsou hodně dobře placené, za plně odpracované čtvrtletí, pololetí, rok jsou vyhlašované další odměny. V tomhle podniku je spíš trdlo, kdo se nesnaží. Já zase mám příplatek za vedení, takže 150 hodin ročně navíc není žádné číslo, náhradní volno jen výjimečně, práce doma samozřejmě propadá bez náhrady, ale zase: o něco tu jde a i ty mladé kolegyně se snaží. Přesčasy u nás nejdou, jen občasná hromada služeb, za které si časem berou volno, ale i v tom svém osobním jsou schopny bez odměny dělat něco navíc. Třeba doprovod a podobně.

Komentáře nejsou povoleny.