Tenhle text jsem si psal tak nějak sám pro sebe. A pro vnuky. Vůbec jsem ho nechtěl publikovat a vlastně jsem chtěl a chci zdejší hodovní síň pana Bavora na čas opustit z důvodů, které jsem panu domácímu vysvětil.
Ale ta šílená střílečka v Uherském Brodě mě přivedla k tomu, že se chci se zdejšími návštěvníky o něco podělit a hlavně se jich zeptat na názor.
Občas tu v diskusi narazím na střelecké fanoušky (třeba kchodla a von rammsteina) a napíšeme si tu něco o zbraních. Oni jsou aktuálně daleko větší odborníci než já. Ale co zbraně a děti? Patří jim do rukou? Názory budou jistě různé, jsem zvědav.
Promiňte následující dlouhý úvod, ale jinak to nejde. (Zn.: „Není krátkých historek“)
Můj otec byl vojákem z povolání a čistě amatérsky se v 50. a 60. letech minulého století věnoval sportovní střelbě. Z toho celkem logicky vyplývá, že si ani nemohu vzpomenout, kdy jsem držel zbraň v ruce poprvé – bylo to někdy v hodně raném dětství, v šeru zcela zasutých vzpomínek. Střílet jsem začal už někdy v předškolním věku, ale to jistě nelze nazvat skutečnou střelbou, spíš jsem si jen tak „vystřelil“. Nicméně zbraně byly součástí mého dětského světa. První vzduchovku jsem dostal v šesti letech, dřív než jsem šel prvně do školy.
Systematicky jsem se začal sportovní střelbě z pistole věnovat někdy kolem 12/13 let ve Svazarmu. Pro znalce – disciplina sportovní pistole 30 + 30, pistole Champion 0.22 long rifle, později ruský Margolin stejné ráže (lidově zvaný „margolina“). Výkony postupně tak někde kolem 530 bodů, takže žádný zázrak – inu dítě….. Měli jsme to doma někdy veselé. Když například tatínkovi došly takové kovové šteftíky o průměru 6 mm a délce cca 2 cm pro sestavování nového nábytku Universal, bez váhání jsme vzali náboje 0.22 long rifle, trochu jim do otvorů v nábytku pomohli poklepáním kladívkem na olověnou kulku a mohli jsme nábytek sestavit. Maminka na to přišla až za pár let, když jsme malovali a ….. nu, nadšená nebyla.
Jako v hollywoodském filmu jsem si připadal, když jsem přišel v šestnácti letech zkusit štěstí do Střediska vrcholového sportu Dukla Plzeň v plzeňských Lobzích. Že byla a je lobezská střelnice mekkou československých/českých střelců je třeba sdělit jen těm, kdo o sportovní střelbě nikdy neslyšeli. Jako na svatý obrázek jsem koukal na živou pistolářskou legendu mjr. Ladislava Faltu, který byl šéftrenérem pistolářů. Ten mě předal do rukou rtm. Milana Hyky, aby vyzkoušel, zda něco umím a hodil bych se do dukláckého juniorského týmu. Za půl hodinky jsme se vrátili ze stavu (tak se říkalo /říká?/ přímo tomu místu, kde se střílí) a Milan (za pár dní jsme si tykali) konstatoval (slyším to jako dnes): „Jó, ten bude dobrej. Někdo ho naučil pár špatných návyků, ale to ho rychle odnaučíme.“
Tak jsem se ocitl ve střeleckém ráji. O „špatných návycích“, dílem to mého otce, jsem se doma nezmiňoval, jen jsem zářil nadšením.
Za pár dnů jsem se tedy dostavil na střelnici znovu a vyfasoval (jen odborník ocení, jak euforický stav to ve mně muselo navodit) pro disciplinu sportovní pistole 30 + 30 a standardní pistole 3 x 20 fungl novou švýcarskou Hammerli model 208, fungl nového Walthera OSP pro olympijskou rychlopalbu, ojetého TOZe pro disciplinu libovolná pistole a, jak řekl mjr. Falta, „jen na takové postřelování“ revolver ZKR 551 ráže 0.38 speciál pro disciplinu velkorážní revolver – byla to také „ojetina“, ale po Kudrnovi, který s ním vyhrál mistrovství světa v roce 1957 jako člen týmu Dukly. V soutěži jednotlivců byl druhý. On měl ty revolvery dva – jeden měl výrobní číslo 0001 a je v muzeu, druhý s číslem 0009 byl ten „můj“.
Cenou za všechnu tu nádheru bylo konstatování, že si musím vybrat – buď dlouhé vlasy na ramena, nebo členství v Dukle. Tak jsem vlasy do druhého dne shodil.
Vlastně jsem zapomněl na vzduchovou pistoli šíleného názvu Feinwerkbau pro tehdy úplně novou disciplinu vzduchová pistole na 40 ran. Měla natahovací páku pro stlačení vzduchového pístu podél po levé straně a zvláštností bylo, že měla „zákluz“. Za skutečně jen pár týdnů jsem s ní jel na mistrovství republiky a v kategorii juniorů (do 20 let) jsem celý rozklepaný skončil osmý.
Promiňte, ještě jednou prosím, ten obsáhlý důvod, ale pro vyznění toho důležitého byl nezbytný.
Začaly mi totiž časy: ráno škola – odpoledne střelnice – večer domů. Ne že bych střílel úplně každý den, ale v duklácké partě jsme absolvovali i nějakou fyzickou přípravu, hráli nohejbal a vymýšleli nejrůznější možnosti jak ještě lépe zbraň, především pažbu, upravit. Klukovský ráj.
Jenže jak každý střelec ví, součástí tréninku je i tzv. „suchá střelba“. To je jako byste stříleli, ale bez nábojů. Dobře se tak odhalují chyby především při spouštění. A navíc, protože především olympijská rychlopalba je postavena na vybudování tzv. dynamického stereotypu, musí se zbraň vlastně stát jakoby prodlouženou součástí vaší paže, vlastní kus těla. Nepustil jsem tedy své zbraně z ruky ani večer. Z toho vyplývalo, že zbraně se mnou putovaly (často včetně munice) večer ze střelnice domů, ráno pak z domova do školy a ze školy odpoledne na střelnici. Což se stalo veřejným tajemstvím – věděli to spolužáci (chtěli se podívat a „na sucho“ vyzkoušet – především ZKR je oslnil), věděli to kantoři, především třídní Petr Ptáček, a věděl to i ředitel průmyslovky pan inženýr Foman. Tak to pokračovalo od prvního ročníku (kdy jsem ještě ani zdaleka nebyl plnoletý) až do maturity.
Nikoho nikdy ani nenapadlo, že se snad děje něco nepatřičného a že by se snad mohlo přihodit nějaké neštěstí. Členy našeho dukláckého juniorského týmu byli se mnou ještě dva vrstevníci civilové (ostatní byli vojáci základní služby) a ti na tom byli podobně. A „konkurenti“ (ale kámoši) z policejní Rudé hvězdy na tom byli podobně. Nepamatuji, že by někdy došlo k nějakému maléru, i když jsme vystříleli statisíce, a dohromady spíše milióny nábojů.
A tak si kladu otázku – co by se stalo dnes, kdyby sedmnáctiletý kluk přišel do školy s pistolí v tašce? Jaké policejní manévry by nastaly? Evakuace? Zásahovka? Černé kukly? Vždyť jsme nebyli ani tak staří, jako teď můj nejstarší vnuk Honza….
Proč se tenkrát nikdo nebál, a dnes jsou všichni podělaní? A stejně to není nic platné… Možná je to tím, že začínáme vychovávat děti jako v Norsku vychovali Anderse Behringa Breivika – jinak než kdysi nás. Ten se po takové výchově nějak doopravdy nasral …
Možná je to něčím úplně jiným, co já vím.
———————————————————————————————————-
Dvě poznámky pod čarou:
- Omlouvám se za tu sebeprezentaci na fotografiích, ale řekl jsem si, že vás muzeální obrázky mohou pobavit. A není to o mně, ale o zbraních.
Asi tak rok 1961. Samopal vz.24/26
2. Asi tak rok 1968. Něco pro von rammsteina – P 08 Parabellum, Made in
Swiss 1916
3. Asi tak rok 1971. Taky pro rytíře – ZKR 551
- Takhle vypadal stav na olympijskou rychlopalbu. V ruce držím Hammerli
210, kterou jsem zkoušel. Ale kam se hrabala na mého Walthera OSP!
5. Tak to je Walther OSP. Všimněte si, že střelci sahal tehdy svět přesně po
kotníky.
6. V dospělejším věku jsem vedle ke střelbě svého synovce. Bylo to dobře?
- Discipliny (za časů mého mládí, tedy někdy z poloviny minulého století):
Sportovní pistole 30 + 30
Střílelo se malorážní pistolí (0.22 long rifle), jednorannou, automatickou nebo revolverem na vzdálenost 25 metrů.
30 ran do kruhového terče v šesti sériích po pěti ranách, každá série v limitu 6 minut.
30 ran na otočnou figuru člověka, vysokou 170 cm s oválnou desítkou v prostoru na rozhraní prsní kosti a žaludku. Figura stála ke střelci bokem a v pravidelných intervalech se otočila ke střelci na 3 vteřiny čelem pro jeden výstřel. Šest sérií po pěti ranách.
Velkorážní revolver 30 + 30
Střílelo se automatickou pistolí nebo revolverem ráže max. 0.38 na vzdálenost 25 metrů ve stejném režimu, jako disciplina sportovní pistole.
Standardní pistole 3 x 20
Střílelo se malorážní automatickou pistolí (0.22 long rifle) na vzdálenost 25 metrů na kruhový terč. První část v podobě 4 sérií po pěti ranách, každá série v limitu tuším (paměť?) 150 vteřin. Druhá část – 4 série po pěti ranách, každá série v limitu 20 vteřin. Poslední třetí část – 4 série po pěti ranách, každá série v limitu 10 vteřin.
Libovolná pistole
Střílelo se jednorannou pistolí 60 ran na kruhový terč na vzdálenost 50 metrů v časovém limitu 150 minut
Rychlopalba na olympijské siluety
(Název je trochu paradoxní, vzhledem k mírové olympijské myšlence)
Střílelo se automatickou pistolí ráže 0.22 short na vzdálenost 25 metrů. Závod byl rozdělen na dvě stejné poloviny.
Každá polovina se skládala ze tří částí.
1. Dvě pětiranné série na pět otočných figur (identických jako u sportovní pistole a velkorážního revolveru) v řadě vedle sebe. Každá pětiranná série za osm sekund (na všech pět figur najednou)
2. Identicky dvě pětiranné série á šest sekund na pět figur.
3. Identicky dvě pětiranné série á čtyři sekundy na pět figur.
Celý závod (60 ran) trval 72 sekund čistého času.
Moje nejoblíbenější disciplina. Vlastně jsem se celé mládí učil jak co nejrychleji a nejpřesněji zabít pět lidí stojících vedle sebe.
Život píše náhody aneb to nevymyslíš:
Poznámky pana Bavora 
1. Hezké povídání
2. Vz24 (podle odkloněného zásobníku a dřevěné pažby)
3. Neporadím, jako kluk jsem mezi zbraněni a se zbraněmi vyrůstal (pohraničí 10 – 15 let po válce 🙂 ) V příbuzenstvu ovšem průšvih těsně po válce byl.
4. Škoda a budu se těšit, že se za čas vrátíte do rodiny.
To se mi líbíTo se mi líbí
Když jsme byli malí, bylo to brzo po válce, hráli jsme si na „partyzány“ a „němce“, později pak na „policajty“ a „zloděje“.Ve které skupině jsme chtěli být zařazeni, je asi jasné.
I tehdy se tvořily party kluků, jednu takovou u nás vedl nějaký Amler. Honili nás po lesíku, bafali na nás, přepadávali, a radost z pohybu jsme měli my „napadaní“ i ti „zloduši“. Volali jsme „Amlerova armáda, ať nám vleze na záda“ v očekávání, že je vyprovokujeme a bude zábava. Asi jako když holky volají na kluky „nechte nás!“ doufajíc, že nenechají. Nepamatuji si, že by někdo utrpěl víc než nějaké chycení a puštění. Šikana? Kdepak, každý věděl, že by se se zlou doma i ve škole potázal.
Proč tohle připomínám? Zkouším tím dát odpověď na otázku v článku, proč „tehdy“ neznepokojovalo nikoho nošení zbraně klukem a teď máme strach. Jiná společenská atmosféra, jiné priority. Zbraně měli, dostávali do rukou ti „partyzáni“ a policajti“, ne „němci“ a „zloději“. Dnes je mají obě skupiny. (Vím, že nelegální zbraně byly i v domácnostech, bylo po válce, ale z vlastní zkušenosti vím, že každý se doma na ni bál pomalu jenom podívat, prostě tam byla protože byla, pro strýčka Příhodu, ale chlubit se s ní, použít jí? Každý věděl, že by se se zlou potázal.)
P.S. Přituhuje. Jsem rád, že jsem relativně zajištěný důchodce a můžu si, zatím, psát co chci. Proč to zatím? Co já vím, kdy přijde nějaký posranec se zákonodárnou iniciativou a navrhne snížit důchody nám účastníkům kecacího IV. odboje a ty peníze přidat účastníkům odboje třetího? Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti …
To se mi líbíTo se mi líbí
Ještě : myslím si, že případ z Brodu je natolik atypický, že vůbec o ničem nevypovídá. Mohl by se stát kdykoli, je výjímečný, osobní dispozice rozhodují, ne doba ve které se děje. Teď to mohlo být z frustrace z dlouhodobé nezaměstnanosti, „tehdy“ z frustrace po zestátnění statku…
Otázka zbraně a děti nemá, myslím, žádnou souvislost s tímto případem. A navíc, já ni neumím odpovědět. Snad jen : chodil jsem taky střílet s kluky do Svazarmu, dlouho jsem tam nevydržel, přitáhly mě akčnější sporty jako volejbal, fotbal, basket … a že by mě to střílení do terčů poznamenalo? Docela rád bych věděl co dnes dělá spolužák Miloš Hamza, tehdy nadšenec na dějiny válek a na zbraně, který nás tam přivedl a vedl … 🙂 .
To se mi líbíTo se mi líbí
Já se obávám, že Brod je jen začátek. Že to bude častěji a čím dál víc. vezměte si úp,ěry v emericed, jak jsou popisovány ve všech detektivnkách, klasiků a ijak zhrubl tento žánr, včetně světa okolo úp Gorbačiově perestrojce. Je to jakoby výron zla a rozšířilo se to na celý svět. Bohužel. Já pamatuji 70tá léta, když jsme vandrovali buse po Egyptě, jen řidič – jinak nic a to jsme jezdili kraji lidnatými i odlehlými, Jedinými ochranci byli řidič budu a jeho pomocník. O dvacet let později – jezdili busy s turisty v kolonách a obšancováni policajty. Z lodi se nesmělo dokud „doprovod“ nedorazil a neudělal kordon k památce. Faktem je že co jsme tehdy viděli my – neviděli to pozdější, protože všude jako my se nedostali….Bohužel – svět jede s kopce.a dost velkým foferem…jo demogracie púo emericku… to je něco
To se mi líbíTo se mi líbí
oprava poměry v …
To se mi líbíTo se mi líbí
Těch oprav by mělo být asi třicet. Ale nechme to protentokrát být, už se známe.
To se mi líbíTo se mi líbí
jo jo, chce to na operaci s očima, doktor mne tam posílá už dva roky, ale já se bojím a ještě jsem to nezvládla abych šla…. …
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak to raději zvládněte, samo se to sotva zlepší, spíš naopak 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
No já včil něco zkouším. Objevila jsem zajímavou knížku od Víchy a v kombinaci s Kuschim a ve spolupráci s homeopatkou… uvidíme. …
To se mi líbíTo se mi líbí
Neznám ta jména, nevěřím homeopatii, ale na tom vůbec nezáleží. Když pomůže placebo, chvála placebu. Hlavně ať to pomůže.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Hudče, moc se mi líbí Vaše vyprávění a je dobře, že jste to napsal pro své vnuky a také pro nás. Tyto vzpomínky vypovídají mnohem více než nějaký moralizující článek. Také jeden spolužák se zabýval tímto sportem – nyní – Prof. dětský lékař. Nikoho tehdy nenapadlo, že by zbraň mohla být zneužita proti nevinnému člověku.
Zrovna jsem se v duchu ptala, co to, že jste se dlouho „neukázal“, snad nějaká zimní dovolená 🙂
Budeme se těšit na Váš návrat, věřím, že nejsem sama. Děkuji Vám.
To se mi líbíTo se mi líbí
Moc pěkné téma, i pro holku, i když jsem to dotáhla jen na malorážku v okresním přeboru, tak ta vůně tam ve vzpomínkách je:-) Měli jsme doma jen vzduchovku, ale mohli jsme střílet kdykoliv, na zahradě na kůlně terč, mám fotku jak mi bylo asi pět? starší brácha dřepí a podpírá hlaveň aby mě to nepřevrátilo:-).
Určitě problém je ve výchově, svět se řítí úplně jinýma kolejema než dřív.
Naši nikdy nedělali ze zbraně strašáka, to byla jedna dobrá věc. Naučili nás s ní zacházet už od mala, to si myslím že taky bylo dobře. A taky řekli že nemáme mířit na člověka, abychom neublížili, protože to by bolelo – jeho i nás. A my věděli jak moc, protože jsme věděli jak bolí všechny možné rány, od pádu na sfalt nebo škváru, přes odřeniny, popáleniny, až k pořádnému výprasku, tak jsme blbli tak nějak rozumně, zodpovědně? měli jsme měřítko a hranice, a pevné základy, ten život se pak stavěl úplně jinak.
Jo, a naši rodiče by se za nás styděli, kdybychom něco provedli, to byla vážně úplně jiná doba…
To se mi líbíTo se mi líbí
My stříleli ze vzduchovky i ve škole v rámci výuky co si pamatuju. Nebo ne? Myslím, že ano.
To se mi líbíTo se mi líbí
Hmm , my na intru taky… akorát já jen co by brejlovec – pánubohu do oken… nevím jek se ten předmět jmenoval, byla to doba atomu – tedy ochrany při deštníku a doba Budapešti… ale tak nějak .. mno..
To se mi líbíTo se mi líbí
Vygůglujte si např. „Statistika použití zbraní“ a najdete tam třeba toto: http://gunlex.cz/zbrane-a-legislativa/myty-a-fakta/14-myty-a-fakta-o-zbranich
Legálně drženými zbraněmi je pácháno nepoměrně méně třestných činů než s ilegálně drženými. Nikde se neprokázala souvislost mezi nárustem trestných činů a počtem legálně držených zbraní (naopak je prokázán nárust násilných trestných činů v souvislosti se změnou režimu po r.1990).
Dítě a střelná zbraň? Pod odborným dozorem při dodržení všech stanovených zásad bezpečnosti by to neměl být problém. Je tragédií našeho národa, že téměř 100% mladých, zdravých a bojeschopných mužů nikdy v životě nedrželo v ruce zbraň a neumí s ní zacházet. Chtělo by se říct, že národ, který se nechce a nedokáže bránit, si nezasluhuje úctu a respekt.
Jsem pro obnovení všeobecné branné povinnosti a zavedení odborné vojenské přípravy a průběžného výcviku (rozsah ať určí Parlament a Ústava). Každý bojeschopný muž a podle zájmu i žena by měli být vycvičenými a připravenými záložáky předurčenými ke konkrétní zbrani, technice a jednotce.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano, ale má to jeden technický zádrhel, mezitím, co budete vojákovat, tak kdo bude za Vás platit nájem nebo jiné povinné věci, případně závazky z doby před vojákováním třeba dvacetiletou hypotéku, jež peněžní ústav nezestornuje i kdybyste bydlil na zahradě bez stavby v karavanu, je co povinně platit, a například za komunální odpad. Pokud to přežijete, vrátíte se domů, tak na Vaše věci exekuce a že dlužíte za za to či ono. No není nad to „bránit“ a v mezičase bránění se stát jako sideeffect dlužníkem a bránit soudruhy exekutory, kteří Vás pak s náležitou slávou uvítají , opravdu, neživý člověk jim již nic nedá, zato přeživší, je pro ně perspetivní zlatý důl. Takže jeslti toto máte po technické stránce vyřešené, tak směle do toho, docela k pousmání, jak voják nasazený do války platí hypotéku, nevěda, zda bude ještě zítra živ, vlastně by Vás ani ten peněžní ústav do té války nepustil . Jak je to se životními pojistkami, obávám, se že případ mising in battle je postihován výlukou z plnění. Pozůstaým by řekli, že na toto pojistka nebyla sjednána, riziko je přílišné.
To se mi líbíTo se mi líbí
A jak to fungovalo před zrušením?
To se mi líbíTo se mi líbí
JInak.
Systémově zajištěno po všech stránkách.
Nezapomínejme na tehdejší nivelizaci příjmů, žádný zázrak, ale finanční zajištění fungovalo bez závažných, neřkuli katastrofálních, problémů.
To se mi líbíTo se mi líbí
Vážený, když se chce a je vůle, jde všechno. Možná jste mi špatně rozumněl. Nemám na mysli dvouletou ZVS, ale průběžnou přípravu a výcvik v řádech týdnů, možná jen dnů.
Polistopadoví vlastizrádci za pár stříbrných, možná pod vlivem euforie nebo mariánky zlikvidovali na co přišli, včetně kasáren a vojenských zařízení. Nyní jsou na řadě VVP. V každém kraji mohla být zachována alespoň jedna kasárna, zbraně a technika pro výcvik záloh a použití v případě potřeby. Ještě se dočkáme, že se to bude za velké peníze znovu budovat. Vsaďte se!
To se mi líbíTo se mi líbí
Jen se tak optám : proti komu by asi naše vycvičené a vyzbrojené zálohy, z nařízení „naší“ vlády a armádního velení, šly válčit , co by bránily?
Ukrajince, evropany, američany, cikány a muslimy sem pouští volně, ostatně Rusy a ostatní cizozemce taky. My sami, tedy český stát, tady už nevlastníme skoro nic.
Nezlob se, ale připomínáte mi s ramštajnem Švejka na vozíku…
To se mi líbíTo se mi líbí
Udělal jsem chybu, omlouvám se, smísil jsem nesmísitelné: Olin míní obranu vlasti, Ramštajn sebe. Chtěl jsem být vtipný 😦 .
To se mi líbíTo se mi líbí
Já obojí, jestli Vám to není proti mysli. A jestli jo, je mi to dokonale ukradený. Taky byste ve svým věku mohl vědět, že mrtvej obránce toho moc neubrání.
To se mi líbíTo se mi líbí
Obávám se, že budete mít brzo příležitost ukázat svoji ODHODLANOST (jsem zvědav jestli se necháte raděj zastřelit americkým velitelem za zradu, nebo ruským vojákem – „nepřítelem“, ale pro mě i pro Vás vyjde to nastejno) :
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/363336-usa-kvuli-odstraseni-ruska-planuji-poslat-vojaky-i-do-ceska.html
To se mi líbíTo se mi líbí
Blbost 🙂 Tahle volba mě rozhodně nečeká 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
To se stává skoro všem, kteří nemají odhodlání ani toho Švejka na vozejku. Kvůli takovejm, jako jste Vy, to tady vypadá takhle.
To se mi líbíTo se mi líbí
Proti komu udržuje Švýcarsko svoji armádu? Například:
http://www.reformy.cz/zpravy/svycarska-armada-se-pripravuje-na-nepokoje-v-evrope/
To se mi líbíTo se mi líbí
Jsou dobré důvody pro brannou povinnost, a jsou i dobré proti.
Dobrý důvod PRO už dá…ávno byl a pominul : doba kdy armáda byla budována, vybavena a připravována k obraně vlasti, a se znalostí malosti Československa ve spolupráci se spřátelenými armádami, už se nevrátí.
Dobrý důvod PROTI je zřejmý z nastavení současné armády : máme žoldáky – tak proč nasazovat civily? (píši nasazovat – „našimi“ politiky kam si oni určí – nemíním tím, že by se mělo bránit dobrovolnictví), v tomto stavu přípravy, materiálního vybavení a počtu by sama neubránila ani píď země, armáda je stavěna na intervenční a „humanitární“ akce daleko od našeho území.
V obou případech, tehdy i teď vždy platilo a platí zakotvení povinnosti spřátelených armád vzájemně si pomoci při napadení jednotlivé země. Tehdy byly i spřátelené armády silné, početné, dobře vycvičené a vybavené a bylo naší morální povinností dělat totéž. Teď jsou spřátelené armády (vyjma americké která ale má své priority odlišné od našich) vyzbrojeny a vycvičeny stejně špatně jako ta naše, takže není důvod být papežštější než papež. Záložáci by se hodili dobře jako cvičný materiál k zastřílení si protivníkovi. Neřešme my to, co neřeší ti, kdo jsou za to placeni a mají to v popisu práce. Nepřivolávejme na naše děti a vnuky to, co i nám se nelíbilo. Tehdy jsem tu povinnost nesl s nelibostí, ale vzhledem k bipolárnosti světa a naše ohrožení ji chápal. Teď bych ji nesl s nelibostí, a s ohledem na poznání světové politiky bych ji nechápal.
To se mi líbíTo se mi líbí
Hezký ČLÁNEK
vyzní to bohužel moralisticky………ale je to dobou……….přiliš moc lakadel malo discipliny..hodně času…….myslím že i režimem………jak režím hlidal určitou volnost v politice tudíž,zasahovalo to i do sfery života v jiných oblastech….tendle problém na zapadě měli u nás nastal takzvanou demokracií,která se bohužel zvrtla………..amerikanizací školství………..nezasahovat,prakticky bez nastroje děti k něčemu přinutit………….dříve to byl makareno trend……….já myslím že se zde namě vyrojí hodně nesouhlasu…………ale společnost jasně ukazuje že ten makarenko fungoval……..kdo znás si dovolil stěžovat že dostal facku………razem by dostal 3……….hodně znás bylo vedeno k praci…………dnes by to mnohdy hraničilo s trestním stíháním………..to jsou ty střípky,kamenky mozajky které pak dají ten trend kam společnost směřuje.
VEMTE TREND že je skorem nadliské usilí dokázat kriminalní čin jen aby se proboha nestal omyl,to vše vede k jednomu krast,ničit,vandalismus je defakto skorem beztrestný nebo většinou směšně potrestaný ………..naopak poctivý člověk je vystavěn často nesmyslným uředním šimlum,protože je poctivý a snaží se dodržovat nesmyslná nařizení……….kdežto darebak je využije ke svému obohacení
To se mi líbíTo se mi líbí
Já s tvým názorem souhlasím. Je cílevědomě potírán a doslova zesměšňován respekt k autoritám jako něco nemístného, totalitního, nesvobodného a ponižujícího. Děti jsou „vychovávány“ jako rovnocení partneři rodičů a učitelů, neznají povinnosti a odpovědnost, jen práva a svobody. Ve výchově dětí je nejúčinější střídat Makarenka s Fryštejnským 🙂 Policie, státní zástupci a soudci jsou v boji s kriminálníky a zločinci „svázáni“ neskutečným labyrintem zákonů a předpisů, chránících svobodu a práva občana téměř ab absurdum. Výše trestních sazeb je směšně nízká v poměru ke způsobené škodě na životě, zdraví a majetku. Výkon trestu vězení raději nevzpomínat.
To se mi líbíTo se mi líbí
Moc hezké vyprávění, měla jsem také kamaráda který s věnoval závodně rychlopalbě, ale v Praze a později toho nechal, i když údajně byl 2. v republikovém mistrovství.Ale několikrát nás nechal, samozřejmě na černo, zastřílet , docela zážitek :).
To se mi líbíTo se mi líbí
Potvrzuji to, co píše Hudec. V letech 1962 až 1966 jsem navštěvoval průmyslovku a někteří mí spolužáci byli ve střeleckém oddílu Svazarmu. Malorážky (pušky) si běžně nosili domů i s náboji. Nikdo se nad tím nepozastavoval.
To se mi líbíTo se mi líbí
OT: Pane Bavore, pošta… 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
OT.
Na Ukrajinu přijede 300 amerických instruktorů a budou učit ukrajinské vojáky válčit. Ten výcvik bude probíhat ve středisku, které ponese název „Centrum míru a bezpečnosti“.
No nebyl ten Orwell geniální! Předpověděl i to, co bude 65 let po jeho smrti.
To se mi líbíTo se mi líbí
Když už šla poznámka k té střílečce v Brodu, jestli je pravda to co padlo v mediích, totiž že pozůstalí po obětech střelce nebudou moci žádat náhradu škody,protože střelec – pachatel je mrtev, takže nebude soud, výrok o vině atd., tak mi to rozum moc nebere. Protože nějaký majetek po něm, zdá se, zůstal. Asi to něco zaplatíme zase my, daňoví poplatníci.
A druhá poznámka. Autor zmiňuje von rammsteina jako fanouška zbraní. Když si vzpomenu na hrubou agresivitu von rammsteina v mnoha příspěvcích, nejen tady,ale i na Kose, jeví se mi jako prototyp člověka u něhož bych nad povolením vlastnit zbraň velmi váhal. Tak jako Rammstein se před padesáti lety nikdo prezentovat ani nezkoušel, To je ten rozdíl v atmosféře tehdy a dnes.
To se mi líbíTo se mi líbí
rammstein je samorost, ale jsem přesvědčen, že by k násilí ve skutečnosti nesáhl.
To se mi líbíTo se mi líbí
No tak já ano.
To se mi líbíTo se mi líbí
Protože ty do mě vidíš, kotě 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
No, já bych za to hlavu na špalek nedal. Opravdu silný a hlavně vyrovnaný .jedinec okolo sebe atmosféru agrese nešíří.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ani zbabělosti.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale ano, sáhl. V čase minulém a dost možná i budoucím. Ale ne po zbrani, pokud by vysloveně nešlo o život.
To se mi líbíTo se mi líbí
Člověče, dělejte něco s tím ramštajním mindrákem, vždyť musíte trpět jak zvíře 😀 Mám zbroják a zbraně nějakých pětadvacet let, z toho prvních dvacet jsem bez železa nešel ani vysypat koš. Za ty roky jsem se dostal do spousty konfliktních situací a nikdy jsem na nikoho nevystřelil, jen jednou ve výjimečně vypjaté situaci tasil pro výstrahu. Stačilo to.
Ostatně-zkuste si někde dohledat význam slova agresivita, máte zjevné potíže s jeho pochopením.
To se mi líbíTo se mi líbí
No jestli ono to nebude o tom, že 999 999 lidí z milionu se nebojí jít vysypat koš s odpadky bez kveru.
To se mi líbíTo se mi líbí
Bezvadný komentář, jasně ne pro toho Ramsteina ;).
To se mi líbíTo se mi líbí
To není o strachu, ale o návyku nosit zbraň kamkoliv. Kdybyste o tématu střelby a sebeobrany se zbraní aspoň něco věděl, věděl byste taky, že to patří k základním pravidlům. Jenže nevíte nic, jen žvaníte. A taky nepoznáte nadsázku, ani kdyby Vám dupla na nohu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Velice děkuji, pane Hudče! Jen zcela výjimečně někomu závidím, že je starší, protože zpravidla není co, ale v tomhle případě ano, protože za mého dětství/mládí už tak široké možnosti nebyly. Musel jsem do toho koníčku hodně investovat, abych si ho mohl dopřát. A závodní střílelní IPSC jsem z finančních důvodů ukončil současně se založením rodiny. Nechci se chlubit svým největším soutěžním úspěchem, protože kdybych byl konkrétní, bylo by celkem snadné si mě podle toho dohledat, ale prostě jsem před mnoha lety skončil v první dvacítce na soutěži celoevropského významu, kde jsem s revolverem poměrně slušně konkuroval pistolářům.
K tématu článku: Z vlastní zkušenosti jsem pro, aby děti do kontaktu se zbraněmi přicházely. Pomalu, opatrně, adekvátně věku a mentálním schopnostem. Potřebují ke zbrani získat respekt, pochopit, co ta věc dokáže a podle toho se k ní chovat.
Pravdu má strejda Olin výše. Je tragédie, že doba chrlí statisíce mladých pacifistů, kteří znají zbraně maximálně z filmu nebo PC her, nikdy to nedrželi v ruce a neví, jak se to chová, ani jak se to používá. To z nás dělá hodně snadnou kořist pro každého, kdo by dostal chuť.
Takže ano, já jsem pro.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jako malý kluk jsem za dozoru otce střílel ze vzduchovky do terče. Věděl jsem co je pažba, hlaveň, mířidla, jak zamířit a na co dbát, aby se nestalo neštěstí. Ve škole nám pohraničníci dělali besedy a bez samopalu a pistole se to samozřejmě neobešlo. Už na ZDŠ jsme v rámci branné výchovy asi 2x stříleli ze samopalu slepými. Vojáci patřili do našeho života, potkávali jsme je ve městě, dělali nám pionýrské vedoucí, viděli jsme se s nimi na nádraží, ve vlaku. Starší kluci ze sousedství, brácha, bratranci byli VZS a jezdili na VOP a dovolené.
Sám jsem potom narukoval a poznal zbraně, bojovou techniku, granáty, dělobuchy. Poznal jsem vojenský život, výcvik, buzeraci i spoustu zábavy a srandy, hodně kamarádů. Měl jsem vojenskou odbornost, věděl jsem co mám dělat při mobilizaci, párkrát jsem byl na cvičení.
Dvacet pět let jsem měl ČZ 75 a na střelnici vystřílel stovky nábojů (už jsem ji prodal, náboje a prodlužování ZP leze do peněz a navíc oddělení zbraní PČR u nás na okrese zrušili a musel jsem dojíždět). Říkal jsem si, že kdo je připraven, není překvapen. Naštěstí jsem nikdy překvapen nebyl. Každý jsme jiný, ale já si myslím, že chlap a zbraň patří k sobě. Asi nějaké pravěké geny.
Kdyby byla potřeba, stále ještě bych byl schopen se zbraní v ruce bránit rodinu a vlast. Už vidím nás starce na barikádách. Staří mazáci by mladým zobákům ještě natrhli brka, co říkáte chlapi?
To se mi líbíTo se mi líbí
Já taky, zhruba od deseti let sám. Táta byl voják z povolání, měl doma třiatřicítku Tokareva. Na sucho jsem ji ochutnat směl, nikdy jsem z ní nevystřelil, nebylo kde a jak, aby nehrozil průser. Další zkušenosti mám obdobné, i když jsem mladší. Ono se to za dejme tomu dvacet let zas tak moc nezměnilo.
Na vojně jsem nebyl, výcvik tohoto druhu nemám, co se dalo, dohnal jsem později vlastní iniciativou. Kromě výbušnin, k těm mám vysloveně negativní vztah. Považuju je za příšerně nefér věc.
Pětasedma je geniální, nejkopírovanější krátká zbraň v dějinách, od Číny přes Švédsko až po Izrael. Nikdy jsem ji neměl, jen jako služební, ale mám z ní hodně odstříleno.
Já si zbroják podržím, dokud udržím i soudnost, moč, zrak a koneckonců i tu bouchačku. Mám naléhavou potřebu umět se a mít se čím bránit. Střílení už taky moc nedám, peníze potřebuju na věci momentálně důležitější. Jen uchovávám stávající zásoby.
Zbraň ke chlapovi rozhodně patří. I když ne úplně ke každýmu. Jos by ji třeba určitě mít neměl, je dost nervózní.
Vzhledem k situaci bychom my staří psi měli na barikádách slušnou šanci. Nevedu si špatně ani s dlouhejma laufama 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
hm ja bych mněl potíž trefit stodolu………zbraně mě nikdy nebavili……..na vojně sem jezdil s autem………střelby 2 krat za celou vojnu katastrofa……..granat sem hazel jednou……..a malem za to do basy ……nak se mi vysmek a hodil sem ho 5 metru……….nevybuchl nak to byla ta krabička stím paskem kteráse ani neodmotala nebo co…….prušvich jak chrom …nebyli ale šoferi tak mi to prošlo…….no jako voják na baterky……..asi to nák sedí k mé povaze
To se mi líbíTo se mi líbí
🙂 To je v pořádku, v tom hrajou roli i dispozice, Vy je prostě nemáte 🙂 Holt zas umíte něco jinýho 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak bys nám Tato běhal pro patrony a pivo 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
A vozil by nás, je řidič 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
vonrammstein napsal : Vzhledem k situaci bychom my staří psi měli na barikádách slušnou šanci.
Bohužel pro toto tvrzení existuje důkaz – v Pražském povstání 1945 bylo nejvíce padlých mezi mladíky ve věku 19 až 26 let, tj. mezi těmi, kteří díky okupaci neprošli základní vojenskou službou.
To se mi líbíTo se mi líbí
Je to tak. Neměli elementární návyky.
To se mi líbíTo se mi líbí
Vážení,
díky za vaše reakce, které nehodlám nijak hodnotit, snad jen na některé reagovat.
1. Děkuji (opakovaně) panu Bavorovi, že nám tu dává prostor. Bez nějakého úsilí a námahy to jistě nejde.
2. Doufám, že si to ještě přečte kchodl a Lex, jejich připomínky by mě zajímaly extrémně.
3. Moskyte, vy jasně víte o čem to je a kudy život teče.
4. Miluše – myslím, že správně chápete, že ovládnout techniku zbraně nevede ke zvýšení agresivity jedince, ale spíše k domestikaci takové potenciální agresivity.
5. Danavero – ta vůně střelného prachu…. Když mi zase zavane do nozder (jednou za pár let), cítím se o desítky let mladší. Jen iluze, jasně. Ale to jste vyhmátla – ta vůně…. Pustím vás až do kuchyně. Někdy, ne moc často, se mi stane, že mě ta vůně v noci vzbudí a já nevím proč. Nenapodobitelná.
6. Kočko šklíbo -jasně že jsme ve škole stříleli ze vzduchovky – branná příprava se tomu říkalo.
7. Strejdo Oline, zbraně a zabíjení (asi bohužel) prostě patří k lidské kultuře. Jde jen o to, udržet to pod kontrolou, že?
8. Tato (a Strejdo Oline k tomu) – pláčete sice hezky, ale marně. I já si myslím, že kombinace Makarenka s Fryštenským je dobrá výchovná strategie, ale vývoj jde směrem zcela jiným, obávám se.
9. Jodo, děkuji za potvrzení, že některé věci byly kdysi docela běžné (i když mně tehdy připadaly trochu mimořádné/elitářské/duklácké). A Orwell? Z toho jde až strach. Přeháním?
10. Paní Katy, už se těším na vaše další památky. Jsou jako lžička medu. Neošizeného, od poctivého včelaře.
11. Josi, von rammsteina zmiňuji jako fanouška zbraní, nikoliv jako zabijáka. To totiž není totéž. Jsme v tomto ohledu jedné krve, on a já. Znát účinky zbraně (jsou sakra jiné, než ve filmech nebo na počítačích) totiž nejen osvobozuje – dává pocit převahy, ale současně naplňuje i respektem. Myslím, že rytíř o tom ví podstatně víc než já, a (bez urážky) násobně víc, než vy vůbec tušíte.
12. von rammsteine, i když už mě nemáte tak rád, jako dříve, v této střelecké věci se shodneme naprosto. Je neodpustitelné, jak dnes vypadá mužská polovina mladé části české populace. Zrovna dnes jsme se mohli dočíst v denním tisku, že armáda uvažuje o odvodech – tedy mít k dispozici alespoň seznam branců s jejich základní charakteristikou – jak jsou velcí, kolik váží (uniformy), jak mají velké nohy (kanady), co umějí (kulturní antropologie je jistě důvodem pro modrou knížku), jakou mají fyzickou kondici, zda umějí plavat……
Jenže oni branci mají svoje „lidská práva“ a prakticky žádné lidské povinnosti, s výjimkou placení daní. Kdepak vojna! Bezútěšný obrázek. A tak blahořečím ani nevím komu, že existují jedinci jako vy. Sice od mého chápaní světa v mnohém odlišní, ale v pudu sebezáchovy velmi podobní.
13. Strejdo Oline, to jsou jen sny. Vaše ( ani moje také – ČZ 75B) na vývoji nic nezmění. My odcházíme a přijdou po nás jinačí. Ale vypadá to, že to nejsou žádní sekáči. Bohužel. Ale my jsme také nebyli, přiznejme si to.
Howgh.
A děkuji všem zde, že jsem mohl mezi vámi pobýt a abych nebyl nějak zbytečně tajnosnubný, tak tento můj dnešní text byl ze šuplíku, jen vzhledem k okolnostem aktualizovaný. Mám teď trochu blbé životní období. Žádná tragédie, ale věci kolem mě se nedějí jak bych chtěl. Musím se jim věnovat více, než se mi líbí a na klábosení u Bavorů nezbývá času, sil ani nálady.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak ať se časy zase zlepší, již jen kvůli nám zde, Vaše psaní tu bude chybět. Ale hlavně kvůli Vaší pohodě :).
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Hudec, památky teď nějakou dobu nebudou, už jsem vás s nimi úplně umořila. Teď bude zase období neškodných fotopříběhů… 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
To se mýlíte. Mám Vás rád. Trochu mě zkrouhla Vaše legitimace KSČ. Ale už se mi to stalo, před pár lety se mi ke stejné věci přiznal můj dlouholetý, dobrý a dnes přísně pravicový, šedesátiletý přítel. Rok jsem s ním nemluvil. Pak jsem to překousl, protože už je jinde a jeho lidské kvality jsou tak nezpochybnitelné, že by byla strašná škoda o takového přítele přijít kvůli-byť hodně debilnímu-úletu. U Vás to bude, hádám, podobné. Vůbec nic proti Vám nemám, zachovávám přízeň a velmi Vám přeju, aby Vaše současná nepohoda co nejdřív pominula. Od srdce.
To se mi líbíTo se mi líbí
Opravdu vám rozumím, taky se jaksi motám. Tak hodně štěstí a děkuji !!!!
To se mi líbíTo se mi líbí
Bylo to výborné. Ať jsou Vaše potíže jakékoliv povahy, určitě to zvládnete, věřím ve Vás a držím palce. Ke střelectví a „zbraňové kultuře“ se pokusím napsat níže.
Doufám, že špatné věci brzy pominou a opět se tady u pana Bavora budeme setkávat.
To se mi líbíTo se mi líbí
A také děkuji, pane Hudče. Píšete vždy velmi krásně, je to radost číst.
Díky i panu Bavorovi za jeho skvostný obývák či lampárnu nebo jak tomu říká.
To se mi líbíTo se mi líbí
Je to tady hodovní síň hradu rodu Bavorů
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak si tak říkám, že by bylo slušné se toho „Česka“ aspoň formálně zeptat, jestli má o něco takového zájem: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/363336-usa-kvuli-odstraseni-ruska-planuji-poslat-vojaky-i-do-ceska.html 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
I těm Sovětům jsme napřed museli vytvořit „důvod“, jinak je všichni dělničtí a komunističtí presidenti odmítali. Včetně toho Gottwalda.
To se mi líbíTo se mi líbí
Všimli jste si té rozpolcenosti v příspěvcích a jejich palcování k této zprávě? Zhruba půl na půl. Dobrý impuls k občanské válce 😦 .
P.S. Jsem zvědav koho naši nadšení „obránci vlasti“ se zbraní v ruce (je to přece zde téma dneška) vyhodnotí jako přítele a koho jako nepřítele…ale jak víme z historie nebude to záležet na nich.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já si toho všímám dlouhodobě. Ať napíšu naprosto cokoliv, do pěti minut tam mám minimálně jeden palec dolů 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Doba je tak dynamická a proměnná, že než bys řekl „švec“, budeš bojovat jak divej 🙂
Jak jsem řek’, kdo je připraven, není překvapen! Doba není zralá pro pacifisty. Momentálně třeba nemáme konkrétního nepřítele, ale až se objeví (což není vyloučené), načapá nás se staženými gatěmi.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nemohli bychom si vzít jako námět k přemýšlení o obraně vlasti příklad třeba ve Švýcarsku?
http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/1742-svycarska-armada-sila-schopna-skutecne-rychle-reakce.aspx
To se mi líbíTo se mi líbí
Dobré. Mám na to téma článek jak u sebe, tak na Kose. Identický.
To se mi líbíTo se mi líbí
Příteli Hudče,
článek jsem četl. Faktografie. Pro nás. Dnešní generaci stejně jako těm, co ví, jak všechno bylo špatně a konec konců že my už máme odžito a jen jim překážíme v úspěších, nic neřekne.
Neměl jsem důvod (zbytečně) vstupovat do všeobecné diskuse. A to nejen pod tímto článkem.
🙂 !
L.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale jednu diskusní poznámku přece jen mám – k té zprávě o rozhodnutí se našeho současného „přítele nejvěrnějšího“ poskytnout nám vojenskou ochranu pro případ napadení Ruskem.
Za deset dní totiž to bude šestasedmdesát let, co už to taky jeden – tehdy to byl evropský stát – udělal. Poslal nám tu Wehrmacht und so weiter, aby nás ochránil.
Děkuji, nechci.
L.
To se mi líbíTo se mi líbí
vonrammstein napsal:
4.3.2015 v 21:47
3 3 Rate This
To se mýlíte. Mám Vás rád. Trochu mě zkrouhla Vaše legitimace KSČ.
No chyba je hodnotit podle legitimace ,oni ty s dnesní s legitimací jsou dost často větší hajzli.jestli tu legitimaci měl s přesvedčení a k tomu se tak choval………….ona totiž ta legitimace nic neznamená……….jen člověk pod ní…………za tu legitimaci mnozí umírali vtom dobrém smyslu……že to náky hajzli sprofanovali je jiná………..ona ta legtimace ze srdce, je protiváha lidí co PINOČETA POVAŽUJÍ………Dal to není potřeba rozebírat že
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano myslím táto že není třeba, kdo ví, je to jasné, kdo neví nebo se nechá uchlácholit nějakou znalostí zbraní, tomu asi není také co napsat. Vybral si, že někdo kdo je rozhodnutý, zatím slovně, věšet svoje názorové oponenty? No ano, jen se ale musí podívat kdo je zatím, ke komu ta „duše“ patří.
Pokud ani toto ho nezviklá, tak jim budete moci “ chodit pro pivo “ no. Vy určitě ne, to jsem si jistá, ale třeba strejda Olin ano, vezme to jako přidruženou činnost ke střílení.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tenhle slint vůbec nedává smysl. Ani jedna věta.
To se mi líbíTo se mi líbí
Vám také nemá dávat, jinak bych to napsala jednodušeji, nedělejte si starosti ;).
To se mi líbíTo se mi líbí
Nevtipné, neinteligentní, zkrátka typická ty. Neuvažovala jsi o změně nicku na něco jako „Trapný pokus o černou mambu“ nebo „Krysa u kotníku“?
To se mi líbíTo se mi líbí
Ne.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já přece vím, že ne. To je ta nedostatečnost, o který mluvím.
To se mi líbíTo se mi líbí
Kočko (i ostatní). Diskuse je rozhovor a právo na názor. Nemusím s ním souhlasit, ale pokud není vulgární, ať je to názor. A názorovou hranici jsem tu už také stanovil (viz Pelikán). Proto prosím, nechte už rammsteina na pokoji. Nejde mi o něho, on se ubrání sám, ale jde mi o tuto hodovní síň, aby se nezměnila v kolbiště. A co se týká rammsteinových případných exposé, to je moje záležitost a já si to s ním také vyřídím sám.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já? Najděte si prosím jeho a moje odpovědi. Pak srovnejte, To on uráží mně, ne naopak, já se s ním nebavím, S alternativními inteligenty nemá cenu se hádat. Ale to, že Vám vyhovuje, zřejmě, jeho názor, neznamená, že je správný, nicméně já se ním nijak nebavím,. Pokud Vám nevyhovuje že jsem na jeho dotaz napsala :ne, pak se omlouvám a máte pravdu, zde není místo pro mě.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo a ještě něco, zřejmě Vám jeho odpovědi na mně připadají velmi slušné. K tomu se už nedá nic napsat.
To se mi líbíTo se mi líbí
Kočko, zatím jste vystartovala vždy vy a ne on. A to neznamená, že s jeho názory souhlasím Obecně ne, ale nebudu jej kvůli tomu napadat. A že jeho odpovědi na vás jsou takové jaké jsou, je tím jaký je on. Ale přiznejte si sama, že první se ozvete vždycky vy. Proto vás žádám, abyste si jej nevšímala. Zbytečně to rozbíjí diskuse. A to naopak mnoha lidem může vyhovovat.
To se mi líbíTo se mi líbí
Kočko, vy jste snad požila?!
To se mi líbíTo se mi líbí
Ne, nepožila.
To se mi líbíTo se mi líbí
pre mna zbran to nastroj respektu,ani do lovenia,ani do sportovej strelby,original do zabijania.
To se mi líbíTo se mi líbí
Vyloučíme-li spojení = zbraň & mišuge (toto není téma, kterému bychom rozuměl, proto ho přenechám Chocholouškům), pak nám zbude už jen nepatrná část populace, to jsou tzv. normální lidé. Ti si byli v dobách mého mládí dost dobře jisti hodnotami života (válečná a ranně-poválečná traumata a následná školní výchova s nezbytnou studeně-válečnickou přípravkou, doprovázenou výchovnými filmy, však si vzpomenete. Takže tehdy bych určitě Hudcovu otázku posuzoval jako jeho ředitel průmyslovky, aniž bych se nějak zvlášť nad tím zamýšlel. Ale moje shovívavost by okamžitě končila, kdybych si Vás, pane Hudče, měl představit časoprostorově posunutého do současné doby, někam mezi náctileté, kterým jsou každodenně prostřednictvím TV, PC soc. sítí předkládány skutečné záběry z právě probíhajících konfliktů, popravy a střílečky na tisíc způsobů spolu s kompletními rozborkami lidských těl, která však jako zázrakem stále a stále obžívají, jako by se vlastně nic nedělo. Pane Hudče, JAKO BY SE NIC NEDĚLO… a v tom je ten problém Vaší otázky, spočívající v neodhadnutelném lavírování dětského mozku mezi mišugnem a normálnem. A jestli jsme hned z počátku vyloučili kandidáty Chocholoušků, tak na Vaši otázku si přece umíte odpovědět sám!
Někteří píšete, že jste měli táty činné ve zbrani a že jaksi ty pistolky patřily k vašemu křtu. . . no a já byl pro změnu trestán na vojně, když jsem odmítal zbraň. Už vidím pacifistický úšklebek na von rammsteinově rtech, když tu je dneska tak přerammsteinováno. Tak to budu muset holt vysvětlit, ale krátce to bohužel neumím-omlouvám se! Víte, já jsem byl naopak křtěn tím, co ty pistolky dokázaly dělat s lidským tělem. Zatímco u vás byly součástí vašeho klučičího světa, mě doslova strašily v reálném životě – ve dne a hlavně v noci. Měl jsem totiž tátu doktora, a protože se tehdy po válce od doktorů vyžadovala tvrdá komplexní doktořina (vlastně až do 70-let, pak se začalo specializovat, takže dneska koukáme jak puci na doktora, který umí diagnostikovat na základě symptomů sesbíraných z celého těla), nebylo tedy divu, že u nás v domě byla ordinace s potřebným zázemím (RTG, zubařské křeslo, operační sálek atd. . . . z dnešního pohledu, prostě taková malá poliklinika pro 1 doktora). No a asi se podivíte, že ordinační hodiny vlastně neexistovaly, vzpomínám si, že to byla taková celoživotní pohotovost, kdy tátu s mámou v noci budili, tu k rvačkám, tu k úrazům, tu k úmrtím, tu na Štědrý večer ke kosti v krku, k mišugům, k zmrzačeným prstům kluků, kterým explodovaly najité zbraně a výbušniny v rukách a někdy i k nezdařeným sebevraždám, kdy se pak muselo hóóódně šít, protože než by přijela tehdejší sanitka, ti ubožáci by 10x umřeli!. Von rammsteine, někdy, zcela výjimečně, jsem musel i já držet či podávat to či ono, když se tátových a máminých hbitých prstů nedostávalo a kdy z ran stříkaly doslova proudy krve, že, jako syn doktora, jsem učitelce ve škole s vážnou tváří dokázal tvrdit, že člověk má v těle 50 i více litrů krve. . . tolik ji tehdy moje dětské oči viděly. Mohu Vás ujistit, že byste na pistolku ani nesáhl, tak strašná to byla zranění, tak strašidelné to byly noční můry. Tu moji zkušenost bych každému dítěti povinně naordinoval i přes ty nepříjemné osobní zážitky, neb, jak se dnes zase ukazuje, by to byla docela účinná prevence před blby, kteří ženou ty druhé místo sebe do válečných vřav. A to už bylo po válce, doba míru, kdy si ráno vyspalí úderníci na tátu stěžovali a nemohli pochopit, že si táta s mámou po probdělé noci dovolují ještě v 8:00 hod. v běhu dopíjet a dojídat snídani místo, aby úderem osmé, se skláněli nad vyspalým a odpočatým tělem úderníka=pacienta, bez kterého se budování lepších zítřků ten den samozřejmě neobešlo! A jaké byly u nás hádky, když si máma=sestřička dovolila vzít od babičky = pacientky potají, aby to táta neviděl, vajíčka . . . na bonboniéru raději ani nevzpomínat! Jóó vážení Bavoři, to by někteří dnešní felčaři a sestry čuměli . . . Dnes vím, že naše mládí bylo naprosto jiné, tehdy naši tátové a mámy věděli, že k plnění povinností se děcko musí cíleně vést, protože jen tak si své odměny = práv a svobod, budou vážit. Dneska jsou dětmi a mnohdy i jejich rodiči jejich práva doslova sobecky a bezohledně vymáhána, aniž by vůbec tušili, že mají dostát svých povinností vůči společnosti, v které žijí. Ale to bych už nosil dříví do lesa, když to tak mistrně v EU parlamentu podal papež (viz Lex)! Někde na kraji té vatikánské www stránky je napsána myšlenka, kterou se moji rodiče při naší výchově řídili, a která tak odlišuje tu „Hudcovu“ dobu jeho mládí od doby současné…“kde není úcta ke stáří, není budoucnost mladých…“. Asi tak nějak bych viděl ty zbraně, nás a naše děti, pane Hudče.
To se mi líbíTo se mi líbí
😦 Ode mě máte mínus. To za ten váš pacifismus a primitivní poznámky o údernících. Neměli vás rodiče k těm raněným pouštět. Je vidět, že to ve vás zanechalo hlubší stopy, než si dokážete přiznat. Tím se vše vysvětluje.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tohle bych si nedovolil posuzovat. Protože já mám celkem podobnou zkušenost. I můj otec byl důstojníkem, ale já jsem doma nesměl mít nic, co by mohlo být spojeno se zbraněmi. Protože tvrdil, že toho na vojně viděl dost na to, aby ještě něco podobného podporoval doma.
To se mi líbíTo se mi líbí
kurna stratila se mi reakce jestli se pozdejc objeví prosím vymazat tuto.
OLINE
MUSÍM SE ozvat ,poprvé co stebou hluboce nesouhlasím.
Šlapl ti na kuří oko,aby bylo potřeba takové podpásovky jako si použil……………..Je vidět, že to ve vás zanechalo hlubší stopy, než si dokážete přiznat. Tím se vše vysvětluje.
BERU TO JAKO ULET………………každy znás má slabší chvilku……….popřemýšlej……palec dolu je tvuj pocit………..ta věta je ale osobní utok proti někomu koho neznáš a jen kvuli jinému pohledu si kopneš……….zapřemýšlej přestřelils
To se mi líbíTo se mi líbí
tato *
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale sáhl. Ranivá balistika patří rovněž mezi mé související zájmy.
To se mi líbíTo se mi líbí
Moje taky. Ranivá balistika je část koncové balistiky. Ta „krvavá“ část.
A tou terminální balistikou jsem se zabýval docela dost, jeden čas i profesionálně. Z obou stran (munice a to i velká vojenská i obrana proti ní, třeba neprůstřelné věci všeho druhu). Je to ohromně zajímavé, vědecky. Oblast vysokých energií – všechno je tam jinak než normálně.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nejsem v té věci žádný odborník, jen věrný a pozorný čtenář skutečných odborníků. Vůbec bych nebyl naštvanej, kdybych si na to téma přečetl něco od Vás 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
blbíš napsal:
5.3.2015 v 06:15
hvězdná poklona…………zbytečné cokoliv dodávat………..přece jen……..bych zduraznil co VY JSTE TAK DOKÁZAL ZHMOTNIT ve věty co se mi honilo hlavou.,které mě pomohli vyjádřit ztvarnit ty moje.
Doba……….dnes je totiž mnohonásobně vetší riziko na co se zbraně použijí……….jestli opravdu jen na to sportovní a určitá neškodná fascinace stěch zbraní které já nemám ale .
Ten zakopaný pes je ve společnosti,to jadro problému.Jak popisujete ty věci,bylo to dáno dobou,zaplat panbu že ty možnosti lechko se dostat k zbraním není ted,společnost se mnohem více polarizovala,žije v mnohonásobném vetším stresu dané možnostmi.POKROK na jedné straně je přínosem v té materialní časti ,jenže dost ubirá naté moralní duchovní časti.což samozřejmě zvyšuje rizika vzniku,činů šilenců.
Samotná kapitola je počitačové hry plné krve a nasilí a přece jen nezralí člověk se dost často stratí
mezi virtualním světem a realitou.Takže holt propadne pocitu že je možno použit load save.
K tomu připočteme trend školství nezasahovat………..je smrtelný koktejl na světě
To se mi líbíTo se mi líbí
Blbíš prezentuje svůj názor na držení zbraní. Usoudil jsem podle jeho výpovědi, že byl jako dítě konfrontován s úrazy a to ho natolik traumatizovalo, že se později (navzdory dospělosti a vzdělání) stal odmítačem zbraní a snad i pacifistou. Budiž, ale ať nenaznačuje, že držení zbraně je něco špatného a zavrženíhodného. Nemusím vidět lidská jatka abych chápal, že nejen střelné zbraně, ale i kuchyňské nože, PB lahve, automobily a motorky, drogy, letadla nebo i blbé lyže můžou zabíjet a mrzačit. Vždy jsou to jen stroje, nástroje a předměty v lidských rukách. Samy od sebe nejsou nebezpečné. Revolver stejně jako kladivo nebo auto v rukou „mišuge“ jsou nebezpečné a bezpečné v rukou normálního občana.
Blbíš říká, že ZCELA VYJÍMEČNĚ viděl proudy krve, z čehož měl noční můry a usoudil, že na pistolku nikdy nesáhne. Takže se mýlím, když usuzuji, že to v něm zanechalo hlubší stopy, než si přiznává? Apropó, kolik těch zranění, při kterých musel jako dítě asistovat (otec lékař jistě věděl co činí, když k tomu přizval nezletilce), bylo způsobeno střelnou zbraní? Kolik takových zranění praktický lékař za svůj život ošetří? Ne, já v tomto Blbíšovi nevěřím.
Jako úlet považuji naopak já Blbíšovo „poznání“, že zatímco rodiče „dřeli“ celou noc, odpočaté tělo úderníka, bez kterého se budování lepších zítřků neobešlo, si žádalo vyšetření. Tak to se na mě zase nezlob ty, ale to jeho srdceryvné vyprávění si zhltnul jako ryba návnadu.
Takže – kdo tady uletěl?
PS: Byl to právě pacifismus po 1. světové válce, který umožnil Hitlerovi rozpoutat další válku. Tak dlouho kázali pacifisté své bludy, až z toho bylo 60 milionů mrtvých.
K právu občana držet zbraň říkám: RADĚJI BUDU SOUZEN DVANÁCTI, NEŽ NESEN ŠESTI!
To se mi líbíTo se mi líbí
Byl kraj, říkalo se mu Wild West. Tam měl naprosto každý svoji zbraň, ani to jinak nešlo. Obecní hřbitovy nebyly o mnoho menší než obce a poločas života nebyl velký. Je snesitelné, když je promořenost zbraněmi nízká, je katastrofální, když se zvýší nad určitou hranici.
Co je to za společnost, ve které je nutné být pro svoji bezpečnost ozbrojen a doufat, že budu rychlejší.
To se mi líbíTo se mi líbí
Všude tam, kde se stát nedokáže (nebo nechce) postarat o bezpečí svých daňových poplatníků a občan musí vzít ochranu života a majetku do svých rukou. Společnost, kde je každý již od útlého dětství veden k individualismu a přirozená lidská solidarita je nahrazována okázalou charitou, kde jsou mu vštěpována jen práva a svobody bez odpovědnosti a povinností. Kde lidské společenství se řídí zákony džungle. Kde práva zločince jsou stejná, ne-li větší, jako práva jeho obětí.
Každý z nás již před 30lety věděl, co se na Západě v kapitalismu děje – nezaměstnanost, bezdomovci, drogy, únosy, vydírání, výpalné, loupeže za bílého dne, masoví a sérioví vrazi, nebezpečné noční ulice, atentáty, bulvár, filmy plné násilí a krve, obchod s bílým masem, mafie bílých límečků, bomby v autech, placená lékařská péče, placené školství. Věděli jsme, že víc než na vlastních schopnostech záleží na štěstí a náhodě. Moc dobře jsme věděli, že ne každý je bohatý, jen jsme si mysleli, že nás se to zlé týkat nebude, že budeme jen konzumenty toho dobrého. S vaničkou socialismu jsme vylili i všechno dobré, co v ní bylo. Dnes se tváříme, že jsme překvapeni. Jak jsem již napsal – jistou průměru jsme vyměnila za nejistý nadprůměr.
To se mi líbíTo se mi líbí
Máte pravdu v popisu současnosti. Ovšem pro společnost je to velký krok zpět a kdo ví zda a kdy se to podaří napravit. Vývoj a pokrok, dá-li se to tak nějak nazvat, nejde přímočaře. Teď jde o to, aby silně neklopýtnul, nebo nedej bože, nechcípnul na cestě.
Pak ozbrojení může tou poslední záchranou pro oddálení konce. Pro oddálení!
To se mi líbíTo se mi líbí
Byla jedna evropská země, která zavedla kontrolu zbraní. „Tento rok se zapíše do historie. Vůbec poprvé zavedl civilizovaný národ úplnou registraci zbraní. Naše ulice budou bezpečnější, naše policie efektivnější a celý svět nás bude následovat vstříc budoucnosti!“ prohlašoval jeden její vedoucí představitel. A další k tomu dodával, že „obyčejní občané zbraně nepotřebují, protože v jejich rukou státu k ničemu nejsou.“
Tihle dva „pacifisti“ nakonec nedopadli nejlépe – oba se zasebevraždili, když se jejich sny o skvělých zítřcích zhroutily pod náporem barbarských ozbrojenců a jim hrozilo, že budou muset skládat účty za budování těch zítřků. (Shodou okolností jejich jména začínala písmenem H.)
A k právu občana držet zbraň: „Je lepší zbraň mít a nepotřebovat ji, než nemít a potřebovat.“
To se mi líbíTo se mi líbí
Se závěrem se naprosto identifikuji. Chápu to stejně.
To se mi líbíTo se mi líbí
Přesně tak.
To se mi líbíTo se mi líbí
Strejdo,¨
velmi si Vás vážím, Vaše komenty vždy čtu rád, prakticky vždy s nimi souhlasím.
Tentokrát ne. Tentokrát mi to připadá, že i Vy jste přijal mainstreamové tlachání populistů, diletantů a politiků typu Jiří Dienstbier ml. (který patří ke všem těmto kategoriím, a o němž bude níže řeč).
Myslím ale, že otázka zbraní a držitelů oprávnění k jejich držení se nemá řešit ve stavu emocí po tragédii, jakou byla hromadná vražda v Uherském Brodě. Tak, jako do uzenářství se nemá chodit hladový. Z obého vznikne bolest hlavy a břicha, v lepším případě jen zkažené jídlo v odpadcích. A především tu otázku mají řešit lidé dokonale obeznámení s problematikou.
Takovými lidmi jsou třeba Jan Váňa z ČSSD, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost, nebo David Karásek, předseda sdružení na ochranu práv majitelů zbraní „LEX“ /nemám s tím nic společného, jde o náhodnou shodu/. A oba tyhle si pozval moderátor /typický představitel zpravodajství a publicistiky ČT, zaujatý žvanil, který při prosazování své verze nedovolí mluvit hostovi, pokud je jeho řeč v rozporu s jím tvrzenou verzí – jinými slovy, žvanil, který cestou obrazovky sám realizuje politiku, k níž nemá mandát/ do včerejších Událostí komentářů http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096898594-udalosti-komentare/215411000370304
Velmi doporučuji si poslechnou tu debatu ve stopáži 25.12 – 37.20 (tam se lze setkat i s tím Dienstbierem/.
Moderátor se úporně snaží přesvědčit hosty o „pravdě“ DIenstbiera, která ale nemá nic společného s realitou, protože jde o pouhé mlžení, založené na tvrzení, že je u nás moc držitelů zbrojních průkazů a držitelů zbraní, když těch zbraní je přes 700 tisíc.
Jaká je ta realita? – to bylo celkem zřetelně řečeno těmi odborníky (až na místa, kde spratek moderátor skákal do řeči).
V ČR je 292 tisíc držitelů zbrojních průkazů, což je méně než 2,7 procent populace, a to je zhruba průměr jako v ostatních zemích EU. V republice máme 105 tisíc myslivců, 140 tisíc sportovních střelců, 65 tisíc osob, které zbraň potřebují k výkonu svého povolání, a pak nějakou skupinu osob, která má zbrojní průkaz k ochraně života a zdraví (prosím, nesčítat ty kategorie – součet je přes 300 tisíc, jinými slovy, ty skupiny se prolínají).
Otázka tedy zní – chceme mít méně myslivců, méně sportovních střelců, méně povolaných či méně těch, kdo zbraň drží k ochraně života a zdraví?
Zbraní je 750 tisíc, z toho 450 tisíc zbraní kategorie „C“ (plynové, perkusní, se stranovým zápalem, jednoranové).
Těch „skutečných“ (více nebezpečných) je tedy cca 300 tisíc (kolik z toho je loveckých kulovnic a kolik jimi spáchali myslivci vražd?).
No, a tady odkazuji na rozbor, na který tu dříve dal odkaz Strejda Olin, jak je to s trestnými činy spáchanými oficiálně drženou střelnou zbraní.
Fakt vřele doporučuji si to přehrát.
Jen na konec tu ocituji závěrečná slova poslance Váni, pod která se plně podepisuji (a která také hodně vypovídají o duševní úrovni a stupnici hodnot Jiřího Dienstbiera ml.) – „Pan ministr Dienstbier říkal, že si dovede představit, že zbraň nosí někdo, kdo převáží nějaké množství peněz a že v jiném případě si to nedovede představit ten důvod. Já bych si dovedl představit i jiný důvod, a to je, že bráníte to, co máte s sebou nejcennější, a máte to s sebou vždycky, svůj život.“. Pařez zůstane pařezem, i kdyby zastával tři ministerské posty, ne jen lidská práva (sic!) či legislativní radu vlády.
.
To se mi líbíTo se mi líbí
Lexi, samozřejmě doba emocí je naprosto nevhodná na řešení problémů. A ozbrojování občanů je závažný problém, či lépe otázka. Oba z literatury pamatujeme, že v 20. století byla policie ve Spojeném království neozbrojená. U nás by to i tehdy bylo nemyslitelné, ale v Anglii si ozbrojené bobíky nechtěli připustit. Doba se změnila. Policie je již ozbrojena, a počet násilných trestných činů se zbraní stoupnul. Přišla nová doba. Je více zbraní, ale není více bezpečnosti.
U nás to proběhlo podobně. Dnes je mezi obyvatelstvem mnohem více zbraní než před 40 lety, násilných činů je o mnoho více a policie je po zuby ozbrojená. Dnes nezatýkají pánové Mrázek, Bouše a Brůžek ale ozbrojená řvoucí komanda. Počet a závažnost trestných činů se také zvětšil. A razantně.
Jak vidno poměry ve světě se změnily. A jistě se budou měnit i nadále. Jde jen o to, jak a kam. Pokud je změna lineární, bude se časem vyzbrojovat každý a bez osobní zbraně nikdo nepůjde z domu. Proč ne. Je jen otázka, zda bude na ulicích bezpečněji než dnes nebo, nedej bože, před těmi 40 lety.
Jedna věc je být osobně ozbrojen a považovat se za civilizovaného a odpovědného, nebo souhlasit s obecným ozbrojením společnosti. Všech, mimo vyloučených. Pokud k tomu dojde, změní se ve společnosti velmi mnoho a naše životní zkušenosti nám již v této problematice nepomohou. A návrat zpět možný nebude.
Souhlasit s osobním vyzbrojováním (mimo myslivce a sportovce) je závažný zásah do života VŠECH občanů, který zcela změní společnost. Osobně se domnívám, že to nic dobrého nepřinese. A tragédií ze zneužití bude mnoho. Těm se nedá zabránit. Co s kolaterárními škodami příliš razantní obrany? Jak bude postupovat policie, když bude každý mít osobní zbraň?
A můj skromný osobní názor? Nechci se toho dožít.
To se mi líbíTo se mi líbí
az ted sem to strejdo četl…………neměnil bych pismeno
To se mi líbíTo se mi líbí
OLINE
Nevadí na co se neshodnem……..JE ZBYTEČNÉ ROZEBÍRAT nebezpečnost…….střelná zbran svou rychlostí a možností je nesrovnatelně mnohem horší………samozřejmě zabít mušeš čimkoliv………ten rozdil neokecaš……….oto vubec nejde………..jde oto co si napsal byl osobní utok……….aspon tak jak si to napsal poprvé……….tahat do pacifismu hitlera je opět berlička.
jestli nevěříš a ja to zhltnul je opět nepodstatné………..podstatné je že ta první reakce se dá chápat jako osobní utok……….takže si bezpochyby ulitl ty…………..
To se mi líbíTo se mi líbí
Trvám si na svém názoru, nedokázal jsi mě přesvědčit a vůbec jsem bohužel nepochopil, co mi vytýkáš. Za naprosto zcestný a ujetý stále považuji názor Blbíše (06:15) v té části, kterou jsem napadl a svůj názor obhájil v 10:55. Víc k tomu nemám co říct. Tím končím, Tvá Máňa.
To se mi líbíTo se mi líbí
NEMÁM potřebu TĚ přesvedčit………….mám potřebu vyjevit svuj postoj………..to jest ozvat se co já považuji za podpásovku i s možností že já se mylím
………………….haug………………
To se mi líbíTo se mi líbí
V klidu si ještě jednou článek pana Hudce, strejdo Oline, přečtěte. Pravdu? Neprezentuji svůj názor na držení zbraní, natož abych Vám ho vnucoval! Pan Hudec se prostě zeptal a já mu odpověděl. Vy si držte, co chcete, neboť mnou chápané svobody jedince Vám to umožňují, ale pak se nesmíte divit, že dostanete přes držku, pokud práva těch druhých poškodíte, nebo se budete snažit je poškodit. Pokud z mé odpovědi panu Hudcovi děláte jakési úvahově-konfrontační téma (na které Vám z nedostatku možností tohoto prostoru nenajedu) tak to bychom se měli opírat o fakta a já ta Vaše opravdu neznám, proto na rozdíl od Vás, Vás nehodlám okřikovat, co byste si měl či neměl odpustit (jen poznámka, oni někteří ti popisovaní úderníci byli totiž ještě horší, než bylo uvedeno v mé poznámce, ale to Vy asi těžko uvěříte). Někdo tady píše o úhlu pohledu – opět si na Vaší maličkostí ověřuji, že osobní zkušenosti (zvláště pak ty z těch 50 let) jsou NEPŘENOSITELNÉ a že s tím blbíš těžko něco udělá. Dělám pouze to, nebo se spíš snažím, že svým dětem a vnučkám vysvětluji, vysvětluji a zase vysvětluji, seč blbíšovo duševno stačí. Takže jsem srovnan i se skutečností, že pokud se jednou (a já doufám, že pouze) názorově naše děti či vnoučata spolu střetnou, tak to bude opět konflikt Olin-blbíš. Moc si přeji, že některého z nich napadne si ověřit Olina či blbíše někde v archivu a udělají si svůj vlastní názor!!!
P.S.
přišel jste vůbec někdy osobně do styku s tepenným krvácením, Vy znalče „lékařských rozhodnutích“? Tušíte vůbec o jaké době a „dřině“ tu byla řeč, Vy jedna “ zhltlá návnado“ (bez omluvy, omluva pouze majiteli prostoru, že starý kmet se neumí kontrolovat)?
To se mi líbíTo se mi líbí
NEJSEM ZASTÁNCEM…………ŽE hazení šutru navzájem něco řeší
To se mi líbíTo se mi líbí
jinak ohánet se že beze zbraně je to nebezpečnější …………je hloupost…………zbraně musíš umět použit což zločinci skorem všichni uměj………..každej kdo použil zbran na ostro ti řekne že musíš myt kule ji použit………..takže samotné ozbrojovaní jen zvyšuje latku nebezpečnosti
To se mi líbíTo se mi líbí
TI „zločinci“ ty zbraně mají. Nelegálně, neevidované. A mnohem, mnohem nebezpečnější, než má občan. A neváhají je použít.
Ta debata je zcestná.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano, už to došlo mimo oblast jakýchkoli rozumných úvah, tedy mezi spekulace.
To se mi líbíTo se mi líbí
Bavore,
jestli dovolíte, já ještě na margo toho Dienstbiera, an jest občanem USA:
II. dodatek Ústavy spojených států amerických ze dne 17. září 1787 zní:
„DODATEK II.
Dobře organizovaná domobrana je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu; právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno.“
To se mi líbíTo se mi líbí
Nikdy mi, pane Lexi, nebylo umožněno za totáče cestovat a až později jsem si uvědomil, že CESTOVÁNÍ stejně není můj šálek čaje. Zrovna nedávno jsem mluvil s přítelem z dětství, který emigroval do Ameriky a říkal jsem mu, že jsem si všiml, že takřka v každém americkém filmu jsou okna i dveře osazeny bytelnými mřížemi a závorami. On se jen smutně podíval a řekl, sakra kamaráde, jako stavařovi Ti nemusím snad vysvětlovat zbytečnost těchto opatření, neb by si měl vědět, co nadělá za spoušť skutečná, nikoliv filmová, kulka v papundeklovém domě a ty se mě ptáš na blbý mříže.
Vím, nepatří to k Vašemu upozornění na legálnost existence domobrany dle II. dodatku, ale Vaši poznámku o „zcestnosti debaty“ o zbraních jsem nějak nepochopil, vysvětlíte mi to, prosím?
To se mi líbíTo se mi líbí
zcestnost debaty je v tom, že se už začínáte navzájem pouštět do nesmyslných dodatků a poznámek na adresy druhých. Nic to neřeší a může to mít za důsledek jediné. Prostě zavřu diskusi.
To se mi líbíTo se mi líbí
…na to máte, pane BavoreV, právo a já ho plně respektuji
Jsme přesně tam kde jsme, protože ze slušnosti ten pomyslný Tatuv kámen těch 25 let nikdo nehodil, nehází a házet až asi nebude (teď je za potřebí nových kamenů)! Neznamená to ovšem, že si o sebe nechám utírat boty strejdy Olina, už z hlediska památky mých rodičů NE! Kalibr výraziva mnou hozeného kamene volil strejda Olin!
Mně nezbývá, než se znovu omluvit pánu prostoru, což jsem už jednou učinil, neb i blbíš tušil, co tím v Bavořích způsobí
To se mi líbíTo se mi líbí
LEXI
MOC JSEM NEPOCHOPIL…………MALOKTERÁ DEBATA JE SCESTNÁ………..teda slušná……….už vubec ne debata o zbraních.
Nepochopil jsem co teda tím chcete říci…………..PROTOŽE ten argument mohou použít obě strany.Možná že jsem natvrdlej ale neumím si vybrat na jakou stranu se přiklání váš nazor.
protože……………TI „zločinci“ ty zbraně mají. Nelegálně, neevidované. A mnohem, mnohem nebezpečnější, než má občan.
Takže oni je umí použit………..tím že je mají nelegelně trochu omezuje že je možno je myt v masové měřitku……..nikdy to nebude možno podchitit aby nebyli jen usměrnit.
NEJVĚTŠÍ argument PROTI těch odpurcu je sama zaslibená země podporovatelů,že je třeba ozbrojovat to jest USA………….TAKOVÁ VOLNOST je pro Evropu neuvěřitelná ……..zvýšilo to snad lepší obranu ,menší zločinost………..já myslím že né.
Určitě je hloupost pacifismus jako takový………..jako že vlastnění zbraně to vyřeší
To se mi líbíTo se mi líbí
OTÁZKY SNAD patří k diskuzi né……..samozřejmě bez osobní roviny……….ono ne vždy pochopíte co stím druhý myslí
To se mi líbíTo se mi líbí
Milý tato (a „blbíši“),
výrazem „zcestná“ jsem měl na mysli, že málokdo zde diskutuje se znalostí věcí. Dojmy a nepodložené závěry. Z toho důvodu jsem tady dal odkaz na ony včerejší Události, komentáře.
Doporučení, aby byly zhlédnuty, cílí i na Vás (pokud jste je viděl, pak už jen kroutím hlavou).
Také odkaz na onu statistiku (mýty), na kterou tu dal odkaz Olin. Už jen akceptování těchto dvou zdrojů mohlo leccos osvětlit.
Z té „Olinovy“ statistiky zopakuji tabulku vražd
Počet vražd v roce 2006
počet vražd celkem 231
legálně drženou střelnou zbraní 14
nelegálně drženou zbraní 26
nožem 26
jiným předmětem („zbraní“ ve smyslu tr. z.) 97
vraždy beze zbraně nebo se zbraň nepodařilo zjistit 68
Všímáte si – legálně držených zbraní okolo 700 tisíc a vražd jimi spáchaných – slovy – ČTRNÁCT!!!!! Nelegálně drženými (střelnými) zbraněmi 26! Nožem a jiným předmětem považovaným trestním zákonem za „zbraň“ (tj. „vše, co může způsobit útok proti tělu důraznějším“) 123!!!!
A my budeme ausgerechnet buzerovat těch skoro třista tisíc držitelů zbrojních průkazů!
Čímž nechci říci, že uchazeč o zbrojní průkaz by třeba neměl být povinně přezkoušen psychologem (posudek) na AGRESIVITU. Velmi snadné vyšetření.
Ale s tímhle nápadem ti političtí a populističtí šášulové nepřicházejí. Místo toho posudky z Národních výborů, z Uličních výborů a od Domovnic.
A trápí Vás, že jste nepřišel na to, na jakou stranu se přidávám?
Na žádnou ze zde prezentovaných, tato. Jenom na stranu ROZUMU a odbornosti, na stranu potlačení konjunkturalismu v zájmu zalíbit se těm nebo oněm voličům, na stranu potlačování takových televizních tlachalů, jakým byl včera (jenom včera?) ten moderátor na ČT24, na stranu potlačování tlachalů typu Jiří Dienstbier ml.
Ani já totiž nediskutuji „se znalostí věci“, ne takovou, abych mohl relevantně vyjádřit svůj „názor“. Bez toho jde jen o dojmologii, kocoury na rameni a „křišťálovou kouli“.
Zvlášť, když se někdo neseznámí ani s podklady, které se nabízejí.
Přeji plodnou další diskusi.
Já končím.
To se mi líbíTo se mi líbí
Máte Lexi pravdu.
Ovšem ani psychotesty nejsou všemocné. Jednak je psychologie poněkud vágní věda, druhak dokáže vyloučit jen úplně zjevné magory. Před pár lety jsme o psychotestech žadatelů o zbrojní průkaz vedli řeči s kamarádem, který dělal psychologa u PČR (státní policie) a ten se smál, že po zavedení testů na agresivitu a další sledované věci by musel nechat odzbrojit třetinu policistů, možná více. Souvisí to i se stresem, přetížením, vypáleností a dalšími věcmi – podle toho experta by část policistů tenkrát podle namátkových testů neměla vůbec chodit do služby, ale nastoupit zdravotní dovolenou nebo přímo od policie odejít.
Navíc by ty psychotesty musely být dlouhodobé, opakované. Psychický stav člověka není nic neměnného. A i psychologové „mají své dny“.
Další věc je, že většinou čím větší magor, tím větší má zkušenosti s psychology. A pokud to není přímo idiot, může se stát, že má všechny typy testů prostudované a ví jak odpovídat a jak se nenechat nachytat. Viz. třeba Breivik a mnoho jiných. Náš zdravotní systém – celostátní evidence chorobopisů – se prakticky rozpadl, lidé se stěhují, jednotná dokumentace neexistuje. Může potom psycholog při „vyšetření z rychlíku“ zaručit, že nedává zelenou nějakému vyloženě psychiatrickému pacientovi ? Nemůže.
Ohledně množství zbraní mezi lidmi, řekl bych, že jediné „bezpečné“ zbraně jsou právě ty v rukou držitelů zbrojních průkazů. Ale zbraní je mnohem více, než se udává – například kam se podělo ohromné množství po převratu prodávaných perkusních revolverů a pušek ? Tenkrát se to tady prodávalo jak housky na krámě, někde jsem četl, že jich bylo přes milion kusů, někde se píše dokonce dva miliony. Tehdejší verze zbrojního zákona nesledovala nic před modelovým rokem 1870. Podle nové verze zákona jsou všechny ty zbraně už trestný čin nedovoleného ozbrojování, pokud mají více než dvě komory – což mají všechny tenkrát vyráběné. Co vím, tak lidé toho při různých zbraňových amnestiích odevzdali nebo zlegalizovali minimum. Při troše pečlivosti v nabíjení nejsou ty zbraně o nic méně spolehlivé a smrtící než ty moderní.
A pak tady máme hory válečných zbraní z druhé světové války. 70 let schované po všech možných sklepech a půdách. Známý má firmu na vyklízení pozůstalostí, sklepů, bytů po mrtvých a každý rok má velkou úrodu. Nelze pominout ani desítky tisíc nadšenců s minohledačkami, bloudících po lesích a hledajících „militárie“.
Z čeho mám osobně největší strach, je blízkost občanské války na Ukrajině. Tam je ručních zbraní nepočítaně, o evidenci se nedá moc mluvit. Brzy tím vším bude ozbrojeno podsvětí celé Evropy – stejně jako se to stalo po válce v Jugoslávii například v jižní Francii.
To se mi líbíTo se mi líbí
Kchodle,
ačkoliv jsem napsal, že tady s komenty končím, na Vás samozřejmě nemohu nereagovat (tolik si vážím Vašich zasvěcených vstupů). I tady s Vámi většinou souhlasím, nicméně musím poněkud vystoupit na obranu Policie ČR, nakolik o této problematice tu a tam něco málo vím (ne „domnívám se“, ale „VÍM“).
Psychologické testy (samozřejmě zahrnující i otázku agresivity) vždy byly a jsou součástí přijímacího řízení k policii, dříve SNB, ať to bylo v šedesátých letech minulého stolení, později , před převratem, nebo po něm.
Málo tomu, v letech 2000 a 2001 se novému psychologickému vyšetření museli podrobit všichni stávající příslušníci PČR bez ohledu na funkci a hodnost. Neslyšel jsem, že by někdo musel odejít, i když to nemohu vyloučit (slyšet, tj. dovědět se, a neslyšet, tedy nedovědět se…).
Netuším, na které úrovni (součásti) působil ten Váš kamarád – psycholog, ale obávám se, že Vám neříkal až tak úplně pravdu. Ona vyšetření v letech 2000-2001, i ta přijímací, totiž pro psychologa znamenají obrovskou odpovědnost. Nevím, jak by se vykrucoval z maléru, kdyby policistu „nechal projít“ (jak je patrno z toho, co píšete) a on pak z důvodů, na nichž se podílela jeho nepřiměřená agresivita, například někoho úmyslně zastřelil.
Žádná sranda, Kchodle!
Od účinnosti zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů č. 361/2003 Sb., tj. od 1.1.2007 platí ustanovení § 15 zákona, kde se v odst. 3 uvádí – cituji –
„(3) Za osobnostně způsobilého se považuje občan, u něhož byly podle závěru psychologa bezpečnostního sboru zjištěny takové osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru.“
A dodávám (je to asi obecně známé), že jsou to právě psychologická vyšetření, jejichž závěry eliminují naprosto největší část uchazečů, v roce 2007 bylo úspěšných cca 50 % uchazečů, většina neúspěšných byla pro nesplnění psychologických předpokladů, a to 40 % všech uchazečů. Těch 10 % připadá na prověrky fyzické způsobilosti, tam to je ovšem jednodušší, že je lze po čase opakovat, psychologické vyšetření znamená konečnou provždy. A procento neúspěšných se s léty dále zvyšuje.
„V psychotestech se zaměřujeme nejen na intelekt, ale i na emoční stabilitu, celkovou vyzrálost a odolnost vůči psychické zátěži. Překážkou jsou nežádoucí projevy agresivity. Práce policisty je nestabilní, pracuje ve směnném provozu, neustále řeší nepříjemné záležitosti, bývá vystaven agresi.“ říká Kovářík“ – http://www.denik.cz/z_domova/policie-zajemci-testy-20071017.html
Mám tedy za to, že odtud nějaké zvláštní ohrožení až tak neplyne, byť je zvyšováno psychickým vypětím v rámci rizik, se kterými se policista při výkonu služby setkává, resp. v jejichž prostředí prakticky trvale vykonává službu.
Jistě, ale žádný posudek nemůže zaručit, že nedojde k osobnostnímu (psychickému) kolapsu. Jenom zjišťuje určitou mez. Víme, že za posledních X let i policista spáchal vraždu střelnou zbraní v rámci tzv. „domácí zabíjačky“. Ale výjimky, jak víme, potvrzují pravidlo.
U ostatních držitelů zbraní (mimo bezpečnostní sbory a armádu, a také obecní policii), kde psychologická vyšetření absentují, jsme zcela hodnověrných poznatků.
Pokud jde o ty „Vaše“ perkusní zbraně, máte trochu přehnané představy (patří do skupiny „C“, jak jsem psal výše), realitu si ověřte zde http://www.mvcr.cz/clanek/zbrane-a-strelivo-92.aspx
Co se týče zbraní na Ukrajině, jistě se nemáme čeho bát, Ukrajinci jsou – podle našich politiků a mainstreamu – demokratické holubičí povahy, na rozdíl od ruských zabijáků z Jihovýchodu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tato, vlastnictví zbraně není univerzální řešení kriminality. Nikdy nebylo. Ale zapomeňte na to, že vás vždy a všude ochrání policie. Neochrání. Policistů není a nemůže být tolik, aby stíhali být všude. Koneckonců, právě střelba v Uherském Brodě je toho důkazem.
http://www.novarepublika.cz/2015/02/k-zasahu-policie-v-uherskem-brode.html
Navíc můžete být sebeopatrnější a maniakálně se vyhýbat všem rizikovým místům, ale už od počátku jste v zásadní nevýhodě. Místo a způsob útoku nevybíráte vy, vybírá ho ten lotr. Příklady právě z USA nasvědčují tomu, že lotři (i ti šílení) si důsledně vybírají „bezpečné“ gun-free zóny, kam není možno přinést legálně zbraň. Získávají tím navíc jistotu, že jejich budoucí oběti budou překvapené a zaručeně neozbrojené. Třebaže nesouhlasím úplně s vývody Martina Kollera, domnívám se že absolutní odzbrojení občanů také nic neřeší.
http://www.novinky.cz/komentare/362713-komentar-blazen-versus-ozbrojeny-obcan-martin-koller.html
Ale jedním si můžeme být jistí, vždycky se vynoří nějaký bojovník za úplné odzbrojení, jako třeba tenhle:
http://news.e-republika.cz/article3024-Reakce-na-zabijeni-Zde%C5%88ka-K
a bude mu jedno, kolik škody při tom napáchá. Jedno je při tom jisté, „Zákony, zakazující nošení zbraní, jsou takové povahy, že odzbrojí pouze ty, kteří nejsou odhodláni ani nakloněni k páchání zločinů…“ Sice to řekl Thomas Jefferson, třetí prezident USA, ale podle mého názoru to zcela vystihuje, kde končí možnosti všeobecných zákazů zbraní.
Poznámka pro blbíše: pan Hudec, rammstein, Olin a další „střelci“ nejspíš moc dobře vědí to, co já: že neprůstřelná auta jsou pouze ve filmech a pak ta pancéřovaná; že zbraň, ani nenabitá, není hračka či ukazovátko, že vypálená střela doletí na mnohem větší vzdálenost, než na jakou lze bez speciálních pomůcek doufat v úmyslný mířený zásah a prakticky po celé dráze letu je schopná zabít. Víme to, protože nás to důkladně, občas i podle Makarenka, naučili ti, kdo nás se zbraněmi učili zacházet. Nechtěli totiž, abychom svou hloupostí zabíjeli sebe nebo jiné lidi.
To se mi líbíTo se mi líbí
Amen.
To se mi líbíTo se mi líbí
Souhlas.
Omezování zbraní nic neřeší, stejně jako nic neřeší ani posilování policie. Více řeší výchova a informovanost, společenská pravidla, morálka.
Ono není moc velký rozdíl, jestli magor vezme nůž nebo mačetu a zavraždí 4 lidi jako nedávno ten amík v Brně. Nebo palné zbraně a vystřílí hospodu.
Je to podobné jako se sexem: prodej kondomů úplně všude také od AIDS, syfilis, … zachrání málokoho. Pomůže jen osvěta, psychologie, sociální polepšení.
Problém vidím hlavně v nemocné společnosti – když je milion českých občanů ve zločinné exekuci, která vymáhá 18x více z malých částek, legálně krade domy a byty, pak se dá očekávat, že takových strašných věcí bude přibývat.
Nikdo s tím nic nedělá. Budou omezovat zbraně ? Asi se exekutoři začali bát. Nebo jiní lupiči, legalizovaní státem.
To se mi líbíTo se mi líbí
Připomenul jste 4násobnou vraždu v Brně 22. května 2013. Tehdy tam 22letý občan USA brutálním způsobem (nožem a sekerou) zavraždil svoji tetu Veroniku (46), jajího manžela Martina (50) a jejich dva syny Filipa (23) a Davida (17) v jejich rodinném domě. Mrtvoly pak v garáži zohyzdil a zapálil. Kevin Dahlgren přijel do ČR asi před třemi týdny, u příbuzných bydlel a soukromě vyučoval angličtinu.
Podle vyšetřovatelů se stalo toto:
– ve středu 22. května ráno před 7 hodinou telefonovala učitelka Veronika do školy a omluvila se, že si bere volno kvůli silné bolesti hlavy
– vrah Veroniku a Martina zavraždil
– kolem 8 hodiny Kevin přebírá od pošťačky poštu
– v 8:30 posílá známému SMS, že se chystá vrátit do USA
– v 10:30 ruší plánované doučování
– domů přichází Filip a je zavražděn
– Kevin posílá Davidovi SMS, že si půjdou spolu zaběhat do blízkého lesa
– 12:30 přišel David domů
– v době mezi 12:30 až 13:00 slyšel soused hlasitý výkřik
– vrah odtáhl mrtvé do garáže, znetvořil je sekerou, naházel na ně hadry a zapálil
– 15:15 posílá Kevin SMS své kamarádce, že odjíždí do Vídně
– pár minut po 17 hodině přijel do Vídně
– kouře z garáže si všimli občané až večer, ve 21:50 nalézají hasiči mrtvoly
– ve čtvrtek 23. května ráno odlétá Kevin do USA. Na letišti ve Washingtonu ho zatýká FBI, který již byl PČR kontaktován.
Od té doby je Kevin ve vazbě (snad).
6. června 2013 soud ve Virginii rozhoduje o vydání. Podle jakési zásady teritoriality lidé, kteří nespáchali trestný čin na území USA, nejsou v USA souzeni a jsou zpravidla propuštěni na svobodu.
8. července předává PČR zpracovaný spis Kraj. st. zast. v Brně a v předepsané lhůtě je podána žádost o vydání K. D. do ČR.
V září 2013 soud v Alexandrii (Virgínie) rozhodl, že podmínky pro vydání byly splněny.
Kevin vinu popírá. V tu osudnou dobu si prý byl zaběhat a když se vrátil, našel příbuzné zavražděné, lekl se a utekl. Podle bezpečnostních kamer byl ale v domě, mluvila s ním pošťačka a paní na úklid. Potom zase vyšetřovatelům řekl, že při vraždění slyšel podivné hlasy. Na jeho kalhotách byla nalezena krev obětí.
Proces s obviněným měl skončit do 12. února 2014. Tady další informace končí. Kevin Dahlgren stále ještě nebyl do ČR vydán.
Kevin pochází z bohaté, údajně nefunkční rodiny. Odešel ze školy, nevzali ho do armády, rozešla se s ním přítelkyně, věnoval se bojovým sportům.
Podle svědků byla zavražděná rodina z Kevina nervózní, nerespektoval prý její soukromí, byl nespolehlivý a byl několikrát přistižen, jak chodí v noci po domě s nožem v ruce.
Je zajímavé, že o tuto kauzu se naše média nezajímají, je otázkou co podniká náš stát. Proč ještě po 2 letech nebyl obviněný vrah vydán do ČR?
To se mi líbíTo se mi líbí
. . . Hudcovo téma a otázku: „mladí mezi zbraněmi“ jsme dokázali pořádně sešrotovat, to si tedy, vážení Bavoři, musíme přiznat . . . konec opravdu nutný!! . . . ach, jó, že blbíš raději nedržel hubu, takhle vám to tu kazit!
To se mi líbíTo se mi líbí
Nemůžu si vzpomenout, jak se jmenuje ta Vaše diagnóza…
To se mi líbíTo se mi líbí
Vy . . . a nevzpomenout si? Neuvěřitelné!!!
To se mi líbíTo se mi líbí
Na tom není nic divnýho, nejsem žádnej mladík. Mám na mysli úplně konkrétní věc, ale fakt nemůžu najít to slovo.
To se mi líbíTo se mi líbí
. . . však Vy si vzpomenete, věřím ve Vaší mysl!!!
To se mi líbíTo se mi líbí
No pokud se Vás začne jen trochu bát, tak nevzpomene :). Tak to je se všemi , co se zaleknou a mohli by narazit.Jsou silní jen tzv. slabší,a to je právě ten rozdíl, co já , možná i nesprávně, ale doufám, že správně, cítím u například p. Hudce a tímto „člověkem“. Prokázal to mnohokrát, především u vlka.
Takže proto má vlastně Bavor pravdu, svým způsobem.
To se mi líbíTo se mi líbí
kočko, neříkej to vonoviram., ale já mám podobný potíže s pamětí, ale na rozdíl od něho se obávám, že neudržím jednou i moč, takže snad pochopíte, proč toužím vědět, na čem jsem, abych měl konečně jasno, co mě dřív skolí
To se mi líbíTo se mi líbí
Vážně už to nechlastej, kočko, lezou z tebe pak ukrutný kraviny. Což je ovšem signifikantní.
To se mi líbíTo se mi líbí
netrapí……jen mě v diskuzi zajímá vedet jak je to myšleno.
Vidíte ted vím a musim se pousmát,jak sem já pochopil pana Blbiš..zde mohu jen doufat že sem ho pochopil spravně,u sebe ale vím že jdete mimo toho o čem diskutuji.
konečně doklad je i zde……………….Určitě je hloupost pacifismus jako takový………..jako že vlastnění zbraně to vyřeší.
TAKŽE BOHUŽEL ty argumenty jdou mimo téma………….nikde sem nečetl od pana ani já to nepsal pořadat hon na držitele zboj prukazů.
oto sem se pokusil rozumět si co ten druhý miní…………
TAKŽE JEN UŽ DODÁM……………….Ani já totiž nediskutuji „se znalostí věci“, ne takovou, abych mohl relevantně vyjádřit svůj „názor“. Bez toho jde jen o dojmologii, kocoury na rameni a „křišťálovou kouli“.
Zvlášť, když se někdo neseznámí ani s podklady, které se nabízejí.
nazor mohu myt na cokoliv,jen svuj pohled nesmím vydavat jako co je fakt ale muj pohled,kde sem ochoten připustit že se mylím.
NO STÍMTO TAKY KONČÍM
To se mi líbíTo se mi líbí
JEN JEŠTĚ DODÁM…………….tata napsal:
5.3.2015 v 09:08
JE ZDE NECO O honu na zbrojní prukazy?????????
To se mi líbíTo se mi líbí
. . . tuším, Tato, že o odpovědi na Vaše otázky doopravdy stojíte, proto si dovoluji narušit klid v prostoru odpovědí = NENÍ . . .a s Lexovým vysvětlením „zcestnosti“ si hlavu opravdu nelámejte, blbíš to také tak dělá, když jeho nedostatečnost naráží na mantinely jeho chápání, no a co, hlavně, že nám pivo chutná, tedy stále ještě, jak by řekl klasik z té vesničky, naší, střediskové! Přeji klidný večer.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nádherný článek, krásné fotografie. ZKR je lahůdka, jakkoliv nejsem revolverový, ale pistolář.
Se vším, co píšete, souhlasím. Doufám, že potíže pominou a budeme se opět setkávat.
Když se podívám na svoji vlastní historii, také jsem celý život prožil se zbraněmi, beru to jako přirozenou část lidství. Protože člověk, to je druhým slovem zbraň – jsou to skoro synonyma – je jedno jestli pěstní klín nebo atomovka. Je to zkrátka součást lidství, tím se lišíme od zvířat – místo drápů a tesáků v tlamě používáme ty svoje udělátka. Historie lidství je historií zbraní.
Ecce homo armatus. Ejhle, člověk ozbrojený. Tak se totiž náš druh skutečně jmenuje. Ne člověk rozumný rozumný, ale člověk ozbrojený (je rozumný, takže má kvér vždy dost při sobě). Homo sapiens armatus. Mimochodem, moc pěkná kniha se stejným názvem je volně ke stažení na stránkách střeleckého sdružení LEX (nedávám odkaz protože stačí dát do strejdy Googla název „Ecce Homo Armatus“ a vyskočí to v PDF).
🙂
Vzduchovku jsem měl dříve než kolo. Než jsem se naučil číst, takže asi v 5-ti letech. Mám fotky, jak ukazuji mámě postřílenou plechovku od diabolků. Pak jsem mezi 6-10-ti lety trávil dětství u dědečka – bývalého stíhacího pilota – na chalupě v Orlických horách. Rodiče byli na vědecké stáži a nás děti – mě a sestřičku – nechali u dědy a babičky. Chodili jsme do školy 5 km daleko, většinou pěšky. Vesnice se školou byla odkladištěm režimu, samý bývalý trestanec, všichni až na rodinu majitele obchodu, hospody, kina alkoholici a propuštění zločinci. Včetně učitelek a učitele. Takže abych chránil sestru a sebe, děda mi dal v 9 letech ostrou pistoli, Walther TPH – ten maličký Walther v ráži 0.22 LR. Nosil jsem to pořád, tedy než jsem se vrátil do normální školy do Hradce Králové. Střílel jsem z toho jen na chalupě – to byla samota, 3 km daleko žádní sousedi. Pořád ji máme v rodině, dnes legalizovanou, nosí to holky v kabelce. Krásná maličká pistolka, přitom docela přesná.
Několikrát jsem to musel vytáhnout na výstrahu a vystřelit pod nohy – aby bylo vidět, že to není poplašňák. Jednou jsem rozstřílel značku, asi 20 m daleko, když se mi nějaký magor poškleboval, že bych ho stejně netrefil – vystřelil jsem 4 rány a řekl mu, ať si vybere do jakého oka ho mám trefit, na těch asi 5 m. To byla moje odpověď, když chytil sestru – na dotaz, zda moje 8-letá sestra už „m..á“. Pak jsme se ségrou utekli, protože nejlepší boj je útěk. Takové tam byly poměry, rok 1976. To mi bylo asi 10.
To všechno nebylo jen tak, dědeček mě podrobil dlouhému výcviku nejen se zbraní, ale i v psychologii a všech těch věcech. Půl roku jsem to nosil bez nábojů, jen nasucho a s vyndaným úderníkem, abych to cvakáním nezničil. Cvičné náboje na „sušení“ s perkem pod zápalkou tenkrát ještě nebyly. A mezitím jsme chodili lovit, prasata, vysokou, všechno co bylo v lese. Střílel jsem ze všeho. Nábojů bylo přehršel – po Němcích a od Rusů z posádky v Rokytnici, se kterými děda šmelil. Žádný problém se zákonem nebyl, policajti to víceméně věděli, na dědu nasazený STB maník – bývalý bachař co měl chalupu 6 km daleko – byl vlastně docela slušný člověk. Měl Škorpiona vzor 61, v 7.65 Br. Často jsme z toho stříleli. Děda mu k tomu udělal tlumič – lepší než ten tovární.
Do Svazarmu mě na zbraně nevzali, protože otec a celá rodina byla v tom našem městysu vedena jako málem nepřátelé státu, ačkoliv táta dělal celý život ve vojenském výzkumu v elektronice. Ale máme to v genech – kamkoliv jsme jako děti – já a moje dvě sestry – jeli, tam jsme vyhráli všechny střelecké soutěže. K soutěžení jsem se tak dostal až jako dospělý, dělal jsem IPSC divizi standard. Ale jen tak rekreačně. Jinak jsem pár let také lovil, ale dnes už ne – není čas a peníze jsou potřeba na jiné věci. Takže dnes střílím jen rekreačně. Zbraně nicméně pořád nosím, pro sebeobranu nosím Glock 19C. Nebo maličký český Kevin v .380 Auto (9 mm Browning krátký). CZ75 je na denní nošení pro mě moc velká a těžká, mám to jen na doma a střelnici. Měl jsem několik verzí, od SPHINXu přes Jericho jsem se zase „propracoval“ k „základu“ z UB: CZ75 PP-01, s nějakým tím laděním.
Za celých asi 25 let legálního nošení zbraně jsem to vytáhl asi 30x. Vystřelil jsem 5x. Jen jednou jsem musel do člověka, ale to bylo jen plastovým a pak brokovým nábojem (které jsem nosil v zásobníku jako první před ostrými). Jednou jsem udělal věc, za kterou mě honili za přestupek, protože jsem použil na sebeobranu zbraň, kterou jsem měl na zbrojáku jako sportovní. V domě nás v noci přepadli zloději – vyhnal jsem je střelbou pod nohy z civilní verze útočné pušky Sa58 – CZC858. Byla po ruce, protože jsem se ten večer vrátil ze střelnice a nestačil to uložit do trezoru. Nakonec jsem u soudu vyhrál, uznali, že to přestupek nebyl.
Odpůrci zbraní podle mě nevidí dvě základní věci.
První z nich je psychologie. Vlastnictví a nošení zbraně činí člověka zodpovědným. Je to závazek. Ke slušnosti, poctivosti, uměřenosti. Ke zvýšení sebekontroly. Rozumíte, mít zbraň neznamená jen projít nějakými testy, být netrestaný a spolehlivý, ale také psychologický výcvik, modelování situací. Kdy to vytáhnout ? Jak takovou situaci poznat, kdy „už jo“ a kdy „ještě ne“ případně „nikdy“. To se člověk musí naučit hodnotit, než s sebou to železo tahá. Jinak je to k ničemu, spíše naopak, může to být velký malér. Další věc je, že rizikové okolí, kterým se občas pohybujete, pochopitelně velmi brzy zjistí, kdo zbraň nosí a kdo ne. Takže už jen tím se odstraní 99% případných útoků. A když už k útoku dojde, jste připraveni, především psychologicky, protože si ty situace dopředu modelujete, včetně svého chování v rámci zákona. To samotné většinou stačí na odvrácení hrozby a k úniku z nebezpečí.
Druhá věc je dostupnost zbraní. Žijeme v průmyslové společnosti, jsme vysoce technicky vzdělaní, většina z nás. Pokud má chlap k dispozici soustruh, frézu a pár dalších udělátek, je schopen vyrobit střelnou zbraň prakticky kdykoliv. Sehnat munici není také nejmenší problém. Víte, že se léta volně prodává „hlavňovina“ ? Tedy „trubky“, za studena válcované, s chromovaným vývrtem ? Nová inkarnace tohoto kšeftíku – po americku – dokonce prodává hotové hlavně ve všech rážích, jen bez hotové nábojové komory – aby to nespadalo pod dikci zákona o zbraních a střelivu. No a ve stejném obchodě si samozřejmě koupíte výstružník a kulisu, abyste tu nábojovou komoru opravdu dobře trefili. O obchod dále prodávají těla zbraní – ale nejsou to podle zákona těla, protože tomu chybí jedna díra – ale dají Vám k tomu i vrták. A další obchod dále jsou závěry – tedy ne závěry, protože to by odporovalo zákonu, jsou to „kity“ závěrů. Kdokoliv, kdo není idiot si například snajperku nebo útočnou pušku může zcela volně koupit a sestavit. Ovšem když shání kvér Breivik, je moc blbý na takovou věc a tak jde a legálně ji dostane ve střeleckém klubu, že jo.
Tak by se dalo dlouze pokračovat. Ne nástup 3D tiskáren, ale obecně – komputerizace obrábění. Malý domácí pětiosý CNC systém si koupíte za 400 tisíc včetně všeho a vyrobíte na tom cokoliv. CNC soubory na cokoliv stáhnete z netu, zadarmo. Chcete samopal STENGUN ? Chcete Stonerovu AR-15/M-16/M-4 – prostě tu americkou flintu ? Nebo českou CZ75 ? Nebo AKčko ? Jak je ctěná libost.
A když někdo zakáže civilům palné zbaně, jako v Británii, co potom ? Zločinnost se zvedla celkově asi 11x, ve velkých městech více než 100x. Zločinci palné zbraně mají, budete se divit. Normální člověk ovšem může jít do vězení, protože má v kapse jinde běžně nošený lepší zavírací nůž. Dokonce i větší šroubovák si tam nekoupíte – musíte mít papír, že to máte do firmy. Protože „mládež“ (něco jako v Česku „mladíci“) si šroubováky brousí a pak se s nimi jako s bodnou zbraní vraždí. To samé velké hřebíky. Zakázané.
Co udělají dále ? Zakážou benzín, protože hoří ? Zakážou dřevo, protože se z něj dá udělat hůl ?
Je to zkrátka psychopatické.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak nějak. Přesně něco takového jsem od vás čekal. A dočkal jsem se. Dodat nemám co, jen tiše kývám hlavou. O technice vím celkem prd, ale to o té odpovědnosti – to je přesně ono. Modelové situace, přehrávané stokrát v mozku. A znalost důsledků, protože například moje oblíbená 9 para (dnes už je k dispozici i jinačí přímo kanónová munice) lehce coby plášťovaná střela proletí měkkou tkání a s přehledem trefí do hlavy a zabije člověka, který stojí o 30 metrů dál. Nebo se projektil po průniku stehnem agresora odrazí od kusu kamene ve zdi a zraní/usmrtí člověka, stojícího v naprosto nepředpokládaném uhlů zdánlivě mimo nebezpečí.
Střílet na veřejnosti, k tomu už musí být sakra důvod! Já zbraň nenosím, protože se riziku vyhýbám jak to jen jde, ale třeba mě to jednou, až ji budu potřebovat, bude mrzet.
Díky za ten text, kchodle.
To se mi líbíTo se mi líbí
I já děkuji. Problém totiž je, že většina lidí o těchto věcech moc neví. Dokonce i ti, u kterých byste čekal, že je to součást jejich práce – například policisté. Jsou schopni střílet jak ve westernu a pak se diví, že se stávají tragédie.
Munice a skutečně hodnotné kurzy obranné střelby jsou drahé, času je málo, takže … Navíc po nástupu nového zákona o policii mnoho kvalitních policistů odešlo do výslužby a dnes … Většině chybí léta drilu i v samotném ovládání zbraní, o drilování modelových situací a právních rozborech ani nemluvě. Výsledek je nasnadě.
Příklad: dělali jsme několik let pro PČR počítače, sítě, kamery – civilní firma, prostě externí dodavatel. Chodil jsem střílet na jejich střelnici, než mi polda z vedlejšího standu prostřelil devítkou kšilt čepice (kterou jsem měl na hlavě) a ještě se tomu přiblble tlemil. Nezvládal ani základy bezpečné manipulace se zbraní. Prostě kancelářskou krysu vyhnali na střelnici, aby mohl brát nějaký ten příplatek nebo co. Takže chodím raději střílet tam, kde se takoví experti nevyskytují. Podruhé takové štěstí mít nemusím.
Ano s celoplášťovými (FMJ) střelami je ten problém, že třeba 9×19 (9 para), kterou zmiňujete, se odráží velmi. Přesně jak píšete. Střílet s tím v budovách, venku na ulici – prostě všude tam, kde jsou tvrdé povrchy a může se to odrazit, je strašně nebezpečné.
Ale náboje s řízenou deformací, které to tolik nedělají – jsou i speciální typy, které se téměř neodrazí – jsou pro civilisty zakázané, policii je povolili teprve nedávno. Do té doby to nějací neználkové blokovali – s poukazem na vysokou ranivost. Do nedávna je nepřesvědčily ani hromady zbytečně mrtvých.
Například při akci na zadržení „nebezpečného podezřelého“ policista střílel z jedoucího policejního vozu služební pistolí CZ75 po autě „pachatele“, naprosto idiotsky ve městě v hustém provozu, na chodnících plno lidí. Střela se odrazila od disku kola pachatele a trefila milého poldíka do hlavy – mrtvý na místě. U pachatele – na kterého to chtěli hodit – se zbraň nenašla a balistika nakonec potvrdila, že smrtící výstřel vyšel z pistole zastřeleného policajta. Celoplášť 9 para. Často to dopadne mnohem hůř.
Známá je i ta střílečka z jižních Čech, kdy poldové šli k domácímu násilí – volala je manželka jejich bývalého kolegy – nesmyslně celou situaci vyhrotili, hrozili si vzájemně pistolemi jak v blbém filmu. Až to chlápek zmáčknul a prvnímu poldovi prostřelil hlavu – k překvapení všech ale spadl až chlap stojící kus za tím střeleným, ten byl mrtvý. Chlap s prostřelenou hlavou ani neomdlel, prostě díra v hlavě skrz, no a co. Celoplášť 9 para.
Takových příběhů znám desítky jenom z ČR. Většinou hluboce tragických. A zrovna nedávno mi líčil známý lovec, jak si ho pozvali poldové z Prahy nevímkolik, aby jim odstřelil kulovnicí divočáka, který pobíhal někde mezi paneláky. Hrozně se prý divili, když odmítl na ulicích plných lidí střílet z kulovnice – s tím že nemá čisté palebné pole a střela se ráda odráží i od mokré trávy – a zabíjí po celou dobu letu, třeba kilometr daleko. To by člověk čekal, že snad takové elementární věci poldové znají. Jestli jo, tak evidentně ne všichni.
V souvislosti s ilegálním ozbrojováním, jak jsem psal výše – tam jde o to, že zákon poruší až ten, kdo dělá ty finální úpravy, kdy se z „polotovaru“ stane „součást zbraně“ dle zákona. Jinak je „zbrojařina“ řemeslo jako kterékoliv jiné, jen na to musí být certifikace, je to hlídané. U nás je mnoho firmiček, které upravují, „ladí“ nebo přímo vyrábějí zbraně, ať již moderní nebo repliky historických. V tomhle s námi mohou soutěžit snad jen Američané nebo možná Finové.
Ale jak jsem psal, nemůžete postavit poldu ke každému CNC stroji, ke každé garáži se soustruhem a frézou. Postupně tohle bude čím dál výraznější, díky pokroku v technologiích a materiálech. Zatímco před pár lety stála profesionální 3D „tiskárna“ s laserovým přetavováním „tištěných“ nanovrstev desítky milionů, dnes se objevují nové malé typy s polovodičovými lasery už v řádu statisíc korun. Za pár let to bude stát už jen desetitisíce. A vyrobíte na tom kvalitní střelnou zbraň jak nic – zatím sice nemá tak velkou životnost jako vyráběná klasicky, ale řekněme 500 ran z toho jistě vystřelit jde bez nebezpečí. Dnes se tak vyrábějí speciály nebo kusy na ověření konstrukce.
Proto jsou iluze různých policejních režimů a všech možných zakazovačů o odzbrojení lidí předem odsouzeny k nezdaru. Ve vzdělané průmyslové společnosti to prostě zakázat nejde, leda ilegalizovat a naplnit kriminály podstatnou částí „slušného“ obyvatelstva.
A naopak je to nahrání na smeč zločincům.
Zábavné hračky jsou ke koupi například zde:
http://www.1coolshop.cz/
Kdybyste chvíli hledali po netu, najdete toho mraky.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Hudče, tedy vítejte, když jste opět v prostoru, neodpustím si však hubování!
Vy jeden kujóne! Vždyť Vy jste si chtěl popovídat o Vašem mládí, sportovní střelecké vášni a dávno roztátém sněhu, žejo? Jako znalci střelecké problematiky jste měl předvídat (na rozdíl od prostšího Blbíše) i vzhledem k pistolnickému složení v Bavořích, že Vaše nosné téma o dětech bude každému zde ukradené (až na pár výjimek), protože na otázku z Vašeho svěžího vzpomínkově-dokumentačního vánku:
„ A tak si kladu otázku – co by se stalo dnes, kdyby sedmnáctiletý kluk přišel do školy s pistolí v tašce?…“,
jsem se dozvěděl něco:
o pacifismu, o trajektoriích letu kulek, o zbrojních průkazech a právu nosit či nenosit zbraň, o skutečných story- kde Bavoři už byli nuceni tasit, o zcestnosti diskusí, ústavách a jejich dodatcích, o ideologicky podbarvených invektivách (které skoro málem pobouraly zdejší hodovní síň), o důsledcích dětských traumat na pozdější vývoj jedinců (tedy jedince). Nechybělo moc, a mohl jsem se dokonce dozvědět (konečně) i mně utajenou duševní diagnózu – tedy málem, protože zdejšího (zřejmě) srandistu postihla náhlá přechodná (aspoň v to neustále doufám) skleróza,
jen o těch dětech houby a to bylo pro mě velké zklamání, protože o děcka mi především šlo, jde a půjde. Tak pro příště – pozor na děti, nezaslouží si nás!!!
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale vždyť ty názory jsou většinou zajímavé!
Já jsem tu asi už celkem známý nostalgik a moje povídání o střílení a mládí/dětech z toho mého trendu nijak nevybočuje, ale snad jste si možná všiml – von rammsteina a kchodla jsem se dovolával hned v úvodu svého textu a celkem naplnili moje očekávání a celou diskusi náramně oživili a „zodbornili“ (hlavně kchodl). Také Lex se zachoval přesně podle svých zvyků (a mého nevysloveného přání) a opřel svoje repliky o naprosto neoddiskutovatelná fakta, čísla, zákony.
Má-li se hovořit o střílení, pak ty „trajektorie letu kulek“ jsou mimořádně důležité – i pro ty děti, které by se měly (nebo neměly, to je ovšem věcí názoru) se zbraněmi seznámit. Takže ono to o dětech (někde v podtextu) samozřejmě tak trochu je, byť (souhlasím) nikoliv prioritně
Podle mě by se se zbraněmi seznámit setsakra měly, když tak vidím vývoj okolního světa.
Jste-li vy „odmítač zbraní“ (což nemíním pejorativně), je to vaše věc a myslím, že už se nedožijete stavu, abyste byl k zacházení se zbraní nucen. Možná leda okolnostmi, ale to nepřeju ani vám, ani sobě a ani zdejším návštěvníkům. A Bavorovi už vůbec ne.
Nechci nikomu poroučet, ale skoro myslím, že toto téma je až na další vyčerpáno.
To se mi líbíTo se mi líbí
🙂 !
To se mi líbíTo se mi líbí
Dovolím si vás trochu opravit Kchodle. Váš historický exkurs : „Historie lidství je historií zbraní.“ A „Ecce homo armatus. Ejhle, člověk ozbrojený. Tak se totiž náš druh skutečně jmenuje. Ne člověk rozumný rozumný, ale člověk ozbrojený (je rozumný, takže má kvér vždy dost při sobě).“ Omyl. Historie zbrojnošů a žoldnéřů je historií zbraní. Pozorný čtenář dávno ví, že celou historií lidstva se vine schema kdy jistá skupina zbrojnošů a jejich šéfů, ať už se nazývali Avaři se svým kaganem, nebo knižecí družina Přemyslovců, přišla na to, že lepší, pohodlnější a hlavně rychlejší je živit se a bohatnout kořistí, a když kořist došla, tak expanzí do další země. A vymysleli k tomu celé ideologické systémy, jako je například křesťanství, kterými zdůvodňovali, proč zrovna oni jsou jediní, kteří mají právo kořistit a expandovat. Jenže aby zbrojnoši měli co kořistit, musela existovat mnohonásobně početnější skupina, která tu kořist tvořila. Bez ní by nebylo co kořistit. A tato mnohonásobně početnější skupina používala to, co vy nazýváte zbraní, jako pracovní nástroje. Zbrojnoši by si bez nich neměli co vzít. A o té druhé skupině je historie daleko více než o zbrojnoších, jejich šéfech a expanzích.
To se mi líbíTo se mi líbí
NO na to se nedá nereagovat pane…………..kchodl napsal:
6.3.2015 v 01:58
Dokonce VÁM DÁM palec nahoru s jednu malou chybyčku.Argumentujete s vahou jasných argumentu.
TY ARGUMENTY vychází s pozice lidí co jsou vyrovnaný,ovládaj zbran takže jí uměj použit vtom smyslu co se má,na obranu a jen v připadě ohrožení života ji použijí jako učinou obranu.
ARGUMENT ŽE SE DÁ vyrobit,sechnat jinak,je sice pravda ale to se dá řici ovšem a vše se dá zneužit………..přesto fungujicí společnost má ruzná omezení…………..bez nich by to byla anarchie
Ta chybička je že většina těch lidí co jim zbran je přirozenost argumentují,a ktěm patříte i VY…………S POZICE CO PLATÍ pro zastance naprostého zakazu nošení a vlastnění zbraní.
Ta diskuze se zvrhla na přesvedčování jak je potřeba nezakazovat zbraně………….jenže u mě určitě to začalo že sem vytknul nerespektovaní jineho pohledu s podtextem osobního ataku i když pozdejc autor toho to vyvraceL.
samozřejmě že je složité nastavit míru regulace vlastnit zbran………..pak už nemusíte byt až tak velký odbornik jak vyžaduje LEX………ALE JAKO OBČAN MATE PRAVO řici svuj naprosto laický pohled…………a pak jsou věci spíše většinové společnosti jak nastavit parametry bez emocí.
V TOMTO problému nic odbornici nerozhodnou………protože zde skutečně rozhoduje společnost a její klima……….takže ani větší volnost………viz USA NEPOMUŽE………ZDE je muj pohled laika jasný moc velká volnost.
ALE JE hloupost zase kvuli tomu co se stalo pořadat hon na uplném zakazu.
JEN SI NEODPUSTÍM že občas i VY přiznivci větší volnosti se dopouštíte trochu manipulace s fakty.
1/citace…..První z nich je psychologie. Vlastnictví a nošení zbraně činí člověka zodpovědným. Je to závazek. Ke slušnosti, poctivosti, uměřenosti. Ke zvýšení sebekontroly.
a jak to zjitit proto naká omezení musí byt………..ano na to jaká už by mela byt jen odborná debata,to že ji nosite to zvás automaticky neudělá………..zde chybně vychazite že jak VY tak se chovaj i druzí.
2/DOST ČASTO zastánci zbraní použivají fakt že je jedno že mužete myt mačetu,hřebík,nuž atd a vraždit………….ano ale palnou zbraní se da vraždit mnohonasobně efektivněji………..takže zde argument pokulhává
3/když se společnost začne hromadně ozbrojovat………zločinci okamžitě budou mýt lepší……..tak to bylo je vždy…………..
4/psát že lidi už od pravěku je jejich přirozenost zbran………..zde opět vicemeně podlehate svému vidění………….bejvávalo už nežijem ve společnosti kde rozhoduje hrubá sila a zbran ……….spiš naopak……….a je čím dal více lidí co si jakýmkoliv nastrojem ubliží.
JAK JSEM PSAL dal jsem VAŠEMU POHLEDU PALEC HORE…….STOU JEDNOU MALOU CHYBOU ………..VYCHÁZITE ŽE TAK JAK SE CHOVÁTE VY…..se budou chovat druzí
To se mi líbíTo se mi líbí
Já s Vámi „táto“ souhlasím. Lepší společnost by byla bez zločinců a beze zbraní – kdyby se ovšem takového stavu dalo dosáhnout. To bohužel nejde, nejde to úplně.
Další věc je, že výcvik se zbraněmi se hodí zemi při válečném konfliktu, při vnějším napadení. Jak vidíme, klidně se to může stát. Ne možná způsobem jako před lety, ale např. invazí utečenců z občanské války, velmi často ozbrojených a uvyklých nejhoršímu násilí.
Můžeme se ke klidnému stavu ovšem přibližovat, jak jen to je možné. Například kvalitní regulací zbraní a přístupu k nim. Což u nás – na rozdíl od některých zemí – je. Náš zákon o zbraních je vcelku slušný, sice má pár much, například nezahrnuje obranu domova – „doktrínu hradu“, ale není to tak hrozné. I soudy se v posuzování případů nutné obrany nebo jednání v nouzi zlepšují, postupně. Kromě toho, naše národní povaha je víceméně racionální, flegmatická, otevřená, spolupracující a klidná, takže nějaká „divočina“ se většinou neděje.
To je myslím národní specifikum, jak píše Lex výše, při slušném počtu zbraní mezi lidmi se s legálními zbraněmi stává minimum zločinů. Podobně to mají třeba v Kanadě, kde je kvérů na osobu snad ještě více než v USA, ale násilí zbraněmi mnohonásobně méně. Podobně jsou na tom Švýcarsko nebo Finsko (až na multi-kulti záplavu muslimů).
Ale měla by následovat také regulace z opačného směru – regulace zločinců. Tam se mi zdá, že se vůbec nic nezlepšuje, spíše naopak. Trpěným a přehlíženým se stala ohromná množina věcí, která by dle mého osobního názoru měla spadat pod trestní právo a soudy.
Pochybuji ovšem o dalších počinech ministra Chovance, například to vyjádření sousedů nebo domovnic je podle mého krok vyloženě špatným směrem. Stejně tak odmítám všechno svalit na povinné psychologické posudky – psychologie není exaktní věda. Znamenalo by to přesunout odpovědnost nejasným způsobem na psychology.
A víte, kdo všechno se dnes prohlašuje za psychologa ? Kdysi to byl absolvent filosofické fakulty, je to obor na pomezí literatury a duchařiny, když to trochu přeženu. Dnes jako psycholog může vystupovat kdejaká slečna, která prolezla 2-4 semestry psychologie na nějaké pofidérní „univerzitě“ (většinou jsou to bývalé krajské pedagogické fakulty).
Obávám se, že jediný výsledek povinných psychotestů bude zdražení zbrojního průkazu, případně zahnání mnoha střelců do ilegality a kriminalizace, což se mi jeví jako velmi špatné. Navíc, a to jsem psal výše, nejsou k tomu podmínky se zdravotní dokumentací – centrální evidence se nekoná, bílá mafie a farmaceutická mafie tomu už 25 let úspěšně vzdorují. Pokus o zjištění, zda dotyčný nebyl například před 20-ti lety hospitalizovaný s nějakou psychiatrickou diagnózou – to je dnes téměř nemožné spolehlivě doložit – že nebyl. Takže se žádný psycholog – ani psychiatr – nemůže „zaručit“ za prověřovaného, nemá z čeho. To by ty testy musely být dlouhodobé a velmi komplexní a tedy velmi drahé.
A navíc nějak stejné a certifikované, aby v tom nebyl úplný guláš.
Docela hezký příměr je, že se zbraněmi je to jako s prostitucí. Každé potlačení se nějak zvrtne někde jinde. Zlepšit se všechno dá jen osvětou, výchovou, školeními a případně nějakými kluby – kde si střelci budou – dobrovolně – vyměňovat zkušenosti a postupně se kultivovat a zlepšovat. Kromě jiného jde se zbraněmi – i chladnými – o osobní a osobnostní růst. Zlepšení návyků, zlepšení taktiky, posuzování situace, právního vědomí.
No a to všechno se děje.
Tragédie se stávat budou vždy, a čekám, že jich bude postupně více a více. Protože lidé jsou pod velikým tlakem. Přes milion lidí je v exekuci. Nezaměstnanost je vysoká a pravděpodobně se bude stále zvyšovat. Ekonomika se nezvedá, pokud to mám vyjádřit kulantně. Za deset let půjdou do důchodu dnešní živnostníci a lidé, co žijí napůl na černo z příležitostných prací – nebudou mít důchod. Za dvacet let možná stát krachne úplně a důchody nebudou vůbec. Naše milá EU se nám sem pokouší – a jednou jim to vyjde – nahnat také multi-kulti uprchlíky z Afriky, Arábie, Ukrajiny.
Pak budeme možná ještě docela rádi, když to tady bude se zbraněmi jako v Izraeli. Tam když přijde do kavárny pošuk s bombou, nadpoloviční většina dospělých vytáhne pistole a odborně rozstřílí bombometčíka na kusy. Od dvacetiletých holek po vrásčité kmety a stařenky.
Může se nám to nelíbit, ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat.
To se mi líbíTo se mi líbí
otom žadná že stím co jste napsal souhlasím…….nejsem si jistej stou KANADOU ATD……..Protože a natom se shodnem předně musí byt vyřešeno podhobí společnosti…….takže u nas byto mohlo dopadnou uplně jinak samozřejmě nemuselo,tady já tu jistotu nemám.
Ale až ted jsme si ujasnili pojmi……………..nemám problém jako celek stím nesouhlasit.
JE DOBRÉ jeden druhému nevnucovat svuj pohled a ono porozebraní a vyjasnění se dá říci že my dva by jsme se na nejakém vysledku dohodli.
To se mi líbíTo se mi líbí
kurna to sem napsal pitomost samozřejmě nemám problém s VÁMI SOUHLASIT
To se mi líbíTo se mi líbí
Stanovisko Nejvyššího soudu: „Každý má právo chránit a bránit (v souladu se zákonem č.40/2009 Sb, Hl. III a souvis.) svůj život, zdraví a majetek a v krajním případě i se zbraní v ruce“.
Je každého svobodná vůle na toto právo rezignovat, nechat sebe a svoji rodinu bez odporu okrádat, mrzačit a zabíjet. Nemá však právo stejnou rezignaci vyžadovat od jiných.
To se mi líbíTo se mi líbí
TO jak to podáváš je demagogie………nepodám to přesně ale taky je v zakoně že nevemeš spravedlnost do svých rukou.NEJSME NA DIVOKÉM ZAPADĚ………A TAK JAK TY TO PODÁVÁŠ………… BY MNOHDY DOPADLO……….TAK jak naše společnost funguje by bylo zneužito k zločinu………..ono totiž platí ktomu co si napsal mýt legalní zbran ,dále to znamená myt ji s nakými pravidli…………..souhlasím aby ty pravidla nastavili odbornici tak jak víše popsal pan KCHODL………..KDYŽ OVŠEM to podáš jak si napsal…….obvinuješ ty co chtej pořadek,řad s pekný prasarny……….takové argumenty jsou jasná demagogie
a už opravdu nebudu reagovat
To se mi líbíTo se mi líbí
Už mě Tato ale fakt štveš! Co je prosím tě na tom, co jsem napsal, demagogického? Co to pořád jako kafemlejnek obhajuješ? O jakém Divokém západě to pořád mluvíš? Jaké braní spravedlnosti do svých rukou?
Prosím vás ostatní, pomožte mi to Tatovi vysvětlit. Já už na to nemám sílu. Nebo se mýlím? Pak mi to prosím vás vysvětlete, protože já Tatovi doopravdy nerozumím.
To se mi líbíTo se mi líbí
Že se na to, Oline, nevy..ignoruješ!?
🙂 !
To se mi líbíTo se mi líbí
Už se stalo 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí