Vyprávění o klášteře IV.


No a dostali jsme se do finále vyprávění o klášteře. A taky o Kadani… Dnes je na pořadu vyprávění o nástěnných malbách, které se v klášterním kostele nečekaně vynořily a tak trochu vyrazily dech nejen laickým návštěvníkům, ale i zkušeným historikům umění.

Začalo to takhle:

 

obr.1

Už restaurátorská sonda v klášterním kostele naznačila, že se zde skrývá poklad

V roce 1987 proběhl ve františkánském klášteře a především v klášterním kostele restaurátorský průzkum, jehož cílem bylo zjistit, zda se pod omítkou neskrývá něco cenného. Nevím, kdo ten průzkum zadal a co jej k tomu přimělo, zprávy se ke mně donesly se zpožděním a dost útržkovitě. Ale i ty maličké sondy naznačovaly, že v kostele jsou pod omítkou poklady. Pak se nějakou dobu nedělo nic – jak jsem psala v prvním „Vyprávění o klášteře“, klášter v rámci restitucí změnil vlastníka a až v r. 1995 byla uzavřena smlouva mezi městem Kadaní a litoměřickým biskupstvím a město se pustilo do oprav. Nejprve opravdu do základních oprav, bylo potřeba vyměnit střechu, podlahy, elektroinstalaci, vymyslet topení i zabezpečovací zařízení atd., atd. – bylo toho víc, než dost, co bylo nutné urychleně řešit pro samotné zachování fyzické existence kláštera. Práci komplikovalo i to, že vlastníkem zůstávalo biskupství a to nereagovalo vždy tak pružně a rychle, jak by bylo žádoucí. Bylo dohodnuto, že v prostorách kláštera bude muzeum – ovšem kostel byl stále vysvěcený a tudíž z hlediska církve „živý“. A jeho se smlouva s Kadaní o pronájmu netýkala. A tak se znovu dojednávalo jak skloubit potřeby církve a chodu muzea, které pochopitelně mělo zájem kostel zařadit do prohlídkové trasy. Zároveň stále pokračovaly opravy, jejich kvalita byla občas všelijaká, ale prováděla je firma, která byla ve velmi přátelských vztazích s tehdejší radnicí a ani člověk, vyslaný z pražského Národního památkového ústavu jako dozor nad opravami (klášter i kostel už byly v té době vedeny jako národní kulturní památka) nejevil příliš ochoty jít s místní stavební lobby do sporu. Bohužel všechno tohle odkládání péče a zájmu o odkryté malby bylo hodně rizikové: v kostele bylo extrémní vlhko, jeden čas byl i bez oken – a nástěnné malby začínaly práškovatět a stírat se i při lehkém dotyku. No, nakonec se i tohle podařilo zvládnout, pochybný dozor z NPÚ byl odvolán a v roce 2006 se začalo se s postupným systematickým odkrýváním a restaurováním maleb. V současné době to vypadá takhle

obr.2

Odkryté a zrestaurované malby v klášterním kostele – stav r. 2013, od té doby práce zase pokročily.   

obr.3

Odkryté nástěnné malby, ještě před retuší – scéna s donátorem.

Tohle je ta část maleb, přes které vedly restaurátorské sondy, které poprvé naznačily, co se pod omítkou skrývá. Naštěstí odkrytá malba bez úrazu přežila všechnu nepřízeň prostředí, které byla vystavena v mezičase mezi provedením průzkumu a restaurováním. Jedná se o spodní část scény Ukřižování a zobrazuje Jaroslava II. Hasištejnského z Lobkovic a jeho dva syny, Jindřicha a Šebastiána, v rozhovoru se sv. Barborou a sv. Kateřinou.

Odkryta jsou dvě klenební čela na jižní straně presbytáře, ve kterých jsou výjevy Ukřižování a Oplakávání Krista.

obr.4

Ukřižování

obr.5

Oplakávání Krista

Malby vznikly zřejmě někdy kolem roku 1520 a jejich objednatelem byl Jaroslav II. Hasištejnský z Lobkovic (syn a nástupce Jana Hasištejnského) a po jeho smrti pak jeho vdova, Markéta z Plavna.

K zakrytí maleb došlo údajně r.1678 z příkazu Bernharda Sanniga, provinčního ministra českých františkánů.

obr.6

Jan Hasištejnský jako Josef z Arimatije a jeho syn Jaroslav jako svatý Nikodém. (Detail z Oplakávání Krista.)

obr.7

Nejstarší známá podoba hradu Hasištejna, rodového sídla Hasištejnských z Lobkovic, se také vynořila na malbách v klášterním kostele.

Záhadou je zatím osoba tvůrce či tvůrců maleb. Malby nesou výraznou  příbuznost se stylem Lucase Cranacha st., který působil od r.1505 ve Wittenbergu a Hasištejnští z Lobkovic udržovali s Wittenbergem kontakty.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Lucas_Cranach_star%C5%A1%C3%AD

Nelze vyloučit, že jim byl doporučen některý z Cranachových žáků. Uvažuje se i o malíři, nazývaném podle jeho podpisu „Mistr IW“, který ve zdejší oblasti působil: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mistr_IW – dokázáno však zatím není nic.

Ale odkrývání maleb v kostele ještě zdaleka není u konce – kdo ví, jaké překvapení se tam ještě skrývá? Není ani s čím porovnat: kadaňské malby nemají co do rozsahu a především co do umělecké kvality srovnání nejen v ČR, ale ani ve střední Evropě.

Práce na odkrývání nástěnným maleb stále pokračuji a ještě dlouho budou – snad se podaří odkrýt i tajemství jejich vzniku. A než k tomu dojde, můžeme dát volnou ruku své fantazii…

obr.8

 

K-sova

Příspěvek byl publikován v rubrice Příběhy z archivu se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

45 reakcí na Vyprávění o klášteře IV.

  1. Laco G. Mlynář napsal:

    Tak to je velká nádhera Katy. Pořád jsem čekal, kdy už s těmi malbami přijdete. Do Kadaně budou jezdit fajnšmekři na renesanční fresky. Kdesi jste psala, že fresky viděl prof. Royt, copak o nich říkal?

  2. Laco G. Mlynář napsal:

    A ještě, kdy se lze na fresky podívat? Pouze před bohoslužbami? Nebo je kostel součástí nějakého prohlídkového okruhu kláštera?

  3. Slim napsal:

    Bravo, paní Katy!!

    „Tak tohle je ale velká krása“
    této větě mě před časem naučila paní Miluše, v jiné souvislosti. Snad jí sem smím přidat.

  4. K-k. napsal:

    Malby jsem si zcela programově chystala až na poslední díl, Laco – přece nevystřílim munici předčasně!😉 Profesora Royta cituji z jedné jeho přenášky: „…lze doložit vynikající kvalitu malby, která těžko snese v té době srovnáíní u nás a troufám si tvrdit, i ve střední Evropě.“ To zaznělo na jednom z prvních sympózií, věnovaných mj. kadaňským malbám, v době, kdy ještě zdaleka nebylo odkryto to, co teď. Od té doby o malbách mluví kde se dá a lze říct, že si je tak trochu adoptoval.
    Kostel je součástí prohlídkového okruhu kadaňského městského muzea, bohužel prohlídka celého muzea je možná jen s průvodcem – řada exponátů je tam uložená i mimo vitriny a navíc představa sprejerských pitomečků v blízkosti nástěnných maleb – no, co si budem povídat. Web má muzeum takový nějaký podivný, sdružený s ostatními městskými kulturními zařízeními, ale aspoň kontakt tam je: http://www.kultura-kadan.cz/muzeum/kontakt

  5. K-k. napsal:

    a ještě: na restaurování maleb pracuje především ateliér restaurování profesora Strettiho z AVU a řada dalších restaurátorů – malby jsou opravdu v nejlepších rukách.
    Je mou povinností přiznat, že jsem nepsala tuhle kadaňskouz vlastivědu z hlavy, ale s pomocí řady knih a prací jiných autorů – uvedla bych např. publikace Petra Hlaváčka, zejména „Nový Jeruzalém?“, odkud jsem také převzala část fotografií nástěnných maleb,autorem dalších fotografií je Herbert Kisza (publikace „Kadaň a okolí .- zpráva z posledního roku druhého tisíciletí“), na netu jsem našla diplomovou práci L.Gavendy o Lobkovicích a o klášteře: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120064442 – a pochopitelně nejenom z těchto prací, tyto ale byly hlavní.
    A ano, Slime – je to krása! Doufám., že se klášter na seznam UNESCO dostane…

    • Miluše napsal:

      Paní Katy, patří Vám obrovské poděkování za zprostředkování té “ veliké krásy“, která se skrývá v kadaňském františkánském klášteře. I jako laik jsem přesvědčena, že jde o umění vysoké výtvarné hodnoty.
      Moc si této Vaší práce vážím a věřím, že nejsem sama. Jestlipak kadaňští kulturní pracovníci na radnici vědí, co pro slávu města děláte?

      • Faust ze ZT napsal:

        Paní Miluše,
        však jsem se Katy už soukromě ptal, zda tam v nějakém kulturním koutku neexistuje možnost tyto texty „vystavit“.🙂
        Je to prostě krása, že – a ty texty jsou k tomu jak dělané.
        Kdybych tady neměl na starost pejska (a pochybuji, že by v klášteře dovolili pobíhání černého ďasíka), tak nemeškám ani na vteřinu a rozjedu se do Kadaně.
        Opravdu…

        Je to prostě přímo neskutečné…

      • K-k. napsal:

        Miluško, na 99% nevědí. co dělám (a já se ani nesnažím, aby věděli.) Na to tam mají povolanější – a to říkám bez ironie. Tohle dělám kvůli Kadani, kvůli lidem, kteří, když se řekne „Severní Čechy“, tak si představí jen elektrárny a šachty – a taky a hodně to dělám kvůli sobě, protože mne to baví (a protože mne tahle práce bavila celý život – měla jsem v tomhle směru obrovské štěstí).
        Fauste, stačí mi, když mi pan Bavor dovolí to vyvěsit na jeho panství a když tam najdu milé a pozorné čtenáře.
        Fauste, v klášteře pobíhali pejsci, ale to to bylo ještě staveniště a ne muzeum. Bývala tak černá flanderská bouvierka Bejzy, ta tam bydlela (majitelé tam správcovali) a pečlivě dohlížela na zedníky, aby se neflákali – panička mi jednou s hrdostí sdělovala, že jí to stopla a že zedníky dostala na lešení během dvou minut! Dohlíží asi ještě teď – je tam na zahradě pohřbená.) A pak tam byl bílý westík, tenm tam taky bydlel a strakatý voříšek-skříteček, ten tam s páníčkem chodil do práce. Oba byli Mikešovi velicí makarádi a na zahradě se pěkně vyblbli. Mikeš tam, jak vidíš, chodil taky – na zahradě se mu líbilo, ale v budově byl neklidný a přesvědčoval mne, že máme jít pryč – bůhví, kterého dávného františkána tam cítil…🙂

    • Slim napsal:

      A který měsíc tam máte nejlepší počasí na výlet? Květen, září?

      • K-k. napsal:

        Slime, Kadaň má počasí dost nepředvídatelné – asi nejlíp se to dá odhadnout tady: http://www.yr.no/place/Czech_Republic/%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem/Kada%C5%88~3074020/hour_by_hour.html – ovšem, k tomu musíte ještě připočíst mlhy a inverze, s kterými si norští rosničkové nedokážou poradit. Když se povede, tak asi ten květen s šeříky, kaštany a zbytkem ovocných stromů. Tady http://kaaden.ufouni.cz/Fotoalba/frantiskani_2/index.htm je mimo jiné pár „rozkvetlých“ fotek z kláštera a okolí. Ale to povedení se není zaručené ani u května, ani u září…

        • Slim napsal:

          Děkuji.
          Taky valně nechápu, PROČ to dal někdo zakrýt?

        • K-k. napsal:

          tohle mi taky není jasné, Slime. Původně se tvrdilo, že to bylo zamalované v době reformace – no, to bych chápala. Ale pak jsem našla ten údaj o r-1678 a o tom, že to bylo zamalované z příkasu jakéhosi vysokého hodnostáře františkánů – a to mi nedává smysl. Důvodů mne napadá víc: v té době Lobkovicové už nijak moc do Kadaně neinvestovali – tak že by to byla nějaká pomsta? Jan Lobkovic nebyl zrovna vzorný katolík, hrál to na obě strany – že by tím pádem neměla jeho památka co dělat v kostele? (Ale hrobka tam zůstala!) Nebo si františkáni vzpomněli, že jsou vlastně žebravý řád a jakýkoliv přepych je jim zapovězen včetně výstavnosti a zdobnosti kostelů? Fakt nevím….

        • Slim napsal:

          Jó malování, moskyte, kdepak! Je to mnohem složitější a vážnější.😦

          Všimněte si data, 1678.
          Turci totiž došli nejen k Vídni, ale jejich předsunutá komanda infiltrovala až ke Kadani. Provinciál Sannig byl ve skutečnosti šéf turecké V. kolony v Čechách a v Sasku; měl hodnost obersturmbeje na Velkovezírově dvoře.

          Vplíživ se v řady františkánského řádu a ovládaje dokonale jazyk, využil své hodnosti a dal zakrýt křesťanské symboly, aby zeď byla později připravena pro malíře arabesek.

          Jedině té okolnosti, že křesťané útočili na Kahlenbergu s kopce dolů jest děkovati, že vojska moslemínská byla v září ’83 poražena a Turci se museli od Vídně urychleně stáhnout.
          Záškodníci se následně stáhli též a v Kadani tak zůstaly jen holé zdi.

          Existoval sice ještě plán na podvrat Křesťanstva pomocí soft power, ale ten se podařilo realizovat jen zčásti. Sasové totiž ukořistili v opuštěném tureckém táboře zásoby kávy, což mělo za následek otevření prvních kaváren v Drážďanech a v Lipsku, a později to vedlo ke zrodu fenoménu známého jako Pražská kavárna.

          Další část plánu se týkala novin, TV a internetu, jenže plán (v turečtině také známý jako Velká Masmediální Šablona – VMŠ) se v bitevní vřavě ztratil.
          Jeho část později v dotyčných lesích našel van Beethoven, když hledal inspiraci a zapracoval jej pak jako téma 4.věty do své Pastorální symfonie (srv. Muziku 39).

          Zbylá část Šablony je dosud nezvěstná, existuje však podezření, že jí koupili v aukci pašové Babiš a Bakala.

  6. cobolik pacholik napsal:

    tak dumam,take prekrasne pamiatky,maju ty pepici,pred 500 rokmi to museli byt velmi veriaca nacia a teraz samy antikrist,pritom,jak som poznal pepikov,to viac charakteru jak cobol,co nastaval krizov po tom cobolove,viac jak cobolov,prisiel som na to,cim viac veriaca nacia,tym toho boha a jezisa po jeho pravici musi boh skarat,ked som tu poznal polackov,to som kukal uz docista jak tela,oni sa zehnali,jak ja ked som mal 7 rokov,ked som isiel okolo kostola,tu v tej riti,ked sme isli niekde okolo kostola,v boga vieri a v matku bozsku,ale zodral by zo svojho blizneho aj tie osrate gate,ked som im to dristal,mali ma za debila,ked som uz reval,ze pismo svate a kristus ucil inac,povedali,ze nerozumiem,za poslkom by sa isiel posrat a 20 rokov tu nelegal,pepici sa nechodia modlit,videl som uz jak 11 rocny ,ked som prvy a posledny krat ministroval v klastore okolo jeptisek v pepikove,ze v kostole boli asi pat civilov a ostatok tie stare krabice jeptisky,bo nemam rad,vlastne nenavidim,ked niekto spomina boha a king of king’s a pritom docista cini,proti uceniu kinga,zabija druhu holotu v jeho mene a oberie o vsetko,pritom robi opak k tomu na co sa odvolava a v co veri,myslim tak isto,ty co davaloi robit fresky vtedy inaksi neboli,idem makat bo ma volaju nazdar.

    • K-k. napsal:

      Čobolíku, byli věřící, jeden vedle druhého a byla to naprosto samozřejmá součást jejich zivota a jejich myšlení. Akorát se mezi sebou rvali jak koně o to, kdo věří správně a kdo ne – zrovna období Lobkoviců v Kadani bylo obdobím sporů mezi katolicismem, luteránstvím a Lobkovicové občas museli pořádně kličkovat, aby z toho vyšli se zdravou kůži (a zdravým majetkem).😉
      Úvahy, jaké teď občas slýcháme, jak byli ti lidé tehdy zaostalí a zbytečně vyhazovali peníze na nějaké kostely, to je úplný nesmysl. Ti lidé tehdy uvažovali jinak, měli jiný žebříček hodnot. My se můžeme teď jen pokoušet na základě toho, co po nich zbylo, pochopit, jak tehdy přemýšleli a jak viděli svět.

      • Slim napsal:

        Katy, napsala jste to naprosto dokonale.
        Vážení rytíři (špatně pochopeného) ateismu by si toho Marxe měli pořádně přečíst.

        https://www.marxists.org/archive/marx/works/1843/critique-hpr/intro.htm

        ( Nebo (jen) tento úryvek:
        Marx však náboženství samo o sobě neodsuzoval, chápal ho jako útěchu vykořisťovaných. Spirkin interpretuje Marxovy myšlenky asi takto: bojovat proti všemu, co souvisí s kapitalismem, bojovat proti vykořisťování, sociálnímu útlaku, proti náboženství. Naproti tomu Marx považuje za základní boj proti kapitalismu jako nespravedlivému třídnímu uspořádání.
        http://www.getsemany.cz/node/2506 )

        AHISTORICKÝ přístup, tak obvyklý v nazírání na minulost, pěkně zparodovali Cimrmani, v nevím které hře:
        Když zmínil, že město Praha věnovalo Františku Ferdinandovi v roce 1913 k padesátinám zlaté hodinky, komentoval to referující v semináři zhruba takto. „Možná si myslíte, že to byla zbytečná investice do člověka, kterému nezbýval ani celý rok života. … Ale uvědomte si, že v prosinci 1913 nebylo ještě nic známo o cestě do Sarajeva. „

    • Strejda Olin napsal:

      Čobolík má recht, také se mi nezdá, že by se Poláci, Italové, Amíci nebo jiné národy, kde se k náboženské víře hlásí velké procento obyvatel chovali mravněji, bohabojněji a nějak výrazně lépe než například Češi, kteří jsou nejateističtějším národem široko daleko. PodleČSÚ se v r. 2011 hlásilo k nějaké víře 20,6% obyvatel, z toho k Ř-K necelých 11%, což je 1,08 mil. katolíků. Z nich se nedělních bohoslužeb zúčastňuje v průměru: rok 2014 – 420 tisíc, rok 2000 – 440 tisíc, rok 1995 – 475 tisíc.
      Po celém světě je to samý kostel, chrám, mešita a modlitebna, kde kdo se křižuje, modlí, klaní a má plnou hubu Boha a všelijakých apoštolů, proroků a spasitelů, chudoby, skromnosti a lásky k bližnímu a přitom se odnepaměti vraždí a nejraději by se vyhladili. Ty nejstrašnější holokausty byly ty náboženské! Věřme v člověka, v jeho rozum a schopnosti, v humanismus a ne v nějaké bohy, kteří vše řídí a rozhodují za nás.

      • Bavor V. napsal:

        Rozum? přečtěte si článek z odkazu pod „Já nic“ a zapochybujete i tomto.

        • Strejda Olin napsal:

          Pochopitelně nutno předpokládat, že ne každé individuum příroda obdařila rozumem a schopnostmi. To dá rozum, nééé…? 🙂

      • Jos napsal:

        Strejdo Oline, když to náboženství je takový báječný kšeft. Zblbnout lidi pobožností, nakecat jim, že je to péče o jejich duchovní potřeby což samozřejmě nikdy nebylo, a přitom nadělat prachy, takhle fungovalo náboženství před tisíci lety a takhle funguje dnes. Konec konců dost by mne zajímalo, jestli a jak mnoho se biskupství podílí na nákladech těch oprav, nebo si to snad celé nechají zaplatit od ateistů?

        • K-k. napsal:

          Josi, o kousíček níž na tohle téma odpovídám Pepanovi…

          • Jos napsal:

            Díky za odkaz, napsal jsem ovšem předtím ještě jeden koment. Ale povím vám směšnou historku z Prahy o františkánech. Po restitucích si soudruzi františkáni zabrali a uzavřeli pro sebe jedno z mála dětských hřišť v centru Prahy. Kdybych neměl syna za komunistů ale nyní, tak nevím kam bych s ním chodil na hřiště. Naštěstí se současnému systému už téměř podařilo z centra Prahy Pražany vystěhovat. V 80. letech minulého století měla Praha 1 120 000 obyvatel a dnes jich už má jen 30 000. Takže i dětí ubylo. A soudruhy františkány tolik netlačí svědomí.

            • Petrpavel napsal:

              Josi, ten jejich postup je logický. Postupovali tak, jak systém káže. Prospěch jednotlivce, vlivné skupiny, nade vše. Je to jejich? Je. Mají na to právo? Mají. Františkáni nejsou soudruhy a proto konají tak jak konají.
              Lid tak zvolil.
              Komunistické je snažit se o prospěch všech, přesněji většiny. Jak jinak, než v neprospěch jednotlivců či vlivných skupin. Zákon zachování hmoty. Soudruzi nebyli františkány a proto konali tak, jak konali.
              Lid tak také kdysi zvolil.
              Jenom mě mate to časté zaměňování pojmů.
              Bankovní socialismus v tvrdém kapitalismu. Zákonodárce (zaměstnanec lidí) zákonem a soudní soustava (zaměstnanci státu) soudní pří si stanovuje plat sám, všem jiným zaměstnancům stanoví zaměstnavatel. Pokuty některým majitelům za nestarání o svůj nemovitý majetek, zabírání jejich majetku v případě nepéče (třeba případ Klinika), buzerace majitelů některých soukromých památek, a opravy a přestavby státem (všemi lidmi) placené či z fondů EU (všech Evropanů) na některém soukromém majetku. Principy jsou přece proto aby se demokraticky porušovaly!?
              Komunistická principiálnost útlocitným duším vadila a vadí.
              Neprincipiálnost mnohým vyhovuje.

      • cobolik pacholik napsal:

        bo strejdo vsetci ty,co hlasaju slovo bozie,to zasrany politruk,co si prevrati ucenie,ci filozofiu na svoj obraz,pre svoju stranu,ci skupinu,musis verit,hlavne sam sebe,dumat na boha a humanista,ktory duma za teba a ridi to,toho zniest z toho sveta sposobom takym,aby druheho humanistu,co si humanizmus prevratil na dukat,ani nenapadlo menit postulaty humanizmu,bo kto nema vrodene v sebe cit k druhemu,toho treba spratat z tohto sveta nehumanne,bo hlavne u tych co to ridi jak pises,treba budovat uctu k holote s gulometom na pleci.
        PS:jasne,ze priglupave(priblblej drist),ale inaksie sa neda,treba byt ostatne hovado,aby sa ludskost zakorenila,bud vedome vlastnym citom a ked nie tak len strachom,skade viem?sam som zistil na sebe.

  7. pepano napsal:

    Je to nádhera a bude stát za to se tam v jarních měsících podívat. Ještě by mne zajímalo je to města nebo církve? V druhém případě by se na tom finančně měli podílet hlavně Duka boys.

    • K-k. napsal:

      Je to cirkve, resp. litoměřického biskupství, město má klášter v pronájmu, kostel ani to ne, ten je církve se vším všudy. Opravy platí – (nebo aspoň z převážné části platilo) město – pro klášter to tak je i ve smlouvě o pronájmu. Jestli se smlouva vztahuje i na restaurování v kostele, to netuším. Nevím, jestli se v poslední době něco změnilo, ale pochybuju o tom. Někde jsem kdysi našla na netu přehled, kolik kdo do toho investoval a byly to nesrovnatelné částky, hlavním plátcem bylo město. Bohužel už to nemůžu najít.
      Přiznám se ale, že mi peněz, investovaných do záchrany památek (i když je vlastníkem církev) není ani trochu líto. Nelze čekat, spadlo by to…

      • Jos napsal:

        Vážená K-k. Přesně podobně jako vy by to s tím placením oprav viděla spousta lidí za komunistů. Ovšem časy se změnily. A dnes by byl v tomto státě jediný normální postup: opravit to aby to nespadlo a náklady pak vymoci na biskupství jako majiteli.Každý jiný postup je okrádáním občanů. To totiž neplatí město, platí občané. A nevidím jediný důvod, proč by nebohatí občané, drtivou většinou ateisté, měli podporovat bohatou církev. A k tomu jestě, jka to vypadá, i kmotry z městské stavitelské mafie.

        • cobolik pacholik napsal:

          josi nepodporujes cirkev,podporujes dedictstvo svojich dedov,dalsie pokolenie bude dumne na teba,komuna tiez restaurovala kostoly,kopu platila aj sama holota v kosiciach dom svatej alzbety platila v drvivej vacsine komuna,plus holota,je pravda,ze kazdy si chce namastit svoje vrecko a je na palici,ze hlavne sluzobnik bozi,kukaj ty jak sa rozkradlo to dedicstvo co nevlastnil kostol,ja nie som nijaky kostolnik,ja sa nemodlim na kolenach,bo ja to arci dabel,ale chovali mna v tom niekedy,nechodim do kostola,bo tam nemam ,co robit,bo nezijem podla ucenia kinga,ked je peklo budem na samom dne,ja si to uvedomujem,ale drviva vatsina veriacich,si mysli,ze im bude odpustene,hovno budu mali odpustene,bo verim uz len tej bozej spravodlivosti,bo keby ja som zacal prevadzat svoju,malo by po tej zemi holoty chodilo zivej okolo mna,je tazke sa povzniest,ale duchom,bud hrdy na tych svojich,co to robili tiez pre teba z citu ku nim,sanuj ich mozole,ich rozum a nasadenie,bo ked existuje boh,budes blazeny a kludne budes mohol hlavne sam sebe povedat,ze si cast tej holoty,co vsetko robila pre teba a ty ,ked budes davno vo vecnych lovistiach,ked len jeden poduma,tak,uz sa oplatilo,bo ked duma na svojich pominie a peniaz skurveny prebije cit k svojim,jak je vidno ostatnu dobu,skoci ta holota v prdely.

          • cobolik pacholik napsal:

            musim este dodat,bo by ma porazilo,nepisat tu josi,ale kurvu,ktora obera tvojich dedov a teba zakerne zo zadu zajebat ja parchaveho psa a nie tu pisat,bo demokraticky to sa mozno posrat z toho vsetkeho.

            • Jos napsal:

              V jednom se čobolíku trochu mýlíš. Už to není dědictví dědů. Cirkev svatá římská už nám svůj postoj náležitě popsala a vysvětlila. Jednoduchým: Co je tvoje to je moje, a co je moje do toho ti nic není. Jak nám svatá církev římská vysvětlila třeba na příkladu chrámu sv.Víta na Hradčanech.

  8. Rosťa napsal:

    Tak se tu objevily krásné fotky a dýchla na nás historie. A okamžitě se tu někteří ( nechci jmenovat ) navezli, řekněme si to upřímně, do ŘK církve, která si od huby utrhávala a v potu tváře dřela, aby něco málo měla. Přitom již Petr Bezruč o jejich dřině psal v básni Ostrava: … “ za sto let v rameni bezmasém svaly jim v železo ztuhly….“. A vy byste ještě chtěli, aby si na opravu přispěli? Hmmm.
    Jo, a stojí za přečtení ten sociolog. Ten v Čt také nebude.
    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Pravicovy-sociolog-Hampl-vysvetlil-proc-prazske-elity-nenavidi-Zemana-Poprve-pry-ukazal-lidem-z-fabrik-ze-muzou-ty-vznesene-porazit-363025

  9. kchodl napsal:

    Krásné.

    Paní K-k., musím říci, že ještě pár takových vyfotografovaných lahůdek a začnu plánovat, jak se do Kadaně dostat a třeba si tam zajezdit na kole – ve zdravém severočeském ovzduší. Mám dojem, že jsem tam nikdy snad ani nebyl – jestli ano, tak jen autem a projížděl jsem. Krajina je tam krásná, tedy když má člověk rád kopečky. Už minule jste mě nepřímo přinutila vrhnout se na pana Googla a jeho fotografie a celé si to projít.

    Hlavně ten kostel a klášter je pěkný – rád bych si to stihl prohlédnout a vyfotit, než to církev – až to stát a město na své náklady opraví – někomu zašmelí nebo obeženou pěti ploty, stovkou kamer a vstupné bude litr.

    Zmínka o klášteru mi vždy připomene jedno rakouské místo na M, kde je také klášter, několikrát jsem tam byl na pozvání – dělali jsme soft na evidenci památek a uměleckých děl, také v tom jely církve.

    No tak tam měli „mniši“ zlatý život. Mimo kšeftů s vínem – mají tam veliké vinohrady – také učili na místním církevním gymplu, Alpy za rohem, … bylo tam několik zanícených horolezců, paraglidingových letců, fotografů a tak dále. Víno teklo proudem, stát a farníci byli štědří, kostelní kasička plná darů, … prostě dolce vita v praxi. Opat s dalšími hlavouny občas vybral kostelní kasy, šábli se a opat – nebyl to hopat, ale jeden z místní sexuální hetero menšiny – nakopl svého Harleye a vyrazil do Jižních Čech za krásou rybníků, lovu ryb a ukrajinských šlapek. Mezi mnichy bylo i několik Čechů, jeden z nich se s opatem nepohodl – vybíral totiž také kostelní kasičku – navíc se zjistilo, že na klášterní palivovou kartu kupuje hektolitry benzínu a nafty, ty skladuje v sudech v pronajatém sklepě a prodává na černo. Takže šel z klášterní cely na pár let do státní cely. Ale už prý se polepšil a je cennou oporou církve někde u Prahy.

  10. ji5 napsal:

    Ale ano, krása to je a její cenu v našich očích zvyšuje to, že je stará. Problém mám s tím, že jde svým způsobem o censuru myšlení a tvorby vynucenou církví. Ukažte mi jediný obraz na kterém by byl normální člověk. Malíři byli donuceni k umělecké prostituci, protože by je nic jiného než zpracování náboženských mýtů a případně portrétů šlechticů a jejich paniček neuživilo.

    Nemám nic proti záchraně památek, ale je-li to za veřejné peníze, tak ať se před tím pak nenatřásají Dukové.

    Třeba se jednou bude říkat Česku Dukovany. Dnes jsem Duku viděl v ČT jak si bezostyšně přivlastnil práci Stb na Čihoštském zázraku. Tedy v tom smyslu, že to prohlásil za zázrak. Prý se nedá vědecky ani teologicky dokázat, jak to bylo.

    Cosi zmateně mumlal v tom smyslu, že bůh tím zázrakem chtěl ukázat, že i na malém místě, kostelíčku a knězi záleží. Jestli to je pravda, tak se hospodin moc nevycajchnoval, když nechal kvůli fíglu, který vidělo asi deset lidí, faráře zahynout. Navíc svoje show provedl za Coufalovými zády, takže on ani nevěděl, k čemu se měl přiznat a tak nakonec na „trápení“, jak se mučení říkalo za středověku, prý zemřel. Podobně jako spousta obětí katolické církve před ním.

    V černých a nebo smolných knihách měst se objevuje věta „a na tom chci zemřít“. Šlo o marnou snahu vyhnout se průhlednou lží dalšímu kolu mučení. Trápitelé tohle věděli a tak ty další stupně nasazovali, aby se sprostý podezřelý nakonec přiznal a mohli ho jako vinného popravit.

    Ten vypasenec mi vzal víru ve Škvoreckého a jeho vysvětlení zázraku.

    • K-k. napsal:

      ano, malíř maloval to, za co mu zaplatili – jíst se chtělo. Zejména u takovýchto nóbl zakázek si netroufnul vpašovat tak cokoliv civilníího. Ale zkuste se někdy podívat třeba na iluminace ve středověkých rukopisech – tam se najdou věci! Kdysi jsem se tím dost zabývala – používali jsme to jako popisky pro městské muzeum a našli jsme tam od vaření a stolování, přes nejrůznější řemesla a obchod až třeba po porod, nebo pohřeb! Bohužel za ty roky se změnily webové adresy, tak to mám jen postahované na CD. Ale před nějakou dobou jsem sem dávala panu Bavorovi „fotopříběh“, poskládaný z iluminací se stavařskou tématikou. Jen nevím, jak se to jmenovalo – pokud si pan Bavor vzpomene, ať sem dá odkaz. A tam najdete civilní život, bez svatozáří a jakékoliv vznešenosti…🙂

  11. Petrpavel napsal:

    Když dva dělají totéž, je to totéž, není to totéž?
    „socialistický realismus byl jen fasáda, pod kterou se odehrávaly nejrůznější souboje o to, kdo je socialistický realista a kdo není, co se smí, co se nesmí.
    A kdo nebyl, tak to měl špatné …
    Janoušek : Kdo nebyl, ten byl mimo. V té chvíli nemohl nic. …“
    http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/historie-cs/141282-socialisticky-realismus/

    Mé resumé : zachovat pro budoucí obé. Jedno nehanět, druhé nevynášet. Pro obě vůdčí skupiny : za své!
    P.S. Ti vyobrazení svatí vůdcové a dělničtí vůdcové jsou pro mě stejně „plnokrevní“ 🙂 .

  12. vonrammstein napsal:

    To je nádhera! V Kadani jsem myslím nikdy nebyl, ale za tímhle se tam s jarem rozjedu.

  13. věra napsal:

    Zdravím všechny, stále si sem ještě chodím počíst, jen ne každý den – dojíždím denně na léčení do Ústí, je to při mé nemoci velice únavné, tak to pak všechno, když je zrovna líp, doháním 🙂 …
    Katko, děkuji za krásné povídání i fotky …. a všem za zajímavé diskuze 🙂 …

Komentáře nejsou povoleny.