Příběh o Matýskovi a nejen o něm


Příběh nejen o Matýskovi – ale i o lidské zlobě, hlouposti a nenávisti. Ale to se stalo už dávno – teď se takovéhle ošklivé věci přece už nedějí.

Židé v Kadani žili od poloviny 14. století, rozkvětu jejich obec doznala na přelomu 15. a 16.století, kdy dokonce ulice poblíž Vodní brány, kde žila velká část kadaňských Židů, nazývala Židovská.

obr.1

(Nejstarší známé vyobrazení Kadaně pochází z r. 1604 – Vodní brána je označena červenou tečkou)

Roku 1520 byli sice Židé z města vypovězeni, ale zdá se, že se brzy začali navracet a dál zde žila společně česká, německá i židovská komunita. V pobělohorské době však i v Kadani narůstala náboženská netolerance, která vyvrcholila r. 1650. Tehdy byli Židé z města vyhnáni „na věčné časy“.

Co se tehdy událo, o tom se dochovalo jen velmi jednostranné svědectví, které i přes to vypovídá dostatečně barvitě. 11. března toho roku si ve Vodní ulici hráli dva chlapci, křesťan Matýsek (přesněji Matthias Dülling) a jeho židovský vrstevník. Při hře údajně Matýsek učil svého židovského kamaráda odříkávat Otčenáš. V tu chvíli šel náhodou kolem židovský obchodník Noah (pocházel z Moravského Velichova) a když slyšel, čím se chlapci zabývají, velice se rozlítil a malého Matýska ubodal nožem. Brzy byl dopaden, uvězněn a vyslýchán útrpným právem. Svůj čin nepopíral, údajně se jím ještě chlubil (což mi tedy připadá dost nepravděpodobné). Byl odsouzen k smrti a to k velmi kruté smrti a 21. března 1650 popraven. Údajně ještě na popravišti se odřekl židovství a z ruky kadaňského děkana přijal křest. V den popravy vypověděl císař Ferdinand III. z Kadaně všechny Židy a to na věčné časy.

obr.2

(potvrzený rozsudek smrti nad Židem Noahem)

Tělo zavražděného Matýska bylo nabalzamováno, na náklady urozené paní Sabiny Lucrecie Verdugo bylo ozdobeno drahými kameny a posléze bylo uloženo ve farním kostele Povýšení sv. Kříže.  na kadaňském náměstí. Matýsek byl prohlášen mučedníkem pro víru a stal se předmětem uctívání. Místo jeho posledního odpočinku se stalo poutním místem – údajně je navštívil i Bohuslav Balbín.

obr.3

(Barokní mříž na výklenku v děkanském kostele – za ní bývalo uloženo tělo malého Matýska.)

Kult mučedníka Matýska přežil i snahy Josefa II. o omezení jeho uctívání. Zasáhl až živel: při velkém požáru Kadaně r. 1811 nabalzamované tělíčko shořelo. Zůstala ještě skřínka, v které byl uložen Matýskův oděv – ta byla uložena v kadaňském františkánském klášteře.

obr.4

(skřínka s Matýskovým oděvem – foto pravděpodobně z počátku 20. století, uloženo ve. fotosbírce okresního archivu. Ve zmatcích po r.1945 zmizel, či byl zničen  Matýskův oděv, skřínka se dochovala.)

A jak to dopadlo s vypovězením Židů na věčné časy?

No, platilo to dost dlouho. Teprve ve 2. polovině 19. století došlo k pokusům jednotlivých Židů usadit se v Kadani, silně antisemitsky naladění kadaňští obyvatelé je však tvrdě pronásledovali a nezřídka i ohrožovali na životě. Až r. 1870 se ve městě usadil židovský obchodník Alois Schneider, kterému se podařilo ustát nevybíravé antisemitské útoky a r.  1879 získal v Kadani domovské právo a bylo mu uděleno i měšťanství.  Po něm se v Kadani postupně usazovaly i další židovské rodiny. R. 1884 se v Kadani ustavil náboženský spolek a jako první modlitebna byla pronajata místnost v domě čp.107 ve Sládkově ulici (dříve Süssgasse)

obr.5

V r.1887 se podařilo pronajmout starou hradební baštu čp.187, kde byla zřízena synagoga a byt učitele náboženství. Baště se pak začalo říkat „židovský templ“. Synagoga byla ovšem tak malá, že Židé museli dokonce losovat o to, kdo se bude moci účastnit bohoslužeb – všichni se nevešli.

obr.6

(Jde u tu maličkou bílou baštu, přilepenou ke komplexu dalších budov) 

Skutečná nová synagoga, která byla vystavěna až v r. 1890, byla za Křišťálové noci vypálena – její fotografii jsem sem již, myslím, dávala. Na přelomu 19. a 20. století žilo v Kadani asi 200 osob židovského vyznání. Po konci II.světové války existovala židovská obec v Kadani již pouze formálně. Téměř nikdo nepřežil…

K-sova

Příspěvek byl publikován v rubrice Příběhy z archivu se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

62 reakcí na Příběh o Matýskovi a nejen o něm

  1. taras2 napsal:

    Židi sem, Židi ven, Židi tam, pak se kadanští měšťanostové divili, když jiní řekli „Němci ven!“. A teprve tohle byla ta obrovská tragédie (ne že ne!), která se musí na Květnou neděli po věčné časy uctívat a připomínat. Jako kdyby se zapomínalo na pořekadlo „Co sám nerad, nečiň jinému“.

    To se mi líbí

  2. K-k. napsal:

    No jo, ale ten „jinej“ přece není člověk! Tak jakýpak štráchy s ním…

    To se mi líbí

  3. Bavor V. napsal:

    Všem diskutujícím z posledních dnů, kteří uvádějí správnou poštu, jsem poslal adventní pozdrav. Dostal jsem jej od jaa a neměl jsem právo, nechat si jej pro sebe. Kdo se za svou adresu stydí, ten prostě má smůlu.

    To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      Děkuji. Nemám moc rád symboliku, ani symboliku adventu, vánoc, velikonoc atp., ale tohle poselství potěšilo a povzbudilo.

      To se mi líbí

      • Slim napsal:

        TAKY JSOU MI SYMBOLIKY VĚTŠINOU PROTI MYSLI, ALE MOŽNÁ BYCH
        PŘIDAL TUTO HISTORKU, I KDYŽ JE SILNĚ SENTIMENTÁLNÍ
        http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/137831/PokrokyMFA_34-1989-1_1.pdf

        “ Mám jednu poslední anekdotu o Feynmanovi… Jde o příhodu, v níž Feynman napsal mé matce.

        V roce 1982 uvedla BBC profil Feynmana v seriálu Horizon. Má matka jej sledovala
        od začátku do konce. Na tom není přirozeně nic mimořádně zajímavého s výjimkou toho, že předtím neprojevila moje matka vůbec nikdy zájem o jakýkoliv vědecký
        program nebo o cokoliv, co by mělo jakoukoliv souvislost s vědou (nikdy jsem nebyl
        schopen vysvětlit jí důvod, proč lidé z Austrálie doposud neodletěli do prostoru).

        Ovšem. později, když už jsem byl v Caltechu, jsem dostal nápad. Zajít za Feynmanem,
        vysvětlit mu, že ho moje matka sledovala v televizi a požádat ho, zda by byl ochoten
        prokázat jí jistou pozornost. Naivně jsem se domníval, že pokud by se tak stalo, možná
        příště, až se budu snažit vysvětlit jí například to, že naše Země je kulatá nebo že nebe
        je modré, by moje matka mohla být mnohem více vnímavá.

        Na Feynmanovi existovalo cosi, co by bylo možné označit slovy, že byl velice přístupný.
        Věděl jsem, ačkoliv jsem s ním nikdy osobně nemluvil, že nebude v žádném případě považovat tuto moji prosbu za pošetilou. (Stále se divím, co se u některých lidí
        skrývá za tím, že i když je vidíte jen několik málo minut, máte pocit, zeje znáte.)

        Nicméně výsledek byl, že Feynman napsal mé matce několik málo poznámek.
        Sdělil jí: „Milá paní Chownová, ignorujte pokusy svého syna, bude-li Vás chtít učit
        fyziku. Fyzika není tou nejdůležitější věcí. Je jí láska.
        S přáním všeho nejlepšího, Richard Feynman.“

        To se mi líbí

    • brtnikvbrlohu napsal:

      Docela mne to dojalo, také si to nenechám pro sebe.

      To se mi líbí

    • rybářka napsal:

      I já obdržela od pana Bavora ta krásná a moudrá slova čtyř svíček adventních a rozhodla se nejen z úcty k tradicím, i omamné vůni hořících svíček tu prvou zapálit. Mám ráda adventní čas, letos jsem se rozhodla zhotovit si adventní věnec i tady, v Praze. A tak tu sedím ve společnosti mihotavého plamene svíčky, a stínů, tančících po stěnách. A cítím, jak po dosti hektickém dni přichází uvolnění.
      Adventní čas je skvělý i pro podvečerní toulky vyzdobenou Prahou, ale i pro návštěvu kostelů, kde se koná množství varhanních koncertů a vokálních vystoupení , čas, kdy se kostel stává i pro naprosté bezvěrce, jako jsem já, jedinečným místem klidu a míru. Kostely a hřbitovy mám ráda celoročně, ale o adventu úplně nejvíc.
      Ta rozmluva svící a dítěte je opravdu velmi působivá.

      To se mi líbí

  4. Petrpavel napsal:

    Pokoušel jsem se ve svých myšlenkách toto téma zevšeobecnit. Zjistil jsem, že to je velmi tenký led. Vyžaduje široké znalosti, a nejen to : u dějů které člověk nezažil chybí jistota co je informace a co dezinformace, u dějů které poznal převažuje subjektivní pohled na objektivním.
    Takových příběhů se jistě udály v dějinách lidstva miliony. Otázkou pro mě je, zda v průběhu času přibývají, zda ubývají, zda jsou výjímkami které potvrzují pravidlo že člověk je ve své podstatě dobrý, nebo naopak, zda je vůbec možné si z nich vzít ponaučení, zda víra tohoto druhu je to pravé …
    Smutný příběh. Hezký, protože tajemný a dávný. Stane-li se takový dnes vidíme i zkoumáme to jinak. Líp, hůř? To kdybychom věděli …

    To se mi líbí

  5. Hudec napsal:

    Tak je to správně – když je historie spojená s nějakým příběhem, našinec ji nejen lépe čte, ale i lépe vnímá. Tím nemám na mysli beletristické zpracování (románové historie se povedou málokdy, ale pokud ano, tak stojí za to), ale skutečnou historickou literaturu.
    Řekl jsem si, že by bylo hezké napsat sem něco panu Bavorovi třeba o Velké synagoze tady v našem městysi, prý třetí největší na světě. Jenže to bych jen opsal wikipedii nebo nějakého průvodce, ale….. ten příběh by mi tam chyběl, ačkoliv v reálu nepochybně nějaký existoval.
    A když už je tu řeč o Židech a synagogách, jeden fórek.
    Mám rád, když někdo používá výraz „židovská synagoga“ – jaká jiná by asi měla být? 🙂

    To se mi líbí

  6. Petrpavel napsal:

    Bohužel OT, omluva, ale nedá mi to…
    Pro Lexe o sbližování „extremní“ levice a pravice (viz pokus o zařazení mě a Gábiny do stejného směru), pro tatu (a další) na margo našeho věčného nedorozumění. Napsal to za mě jakýsi Béda (ne že bych neznal jeho názory, taky byl na „onom“ nám známém webu panem majitelem jako já zablokován) :
    http://outsidermedia.cz/pravice-levice-vyznate-se-v-tom-nekdo/

    To se mi líbí

    • Strejda Olin napsal:

      Děkuji ti za odkaz. Stručně a srozumitelně napsáno. A podle mě pravdivě. Kdo odmítne autorovy názory, neměl by mít právo o sobě tvrdit, že je levičák.
      V podstatě se, tak jako já, hlásí k jádru myšlenky marxismu – příčiny sociální nespravedlnosti a občanské nerovnosti, důsledky z toho vyplývající a cesta k jejich odstranění. Všechno ostatní je pavěda, ve svých důsledcích obhajující a podporující tisícileté panství marginální menšiny, bohaté oligarchie.

      To se mi líbí

      • moskyt napsal:

        Ono stačí vzpomenout třeba na Mosteckou stávku. Do konce vydzželi jen komunistické a německé národně socialistické odbory. Soc dem a české národně soc. odbory se nechaly zkorumpovat drobečky ze stolu a vzdaly to. A u těch prvních dvou v tom okamžiku šly jakékoliv nacionální a ideologické rozdíly stranou a dokázaly se shodnout na sociálních zájmech. Bylo to špatné nebo dobré pro horníky? To taktické spojenectví vůbec nevylučovalo nesmiřitelné nepřátelství těch dvou ideologií.

        To se mi líbí

    • Cech napsal:

      Zde je možná nutné v první řadě to co dělá pan Zaorálek, nenazývat názorem pana Zaorálka ale nazývat věci pravými jmény.
      To co požaduje pan Zaorálek je ofiko názor celé ČSSD.
      Proto vždy, když ve vládnoucí straně někam tuto republiku směruje v zahraniční politice pan Zaorálek nebo pan Sobotka, tak toto je ona zahraniční politika ČSSD.
      Proto snad to nej. bude ne Zaorálek požaduje uvolnění lázeňských kapacit pro …… ale VŽDY, pouze a jen ČSSD požaduje využití lázeňských kapacit pro … .

      To se mi líbí

    • Jos napsal:

      Jen s těmi odbory je autor totálně vedle.

      To se mi líbí

      • Petrpavel napsal:

        Taky mi při čtení tohoto odstavce trochu zablikaly kontrolky. Mám bývalé odboráře v řadách ČSSD celkem rád, spíš bych řekl že mi nevadí.
        Ale pochopil jsem autora takto : nebyl ten sociální smír, za který jsou odbory po celých 25 let chváleny, trochu škodlivý – vždyť kdo jiný než odbory by měl bojovat za zaměstnance? Dělaly to i před 25-ti léty a docela dobře, nad meze mírného pokroku dané tehdejší legislativou (samozřejmě jak kde, znám to jen v „mém“ bývalém podniku). Dnes myslím se krčí pod mezemi danými stávající legislativou.

        To se mi líbí

        • moskyt napsal:

          Možná je třeba mít stále na paměti, že Evropa po válce přijala za svou fašistickou teorii koporativismu, kde je jednou ze základních myšlenek „všichni jsme jedna rodina, majitelé i námezdní síla, máme společné zájmy, třídní smír“ a podobné nesmysly.

          To se mi líbí

        • Strejda Olin napsal:

          To je podstata sporu, zda mají být odbory (pokud vůbec) jen jakýmsi prostředníkem mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, nebo jejich organizací, sjednocující, obhajující a bojující za jejich práva. Komunisté jako jediní prosazovali sjednocení odborových svazů, solidaritu a jednotný postup. Všem ostatním, včetně zaměstnavatelů, vyhovují odbory roztříštěné, nejednotné a neakceschopné. Tak jak rozělili společnost, rozdělují všechno – odbory, politické strany, zájmové a společenské organizace, vzdělání, zdravotní péči. Všechno, kde by mohlo dojít k vytvoření smysluplné a akceschopné opozice. A lidé na to skáčou jak myši na špek. Vidíte tady tu historickou paraelu a oprávněnost dnes zesměšňovaného, 166 let starého hesla „Proletáři všech zemí, spojte se!“? Proti sjednocenému kapitálu se musí postavit sjednocená dělnická třída. Jde o podstatu myšlenky, ne o dobové výrazy. Sice již prý neexistuje dělnická třída, proletariát a dokonce snad ani dělníci, ale princip je stále stejný. Na jedné straně menšina, mocná a zbohatlá nepoctivým rozdělováním spoluvytvořeného bohatství a bohužel mnohdy i kriminálním způsobem a na druhé straně většina, která se ze své tvrdé a poctivé práce maximálně slušně uživí, ale kdyby se rozkrájela, nenašetří bohatství srovnatelné s menšinou. Proč? Na to odpověděl M+E již v polovině 19. století.

          To se mi líbí

          • moskyt napsal:

            Operuje se s termínem „kognitariát“ = znalostní „proletariát“, mě to však připadá jako termín, který si vymyslela mainstreamová levice, chybí tam ten podstatný centralizační továrenský (průmyslový) rys, který proletariát sjednocoval. To že kognitariát je stejně jako proletariát vykořisťovaný není podstatné. Chybí tam prvek sounáležitosti mezi jednotlivci.

            To se mi líbí

            • Strejda Olin napsal:

              Jako sjednocovací prvek sounáležitosti mezi jednotlivci bude u nových generací internet (nebo něco podobného na vyšší techologické úrovni). Politické strany, stranické schůze a na nich mobilizační referáty a názorová diskuse už dnes vlastně neexistují. Ty bývaly sjednocujícím a akčním prostředkem v dobách centralizovaného dělnictva ve fabrikách a městech. Nové generace, srostlé s počítači a mobily, již dnes prokázaly, že se umí informovat a mobilizovat k akci. Bez agitátorů, novin, plakátů a letáků. Moderní proletariát, kognitariát nebo pracovní zdroje, jedno jak je budeme nazývat, se najde, sjednotí a promluví. Byli k tomu donuceni a dokázali to otroci, nevolníci i průmyslový proletariát. Potřebuje to jen čas a podmínky. Oligarchie na svém zničení usilovně pracuje.

              To se mi líbí

            • moskyt napsal:

              Oline, nepřesně jsem se asi vyjádřil. Měl jsem spíše na mysli to, že fabrika je organizovaná jako vojenský oddíl. A v činnosti dělníků byla nejen podřízenost ale i odpovědnost k druhému. To měl proletariát zažrané v krvi. U počítače je každý sám za sebe a když se odhodlají něco podniknout, je to zase jen množina jednotlivců. Internet je po mém soudu spojuje ale nesjednocuje. A i když doba klasických stran je pryč, stále bude nutná existence krystalů (Canetti) či pevného jádra (Lenin), které dokáží dav přetvořit (zorganizovat) v akceschopnou masu.

              To se mi líbí

            • Petrpavel napsal:

              Olinův pohled (17:31) se mi jeví, vyplnil-li se by, jako hrozivý : svolat se umí, to už ukazují, ale jenom bez diskuse, bez reálného posouzení problému, s vnuceným jednoduchým názorem, na pokyn, na popud. To vidím jako nebezpečné, protože je to příliš snadné rozpoutat. A jít do krajnosti (viz článek o masách). Mluvím o „nich“, ne o nás.
              Naopak, kdyby docházelo u „nich“ jenom ke spojení k akci na pokyn na internetu, a u „nás“ k postupnému sjednocování názorů, myšlenek, postojů podle Moskyta (18:14), je naděje, že se najde nějaký vizionář který dokáže svými argument, využívajíc jejich postupného nabývání i těch špatných zkušeností s tímto systémem, „dav přetvořit (zorganizovat) v akceschopnou masu.“ a získat i leckteré z „nich“.

              To se mi líbí

            • Strejda Olin napsal:

              Jedno je jisté. Bez změn v Evropě nebudou ani změny u nás!

              To se mi líbí

    • Rosťa napsal:

      Myslím si, Petřepavle, že Béda to napsal tak, jak to cítím i já. A proto mi tata nevyvrátí, že top a socdem za současného vedení jsou dvě strany jedné mince. Straky na vrbě si u nás onehdy cvrlikaly, že Bakalův právník je Bohušův spolužák a při tom kšeftu s OKD byl předsedou rozp. výboru nějaký Kalousek, takže se nějak ten kruh uzavírá. A protože to celé smrdí až do Švajcu, musí ti kluci nejen řádně držet při sobě, ale i společnými silami špinit hlavu státu. Ale znáte straky, ty toho nakecaj. A nakradou.

      To se mi líbí

  7. Strejda Olin napsal:

    Slyšeli jste někdy, že by Žid byl sedlákem, zedníkem, horníkem, dřevorubcem nebo cestářem? Dnes už nad tím nikdo nepřemýšlí, nezajímáme se o to (a asi nikdy nezajímali) a možná že osobně žádného Žida neznáme, přestože mezi námi určitě žijí. Nevím, ale chci napsat, proč Židy tradičně a jaksi automaticky (a nelichotivě) spojujeme téměř výhradně s penězi, obchodem, kšeftem, lichvou (zjednodušuji).

    Židé se během své dlouhé historie života ve vyhnanství setkávali s překážkami, útiskem, předsudky, skrytou i neskrývanou nenávistí. Neustálá hrozba vyhnání a zákonná (i nezákonná) omezení je přiměla specializovat se na určitý způsob obstarání si živobytí. Že se „neživí poctivou prací“ byl účelově šířený, mnohdy i oprávněně ze skušeností nabytý názor. Většinou byli diskriminováni, nesměli pracovat ve státní službě, sloužit v armádě, vykonávat řadu profesí. Nesměli vlastnit pozemky, obdělávat půdu, provozovat řemeslo, obchod s některým zbožím jim byl zakázán. To se v průběhu historie měnilo, uvolňovalo nebo zpřísňovalo. Časem se Židé specializovali na neregulovaná povolání, mj. na obchod a finance. Neustálá hrozba vyhnání je přiměla k pěstování znalostí, které byly přenosné a univerzálně uplatnitelné – vedle obchodu a financí např. medicína, právo, žurnalistika, umění, inženýrství apod. Za globálně platnou „měnu“ považovali vzdělanost. Židovské přísloví praví, že kdo nenaučí syna řemeslu, naučí ho krást.
    Jako národ jsou Židé mírumilovní, pracovití, vzdělaní, dbalí zákonů a nekonfliktní. V mnoha oborech dosáhli světový věhlas, obdivuhodný je např. počet jejich nositelů Nobelovy ceny.
    Poznámka: je zajímavé, že Cikáni měli podobně strastiplnou historii. Také se odlišovali od majority, také byli vyháněni, diskriminováni a perzekuováni. Přesto když se podíváme na to, kde jsou dnes Židé a kde Romové, vidíme tu propastný rozdíl. Jedni jsou kultivovaní, vzdělaní a pracovití, druzí zaostalí, nevzdělaní a cílevědomá práce je jim cizí.

    To se mi líbí

    • cobolik pacholik napsal:

      kolko tu z vas,zilo v zidovskej komunite,malo s nimi styk,videlo ich zvyky,zachovanie,pristup k svojmu okoliu,proste vsetko,viem aj ako ziju doma,mal som dobrych informatorov,ktorymi boli sluzky z east block a sam som chodil po ich domoch,ked som nieco robil,bo oni nie su ziadna nacia,ale religijna skupina a vsetky tie problemy,co maju spojene s ostatnym zabijanim za reichu su spojene s talmud a torah,co je ucenie ich religie a ktore ,ked som kukal preco su oni taky,lebo dodrzuju na max to ucenie a hlavny bod je ,ze oni su #1 a ostatok humus,srot a odpad a dodrzuju to na max,hlavne kosher holota,bo ina skupina sion brothers,od volgy a donu az po ryn to ich politicka frakcia,ktora si z talmud urobila svoj politicky program.
      uz v mladi ma interesovalo,preco ich tak mordovano za toho reichu,bo z tych traktarov som vedel,ze za odpor,ale oni to som si nevedel vysvetlit bo nemal som s nimi do cinenia a hlavne nic nepocital,az tu som to uvidel a zacal sa zaujimat,preco oni robia rozdiel v smrti slovom holocaust,bo tak im kaze talmud,dalej ty noblisti su dnes povazovany za obcanov israel a ked tie ceny dostali,to israel bol len fatamorgana,trebalo by si pogadat s mladymi studentami yeshiva,buduci vysoko postaveny ludia v ich religii,to by tu z vas vacsina koulela ocima a byla na vetvy,pre mna su to ludia,ktorych nikdy v zivote ich oficialne stanoviska kdekolvek, hlavne sion brothers nebudem uznavat,pre jedinu vec a to zabitie folke bernadote ,nezijem tam uz slabe desat rokov a mal som tam ultra kosher znamych,ktorym som robil,docista biedaci,bo citaju len ten talmud,deti jak smetia,ale sionistu to nenavidi viacej jak eichmana,tych je mizive percento,bo oni maju kongregacie a nepojde zidek do druhej synagogy,ani bohovy,tak jak ortodox muslim co maju vela veci spolocnych tie religie,do nejakho kostola a hocijakeho vyznavaca kinga,to by ukrizoval na mieste,oni stale ziju okolo niekoho,co ich chrani a da pre nich obzivu,uznavam bojovnikov z masada,bo sa za boha nechceli poddat,ale tych terajzsich od volgy a donu zvanych chazar,co s bojovnikmi z masada maju tolko spolocne,co ja s lovcami lebiek,tu prolhanu holotu,co si ucenie talmud prerobil na politiku,tych nemozem,ostatny kuk,ked som robil takemu ortodoxnemu beton,bol z belgicka z antverp a biznisman s diamants,ten ked som mu povedal israel a yad yashem,to som myslel,ze zosalel a rycal na mna,ze nech vypadnem a ked som si zbieral naradia,kus zacal uberat cervenj farby a zacal sa ospravedlbovat,co ja jemu hned tak po svojom nakladol,kolko vojde,tak prisiel za mnou na druhy den na stavbu,bo on to tam financoval,zobral do office a povedal,ze celu jeho rodinu asi 30 zidkov nikto zo zidov nechranil,ked ich brali z antverp a jeho uratovala belgicka rodina jedineho hovniara a vychovali v normalnej rodine,lez on ked dospel sa navratil na talmud a ze nikdy nechce uz pocut o tych,co teraz z krvy jeho predkov maju biznis a hlasia sa k tej istej religii jak ten mordechai z antverp a nehli prstom hlavne ty z usa,ruku mi stale podaval,hoci som mu dristal,ze to brudna ruka goja a on s vaznou tvarou,take ruky ma zachranili,bol to pre mna paradox a este par,co mi dava jasne za pravdu,ze su aj zidky,co si robia talmud po svojom,takemu to ruku podam,kdekolvek a pomozem akokovlek,ale tym druhym,ani hovno.,ze zabili bernadoteho a este sa vykrucuju,to bez najmensich skurpuli bezcharcharekterna holota,co nenavidim na smrt.

      To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        čoboldo, dovedete přitáhnout zajímavé příběhy. Máte bohatý život a asi je i co vám závidět. Takže pošlu i vám adventní povídání.

        To se mi líbí

        • cobolik pacholik napsal:

          uz som chcel napisat,hoci som nekontroloval e mail,ze ja nic nemam a jedina zachrana bavora fifth,je to,ze zareagoval ihned to hovorim bez srandy,bo ja jeden tam z vas bez pardonu a pochybujem velmi tvrde,ze tu pise nejaky prislusnik cz,co sa narodil po roku 93,bo vsetko predtym to prislusnik cs tak jak ja.
          ja nemam nijake zajimave pribehy,to zasrany zivot v riti a moj kuk na neho a veci ,situacie co som zazil na sve pouti.
          bohaty zivot?ja nemam taky kuk,zivot zmysluplny toto skorej a ked tak kukam co som ja mal nezmysluplnych rokov pijanstva,ale nikdy neodhodim od seba bo to moja historia zmysluplnosti mojho konania,bohatstvo sa vola skusenost,zo skusenosti zmysluplnost a zavidiet?co preboha take 8 rokov zivorenia,kym som dosiel do seba a dalsie roky,kym na nejaky standard mojich schopnosti?,ale vidim,ze sa oplatilo nasadenie a zivorenie,skusenosti presli do zmysluplnosti,bo nedavno som sa dozvedel,moja mladsia dcera pisala esej na university a nikdy by mi neukazala,bo ked som rycal na nich,ked prisli,bo za boha sa im nijak nepacilo,hoci standard sa nejak nezmenil,,ale podmienky k zivotu sa im urcite zmenili,ked napisala,ze american nechce robit robotu za prasivy peniaz,ponad 8 hodin a ze ja som zacinal docista za nic a najmenj 12 hodin a pomaly zberal skusenosti,aby bola nejaka zmysluplnost,doslovne napisala,ze rozhodnutie ich tu dostat je najlepsie,co sme urobili a nikdy jej nic nechybalo,pricom som zarabal ovela menej jak teraz,ale ze sme sa s manzelkou snazili im dat vsetko a to mala 11 ked prisla a teraz ma slabe 20,tak toto ma koplo,hoci som videl,ze im obidvom pasuje,myslim moje dve holoty,co mam a pritom tu teraz 20 rocnu som videl prvykrat v zivote na zivo na JFK a prvykrat sa jej dotkol,bo moja manzelka tu otehotnela,myslel som spociatku,ze duch svaty na nu zostupil a nie ja,odilsa do cobolova a prisla o 11 rokov naspat aj s holotou a stalo ma to dost nemyslim penazi to urcite stalo,ale nasadenie,myslel som,ze puknem,ale zatatost,nijake pijanstvo dal som rady,peripetii s bosamy bo ja kurva,straty roboty stale nelegal a vzdy som potreboval robit,nasiel som vzdy druhych,stale robim viac jak american,bo ja blbej slovak,co robos uz si naozaj tak pripadam,nervuje ma stale dakovanie tych,co pre nich robim,co uz otvorene hovorim,ze staci raz,bo ja robim za prachy,ale oni,ze velmi dobre a ja ze ja profesional a nech mi dakuju stale,ked budem robit zadarmo a to tiez len raz,bo ja robim za prachy a ked za darmo,tak tak chcem a nie preto,ze mi dakuju a ze sa im podoba co pre nich robim a su spokojny,tak kurnik na co by som to robil a nedrzali mi ba ani tyzden,keby im nepasovalo,ked im to poviem,hlavne manzelkam vlastnikov company,to kukaju jak puky na mna a dristaju,ze ja nejaky do boka a ja l;en stale dristam bo ja taky a hotovo,takze bavore fifth,bo tu litanie uz som napisal,idem kuknut na e mail a mas lehce smazatelny plaus a este prosim na kolenach nevykat mi bo mi to vadi jak svina,pripadam ja si jak majka z gurunu,coboliku vy musimte mat zajjimavej zivot,jak mi vyka uz mi nepasuje a kontrolka zacina blikat,bo ja nic inaksie,jak kazdy druhy ja nie zid ja tam od vas comprende?

          To se mi líbí

          • Bavor V. napsal:

            čoboldo
            možná vám to vadí, ale pro mne je vykání naprosto přirozená věc, kterou vzdávám všem svým místním přátelům úctu. Takže i vy budete „muset“ brát moje vykání jako důkaz toho, že si vás velice vážím a počítám mezi přátele.

            To se mi líbí

            • cobolik pacholik napsal:

              ta kukaj s tou modrou krvou to nepohne a stale bude svojho boha chvalit ja nic nemienim take brat myslim to vykanie ani bohovy,bo u mna platia inaksie dokazy o nejakej priazni jak nejake vykanie,ale neda sa nic robit ja mam svoje buranstvo a bavor fifth tie svoje uhladene vykania bo taky je, ta slechta ceska to ma dakedy serie,ale inac ju mam rad bo zaparena jak ja buran z vychodu…

              To se mi líbí

  8. Petrpavel napsal:

    Budete se mi asi smát, a kdyby tady byl Ramštajn nebo Petr Pelikán tak by mi vytkli že neplním svá předsevzetí, ale mě zaujala debata u Moravce o školství, měl jsem pocit že se něco dozvím a tak jsem se podíval a dodíval.
    (Konečně třeba i proto, že doma debatujeme čím to, že mojí matce k výkonu práce zdravotní sestry stačil kurs a po létech následně večerní středoškolské studium, mojí ženě střední odborná škola, a moje vnučka aby mohla vykonávat tutéž práci bude po střední odborné škole muset absolvovat ještě školu vyšší nebo vysokou? Svést to na náročnost oboru nejde, to by dnešní kybernetici či jaderní fyzici nestihli dostudovat ani do své smrti.)
    Ale proč zmiňuji? Pro jednu větu, kterou v různých podobách slyším pokaždé když se cokoli kdekoli rozebírá to co se u nás stalo, a kterou tentokrát vyslovil – ke snahám ministra Chládka o reformách (k jeho cti budiž připsáno mnoho, i to že to nenazývá reformami) – jeden z hostů, emeritní profesor českého původu z Cambridge :“..Když vám něco vyteklo, tu pokličku je problém dostat zpátky…“. Co u nás za těch 25 let nevyteklo? Co u nás nechtějí dostat chytré a problémů znalé hlavy zpátky? Ale jak proti vůli naprosté většiny politických směrů a zájmových skupin?

    To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      Vypadla mi „důležitá“ skutečnost “ i mojí dceři ( 🙂 ) k výkonu práce zdravotní sestry stačila střední odborná škola.

      To se mi líbí

      • Witch napsal:

        Naše zdravotní střední školy byly dobré, minimálně do začátku 80.let. V mém okolí byla vyhlášená karlovarská, já chválím chomutovskou. Také Cheb nám dal v několika soutěžích na zadek, co se pamatuju. Bylo mi nabídnuto učit v Praze kolem r. 1982-3, ale nějak jsem u nás na klinice natrefila na žákyňky, které ani nevěděly, na co jsou které léky. pro mne bylo normální postavit se k lékárně a brát jednu krabičku po druhé a znát. Byla to oblíbená zkouška učitelek na praxi. Zjistila jsem, že bych za holky zodpovídala na několika pracovištích najednou (různé nemocnice na obou březích Vltavy) a fakt jsem si netroufla. Přesto můžu říct, že jsem se setkala s mnoha velmi dobrými kolegyněmi a vůbec nepovažuji za nadsázku, že by byly schopné zastat v SSSR pozici felčara, jak nám učitelky říkaly.
        Proč nyní musejí nové studentky studovat dál, nechápu. Ovšem je fakt, že jsem měla štěstí i na lékařské šéfy, dokonce jsem několikrát seděla v posluchárně mezi mediky. V každém případě jsme se učily tak do hloubky a šířky, že jsme byly v obraze i v rámci poradenství pro okolí (a honění k doktorovi). Ty čtyři roky se daly naplnit výcvikem a učením tak, že bych ještě dneska uměla popsat většinu kostí a svalů 🙂 Tajně jsem si to zkusila nedávno u modelu 😉 Akorát epitely a enzymy by mi nešly, to čestně přiznávám.

        To se mi líbí

        • Petrpavel napsal:

          Moje žena – maturantka 1964 i moje dcera – maturantka 1985 by vám Witch to hodnocení potvrdily.
          Dnes jsou obory na SZŠ rozděleny tak, že na „vynášení nočníků“ nebo dávání masáží či asistování u záchranky stačí čtyřleté studium s maturitou a na práci zdravotní sestry je třeba si zvolit lyceum a pokračování ve studiu. Nepokračujete-li, jste v uplatnění v praxi na úrovni absolventa gymplu, on umí trochu víc češtinu, matiku atp. a vy zase trochu víc biologii, psychlogii atp., ale jste nezaměstnatelní oba.

          To se mi líbí

    • Strejda Olin napsal:

      Také proto má MŠMT se svými každoročními asi 130 (!) miliardami druhý největší rozpočet hned za MPSV. A jak jsem včera dal odkaz, další miliardy nás stojí „vydržování“ armády nezaměstnaných, často práci si nehledajících líných absolventů vysokých škol.

      To se mi líbí

    • jaa napsal:

      Taky jsem to sledovala. Akorát snad připomínku a sice k probírce VŠ. Měli by si poořádně eozm\yslet, jak ji dělat. Neposuzovat podle pofiderní výšce či kvalitě vzdělání,. ale podle toho , kolik absolventů se dokáže uplatnit v oboru který vystudovali. Na kasíra v hypersupoer či taxikáře a kominíka není třeba mít titul, taky by neměli posuzovat úspěšnost dle počtu stáží v zahraničí. Protože jen velice malé procento se tam udrží. Je to jen nějaké testování znalostí a schopností jedinců i když u nás se to bere jinak. Každý podnikatel než přijme stážisty na západu by si měl uvědomit, že se vrací to nepoužitelné individuum. Vzpomeňme, že kdysi se veliká většina VŠ na západě bez problémů uchytila a brali je všemi deseti pro kvalitní výuku a rozsah znalostí…. Včil – jen mizivé procento. .. JU a k těm vírám – nevírám – hmm, hezky /myslím současnému lidstvu/ nám to Achnaton před 3mi a něco tisíci let zavařil s tím jednobožstvím. I když zase ukázka do jakých zrůdností dokáží lidi dojít by měla být dost poučná a někdo by se tím měl zabývat. , vždŤ bylo lepší když se bohové poprali mezi sebou, nebo když nejvyšší např. Zeus udělal mezi nimi pořádek a šlo to mimo lidí— kdoví..jak to vůbec bylo.
      I když zase na druhé straně je docela dobře možné že naše znalostí pradávné historie jsou mizivé – mohlo být docela dobře možné, že už tu nějaká civilizace byla ale právě pdoobnými situacemi jako je včil se až na pár zbytků tak porůznu zničila. a ti pak začínali zcela znova. Nevěřím na kosmický původ zušlechťování lidstva a ty díry v chronologii, jsou jinak vysvětlitelné a stejně vysvětlitelné jsou pozůstatky po našich dávných předcích – strojek z Antikythéry, Piri Reisovy mapy, čistě železný sloup v Dilí, koneckonců pyramidy a pod…. kdoví….trochu smitbná teorie – ale je to vůbec jen teorie??? kdo ví

      To se mi líbí

      • moskyt napsal:

        Dnes to občas vypadá, že střední vzdělání má ten kdo chodil do školy jen ve středu a vysokou školu ten kdo měl klasu ve vyšším něž pátém patře.

        To se mi líbí

        • jaa napsal:

          Hmm, moskyte, když jsme tenhle „vtip“ povídali na úkor sovětů, nenapadlo nás ani v nejdivočejších snech, že by se to někdy mohlo týkat i nás. A bohužel, , když jsme se na tuhle úroveň dostali chybí mi jedno….. ta snaha těch sovětských mlaďochů po vzdělání tenkrát – v tramvajích, metru a všude kdy se dalo – knihy a učebnice a přehled o světě kolem,,,,,,,,,,,, měli větší přehled než my – už tenkrát /nebyla jsem/ tam jen jednou a na jednom místě/.a všude A porovnám-li chování většiny našich mladých dnes … hmm pro nás palec dolů … bohužel.

          To se mi líbí

          • moskyt napsal:

            No oni v Rusku po těch různých reformách a hokus-pokusech jsou se vzděláním na tom obdobně jako my. Teď se snaží z toho nějakým způsobem dostat ven. 😉

            To se mi líbí

  9. moskyt napsal:

    Katko, omlouvám se, že jsem se nechal strhnout ke komentům, které nesouvisí s „Matýskem“. A notabene mám malého Matýska doma. 🙂 Kolik takových příběhů skrývají archívy. A já a národ se zase nedozvíme nic (parafráze citátu, už ani nevím z čeho 🙂 ).

    To se mi líbí

    • Hudec napsal:

      Já a národ se nedozvíme, čí je to dítě (to Honzíka Hamra)…. 🙂

      To se mi líbí

      • moskyt napsal:

        No vida, jak mám zažrané v podvědomí ty totalitní seriály. 🙂 Díky.

        To se mi líbí

      • Petrpavel napsal:

        Nejen Hamrovo.
        Zita Kabátová píše ve vzpomínkách : „…Oldřich Nový byl velmi odpovědný…měl šarm, esprit, zvláštní kouzlo osobnosti …Dokonce si poradil i s tak choulostivou situací, jako bylo narození jeho jediného potomka – dcera Jany. Nový ji přinesl domů v peřince a nikdy nikomu neprozradil, kdo je její matka. Sousedé vyprávěli, jak paní Líza /jeho žena-má pozn./ honila milého Oldřicha po zahradě s deštníkem, ale nakonec se uklidnila, malou adoptovala a vychovala ji jako vlastní…“

        To se mi líbí

  10. Marie Grundlová napsal:

    Zdravím vás .Objevila jsem váš blog díky p.Losenickému.Moc se mi líbí vaše příspěvky ,ale našla jsem zde i paní Katku,která velmi krásně a neobvykle píše o Kadani.Jistě jste zjistil,že jsem asi z Kadaně a proto mi nejde do hlavy proč jsem se musela o p.Katce dozvědět až z vašeho blogu.Prosím ,jestli můžete dát mi vědět zda má p.Katka své stránky a proč se její velmi zajímavé příspěvky o historii Kadaně neobjevují na některých webových stránkách Kadaně.Děkuji i za vaše hezké povídání.Marie

    To se mi líbí

  11. Občan napsal:

    Všechny vás zdravím a jsem rád, že tu stále jste.
    Poslední dobou se můj život stal poněkud adrenalinovým a tak jsem se musel dočasně vzdát (vyjma sporadických příspěvků v „Pionýru“) všech diskusních for. Až se situace zklidní, tak o tom jednak napíšu článek (bude to o „sociálních službách“) a jednak se vrátím (ne, zákon se mnou nepřijde 🙂 ).

    Nyní k článku:
    1) Tresty za vraždu dítěte byly ve středověku i v časném novověku mimořádně drastické; a bylo úplně fuk, jaké národnosti či náboženské příslušnosti byl pachatel. Dokonce i značně urozeným za takový zločin hrozil hrdelní trest.
    – ženy byly za „vyhnání plodu“ nebo za vraždu novorozence obvykle trestány pohřbením zaživa, které jim bývalo „zpestřeno“ vražením kůlu do některých tělesných otvorů
    – muži byli obyčejně trestáni za vraždu dítěte bičováním PLUS kastrací PLUS částečným stažením z kůže; pokud byl pachatel po tom všem stále ještě naživu, byly mu zpřeráženy kosti a byl vpleten do kola. Urozeným za takový zločin hrozilo oběšení, což byla pro jejich stav mimořádná potupa; takže to bývalo „řešeno“ uvnitř rodu svépomocným zprovozením pachatele ze světa

    2) Židé byli měšťanstvem neoblíbení pro svá privilegia (viz. např. „židovská privilegia“ Přemysla Otakara II. z r. 1254, privilegia Jana Lucemburského nebo privilegia Maxmiliána II. a Rudolfa II. ze 16. století; ale i další privilegia udělovaná místními vrchnostmi). Jako osoby přímo podřízené panovníkům, resp. panovníkem místním světským vrchnostem či biskupům, bývali zproštěni placení místních daní, trhových poplatků, cel a mýt. A nepodléhali cechovním povinnostem a regulacím, ani městským právům.
    Připočteme-li k tomu „poskytování finančních služeb za úrok“, je zřejmé, že tato privilegia z nich činila naprosto nekalou konkurenci, jíž rodící se, ani již zformované, měšťanstvo nemělo jak čelit. Zejména ne měšťanstvo poddanské.

    3) Dalším zdrojem jejich neoblíbenosti byl a je dodnes jejich izolacionismus, uložený jim tórou.
    – zejména ve středověku a raném novověku byla totiž prioritou komunita a vzájemná spolupráce v rámci ní. (Exkomunikace – NEJEN náboženská – patřila odjakživa mezi nejpřísnější tresty a často se rovnala trestu smrti.). Židé, kteří se usazovali ve vznikajících městech, se komunitního života neúčastnili; a starousedlíky absolutně nezajímalo, že jim to zakazuje jejich náboženství.
    – dalším důvodem neoblíbenosti, který časem nabyl na významnosti, bylo to, že naprostá většina židů pobývajících ve Východní, Střední a Západní Evropě byli Němci. Pro své němectví byli neoblíbení a posléze i nenávidění nejen v Čechách nebo Polsku, ale i ve Francii, Belgii, Holandsku a v celé Jižní a Jihovýchodní Evropě (což gradovalo od skončení třicetileté války až do WWII)

    To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      Vítám moudrost a znalosti které přichází s vámi, na zákony jsou tady výborní jiní (myslel jsem Lexe, ale mohlo by to vypadat jako bych myslel na naše poslance, proto tahle závorka 🙂 )…

      To se mi líbí

    • brtnikvbrlohu napsal:

      Tohle by myslím chtělo doplnit o to co nesměli – vlastnit půdu, prakticky existovat mimo gheto, sloužili jako pokladnička vladaře – daně místním sice neplatili ale půjčovali na věčnou oplátku králi, k tomu občasný pogrom, opakovaně byli vypovídáni z města, někde i celého království atp – jako Němci se necítili – prostě přijali jen univerzálnější jazyk který byl použitelný v dané oblasti, ono až do nástupu průmyslové revoluce se národovectví nepěstovalo, takže ten národnostní akcent od 30ti leté války je trochu nonsens. Nejsem historik, ale nemám rád jednostrannost.

      To se mi líbí

      • Občan napsal:

        Zákaz vlastnit půdu se netýkal speciálně židů, ale VŠECH cizinců. Vlastnit půdu vlastně nesměli nikdo jiný než panovník, koruna, šlechta, svobodníci a křesťanské náboženské obce a kongregace (ty ovšem s různými výhradami a regulacemi).
        Cizinec mohl právo vlastnit půdu získat jedině za vyjímečné zásluhy a nadto pouze od panovníka.
        Ani kolonisté, kteří byli do Čech poprvé pozvání PO I. v době „vnitřní kolonizace“ (i jeho následovníky) , nezískávali půdu do vlastnictví, nýbrž jen do držby (směli ji obdělávat, prodávat výnosy z ní, dědit v rámci přímé posloupnosti; nesměli s ní volně disponovat – nesměli ji prodat, zastavit, ani pronajmout či směnit).

        Kdepak, Brtníku, žádná „ghetta“.
        1) Svoje vymezené (již ve 12. století dokonce opevněné) čtvrti/osady měli v např. Praze cizinci dávno před tím, než se zde objevili židovští obchodníci. Když se někdy v 11. století v Praze na čas usadily židovské obchodní výpravy (podle Kosmy to bylo patrně v dnešním Podskalí a někde v místě dnešního Malostranského náměstí), tak se sama z vlastní vůle ihned odseparovaly od starousedlíků. Stejné separé (také dvě) si po vystavění Juditina mostu a změně trasy obchodní cesty vytvořili židovští obchodníci na pozdějším Josefově. Starší osada byla poblíž Jindřišské věže, mladší cca tam, kde je dnes hotel Intercontinental.
        2) Separaci jim skutečně nařizuje jejich náboženství. Proto se i dnes jen neradi stávají občany. Což byl problém mnoha židů během WWII; zejména maďarských. Nebyli občany – ani Maďarska, ani Polska, ani Rakouska, ani Československa… Byli uvyklí cestovat za obchodem a pokud se někde usadili, tak to bylo jen dočasně. Ještě dlouho po vzniku mezinárodního práva a institutu občanství se odmítali smířit s tím, že KAŽDÝ musí mít nějakou zemi, k níž patří a jejíž má doklady.
        3) „Ghetta“ zakládali PRO VŠECHNY CIZINCE panovníci ne proto, aby v nich někoho drželi, ale naopak aby se cizinci nestěhovali do země v příliš velkém počtu. Pokud se cizinci přesto do země najust stahovali, tak se holt ve své čtvrti mačkali, protože jinde se usazovat nesměli. Později to panovníci řešili institutem „numerus clausus“ – pomodernu „kvotací“; a to už se skutečně týkalo PŘEDEVŠÍM židů.

        „Národovectví“ se sice nepěstovalo, ale pokud jste někdy četl Dalimila (1. třetina 14. století) či Dačického (2. pol. 16. století), tak Němci zde byli, na rozdíl od jiných – i usedlých – cizinců, vždy mimořádně neoblíbení. Po třicetileté válce se neoblíbenost postupně změnila v nenávist vůči Němcům. Zcela oprávněně.
        Židé si vybrali němectví. Dobrovolně a natrvalo. Což pro českojazyčnou populaci znamenalo od 18. století, že byli součástí germanizační mašinerie.

        Já také nemám rád jednostrannost. Proto to píšu.

        To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.