Masa a moc


poslal J.G.Hudec

Zalistoval jsem v jedné ze svých oblíbených knih (Elias Canetti „Masa a moc“, česky Arkadia Praha 1994) a vybral několik úryvků z úvodní kapitoly „Masa“. Trochu vytržené ze souvislosti, jako každý úryvek (proto je to úryvek, že?), ale stejně – posuďte sami:

„K nejnápadnějším rysům života masy patří něco, co by se dalo označit…. jako zvláštní zlobná přecitlivělost a podrážděnost vůči lidem, jednou provždy prohlášených za nepřátele. Ti mohou dělat, co chtějí, mohou postupovat ostře nebo vstřícně, účastně nebo chladně, tvrdě nebo mírně – všechno se u nich vykládá tak, jako by to pramenilo z neotřesitelné zlovůle, ze špatného smýšlení vůči mase, z předpojatého úmyslu masu otevřeně nebo zákeřně zničit.
K vysvětlení tohoto pocitu nepřátelství a pronásledování musíme opět vyjít ze základního faktu, že masa, když jednou vznikla, chce růst.“

„Je třeba zdůraznit tyto čtyři rysy:
1. Masa chce stále růst. Jejímu růstu nejsou dány žádné přirozené hranice.
2. Uvnitř masy vládne rovnost. Tato rovnost je absolutní a masa sama ji nikdy nezpochybňuje. Hlava jako hlava, ruka jako ruka, na rozdílech mezi nimi nezáleží. Pro tuto rovnost se člověk proměňuje v masu. Vše, co by rušilo rovnost, se přehlíží.
3. Masa miluje zhuštění. Nikdy nebude dost hustá. Nic nesmí stát mezi ní, nic do ní nesmí padnout, všechno musí být ona sama. Pocit největší hustoty má masa v okamžiku vybití.
4. Masa potřebuje směr. Je v pohybu a pohybuje se k něčemu. Směr, který je všem příslušníkům společný, zesiluje pocit rovnosti. Cíl, který leží mimo každého jedince a je stejný pro všechny, zahání privátní, nestejné cíle, jež by byly smrtí masy, pod povrch.“

„Štvoucí masa se vytváří s ohledem na rychle dosažitelný cíl. Cíl je jí známý a přesně vyznačený, je také blízký. Je zaměřena na zabití a ví, koho chce zabít. Útočí na tento cíl s nesmírnou odhodlaností. Je nemožné ji od něj odlákat. Aby se masa vytvořila, stačí oznámit cíl, stačí rozšířit informaci, kdo má zahynout. Soustředění na zabití má zvláštní charakter a co do intenzity je nemůže předčit žádné jiné. Každý se chce zabíjení zúčastnit, každý přispěje svojí ranou. Aby mohl zasadit ránu, tlačí se do co nejtěsnější blízkosti oběti. Když nemůže zasáhnout, chce vidět, jak oběť zasahují ostatní. Všechny ruce jako by patřily jednomu a témuž tvoru. Ale ruce, které zasáhnou, mají větší hodnotu a váhu. Cíl je vším. Oběť je cílem, ale také bodem největší hustoty (masy): sjednocuje v sobě akce všech. Důležitý důvod rychlého narůstání štvoucí masy tkví v tom, že akce není nebezpečná. Není nebezpečná, protože převaha na straně masy je enormní. Oběť jí nemůže nic udělat.“

„Všechny formy veřejných poprav stojí na starém aktu kolektivního usmrcování. Pravým katem je masa, která se shromáždila kolem popravčího lešení…… Odpor ke kolektivnímu usmrcování je zcela moderního data. I dnes se každý účastní veřejných poprav prostřednictvím novin. Máme to jen, jako všechno, mnohem pohodlnější. Člověk sedí v klidu doma a může mezi stovkami jednotlivostí setrvat u těch, které ho obzvlášť vzrušují. Aklamuje teprve, když už je po všem, ani stopa spoluviny nekalí jeho požitek.“

„Jako krystaly masy označuji malé, rigidní skupiny, pevně ohraničené a velmi stálé, sloužící k tomu, aby podněcovaly vznik mas. Je důležité, aby tyto skupinky byly přehledné, obsáhnutelné jediným pohledem. Na jejich jednotě záleží mnohem víc, než na velikosti. Jejich mechanismus musí být dobře známý, musí se vědět, k čemu tu jsou….. Krystal je stálý….. Jejich život mimo krystal nemá žádnou cenu.“

____________________________________________________________

A opět fejeton, tentokráte z LN

chudí

Příspěvek byl publikován v rubrice Krajanovy postřehy se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

75 reakcí na Masa a moc

  1. Lunka napsal:

    Dekuji za citat z Canettiho – mate bohatou knihovnu, a jeste lepsi pamet; vite, kde co od koho hledat, kdyz to pri premysleni potrebujete.
    Smekam 🙂 Vypada to na zajimave cteni, uvahy vseobecne platne a presto specificke. Chytrych, originalnich autoru zase az tak moc neni:-) …, diky za typ.

    To se mi líbí

  2. Petrpavel napsal:

    Popis jednání masy a všech průvodních jevů skvělý.
    Znám dobře z osobní zkušenosti od počátku devadesátých let kdy jsem jako zástupce rodiny musel jednat s „masou“ čítající několik desítek zahrádkářů a chatařů, která si myslela že má natrvalo a zadarmo získané parcely, a já jim bořil jejich plány. Zajímavým psychologickým jevem bylo i to, že další dva jednající ve stejné věci jako já, namísto spojení sil, se defacto připojili k té „mase“, a to jenom proto že měli možnost jednat jenom se dvěma-třemi. Závist se tomu říká. Podobné to bylo, a přetrvává to dodnes, u úředníků a dnes zastupitelů obce, okresu. Dříve si přicházeli na své rozdáváním cizího oni, pak se jim to zbořilo. Nemohli už krást soukromým osobám, začali proto obci, státu.
    Při čtení jsem se vrátil o dvacet let zpátky, mnohé už zapadlo v hlubinách času, pouhé jednotky masy setrvávají ve svých pozicích – a věřte, jsou krajní, na hraně, mnohé jednotky masy pochopily a ztratily svou agresivitu a staly se přátelské k „oběti“.
    Teprve teď, když jsem chtěl reagovat na článek z novin, jsem si všiml odkud je. Na naše mainstreamové deníky mi přišel nezvykle se blížící k realitě. Je to přesně ona na lékárnických vahách vážená úlitba lidem kupujícím Právo, stejně jako komentáře Jana Kellera, aby nepřestali, a četli tak Mitrofanova, Peheho a spol. Nic víc. Paroubka, Filipa, skutečnou levici tento „levicový“ deník shodí a dehonestuje kdykoli a rád.

    To se mi líbí

    • Cech napsal:

      Elias Canetti a jeho snaha o definici masy jako cíle, na který je aplikováno ono fungování masmédií, vychází ze souboru vnějších, proměnlivých, naším smyslům bezprostředně přístupných vlastností (davu,stáda,masy,houfu).
      Proto dle mého mínění, je ten hlavní přínos v tom, že naprosto úžasně popsal projevy zmanipulované „masy“ (skupiny,davu).

      Na druhou stranu pokud chceme hlouběji uchopit jím popsané ( „krystaly masy, rigidní skupiny, jako pevně ohraničené a velmi stálé, sloužící k tomu, aby podněcovaly vznik mas“).
      Potom ale stejně jako celá řada myslitelů Lippmann,Jung, Bernays, Ellul a další při objasňování mocenské struktury a používaných technik manipulace s „masou“, musíme použít krom popisu jejího povrchu i souhrn vnitřních, relativně stabilních vlastností a vztahů „masy“, které determinují její vznik a další vývoj.

      Mohu se mýlit ale budu li mít pouze jediné médium, je jeho účinek na lidskou psychiku přechodný a naprosto zanedbatelný.

      Pouze jednotná a „státem“ organizovaná masmédia, díky svoji všudypřítomnosti vytvoří živé prostředí (všeobklopující a dynamicky se měnící fikci), která každého Čecha obklopí ze všech stran a nepřetržitě.

      Proto následně „naše“ veřejnoprávní masmédia mohou definovat a také definují normy a vylučují, co je nežádoucí.
      Takto si vydefinují pouze jeden sektor a „vidí“ jen to, co je přímo před nimi, stejně tak „masy“ vidí pouze místo, kam mají jít.
      Proto s Vámi ohledně LN a Daniela Prokopa souhlasím, pouze cíleně zamlžil sektor (posunul v rámci definovaného sektoru klapkami na očích).

      To se mi líbí

      • Petr Pelikán napsal:

        Tak nevím, možná jsem dnes četl jiný článek, než Vy, ale Canetti nemá žádnou snahu, definovat masu jako cíl.

        To se mi líbí

    • kchodl napsal:

      Článek z Práva je nezvykle pravdivý, jenže zase jen na půl cesty – nezohledňuje dnešní atrofii práva a jeho vymahatelnosti, hlavně v běžném životě. Platnosti zločinných smluv, exekutorské státem certifikované loupežníky s jistotou osmnáctinásobku, stupňující se zvůli různých Městapo uniformovaných psychopatů, i státní policie. Nefunkčnost státní správy v oblasti školství, sociálních služeb, evidence nemovitostí, pracovního práva, … přidejte NOZ – prostě všude kam se podíváte. Všechny tyto věci mají zesilující tendence, je to rok od roku horší.

      Chci tím říci, že téměř každá interakce se státem vyžaduje enormní náklady, na různé poplatky, notáře, právníky. Někdy jsou to náklady tak vysoké, že prakticky vylučují dostupnost práva a služeb státu pro nízkopříjmové skupiny a lidi v problémech – to je stejné jako s možností cestování či jakéhokoliv jiného zužitkování „svobod“ – jsou zkrátka nedostupné pro velké procento obyvatel. Stát nechrání pracovní právo, zaměstnávání přes pasáky (agentury) se rozlézá čím dál výše – dnes firmy najímají přes agentury i inženýry, učitele, pracovníky se středním vzděláním zcela běžně – a tento trend se rozšiřuje. I zaměstnanecké smlouvy jsou na pevnou dobu, zákon ani (falešné) odbory nikoho nechrání.

      I tak základní kámen státu jako pošta funguje hůř než před třiceti lety – jo, nestojí se fronty, máme lístečky s čísly. A prodávají tam cigára (vlastně už zase ne).
      Banky dál převádějí peníze z účtu na účet do dvou pracovních dní, jak v době koně, poplatky největší v EU. „Podminované“ půjčky a hypotéky.

      Panuje zvůle. Žádný právní stát nemáme – tedy jen na papíře, dostupný jen pro bohatší část obyvatelstva.

      Což je proti stavu před rokem 1989 dost podstatný rozdíl a je to větším zdrojem nespokojenosti až nenávisti ke státu než příjmová nerovnost. Protože když už se řekne A, mělo by se říci i B.

      Jinak o „levicovosti“ Práva mám důvodné pochybnosti, stejně jako o levicovosti pana Paroubka, vždy pevně přisátého k co nejbohatšímu živiteli – a zohledňujícího vždy hlavně zájmy velkokapitálu a kooperujících symbiontů. Kdo z vás to má, že.

      To se mi líbí

      • čtenář napsal:

        Kchodle,
        mohl byste mi trochu otevřít oči,prosím o upřesnění v čem že to ta Česká pošta funguje hůř než před 30lety?
        děkuji za odpověď

        To se mi líbí

        • brtnikvbrlohu napsal:

          Za kchodla – v cenách, v nevyžádáném doručování reklamních blbostí, v tom že díky fluktuaci neznají doručovatelé rajon, v tom že si pletou schránky a hážou mi cizí dopisy (ještě že poštu mám velice málo), v tom že dřív mi donesli dopis i na samotu do brlohu – dneska do schránky lán cesty … mohl bych pokračovat.

          To se mi líbí

          • Lex napsal:

            Ty schránky „lán cesty“ nejsou výdobytkem „nové doby“, ale pošta je zavedla již před rokem 1989. Dokonce vím přesně, čí to byl nápad – jistý agilní zaměstnanec pošty, bývalý příslušník SNB (jméno neuvedu, ač toho člověka osobně znám) předložil tuhle věc v rámci racionalizace doručování jako zlepšovací návrh. Ten byl přijat, byla vyplacena zákonná odměna, a schránky fungují už třicet let (nevím jistě, zda za tu vymoženost od některých osadníků na beskydských starohamerských samotách, odkud sám pochází a kde bydlí, neschytal něco facek, když to autorství bylo dostatečně známo). Jestli přinesly pokrok nebo naopak regres, těžko říct. Jak komu a jak kdy.

            Říct, že pošta funguje hůř jak před velvetem, se mi zdá být dost „odvážným“. Ten pokrok je nesrovnatelný (samozřejmě, pokrok obecně – s výjimkou kontrarevolucí – je přirozeným atributem toku času). Moje zkušenosti s fungováním soudobé pošty jsou jen a jen pozitivní.
            Až na dvě věci – byrokracie, a hlavně neuvěřitelná DRAHOTA doručovacích služeb (mělo by být „poštovních“, především finančních, ale ty doručovací služby jsou součástí otevřeného trhu, na němž působí i řada soukromých společností).

            To se mi líbí

            • Petrpavel napsal:

              S tmi schránkámi za komunistů mám téměř osobní zkušenost. Můj příbuzný, přes 80 let v té době měl, se bránil zřízení takové schránky a chození pro důchod na poštu, obé 2 km od jeho domu. Stěžoval si, přijel za ním náměstek Pošty z okresního města spolu s předsedou MNV, s dědkem to probrali a nařídili, že se mu budevše doručovado domu a basta!
              To je jeden z mnoha těch příběhů o kterých píši. Bylo možno se odvolat a řešit problém lidsky. Když se chce, a tehdy se chtělo, ne že ne.

              To se mi líbí

        • kchodl napsal:

          1. Drahota.
          Složenka 26 Kč. Balík přes stovku (s dobírkou).
          Soukromá firma doručování zvládá za 40-50 Kč až do domu a ještě vydělá (není ovšem v každé díře).
          2. Pomalost obsluhy.
          Přes mohutné investice, počítačové sítě a výpočetní techniku jsou zaměstnanci zavaleni papírováním, mají podstav takže nestíhají. Systém je špatný.
          3. Kumulace nepoštovních funkcí.
          Pošťáci dělají pro státní firmu úplně nesouvisející činnosti, od banky, pojišťovacího agenta, prodejce všeho možného šmejdu, … jen ne skutečné kvalitní poštovní služby.
          Jelikož stát zrušil státní PVT (Podnik výpočetní techniky), teď prý bude Česká pošta zajišťovat pro stát výpočetní služby – datacentra pro státní agendy, spravovat státní telekomunikace a nevím co ještě. To se všichni zbláznili ? Co takhle ještě státní kosmický program a vystřelování družic do vesmíru, to by pošťáci také zvládli, ne ?
          4. Nerozvoj poštovních služeb.
          Kdysi pošta měla telegramy, roznášely se důchody a platby, … Nic z toho dnes není.
          Ostatně, koukněte se, jak funguje pošta třeba ve Francii, Německu, Británii.
          Nebaví mě to už psát.

          Nehledě na to, že Česká pošta NENÍ soukromý podnik, který musí vydělávat, ale je to státní organizace, placená z rozpočtu. Tedy není žádný důvod pro zdražení služeb a přenášení nákladů (patřičně nakynutých) na zákazníky – kteří všechno už jednou (minimálně) zaplatili na daních. Dalším problémem je samozřejmě jako u celé státní správy tunelování rozpočtu přes outsourcing, klasické dobývání renty na ČP navázanými cizopasníky, zatímco kmenoví výkonní zaměstnanci jsou „racionalizováni“ (na rozdíl od těch „řídících“, kteří nedělají pro výkon firmy nic). Samotné jádro poštovních služeb díky předraženosti umírá, asi někdo venku už čeká, jak se udělá díra na trhu a pak to převezme – zisk půjde do soukromých rukou, ztráty se socializují. Nic nového pod sluncem.

          To se mi líbí

          • kchodl napsal:

            Ještě anekdotický dodatek: za německého nacismu dokonce Říšská pošta dělala atomový výzkum a vyvíjela atomovou bombu.
            Jelikož režim se pomalu ale jistě sune směrem k fašismu a neonacismu, neduhy státní správy začínají být legračně podobné.

            To se mi líbí

          • Lex napsal:

            Rozdíl bude asi v tom, že já nechodím do „Jindřišské“, ale naší vesnické pošty.
            Byrokracii jsem vypíchl rovněž, stejně jako drahotu.
            Ty ceny soukromých doručovacích služeb vám závidím. Já mám zkušenost jen s DHL, PPL a naposled GLS. Dobírka za balík u GLS do 48 hodin 130,- Kč, balík „do ruky“ u České pošty s dobírkou za 145,- Kč, ale do 24 hodin.

            To se mi líbí

          • Hudec napsal:

            Strašidelné je to „rozšiřování služeb o další produkty“. Stojím ve frontě na přepážku a někdo přede mnou si vyřizuje bankovní účet. Já chci poslat doporučený dopis za 26,- Kč a plivu vzteky oheň, jsa přesvědčen, že na bankovní účty jsou banky.

            To se mi líbí

            • Lex napsal:

              V tom se naprosto shodneme.
              I když – i když všechno je jinak, jestli se nemýlím.
              Rozhodně odsuzuji, že se stát vzdal veškerých komerčních bank a pojišťoven, což jsou slepice, co snáší zlatá vejce (dokonce je nejdříve napumpoval penězi – říkalo se tomu „sanace“, a pak je za hubičku prodal – až se mi zvedá kufr z toho, že používám pojem „prodal“ – viz IPB etc. etc.).
              Rozhodně podporuji myšlenku, že stát by měl vlastnit po jedné takové firmě. Nic tomu nebrání, je garantována rovnost všech druhů a forem vlastnictví, tedy i státního.
              To, co je dneska u těch přepážek špatně (na co poukazujete ve svém komentu), je, že ten „klient“ si nevyřizuje úvěr či bankovní účet u České pošty jako BANKY, ale že ty poštěvačky (eh, čo to trepem, ty „pošťačky“) jsou agentkami Poštovní spořitelny jako společnosti ČSOB, tj. firmy stoprocentně vlastněné ze strany „KBC Bank N.V., Brusel, Havenlaan 2, 1080, Belgické království“.

              Řekl bych – „hnus, velebnosti!“.

              Naproti tomu bych rozhodně přivítal, aby se Česká pošta, státní podnik, stala i samostatnou bankou podle zákona o bankách, a aby třeba zřídila i pojišťovnu.
              Opravdu přístup v „každé vesnici“ s majetkem státu za zády a tomu odpovídající klientelou. Nepochybuji, že zájem o přechod k nim by byl enormní. Je rozdíl, jestli ty desítky miliard zisku z bankovních a pojišťovacích činností odcházejí do ciziny, nebo jestli by část z nich zůstávala doma. Jistě nezanedbatelná část. Já bych neváhal ani minutu.
              Přirozeně, že pro bankovní činnost by musela být jiná (jiné) přepážky, než ty, co tam chodíme s doporučeným dopisem, balíčkem nebo pro důchod.

              Si myslím!
              Jo, a řekl bych, že na tu poštu coby banku a pojišťovnu je nejvyšší čas.

              To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Lexi, jen malá připomínka. Jak chcete na vesnické poště, kde funguje jedna vedoucí a jedna místní poběhlice – doručovatelka, udělat extra přepážku pro banku?

                To se mi líbí

            • Strejda Olin napsal:

              Stát je filuta a koumák. Co vydělává zprivatizoval za hubičku, co je ztrátové, to si velkoryse ponechal. Zisk je privátní, ztráty nás všech.

              To se mi líbí

            • Lex napsal:

              Bavore, tohle je trochu, no, dost zavádějící otázka.
              1) Na té vesnické poště tomu odpovídá i frekvence klientů
              2) myslím, že v nejhorším by nic nebránilo tomu, aby pro bankovní činnost byla u jediné vesnické přepážky vyhrazena část provozní doby (oni by se ti vesničani už nějak srovnali)
              3) není řečeno, že bankovní služby by musela poskytovat KAŽDÁ pošta

              Si myslím. Možná blbě.
              Nicméně s tou bankovní činností České pošty to není můj nápad. To se chystá, nebo minimálně se o tom vážně uvažuje.
              A já jsem všemi deseti pro.

              To se mi líbí

            • Lex napsal:

              Především jsem odpůrce stažených kalhot dva kilometry před brodem. Také vyznávám princip řešit otázku, jak to udělat, aby to šlo, namísto zabývání se hledání důvodů, proč to nejde.
              Nevím teď, kdo je autorem toho rčení (není to náhodou Zeman?) – Neříkej „Nejde to“. Řekni „Neumím to“ (volně citováno).

              To se mi líbí

            • moskyt napsal:

              Nejenom stát, ale i obce (města).

              To se mi líbí

          • ld napsal:

            Naprostý souhlas.
            To není kritika na ty ubohé pošťačky vlekoucí vaky s blbinami, ale především na hlouposti, které vymyslel Langer a Kubice. Jde v podstatě o rezignaci na základní služby pošty, se současnou ničemnou kvalitou. Jako zákazník internetových obchodů vím, že není problém týdenní doručovací kalvárie, s následnou mučivou hodinkou ve frontě na poště; z 7 okýnek obsluhují dvě, a to musí pracovnice nabízet losy, pastelky, konta, sračky. To přirozeně ještě více zdržuje spolu s moderním vyvolávacím systémem, který několikrát volá i už rezignuvší abonenty.
            To chce pošta přidat banku, lékárnu a já nevím co ještě, když to základní, tedy včasné doručení zásilek už nestíhají a tak trochu hodili přes palubu.
            Nemluvě o tom, že to není tak dávno, kdy se měly rušit pobočky do několikakilometrové hustoty.
            Ano, pošta nemá vydělávat, ale sloužit.

            To se mi líbí

      • Petrpavel napsal:

        Ohledně Paroubka bych protestoval, ale to je tak všechno co má smysl s tím dnes dělat … 🙂
        Přeji mu klidný spokojený rodinný život, který si pro tuto chvíli vybral.

        To se mi líbí

      • Jeff napsal:

        Právo na rozdíl od jiných napíše občas i pravdu, ale k té drahotě a nefunkcím státu.. no tak pokud stát nesmí vybrat daně nebo jen tam, kde nic není, pak si těch 700 – 800 tis. lidí pod vedením masmediálně udělaných roztleskávačů davu musí na vejplaty a padáky nějak vydělat a stejně je to málo, tak kluci berou vedlejšáky děj se co děj. To je přece základní princip dysfunkce naší krásné umírající polistopadové éry.

        To se mi líbí

    • Pokus napsal:

      sorry pokus

      To se mi líbí

  3. Petrpavel napsal:

    „Všechny formy veřejných poprav stojí na starém aktu kolektivního usmrcování. Pravým katem je masa, která se shromáždila kolem popravčího lešení…… “
    Pravým viníkem pokleslé kultury v médiích je masa, která se dnes a denně shromažďuje u těch seriálů, sitkomů, zpráv, partiček, moravců, pečených sněhuláků …Ne média, ta se chovají racionálně – kdo maže, ten jede, a když se nás koukají …
    Pravým viníkem pokleslé politiky v ČR je masa, která v každých volbách volí ty samé prosystémové politické strany a ty samé politiky, na které následně nadává a stav společnosti kritizuje…Ne politici, ti se chovají racionálně – když nám to vynáší, když nás stále volí …

    To se mi líbí

  4. Petrpavel napsal:

    I takhle lze získat masu a tím peníze (na platy, na provoz, na opravy, na …) a politickou moc. Vybojovali si pro sebe socialismus v podmínkách režimu za který tvrdě a nekompromisně bojují – mafiokapitalismu. Kapitalismus budou mít ty ovce co je volily – budou platit na daních jako mourovatí, a přesto nebude na chodníky, nebude na sociální služby, nebude na ..samozřejmě přehnaně řečeno. Zajímavé jsou i příspěvky čtenářů – zatím jen čtyři. :
    http://outsidermedia.cz/obcansky-protest-kauza-cinoherak-usti/

    To se mi líbí

  5. Petrpavel napsal:

    Dřív se na novinkách.cz Mitrofanov neobjevoval, jeho komentáře byly jenom v tištěném Právu. Poté, co se stal členem popravčí čety Putina a Zemana je tam pořád, i mezi řádky jsou odkazzy na jeho veledíla.
    Zde jedno, teď už dokonce byl jeho komentář umístěn na novinkách.cz „nahoru“ :
    http://www.novinky.cz/komentare/354814-ocima-sasi-mitrofanova-flinta-nebo-atrapa.html

    To se mi líbí

  6. taras2 napsal:

    Co se masy týká, její chování popsal Canetti přesně, přesto platí výjimky.

    „Důležitý důvod rychlého narůstání štvoucí masy tkví v tom, že akce není nebezpečná. Není nebezpečná, protože převaha na straně masy je enormní. Oběť jí nemůže nic udělat.“

    Shodou okolností čtu knihu od Iana Kershawa Konec, která pojednává o Německu v posledním roce války. A v tomto případě neplatí úplně citát v uvozovkách, protože spojenci dávali Němcům na prdel velmi hodně – a přesto stáli za vůdcem, vojáci hromadně umírali na frontě, civilisté v bombardovaném týlu, tedy bývalá oběť mase Němců ubližovala masivně, ale odpor k režimu se dal vyjádřit jako bezvýznamný, ojedinělý. Zřejmě Němci utvořili supermasu.

    Co se životní úrovně týká, nelze ji porovnávat na základě údajů Českého statistického úřadu. Jeho oceňování položek ve spotřebním kosi je skandální a těžce zmanipulované (z toho se pak odvozuje finanční vyjádření spotřeby domácností). Příklad: řezané květiny vstupují do hodnocení s několikanásobně větší váhou než např. tuhá paliva. Každý ví, o kolik se zvýšila cena uhlí, z dvaceti pěti korun za metrák na pět stovek, nižší vahou je však vliv téhle položky v koši oslaben.

    To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      Rozjetá masa má neskutečnou setrvačnost. Trvá dodnes. Merkel to předvádí. Co udělala oběť tehdy (nechala tam jen vojska pro kontrolu masy) a co udělala teď (znelíbila se spojenci za mořem)?

      To se mi líbí

  7. Lex napsal:

    Nuže, knížku Canettiho nevlastním ani jsem ji nečetl, leda – v souvislosti s hlavním článkem na tapetě – jsem si našel některé odkazy na netu – o těch „štvoucích masách“ zde http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/elias-canetti-stvouci-masy/ a níže v souvisejících článcích lze najít ještě části o „čekání na rozkaz“ a o „masách za inflace“.
    Trošku se mi ale zdá (jestli to třeba není vinou překladu), že Canetti jakoby zaměňoval nebo ztotožňoval pojmy „masy“ a „dav“.
    Podle mě tu jistý rozdíl je (třeba jsem determinován historickým materialismem a učením jeho klasiků). Já ho vidím v něčem, co bych nazval „organizovanost“. Ta „davu“ jistojistě schází. Typickými příklady „davu“ ve zvířecí říši vidím „hejno“ a „stádo“, jejichž chování není uvědomělé, ale spontánní, instinktivní. Ne tak „masám“. Řekl bych, že „masy“ mohou existovat jen v lidské pospolitosti a dají se vytvořit z lidského davu tím, že se jistá vůdčí osobnost nebo skupina, která si získá autoritu, ujme organizování, směřování, cílení davu. Tak, podle mého názoru, teprve z davu vzniká „masa“ (dám trochu humorný příklad – jistě všichni známe honičku za podvodným číšníkem z filmu „Vrchní prchni“. Zde dav /stádo, hejno/ číšníků „pronásledoval“ toho podvodníka. Typický „dav“. Dokud se sám podvodník – Josef Abrhám – neujal organizace. Tak vznikla „masa“, leč potměšile zneužitá k dalšímu osobnímu obohacení podvodníka.) Vznik masy ale může mít (a zase zdůrazňuji – podle mého názoru) i opačný postup, a to, že se nejdříve objeví osobnost či skupina, která má svůj záměr, program, cíl, a pro něj získá postupně „masovou“ podporu. Tu může prosadit minimálně dvěma cestami – demokraticky, tedy získáváním další a další „politické“ podpory, až ta veřejně deklarovaná podpora získá většinu. Pak lze ten cíl uskutečnit. Anebo nedemokraticky, tedy že i přesto, že zdaleka nemá většinu, získá pro svůj záměr dostatečný počet přívrženců, kteří jako „masa“ vystoupí veřejně jako „hlas ulice“. A nezáleží na tom, zda záměr, program či cíl je „bohulibý“, tedy prospěšný pro většinu lidí, ne jen pro vůdčí osobnost nebo skupinu či určitý okruh osob, kteří zmanipulované masy zneužijí, anebo odsouzeníhodný (viz kupř. extremistická hnutí).
    O co šlo třeba v roce 1948, 1989, v září 2010 či v dubnu 2012, anebo 17.11.2014, obrázek si udělá každý sám.
    Za nejvýznamnější vystoupení mas považuji revoluci, která, byť formálně nedemokratickou cestou, přináší všeobecný pokrok. Opakem je kontrarevoluce.

    Jo, samozřejmě je to jen můj názor, proti Canettimu jsem nevzdělanec, klidně se mohu mýlit.
    Ale tak to prostě cítím.

    To se mi líbí

  8. Renard napsal:

    Obávám se, že u nás (jen u nás?) může být masa specifická tím, že nijak nezáleží na její velikosti a už vůbec ne na nějakých cílech, ale na koncentraci, konkrétně koncentraci v Praze. Pak stačí zaplatit manipulátory a máme tu prostě dav a s ním barevnou revoluci. Vypadá to, že se blíží čas, kdy dojde i na fyzické násilí: http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/zboril-nejdrive-predskokane-potom-tezke-vahy-zemanovi-se-krati-cas/

    To se mi líbí

    • Hudec napsal:

      Trefa!
      Canetti vydal svoji knihu někdy kolem roku 1960, ještě plný dojmů z celkem nedávné války a „konečného řešení“. Doba se od té doby v mnohém změnila. Podle mého soudu právě v tom, že masa už nemusí být tak „masová“. Proto jsem tam vybral o těch „novinách“ – dnes je to internet a televize, ale princip identický. Ti/my, kteří u svých obrazovek a monitorů mají/máme dojem, že se na něčem podílejí/podílíme, jsou/jsme součástí „masy“, která ale nevstupuje do přímé akce, případně do ní vstupuje až ex post. Ta „štvoucí“ masa (zabíjí nyní jen virtuálně – zatím, u nás) tedy nemusí být tak masová, protože jen ona je zviditelněna médii a tím získává na síle a virtuální „početnosti“ a masovosti. Roste, v počátku jen virtuálně, ale právě tím jak virtuálně roste, začne nabalovat i další skutečné členy „masy“, kteří se chtějí podílet, a tak masa poté roste i reálně.
      Tvrdím s tím, že jako Lex se mohu mýlit, je to jen můj názor. Kvalifikovaný sociolog by to možná viděl jinak, nebo by to naopak zesílil a doplnil.

      To se mi líbí

  9. Strejda Olin napsal:

    Některý z klasiků říkal něco v tom smyslu, že jednotlivec i masa musí být uvědomována a pozitivně vzdělávána a vychovávána. Že v člověku mají být individuálními i kolektivními způsoby nenásilně potlačovány negativní a posilovány pozitivní vlastnosti. Na tom by měla být založena výchova,
    vzdělávání i publicita příkladů. Jaké jsou dobré a špatné vlastnosti člověka je zajisté odborně vyzkoumáno a definováno.
    Ano, jsem si vědom toho, že každý člověk je unikátní individuum se svými svobodami, právy, schopnostmi, touhami, potřebami atd. To však na věci nic podstatného nemění. Pokud se nám dnes na společnosti něco nelíbí, mnoho z toho je zaviněno právě špatnou výchovou a vzděláním, špatnými příklady a vzory.

    Příklad negativního vlivu na občana a masy:
    27. a 28. 11. se koná 16. zasedání Asociace krajů ČR. Jedná se o nevládní zájmové sdružení. Svojičinnost financuje z členských příspěvků, darů aj., ale také ze státních dotací a příspěvků. Tak tedy, toto zasedání se tentokrát koná na zámku Zbiroh na Rokycansku (http://www.zbiroh.com/cz/). Před válkou byl v majetku Colloredo-Mansfeldů, 1943 až 1945 tam byl štáb SS, po válce to byl objekt ČSLA (mimochodem, vzorně se o zámek starala, to si svého času pochvaloval i potomek C-M). Po převratu byl zámek majetkem města Zbiroh, které je prodalo soukromé firmě Gastro Žofín s.r.o., dnes součást Chateau Zbiroh s.r.o. Objekt byl zrenovován a upraven v rámci projektu „Obnova a využití zámku Zbiroh“ a byl spolufinancován Evropskou unií (!).
    Co je na tom špatného? Že to nedává pozitivní příklad hospodaření s veřejnými penězi.
    – soukromé podnikání je v podstatě dotováno z fondů EU (kdo dotuje Vaši firmu, vaše podnikání, vaše živobytí?)
    – parlament, vláda, jednotlivá ministerstva, krajské úřady jsou nepochybně vlastníkem a provozovatelem nesčetných rekreačních a účelových zařízení, vhodných k pořádání konferencí, zasedání, jednání, stravování i ubytování, financovaných státním rozpočtem.
    – Asociace krajů jistě není soukromým společenským a zájmovým klubem hejtmanů a pochybuji o tom, že na jeho činnost přispívají hejtmani ze své kapsy. Přesto si ke svému zasedání nevybere některý ze státních zařízení, ale luxusní soukromý zámek. Z cizího krev neteče, že?

    To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      Oline, popsal jsi běžný způsob nakládání s prostředky státu. Všichni tohle ví, všichni s tím souhlasí, tak co se proboha děje?
      Že někdo, i tady, nesouhlasí?
      Tak proč volí ty, kdo takto s prostředky státu zachází? Z kterých stran jsou tito hejtmani, z kterých stran byli ti kteří prodávali nemocnice za 30 milionů, aby majitel pak prodal jen pozemek z kupu za milionů 100? Toto je jeden z milionů příkladů, to není výjímka.
      Lidem, nikomu (moje polívčička 🙂 : snad vyjma 15 % voličů ) , tohle přece vůbec, ale vůbec nevadí, tak proč se tady rozčilujeme?

      To se mi líbí

  10. Strejda Olin napsal:

    Bavore díky, alespoň něco. 10 je víc než 7 🙂

    To se mi líbí

  11. Lex napsal:

    Povídáme si tu o masách, o davu, já jsem napsal, čím se, podle mne, liší dav od mas, Olin před chvílí s odkazem na klasiky napsal, jak musí být masy uvědomovány…..
    Pravdaže musí.
    Nejlepší jsou na to sdělovací prostředky, a zejména ta naše drahá, neuvěřitelně drahá, veřejnoprávní!
    Jistě vám neuniklo, kterak 13.11. zcenzurovala slova prezidenta Miloše Zemana ve prospěch Zdeňka Bakaly http://zpravy.idnes.cz/ceska-televize-projev-zemana-di6-/domaci.aspx?c=A141128_112345_domaci_hro#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6 „Česká televize za postupem vidí chybu editora. „Nelze mluvit o cenzuře. Domnívám se ale, že v tomto konkrétním případě evidentně došlo k editorskému pochybení, ….. uvedl pro iDNES.cz generální ředitel ČT Petr Dvořák.“
    Tak tedy ne „cenzura“, ale „editorské pochybení“!, prý. A v čem tedy spočívalo to editorské pochybení? No přece V CENZUŘE projevu a sesmolení videa tak, aby to nebylo poznat.

    Vzpomínáte, co mi odpověděla manažerka Diváckého centra ČT Miroslava Pevná na mou stížnost Zdeňku Šámalovi ohledně rozpoutání druhé světové války RUSKEM 17. září před 75 lety prostřednictvím napadení Polska?
    Zopakuji, jestli jste už zapomněli – „Vážený pane,
    dovolte mi z pověření ředitele Zpravodajství pana Zdeňka Šámala reagovat na Vaši stížnost.
    S politováním musíme uvést, že šlo o chybný text redaktora-juniora, který se neměl dostat do vysílání. Chybu jsme okamžitě opravili, redaktor i službukonající editor byli citelně finančně potrestáni.
    Omlouváme se za pochybení, které nás velmi mrzí. Rádi bychom Vás ujistili, že poskytování kvalitních služeb na profesionální úrovni je naší prioritou a zefektivňujeme nastavené kontrolní mechanismy tak, aby se tyto situace neopakovaly.
    S pozdravem
    Miroslava Pevná
    Manažerka Diváckého centra“

    Nic než propaganda, manipulace.
    Zmetci.
    Ještě že mají ty „editory“. Lampárny, které by jinak byla na tapetě, už nádraží zrušila.

    To se mi líbí

    • Cech napsal:

      Právě že mi opravdu není jasné:
      Kde je stanoven manuál co podléhá zásahu editora ?
      Jinak :
      a) Zásah editora je cenzura
      b) Zásah editora není cenzura
      Opravdu zde jsem na vodě a nevím jak je zásah editora právně zakotven ve veřejnoprávních médiích ?
      U soukromých je to zřejmější ale u veřejnoprávních médií, opravdu tápu co všechno musí příslušný editor z živého vysílání během té 2 minutové smyčky vystřihnout ?

      To se mi líbí

    • Cech napsal:

      Možná jsem se vyjádřil velmi kostrbatě ale lze někde dohledat podle kterých vnitřních předpisů ČT pracuje editor či (cenzor) ?

      To se mi líbí

      • Strejda Olin napsal:

        Vyjádřil jsi se srozumitelně. Jistě nesmí pustit vše, co odporuje ochraně osobnosti, národa, rasy, etnika atd. Co podněcuje násilí, nesnášenlivost… co je pornografické, pedofilní atd. Je toho asi víc a dost vágní. Takže není problém šlápnout vedle. Nepochybuji, že editoři jsou pravidelně školeni a instruování, ale stejně to nakonec odpovědnost nesou oni. Já bych to dělat nechtěl. Samozřejmě, že cenzura NEEXISTUJE! 🙂

        To se mi líbí

    • Strejda Olin napsal:

      Lexi, už jsem to tu říkal, že jak jsem starej, tak jsem blbej. Ve své víře, upřímnosti a naivitě jsem se domníval, že s pádem režimu padnou i „masami“ kritizované blbosti (mimo jiné). Jednou z nich byla i manipulace s občany, „masami“ – účelové zamlčování jednoho a zdůrazňování jiného, překrucování a falzifikace faktů, popírání skutečností, jednostranný výklad, dehonestace, glorifikace, cenzura, stranickost, neobjektivita atd. To vše jsem si představoval pod pojmem konec vlády jedné strany, odideologizování, cenzury a obnovení svobody slova, svobodného hlásání myšlenek a názorů (tak jak to definuje Ústava). Samozřejmě, že mi toto „budovatelské nadšení“ vydrželo jen pár týdnů. Záhy jsem shledal, že na tomto poli se orat nebude. Jen se uvláčelo branami (tak jako se dnes kvůli štědrým dotacím předstírá, že půda je obdělávána). A jak času přibývá, úměrně tomu ubývá moje víra, že bude lépe 😦
      PS: když už jsi to zmínil, napadlo mě, že moc hezký název tohoto webu by byl „Bavorova lampárna“. 🙂

      To se mi líbí

    • Joda napsal:

      Já myslím, že „editor“ v České televizi zasáhl správně. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání přece nařídila, že z presidentových projevů se mají vystříhávat sprostá slova. A tím jména Bakala nepochybně je.

      To se mi líbí

      • Petrpavel napsal:

        Nabízím Vám místo tiskového mluvčího ČT, samozřejmě za smluvní plat.
        ing. Dvořák, ředitel ČT

        To se mi líbí

  12. Petrpavel napsal:

    Chce to krátké názvy článků, a bude místo na víc odkazů v rubrice „Nejnovější komentáře“ … 🙂

    To se mi líbí

  13. Lex napsal:

    Ona ta komunikace s diváky, kromě toho, že si z nás naše drahá, neuvěřitelně drahá, veřejnoprávní, dělá nepokrytě prdel, ale svědčí i o těch televizních šmucích a jejich vodičích.
    Četli jste blog Mirka Pifka na i.Děsu 26.11.? Ne? Abyste to nemuseli klikat, tak tady jsem ho přepastoval:

    „Tak jsem napsal na divácké centrum České televize. A příběh se začal odvíjet. Máte chuť se začíst do cizí korespondence?

    Dobrý den.
    Hraje Česká televize v některých pořadech písně skupiny Pussy Riot?
    Bylo by možno připravit hudební medailon tohoto bezesporu významného a inspirujícího hudebního tělesa, podobně jako ČT vysílá pořady, věnované momentálně třeba Arctic Monkeys nebo Ivanu Krali?
    Děkuji.

    Dobrý den pane Pifko,
    v současné době není vysílání záznamu koncertu ruské punk rockové skupiny Pussy Riot plánováno. Váš ohlas jsme však zaznamenali a předáváme jej tvůrcům programové skladby k případnému využití.
    Děkujeme za Váš zájem o vysílání České televize, kterého si vážíme.
    S pozdravem a přáním hezkého víkendu.

    Dobrý den, děkuji za odpověď.
    Jsem velice zmaten z protichůdných informací, které o Pussy Riot nabízí internet.
    Rád bych se lépe orientoval ve společenském dění a Česká televize má možnost pomoci mě i podobně informačně dezorientovaným lidem najít pravdu.
    Hledal jsem hudbu Pussy Riot, ale místo punkrockových písní, jak je znám například od Sex Pistols nebo Visacího zámku, na mě vybafla pornografie. Pravděpodobně důsledek cenzury internetu v Rusku a dezinformační válka Kremlu, jak o ní často informujete.
    Ale nevěřím tomu, že by umělkyně, jimž dopřává sluchu evropská politická elita, natáčely porno.
    To už bych mohl věřit Blesku, že si kníže Schwarzenberg vydržuje milenku, nebo že americké umělkyně, jako například paní M. Cyrusová nebo B. Spearsová byly součástí nějakého tajného programu zvrácené americké vlády, jak absurdně tvrdí pochybná média na výplatní pásce proradného Mordoru. Kremlu, pochopitelně.
    Prosím, rozptylte obavy mé i dalších slušných lidí. Zařaďte koncert Pussy Riot. Ukažte vyprodané stadiony a utněte tipec propagandě.
    Děkuji.

    Dobrý den pane Pifko,
    nemohu jinak než Vám velmi poděkovat za Váš přístup a postoj nevěřit všemu co internet nabízí. Velmi mne potěšila Vaše schopnost „vidět dál“ a učinit si na věc z vlastního pohledu svůj vlastní názor.
    Česká televize sice nebude poskytovat prostor k prezentování či rozebírání pornografie z jakýchkoliv zdrojů – byť by byly ověřené, což samozřejmě zmíněné nejsou. Mnohým však takové snímky stačí (což není Váš případ), ačkoli v dnešní době při troše vůle není problém vyrobit jich celou řadu bez vědomí samotných aktérů.
    Pussy Riot není klasická hudební kapela, která by pořádala koncerty. Jedná se o dívčí uměleckou skupinu, která svojí tvorbou hodnotí aktuální situaci v Rusku. Níže přikládám odkaz na webové stránky, kde nalezte další informace.
    http://freepussyriot.org/about
    Děkujeme za Váš zájem o Českou televizi, kterého si velmi vážíme.
    S pozdravem a přáním hezkého dne.

    Dobrý den.
    Děkuji za Vaši trpělivost.
    Snažím se dopátrat objektivních informací, abych si na Pussy Riot mohl udělat vlastní názor.
    Děkuji za odkaz, který ale bohužel nenabízí náhled ani do tvorby Pussy Riot, ani se nezabývá podstatou kriminálního postihu těchto osob.
    Česká televize referuje o Pussy Riot jako o punkrockerkách. Marně hledám pro označení „punkrockerky“ jakékoliv opodstatnění. Tyto osoby se někdy oblékají v punkrockovém stylu, jindy předstírají dámy ve společenských šatech.
    Proč je Česká televize označuje jako pumkrockovou skupinu, když tomu realita neodpovídá?
    Pátral jsem po důvodech jejich trestního stíhání.
    Na wikipedii jsem zjistil, že tyto osoby provozovaly své umění/řemeslo zčásti na místech, kde to ruské zákony omezují nebo zapovídají.
    Odsouzeny pak byly za konkrétní akt chuligánství v Katedrále Krista Spasitele na začítku roku 2012.
    V čem shledává Česká televize oporu, když o nich referuje jako o svého druhu „politických vězních“, když jsou to chuligáni?
    Je to v příkrém rozporu s postojem České televize vůči známému „tykadlovému řidiči“, panu Smetanovi a dalším lidem, kteří protestují proti režimu v České republice a proti jeho konkrétním představitelům nebo nešvarům.
    V čem je pro Českou televizi kvalitativní rozdíl mezi vystoupeními proti demokratickému deficitu v Rusku a v ČR?
    Děkuji a přeji hezký den.“

    No, už neodpověděli. Jenom Pifka neuvedl, kdo byl pod těmihle tupohlavostmi podepsán. Že by také Pevná Miroslava? Vlastně je to jedno. Pakáž příživnická!

    To se mi líbí

    • Hudec napsal:

      To je jako z „Vesničky“ – vyřizuje Koutná…. 🙂

      To se mi líbí

      • Lex napsal:

        Ta „Vesnička“ byla pohodová, „přítulná“, duši hladící.
        To, co předvedla ČT (v tomto případě divácké centrum) je odpudivý hnus.
        A to je ten hnus ještě sedmý odvar z peček proti tomu, co provádí s propagandou.

        To se mi líbí

    • Strejda Olin napsal:

      Lexi, ty máš ale nervy 🙂
      Přemýšlím, co optimistického bych ti napsal, abys neviděl tak černě. Třeba tohle – víš že silničáři jsou na zimu připraveni? Není to bezvadné? No řekni, nedmeš se pýchou a optimismem?

      To se mi líbí

      • Lex napsal:

        Oline,
        neuniklo ti, že tohle není moje komunikace, jen jsem to přepastoval (přišlo mi to jako e-mail a tak jsem si to vygůglil)?

        Tak mě napadla ďábelská myšlenka.
        Když si z nás ta ČT dělá takovou prdel (Bavore, vulgarismus prosím nemazat, chci se výrazivem přiblížit panu poslanci a předsedovi jedné politické partaje, co je jich víc, než jsme si mysleli), co kdybychom zorganizovali nějakou kampaň a Divácké centrum s Pevnou Miroslavou na čele zavalili podobně „mazanými“ dotazy a rozvinuli každý na své téma diskusi?
        Prča, ne?

        To se mi líbí

  14. čtenář napsal:

    Kchodl,

    1. Drahota.
    Složenka 26 Kč. Balík přes stovku (s dobírkou).
    Soukromá firma doručování zvládá za 40-50 Kč až do domu a ještě vydělá (není ovšem v každé díře).

    …no,asi právě proto je ta Česká pošta dražší,že musí být pobočka i v té každé díře,já si rád připlatím.

    2. Pomalost obsluhy.
    Přes mohutné investice, počítačové sítě a výpočetní techniku jsou zaměstnanci zavaleni papírováním, mají podstav takže nestíhají. Systém je špatný.

    …nestěžuji si na pomalost obsluhy,za přepážkami to nejsou stroje,jsou to lidi,ostatně kam bychom spěchali?Všichni máme času dost,bych řekl.A kdo služeb České pošty využívá tak si i všimne,že jsou během dne hodiny kdy tam není ani noha.
    Oproti roku 1984 nevidím v rychlosti obsluhy zhoršení ani zlepšení.

    3. Kumulace nepoštovních funkcí.
    Pošťáci dělají pro státní firmu úplně nesouvisející činnosti, od banky, pojišťovacího agenta, prodejce všeho možného šmejdu, … jen ne skutečné kvalitní poštovní služby.
    Jelikož stát zrušil státní PVT (Podnik výpočetní techniky), teď prý bude Česká pošta zajišťovat pro stát výpočetní služby – datacentra pro státní agendy, spravovat státní telekomunikace a nevím co ještě. To se všichni zbláznili ? Co takhle ještě státní kosmický program a vystřelování družic do vesmíru, to by pošťáci také zvládli, ne ?

    …ano,tak s tím pojištěním a bankovnictvím souhlasím,nesouhlasím však s tou kritikou doplňkového sortimentu,na menších pobočkách je to služba zákazníkům,časopisy,noviny,kalendáře.

    4. Nerozvoj poštovních služeb.
    Kdysi pošta měla telegramy, roznášely se důchody a platby, … Nic z toho dnes není.
    Ostatně, koukněte se, jak funguje pošta třeba ve Francii, Německu, Británii.
    Nebaví mě to už psát.

    …toto nechápu,telegram asi nikdo nepotřebuje,stejně jako nikdo z pošty už nepotřebuje odeslat fax anebo si odsud zatelefonovat.

    Nehledě na to, že Česká pošta NENÍ soukromý podnik, který musí vydělávat, ale je to státní organizace, placená z rozpočtu. Tedy není žádný důvod pro zdražení služeb a přenášení nákladů (patřičně nakynutých) na zákazníky – kteří všechno už jednou (minimálně) zaplatili na daních. Dalším problémem je samozřejmě jako u celé státní správy tunelování rozpočtu přes outsourcing, klasické dobývání renty na ČP navázanými cizopasníky, zatímco kmenoví výkonní zaměstnanci jsou „racionalizováni“ (na rozdíl od těch „řídících“, kteří nedělají pro výkon firmy nic). Samotné jádro poštovních služeb díky předraženosti umírá, asi někdo venku už čeká, jak se udělá díra na trhu a pak to převezme – zisk půjde do soukromých rukou, ztráty se socializují. Nic nového pod sluncem.

    …ano,souhlasím,nemusí vydělávat,ale ono by se nemuselo až tak dražovat pokud by bylo vícero zákazníků kteří by využívali služeb České pošty,ty ztrátové pobočky je nutno z něčeho dotovat.

    …ano,souhlasím s těmi cizopasníky.

    …nesouhlasím s tím,že služby jsou předražené,jejich cena je na přijatelné úrovni.

    To se mi líbí

  15. čtenář napsal:

    !!!pro všechny nespokojené s podnikem Česká pošta!!!

    Jak zlepšit fungování pošty? Ve hře je model „co pobočka, to franšíza“

    •Může Česká pošta kvůli šetření hned začít převádět své úřady na soukromníky?
    •Model franšíz se zamlouvá ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO), ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) není proti, ale proces odhaduje na pět deset let.
    •Česko má spolu s Kyprem nejhustší síť poštovních poboček – 3216.

    Místo na poštu chodí lidé v Hojsově Stráži do místního obchodu s potravinami. Nic složitého si tady sice nevyjednají, ale doporučený dopis jim spolehlivě přijde. V šumavské vesnici se 122 obyvateli už přes rok funguje jedna ze 137 poboček, které už pošta v Česku převedla na soukromníky. Aby ušetřila za provoz.

    Právě ztrátové poštovní úřadovny v malých vesnicích významně zatěžují hospodaření státního podniku – udržení husté sítě vyjde poštu ročně na 2,4 miliardy korun. A pobočky nepřímo také spustily aktuální koaliční roztržku: ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) chce pro poštu 700 milionů ročně navíc, aby dokázala udržet pobočky i v nejmenších vesnicích. Jenže ministr financí Andrej Babiš (ANO) je nechce uvolnit.

    Česká pošta má přitom ve srovnání se sousedními státy jen zlomek podobných franšíz, jaká funguje právě na Šumavě ve spolupráci s obchodem sítě COOP. Například v Německu převedli na soukromníky dokonce všechny pošty, rakouská pošta pak sama provozuje jen 535 z 1894 poboček.

    A je to zároveň model, který se zamlouvá i ministerstvu financí vedenému Babišem. Ministr vnitra Chovanec naproti tomu říká, že pošta nemůže hned začít kvůli šetření ve velkém převádět své úřady na soukromníky: „Jsem pro franšízy, ale to je záležitost pěti nebo deseti let. Kdežto pošta potřebuje peníze už pro příští rok, aby se nedostala do problémů.“

    Loni sice ještě státní podnik vydělal 220 milionů korun, jeho pozice na trhu je ale stále těžší. V roce 2013 poště skončil monopol na doručování písemností do 50 gramů, už dříve přišla také o balíky. Ztenčily se i příjmy z komunikace mezi úřady, která se už povinně odehrává elektronicky. A o své se hlásí zaměstnanci, jichž se sice na rozdíl od těch státních nedotkly škrty v platech, na druhou stranu jim ale několik let ani nevzrostly.

    Sobotka: Stát by měl poště přispívat na udržení sítě poboček – čtěte ZDE

    Pošta požaduje za ztrátové služby 1,7 miliardy korun. Platit mají soukromé firmy – čtěte ZDE

    Pro přechod na franšízy mluví i další argument: Češi si užívají nebývalého luxusu, podle dat Eurostatu mají spolu s Kyprem k dispozici suverénně nejhustší síť poštoven – v tuzemsku jich je 3216. Více než tisíc z nich provozuje firma nad rámec vyhlášky Českého telekomunikačního úřadu, takže jsou oficiálně nepovinné.

    Chovanec tvrdí, že není možné Českou poštu srovnávat třeba s tou německou. „My hasíme, zatímco oni mají prosperující firmu – ale ne kvůli franšízám,“ tvrdí ministr, pod nějž pošta patří. Němci investovali do mezinárodního přepravce DHL, a velkou část příjmů Deutsche Post navíc vytváří v zahraničí.

    Na druhou stranu, pošta byla vždy velmi citlivé politické téma. Hlavně když přišlo na rušení poboček, které vyhlásil už v roce 2008 tehdejší ředitel Karel Kratina, což přispělo k jeho odchodu. Nebo když Topolánkova vláda začala uvažovat o přeměně pošty na akciovou společnost.

    Ostatně i premiér Bohuslav Sobotka minulý týden ujistil, že Česká pošta zůstane státní – a že nebude rušit pobočky ani v těch nejmenších obcích. Přitom rušení poboček nikdo, ani lídr ANO Babiš, nenavrhuje. „Jen jsem si dovolil říct, že se chci podívat na hospodaření pošty. Zbytek je předvolební kampaň sociální demokracie,“ tvrdí Babiš. A zatímco on chce hledat rezervy, Chovanec říká, že podnik jede na doraz. „To mi přijde zázračné – prý už nejsou žádné rezervy,“ pochybuje Babiš.

    Jediné, kde ministr vnitra připouští prostor pro úspory, je nepotřebný majetek. Aby ho pošta mohla prodat, je ale třeba zrušit staré vládní rozhodnutí o přeměně na akciovku. To ale blokují finance, pošta podle nich má hledat jiné cesty.

    http://archiv.ihned.cz/c1-62906390-jak-zlepsit-fungovani-posty-ve-hre-je-model-co-pobocka-to-fransiza

    To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      Podstatná je už ta potřeba neustálé debaty, neustálých změn které přece taky něco stojí, neklid mezi pracovníky pošty, neklid mezi zákazníky – co platilo včera dnes už zase neplatí,. Každá státní organizace, a Česká pošta musí být státní z principu, musí fungovat a být stabilní. Ne neustále rozvracená a rozvracená. U nás běžný postup vedoucí k privatizaci.
      Můžeme se tady ohromovat nápady, stejně prdlačku víme o tom jak skutečně funguje, na čem prodělává, vydělává, proč je dobře tamto a špatně ono. My potřebujeme aby fungovala za přijtelné ceny a její poštovní (!) služby byly dostupné všem finančně i fyzicky, jinak o ní nepotřebujeme vědět vůbec nic. Tak jako před rokem 1989. Drobné nedostatky jsou vždy řešitelné – viz můj příspěvek výše o mém příbuzném. Velké, systémové, nevyřeší nikdo, natož my.

      To se mi líbí

      • čtenář napsal:

        Ano,my potřebujeme aby Česká pošta zůstala státním podnikem,byly ty přijatelné ceny(vloni zdražovala,po 5letech!!!) a dostupnost,jen mi ale tak připadá,že pro to není většina ochotna udělat vůbec nic.

        Pokud ale víme o problémech(snižující se počet přepravovaných zásilek),tak s tím jsme schopni něco udělat,ty jejich služby začít více využívat,každý sám za sebe a ze své svobodné vůle.
        Každý se jen rozhovoří o chybách,které nyní vidí,ale nikdo si nechce přiznat,že chyba se stala na začátku,když odesílatel,či příjemce balíku nedal přednost České poště ale zvolil levnějšího přepravce,povětšinou nadnárodní gigant.

        Česká pošta s.p. je významný zaměstnavatel,kritikou že před 30léty to bylo lepší mu nikterak nepomůžu,pomůžu mu jedině tak,že služby tohoto podniku budu maximálně využívat a ne že si na Českou poštu vzpomenu pouze tehdy když potřebuji odeslat dopis a koupit si známku.

        To se mi líbí

        • Petrpavel napsal:

          Ano, chyba se stala na začátku. Ale jinde, než si, stejně jako TOP 09, myslíte!
          Nepeskujte zákazníka, že si vybere levnější službbu. Peskujte toho, kdo sem ty služby pustil aniž jim nařídil plnit vše a všude tak jak to dělá, a musí (resp. mluvíme-li o současné, měla by) dělat, Česká pošta. Ty firmy si obsadily lukrativní část trhu a jsou pak díky úzkém výběru služeb lepší a levnější.

          To se mi líbí

          • čtenář napsal:

            že někdo otevře dveře konkurenci,tak to neznamená že chyba je na jeho straně.

            Ale,chápu,než se rozhodnout sám za sebe,že u zahraniční konkurence nebudu utrácet,tak je pohodlnější se vymluvit na to,že jí byl uvolněn trh na přepravu zásilek,ale nebyla jim stanovena povinnost mít přes 3.000 poboček a poskytovat všechny služby jako Česká pošta.

            A nikoho jsem nepeskoval,ať si zákazník vybere službu u koho chce,ale ať potom nepyskuje,že z republiky odtékají peníze do ciziny.
            To jsou věčné kritiky,jak už nám v republice nic nepatří,no a když nám něco patří,tak se zase pyskuje,že je to drahé a jsou tam fronty.

            To se mi líbí

    • brtnikvbrlohu napsal:

      Dovolím si malou opravu čtenáře – pošta – dříve úřadovna pošty od dob c.k – zaměstnanec pošty v k tomu určených prostorách vykonával práci zajištění poštovních služeb.
      Poštovna – smluvně zabezpečený příjem poštovních zásilek někým – řezníkem, hostinským či tak na dědině který je jednou denně předal zúčtovací poště – za c.k. spousta, jejich razítka jsou často velice hledaná a drahá, dneska berou jen obyč dopisy, ne rka – sice na rozdíl od dob dřívějších dávají razítko na známku a ne řádkové vedle ale jejich počet je menší než dvacet – k březnu 2013 14 kousků z nichž kolem třetiny je jen nějaká atrakce (horská chata, rozhledna, museum).
      Prosím neplést si demonstraci s menstruací 🙂

      To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Nemám rád Hájka jako osobu. Petici ale doporučuji podepsat.

      To se mi líbí

      • Petrpavel napsal:

        Jsme (určitě nejenom v tomto) na stejné lodi …

        To se mi líbí

        • Petrpavel napsal:

          …přestože petice jsem nepodepsal. Můj vztah k peticím ( a ovšem taky autorem doporučovaným demonstracím) je zde znám, třeba i z důvodu který zmiňuje autor zde :
          „…Neví si snad pan Aleš rady? Neví, že si tudíž musí najít stejně smýšlející přátele, zvolit si do čela schopné a poctivé organizátory a prosadit je tam, kde se něco rozhoduje? Neví, že musí NEPSAT PETICE, ale formulovat a předkládat konstruktivní systémové požadavky? …“
          „…Je třeba si pamatovat, že petice v kancelářích elit vždy hned padají do koše… „
          http://outsidermedia.cz/pouceni-z-politickeho-vyvoje/

          To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.