Barokní Kadaň III.


Už několikrát v mém vyprávění o barokní Kadani zaznělo jméno sochaře Waitzmanna. A protože o něm ještě bude řeč, měla bych ho představit trochu blíž:

Karel Jan Waitzmann pocházel rakouského Štýrského Hradce. O udělení měšťanského práva v Kadani pro sebe a svého syna Jana pořádal městskou radu 30. října 1738 a také jej získal. Do Kadaně přišel pravděpodobně z Žatce. V Kadani se oženil s Rozálií, rozenou Plathovou – bylo to jeho druhé manželství. Roku 1748 si zakoupil dům poblíž Vodní brány. Jako městský sochař působil v Kadani do r. 1784, kdy dům i sochařskou živnost přenechal svému synu Antonínovi. Datum narození ani úmrtí K. J. Waitzmanna není známo.

obr.1

Dům čp. 145 v Čechově ulici – kdysi patříval Karlu Janu Waitzmannovi a pak jeho synovi.

obr.2

Sloup Nejsvětější Trojice na náměstí v Kadani z let 1753-1755

Je asi nejznámějším dílem K.J. Waitzmanna. Základní pískovcový jehlan je zdoben četnými sochami a reliéfy světců a světic. Waitzmannovy sochy najdeme i v řadě dalších obcí a měst v okol Kadaně.

obr.3

Socha svatého Jana Peregrina od K.J. Waitzmanna (Kadaň, Jarošova ul.)

Barokní sochařská výzdoba, často od neznámých autorů, se v Kadani zachovala i na mnoha domech, které přestavbami dávno ztratily původní barokní podobu.

Obr.4

Dům čp.80 na kadaňském náměstí

Na průčelí domu je soch hned několik: Kartuše se soškami Čtrnácti svatých pomocníků, nad ní zpodobení Boha Otce a po stranách sochy svaté  Ludmily a archanděla Michaela.

obr.5

Dům čp.8 ve Švermově ulici

Na fasádě tohoto novorenesančního domu je ve výklenku prvního patra pískovcová plastika Korunování Panny Marie – snad převzatá z původního domu.  Šikmo nad vchodem je i kamenný reliéf zvonu – možná původní domovní znamení?

obr.6

Barokní kuželková balustráda s vázami kolem kašny na náměstí ovšem není původní, do Kadaně byla přenesena r. 1882 z Klášterce nad Ohří

Obr.7

Na hradbách potkáme sochu sv. Šebastiána z r.1714

Další sochy jsou třeba na domě v Tyršově ul. čp. 161, ve Sládkově ulici čp. 113, na čp.12 ve Švermově ulici i jiné.  Na mnoha domech naopak zase zůstaly prázdné výklenky, svědčící o tom, že sochy byly součástí jejich výzdoby. U řeky stojí tradiční socha svatého Jana Nepomuckého z r. 1707 a nesmíme zapomenout ani na krásnou křížovou cestu, vedoucí od městské brány ke klášteru františkánů….

obr.8

Jedno ze zastavení křížové cesty z konce 17.století

K-sova

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Příběhy z archivu se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

15 reakcí na Barokní Kadaň III.

  1. jaa napsal:

    Pane Bavore, chtěla jsem Vám poslat něco k Tibetu a Kazaších co by Vás jako stavaře mohlo zajímat .. prý překročená disková kvota????

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Tak ten pojem vůbec neznám a nevím, o co jde. Otázka jak je to velký soubor, jestli by to nešlo rozdělit, případně přes Úschovnu.

      To se mi líbí

      • jaa napsal:

        už odešlo ale to měsíční úložné na počet pohybů nestačí. byl potřeba generální grunt. ve všech položkách mejlovacištěí

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Trochu mne překvapil údaj u té Číny. Tibet jako čínská provincie už od Kublaj Chána? Jak to tedy opravdu je?

          To se mi líbí

          • jaa napsal:

            Já po tom nepátrala, spíš mne zaujal ten neskutečný rozvoj. a modernizace co dokázali. Z té chudé vzdálené a izolované provincie udělat. Taky jsem kdysi u stavařů byla a tak jsem tím tak nějak načichla a tak nějak si novinky a zajímavosti posíláme dodnes. A že je na co koukat, když se tam člověk nedostane a kupiodivu většinou jsou to ta zatracovaná místa. Hmm. Mám i starší – původní – byl to jakýsi nábožebský skanzen a už se nedivím, že se to lajdalánovi nelíbí .Dost mne vzala ta Astana..i když starý „otec jablek“ měl taky své kouzlo..— ..

            To se mi líbí

            • Bavor V. napsal:

              To samozřejmě ano, ale přece jen jsem to zaregistroval. Opravdu mne mrzí, že to nemohu poslat do veřejného prostoru.

              To se mi líbí

            • jaa napsal:

              Ač-li to neodvozují od dynastie JUan – Zakladatel Kublaj… a logicky po porážce a vyhnání mongolů patřilo území Číně. Jak dynastie tak Kublak jsou na wiki. V časové a dějové následnosti to sedí… to jen tak letem, málo času na podrobnější..

              To se mi líbí

    • oh napsal:

      Tahle hláška může znamenat, že soubor je příliš velký na limity vaší schránky, nebo že jeden z vás, vy nebo domácí pán máte plnou mailovou schránku a tenhle mail už se tam nevejde. V tomto případě by stačilo obsah promazat a přesvědčit se, zda stažená pošta nezůstává uložená na serveru. Pokud to není ten případ, doporučuji kontaktovat přímo podporu vašeho e-mailu, protože problém by mohl být i přímo u něj.

      To se mi líbí

  2. Hudec napsal:

    Je sympatické, když si někdo všímá hezkých věcí kolem sebe. Většinou je to spíš tak, že chodíme-li kolem takových každodenně, zevšední nám a přestáváme je vnímat.
    Já si to uvědomuji zpravidla spíše v létě brzy ráno, těsně po půl šesté, když si každodenně vyběhnu za roh na náměstí Republiky do trafiky pro noviny a v tom ranním slunci na mě z výšky padá stodvametrová věž a celá ta krása velkého liduprázdného náměstí s velikým gotickým chrámem uprostřed. To si vždycky říkám, že přece žiju na náramně hezkém místě a že ne každý na zeměkouli má takovou kliku.
    Jedna věc mě zaujala na těch vašich obrázcích (tedy, nejen jedna, ale tohle jsem si tak jaksi vypíchl 🙂 ) – totiž jaké v těch barokních domech jsou dnes obchody či instituce. Ty nápisy nejsou hezké a trochu ty budovy hyzdí. A nějak podvědomě mě napadá, že je to jakési „zneuctění“ těch staveb. Je to zajímavý obrázek doby, podobně jako tam byly jiné charakteristické nápisy a artefakty před pětadvaceti a více lety. To jen tak na okraj – u toho baroka to prostě víc tluče do očí, než třeba u stavby secesní či funkcionalistické. Nebo nějaké úplně „obyčejné“. Myslím.

    To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      to je přesně to, co mne na tom štve, ty naprosto necitlivé, vulgárně barevné nápisy. Tady to přímo bije do očí na tom „SOS“, vydatné to bylo v té první Kadani, ten firemní štít Fortuny – a to se snažím se tomuhle při focení vyhnout! Ptala jsem se kdysi zdejší památkářky, jestli se s tím nedá něco dělat – prý ne, pokud to je odstranitelné a ne pevná součást stavby. No, moc tomu nevěřím, ona dotyčná dáma byla – no, o mrtvých jen dobré. V podstatě to byla nešťastná ženská…
      Ale ono se kdysi říkalo, že se nedá nic dělat ani s vietnamskými krámy na náměstí – a pak to najednou šlo aspoň do té míry, že stáhli krámky z podloubí a přestali baráky ze všech stran ověšovat kabelkami a umělými kytkami…

      To se mi líbí

    • čtenář napsal:

      pane Hudec,
      Vy máte štěstí,že jste v Plzni,plzeňské náměstí na mě velmi zapůsobilo,nádhera,co ale mohou říct o svých náměstích a historických centrech měst obyvatelé Olomouce,Prostějova,Znojma a Jihlavy.
      Proti těm Priorům co se tam vystavěly v letech 70-80 jsou nějaké nápisy zanedbatelná maličkost.

      To se mi líbí

      • Petrpavel napsal:

        A pak že nejsme národ kverulantů 🙂 .
        Určitě jste čtenáři, tak jako většina obyvatel, vítal otevření nových Priorů a rád do nich chodil nakupovat.
        Stejně jako ti kterým dnes vadí nadpisy nad vietnamskými a jinými krámky a, jako většina obyvatel, tam chodí rádi nakupovat.
        P.S. Bezdomovci taky našim politikům nevadí, jen by je rádi dostali někam za město do polí. Stejná myšlenka 🙂 .

        To se mi líbí

        • čtenář napsal:

          Petřepavle,
          máte pravdu,večer jsem se musel díval na TN,abych byl připraven do následujícího dne na ZŠ k náhodnému přezkoušení,no a při té příležitosti jsem měl možnost i vítat otevření nějakého toho nového Prioru,byl jsem tak šťastný že mohu vítat,při přezkoušení to také ale mělo váhu,muselo se to ale umět správně prodat soudružce učitelce,poté byla spokojená i s tím novým Priorem.
          Takové ty postřehy z TN,kdy si někdo zapamatoval jenom to,že v Africe bylo horko,se s pochopením moc nesetkávaly.

          To se mi líbí

  3. Miluše napsal:

    Také mne to napadlo, při pohledu na krásnou novorenezanční stavbu, v níž se nachází obchůdek „Vše za třicetdevět“. Člověk by čekal, že v takovém domě musí být drahé nájemné. Majitel je zřejmě rád, že vůbec má někoho, kdo je schopen nájemné platit. Taková galerie nebo prodejna knih, které by se tam lépe „hodily“, asi nemá takové tržby. V Praze je to podobné, hodně „galerií“ jsou vlastně obchodní centra.
    Kadaň je ale skutečně náramně hezké místo. 🙂

    To se mi líbí

    • jaa napsal:

      MNo jo když many jsu holt many… pak jde veškerá úcta či respekt k místu tam onam. Ještě štěstí, že naši předkové stavěli fortelně a přes všechny „úoravy a nodernizace“ základ zůstává a pokud se to nezbourá úpravy nejsou nevratné… Kdo ví…

      To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.