Náš Poottawský přítel nestihl přispět pod článek o systému a tak poslal samostatný článek
Systém lze definovat jako soubor určitých prvků (kroků), sestavených tak, aby jejich provedením byl dosažen určitý výsledek.
Slovo systém se stalo pevnou součástí slovníku politiků. Většinou pak v kombinaci „systémové selhání“.
Slovo systém je v podstatě skořápka bez náplně – tedy pokud nevíme, co má být dosaženo, za kolik a s jakým rizikem.
Existují například velmi komplikované systémy, jejichž výsledkem má být co nejbezpečnější letecká doprava. Jde o kombinaci systémů kontrolujících konstrukci a výrobu letadel, jejich údržbu, ovládání a provoz letadel, výcvik pilotů a posádek a ostatního personálu. Součástí celku jsou i instituce, které určují pravidla pro jednotlivé segmenty a kontrolují jejich dodržování.
Během posledních 40 let se bezpečnost letecké dopravy velmi zvýšila. http://www.blisty.cz/art/60238.html Velké letecké společnosti mají zanedbatelný počet nehod spojených se ztrátou na životech.
Stejné konstatování platí pro konstrukci a provoz jaderných reaktorů. V jejich případě se uvádí i přijatelný risk spojený s působením radioaktivního záření. Základním zdravotním kriteriem je, že u populace žijící v těsné blízkosti elektráren nesmí dojít ke zvýšení onemocnění rakovinou. Přesněji řečeno jen jedna z miliónu nových rakovin smí být zaviněna (nízkými) dávkami záření, které by v dané oblasti nebylo, kdyby tam nebyl reaktor.
Je nutné zdůraznit, že jde o výsledek matematického modelování a že často není možné původ rakoviny jednoznačně určit. Už jen proto, že existují důkazy, že mírné dávky radioaktivního záření mohou mít příznivé účinky na živý organismus. Existují i velmi rozdílné hodnoty přírodního pozadí, které výskyt rakovin neovlivňují.
Rizika určitého systému se obtížně kvantifikují, zejména jde-li o ztráty na lidských životech. Lze samozřejmě tvrdit, že jakákoli ztráta lidského života je nepřípustná. To vypadá pěkně na papíře ale většinou je nutné připustit, že snižování ztrát na nulu je technicky, finančně i politicky prakticky nemožné.
U letadel se některé ovládací systémy zdvojují, ale protože výpadek obou zároveň je málo pravděpodobný, systémy se neztrojují. Uvažování o (ne)pravěpodobnosti určité situace vede například k tomu, že letadla pro zaoceánské lety mají často jen dva motory (Airbus 330, Boeing 777 a 787) . Čtyřmotorová letadla (Boeing 747 a Airbus 340 a 880) jsou spíš výjimkou.
Vyjádřit přijatelné riziko jako počet ztracených životů za určitý čas a nebo vzdálenost není politicky vhodné. Media tedy raději rozebírají teroristické a jiné akce, přestože počet zabitých je velmi nízký.
V USA bylo v roce 2010 spácháno 19000 sebevražd a 11000 vražd pomocí střelné zbraně (http://en.wikipedia.org/wiki/Gun_violence_in_the_United_States). Přesto zastánci práva na vlastnictví zbraně tvrdí, že systém kontroly zbraní tam je v pořádku. Pro srovnání: ve stejném roce zahynulo při leteckých nehodách na celém světě asi 1120 lidí (http://aviation-safety.net/database/dblist.php?Year=2010&lang=&page=2) Z toho bylo jen 10 nehod s oběťmi nad 20 lidí.
V témže roce zahynulo na silnicich v USA na 33000 lidí (http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_motor_vehicle_deaths_in_U.S._by_year).
V letech 1966 – 73 to bylo ročně přes 50000 obětí. Když v roce 1965 napsal Ralph Nader knihu Nebezpečná při jakékoli rychlosti (Unsafe at any speed) stal se úhlavním nepřítelem amerického automobilového průmyslu.
Hromadná doprava by nepochybně ztráty na lidských životech výrazně snížila, ale tak daleko uvažování Američanů nesahá.
V mediích, mezi politiky a konec konců i v Bavorových poznámkách, https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2014/10/20/system/ , se v souvislostí s tragedií ve Žďáru začalo mluvit o sehání systému.
Nikdo se ale nezabývá otázkou, jak má být takový systém (zdravotnictví a soudy) nastaven, jaké je přijatelné riziko a kolik by daňové poplatníky stálo snížení ztrát na lidských životech.
Místo toho převládají emoce. Jistě, byl zabit jeden z nás, a ne jeden z nich, tedy kdosi pohodlně anonymní. To ale neznamená, že se nemáme ptát po základních cílech systému, který teď mnozí horlivě kritizují.
Jiří Jírovec
Poznámky pana Bavora 
Drobná poznámka.
„…existují důkazy, že mírné dávky radioaktivního záření mohou mít příznivé účinky na živý organismus“.
Když jsem před rokem cestoval po ruských experimentálních reaktorech (psal jsem tu o tom), bylo u toho i několik stařičkých ruských akademiků a profesorů. Také náš hlavní expert prof. Kott už překročil osmdesátku. Všichni se celý život točili kolem jaderných reaktorů (mnozí byli i v Černobylu hned po havárii a pomáhali řešit ten průser) a jsou nesmírně vitální. My, „mlaďoši“ (proti nim), jsme si dělali legraci, že to záření je nejspíš prospěšné.
K samotnému obsahu textu krajana z Ottavy budu oponovat jen ve věci střelných zbraní. Zbraně nezabíjejí, zabíjejí lidé. Jak je zřejmé z číselných údajů, zbraně neselhávají, pracují celkem spolehlivě. Smyslem jejich existence je sloužit k zabíjení, či alespoň k hrozbě zabitím. K tomu jsou konstruovány, vyráběny a prodávány. USA jsou (nejspíš, neznám tam situaci přesně) celosvětovou výjimkou. Myslím, že právě u nás je systém legálního držení zbraní celkem propracovaný a čísla u nás v přepočtu na hlavu jistě nebudou nijak dramatická.
To se mi líbíTo se mi líbí
Systém jako soubor lidí, technologických prostředků a metod, které zabezpečují jednotlivé oblasti lidské činnosti.
Neboli systém je soubor prvků, které ovlivňují sebe navzájem i chování celku.
Každý z jednotlivých prvků je nějakým způsobem závislý alespoň na jednom dalším prvku.
Prvky se mohou slučovat do podsystémů.
Když systém rozdělíme na jednotlivé části, ztrácí své vlastnosti.
Dle této definice systém slouží především pro potřeby občanů při té které činnosti.
Pokud systém rozdělíme „politickou silou“ přestane sloužit pro potřeby občanů.
Pokud systém slouží pouze pro vybranou skupinu občanů v rozporu s jeho předurčením – > potom v souladu s definicí ztrácí své vlastnosti.
To se mi líbíTo se mi líbí
To, jak má být nastaven systém (zdravotnictví a soudy v tomto případě) bylo v diskusi zde celkem přesně napsáno – týkaly se toho myslím DVA (ostatní byly opravdu o ničem) odkazované články. Stejně tak bylo jednoznačně napsáno, že díky tvrdému nastavní systému po roce 1989 jej není možné změnit. Systém vyhovuje poskytovatelům a není síly která by na něm dokázala něco změnit. Že nevyhovuje příjemcům a potencionálně ohroženým ostatním občanům nehraje, stejně tak jako v jiných případech, roli.
Problém vidím v tom, že systém (zdravotnický, sociální, pracovní, dopravní, podnikatelský, právní, soudní, bezpečnostní … jakýkoli) nastavují dnes u nás ne politici kteří jsou v politice proto aby společnost postupně vedli k obecně prospěšnému a lepšímu stavu, a zodpovídali se za ten způsob vedení, ale politici (především obsazují všechny sbory lékaři, právníci, podnikatelé, obchodníci, profesionální politici atp. ) kteří mají jediný zájem : přihrávat klanu který zastupují snadné požitky všeho druhu, penězi počínaje a konče. Zodpovědnost žádnou nemají. Jsou-li náhodou příliš nepozorní a příliš žraví a proto přistiženi, nejsou trestáni, jednoduše odejdou, zásobeni na celé generace. Taky systém. My v něm hrajeme roli blbečků co chodí k zbytečným a nic neřešícím volbám … a to proto, že většina z nás jedinečnosti a nutnosti tohoto systému uvěřila a neuvažuje mimo něho.
To se mi líbíTo se mi líbí
Udeřil jsi hřebíček rovnou na hlavičku. Systém nemůže být dobrý, když ho tvoří špatní lidé. Přesněji řečeno, když ho tvoří oligarchové. Primární otázkou kvality systému je pohled demokratický, jakožto všeobecně uznávané měřítko – zda systém slouží menšině či většině. Není to tedy záležitost prosté volby, jak je nám již po staletí podsouváno. Demokracie není o volbě „vůdců“, ale o prospěšnosti či neprospěšnosti systému pro většinu. Protože i demokratická volba může přinést nedemokratický systém.
To se mi líbíTo se mi líbí
Mám pocit, že v tomto (systém má vyhovovat většině má-li být dobrým, nikoli menšíně – pak je špatný) jsme se vždy my dva shodli. Ale co je to platné? Vždyť i táta a mnoho zde dalších, vlastně většina 🙂 , hájí „utlačovanou“ menšinu vykořisťovatelů většinou pracujících v počátcích socialismu …
Jak se to zpívá? „…až nás budou miliony…“. To už ale tady my nebudem.
Malá oprava : mělo být správně „profesionální“ politici…
To se mi líbíTo se mi líbí
proboha co to o mě plácáte……..i když se časti neshodnem beru VÁŠ JINÝ POHLED,ale musí mýt nákou uroven aspon trochu na realném základu………ach jo
To se mi líbíTo se mi líbí
Necháme to na tom, že plácám….já vím, že se neshodneme.
Jenom prosím aby jste mi dal vědět, až se objeví nějaký zbohatlý privatizátor, zloděj, politik, podvodník.., který se rozdělil o svůj majetek DOBROVOLNĚ s nezaměstnaným, matkou tří dětí na mateřské … aniž by k tomu DONUCEN zákonným způsobem (zákony), tedy tak jak to udělali komunisté v padesátých létech když VYHRÁLI VOLBY SE SVÝM PROGRAMEM zestátňování. Že tam byly nezákonné excesy? Byly. Lidskou nedokonalostí, špatnými jednotlivci. Následovaly za necelých deset let rehabilitace. Teď také jsou lidskou nekonalostí, špatnými jednotlivci, páchány excesy (jako příklad klienti H-systému kteří přišli o všechno). Nejsou a nebudou rehabilitováni ať vyhraje volby levice nebo pravice, ani jedni ani druzí nemají v programu něco jiného než kapitalismus, který toto nejen připouští, ale chválí a ty unfair vítěze nazývá schpnými. Jiný systém-režim. Všechno je v systému, ne v lidech, ti jsou pořád a všude stejní.
To se mi líbíTo se mi líbí
…a tak, jak by to komunisté (a nově i Usvit) chtěli udělat teď např. zákonem o majetkovém přiznání. Mají ho v programu už dlouho, navrhují, předkládají, marně, není „politická vůle“ na tzv. levici, natož na tzv. pravici …
To se mi líbíTo se mi líbí
PROBOHA ……..PETŘE PAVLE
JE ROZDÍL ZESTÁTNOVÁNÍ………A JE ROZDÍL když vtom jsou politické vraždy nikdy jsem nekritizoval zestátnění……..určitě vše v 50 letech nebyli politické vraždy,,,,,,,,nemohl by se člověk divit jestli by zatočili s lidmi jako MAŠINOVÉ a lidmi co jim pomáhali…….žadný režim si toto nenechá libit……….prosím když píšete o mě jen o korektnost nevkládejte mě co nikdy nepíšu……….rozhodně nejsem zastáncem toho co se dělo v 50 letech………samozřejmě že se něco i zveličuje………ROZHODNĚ nejsem zastáncem bagatelizovat 50 leta třeba srovnáním s H SYSTÉMEM……….ALE ROZHODNĚ nejsem zastáncem kapitalismu………..takže když uvádíte mě jako příklad prosím v kontextu toho co hlásám………jste opravdu člověk který často jde od zdi ke zdi………jednou volíte ODS,PAK srovnáváte 50 leta s H SYSTÉMEM……….NEZLOBTE se já veletoče nedělám………..jsem stále v jákékoliv době levicový……….ovšem né abych schvaloval zločiny ve jmenu náké spravedlnosti třeba levicové………..nemohu souhlasit aby jakákoliv skupina lidí své zajmi vyhlasila za svaté a i nasilím ,zločiny prohlásila ve svém zájmu za normální…………..samozřejmě nemohu nijak vynutit VAŠÍ korektnost……….mužu jen nesouhlasit v jaké souvislosti jste mi uvedl……….což se vubec nezakládá na pravdě……..je to zřejmé i na odpovědi………….Petrpavel napsal:
30.10.2014 (14:15) první odstavec nikdy jsem nekritizoval zestátnění.
H SYSTÉM…….JE svinárna…………… srovnávat to ale že někoho popravili ,umučili nebo na mnoho let neprávem zavřeli je pro mě nepřijatelné……….
nikdy jsem nepreferoval kapitalismus před socialismem………..vždy jsem tvrdil že minimálně to co bylo od 60 letech vidím jak dokonalejší než co je ted.
TAKŽE JESTLI BUDU od VÁS KRITIZOVÁN ŽE Hsystém je podle VÁS STEJNÁ SVINÁRNA JAKO 50 LETA…………ANO VIDÍM TO JINAK………..OVŠEM jinak mi vkládáte do ust respektive do klávesnice co netvrdím
To se mi líbíTo se mi líbí
Když ono to „diktatura proletariátu“ zní strašně a lidé z ní mají (pochopitelně) hrůzu. Ostatně, mají dobrý důvod. Jenže princip oné DP spočívá jinde než v represích, tyranii, krvavém násilí, ponižování a persekucích. Koneckonců DP není cílem, ale jen nutným, časově omezeným prostředkem na cestě k cíli.
To to zase schytám 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
No jo, jenže „nutné, časově omezené prostředky na cestě k cíli“ mívají ošklivý zvyk stávat se trvalým opatřením ve prospěch …….. *)
*) Doplnit dle momentální potřeby.
Jen máloco bývá trvanlivější, než dočasné provizórium (a to byl jen most):
http://technet.idnes.cz/tunel-blanka-zrusi-ramusak-jediny-tramvajovy-most-pres-vltavu-pvv-/tec_reportaze.aspx?c=A100518_195756_tec_reportaze_rja
Někdy nepomůže ani to, když se dočasné řešení přímo zákonem zruší:
http://www.blisty.cz/art/75293.html
Je to chyba systému, nebo už podstata jeho fungování?
To se mi líbíTo se mi líbí
Trvalé dočasnosti se bohužel dopouští každý reformátor – drží-li ho to u moci a je-li mu to dovoleno.
Jak dlouho bude platit volební zákon s pětiprocentní klauzulí, masivní finanční podpora „zaběhaným“ stranám ze státních prostředků a jejich povolený soukromý sponzoring? Jak dlouho bude platit dočasný lustrační zákon?
To se mi líbíTo se mi líbí
Jednotkou dočasnosti byl (již v jednom starém vtipu o pobytu sovětských vojsk) stanoven 1 furt
Aby to reformátorům dovoleno nebylo, vyžaduje to buď revoluci, nebo přímou demokracii, kdy pouze LID bude oprávněn reformátorovi sdělit: „už jste toho podělal dost, táhněte!“ Proto taky všichni reformátoři jednohlasně tvdí, že lidu nelze takovou moc svěřit, neboť složité problematice nerozumí – na rozdíl od úředníků a volených zastupitelů, kteří pak problem kurví zcela profesionálně a na úrovni.
http://www.lupa.cz/clanky/kauza-oklesteni-prav-spotrebitelu-jak-prolobovat-zakon-senatem/
To se mi líbíTo se mi líbí
No zkusme definovat co je to ten LID.
Jakmile odhalíme kdo je to ten LID, tak budeme schopni ve prospěch toho LIDU konat.
Protože v obecné demokracii :
a) Držitelem (zdrojem)politické moci je lid.
b) Periodické volby.
c) Povinnost odevzdat moc nejpozději po uplynutí volebního období.
d) Nezměnitelnost maximální délky období.
e) Ochrana politických menšin i jednotlivců.
f) Demokratická metoda je takové institucionální uspořádání pro činění politických rozhodnutí, které uskutečňuje obecné blaho tím, že umožňuje lidu rozhodovat prostřednictvím volby jednotlivců, kteří se scházejí ve shromáždění, aby konali vůli lidu.
Proto :
Jakmile typický občan vstoupí do politické oblasti, propadne se na nižší úroveň mentálního výkonu.
Argumentuje a analyzuje způsobem, který by ve sféře svých skutečných zájmů ochotně uznal za dětinský.
Stává se opět primitivem.
Neboli :
Demokratická metoda je takové institucionální uspořádání pro činění politických rozhodnutí, v němž jednotlivci získávají moc rozhodovat v konkurenčním souboji o hlas lidu.
Proto pomozte s přesnou definicí LIDU neboť :
Jediné co je nutné vydefinovat – > to uznejte sami a je to; kdo je to ten LID ?
To se mi líbíTo se mi líbí
To jste pořádně ujel PP. 😦 Jak říkám, dovedete překvapit a to oběma směry. Měl byste trochu víc myslet, než něco plácnete. Tata se pouze snaží být realista
—
Máme tu první z výsledků za 3.q. US ekonomika potvrdila dobrou formu.
„Americké hospodářství podle prvního odhadu rostlo ve 3Q anualizovaným tempem 3,5%. Hodnota tak o pět desetin překonala konsensuální odhad “
(anualizovaný čtvrtlení růst: udává, kolik by to bylo za rok, kdyby tak ekonomika rostla po všechna čtvrtletí)-
To se mi líbíTo se mi líbí
Realistou jsem byl 70let. Stačilo. Sice nejdu a nepůjdu vyhazovat do povětří celý „západní“ svět, ale můžu si plácat o světě svých představ. Že se neuskuteční zítra, ani pozítří, ani později, vím. Ale abych byl „realista“ a obhajoval, nebo dokonce šel volit některou z režimních stran odleva doprava, to na mě nikdo nemůže chtít.
Tu zprávu běžte sdělit nějakému černochovi z Detroitu, bude radostí skákat do nebe 🙂 .
To se mi líbíTo se mi líbí
To jste nebyl. Voliv ODS. A ještě před 70sátkou, kterou jste dovršil letos, že? nevoliv proti knížeti Pekel. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Jistě, a biju taky černochy …
Letos ne.
To se mi líbíTo se mi líbí
Z toho bych odvodil, že jste se narodil asi v 8. – 12. měsíci. Elementary, dear Watson,
Nebo ne?
To se mi líbíTo se mi líbí
Narodil jsem se v 9. měsíci, tedy asi po 40 týdnech těhotenství 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
A BYLO ZÁŘÍ… 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Nebylo, milý Watsone 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak aspoň podzim nebo srpen?
To se mi líbíTo se mi líbí
A že jsem tak smělá, dejme tomu, že tam jako budete znovu vyrábat ta auta, aby měl pan černoch kde být zaměstnán, a budete si je také kupovat či je odebírat? Asi ne, tak že chyba je i ve Vaší úvaze, jen poukazujete a žádné řešení nenabízíte, ale zato tu kdosi radí, aby se v Americe jezdilo v MHD, výborně, pak bude ještě méně osobních aut vyráběno a Váš čenoch nebude mít tuplem co dělat. Tak jaké rady poskytnete příště.Je to nějaké nesystémové uvažování.
To se mi líbíTo se mi líbí
Gábino, základní chybou vaší úvahy o mé úvaze je to, že jste nepochopila smysl mé úvahy.
To se mi líbíTo se mi líbí
Střelec, milý Watsone!
To se mi líbíTo se mi líbí
Výborně! Usuzoval jsem totiž, že jste šel o rok později do školy.
Váš Šerlok Houmles 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Kapitola 7: Kdo chrání zákazníka?
Útok Ralpha Nadera na automobil Corvair byl nejdramatičtější epizodou v kampani za zdiskreditování výrobků soukromého sektoru a ukazuje nejen účinnost této kampaně, ale také to, jak byla zavádějící. Asi deset let poté, co Nader označil Corvair za nebezpečný při jakékoli rychlosti, jeden z úřadů, který byl založen z požadavku veřejného mínění, se konečně dostal k testování Corvairu, který celou záležitost odstartoval. Rok a půl strávil porovnáváním Corvairu se srovnatelnými automobily a testování bylo ukončeno tímto závěrem: „Corvair z let 1960 – 63 se v testech ukázal jako uspokojivý ve srovnání s jinými tehdejšími vozidly.“ (2) Dnes po celé zemi existují fan kluby Corvairu. Corvairy se staly předmětem zájmu sběratelů. Ale pro většinu lidí, dokonce i těch dobře informovaných, je stále Corvair „nebezpečný při jakékoliv rychlosti.“
http://stats.libinst.cz/stranka.php?id=166&typ=root
To se mi líbíTo se mi líbí
Chování (automobilu) 1-velmi dobré, 2-uspokojivé, 3-neuspokojivé. Kdo z vás byl uspokojivý, hodně, ale ne strašně, zlobil, a měl tedy 2?
Jak je ošidné hodnotit 🙂 .
To se mi líbíTo se mi líbí
Chevrolet Corvair: “Nebezpečný při jakékoli rychlosti” (2/2)
„Zajímavý je závěr zprávy bezpečnostní komise, jejíž vznik iniciovala v roce 1972 texaská univerzita. Podle něj nebyl Corvair z let 1960–1963 o nic více náchylný ke ztrátě kontroly nad vozidlem v extrémních situacích než jiné srovnatelné vozy. V témže roce vydalo ministerstvo dopravy USA tiskovou zprávu popisující výsledky testů, které provedla agentura NHTSA (National Highway Traffic Safety Administration). NHTSA porovnávala jízdní vlastnosti Corvairu 1963 se čtyřmi tehdy vyráběnými vozy jiných značek (Ford Falcon, Plymouth Valiant, Volkswagen Brouk a Renault Dauphine) a Corvairem druhé generace s přepracovanou zadní nápravou. A znovu došla k závěru, že Corvair první generace je plně srovnatelný s testovanými vozidly.
Nicméně, výsledkem hojně publikované Naderovy aféry byl trvalý pokles prodeje Corvairů. Nebyl to však jediný důvod neúspěchu Corvairu. Musel totiž čelit tvrdé konkurenci Fordu Mustang a jiných “pony cars” a také modelu Camaro z vlastní stáje. Vysoké výrobní náklady a nízká prodejní čísla vedly nakonec generálního manažera Johna DeLoreana k rozhodnutí ukončit výrobu Corvairů v roce 1969. Celkem bylo od roku 1960 vyrobeno 1 835 170 těchto kontroverzních automobilů.“
http://veteran.auto.cz/auta/chevrolet-corvair-nebezpecny-pri-jakekoli-rychlosti-22/
To se mi líbíTo se mi líbí
Možná se vám to bude zdát OT, ale bohužel není. Co dokáže systém udělat s lidmi dokazuje http://bavor.blogspot.cz/2014/10/barak-vlevo-barak-vpravo.html
Reakce posílejte přímo autorovi – adresa přiložena
To se mi líbíTo se mi líbí
Bohužel mailová adresa není nic platná – tady je jediný recept : fackovat, fackovat a fackovat (věděl bych i o lepším a tvrdším, konečném, způsob trestu pro vyvolávače napětí a rozněcovače války).
A když to nejde, tak se na to vykašlat – závidím lidem kteří ještě věří, že …
Nebo snad zná někdo v tomto systému (pravda Bavore, není to OT) jinou možnost?
To se mi líbíTo se mi líbí
Nemám žaludek na podobné konspirace. Stačilo mi přečíst si podtitulek a vím, která bije. Drang nach Westen! Jak hluboko někteří klesli a bohužel jim to stále hodně lidí žere 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
Ted,pane Bavore, to je síla.. Moc se neozývám, mám opravdu vážné zdravotní komplice, ale chodím sem stále…
To se mi líbíTo se mi líbí
Samozřejmě – tedy..
To se mi líbíTo se mi líbí
Už jsme vás sháněli, naposledy včera při čaji, Bonne chance!
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky, Slime…
To se mi líbíTo se mi líbí
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak takové snůšky blbostí raději nečtěte, ať se vám nepřitíží. Budu na vás myslet a až v tisku narazím na něco roztomilého, pošlu to přes pana Bavora (pokud bude souhlasit) speciálně pro vás. A s věnováním. Tak se držte!
To se mi líbíTo se mi líbí
I vám díky, pane Hudče..
To se mi líbíTo se mi líbí
Systémy a jejich selhání – tehdy i dnes :
http://outsidermedia.cz/tehdy-i-dnes/
To se mi líbíTo se mi líbí
Je to OT nebo ne?
Sobotka se zbláznil:
http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/sobotka-zasahuje-omezi-zemanovi-pravomoci_322711.html
To se mi líbíTo se mi líbí
Sobotka chytá vítr a řídí se při tom podle míněním novinářů a tzv. kulturní elity…
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale ne, je jenom realistou – s tou přímou volbou prezidenta se prostě v předvolebním zaujetí sekli. Viděli tam někoho jako Schwanzenberga, Dienstbiera, Fischera, Roithovou …
Přece si nenechají aby jim do vládnutí v zastupitelské „demokracii“ kecal nějaký LID prostřednictvím neřízené střely – přímo voleného prezidenta.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pak si musím klást otázku, která „realistu“ Sobotku zřejmě nenapadla: sehnal by Kalousek v době „Nagygate“ potřebnou většinu jenom v jedné komoře parlamentu? Tak trochu se bojím, že správná odpověď je: „Snadno.“
To se mi líbíTo se mi líbí
Prezident Zeman na konferenci „Dialog civilizací“ na Rhodosu (26. – 29. 9. 2014) vyzval ke zrušení sankcí proti Rusku. Sklidil za to spršku kritiky.
http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/milos-zeman-je-nutno-zrusit-sankce-jsou-zbytecne/
Má úžasnou schopnost stále někoho nasírat 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Jak koho, jak koho … 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Každý den nějaké překvápko. Historik a specialista na mezinárodní vztahy Martin Janeček ve své knize píše:
– nejvýraznější rys islámské kultury je rozpínavost
– Češi jsou v postojích vůči islámské kultuře příliš vlažní
– islámský svět má za sebou 14 století válek proti Evropě
– porážky, které muslimové utrpěli v různých válkách s americko-evropským světem, je posílily v jejich nenávisti a touze po odplatě
– střetnutí bude nevyhnutelné dříve či později
– muslimské imigranty bychom neměli přijímat
Já si myslím, že imperiální ambice nemají a pokud se do nich nebudeme míchat, vyřídí si to tam sami mezi sebou. O to víc bychom měli bránit a upevňovat náš křesťanský svět.
http://zpravy.idnes.cz/ukazka-z-knihy-islamska-rozpinavost-vcera-dnes-a-zitra-od-martina-janecka-1l5-/zahranicni.aspx?c=A141029_172354_zahranicni_jav#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=zpravodaj&utm_content=main
To se mi líbíTo se mi líbí
Já zase k tématu.
Pro lidi, postižené chorobou, jež může být ohrožením jich samých, nebo jejich okolí a která sníží jejich právo na svobodu, stejně jako pro všechny, kteří o tom rozhodují, musí být vytvořeny systémem podmínky, které nelze obejít, či nejednoznačně vysvětlit. Kontrola při rozhodování o omezení svobody, nebo jejího vrácení by mohla být rozšířena o nezávislý orgán, kontrolující, zdali systémem vytvořený kodex je dodržován.
Lidská práva a svobody jsou zatím nepokořeným štítem ústavního soudnictví. Nejen duševně nemocných lidí. A nejen u nás.
Myslím, že rozhodnutí zbavit někoho osobní svobody z důvodu nemoci je jedno z nejtěžších rozhodnutí. A o nic lehčí není tu svobodu a důstojnost vrátit. Pro doktory i pro soudy.
Srdce člověku usedá nad mrtvým klukem a jeho rodiči, i rodiči té nemocné, neboť i jim vzala nemoc dítě, i nad tou nemocnou, z níž tato strašná nemoc udělala nejprve postupujícím rozpadem myšlení vyděšeného tvora, který žije v bludech a halucinacích a poté vraha. A také soud i lékaři konali s největší pravděpodobností dle svého nejlepšího svědomí.
Ale to už jsou zase jenom emoce, a nelze se jim ubránit. Díky pane Jírovče za pěkný článek.
To se mi líbíTo se mi líbí
Budu zde za ještě víc rýpala, už vzhledem k nebývale zde vysokému vašemu hodnocení třemi palci nahoru, ale nezastávám názor, že všechno je možno systémově podchytit tak dokonale a neměnně, že by to nešlo obejít či jinak vysvětlit. Vždycky je potřeba nechat volnost výkladu který zahrne nejen ustálené řešení nastalého problému, ale vezme v potaz i konkrétní detaily a zájmy zainteresovaných osob nebo institutů.
Otázkou je, kdo se má toho úkolu ujmout a kdo má k tomu pouvoir.
Dnes to břímě leží jen a jen na soudech (známá knížecí rada : dejte to k soudu), případně na jejich pomocnících – soudních znalcích, a právě proto že tomu tak je, jsou soudy neskutečným způsobem přetíženy a pracují ledabyle, buď pomalu či naopak zbrkle. Ani jedno ani druhé nepřispívá přesnosti, obecné správnosti a důvěryhodnosti jejich rozhodnutí. A to pomíjím justiční mafii, jejíž existenci asi málokdo může zpochybnit.
Dříve, a vy víte co myslím tím dříve, se rozhodovalo více autonomně, mnohostupňově a víceinstitučně, samozřejmě pokud nešlo o ryze politický problém – tam si do toho vedoucí strana nenechala mluvit. V občanských záležitostech se rozhodovalo jak jsem uvedl. Kontrola i místo pro stížnosti byly
Jako příklad k pochopení toho co mám na mysli uvedu příběh s povolením stavby mé chaty. Systémově bylo jasně rozhodnuto : v místě rodiště mých rodičů kam jsem byl zvyklý odmala jezdit a kde měli mí příbuzní dál pozemky platila stavební uzávěra. Chtěl jsem tam stavět na svém pozemku chatu poněvadž jsem nechtěl už s rodinou zatěžovat příbuzné častými návštěvami. Popsal jsem svou záležitost na stavebním odboru, MNV a na příslušném odboru KNV. Poradili mi, jak požádat (mám žádat a stavět jako zemědělskou stavbu) aby systém nebyl porušen a já dosáhl svého, podle mého a i podle posouzení zodpovědných oprávněného, zájmu.
Dnes? Dcera nemůže v žádném případě stavět ač by měla kde. Stavební uzávěra trvá. A kupodivu : vedle nás se stavělo a staví dál, staví zde náplavy odevšad. Neumím to co je třeba : uplácet. Jiné vysvětlení nemám. Odvolání? Nelze, rozhodl samosprávný orgán (členové Rady Města) ve své kompetenci. Ano, měl by být nad tím nezávislý orgán. Měl. Je, například ombudsman. Ale nemá žádnou pravomoc, jen může uctivě žádat. Zbytečně.
Systémem vytvořený kodex lze vždy obejít, a ocházel i obchází se, to tak bylo a bude, ale závisí na tom jak a proč. Zda ve prospěch majitele razítka a rozhodovací pravomoci, nebo ve prospěch občana samého. Tam musí platit obecná pravidla slušného a poctivého přístupu k té které záležitosti, ne peníze. Chtít aby neplatilo kamarádíčkování asi nelze, to bude platit vždy, s tím je nutno se smířit, a nastavení systému s tím musí počítat a bránit se.
Ano, jsou v tom všem emoce. Ty žádný systém nedokáže pojmout do sebe. Ty tam dodávají účastníci, lidé rozhodující i ti o kterých je rozhodováno. Emocí je i to, že všichni možná jednali správně a výsledkem je zbytečná smrt. Emocí není v tomto tragickém poukazování na lidská práva nemocného, tam je kalkul, je to politické rozhodnutí. Kam až v prosazování lidských práv dojít? Tam, ke to neohrožuje na životě druhé … myslím.
To se mi líbíTo se mi líbí
…Emocí není v tomto tragickém PŘÍPADĚ poukazování …
To se mi líbíTo se mi líbí
Máte pravdu Petřepavle, že podchytit systémově nejde úplně všechno. Vždycky bude důležitým názor odborníků a znalců a naprosto jistě se dá vyloučit i absolutní bezchybnost jejich rozhodnutí, stejně jako možnost selhání pacienta. Ale soudní verdikt by měl v takto závažných případech, jakým je trvalá izolace nemocného člověka, nebo jeho propuštění z izolace padnout, až po kontrole natolik široké, aby dostála všem podmínkám právně nastaveným. Vylučujícím jednak neoprávněný zásah do svobody psychiatrického pacienta, v případě propuštění pak mnohem více zajišťovala bezpečnost pro jeho okolí.
Vaše “ rýpání “ Petřepavle, jak píšete, s vděkem přijímám. A děkuji za poučení. My dva se ve světonázorech i názorech mnohem komornějšího rázu, vůbec nelišíme.
To se mi líbíTo se mi líbí
Je skoro dojemné, když bývalí komunisté nostalgicky vzpomínají na staré doby a prodávají korupci tehdejší doby za „humanismus“.
To se mi líbíTo se mi líbí
Opět jste vedle jak ta jedle. PP tu nepopisuje korupční jednání úředníků na tehdejším MNV a KNV, ale jejich (v tomto konkrétním případu) zdravý rozum, pochopení a lidský přístup.
To se mi líbíTo se mi líbí
Dobrý vtip! Další nemáte?
To se mi líbíTo se mi líbí
Vy jste jim stál za zády, že to kritizujete?
To se mi líbíTo se mi líbí
Jeden bych měl, jen nevím, jestli se vám bude líbit:
„Petr Pelikán pochopil význam komentáře.“
To se mi líbíTo se mi líbí
No Oline – je to rozhodně méně dojemné, než neutuchající hrdinná obhajoba těch, co vyřvávali: Heim ins Reich ( koukněte na jejich různé stránky, co to je zač , když už tady někdo kope do komunistů – on i R.Heydrich byl docela fajn strejda… ) , pochybných restituentů s týmiž vazbami , atd… 🙂 .
To se mi líbíTo se mi líbí
OT: Pane Bavore, pošta… 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
A ono je toho víc – dnes na domovní schůzi nám bylo oznámeno, že si máme na katastru kontrolovat – jestli je náš byt ještě náš. A pokud že na nějakou změnu nepřijdeme do 3 let, tak ten byt už náš nikdy nebude. Propána kde to žijeme? Proto mají být státní úředníci na furt????
To se mi líbíTo se mi líbí
Bohužel darebáci mají větší práva jak poctiví lidé……..myslím že ten Váš příklad to jasně dokazuje……….selský rozum to nepobere…….těch příkladů je mnoho…….ale tento je jeden z nejmarkantnější kdy novela zákona s poctivých lidí muže udělat chudáky bez domova.
No v bordelu se nejlépe daří darebákům,proto jsou takto ty zákony i schvalovány……….viz třeba pospišilovo dílo nový občanský zákoník…….ten podobných věcí přivodí mnoho…….je nasnadě proč něco takového vzniklo.
To se mi líbíTo se mi líbí
Svatá pravda! Bez advokáta je člověk v té justiční mašinérii ztracený. Obsáhlé, složité a nepřehledné zákony, často nelogické a proti zdravému rozumu a dobrým mravům. Už 25 let jsme svědky, jak poslanci přijímají právní paskvily, které jsou v zápětí novelizovány. Jaké hlouposti v těch zákonech jsou a jak zákony doslova umožňují kriminalitu. A to jsou obě komory parlamentu plné vzdělaných lidí (možná právě proto). Svědčí to o jejich lajdácké práci, neschopnosti, nebo úmyslu. A my je za špatnou práci, za zmetky královsky platíme!
To také, vážení, souvisí s volebním systémem. Tento model vládnutí prostě nefunguje (přesněji řečeno funguje, ale špatně). Ať to probírám z kterékoliv strany. Mám tu před sebou „plachtu“ s přehledem výsledků voleb poslanců od r. 1990. Kolik která partaj získala mandátů, jaké vznikly koalice, kdo jaké obsadil posty. To není přátelé systém, ale logicky nefungující chaos. Bordel, jak píše Tata, ve kterém se daří darebákům a z kterého nemůže vzejít kvalitní práce. Bordel bez zodpovědnosti a postihu. Říkám vám, a jednou mi dáte za pravdu, že koaliční systém vládnutí je špatný. Velet voj. jednotce, šéfovat pracovnímu kolektivu, řídit firmu nebo jen auto může úspěšně jen jeden člověk. S přesně vymezenými právy, povinnostmi, s osobní právní a hmotnou odpovědností. Jen řídit stát, rozhodovat o osudech milionů občanů, hospodařit s biliony korun může nahodilá „parta“ nesourodých, nekvalifikovaných lidí bez osobní odpovědnosti! Podle toho to taky vypadá.
To se mi líbíTo se mi líbí
Žijete v ráji, stvořeném pachateli nového občanského zákoníku. S tímhle nemají úředníci vyjímečně nic společného. Veškeré díky směřujte na prof. Eliáše&comp., Jiřího NOZ Pospíšila, svatou Karolínu Peake, Petra Bendla a jejich poslušnou hlasovací kumpanii.
http://hlidacipeskatastru.cz/pribehy-podvedenych/
Tohle je sice reklama na placenou službu, ale skutečné případy podle uvedených schémat už se staly a prošly médii. A je tu ještě jedna „vymoženost“ – pokud by nový „vlastník“ takto podvodně získanou nemovitost stihl prodat dříve, než vy přijdete na původní podvod, zákony tohoto státu upřednostňují tzv. „dobrou víru“ nabyvatele a vy se ocitnete přímo…. víte kde.
Nová úprava té správné ochrany soukromého vlastnictví podle ODS, TOP09 a poskoků.
http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceska-ekonomika/novela-katastru-umozni-kradeze-domu-boji-se-majitele/r~i:article:754443/
To se mi líbíTo se mi líbí
I já – a v tomto ohledu už naposled – k podstatě článku.
Gró článku Jiřího Jírovce spočívá právě v posledních dvou odstavečcích – pro zkratku si dovolím je ocitovat –
„Nikdo se ale nezabývá otázkou, jak má být takový systém (zdravotnictví a soudy) nastaven, jaké je přijatelné riziko a kolik by daňové poplatníky stálo snížení ztrát na lidských životech.
Místo toho převládají emoce. Jistě, byl zabit jeden z nás, a ne jeden z nich, tedy kdosi pohodlně anonymní. To ale neznamená, že se nemáme ptát po základních cílech systému, který teď mnozí horlivě kritizují.“
A k nim ještě připojím – v případě žďárského masakru nešlo primárně o selhání zdravotnického systému léčení schizofreniků, ale o výsledek systémového nastavení OCHRANY SPOLEČENOSTI před pachateli trpícími duševní poruchou, v tomto případě schizofrenií, kteří jsou v jejím důsledku nepříčetní a tedy neodpovědní za své činy.
A o tom to je – jak píše Jiří Jírovec – „jak má být takový systém nastaven, jaké je PŘIJATELNÉ riziko“ a kolik to má daňové poplatníky stát. Já ještě přidám – aby byl současně brán vyvážený zřetel na ochranu základních lidských práv, a to i nemocného pachatele samého.
Jak patrno, v našem případě bylo základní lidské právo pachatelky na osobní svobodu na počátku řetězce příčin a následků, včetně toho nejhoršího (kde zůstala úplně nejzákladnější práva obětí na život a jeho ochranu včetně ochrany zdraví obětí?).
A teď ty příčiny a následky.
Podmínkou respektování práva schizofrenií nemocné pachatelky na osobní svobodu bylo účinné léčení její poruchy. Podle léčebny pak její pobyt na svobodě není nebezpečný.
Jenže to léčení má nejméně dvě stránky – činnost lékařů (psychiatrů, ke kterým pacientka v určitém intervalu měla docházet a snad i docházela, a kteří při té příležitosti pohovorem zjišťují její AKTUÁLNÍ stav onemocnění, a kteří ji předepisovali léky a stanovovali medikaci), a dále činnost samotné pacientky, která měla spočívat ve vybírání (nákupu? – kolik činily doplatky?) předepsaných léků v lékárně a v jejich pravidelném užívání. A právě v tom posledním bude jádro pudla. Kdo je v takovém případě odpovědným garantem potřebné léčebné součinnosti pacientky? Nikdo? Spoléhá se, že pacientka sama je tak odpovědná, že bude svůj podíl činnosti na léčbě důsledně uskutečňovat?
Tu musím ale znovu upozornit – v jejím případě (a asi i v případě některých dalších jedinců) – nešlo o běžné léčení duševního onemocnění, ale o VÝKON OCHRANNÉHO OPATŘENÍ.
OK! Ambulantní léčba ho měla zajistit. Ta část lékařská tu jistě naplněna byla, ale co ta část pacientky pachatelky samotné?
Výsledek jasně ukázal, že v tomto bodě nebylo ochranné LÉČENÍ dovedeno do potřebného stádia, protože aktivní SEBELÉČENÍ nikdo nekontroloval, negarantoval a nenesl za ně odpovědnost.
Dříve tu někdo napsal něco v tom smyslu, že účel léčení by mohl být splněn jen za podmínky, že by aplikace medikamentů byla povinná a pod kontrolou, v opačném případě nucená.
Já s touto myšlenkou zcela souhlasím. Pro případ, že by SYSTÉM měl být doveden do stavu, kdy by neměl produkovat podobné případy (už mnohem dříve jsem napsal, že nešlo o „selhání“ systému, ale jeho „produkt“, neboť šlo o případ jako důsledek DOBROVOLNÉHO, NEKONTROLOVANÉHO A NEGARANTOVANÉHO užívání /neužívání/ léků coby imanentní vlastnosti systému jako takového).
Jenže jsme u té hlavičky, kterou trefil Jiří Jírovec – kolik by takový systém stál? Kdo by, třeba několikrát za den, docházel do bydliště pacientky a kontroloval aplikaci léků? Pouštěla by ho za tím účelem pachatelka domů? Asi by musela, protože jinak by ji hrozil návrat do ústavní léčby. Jenže co v případě, že by v době aplikace nebyla doma, ale třeba na návštěvě u známých, v obchodě, na výletě, na zájezdu, na „dovolené“, a třeba v cizině, což by jí jistě nešlo zakázat. A jsme tam, kde jsme.
U systému, který je nastaven tak, aby v co největší míře zajišťoval účel, ale přitom byl reálně možný. I finančně přiměřeně náročný. Při vědomí, že občas „vyprodukuje zmetek“.
L.
PS
Trochu drsné, co? Nicméně všem těm, co tak emotivně hájí nadřazení lidského práva na osobní svobodu těch, co se již brachiálního násilí dopustili a jsou v ochranném léčení, nad jeho ochrannou funkci, bych i tak nikdy nepřál, aby jejich názor musel být korigován osobní zkušeností. Tím, že by se sami, nebo jejich nejbližší, stali těmi oběťmi.
PPS
Netvrdím, že ochranné léčení musí být vykonáváno ústavní nebo dokonce detenční formou. Jen tvrdím, že jeho ambulantní forma musí být garantována OSOBNÍ odpovědností někoho, kdo nebude kryt nepříčetností. Jinými slovy, že podmínkou propuštění z ústavního do ambulantního léčení bude existence někoho, kdo se zaručí, že bude garantovat léčbu předepsanou lékaři. Nejspíše nejbližší člen rodiny. A ten by, v případě, že nesplní svou roli garance povinné aplikace léků a v důsledku toho dojde k recidivě pachatele, nesl sám odpovědnost za následky jeho skutků.
To se mi líbíTo se mi líbí
ano, Lexi – souhlas, včetně toho Tarasova návrhu užívat léky před doktorem, nebo sestrou… A související článek: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/pribehy-domu-kde-tyran-nuti-cistit-zuby-zivot-schizofreniku/r~b22366ee5deb11e49e4b0025900fea04/ – proč někdy je možná terapeutova kontrola několikrát týdně a někdy návštěva lékaře jak se říká „jednou za uherák“? Neprovokuju, nevím to a zajímalo by mne to.
To se mi líbíTo se mi líbí
Je zřízena probační a mediační služba. O její organizaci a poslání pojednává:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Proba%C4%8Dn%C3%AD_a_media%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEba.
Já jsem se s touto službou setkal jen prostřednictvím amerických filmů. Soud uloží občanovi povinnost se u této služby stanoveným způsobem osobně hlásit, musí se určitým způsobem chovat, ví co nesmí. Za porušení tohoto soudního rozhodnutí následuje trest. Funguje to u nás také tak? Není možné stejným nebo podobným způsobem dohlížet i na ambulantní léčení potenciálně nebezpečných duševně nemocných, pedofilů, sexuálních násilníků ap.?
To se mi líbíTo se mi líbí
A kdo by to platil? I tato instituce svoji činnost řídí penězi a ty nemá. Lidi by potřebovali, ale čím je platit nemají. Kde je chyba?
To se mi líbíTo se mi líbí
Není co dodat Lexi, přesný zásah … Vámi napsané formulace, viz: „Jen tvrdím, že jeho ambulantní forma musí být garantována OSOBNÍ odpovědností někoho, kdo nebude kryt nepříčetností.“ a „A ten by, v případě, že nesplní svou roli garance povinné aplikace léků a v důsledku toho dojde k recidivě pachatele, nesl sám odpovědnost za následky jeho skutků.“ -> či podobné, upravené v duchu různých oborů, jsou cestou z labyrintu odpovědnosti -neodpovědnosti, jež se dá glosovat takto: Všichni dělají, to, co mají, jen to nefunguje…
V posledních 25 letech se tzv. osobní, individuální odpovědnost týká pouze těch na nejnižších stupních hirearchie, tedy těch z mnoha důvodů nejzranitelnějších, nebo-li systém z důvodů, které si dosadí každý sám, je schopen, nebo umožňuje vymahatelnost individuální odpovědnosti právě tak, jak se děje …
To se mi líbíTo se mi líbí
Také o (ne)fungování systému.
16. října došlo v areálu muničního skladu u Vrbětic k explozi 57 tun munice v jednom z cca. 40objektů, ve kterých se skladuje a manipuluje s asi 1 000 tunami vysoce výbušného materiálu (střelivo do ručních a dělostřeleckých zbraní, různé typy granátů, miny různého druhu, možná letecké pumy, výbušniny, trhaviny ap.). Zařízení MO spravuje Vojenský technický ústav. Dotyčný objekt si pronajala ostravská soukromá firma Imex Group.
Areál střeží soukromá bezpečnostní agentura. Podle místních občanů tu armáda skladuje munici již 80 let, střežili ho vojáci a nikdy žádné problémy nebyly. Dnes se zjišťuje, že ostraha je nedokonalá, v oplocení jsou díry, kontrolní činnost je pochybná a problém si různé instituce přehazují jako horký brambor. A jako obvykle – nikdo nic neví, nikdo za nic nemůže.
Po výbuchu se v místě angažuje PČR a její pyrotechnici. Proč ne armáda? Proč se okamžitě po neštěstí na místo vedle HZS a PČR nedostavily jednotky AČR a neuzavřely prostor? Má naše armáda vůbec potřebné síly a prostředky? Nebo je to vedle pár stovek žoldáků v zahraničních misích jen parta špatně vystrojených, vyzbrojených a neorganizovaných spotřebitelů státního rozpočtu?
Otázka stavu, vývoje a perspektiv naší armády je již od převratu další názornou ukázkou nekompetentnosti, nepořádku, korupce, nehospodárnosti a devastace státu polistopadovým systémem. Jedním slovem cílevědomý bordel! Jako v zemědělství, školství, zdravotnictví, průmyslu, dopravě, justici… zkrátka ve všem 😦
To se mi líbíTo se mi líbí