Jak jsem se stal zasloužilým komunistou


V jedné diskusi pod článkem o Davidu Rathovi se objevil zajímavý názor. Podnikový byt mohl okamžitě získat jen zasloužilý komunista.  Takže ačkoli jsem  s komunisty měl spíše problémy, stal jsem se zasloužilým komunistou. Získal jsem totiž podnikový byt v mém bývalém bydlišti Hořicích na Šumavě okamžitě při nástupu do zaměstnání.

Jenže jak známo již od starého rabína, všechno je jinak. Ano, získat družstevní nebo i státní byt, to byl běh na dlouhou trať. A ten přednostně získávali ne jen zasloužilí komunisté, ale i státní zaměstnanci. Jenže ti jej také dostávali jako podnikový nebo služební. Bytová politika v minulém režimu byla totiž hodně založena na podnikovém ubytování. Firmy se snažily získávat nové zaměstnance právě na možnost získání bytu. A tím také docházelo k tolik opěvované migraci, která se v současnosti prostě nekoná. V té době nebyl problém se sbalit a přestěhovat, protože budoucí zaměstnavatel byl schopen zajistit nejen byt, ale i  školku a zaměstnání druhého z manželů. Proto nebyl takový problém sehnat potřebné profese.

Dnes je možné sehnat byt bez čekání a dokonce do osobního  vlastnictví. Stačí k tomu jen maličkost. Žádná rudá knížka, jen nějaký ten miliónek. A školka či zaměstnání pro životního partnera je také sehnatelná bez stranické podpory. Pokud se tedy nějaká ta školka a nějaké to zaměstnání v daném místě vůbec nacházejí. Takže stěhovat se za prací je dneska adrenalinový risk, někdy i hazard.

Jsem rád, že jsem byl zasloužilým komunistou. Ač jsem tu rudou knížku nikdy neměl v ruce ani na prohlédnutí.

Bavor podpis_rex

____________________________________________________________

Feuilleton čili podčárník   je krátký literární útvar typický silným subjektivním nádechem a lehkou stylistickou formou, zaměřený na aktuální společenské nebo kulturní téma, často o několika volně spojených tématech.

Strakonická povolební

Protože delší čas sleduji vystupování současných vítězů, mám obavy o „své“ město. Za největší katastrofu považuji budoucí místostarostku. O jejích excesech jsem tu několikrát psal. To pro město nevypadá dobře. Ale jak pravila teta Kateřina: Nechval dne před večeří. Ani nesuď.

A samozřejmě se už objevují vyjádření k výsledkům voleb. Místní osobnosti na radnici závislé volí slova opatrná a celkem nic neříkající, místní podnikatelé vidí v novém vedení místního Babiše. Ale korunu tomu nasadil jistý místní výtvarník. Hned zkritizoval bývalé vedení za to, že při rekonstrukci Náměstí neprosadilo pěší zónu. Ale nějak přitom zapomněl, že to byli právě strakoničtí podnikatelé, kteří sepisovali petici proti tomuto záměru. Ale to nevadí. Na plivnutí a kopnutí „do mrtvoly“ to postačí.

Opět nastala změna času.

Jak a komu vyhovuje či nevyhovuje tu rozebírat nechci. Je to každého osobní problém. Ale zaujaly mne argumenty proti změně. Jsou opravdu kouzelné.

Podzimní deprese a jarní únava. Sice se jedná o pojmy, které v nějaké podobě znají už generace před námi, pro odpůrce je to ovšem novinka způsobená těmito změnami.

Nešetříme energie. Sice možná šetříme elektřinu, ale protože je déle vidět, více jezdíme auty a spotřebujeme více pohonných hmot.

Jak říkám, každý má svůj pocit i důvod.  Ale takovéto fantasmagorie by si odpůrci mohli odpustit.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

70 reakcí na Jak jsem se stal zasloužilým komunistou

  1. moskyt napsal:

    S bytem stejná zkušenost, bohužel byť jsem si onen byt „odpracoval“, tak jsem si ho po převratu musel zaplatit. Co se týše střídání letního a zimního času, kdesi jsem četl, že primárně vůbec nešlo o nějaké úspory energie. Tak nevím.

    To se mi líbí

  2. Občan napsal:

    Zdravím všechny vespolek :o)

    Trošku sleduji průběh voleb na Ukrajině a tak se mi podařilo najít jeden webík s průběžnými výsledky, který pro zájemce přikládám:
    http://map.oporaua.org/rezultaty-viboriv

    Ukrajina je totálně rozdělená, o čemž výsledky voleb vypovídají celkem jednoznačně.
    Válka tedy nejspíš bude pokračovat a jsem zvědav, jak se k tomu postaví „demokratický západ“.
    Nakonec to nejspíš skončí i faktickým rozdělením na dva samostatné státy, v nejlepším případě nějakou konfederací. Ale jako „celistvý“ stát skončila.

    To se mi líbí

  3. Hudec napsal:

    Změna času je takové roztomilé téma, k němuž si může každý napsat celkem bez zábran co chce. Tak to učiním též. Tu změnu nemám rád, ať už je motivací k ní cokoliv. Důvod, proč ji nemám rád? To je jako v tom starém židovském vtipu:

    Khonovi krachuje firma, a tak jde do synagogy a žaluje: „Za co mě, Jehovo, tak trestáš?“
    Uplyne týden, Khonovi nejen krachuje firma, ale také mu zemře manželka Sára. A tak jde do synagogy a vzlyká: „Za co mě, Jehovo, tak trestáš, taková neštěstí…?“
    Uplyne další týden, Khona trápí nejen krachující firma a smrt manželky, ale dcera Debora mu navíc utekla z domu s gójem, a tak v synagoze naříká: „Za co mě, Jehovo, tak trestáš?“
    A v synagoze se otevře strop a nad ním se rozevřou i nebesa. Jehova hledí na Khona a odpovídá: „Já ti ani nevím, Khon…. Nějak mě sereš…“

    To se mi líbí

  4. Rosťa napsal:

    Ta Debora nebyla jeho. Na smrtelné posteli Khonovi manželka přiznala, že mu nasadila parohy s Roubíčkem. Jeho dcera byla Ester. Ta čeká s Arabem dvojčata.

    To se mi líbí

  5. Rosťa napsal:

    Já jsem stranický průkaz viděl u kolegy v zaměstnání. Asi díky tomu jsem dostal od podniku byt. Ale jako nestraník jen družstevní, což obnášelo zaplatit krvavých 17 tisíc korun československých. Zlá to doba.
    Ohledně změny času nemám názor. Jen závidím medvědům. Také bych rád ulehl k zimnímu spánku a probral se někdy v březnu. Není nic protivnějšího, než tma o půl čtvrté odpoledne.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Rosťo, ale musíte uznat polehčující okolnost, že vám byly umožněny dlouhodobé splátky s krvavým úrokem nějakých 3%.

      To se mi líbí

      • Jethro napsal:

        Tak tak.
        Za družstevní byt 3+1 jsem zaplatil krvavých 26 tisíc v době, kdy jsem jako nastupující VŠ pobíral nějakých 2100 hrubého. Po převratu se cenové relace zdesetinásobily, takže za ten byt bych v dnešní tvrdé měně dal 260 tisíc. Kolik že to dnes platí naši mladí za hypotéky? 2,5 mega?
        Asi jsem se někde ve výpočtech o řád sekl.

        To se mi líbí

      • Rosťa napsal:

        Pane Bavore, byla to 3% z výše půjčky. Tam se na RPSN a podobné krávoviny nehrálo. Tyto vymoženosti nám přinesla až Velká Listopadová.

        To se mi líbí

      • oh napsal:

        To ale nic není. Já znám několik lidí, co sice žádné krvavé doplatky ani úroky neplatili, ale místo toho je ti zlí komunisti donutili, aby na stavbě těch družstevních domů ve svém volném čase zadarmo dřeli jako otroci. Dokonce jim vozila materiál firemní autodoprava, aby se na stavbě nenudili a nemohli si vůbec odpočinout. Prostě děs a hrůza.

        To se mi líbí

      • brtnikvbrlohu napsal:

        Od České státní 2,7% opravu krvavých a v některých případech splatných 30 let aaa zaručených celých těch moc let inflace neinflace, a bezúročná půjčka z FKSP – ta byla přímo likvidační jeden se musel upsat v podniku na i deset let, pokud dal výpověď, tak to musel vrátit ihned na dřevo!! Tak strašná to byla doba!! a když dostal výpověď od zaměstnavatele tak ten utřel hubu, v nejhorším případě splácel dál bezúročně!! Přímo zločinné podmínky!!

        To se mi líbí

        • Jethro napsal:

          Pikantní je, že česká státní ty úroky nechala platit dodnes. Ještě dnes splácím nějakých krvavých 1200 měsíčně s úrokem 2,7 :-))

          To se mi líbí

  6. Strejda Olin napsal:

    Medián hrubé mzdy je nějakých 23 tisíc a cena třicet let starého bytu 3+1 v paneláku nemá daleko ke 2 milionům, byty v různých nových bytových domech a půdních vestavbách stojí přes dva mil. (jak kde a jak velké, spíš se dotýkají 3 milionů). Nový dům + parcelu si může dovolit málokdo (i když je jich všude jak máku, kde na to lidi berou?). Neslyšel jsem, že by se někde postavilo sídliště podobné tomu našemu z roku 1984 (80 500 m2, 12 paneláků, 861 bytů, školka, jesle, prodejna potravin, restaurace, dva parky s dětskými hřišti, MHD) za peníze z fondů EU.

    To se mi líbí

    • Jethro napsal:

      No, já si postavil dům svépomocí z výplaty + stavební půjčka 250000 na 2,7% a po převratu na dokončení malá hypotéka…

      To se mi líbí

      • Strejda Olin napsal:

        A kolik jste dal za stavební parcelu? Byla s inž. sítěmi, nebo bez? Já jsem loni svépomocí přistavoval k chatě přístavek 4,5 x 4,5 – základy, dřevostavba, šikmá střecha, jedna místnost, koupelna, předsíň + domácí ČOV a stálo mě to cca 350 tisíc. Žádný luxus, v podstatě vše to nejlevnější na trhu. Zedník, truhláři, voda, elektrika dělali profíci jako „melouch“ bez DPH. Tedy podstatně levněji, než jako zakázka u firmy na fakturu.

        To se mi líbí

      • Strejda Olin napsal:

        Aha, teď jsem si teprve všimnul, že to bylo „před“.

        To se mi líbí

    • Ahele napsal:

      Staví se tzv. ležaté paneláky na zelené louce v tzv. satelitech ovšem bez občanské vybavenosti, která zůstává na obcích jež si s tím hlavu příliš nelámou ( i když shrábly miliony za pracely), lámat si ji musejí tam, kde obyvatelé pracují, neboť většina obyvatel stejně v těchto satelitech pouze přespává a za prací dojíždí, děti do škol a školek odváží, min. dvě auta v rodině jsou nutnost, zadluženi do konce života, pracovat jsou tudíž nuceni od nevidím do nevidím…………., aby to všechno poplatili.
      Jo přátelé, je svoboda a komunisti byli syčáci a basta.

      To se mi líbí

  7. Ahele napsal:

    Wonka byl také především lempl a nemakačenko, jak kdysi pravil bývalý spolužák, který byl shodou (ne)šťastných náhod nucen být jeho šéfem.

    To se mi líbí

    • Strejda Olin napsal:

      Chartu 77 jsem nikdy nečetl a nikdo mi ji nenabízel. Už je to sice nějaký ten pátek, ale nepamatuji, že bychom o ní na pracovišti, v hospodě nebo doma diskutovali, nebo se o ní bavili. O disidentovi Havlovi jsem slyšel a dozvěděl se kdo to je až toho „památného“ listopadu. Žil jsem v pohraničním maloměstě, Praha byla daleko a Bůh vysoko. V roce ´77 mi bylo 27 let a měl jsem úplně jiné zájmy, radosti a starosti. O Havlovi toho bylo napsáno hodně (https://www.scribd.com/doc/103225665/Obcan-Havel) a nevím co je a co není pravda. Ale říkám si, při znalosti tehdejší doby, že je zajímavé, že tento „nepřítel socialismu č.1“ nikdy nepřišel o nadstandardní byt na Rašínově nábřeží (nebyl tenkrát problém ho z něho vystěhovat), jezdil v Mercedesu, zatímco byl pro většinu lidí problém koupit si škodovku a trávit část roku na chalupě jsme nemohl nikdo (kdo z nás obyčejných lidí měl v 60. letech chalupu?). Takže mi tu něco nehraje a k tomu, abych V.H. obdivoval nebo si ho vážil, jsem dalek. A to tu nemluvím o tom, co všechno se o jeho povaze, charakteru a morálce dnes člověk může dočíst.
      Pohádkám o disidentech a protikomunistickém odboji věří kromě žáků a studentů už jen málokdo. I když ČT a ÚSTR se snaží, seč jim síly stačí.

      To se mi líbí

      • Ahele napsal:

        Mne zaráželo, že údajně VH nemohl studovat (vzhledem ke svému původu), tak se ale ptám jaktože jeho roduvěrný bratr IH byl ing a dokonce Csc? Kdo pamatuje proceduru při získání především toho druhého titulu, tak se musí pouze usmívat. Pohádky pro důvěřivé trouby.

        To se mi líbí

        • Gábina napsal:

          Tak především Ivan Havel zná dobře vyšší matematiku a proto byl zaměstnán na UIVT a UTIA, napsal několik knh s vyšší matematikou, teorie informace a pod. a tu člověk buď umí, nebo ne, Když ne, tak je mu houby platné, jestli mu někdo umožní študovat, takže tohle je obor, do kterého komouši se moc nemíchali, není jednoduchý a bylo jim to skoro jedno. Václav Havel prostě matematiku neuměl, navíc dost pil a to se dost vylučuje, takže nemohl studovat ze dvou důvodů, neznal matiku a byl závislý na pití alkoholu. To co by studovat mohl, takovéty obory typu kecat a nic, tak tam ho nejspíš opravdu „nepustili“, ale byla to od nich zbytečná starost, pustt jej mohli a odešel by sám.

          To se mi líbí

          • Slim napsal:

            To je dost málo informované. Míchali se o dost méně, ale míchali.
            IH hlavně psal o robotice a AI, byl to řekněme informatik, sotva matematik

            To se mi líbí

          • Jos napsal:

            Velmi se mýlíte. Komunisti se míchali do všech oborů, včetně vyšší matematiky a fyziky. Nešlo o to napsat práci práci patřičné úrovně, šlo o povolení obhajoby disertace. A to v případě CSc. uděloval obvodní nebo okresní výbor KSČ. A ty se o nějaké vědomosti či objevy nebo obor vůbec nezajímaly. Zajímal je jen kádrový profil a tzv. angažovanost. A od počátku normalizace 1970 byly obhajoby titulu CSc. pro nečleny KSČ na řadu let úplně zastaveny, bez ohledu na obor. A pro získáni titulu DrSc. bylo členství v KSČ nutnou, nikoliv ovšem postačující, podmínkou až do roku 1989. A co člověk umí nebo ne bylo v těch dobách dost nepodstatné, protože o odbornou úroveň se KSČ vůbec nemusela starat a nestarala. Poznámka Ahele je zcela na místě. A I.Havel musel se svým kádrovým škraloupem mít protekci zcela neskutečnou.

            To se mi líbí

  8. Renard napsal:

    Mám jeden odkaz, který stojí za přečtení – je to střízlivá, solidní a podle mne objektivní analýza, vztahující se volně i k dnešnímu tématu: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Disident-a-zpravodajec-Schneider-Je-tu-strach-hovorit-o-tom-jak-to-bylo-v-listopadu-89-Nekteri-nafoukanci-si-nepriznaji-ze-byli-vodeni-za-nos-343322

    Jinak pokud jde o tzv. zimní a letní čas, považuji to za přežilou ptákovinu. Nic se tím nešetří a způsobuje to jen komplikace. Já sice zatím nemám fyzické ani psychické problémy, které by se daly s tím přechodem přímo spojit, ale rád ho nemám. Nejen že mám vůči tomu neurčitý pocit, formulovaný tady nahoře panem Hudcem, ale prostě mi vadí, když přes půl roku není slunce přímo na jihu v poledne, ale v jednu odpoledne a když po celou tuto dobu ukazuje skvělý pražský Orloj buď nuceně o hodinu méně, nebo – kdyby se letnímu času přizpůsobil – astronomickou situaci platnou někde na Ukrajině a ne v Praze. Závidím Rusům, kteří se nebáli s tím nesmyslem letos skoncovat.

    To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      Schneider je výbornej autor! S velkým potěšeím ho čtu na České pozici – bohužel v poslední době tam nemá moc článků…

      To se mi líbí

    • Strejda Olin napsal:

      Chybička se vloudila 🙂 Rusové se naopak k zimnímu času po třech letech opět vrací.

      To se mi líbí

    • Minorita napsal:

      Něco OK, s dost věcmi lze polemizovat, nicméně onen člověk je musí chválit – vždyť se na nich podílel. Osobně jsem diploaticky řečeno velmi, velmi unaven až otráven „odborníky na vše“ z disentu, a disidenty vůbec.
      V drtivé většině je jejich jedinou kvalifikací často velmi sporná činnost ( slovo aktivita by se zlobilo ) za minulého režimu, a nekritické samolibé zveličování svojí – jejich role + slouží jako generální pardon na děsy jimi páchané ( mnohá zmíněná jména způsobují žaludeční nevolnost ), přičemž se kulantně, spíše jako čert kříži, vyhýbají možným logickým otázkám.
      Tento pán sice patří mezi ty uvážlivější, ale je myslím načase „dedisentace“ veřejného, odborného i politického bytí… To je ovšem utopické přání, vím …
      Změna času ??? Zatím to beru tak, jak to je – hodina navíc se hodila 🙂 , a déle se organismus smiřuje, i přes větší porci světla, času letnímu …

      To se mi líbí

    • Gábina napsal:

      Tak především, zimní čas sice existuje, ale řadu let již nebyl užit, znamená, že v době pravého poledne je 11h na hodinkách. Takže zimní čas, co byl kdy zaveden letní, se tu nikdy nekonal.
      Jinak o poloze Slunce, to u nás nestojí za řeč.
      Ve Španěsku mají v městě Salou celoroční jednohodinový letní čas a v létě dvouhodinový letní čas.
      V Santaderu mají celoročně dvouhodinový letní čas a v létě dokoce tříhodinový letní čas.
      Takže díky tomuhle nesmyslu nemají vůbec svůj poledníkový čas a Slunce vrcholí až v 15 hodin.
      Takže rozdíl tři hodin na jednom území.
      Jinak, v Rusku, zatím mají tam celoročně jednohodinový letní čas pro jednotlivá pásma, prostě nevrací jej na podzim na poledníkový a to je vše. Prostě, když před několika lety jako končil letní čas a měli se jako vrátit k poledníkovému jako včera u nás, tak jej nechali být, jak je, to znamená že i v zimě jim zůstal letní.
      Tím, že užívají pravidelnější pásma, tak nemají problém, že by byl tříhodinový v létě, jako ve Španělsku.
      Jenže se k tomu nesmyslu opět zřejmě vrátili a nezdá se, že až nastane jaro 2015, že ten poledníkový ponechají již napořád, tak možná do dalších voleb, takže také chaoti.

      To se mi líbí

  9. čtenář napsal:

    nevím pane Bavore,ale mladší ročníky,co si to přečetli včetně diskuze,si asi nyní myslí,že tenkrát na každého čekal nějaký byt jen za to,že chtěl někde pracovat a podepsal jim to na někoilik let,ale tak růžové to podle mne rozhodně nebylo,na nás tenkrát žádný podnikový byt nezbyl.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Víte, ono je to opravdu trocha idealizace, ale je to i ukázka toho, že prostě nebylo všechno takové, jak se dnes v oficiálních tiskovinách píše.
      A co se týká toho, že na vás podnikový byt nevyšel, nevím, ale většinou to bylo podmíněno i tím, že se někdo někam přestěhoval. Takže ten byt dostat v podstatě „musel“. Ženatý, samozřejmě, svobodný dostal místo na svobodárně (pro mladší – na ubytovně)

      To se mi líbí

      • čtenář napsal:

        ok,tak to je jiná,je to krapet přibarvené,to beru.Ono totiž kdyby to bylo tak jak popisujete,tak by se tenkrát nemusely dělat ty podvody,že šla vnoučata naoko bydlet k prarodičům,aby získala následně dekret na byt.
        Tyto podvody by neměl nikdo zapotřebí pokud by bytů bylo dostatek a stačilo se za nimi jenom přestěhovat,popřípadě podepsat několik let.

        Z mého pohledu,ale netvrdím že to bylo jenom takto,vojáci,policisté,těžký průmysl,nedostatkové profese,zdraví nebezpečné provozy,tak tito byli ohledně bytu zvýhodněni,ale ten zbytek měl tak trochu smůlu.

        To se mi líbí

        • Ahele napsal:

          Ono šlo o to, že byty byly především tam, kde byl nedostatek pracovních sil. Pokud by vnoučata chtěla jít pracovat do okrajových oblastí republiky a nechtěla zůstal v Praze (například) nebyla by nucena k takovým šarádám. Ne každému se ovšem chtělo. Nám také ne, takže jsme si postavili sami a za své. Ale je dnes takový výběr?

          To se mi líbí

          • čtenář napsal:

            s těmi vnoučaty to bylo myšleno tak,že se do bytu k prarodičům nahlásili ještě když chodili do školy.
            Já fakt nevím,nejsem si jist jestli mé vzpomínky na tu dobu nejsou něčím zkresleny,ale nemám z té doby a z těch možností jak získat byt a osamostatnit se až takový dobrý pocit jak jsem si zde z komentářů přečetl.
            Byt jsem si nakonec opatřil,podnikový,zvolil jsem zdraví škodlivý provoz o který nebyl zájem a podepsal to,ale i tak to bylo se štěstím.

            To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          No, já jsem stavební technik a svůj byt jsem získal proto, že jsem s touto profesí šel ke statku. A jako stavební technik jsem dostal byt. Takže žádná náročná či vzácná profese. Ale šel jsem na Šumavu a nemusel jsem zůstávat ve městě. Takže bavíme se o bytech podnikových a podnikově družstevních. Ty šachy s dekrety pro vnoučata se dělaly s byty státními. U podnikového to totiž nebylo ani tehdy možné.

          To se mi líbí

          • K-k. napsal:

            A taky ne všude, pane Bavore. Jsem původně pražačka – tam byla o byty skutečně nouze. Ale po maturitě, tj. v r.1968, jsem šla do severních Čech a s bytem nebyl problém. A pamatuju, jak v r. 1986 se ženil kolega a pár dní před svatbou za ním přišel náš šéf a povídá „Petře, to byste asi potřebovat byt, žejo? Tak já se podívám, co by se dalo dělat…“ A asi za dva či tři týdny se kolega stěhoval do nového bytu. Státního, tehdy se tu hodně stavilo. Stalo se v Chomutově (on byl Chomutovák a do Kadaně nechtěl.)

            To se mi líbí

          • čtenář napsal:

            ano,myslel jsem státní byty,ono pane Bavore asi i záleželo na tom jaký se psal zrovna rok,já tu bytovou problematiku tak nějak registruji od roku 1977(od svých deseti let) co ji řešili moji rodiče,babička,prababička a potom následně já sám a nějak v pohodě mi to ani nepřišlo.
            Ale samozřejmě netvrdím,že dnes je to lepší,pro někoho asi ano,pro jiného nikoliv.
            Z mého pohledu je v dnešní době lepší to,že existuje dostatek nájemního bydlení.

            To se mi líbí

      • Minorita napsal:

        Ano, někdy bylo nutné uvažovat o přestěhování, ale to neznamenalo, nepředstavovalo takový krok do neznáma jako dnes , a paradoxně si mnozí ten krok zanedlouho pochvalovali. Je nutné také uvážit dobu , uvědomit si, v kterých letech byla bytová výstavba nejmohutnější.
        Samozřejmě, že byly preferovány zaměstnavatelé s větší porcí „významu, důležitosti“ – tedy se o své „lidi“ postarala armáda, policie, firmy s montážní činností doma i v zahraničí, těžební a zpracovatelské závody, atd…
        A jak bylo řečeno, ještě byla podporována výstavba svépomocí, spolu s existencí dalších fin. nástrojů.
        Samozřejmě, že to zdaleka nebylo v praxi ideální, ovšem z hlediska budoucí finanční zátěže, z hlediska budoucnosti sezdaných a toho nejdůležitějšího – mít vlastní střechu nad hlavou ( o ty šlo především ), to bylo někde úplně jinde, než dnes …
        Pokud je však pro někoho přijatelnější realita nákupu standartního panelákového bytu ( jejichž metráž tak odhodlaně z tribuny kdysi tepal jistý Zeman ) za cca od 1,5 mio s perspektivou celoživotních splátek a možné velmi pravděpodobné exekuci po krachu zaměstnavatele, výpovědi či např. prostému neplacení od dodavatelů, budiž .
        Ovšem pak je otázkou, kdo že se to dopouští „zjednodušení nebo rovnou fabulace …

        To se mi líbí

        • čtenář napsal:

          já si myslím,že ideálem do začátku je bydlet v nájmu,u slušného ohleduplného pronajímatele,tady došlo v jednu dobu k šílenému stavu kdy každý chtěl bydlet ve vlastním bytě,podlehl masáži,že splácet byt je levnější než platit nájem a rozjelo se nekonečné kolo zvyšování ceny bytů.
          Kde ale všichni berete ty vysoké ceny panelákových bytů dnes,to nechápu,o jakých městech mluvíte,o jaké velikosti bytu?
          Vy tady napíšete od 1,5 nahoru,jiný píše 2,přečetl jsem i 3mil.Vždyť posledních několik let jdou ceny bytů dolů,pronájmy taktéž.

          To se mi líbí

          • Minorita napsal:

            Vidíte, takové nájemní bydlení budiž fajn u žití na psí knížku, na zkušenou… Navíc nájemní bydlení v této zemi je něco jiného než okolních zemích i z hlediska legislativy, atd.
            Já si zase myslím, že pokud jsou lidé sezdáni, „svá“ střecha nad hlavou je „k nezaplacení“ . V Bohemii je procentuelně mnohem více bytů v osobním, družstevním vlastnictví než v zemích EU , nájemní bydlení ( s tím souvisí i cena-svět+ div se, v zahraničí do tvorby cen „mluví“ legislativa ) je zde především tlačeno politiky .
            V českých reáliích je – dle mne – rozhodně lepší mít svoji střechu nad hlavou . Otázkou je, kolik za to v globálu zaplatím, a zda je ona střecha skutečně moje, což není v případě hypoteční nebo bankovní půjčky dnes až tak pravda. Stačí nehoda, nemoc, výpověď, atd., nebo-li výpadek příjmu, a děj se vůle boží …
            Kde žijete Vy čtenáři ??? Já kousek od dvou stotisícových krajských měst, a cena cca 1,5 mio za 3+1 je blíže realitě v tom „levnějším“ , i když dle polohy jdou sehnat i levnější, ale jak je to s jejich stavem, či možnými riziky Vám nepovím …
            Ano, ceny jdou dolů, ale také jak rostly – je to na delší povídání. Už před x lety šly „ceny dolů“ , ale v řádech tisíců až desítek tisíc, neboli jednotek procent, ovšem během pár měsíců se dostavil pohyb opačný, a ceny stoupaly poněkud exponenciálnějším způsobem 🙂 …
            Ceny nových jednotek, to je mazec, a záleží na lokalitě a investorovi – nemluvím o kvalitě …

            To se mi líbí

            • čtenář napsal:

              kousek od 50tis. města,nejenom Vy ale i další mluví o 3+1,ale startovací byt pro rodinu s jedním dítětem je 2+1,bych řekl.
              Chceme-li srovnávat dobu tehdy a nyní,tak je 2+1 okolo 50m2 nejvhodnější srovnání,dále,musí to být panelový byt v původním stavu,pouze udržovaný,po majiteli co se i tenkrát dokázal k pronajatému majetku chovat tak jako by byl jeho vlastní,což znamená že ani těch 30let nezanechalo na bytě viditelné známky opotřebení.
              Měl by být s původními okny,dveřmi a umakartovým jádrem,linoleum na podlahách,třeba nová ale kuchyňská linka v cena max do 20tis.,nejlevnější sporák.
              Dům by neměl být zateplený.

              Pohled na ceny těchto bytů by odpovídal realitě.
              Nezapomenout ale na to,že ceny v inzerci jsou ceny nabídkové,k jednání a kupní cena bývá mnohdy někde zcela jinde.
              Pokud všechno toto zohledníme,tak jsme s cenou bydlení zcela někde jinde.

              To se mi líbí

            • Petrpavel napsal:

              S tím 2+1 jste mi čtenáři připomněl důležitou věc : bydlení mělo po válce před nějakými -sáti léty úplně jiný komfort. Moji rodiče když se v roce 1946 stěhovali do Prahy byli vděčni za přidělený 1+0 III.kat., který pak běháním na byťák změnili postupně za 1+1 téže kat. a pak za 1+1 II. kat. Že studovat pro mě v tom bytě nebylo moc pohodlné, je jisté. Možná i pro tyhle zkušenosti naše generace umí ocenit drobný pokrok, jistoty a nenaletí na sliby skokových výhod a zlepšení.

              To se mi líbí

            • Minorita napsal:

              Čtenáři, byty 2+1 jsou v kurzu také, rychle jsem kouknul na nabídku na 2+1 třeba v Pardubkách , a ceny od 980 000 do 2 150 000, i více viz http://www.byty-pardubice.info/byty/byty-2-1/prodej/?txt_obec=Pardubice&show_filter=1, a v HK http://www.reality-hradec-kralove.cz/byty/byty-2-1/prodej/?txt_obec=Hradec+Kr%E1lov%E9&show_filter=1 , ceny v okolí kolísají, a nebudu Vám tady dělat cenový rozbor dle obcí a lokalit. Řeč byla o bytech pro rodinu, slovo startovací se objevuje až nyní, stejně jako jeho velikost – oboje má zásadní vliv na cenu a tím pádem i na argumentaci, nebo-li debatu jako takovou.
              Je dobré uvést hned na začátku o čem bude řeč – když jdete koupit auto, také také nestojíte dejme tomu s 400 000,- Kč včetně „hypotéky“ před VW Sharan či Fordem S-Max ( vybrány kvůli velikosti obytného prostoru ) a přesvědčovat prodejce o vážném zájmu …

              To se mi líbí

            • čtenář napsal:

              tak se tedy omlouvám,ale já o velikosti ze začátku vůbec nemluvil a všichni jste se zmiňovali o 3+1,tak jsem se k tomu dostal,když začínám jako rodina samostatně bydlet tak hned nemusím vlastnit 3+1,skromnost do začátku je vhodná,nahrazuji slovo startovací slovem skromnost,jsou i nabídky,kde se cena 2+1 prolne s 3+1.
              3+1,OV,cihla,1.190.000,-
              http://www.sreality.cz/detail/prodej/byt/3+1/pardubice-svitkov-u-trojice/2810634332#img=0&fullscreen=false

              To se mi líbí

            • Minorita napsal:

              Dal jste si práci 🙂 , já pouze sledoval rozpětí, takový nástřel od do, a rozhodně nehledal nějaký vzor – něčím ta cena bude „vykoupena“ … Lokalita na Trojic je taková zvláštní, ač kousek od hl. nádraží cca 10.min.chůze, vcelku zašitá, zastrčená – pokud bych to měl glosovat, tak je to malinko „zapomenuté údolí“ – garáže, zahrádky, kdysi záchytka, bytovky, přes koleje na Prahu Paramo, a popravdě nemám už přehled o složení místního obyvatelstva – což je dle mne sakra důležitý údaj … Dlouho jsem v té lokalitě nebyl, a koukám, že některé domy jsou zvelebeny.

              To se mi líbí

          • Ahele napsal:

            Opět, pokud se chcete přestěhovat do okrajových oblastí republiky, pak ano 3+1 koupíte i za 500tis., ale dnes s tím, že jdete do oblasti, kde výběr pracovního uplatnění nebude nic moc. Pokud však chcete zůstat v Praze (např.) nebo v Mladé Boleslavi (např.), kde je pracovní nabídka neporovnatelně lepší, tak se podívejte, kolik stojí 3+1 v paneláku postaveném pře 40ti lety a Havlem nazvaném romanticky králikárna. 1,5 mio je láce. O novém lze uvažovat v relaci nad 2.5.

            To se mi líbí

          • Minorita napsal:

            PS: A u ceny 1,5 Mio jsem se držel spíše dolní hranice, a bytů, jež nejsou nijak zvelebeny např.jiným jádrem, atd , + mimo ceněné lokality … Kolega Ahele je přesnější …

            To se mi líbí

            • tata napsal:

              JE TO opravdu IDUVIDUALNÍ………..U NÁS TEDA VE Varnsdorfu…..máte problém byt 3+1 prodat za 500000……ted u nás v baráku koupil za 400000 ale byt byl v dost špatném stavu

              Opět srovnávat PRAHU za komunistů třeba opět s naším městem je nemožné………zde opravdu nebyl problém když jste podali žádost aby jste byt nedostali v nejhorším případě do 5 let……už nemluvím když jste ho dostal od fabriky……..jako třeba já musel jsem se ovšem přestěhovat za prací………po 1roce jsem odešel na montáže a byt mi zustal………sice proběhl soud ale soud rozhodl že mě musí dát jiný ve stejné kvalitě…….a na výboře mě řekli at tam bydlím dál……..pak jsem si ho za 90000 koupil

              To se mi líbí

          • Strejda Olin napsal:

            Prodejní ceny panelákových bytů náhodně Reality Beroun – byt okolo 70m2 – 1,3 mil., 2,1 mil., 1,85 mil., 1,66 mil., 1,45 mil., 1,7 mil., 1,9 milionů atd. Za nový byt 75m2 v centru 2,3 milionů. Za zasíťované pozemky o velikosti 750m2 se platí okolo1,3 mil., ale spíš více. Záleží na lokalitě. Pod 1 mega zázrak. Na jaře visel na dveřích našeho paneláku leták „Koupím v tomto domě byt 3+1 za 2 miliony, platím hotově“.
            V místech, kde chcípnul pes a lišky dávají dobrou noc, kde není žádná práce, všude do „civilizace“ daleko a nebo je to tam samý cikán, jsou zase byty a dokonce domy naprosto neprodejné i za pár set tisíc. Dům, který by ve středních Čechách stál například 5 mil. stojí na Šluknovsku třeba polovinu i méně. Jenže – co tam? Z čeho budete žít, když tam práce není?

            To se mi líbí

  10. K-k. napsal:

    OT: Pane Bavore, pošta jede… 😉

    To se mi líbí

  11. Hudec napsal:

    Nu, s byty problém byl, co si budeme, pamětníci, namlouvat. Stát logicky preferoval lidi a profese tam, kde je potřeboval, zpravidla tedy spíše mimo velká sídla.
    A že existovala protekce? No jasně!
    Když jsem přišel coby vyhnanec z našeho městyse pracovat do Gottwaldova (později Zlína), ovšem pověřen centrální pražskou redakcí a tamtéž zaměstnán, navštívil po dvouměsíčním působení v té gubernii (obývaje redakci) okresního tajemníka OV KSČ Vaška Valentu – bydlel jsem (sice v maličkém 1 + 1, ale byl jsem tam tehdy sám) do týdne. V relativně novém domě kousíček od redakce, v němž bydlel i sám tajemník. Paradoxní bylo, že tam bydlela (v patře mezi námi dvěma) i matka disidenta Devátého (což byl podle svědectví místních pěknej šmejd, ale to je jiná historka).
    Takže jak to vlastně bylo? Byt se sehnat dal, ale buď protekcí, nebo za cenu nějakých osobních obětí. Ale pořízení bytu určitě neznamenalo zadlužení se nadosmrti a nehrozilo rizikem absolutního sociálního propadu v případě profesního nebo sociálního neúspěchu.
    P.S.: Z toho Zlína (dříve Gottwaldova) jsem stejně v roce 1992 (po rozpadu federace a tím i federálního rozhlasu) odešel a byt vrátil OPBH. Nepochybně v lepším stavu, než jsem ho po tom zemřelém důchodci převzal. Takže škodu jsem nezpůsobil žádnou, myslím.

    To se mi líbí

    • Strejda Olin napsal:

      Tak nějak to bylo. Konkrétně ve Zlíně už Baťa poskytoval svým „spolupracovníkům“ bydlení, mj. i v rodinných domcích (tři důvody: 1) byl to Pan podnikatel a věděl, co dělá, 2) údajně podle jeho slov nepotřeboval ráno v 6 hodin u strojů nevyspalé dělníky, kteří, aby se včas z okolních vesnic a kotárů dostali do práce, museli velmi časně vstávat, 3) za bydlení mu platili nájem). Rozumné, není-liž pravda?

      Vojáci ČSLA (ale i mnozí jiní) si nevybírali, kde budou sloužit, ale šli tam, kam je rozkaz poslal (někteří se stěhovali mnohokrát). Je logické, že armáda musela takové vojáky ubytovat a také se postarat o školku, školu, zaměstnání manželky. Myslím, že tak je tomu na celém světě.

      V minulé době byla plná zaměstnanost a nebylo vždy snadné sehnat potřebné zaměstnance. A tak se poskytovaly různé výhody – rekreace, podnikové půjčky, kulturní a sportovní vyžití v závodních klubech ROH, dětské letní tábory, závodní stravování, závodní lékař, podnikové prodejny, zapůjčování různé techniky za pakatel, stipendia apod. – a také podnikové byty. I lékaři byli takto „lákáni“ tam, kam se jim nechtělo, ale kde byli potřeba.

      Problém s bydlením vždy byl, je a vždy bude. Poptávka bude vždy větší, než nabídka a možnosti. To také zavdává (a zavdávalo) příležitost ke korupci a úplatkům. Ideální to „za komunistů“ nebylo, ale rozhodně byla šance na bydlení větší, než je tomu dnes. Samozřejmě, kdo má prachy, problém s bydlením nemá. Ale doživotní hypotéka z lidí dělá nesvobodné otroky, úplně závislé na manýrech zaměstnavatele. Ten strach z neschopnosti splácet musí být hrozný.

      To se mi líbí

  12. Strejda Olin napsal:

    OT
    Průser! Prezident republiky nepozval na Hrad u příležitosti udílení státních vyznamenání dva rektory (víme proč). A ze solidarity s nimi se nezúčastní někteří další pozvaní. Na inetu je kolem toho vášnivá diskuze, většina za to prezidenta kritizuje a odsuzuje.
    Podle ústavy právo propůjčovat a udělovat vyznamenání přísluší, bez ohledu na návrhy, výhradně prezidentovi. Tento akt se provádí 2x za rok a prezident na něj zve hosty. „Vážená paní, pane, budu u příležitosti… udělovat státní vyznamenání a dovoluji si Vás na tuto akci pozvat…“. Tak nějak si pozvání představuji a týkat se to mě, neumím si představit, že bych odmítl. Nepovažuji odmítnutí za projev svobody a demokracie, ale za hulvátství. Můžu si o prezidentovi myslet cokoliv, ale pozvání prezidenta republiky se neodmítá. Stalo se někdy, že někdo odmítl pozvání královny Alžběty nebo amerického prezidenta? Co si myslíte? Jsem pokrytec?

    To se mi líbí

    • Hudec napsal:

      A já asi myslím, že žijeme v (jakžtakž) svobodné zemi a kdo nechce jít k prezidentovi, ať k němu nechodí. A koho nechce prezident pozvat, ať ho nezve. Svět se v ani jedné z těch variant nezboří. Aneb česky – vždyť jde celkem o hovno.

      My jsme jednou s mojí Labutí byli na takové akci s našimi pražskými přáteli (JUDr. Gabriela a ing. Karel Majerovi) ve Španělském sále na Hradě na pozvání prezidenta Havla. A jen jsme vlezli dovnitř do Rotmajerova sálu a viděli tu skvadru azúru, tak povídá Gábinka: „Nesere vás to tady už teď?“ A tak jsem šli k Zavěšenýmu kafi na panáka ještě před začátkem té slávy. Havlovi to bylo nejspíš úplně fuk a nám taky, aneb všichni spokojeni. No a co?

      To se mi líbí

  13. Jos napsal:

    Ještě k tomu času. Možná to málokdo ví, ale první návrhy na změny času padly v Anglii na konci 18.století. Tahdy ovšem autor považoval změnu času o 1 hodinu za příliš drsnou a nebezpečnou pro zdraví lidí a navrhoval posun času o pouze o 20 minut. Ke skutečnému zavedení tzv. letního času došlo v roce 1916 za první světové války v Německu. Potom opět za Hitlera v roce 1940. A tenhle produkt totalitního myšlení pak vyhrál za energetické krize. Která ovšem opět byla důsledkem války. Pro mne je v současnosti změna času jen nebetyčná hovadina, která slouží snad jen některým úchylům jako doklad moci. K ničemu jinému to není. Ztráta sepětí času, polohy Slunce a fáze dne, způsobená časovým posunem, je pro mne osobně dost bolestivá. A pokud chce mít někdo delší období slunečního svitu, nechť si laskavě nastaví budík o hodinu dříve. Ale jen pro sebe a ať s tím laskavě neobtěžuje zbytek lidstva.

    To se mi líbí

  14. Petrpavel napsal:

    Řekl bych, že cesty k bydlení byly tehdy i teď obtížné. Je to velká životní investice, jeden z dvou, tří základních nutných výdajů. Vždycky to vyžadovalo a vyžaduje důkladnou rozvahu a jisté uskrovnění se v jiných nárocích, myslím tím, tak jak je mým zvykem, na většinu, ne na výjímky.
    Tehdy to mnohdy znamenalo vzdát se profesních ambicí a jít pracovat (většinou na deset let, kteréžto roky se natáhly, ně každý umí po takové době „přešaltovat) v oboru který byl „potřebný“, ať už z důvodu výrobního (např. stavaři,horníci, topiči), společenského (např.policisté, vojáci), nebo čistě politického (např. funkcionáři, estébáci). Nebo se zadlužit. Jak (ne)velké to zadlužení bylo ve vztahu k příjmům popsali zde už mí předchůdci.
    Teď to mnohdy znamená vzdát se profesních ambicí (většinou natrvalo – třicet let splácení je dlouhá doba na změnu poté) a dělat to či tam, kde mám potřebný příjem. Zadlužit se, jinak to nejde. Ve vztahu k příjmům je zadlužení přijatelné jsem-li zdráv, mám-li zajištěný příjem na dlouhou dobu (kdo ho má?, viz paniku mezi poslanci při rozpouštění PS), nechci-li děti.
    Má pravdu čtenář, že nájemní bydlení je nyní snadněji dostupné. Mám-li trvalý odpovídající příjem, jistotu finančního zajištění pro výchovu dětí, pro stáří, finanční rezervu. Je rozdíl jestliže platba spojená s bydlením tvoří jednu čtvrtinu až šestinu příjmu (běžný stav tehdy) či polovinu až 9/10 (běžný stav nyní).
    Osobní zkušenost? Nastala-li (cca 1977) krize v soužití s matkou manželky v jejím velkém bytě, hledal jsem (z Prahy do Prahy, jinak jsem si tehdy nedovedl představit) zaměstanvatele disponujícího státním bytovým fondem. Našel, a jelikož se přidělovalo á 1x ročně musel jsem čekat skoro celý rok. Za dlouhé čekání a proto, že jsme už čekali druhé dítě, mi přiklepli pěkný 4+1. V KSČ jsem tehdy ještě nebyl, až za čtyři roky poté. Nakonec se mi v mém podniku zalíbilo, samozřejmě díky postupu platovému i funčnímu, a zůstal jsem v něm do důchodu. Poněvadž tento podnikový byt ve státním domě se dostal po 89 do městského vlastnictví mohli jsem ho koupit do družstevního vlastnictví, které se právě chystáme měnit na SVJ. Za cca osminu tržní hodnoty jsem sice kupovali, ale kupovali, a kdo byt potřebuje pro své bydlení není jeho vlastnictví podruhé zaplacené žádnou velkou výhodou. „Nájemné“ platíme stejně, oproti dřívějšímu, vysoké. A když ještě minidružstvo vede (za příjem 310 tisíc ročně plus výdaje za právní, ekonomicé, účetní a jiné služby) parta neodstranitelných … už jsem popisoval dříve, známý to model ze všech oblastí života – „demokratické“ volby za účasti klesající z původních nadšených 99 % na 20 % možných voličů. Nejvíc se to líbilo těm, kdo hned poté byt „střelili“ a šli do nájemního bydlení (krátkozraké jako mnoho porevolučních počinů).

    To se mi líbí

  15. čtenář napsal:

    přečetl jsem si první větu,je vyvážená,přesně vystihuje můj pohled,dostal jste palec nahoru.

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.