Jako děti jsme hrávali hru s názvem „Všechno lítá, co peří má“ – jako dospělí ovšem víme, že svět je složitější a takový pštros, ač opeřený, nelítá. A viděl někdy někdo opeřené letadlo? Nebo třeba včelu?
Tohle někomu uletěl roj a neměl lepší nápad, než se po velkém poletování, bzučení, narážení do oken a lekání kolemjdoucích usadit na kmeni borovice, co mám před oknem. Naštěstí za chvíli odletěl jinam.
Málem mi uletělo ze záběru – původně to byl pokus, jestli stihnu to letadlo zaostřit na maximální zoom a jak to bude vypadat na fotce. No, čekala jsem to ještě horší…
Pak jsem jednoho dne slyšela velikej kravál a netušila jsem, o co jde – a oni si záchranní vrtulníci vyhlíželi nové místo pro přistávání, původně měli heliport na druhém konci města. Ten první pokus byl napínavý, proletěli nám dvakrát těsně u oken, jak kroužili a nabírali ten správný úhel pro dosednutí na trávníku u nemocnice. Fotila jsem to, ale fotky z toho prvního dne nestály za nic. Z těch dalších příletů to už bylo lepší…
Teď už je spíš slyším, než vidím – nalítávají z druhé strany. Jednou jsem viděla vrtulník, který sem letěl za tmy – to bylo světýlek! Jak vánoční stromeček ve vzduchu! Bohužel tohle vyfotit je nad síly moje i mé techniky.
Tohle je pro změnu vrtulník nezáchranný – poletoval zřejmě někde nad areálem prunéřovské elektrárny. Co tam dělal, netuším – myslela jsem, že něco velkého stěhoval vzduchem, ale když jsem se na fotku pořádně podívala, tak mám dojem, že ten nástavec, co má „na čumáku“, je nějaká kamera. Vypátrala jsem jen, že patří firmě http://www.heliwork.cz/
Ale vypadá pěkně, ne?
No a pak tu máme různé rekreační letce – nevím, odkud startujou, prostě se tu čas od času objeví. Přiznám se, že jim na jednu stranu děsně závidím – ale na druhou stranu vím, že by mne nikdo nedonutil si do toho vlézt a letět. Ale musí to být nádhera, ten rozhled shora!
Ale z těch neopeřených jsou stejně nejkrásnější balóny…
A aby se na mne nezlobili ti opeření, tak jednoho dám na závěr – nevím, co to je za dravce, snad káně…ale je krásný!
Ta oranžovomodrá helikoptéra nejspíš kontrolovala stav vedení a izolátorů. Vedení vysokého a velmi vysokého napětí se obvykle nadají vypnout jen kvůli takovým prkotinám, jako preventivní prohlídka – dříve takovou obhlídku dělal technik za pochodu ze země dalekohledem, dnes se, alespoň někdy, používají modernější metody. Také by ta bakule na čumáku mohla být termokamera – pak se sleduje oteplení vodičů na spojích a izolátorů – nárůst teploty naznačuje blížící se problémy.
To se mi líbíTo se mi líbí
zase do boka,ale asi pred 7 rokmi pristala helicoptera okolo apartmentov,lebo brala nejakych tazko zranenych do nemocnice tu to dost caste bo na high way zapcha jak prase a sanitka by bola pomalsia,hoci je osobitny pas na kraji tkzv,safety lines,kde vam nikto nepojde bo vie,ze to pre zachranu holoty a dodrzuju to tu jak svina,ale k veci k tomu helicopteru,ked pristala a za chvilu odletela zacitil som nejaky pach a v tej siske mi zaplo,co to za pach,skade ja ho poznam,taky nasladly,myslel som,ze ma porazi,jak som dumal a hladal v tej prepitej sike,po 16 hodinach som na to prisiel,ze som ten zapach mal kazdy den na letisku,lebo taky zapach maju spaliny leteckeho petroleja,preco to pisem bo hned mi ten pach nieco pripomenul a necitil som ho 30 rokov ,take zname ze mi pripadalo,sak to poznam jak prase a za boha nemohol spomnut tolko hodin,roky som ho dychal v noci v den,moje monterky boli od neho,ked som sa v tej skurvenej zime balil do brzdiacih padakov,ktore som zbieral na konci drahy,preco pisem taky pocit,bo som nemal 16 hodin pokoja a nervovy som bol jak svina a ked som uvidel tie fotky hned ma to koplo.
To se mi líbíTo se mi líbí
Čobolíku, a já pořád koho mi připomínáte… a vy mi připomínáte Marcela Prousta, slavného to spisovatele! Teď jsem to odhalil s tou identifikaci vůně/zápachu, která ve vás vyvolala nějaké asociace.
Já to tak mám s vůní svého mládí – střelným prachem 🙂 . A jak taky zpívá Petr Spálený v jedné písni v refrénu: „…zas cítím ten kouř, když začnu hrát…“ (návod pro někoho, kdo to zná a umí, aby sem dal odkaz…).
To se mi líbíTo se mi líbí
jojo – vůně rozpáleného asfaltu a benzinu a výfukových plynů…a hned je člověk o pár desítek let a spoustu kilometrů jinde…:)
To se mi líbíTo se mi líbí
Máte úplnou pravdu. Jek ucítím – i jen na dálku – vůni asfaltu (převáženého na stavbu), zavzpomínám na celkem pěkný čas strávený na stavbách komunikací.
To se mi líbíTo se mi líbí
Také je možné přemýšlet o asociaci s větou „My letci máme ocelové ptáky…“.
To se mi líbíTo se mi líbí
🙂
https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2014/05/10/muzika-sobotni-noci-34-prazske-jaro/comment-page-1/#comment-31528
To se mi líbíTo se mi líbí