O možném vztahu Stb ke zlatým šedesátým létum


(Protože paní Miluška má volno, vkládám příspěvek Jiřího Jírovce do nedělního odpoledne)

Dobloumal jsem po ulici k antikvariátu. V bedýnkách před výlohou ležely Klaunovy rozpravy, koláž Horníčkových textů a dobových recenzí. Za čtyřicet korun a v zachovalém stavu. No, nekupte to…

Číst jsem začal v tramvaji. Vezla mě do restaurace na náplavce u Palackého mostu. Kdysi tam chodil Jan Werich a má tam stále svůj salónek.

Mám k tomu místu sentimentální vztah. V odpoledním slunci tam víno zvláštním způsobem jiskří  ve sklenici a vytváří atmosféru pro romantiku. Osvícen hrou slunce s vínem a barvou vlasů mé spolustolovnice, jsem tam kdysi učinil nabídku ke sňatku.

Tenkrát mě chtěla, ale za třicet let se mnohé změnilo. Nalezla, jak se říká, zelenější trávu na druhé straně plotu. Ocitl jsem se tedy na tom místě až na tu knihu sám.

Horníček v ní na jednom místě píše, že po válce chodil na Brodského do divadla Větrník. A jak stránky tloustly, přibývalo jmen herců, výtvarných umělců a jiných osobností s nimiž se znal a chodil na ně.

Přestal jsem na chvíli číst, protože na stůl přistála sklenice piva, a začal jsem vzpomínat na co a na koho chodila moje generace.

Když mi bylo 18, dostal jsem k narozeninám lístky na Těžkou Barboru. Viděl jsem i první představení Semaforu, tehdy ještě ve Smečkách, později Činoherním klubu. Byl to Člověk z půdy. Tenkrát se sláva Semaforu ještě nedotýkala hvězd a lístky se daly sehnat bez velkých front, takže jsem shlédl všechny tři alternace s Filipovským, Horníčkem i Kopeckým. Po Suchém a Šlitrovi se začalo chodit na Šimka s Grossmannem, na Vodňanského a Skoumala a ještě o něco později na Dědečka s Burianem.  A byli Lasica se Satinským a Jahelka a Greenhorns neboli Zelenáči s Vyčítalem a pak Tučného Fešáci.

Byl objeven český velikán Cimrman a s ním i schopnosti Svěráka a Smoljaka. Jejich divadlo mělo tak trochu osud původního Járova souboru Lipany, s tím rozdílem, že se po každé štaci vždy herci sešli.

V roce 1960 hrála první rocková kapela v Československu, Sputnici, pod hlavičkou Revolučního odborového hnutí mé rodné Přírodovědecké fakulty. Chodilo se na Smíchov na Ivana Vyskočila a jeho textapealy, i na Zábradlí, které vzniklo ještě před Semaforem. A do Činoherního klubu na Čepka, Jakoubkovou, Hrzána, Růžičkovou i Husáka a Hálka. I Somr tam kdysi hrál. Byl i Menšík, Sovák a Bohdalová – ačkoli ta je pořád. A Štibich, mistr malých rolí a recitátor Vodňanského básní. A Kodet.

Od Sputniků se posléze odštípl Petr Janda, aby položil základy budoucímu Olympiku.

Chodilo se na Pavla Sedláčka, který hrál rock and roll.  Stejně jako řada dalších bigbeatových kapel.  Taky začalo Studio tradičního jazzu Pavla Smetáčka.

Jen tak na okraj: Rock and roll tvrdě narážel v konservativních státech na jihu USA, protože  název nového hudebního směru v černošském slangu také znamená sexuální akt.

Největší z tamních blbců pak považovali rock and roll za komunistický pokus o infiltraci škodlivé ideologie. Tenkrát ještě nebyla v USA vynalezena lidská práva, kdežto rasová segregace ano.

Město Santa Cruz  dokonce (http://www.history.com/this-day-in-history/rock-and-roll-is-banned-in-santa-cruz-california)  3. června 1956 vydalo naprostý zákaz rock and rollu na veřejnosti, protože tato hudba je „škodlivá pro zdraví a morálku mladistvých i pro naši komunitu.“

Naši komunisti na to horlivě skočili a začali bránit morálku a zdraví na druhé straně železné opona. Ani ta lidskou blbost nezastaví. Proč by měla mít rock and roll ráda učitelka na gymnasiu v Korunní ulici, když ho nenáviděli daleko kulturně daleko vyspělejší antisoudruzi v Kalifornii.

Zajímavá byla i velká divadla a nezáleželo na tom, že se jmenovala třeba Československé armády a nebo Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého.  Tam hrála mnou milovaná Růžena Merunková, Vinklář a Adamíra. Chodilo se na Vosku, Brodského, Brzobohatého, Hrušínského, Kačírkovou, Kopeckého, na Beneše, Lipského i Adamovou. A na Lukavského a Štěpánka do Violy. Taky byly Hegerová s Hermanovou a Pilarová a Matuška a na nich nezávislý Gott. A Pavel Bobek.

Chodilo se na bigbandy, tedy taneční orchestry, na Vlacha, Kloce a brněnského Broma. Nelze zapomenout na Rangers později Plavce, na Jazz Fiddlers, ani na Spirituál kvintet. Byl taky Ivan Mládek a mnoho dalších.  A byly čtvrteční fronty na nové knihy.

Bylo Divadlo za branou, kam se chodilo na Vášovou, Třísku a Krejču.

Řídké byly návštěvy zahraničních hvězd. Občas přijela některá „pokroková“, jako Pete Seger a nebo Louis Armstrong.

Kina byla skromná, ale s daleko bohatším repertoárem než dnes. Byla to doba Passera, Formana, Menzela, Kadára s Kosem, Jasného, Lipského a dalších, kteří dali vzniknout československé filmové vlně.

Je celkem příznačné, že tehdejší nabídka byla po sametu nahrazena hollywoodskou konfekcí protkanou násilím. To byl již jen krok k symbolickému nahrazení Eskyma a Polárky odporně páchnoucím popcornem. Až tak daleko může vést servilita k novému velkému vzoru.

Lze ještě dodat, že se do Československa postupně dostaly prakticky všechny pětihvězdičkové, tedy nejvýše hodnocené filmy včetně amerických.

Sháněly se knihy Škvoreckého, Hrabala, Mňačka, Vaculíka, Procházky, Kundery, Klímy, Pavla a Wericha i Horníčka. I překlady z anglosaské literatury, které uměli manželé Pellarovi.

Byla to zvláštní, a zdánlivě kulturně bohatá doba. Alespoň se nám tak jevila. Sháněli jsme knihy a vstupenky a ani jsme nepociťovali nedostatek banánů.

Opojeni kulturou jsme si nestačili uvědomit, že si s námi moc jen tak pohrává, abychom jednou byli s ní. Dnes již díky novému pohledu na historii víme, že za kulisami, zjemňujícími tyranský režim, probíhal urputný třetí odboj.  Div ne občanská válka.

Pochmurného kulturního dědictví jsme se zbavovali pomalu a neochotně. Vždyť na nepochopení narazil i Pavel Tigrid, když Krejčovi, komunistovi starému, zarazil Divadlo za branou.

S odstupem času je stále zjevnější, že jsme se stali obětí Stb, která, s vychytralostí sobě vlastní, vzbuzovala představu známou jako lidská tvář socialismu. Tímto trikem zmátla i takového Havla, jenž svými hrami objektivně přispíval ke zdání, že to je se společností lepší.

Také herci sehráli svoje role. Jejich přetvařování souvisí s profesí a oni hráli tak, jak se na nich žádalo, kdežto jejich občanské postoje zůstaly kryty líčidly. Nelze ale pochybovat o tom, že plamínek vzdoru v jejich srdcích blikotal od samého počátku. Vždyť není umělce, který by nedal k lepšímu s jakým odporem podepisoval Antichartu a s jakým sebezapřením hrál v Zemanovi. Toto jméno umělcům zodpornělo tak, že vysvětluje jejich oblibu pro knížete.

Nalítnutí elit vysvětluje, proč se primitivnější část populace až se zpožděním rozpomíná, že i ona přece bojovala s režimem. Když nic jiného, rozpomenuvší se bojovníci chodili na manifestace s obličejem kyselým a párky a ovoce kupovali jen s odporem. Mnozí degradovali posvátnost MDŽ souložením pod karafiáty a po volbách se netajili tím, že „jim to tam hodili“.  Asi, aby měli komoušové z těch 98% hlasů vztek.

Je jisté, že badatelé postupně otevřou archivy tak, aby byla odhalena snová podstata let šedesátých. Je třeba neustále zdůrazňovat, že ve třetím odboji byl doslova celý národ a jen proto vlastně nemohlo dojít k občanské válce, protože ta potřebuje alespoň dvě strany.

Aby počty vyšly, stačí komunisty definovat jako odbojáře zvláštního ražení. Vynecháme-li Miloše Jakeše, stane se z něj příslovečný kůl v plotě, stojící proti jednotně sešikované nenávisti.

Mladé generaci je  třeba usilovně vštěpovat, že ve společnosti ovládané terorem nemohlo  žádné umění vzniknout. Proto neexistuje pro šedesátá léta jiné vysvětlení, než že šlo aktivitu všemocné StB.  Pokud mladí namítnou, že dnes máme BIS, tedy organizaci, která se o zatím o umění nestará a že kultura vzkvétá díky nabídce a poptávce, budou mít pravdu. Podle toho to ostatně teď vypadá.

Napsal Jiří Jírovec

kanada

Příspěvek byl publikován v rubrice Pozdravy z Poottawí se štítky , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

23 reakcí na O možném vztahu Stb ke zlatým šedesátým létum

  1. Minorita napsal:

    Smekám, kouzelně napsáno …

    To se mi líbí

    • Hudec napsal:

      Tak tak. Komunisty nenáviděl celý národ, včetně samotných komunistů. I já jsem se nenáviděl…… sám se divím, jak jsme to všichni mohli přežít 🙂 . Ale zbyl mi přitom čas i peníze nakupovat Hemingwaye, Anatola France, Normana Mailera, F. Scotta Fitzgeralda, Pagnola a v polském kulturním středisku Šest dní Kondora i životopisy Paderewského a Sikorského. To stačí, byl by to dlouhý seznam. Antickou knihovnu ne. Tu kupoval táta.

      To se mi líbí

      • Minorita napsal:

        Tak tak pane Hudče, 🙂 , taky mám dojem , že jsem žil v zemi s cca 15 MIO „mlčících partyzánů“ ( tehdy viruálních, dnes zaručeně pravých …) „s kalašnikovem a devítkou okupantů + utlačovatelů u spánku“ …
        Už jsem doslova alergický na lhaní o minulosti, na lacinou rádoby sarkastickou dehonestaci všeho za každou cenu především těmi, které si velmi dobře pamatuji v naprosto jiných „rolích“ ( ano, myšlena především fronta petičních profesionálů, tzv. umělců všech druhů, jejichž část jsem kdysi i míval rád, než se začali „angažovat“ ).
        Tvrdím to opakovaně dlouho: zatímco minulý režim se v průběhu let kultivoval ( ať už v etapě 48-68, nebo po obsazení 69-89 ) tento naopak ideologicky přitvrzuje a tvrdě se radikalizuje.
        A popravdě jsem docela zděšen, kolik lidí dnes naprosto s vážnou tváří popírá, nepamatuje si, nejen svoji vlastní minulost …
        Rdím se, ale o knihovnu se u nás tehdy staral tatínek -> mea culpa …

        To se mi líbí

      • cobolik pacholik napsal:

        hudacku ty si bol exportny komunista,jak som videl na fotkach taky 007 co vyjde vonku a pipky kukaju,bo ked niekde dnuka sa ozve nieco serie na na prislusnoist k hocicomu,exportovy komunista,myslim,ze do nemecka,ci ameriky ta neposielali,bo by si tam myslim predal aj legitimaciu v hentych casoch bo komuna mala svoje kategorie komunistov,tak jak demokracia demokratov,ja som vzdy patril k holote a nepasuju mi ani jedny,ani druhy,bo mi vnucuju nieco,co ja vidim inak…

        To se mi líbí

    • kočka šklíba napsal:

      Mohu jen souhlasit, víc se k tomu nedá napsat :).

      To se mi líbí

  2. Slim napsal:

    Osvícen hrou slunce s vínem a barvou vlasů mé spolustolovnice

    Z toho dedukuji, že jste pili bílé. I když daly by se vymyslet kombinace..

    A tomu gymplu se říkalo spíš Píkárna, že? Podle Korunní by to nevzniklo.. 🙂

    To se mi líbí

  3. Slim napsal:

    Činoherák.

    To se mi líbí

  4. cobolik pacholik napsal:

    sam letiste havel povedal,neviem preco to tak pamatam,ked holota chcela zoznamy a lyncovat,ze by nebylo dobre pro spolecnost a sam sa cudoval,kolko jeho kamosov nan donasalo,kryl nezmenil charakter,ten zlaty kral kryl,co mu tiez vadilo rozdelenie a samy ty potom vysoko postaveny disidenti sa nan vysrali,bo ich prekuknul,jaky rozdiel medzi okresom na severe,ci tym dallas v jednom ideologia zvezdy a v druhom ideologia peniaza,tu svorcovu z poza pultu to hned ukrizovali a nikto nepochybuje,ze velmi dobra herecka,ta gerocek neobratila za reichu by stala v kobylysich prva,ja si tak porovnujem,jak sa zachovali ty lavy a pravy a co sa deje teraz,to by bolo kolaborantov,nech kurva neotvaraju klapacky bo prizdisravali jak ja,mna stb raz kontrolovala bo ja nemam dobry vyhlad a jak mlady som vystaval z radu,hlavne lysa hlava za liter jablecnaku,nemozem tu s jickom polemizovat bo mne sa tiez slnko trptilo na lahvicke v parku,ale to bol sabinovsky jablecnak,co nevadi,aby sme to kazdy videl podobne,ta ,co so mnou sedela v parku utekeala za zelensou travou po par mesiacoch jicko mal lepsie bo 30 rokov,ale horsie to je,ked potom jicko vymenila,za lepsiu znacku,alebo novy lak,ja dufam neurazim jicko,ale za lepsou travou to ide len sprosta stara krava,bo mysli,ze nadoji viac a pritom nevie,ze z jej vemena hovno,co skor bujacky behaju po inych pastviskach,bo myslia,ze maju moc bujaka a mlade kravky za nimi chciju dole nohamy,ale to sa bujacky mylia,bo kravky hladaju hlavne zdroje,to tak na okraj,mozno hrube,ale mne nevadi,ak by jickovy vadilo,nech bavor vymaze,nic nezmeni moj kuk.

    To se mi líbí

  5. jaa napsal:

    Já Vám nevím – ale díky snad cenzuře – vycházelo spousta dobrých kvaklitních knih a taky bylo spousta kvalitních divadelních a dalších akcí. Vzpomínám – Wágnerocský festival, nebospousty opravdu kvalitních souborů. Ty knihy chápu až teď – když se koukám jakým fofrem mizí lesy a kolik hnusu a kdejaká kravina se tiskne.. a vydává… Jo vypadá to , že ta cenzura nebyla marná….

    To se mi líbí

  6. tresen napsal:

    Chodilo se, chodilo. Výčet všeho, co za něco stálo, je úžasný. Ale pro někoho to zřejmě byla ztráta času, když si z těch návštěv i dění mimo ně skoro nic nepamatuje a nijak ho to nepoznamenalo. Aspoň druhá část textu to naznačuje.

    To se mi líbí

    • tresen napsal:

      Malá oprava: Toho, co za něco stálo, by se pochopitelně našlo víc. Nechci spekulovat, proč autor jisté kulturní okruhy vynechal.Třeba je prostě neznal.

      To se mi líbí

      • strejda napsal:

        Máte pravdu, kreslil třeba Cyril Bouda. Ještě doznívaly původní dřevěné hračky. Dalo se zajít za proferorem V.V.Štechem nebo Josefem Sudkem. Bylo by toho na celou knihu. Žádný článek nemůže dát přehled o všech kulturních aktivitách té doby.

        To se mi líbí

    • Zdena napsal:

      Ubožačko

      To se mi líbí

  7. Rosťa napsal:

    Umělecká smetánka obdivovatelů barelovy fajfky se mi natolik zhnusila, že se jejich “ umění “ vyhýbám, nakolik to jen jde. Když v teletníku vyřadím ještě ty americké krváky třetí kategorie a žvásty Fištejnovy kavalerie, nezbývá tam pro normální lidi mnoho co k vidění.
    Dnes jsem se ze zvědavosti kouknul na nový okruh F1 v Soči. V. Putin byl v dobrém rozmaru s různými veličinami ( Bruno Fasel, Bernie Ecclestone …. ) a tak by v tom byl čert, aby se náš komentátor nepohoršil alespoň nad tím, že některé zatáčky jsou zatočené jinak, než by tyto zatočil on a přidal něco z ukrajinského konfliktu. Tak moc ho žralo, že se akce povedla. Prostě blb, přesně zapadající do stejné grupy těch, co komentovali ZOH tamtéž.

    To se mi líbí

    • MInorita napsal:

      Ano, ta křečovitá, úporná snaha kopnout si , trapně – rádoby vtipně si kopnout s jasným podtextem zavděčit se ( moderátor Novy komentující F1 mezi zvlášť bystré nepatří ), byla „dojemná“ . Taková klasická ukázka jistého druhu alpinistiky … 🙂 …

      To se mi líbí

    • bara napsal:

      :))
      Nejenom olympiádu, voni si tam postavili aji okruh na F1, neschopi :))

      To se mi líbí

      • oh napsal:

        A dokonce si ti mizerové nechali okruh navrhnout od světoznámého ničitele F1:
        http://de.wikipedia.org/wiki/Hermann_Tilke
        To je neskutečná drzost, když kecal z Novy by to určitě uměl líp. 🙂

        To se mi líbí

      • cobolik pacholik napsal:

        no ty zasrany maskale maju okruh F1,tu som uz pred 5 rokmi zacul,ze v NJ urobia okruh,nedaleko mna dakde v lesoch smerom na atlantic city,ale myslim ,ze zistovali,ze ked daju 1$ tak aspon 500 $ naspat a vyslo,len sto,tak sa neoplati,bo mali stavat novu rouru pod hudson river,cisto pre vlaky,potom aj pre auta bo toho tu je jak vsi,ale zislo z toho,bo nema $…nemaju na svoju raketu,teraz nejaka firma privatna do 5 rokov ma vymysliet nejaky taxi,co uvezie mozno 2 astronautov a nakupne tasky z lidlu asi 3,zlutasek to ma svoju raketu a taikonauti,maju zacat stavat mur na venusi,to by sa jeden posral,jak v tak nedomokratickych krajinach,kde ludske prava spanielska vesnice maju zlateho prachu viac,jak ty,co sa pysia volnostou,ktora zacina byt s holou ritou.

        To se mi líbí

  8. taras2 napsal:

    Kulturní nabídka šedesátých let je s tou dnešní v poměru asi jako Rolls Royce k Trabantu, nepřehodit prosím pořadí. Zdá se tedy, že politická cenzura nebyla tak účinná, jako je dnes cenzura tržní, rozhodování skrze peníze. V nedělním večeru jsem si chtěl odpočinout (po novu relaxovat) u nějakého filmu, jenže na Astře jedna zhovadilá americká (hollywoodská) sračka vedle druhé. Tahle výchova skrze nejhorším pudům se podbízející zrůdnosti už zanechává na mladé generaci viditelný otisk.

    Jinak děkuju, že si na mě pan Jírovec taky vzpomněl.

    To se mi líbí

  9. moskyt napsal:

    Já mám takový dojem, že při malém objemu deviz na nákup zahraničních filmů (ale i autorských práv na vydávání knih atd), se z toho důvodu více hledělo na kvalitu kupovaného. A nemám dojem, že by se moc tehdejších hodnotných zahraničních filmů nebo knih, neobjevilo i tady. V podstatě se nekupoval brak.

    To se mi líbí

    • strejda napsal:

      Po pravdě, kdo by tehdy kupoval brak při té nabídce. V pondělí se prostudovaly Knižní novinky a ve čtvrtek mazalo do Knihy n.p. Někdy to byla síla, ale menší města to snášela celkem dobře. Knih jako u Hudců, i s tím Domem kultury polskiej. A Antickou knihovnou, ta se objednávala, byla v pohodě.
      A nebylo to jen u literatury, když porovnám tehdejší oddychové filmy s Hulotem, Fernandelem, Funésem, Belmondem, Mastrioianim etc. s dnešními, tak ty dávné jsou jaksi hebší, milejší a lidštější.
      Svět se změnil, je razantnější, chce zábavu za každou cenu, ví že se všechno dá koupit, což o to, ale i prodat.
      A co hlavního, byla naděje. Moje vzpomínky na léta šedesátá se dají opravdu vyjádřit pojmem, bude lépe, systémy se vzájemně přibližují a v době, které se dočkáme, bude dostatek svobody a volnosti pro každého. Že nebude práce mně ani ve snu nenapadlo.
      Inu, mýlit se je lidské.
      Na co čeká nová generace? V co doufá? Co očekává?

      To se mi líbí

      • kočka šklíba napsal:

        Léta šedesáta sice nepamatuji ale za to pamatuji Filmový klub, nebo jak se jmenoval, myslím v MIchalské ulici. Byli jsme tam každý týden, pokud byl čas, a to co tam promítali vždy stálo za to.

        To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.