(Na moje povídání skvěle navazuje úvaha Jardy „Godota“ Hudce. Je to opravdu k zamyšlení)
Pravidelní návštěvníci této hodovní síně pana Bavora se snad neurazí, když se odvážím tvrdit, že už jsou diskusemi na téma „Ukrajina“ poněkud unaveni. Není divu a nejsou sami. Jak někteří odborníci upozorňovali předem, konflikt tam „zamrzá“ a zevšedněl. Vnímáme ho jako záležitost každodenní a běžnou.
Jak jinak by na Ukrajině mělo být, než zle…? No a co? Naše vina to přece není, a když už nás ani nevzruší drobný odstaveček někde v novinách, že v Bagdádu se zase někdo někde odpálil a zahynulo přitom čtyřicet lidí, co pak nějaká Ukrajina…. Tedy – pokud se ten atentátník vůbec prosadí přes editora do tisku, protože co jiného by mělo v Bagdádu být, než atentáty, ne…? To už ani není žádná zajímavá zpráva. A ty z Ukrajiny vlastně už také ne. Sam tam někdo získá nějakou ves, třeba Konstantinovku a někdo jiný zase jinou, třeba Georgijevku… no a co? Sem tam Grady, sem tam tanky… no a co?
Nastává čas trochu se zatím uplynulým ukrajinským půlrokem poohlédnout. Co přinesl na Ukrajině, to nechám k hodnocení případným zde diskutujícím, řádná radost ten popis asi nebude. Ale co přinesl nám u našich počítačů, pro které je válka na Ukrajině stejně jako bomby v Bagdádu přece jen (bez urážky) poněkud virtuální realitou?
Já myslím, že tohle:
- Prohloubení deziluze, pokud ještě nějaké iluze zbyly. V mém případě se jedná o likvidaci posledních zbytků představ (moc jich už fakt nebylo) o solidnosti oficiálních médií, především veřejnoprávních. Předvedla hrůzné postupy, zatím naštěstí ještě poněkud amatérské, ale s jasnou konvergencí k orwellovskému světu.
- Vlezdoprdelismus většiny českých politiků, mezi nimiž v tomto směru ční jako ostrůvek pozitivní deviace mnou nemilovaný prezident Zeman. Rád říkám i píši, že jsem starý a zkušený, ale je zřejmé, že nepoučitelný. Kdyby mi někdo popisoval současný stav české politiky před 24 lety, nikdy bych mu nevěřil. Nic není nemožnéééé…. Toyota!!
- Rozdělení společnosti. Bylo zřejmé už při přímé prezidentské volbě, ale teď graduje. Cítím to sám na sobě. Už nemám chuť a sílu diskutovat s někým, kdo se mnou nesouhlasí, protože ho mám za slepce, který nechce vidět. On je na tom zrcadlově stejně. A tak se různé skupinky (i ta naše) scházejí ve své hospodě (pardon, pane Bavore) a navzájem si přizvukují. Když zavítá oponent, je rychle umlčen, vyloučen, ostrakizován. To berte, prosím nikoliv jako kritiku, ale jako sebekritiku. Chcete příklad? Třeba Petr Pelikán zde u nás.
Jak se těm vlivům bránit? To bych sám rád věděl. Třeba poradíte.
Poznámky pana Bavora 
Ano, příteli „Godote“, je to tak. Patřím k těm, co se z diskusí stáhli. Avizoval jsem to už loni v říjnu, hned po volbách a po Bohušově „zabíjačce“ doma s tím, že volby dopadly jak dopadly (napsal jsem k nim několik článků) a že se stáhnu hned, jakmile se situace jakž takž usadí. Ta domácí se skutečně usadila „jakž takž“. Z mého pohledu vnitřní politika jde správnou cestou (z mého pohledu), tj. primárně je orientovaná na lidi (všimli jste si, jak se skoro nesetkáte s termínem „odbory“ – proč asi?). Ideové výstřelky vynechám. Trochu (pozitivně) mě překvapil slepenec „ANO“, u něhož jsem prognózoval, že se rozpadne na frakce (vpravo, střed, vlevo) – no, naštěstí tam mají „vůdce“, který – světe div se – ač všemi podezříván a dehonestován, tím co říká a tím, jak co dělá, je nejvěrohodnější a nejoblíbenější politik ze současné skvadry. A navíc, nesešněrovaní stranickým kabátem členské základny, pro kterou je členství primárně výtahem k nějaké funkci (napadlo vás někdy, že ani největší z politických stran současnosti – snad s výjimkou KSČM, ale tam zase věk té základny, že – by nebyla schopna obsadit všechna místa na radnicích, krajích, centru, nemluvě už o teploučkých místečkách nepolitických – to KSČ kdysi takové starosti neměla) si v místech i regionech „vyzobávají“ fakt ty nejlepší lidi a dávají jim příležitost.
Takže v tomto ohledu nemám o čem psát (stejně by to k ničemu nebylo, to dobře víme).
Jenže do toho přišla ta zpropadená Ukrajina. Majdan, původně zaměřený na odpor proti ovládání země oligarchy, byl ze strany USA a EU velmi umně (a draze) zmanipulován k násilnému mocenskému převratu, který má dvojí výsledek – 1. posílení a legalizování politické moci oligarchů s tím, že jeden z hlavních byl zbytkem (západem) Ukrajiny zvolen za prezidenta, a za 2. rozpad státu jako (rusky) „vlasti“, tedy suverénní moci, občanská válka (vlastně to ani není občanská válka, je to decimace vlastních obyvatel ze strany té ozbrojené moci a zejména soukromých bojových formací založených na ideologii Stěpana Bandery a dalších šovinistických protiruskojazyčných prvcích s rádoby historickým reziduem) s tisíci mrtvými civilními oběťmi, nezměrnými materiálními škodami, a s dalším a dalším zubožováním těch ubohých.
O destabilizaci světové politiky a ekonomiky ani nemluvě.
A my jsme potřebovali VYKŘIČET do světa tu hrůzu současného imperialismu západu, ty lži, prezentované prý demokratickými politiky a jejich novinářskými pohůnky.
Tu, milý Godote, nebudu tak úplně souhlasit s podstatnou částí vašeho 3. bodu. Tady, k Bavorovi – a jinde je to mnohem, mnohem horší – ještě nezavítal oponent, který byl schopen věci vnímat jako většina z nás, tedy jako manipulované OMOUSTRANNĚ. Zdejší případní oponenti jsou gramofonovými deskami, které jsou nahrané jen z jedné strany. Ta druhá strana je čistá, anebo – možná lépe řečeno – vygumovaná. Ale na téma propagandy jsem toho v minulosti už napsal dost, nerad bych se opakoval.
Co ale připomenu, je fakt, že my tady každý uzlový bod těch záležitostí „tam“ posuzujeme v rámci mezinárodně politických, vnitřních, i historických souvislostí. Ne tak oni. Fakt jako ty gramofonové desky, navíc přeskakující v těch samých drážkách. Příkladů by byla plná hrdel – zmíním jen dva – Krym a MH17. Koho z nich ohledně Krymu zajímá jeho historie, nelegitimita jeho připojení k Ukrajině v prosinci 1954 (kdo se tehdy ptal krymských občanů?) – my vím, že se tak stalo usnesením předsednictva Nejvyššího sovětu RSFSR z vůle prvního tajemníka ÚV KSSS Nikity Chruščova v podmínkách centrální moci SSSR. Operují Budapešťským memorandem z roku 1994. OK! – koho tehdy zajímaly výsledky před třemi lety pořádaného referenda na Krymu, ve kterém se občané vyslovili pro setrvání Krymu „ve složení“ Ukrajiny, leč v rámci subjektu (Svazu), ohledně něhož podpis svazové smlouvy byl v předvečer zmařen internací prezidenta Gorbačova (v čím zájmu?), takže už k podpisu nové svazové smlouvy nikdy nedošlo? Naproti tomu k moci se z tanku vyšplhal Boris Nikolajevič Jelcin.
A to samotné Budapešťské memorandum za vlády prezidenta Jelcina? Jakou váhu měl jeho podpis? Co udělal s Ruskem? Skoro to samé, co Kučma s Ukrajinou.
Zaznělo někde ve veřejném prostoru, že to Budapešťské memorandum nebylo běžnou mezinárodní smlouvou, ale skutečně jen oním prohlášením, které nikdy ani nebylo ratifikováno parlamenty zúčastněných zemí? Prdlačku, švagrová.
Koho zajímá, že Krym je i Sevastopol, a že byl převratem se k moci dostanuvší kohortou (primárně) určen k změně geopolitických a vojenských poměrů v Černém moři (a tím nejen v tomto moři, ale vůbec v přístupu vojenského námořnictva Ruské federace do nejžhavější oblasti)?
Slova, slova, slova…..
A u MH17 až přímo škoda slov.
Člověku ve vývojovém stupni a na úrovni „Homo sapiens sapiens“ nemůže nebýt jasné, o co ve skutečnosti na Ukrajině a v oblasti jde (též na severu Afriky, na Blízkém východě etc.).
Že „peníze jsou až na prvním místě“, koho to dneska ještě překvapí.
A lidé? Ten obtížný hmyz?
Koho ti zajímají? Koho zajímají jeho životy, jejich zájmy, jejich skutečná lidská práva?
A tak jsme psali, diskutovali.
A věděli, že nic nezmůžeme, nic nezměníme.
Jen jsme potřebovali VYKŘIČET tu lidskou bídu, tu pošlapovanou humanitu, tu ponižovanou pravdu.
Hlas volajícího na poušti.
Konec, finito.
Dobro došli.
L.
To se mi líbíTo se mi líbí
Lexi,
už dlouho jsem se tak nezasmál, jako při čtení těchto Vašich slov:
„Tady, k Bavorovi – a jinde je to mnohem, mnohem horší – ještě nezavítal oponent, který byl schopen věci vnímat jako většina z nás, tedy jako manipulované OBOUSTRANNĚ. Zdejší případní oponenti jsou gramofonovými deskami, které jsou nahrané jen z jedné strany. Ta druhá strana je čistá, anebo – možná lépe řečeno – vygumovaná.“
Neodpovídá skutečnosti, že by většina zde vnímala věci jako manipulované oboustraně – důkazů najdete a to jak v článcích, tak i komentářích, víc než dost.
Stejně tak nepravdivé je Vaše tvrzení, že zdejší případní oponenti jsou gramofonovými deskami, které jsou nahrané jen z jedné strany. Ta druhá strana je čistá, anebo – možná lépe řečeno – vygumovaná. I v tomto ohledu lze v komentářích i článcích najít dostatek důkazů.
Osobně dostávám pochybnosti o Vaší schopnosti vnímání skutečnosti! (jakkoliv jsem si vědom, že tato moje subjektivní pochybnost pro Vás s naprostou jistotou není ani podstatná, ani důležitá, ale nemohl jsem to nechat nevyřčené)
To se mi líbíTo se mi líbí
Petře Pelikáne, mně to moc k smíchu nepřišlo. Spíš cítím lítost nad tím, co všechno musí člověk typu Lexe, nevenek se pyšnící oddaností k faktům, namlouvat sám sobě, aby nepřišel o pocit mravní převahy.
To se mi líbíTo se mi líbí
TRESEN
Ač nemusel použít tak ostrá přirovnání která samozřejmě jsou kontraverzní,každopádně to není kvuli pocitu mravní převahy,je to z unavenosti stále opakující jednotvárnosti kdy na jedné straně to skutečně gramofonovou desku připomíná……….zvláště viditelné to je v tématech UKRAJINA………KDE TO DOSLOVA A DO PÍSMENE platí co napsal.
JINAK Vážení odvolil jsem a poprvé jsem nedal ani v jednom hlas ČSSD,,,,,,,,,JEDEN Z DŮVODŮ je třeba i článek v dnešním právu……Zaorálek si notuje s Poláky o prospěšnosti sankcí.
A vrátím se K VÁM TRESEN……….to je přesně ta gramofonovaná deska s vygumovanou jednou stranou…………
To se mi líbíTo se mi líbí
Tato, smutné je, že časem skoro každý ČSSD odepíše. Její cesta dolů je, zdá se, nezadržitelná.
V ostatním Vám dávám za pravdu, ale to musíte vědět.
To se mi líbíTo se mi líbí
Mně to také k smíchu nepřišlo. Vnímal jsem to jako trpkou pravdu. Ale potěšilo mně, že se i Petr Pelikám umí od srdce zasmát. A navíc dokáže i pochybovat. Sice zatím jen o druhých, ale každý musí udělat první krok.
Víte, že mě ani nenapadlo, že by se Lex něčím pyšnil. Je hodně střídmý a na pýchu asi nemá buňky. Jestli má mravní převahu, to musí posoudit čtenáři. Já myslím, že ji má. Je daná jeho životem, zkušeností a všeobecným přehledem. To se v žádném kvelbu koupit nedá. Ba ani naučit se to nedá.
Víte, jedna třešeň jaro nedělá.
To se mi líbíTo se mi líbí
pani tresen a pan pelikan,je jasne jak rana bicom,ze vam ten lex nepasuje,ste dost inteligentny oponeti k jeho nazorom a velmi dobry v hre na slovicka,co sa tyka smiechu pana pelikana ja sa z pelikana nesmejem,bo mne osobne jeho pohlady cudzie a nikdy ma nebudu zaujimat,proste sme si vzdialeny a ja ani v najmensom s takym typom ludi v ich pohladoch nebudem hladat zblizenie bo seriem,pani tresen ma lutost ja nikdy nikoho nelutujem,ze ma iny nazor je mu to dane jeho vnemom a skade si pani namlouva,ze pani je presvedcena o svojom moralnom pocite prevahy,skade pani vie,jaky je typ tu pre holotu a svoje okolie,kde pani vyskusala,ci sa pani len presvedcuje,ze ma moralnu prevahu nad lexom?je pani mravnost mravna?skade pani berie tu istotu v hocijakej skupine ludi to ma pani vyskusane?jej fakty su jednicka?toto mi smrdi vyvysovanim a presvedcenim o svojej spravnosti a je jedno ci ide o lexa,ci hatla titlu howgh.
To se mi líbíTo se mi líbí
čobolíku, přesně!
To se mi líbíTo se mi líbí
ja nic nemienim ani nepisem presne,len sa zhoduje kuk s kackom…
To se mi líbíTo se mi líbí
🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Námitka zabíjí diskusi.
(Jedna ze slavných sentencí vytažených nad KAŽDOU dvojstranou Dutourdových Hrůz lásky. To jsem si koupil u vás na náměstí v antikvariátu, na začátku září 68. Klasici jsou klasiky proto, že „famously“ formulují naše každodenní prožitky.).
To se mi líbíTo se mi líbí
Souhlas, Slime, námitka zabíjí diskusi – a z diskuse se může stát až polemika! A je nutno podotknout, že né každý (zde také) má zájem o diskusi. I ta má své podmínky, stejné pro každého:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse
Diskuse (z lat. discussio od dis-quatere, pře-třásat, zkoumat, diskutovat) je věcný rozhovor několika osob nad určitým tématem, jehož cílem není rozhodovat, nýbrž věc pečlivě rozebrat z různých stránek, shromáždit argumenty a případně připravit půdu pro racionální rozhodnutí.
Diskuse od účastníků vyžaduje:
– věcnost: věnovat se tématu a argumentovat, nikoli napadat nebo překřikovat,
– otevřenost: nevylučovat nikoho, kdo může k danému tématu přispět;
– poctivost: podstatné informace nesmějí účastníci zatajovat nebo tvrdit něco, čemu sami nevěří;
–trpělivost: pochopení argumentů druhého může vyžadovat čas;
–zdvořilost, která vyjadřuje společný zájem všech na každé věcné informaci.
Zkušenost ukazuje, že taková diskuse může být pro hlubší poznání složitých jevů velmi užitečná, protože překonává přirozené jednostrannosti účastníků a zvyšuje pravděpodobnost, že se na nic důležitého nezapomnělo. Některé diskuse jsou méně náchylné k polemikám, například diskuse řešení v matematice, obtížnější je dodržet požadavky diskuse ve vědě, v právu nebo dokonce v politice.
Co diskuse není
Řada pojmů označuje něco podobného a jejich významy se často překrývají, nicméně v přesném smyslu slova se od sebe liší:
-debata je více rétorická a klade menší důraz na věcnost a argumentaci;
-dialog chce vést ke shodě a více zdůrazňuje vzájemné uznání účastníků;
-disputace má blíže k polemice a měla by směřovat k rozhodnutí;
-polemika je vyloženě konfliktní a snaží se vyvrátit názor druhé strany;
-výměna názorů nevyžaduje argumentaci a může být i polemická.
To se mi líbíTo se mi líbí
No, tam je to v dost specifickém kontextu. Dva kamarádi chodí červnovou Paříží a vyprávějí si příběh. Trochu jsem to pokroutil. Je to takhle:
..„námitka zabije rozhovor. Jakmile jsou námitky, rozhovor je hluchý. Ostatně, když se mi odporuje, nemohu mluvit. Neobtěžuji lidi věcmi, které jsem zrale neuvážil… Jen ztřeštěnec nebo brepta, který myslí, jen když mluví, rád diskutuje…“
Tohle je napadne na str. 211 na lavičce na Place Cambronne a protože už jsou z toho rozhovoru vyflusaní, vezmou si taxíka a jedou do Bouloňského lesíka na večeři. (A to je čeká ještě 400 stran. 😀 ).
Já jsem to vždycky bral s rezervou. Asi ve smyslu, že diskusí se dají doladit jen drobné detaily. A/nebo mezi přáteli. Mezi neznámými se to většinou zvrhne v hádku.
Ale je tam mnoho bezespornějších sentencí: třeba
TEN, KDO MŮŽE NEJVÍCE, ZŘÍDKA MŮŽE NEJMÉNĚ.
Na prodlužující se podzimní večery dobrá četba, Škoda, že už to znám
To se mi líbíTo se mi líbí
Bohužel jsem tuto čtenářsky ceněnou knihu nečetl, ovšem citace jsou kouzelné … Moudrý pán.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nu, ještě si to můžete přečíst.
Třeba vám jako doporučení poslouží ASPOŇ Jiří Žáček 🙂
http://www.ctesyrad.cz/osobnosti/knihy/hruzy-lasky
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky Slime 🙂 …
To se mi líbíTo se mi líbí
Kdyby šlo jen o únavu z Ukrajiny – ale začínám být unavená a znechucená z celého toho dění doma i ve světě. A naděje na světýlko na konci tunelu nějak mizí…
To se mi líbíTo se mi líbí
Dobré je se uvolnit. Začít dělat něco jiného. Já se třeba chystám učit noty…
Pomyslet na paní Věru, je-li už zpátky z nemocnice.
Snížit tempo. 2 články denně, to je hodně silné kafe. A odezva klesá. Ze stálého přemílání politiky už se nedá víc vykřesat.
To se mi líbíTo se mi líbí
Problém těch článků je v tom, že později už je není třeba ani uveřejňovat.
To se mi líbíTo se mi líbí
I ta politika může zaseknout dráp, ale nesmí být dle mého soudu 2y denně.
Špatně se diskutuje s někým, kdo má stejný názor.
Toleranci a zároveň břitkost k oponentům.Žádnou toleranci trollům a rozbíječům diskusí.
Vyfutrovat své argumenty alespoň dvěma odlazy (víc pan wordpress nedovoluje.)
„Bulvarizace“ -spíš bych měl říci každodení témata, která dokážou přitáhnout i jiné diskutéry než-li ty zajímající se o politiku.
Mládí vpřed? Naopak stáří vpřed! Kdo jiný by měl předávat zkušenosti, kdo jiný by měl neustále opakovat, nesahejte na ta kamna spálíte se, musíte „furt“ šlapat na ty hrábě? Moc sil a času nám už třeba nezbývá, tak to do omrzení opakujme. A že nás mladí neberou na vědomí? Nezdá se nám to jenom? Vždyť před lety, a není to tak dávno, 🙂 jsme nebyli jiní!
To se mi líbíTo se mi líbí
Zájem o dění na Ukrajině neupadá, navzdory zrůdné mediální žumpě, a jejího účelově vytříděného, nebo sestříhaného zpravodajství. V práci, ve společnosti přátel, ale i sousedů neutichá zájem o mrtvé z malajsijského letadla a tisíce mrtvých nevinných civilistů, stejně jako million vyhnaných lidí z domovů… A že se tyto zrůdnosti dějí před očima Evropy, která toto podporuje a obhajuje, zdá se většině nepochopitelné.
Kdepak, zájem neupadá, lidé však zatím nepříliš rychle tu mediálně servírovanou lež odhalují. Ale děje se tak především díky internetu a lidem odvážným, mravně čistým, třeba těm zdejším, jako Vy tady… Velmi si vás všech vážím.
To se mi líbíTo se mi líbí
ja osobne si tu poniektorych nemienim vazit,bo ja si nikoho nevazim,bud mi pasuje,alebo obidem a ked ma nastartuje tak aj kopnem.
To se mi líbíTo se mi líbí
Čobolíku pacholíku, já jsem jednou vedla s tátou na rybách takový diskurs o úctě k druhým. Jak poznat člověka, který v životě našel sám sebe a ví kdo je. Umí se orientovat ve svých pocitech a jeho přirozeností je úcta k pravdě.
Dnes jsou lidé vůči sobě sobečtí, pokrytečtí, plni falše a lži. V médiích, ve školách, v práci, každý se snaží jenom ovládat druhé a urvat co se dá jenom pro sebe.
Ne však tady..Tady je to naopak Tady lidé dávají. To nejlepší co lze předat, to je schopnost vědět a znát pravdu. Dávají všechno pěkné, co je v nich, čím je osud obdařil. Schopnost pěkně psát články i komenty, fotografovat, rozumět hudbě, poezii, historii…přinášet potěšení i poučení druhým. To jsou ti, o kterých táta tehdy mluvil.
Chovám k nim úctu nesmírnou. Já myslím Čobolíku, že vy také. Že je máte rád. Jako já. Ale jenom vám to špitám do ouška, protože oni to neradi slyší.
To se mi líbíTo se mi líbí
Hudec – Lex – K-k, to je jasná myšlenková linka se závěrem K-k, který ani stručnější být nemůže.
Finito, Lexi
Ale:
vstanou noví bojovníci, nová mladá garda. Svět nekončí na počátku 21.století, pokračuje dál. To jen my se svými zkušenostmi a znalostmi mu přestáváme rozumět. Otázkou, na kterou si neustále musíme odpovídat, je jak svět vidí mladá generace, ti kteří většinu svého života prožijí ve světě, který se právě tvoří. Bude to jejich svět a bude snad, doufejme, takový o jaký se zaslouží. Jen nevím jestli závěrečné: Přejme jim to!, není smutný sarkasmus.
Nedávno jsem potkal 28letého mladíka, který nikdy v životě neviděl zblízka krávu. Zato sjede na lyžích, nebo něčemu ji podobnému, prudký a dlooouhý sráz. Nahoru ho za peníze vyvezou. To dělá celý den. Je šťastný.
To se mi líbíTo se mi líbí
A nebudeme-li konat, bude hůř. Odpoledne v ČT říkali, že ¨ÚSTR bude školit učitele, jak mají vyučovat nedávnou historii, protože se množí stížnosti rodičů, na rozdílnost výkladů. Jiné co prožili a jiné co jim říkají ve škole.
No potěš ten nahoře jestli existuje. Obávám se že tohle všechno zůstane na rodinách. Nekárat, nedebatovat. Myslím, že stačí aby báby a dědkové vč rodičů vzpomínali – tak sami pro sebe – pouštěli si domácí filmy, zapojili mladé /technicky zdatné/ na převod ze 16mm dovolenkových filmů na DVD a pod. Snad aby se mohli dívat. Taky 🙂 konečně:-) uspořádat všechny fotky z výletů, akcí a dovolených. Jsou to nezaměnitelné¨é dokklady jak jsme žili. Onehdy – při úklidu zadních spodních pater knihovny jsem se tím probírala. Mladej mne přistihl a nešlo mu do hlavy – kde fšude jsme byli – KDYŽ SE NIKAM NESMĚLO. Oni nejsou hloupí – akorát zblblí a dojde jim, že jediná starost byla škola a koníčky a zájmy– asi …. no kdo ví.
To se mi líbíTo se mi líbí
Vcelku očekávané řešení – > myšleno angažmá ÚSTRu ,,, Nicméně i tak notně skličující informace. Zhostí se role určitě odpovědně 🙂 . Brrr, to je představa …
Skoro by jeden řekl, že je to v tomto směru ničivější než kdysi – a ono je.
Navrhujete návrat k „tradovanému“, nebo-li k k víkendovým či večerním rodinným sezením , plných osobních prožitků a vzpomínek, téměř obrozenecký recept ??? Proč ne, jen mají silnou „virtuální“, nejen webovou konkurenci…
Ano, kdo ví …
To se mi líbíTo se mi líbí
ÚSTR je mrtvola.
To se mi líbíTo se mi líbí
kéž by, prozatím to vypadá že kope, kope a kope a když tak s¨poslouchám „nové tváře“ v ČT vpadá to že tam už s výchovou skončili a jedou dál… Nevím už jestli jsem magor a jestli ty jejich podsuvky slyším jenom já., nebo co. a tak se na jakékoíliv zprávy ‚CT koukám jen omylem a nebo na upozornění. To se fakt nedá… prý na si pamatujeme nejen my ali i ty učitelé n- jen to dobrdé a ne …….. ach jooo
To se mi líbíTo se mi líbí
Pro trochu rozumného jedince ano, jenže je tady ono „ale“ , a to je zničující jmenovatel 🙂 … Navíc jsem přesvědčen, že roli ÚSTRu budou doplňovat a suplovat další subjekty, o osobní iniciativě Hellerovitých typů nemluvě …
Vzhledem k realitě jsem skeptik.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nesouhlasím s vámi. ÚSTR je zatraceně živá zombie s extrémní chutí na lidské mozky. .
To se mi líbíTo se mi líbí
Před několika dny jsem s kamarády náhodně mluvil o tom, že jsem v Praze, ve Škole Hany Benešové, později Marty Gottwaldové, chodil ve školním roce 1950-1951 na náboženství. Bez problémů. Byli jsme ateistická rodina, babička si to ale přála a rodiče usoudili, že taková znalost nemůže být na škodu. Kamarádi nechtěli věřit a ptali se, co se rodičům kvůli tomu stalo. Nic, naproto nic. (Hlavně Ti kovaní, pravicoví nechtěli věřit). Skončil jsem to náboženství sám, nebavilo mně po škole do školy chodit, když si kluci šli ven hrát.
Proč to píši, dnes to vypadá jeko lež a propaganda. Dnes máme na jedinou svatou pravdu Úřad. Je to jako za Orwela. Pravda, či přesněji fakta, která odpovídají skutečnosti, jsou nebezpečná a musí se patřičně úředně upravit.
Bože (mohu si dovolit to napsat), kam jsme se to dopracovali!
To se mi líbíTo se mi líbí
Nedalo mně to a tak jsem vzpomínky – měkká fakta, doplnil listinami – tvrdá fakta. Ještě ve školním roce 1952-1953 jsem absolvoval POVINNÉ náboženství. Dokládá to vysvědčení napsané ručně na formuláři Státní pedag.nakladatelství 31628-3-52. To 52 je rok tisku 🙂
Gottwald zemřel a já śe všemi spolužáky chodil na POVINNÉ náboženství. Je zcela zřetelně uvedeno mezi povinnámi předměty. Před hudební a tělesnou výchovou.
Mí rodiče, ateisté, se tak ukazují jako slabší. Šli v jenom šiku budovat republiku a svým ateismem nenarušovali komunistickou výchovu.
Pánové a dámy, není ten dnešní stát Blbákov?
To se mi líbíTo se mi líbí
nebyla to výjimka: někdy v mojí první či druhé třídě (Praha 10, ZDŠ Jakutská) byla také nabídka výuky náboženství – chodila na to velká část dětí z naší třídy. Kdy a proč to přestalo, nevím, já tam nechodila… Šlo přibližně o roky 1955-1957.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak to já vím docela přesně. Zvládla jsem i přijímání, ale začátek konce byl, že jsme každý týden chodili ke zpovědi a v neděli na oplatek. No a ke zpovědi se chodilo do kostela v Zábrdkách. Chodila nás celá skupina vrstevníků z našeho a sousedního pavlačáku. Udržet v tichu kostela partu 7 letých v klidu je nemožné, ale to nechtěl vědět kostelník.. Rušili jsme pana faráře ve zpovědi – tak nás vykázal před kostel. Mno – kde nás nechtějí – nemusíme být. Asi mu nenapadlo, že se už nevrátíme. A to byl šmytec. I když vlastně souboj s bigotními katolíky pokračoval – tentokrát na rodinné půdě a donutil mne tak nějak pátrat PROČ, NAČ, ZAČ…A jen díky tomu vím o „křesřtanské“ víře a víře vůbec -co vím. A není to nic pěkného.. hmm.
To se mi líbíTo se mi líbí
boja sa preto upravuju,vedia,ze len do casu a svoj cas vyuziju,ak by vedeli,ze za klamanie pod stenu o rok,ci dva zaprel by aj mat svoju…
To se mi líbíTo se mi líbí
fishwomen,musim uznat,ze panenky pohlad to jak by som kukal cez to svoje oko,cez ktore preletel vnem,jak cez moje ucho,co preletel dalsi vnem,ja nemam nikoho rad,ale je par desiatok,co uznavam na max a je jasne,ze do nich patria aj ty z tej bandy tu,bo panenka patri k tym najlepsim tu a vobec sa nepcham a nemienim pchat nikomu do riti,bo to styl vzdialeny odo mna na svetelne roky,bo som zatata kurva a par krat ma to trochen stalo a nezdochol som a pritom islo o moje bytie na tej najnijzsej urovni,co znamena ,aby som sa mohol aspon nazrat,ale moj prchky charakter,musel som kombinovat a potom som zistil,ze tu svoju medzu ohnutia sa nemienim prekrocit,ani za miliony,bo dost sa ohynam,ale viac ani bohovy.preco tak konstatujem,bo vidim a videl som v tom svojom zasranom zivote osoby,co sa ohne uz len preto,aby sa pacil a ked daju peniaz a vyhodu byt bezcharekterna kurva to berie jak svoje poslanie,
panenka ma bohovy kuk,vlastne je jasne,ktora tu bije a kto s kym bandu bije,bo to uz od prvotno pospolnej spolocnosti jasne,ja tiez nemam rad,uz len tie prsty hore dole,sak som nevymyslel liek na rakovinu a pritom tu poniektory na to zasluhuju,viem jak sa citia,ja som hned neisty a v strehu jak svina,ale musim priznat,ze po case tam,kdesi vo mne v tej prchkej povahe tikne a nie,ze by som sa isiel posrat od radosti,bo ja vo vacsine chmurave individium,moji najblizsi ma tak opisuju,co ma znaju roky,mam satisfakciu,ze predsa o do mna burana sam vidim,ze chytrejsi a naisto inteligentnejsi,maju podobny kuk,tych tu elitnych netreba chvalit bo samy vidia,ze nepisu blud,ked holota plesa,ale priazen k nim taku normalnu ludsku treba dat jasne na javo,aby vedeli,ze nie su samy,bo podpora holoty to jak miazga v dreve a farba na kvietku…
To se mi líbíTo se mi líbí
Američané převzali novou vojenskou základnu na jihu Rumunska, píší na E 15.
Vzpomínka na světovládný Řím a jeho mír: „Ušetřete ty, kteří se podrobili, a dobijte vzpurné“
To se mi líbíTo se mi líbí
Světovládný Řím. Co to je? Jak skončil? To jsou ty staré šutry v Římě?
Před několika lety by v TV film o postupu Sasů v Anglii. To Římu zvonila hrana. Westernový krvák je proti tomu poklidná idyla.
K tomu se dá jen dodat, nevěřte slibům a spojencům a starejte se. Někteří věří, jiní se starají.
To se mi líbíTo se mi líbí
Však přesně tak jsem to myslel.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já vím
To se mi líbíTo se mi líbí
nic tu prosim nepisat o unave,nemat take smiesne vyhovorky razenia skolaka materskej skolky,nepisat,ci bolo nabozenstvo dovolene,bo ja sam chodil v roku 1971 az 75,bo mama chcela a ten stary farar volal sa rozum,nas nic nenutil a bohovsky prirovnaval ucenie kinga k tomu detskemu svetu a jak byt citlivy k druhemu,nemat poznamky razenia,co nam komuna dovolila,ci tu o bananoch to tratim kontrolu nad sebou,ci vydobitky demokracie,bo sme v takych istych hovnach jak vtedy,tak aj teraz,zase mi niekto nasilu vnucuje,co ja vidim inaksie a seriem ci je banan,zase som otrok nejakej ideologie ideologie peniaza a prolhanej uzernickej kurvy,jak vtedy prolhanej marxistickej kurvy,mna serie jak svina,ze tu len piseme jak za komuny,sme si medzou sebou dristali a karavana jela dal,vtedy sme boli lahostajny,strach z basy,ci perzekucie zazil som,tak teraz totalna lahostajnost k svojmu domu a mladej holote,bo vyplyva z toho ,ze bud mlady,ci uspesny,ci stary hrniec na dochodku nejak doklepe na cintorin,ci len takym lacnym dumanim,co ja zmenim?ked kurva sa nechodi kamen a bude len plulo na sklo,to mozeme stat a plut(plivat) do zmagorenia,otvoreny odpor,viem tak som dristal niekedy v 1993 a ani hovno,za debila som bol,bolo mi len hovorene ,co ty b;lbecku zmenis,nic som nezmenil bo sam som bol,tak som kopnol do vrtule a som uz ponad 20 rokov sam v tej riti,tu nemam volebne pravo bo tak isto by som zmenil hovno jak tam,toto nie je moja zem,som len host,moju zem skurvili a predali,pisem tu svoje bajecky a chce sa mi plakat kurva…
To se mi líbíTo se mi líbí
Je to teď nějaký opravdu smutný čas.
To se mi líbíTo se mi líbí
neviem,ci to reakcia na moj drist,bo mne sa chce plakat z nemohucnosti z mojej nemohucnosti a najradsej by som zobral brokovnicu a strelil si do tej durnej palice,ze som hovno,bo nic nerobim.vlastne nemozem rusit holotu,bo nemam peniaz skurveny,aby som ju dal do pohybu bo dristanim to skorej ryba skoci do vedra na mole,jak moje dristy rusia s holotou.
To se mi líbíTo se mi líbí
Čobolíku byla to reakce na vše a ta kapka co řekla piš, přišla po přečtení vašeho psaní. Je to obrovská nemohoucnost, co nás drtí.
Ale díky za ni.
Kdyby stejná nemohoucnost nedrtila i jiné, tak máme kandelábry a stromy plné visatců. Nedělejme si iluze, nikdy nebylo líp pro lid. To jen hrstka si žila, tak jak je to i dnes. A pro svůj blahobyt byla vždy ochotna zničit vše kolem sebe. Blbounem nejapným počínaje a člověkem konče.
To se mi líbíTo se mi líbí
Prof. Krejčí http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/prof-oskar-krejci-nebezpecna-iluze-demokracie/
To se mi líbíTo se mi líbí
pražská socdem se asu definitivně zbláznila: http://www.denik.cz/z_domova/prazska-cssd-podporuje-kandidata-ods-zacka-20141012.html (viz poslední odstavec) 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
Pražská socdem se především zbláznila už tehdy, když pověřovala tímhle jednáním Březinu (namočen v OpenCard) a motolského „kulicha“ Ludvíka udělala jedničkou kandidátky. Nakonec právě pražská socdem má v nerozborných koalicích s modrým ptákem bohaté zkušenosti
To se mi líbíTo se mi líbí
Co na to dodat, oni chlapci od růže jsou svérázný team … Kdepak, není nad onen „koaliční potenciál“ … Nejde pouze o Prahu, jen to má v té stověžaté díky větší hromádce financí pikantnější příchuť, a pro zúčastněné bohatší bonusy …
Popravdě, prohnilé je to komplet, a dokud se investor-tedy plebejec, neprobere a nezačne trvale tlačit na jím placené frikulíny, dokud nenalajnuje zřetelně hřiště , nestanoví přísná pravidla včetně kontroly jejich dodržování + sankcí za levé, rozkrádačky či zneužívání postavení , nedostane se mu NIC JINÉHO než dnes …
To by si měl každý uvědomit, ale sakra, co to zase po tom voliči chci , a navíc mu ani náznakem neslibuji, že mu něco kápne buď přímo , nebo přimhouřením oka při levých … Jdu se trhnout prosím sám … :-)))
To se mi líbíTo se mi líbí