Uhelná blokáda nutí Ukrajinu k míru


Anatolij Prytkov
17. 9. 2014
Ještě před dvěma měsíci sliboval Porošenko zničení stovky opolčenců za každého zabitého ukrajinského vojáka. Koncem června, během desetidenního příměří, odmítal jakoukoliv možnost kompromisu a trval na splnění jím vyhlášeného bezpodmínečného ultimáta. Není to tak dávno, kdy za jediný způsob, jak vyřešit problém odporu v Donbasu, prezident otevřeně považoval úplné zničení vojenskou silou. Nelítostný Porošenko byl naprosto netečný k masivnímu dělostřeleckému ostřelování obytných čtvrtí, průmyslových podniků a masovému umírání civilistů.
Nicméně, v posledních dvou týdnech se jeho rétorika dramaticky změnila. Petr Alexejevič náhle začal mluvit o tom, že vojenské řešení neexistuje. A později trval na přijetí zákona o zvláštním postavení Donbasu, ve kterém jsou plánována taková práva v tomto regionu, o kterých až donedávna nemohla být ani řeč. Samozřejmě, že k této změně nedošlo proto, že by prezident náhle radikálně změnil svůj pohled a začal být mírumilovný a konstruktivní. K proměně došlo v důsledku těžkých porážek, a to nejen na vojenské frontě, ale možná v první řadě v oblasti energetiky.
Ne náhodou, vedla ukrajinská armáda, bez ohledu na ztráty, v červenci a srpnu řadu rozsáhlých útočných operací. Oficiální Kyjev hrál vabank, v neposlední řadě kvůli tomu aby rychle zajistil zásoby uhlí a vyhnul se tak kritickým problémům v energetice. Počátkem srpna bylo však jasné, že po zastavení dodávek paliva do elektráren hrozí zemi energetický kolaps. Do vzniku vážných problémů v energetice Kyjevu zbývaly necelé dva měsíce. Během tohoto období, bylo nutné zvítězit a obnovit dodávky uhlí elektrárnám. A tak došlo k pokusu, bez jakékoliv lítosti, vyměnit životy ukrajinských vojáků za donbaské uhlí. K výměně však nedošlo. Respektive životů bylo obětováno mnoho, ale uhlí se za ně získat nepodařilo.
Výsledkem toho je, že v polovině září jsou zásoby uhlí v tepelných elektrárnách, menší než 2 mln. tun, které podle přiznání úředníků ministerstva energetiky nevystačí na delší dobu než tři týdny. A vzhledem k nerovnoměrnosti zásob, se od poloviny září mohou ukrajinské tepelné elektrárny začít odpojovat od sítě jedna za druhou. Prvním potvrzením těchto prognóz se stala odstávka jedné z největších tepelných elektráren na Ukrajině Zmijevské, která leží v Charkovské oblasti. To je druhý závod vyrábějící energii odstavený v této oblasti. Koncem srpna byla od sítě odpojena Charkovská tepelná elektro centrála 5. Za zmínku stojí, že kvůli válečnému poškození jsou odstaveny také elektrárny ve Slavjansku a Uglegorsku. Kromě toho byla ukrajinskou armáda zaminována Luganská elektrárna a elektrárny Kurachovskaja a Zujevskaja se nachází v těsné blízkosti bojové zóny. Na území těchto podniků již dopadly dělostřelecké granáty. To znamená, že „oběťmi“ války a uhelné blokády jsou již 4 z 15 největších elektráren v zemi. Další tři jsou pod hrozbou poškození, a další dvě Tripolskaja a Krivorožskaja mají kritické zásoby paliva.
Není to tak dávno, kdy energetici oznámili vypínání elektřiny během večerní a ranní odběrové špičky. Taková vypínání se neprovádějí z ekonomických důvodů, jak by se mohlo na první pohled zdát. Právě tepelné elektrárny na Ukrajině disponují manévrovací kapacitou, která může kompenzovat denní výkyvy spotřeby. Minimální záloha v systému pro stabilní provoz nesmí být nižší než 25% pracovní kapacity. V současné době, ukrajinské tepelné elektrárny zabezpečují 6 GW z možných 20 GW. To znamená, že podíl tepelných elektráren je již velmi blízko k minimální požadované rezervě pro stabilní provoz sítě. Plus nějaký manévrovací prostor poskytují vodní elektrárny. Například dnes, od ztráty stability ukrajinskou energetiku dělí vyřazení ze sítě jedné velké tepelné elektrárny. Takové jako je Tripolje nebo Krivoj Rog, kde zásoby uhlí, jak bylo uvedeno výše, jsou prakticky vyčerpány.
Nedostatek manévrovacích kapacit v důsledku nedostatku uhlí nelze kompenzovat, s výjimkou násilného omezení spotřeby manuálním odpojením. V opačném případě, dojde-li k náhlé nadměrné spotřebě vyšší než je výroba elektřiny, ukrajinské reaktory, jak v tepelných tak i jaderných elektrárnách budou havarijně odpojeny kvůli přetížení. V praxi došlo k takové nehodě v roce 2003 ve Spojených státech, kdy v důsledku nerovnováhy systému zůstalo bez elektřiny najednou 50 milionů lidí. V případě Ukrajiny bude obnovení systému trvat i několik měsíců, které prostě spadají do zimní sezóny. A to může vést k rozsáhlé humanitární katastrofě. A nejznepokojivější je, že obnovit energetický systém bez podpory ruských elektráren, je nemožné. Evropa je bezmocná vzhledem k rozdílům v technických parametrech systému.
Samozřejmě, že vějířová odpojení (a s poklesem výroby elektřiny, budou postihovat stále více a více spotřebitelů), nepřidají na sympatiích voličům v nadcházejících volbách k prezidentově straně. A při úplném zhroucení systému, hrozí současné vládě další převrat a vláda anarchie v zemi. Při tom neúspěch s rychlým vítězstvím v Donbasu způsobil, že neexistuje alternativa k vějířovým odpojením. Nákup potřebného množství uhlí z ciziny, bude vyžadovat do konce roku nejen náklady ve výši 500 mln. dolarů (přitom v chybějících valutách a ne v hřivnách, za které se nakupuje uhlí na Donbasu), ale je spojeno i s dopravními obtížemi. Vždyť dodávky z přístavu v Mariupolu jsou téměř stejně složité, jako ze skladů dolů v Donbasu. Při tom alternativní terminál v přístavu „Jižní“ nemá dostatečnou kapacitu a nemůže v krátkodobém horizontu uspokojit potřeby ukrajinského energetického sektoru. Jediný způsob, jak stabilizovat energetiku je, uzavřít takový kompromis, který umožní získat uhlí z dolů Doněcka a Luganska.
To znamená, že oficiální Kyjev, nejen že utrpěl porážku na frontě, ale ztratil i schopnost zabezpečit stabilní chod energetického systému. A dnešní „mírumilovnost“ prezidenta Ukrajiny není ničím jiným než uvědoměním si problému. Přirozeně, že i jeho političtí soupeři jsou si dobře vědomi energetických problémů země a potřeby alespoň dočasného příměří a obnovení dodávek uhlí. Nicméně, sobectví a lhostejnost k osudu obyvatelstva umožňují ukrajinským politikům nemilosrdně kritizovat všechny Porošenkovy mírové iniciativy a vydávat je za neodůvodněnou kapitulaci na vrcholu vojenských vítězství. V ničení země dosáhly ukrajinské „elity“ opravdu vynikajících úspěchů. A tak jen dobrá vůle leaderů Donbasu, umožní Ukrajině vyhnout se totálnímu ponoření do tmy a středověku.

uhli
http://prytkovalexey.org/2014/09/17/угольная-блокада-принуждает-украину/

překlad moskyt

Příspěvek byl publikován v rubrice moskytiéra se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

26 reakcí na Uhelná blokáda nutí Ukrajinu k míru

  1. Hudec napsal:

    Není žádné tajemství (všimněte si, Slime, že nepíšu „není žádným tajemstvím“ 🙂 ), že:
    CIVILIZACE NAŠEHO TYPU NENÍ SCHOPNA BEZ ELEKTRICKÉ ENERGIE PŘEŽÍT.
    Samozřejmě, že se to, přes drobné civilizační rozdíly, plně týká i Ukrajiny. Nechám-li ovšem stranou výrobu elektřiny, je tu ještě problém vytápění.
    Centrální systémy vytápění s jedním či několika málo výrobními jednotkami a rozvodem tepla po lokalitě pomocí potrubí (v podobě páry či moderněji horké vody) nejsou v západní Evropě příliš známy ani rozšířeny, je to spíše specialita bývalého východního bloku, kde je nějakou teplárnou vybaveno zpravidla každé okresní město, města krajská a větší celkem samozřejmě. Tento systém je vysoce efektivní vzhledem k urbanistickému pojetí výstavby socialistického charakteru, které vyvrcholilo v 70. a 80. letech panelovou výstavbou rozsáhlých sídlišť.
    Čísla o množství domácností zásobovaných např. u nás v ČR najdete na stránkách Teplárenského sdružení ČR http://www.tscr.cz . Nenosím je v hlavě, ale jsou to čísla až udivující (v našem městysi je to 40 tisíc domácností, také Prazdroj, školy, úřady, divadla atd.).
    Situaci na Ukrajině neznám, ale troufnu si odhadnout, že se od té české nebude ve větších městech nijak dramaticky lišit.
    Zatím je systém centrálního zásobování teplem efektivní v případě, že jako zdroj využívá uhlí, nejčastěji hnědé. Centrální vytápění plynem vychází podstatně dráž a dokonce méně efektivně, než individuální topení plynem (tepelné ztráty při distribuci tepla).
    Platí-li tvrzení autora článku o zásobách tepelných elektráren na úrovni pouhých 2 miliónů tun, je to množství legrační. Jen ta naše Plzeňská teplárenská pro 170 tisícové město spotřebuje ročně cca půl milionu tun uhlí a k tomu ještě cca 300 tisíc tun biomasy (má trochu nižší výhřevnost, než uhlí) – ovšem při kombinované výrobě elektřiny (výkon 150 MW) a tepla – tzv. KVET. A to tu máme ještě jeden zdroj menší velikosti, který zásobuje jednu panelovou čtvrť.
    Myslím, že výroba elektřiny je společensky více prioritní, než výroba tepla. Z toho vyvozuji, že na Ukrajině letos v zimě příliš horko nebude, mám-li na mysli stupně Celsia v bytech – jinak naopak horké časy mohou přijít. Nehledejte v mých slovech škodolibost – není tam, to Ukrajincům nepřeji.
    Před nedávnem jsem tu reprodukoval článek z polského webu http://www.reczpospolita.cz o tom, že na Ukrajině se chystají topit dřevem a odpadem (Bavore, prosím, připomeňte, kde to lze najít. Díky). To je ovšem naivní představa, máme-li na mysli teplárnu a vytápění sídliště a nikoliv nějaká domácí kamínka. Vzniká tím totiž celá řada problémů, jen tak namátkou:
    – logistika. Biomasa (dřevo atd.) má daleko menší měrnou hmotnost, než uhlí. Přivezená „energie“ v něm skrytá má tudíž daleko větší objem, než uhlí. V zimě se obtížně skladuje a obsahuje značné množství vody. Nemůže být v nějakých velkých kusech (tedy nutnost štěpkování). Existuje možnost vybudovat sušičku – ale čas a investice a taky se to musí vymyslet na konkrétní případ. Nejdřív se ale ta biomasa musí někde vzít – na pile, v lese atd. To je dost složitý systém. Plus transport – upravené kamiony nebo železniční vozy. A navíc je biomasy omezené množství.
    – tzv. zauhlovací trasy se biomasou ucpávají, to není legrace. Nutnost velkých úprav, případně vybudování tras zcela nových
    – režim spalování v kotlech je jiný než s uhlím a tím je jiná jejich účinnost. Naši hoši se s tím potýkají řadu let.
    – Cena. To teplo z biomasy je podstatně dražší, než z uhlí.

    A odpady?
    – zase logistika – z větší vzdálenosti nelze samozřejmě vozit kukavozy (to vozíte „vítr“), ale upravenými kamiony (odpad nutno zkomprimovat).
    – platí podobné problémy, jako u biomasy (úprava kotlů, zauhlovacích tras atd.)
    – ale hlavně problémy ekologické s emisemi. Moderní spalovny si s tím umějí celkem dobře poradit (zrovna jednu špičkovou stavíme 🙂 ), ale to je investice jako bejk, v našem případě přes dvě miliardy Kč (a to stavíme takové malinké koťátko na 95 tisíc tun odpadu ročně – pro představu: Plzeňský kraj produkuje ročně cca 240 tisíc tun komunálního odpadu) + 400 miliónů horkovod do města. Vlastně postavíte normální teplárnu/elektrárnu, ale na jiné palivo. Ale spolu s ní stavíte chemičku, která ty emise čistí – ta činí asi tak polovinu nákladů, tj., vychází to cca dvakrát dráž, než při využití uhlí (není třeba se durdit – spalovna plní dvě funkce – především likviduje odpad, aby nemusel na skládku a přitom vyrábí energii). A nebo se na ekologii vykašlete a pálíte to jen tak – a to je potom samozřejmě humus.

    Vyjadřuji přesvědčení, že bez dostatku uhlí není Ukrajina schopna zajistit vytápění velkých aglomerací. Jak je to s elektřinou nevím, ta se v případě nutnosti dá dovážet, mají nějaké jaderky atd. Ale teplo nedovezete.

    To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      Není nic jednoduššího než sníženou dodávku či nedodávku tepla svést … na koho asi?
      🙂
      A tak tomu bylo, je a bude.
      Méně důvtipným dodávám : no přece na Rusáky!

      To se mi líbí

  2. tata napsal:

    Hoši ,hoši………..Štětina by Vám to vysvětlil……….musí se tvrdě bez ohledu na stráty

    To se mi líbí

  3. brtnikvbrlohu napsal:

    Nedávno jsem koukal z vlaku na teplárnu v Salzburgu – na dříví – a napadlo mne z jaké dálky musí to dříví vozit – jsou ho tam obrovské haldy a další haldy štěpky.

    To se mi líbí

  4. moskyt napsal:

    Elektřinu mohou dovézt paradoxně pouze z RF, je zmíněno v článku. Teď jsem četl poslední zprávu, že elektrárna Tripolje už nemá žádné zásoby (při pohledu z vlaku, který jezdí kolem), buldozery tam shrabují mour s pískem. Včera se ukr.armáda při odchodu z Družkovky pokusila zaminovat a vyhodit do povětří šachtu, lidí náhlásili, opolčenci vyřídili. Donbas plyn na topení a provoz v domácnostech mít bude. Jeden plynovod směřuje přímo z Ruska na Donbas.
    A ještě jedna perlička. Ze soboty na neděli byla první letošní studená noc, ohlásil se „praporčík Chlad“, pobočník „generála Mrazu“. A ukr.vojákům už schválili penízky na zimní vybavení, které by mohli snad v lednu obdržet, opolčenci ho mají zajištěné již od léta.

    To se mi líbí

  5. Rosťa napsal:

    Jak jsme už psali. Generál Zimin vše zařídí.

    To se mi líbí

  6. moskyt napsal:

    Včera na Ruině začalo vějířové odpojování elektřiny.

    To se mi líbí

  7. strejda napsal:

    My si tu příjemně diskutujeme, ale situace Ukrajiny je skutečně vážná. Moderní společnost se bez elektřiny neobejde a pokud výroba nestačí spotřebě, tak se systém zhroutí. Vče tak, jak popisuje Moskyt.
    A co dál, jaké má Ukrajina šance?
    Pokusme se odpovědět tabulkou z údajů CIA. HDP na hlavu

    stát 2013 2012 2011
    Ukrajina 7400 7400 7400
    Rusko 18100 17800 17100
    Bělorusko 16100 15700 15400
    Litva 22600 21700 20800
    Polsko 21100 20800 20500
    Česko 26300 26500 28300
    Albánie 10700 10400 9900

    Je jasné, že země v tak zuboženém stavu, že Albánie je proti ní v pohodě, je sama o sobě na hraně kolapsu. Stačí prstíček. A uhlí, to je klacek

    Povšimněte si rovněž úspěchu Česka, všichni rostli, i ta nešťastná Ukrajina: Jen naše vlast nevzkvétá, Však to již Velký Havel ve své vizi viděl.

    To se mi líbí

  8. strejda napsal:

    Petřepavlo, dodávám i ze cvičných důvodů
    Jinak. zadejte si v google: CIA Factbook a máte čtivo na celou zimu

    Maďarsko…………..19800…..19800…..20000
    Slovensko…………..24700…..24500…..24000
    Rumunsko………….14400…..13700…..13600
    Bulharsko…………..14400…..14300…..14100
    a nešťastná
    Moldova……………….3800…….3500…….3500
    tam se jim ten kapitalismus nějak vymknul z ruky.
    Jakmile se na tubulku podíváme, zjistíme že současná nevalná životní úroveň je vykoupena dluhy. Existují dva závěty. 1. Jsou to lemplovské země a kapitalismus pro ně není vhodný
    2. Jsou to dobré a pilné země a kapitalismus pro ně není dobrý.
    Je možný i jiný závěr?

    To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      3. Jsou to běžné země jako každá jiná, a socialismus bez zbytečných chyb (hranice uzavřené jen něčemu-třeba dampingovému zboží, cizincům, náboženským ideologiím, hrubým usáckým filmovým slátaninám …., soukromé podnikání jen omezeně a kontrolovaně…) pro ně, jako i pro jiné, by byl ideální.

      To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      Ještě poznámka : růst či pokles HDP, tím méně jeho stávající výše, zdaleka nevypovídá o růstu či poklesu spokojenosti či nespokojenosti obyvatelstva v té které zemi. Je to jen jedno z mnoha měřítek. Zdaleka ne pro každého důležité.

      To se mi líbí

      • Hudec napsal:

        Petřepavle, to je věc, o níž také někdy hloubám. Nakolik má růst HDP vliv na život jedinců? Může to být hezké číslo, ale pokud se zisky velkých firem, bank atd. vyvážejí ven, pak to občanům země nejspíš k ničemu není. Ale třeba se mýlím, nevím….
        Zcela jistě vím, že vliv na život jedinců má zvyšování DPH…. 🙂

        To se mi líbí

        • strejda napsal:

          Máte zcela pravdu oba. HDP je jen jeden z ukazatelů. Ovšem čím je nižší, tím je průkaznější. Podstatná je jeho dynamika. A také porovnávání ve stejném civilizačním okruhu.
          Je rozdíl, zda se získá bankovními operacemi nebo výrobou.
          Jednou ztroskotala loď. Na jednom ostrově se zachránili obchodníci a bankéři s lodní kasou. Začali se zachráněnými zásobami obchodovat. Bylo to ekonomicky vynikající. Inflace a tak. HDP rostl skvěle. Ale za čas umřeli hlady. Na druhém ostrově se začali starat, lovili ryby, sbírali plody, stavěli obydlí. A zavedli společné přídělové stravování. HDP nestál ani za řeč. Zhubli, zkrásněli a po záchraně udělali velké štěstí. Dali se na politiku a radili jak na to 🙂

          To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.