12.3.2014, Zdroj: CZEPHO (http://czepho.cz)
Kombinace slunečních a větrných elektráren zhruba v poměru 70 ku 30 by dokázala zajistit stoprocentně výrobu elektřiny v celé Evropě, tvrdí profesor environmentální fyziky z univerzity v Heidelbergu Ulrich Platt v rozhovoru pro týdeník Respekt.
Podle profesora Platta, který je na heidelberské univerzitě ředitelem Ústavu pro environmentální fyziku, by uvedené řešení bylo možné v Evropě vybudovat během dvaceti let bez významných dopadů na cenu elektřiny. „Potřebujeme solární zdroje o špičkovém výkonu zhruba 2400 GW a větrné zdroje o špičkovém výkonu asi 1000 GW. Fotovoltaické zdroje pak vycházejí velmi zhruba na čtyři biliony (4000 miliard) eur. Vítr vyžaduje další bilion eur. U zařízení na ukládání energie hodně záleží na tom, o jakou technologii by šlo. Cenové rozmezí se pohybuje od desítek do stovek miliard,“ řekl Platt v rozhovoru s tím, že cenu elektřiny by tato koncepce ovlivnila maximálně v řádu centů za kWh elektřiny. To je například při nejistých výhledech cen elektřiny z jádra určitě přinejmenším i ekonomicky zajímavá možnost.
Problémem by neměla být podle odborníka z Heidelbergu ani plocha, kterou by výstavba dalších slunečních elektráren potřebovala. „Fotovoltaické zdroje by pokryly asi 15 tisíc čtverečních kilometrů, tedy přibližně čtverec o hraně 122 km. Lze odhadnout, že je to méně než plocha střech orientovaných k jihu. Jinými slovy, kdybychom v Evropě pro solární panely využili všechny vhodně natočené střechy, úplně by to jako fotovoltaika stačilo,“ je přesvědčen profesor Platt. Větrné elektrárny by podle jeho předpokladu měly být zase budovány především podél severního mořského pobřeží Evropy. „Zajímavé v této souvislosti je, že energetické plodiny, jako je třeba řepka, se v Německu sklízí na ploše více než 20 tisíc čtverečních kilometrů. Kdybychom na ní místo biopaliv „pěstovali“ solární panely, získávali bychom energii s mnohem větší účinností. U současné fotovoltaiky je účinnost přeměny energie až 20 procent, u rostlin maximálně 2 procenta,“ nastínil další srovnání časopisu Platt.
Vybudování společné evropské energetické sítě by také podle Platta významně pomohlo vyřešit otázku akumulace vyrobené elektřiny, protože výroba a spotřeba se v různých částech kontinentu do jisté míry vyrovnávají. „Pokud bude úložiště energie fungovat pro celý kontinent, pak by mělo být schopno zásobovat elektřinou celou Evropu po dobu jednoho týdne. Kdyby na týden přestalo svítit slunce a foukat vítr, měly by veškerou spotřebu elektřiny pokrýt čistě jen tyto zásoby,“ tvrdí vědec.
A aby to nebylo tak fádní přidám opět jednu perličku
Poznámky pana Bavora 
Tu komunikaci se psy bych strašně rád viděl. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
jo, to já taky – drzouni odmítli zaplatit pokutu! 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Ten vrchní zahradník z praku v roce 1949 mi připadá víc v realitě, než pan profesor.
Mně se všichni ti brčálnící moc líbí, jaká mají krásná řešení, akorát Vám nevypočítají co to bude stát, jenom řeknou, že ušetříte a nakonec to bude jako s našimi ročními účty za elektřinu alá brčálník Bursík.
Pane Bavore, je ve zdroji, který sestavil onen profesor nějaká relevantní ekonomická kalkulace, nebo jenom řekl, bude to levnější?
A také píšete, že on píše o nějakém úložišti energie na týden pro celou Evropu. Jednak je týden určitě málo a jednak o jiném úložišti elektrické energie typu Dlouhé stráně nevím a to funguje tak na pár hodin pro pár vesniček.
To se mi líbíTo se mi líbí
Řekl bych, že pan profesor finance příliš neřeší – ale cena elektřiny prý stoupne minimálně. A neřeší ani další problémy, třeba jak rychle zadrátovat celou Evropu dálkovými vedeními.
http://technet.idnes.cz/elektrina-z-vetru-slunce-a-vody-d34-/veda.aspx?c=A140303_133616_veda_mla
To se mi líbíTo se mi líbí
Já nevím, protože tohle je pouze přejatý článek.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ono by to šlo udělat, že poručíme větru, ten bude dout v noci a výkon se převede do osvětlovacích těles nad fotovoltaikou. Takže to pojede nonstop a budeme se na to chodit s baterkama koukat.
To se mi líbíTo se mi líbí
😀 !!!
To se mi líbíTo se mi líbí
Pan profesor to pojal asi stejně zeširoka jako Japonci s energetickým pásem na měsíci a vf přenosem na zem.
Proto zkusme opět na zem a do Česka.
Využití ostrovních systémů bez připojení do rozvodné sítě s následnou akumulací pravděpodobně nejvýhodnější bude využít generátoru HHO, tak to je opravdu velice slibné a pro jedince a malé skupiny vynikající.Umožňuje to následně donutit ČEZ k reálným cenám.
Při využití systému přímo zapojeného do rozvodné sítě je to ta nádhera oblačnost a již nám sluneční záření krásně kolísá a to je potom to žůžo pro měniče a rozvodnou síť.
Jelikož sluneční záření kolísá a budeme získanou energii akumulovat pro její budoucí využití.
Pokud použijeme akumulační baterie, které nám na druhou stranu krásně snižují ekologickou stránku vyrobené energie, protože obsahují malé množství olova.
No a hurá použijeme doplňkový zdroj energie, který pokryje energetické potřeby v době méně příznivé pro sluneční záření.Tedy foukáme a foukáme větrníček je přeci jenom stabilnější zdroj o nějakých 20 % jako fotovoltaika.
Proto tak nějak bez zelených brýlí.
Průměrná doba slunečního záření v ČR je 1 500 hodin za rok a 75 % slunečního záření dopadne na území ČR v sedmi měsících, od dubna do října.
Rozumné podmínky pro využívání sluneční energie jsou hlavně tak nějak na území jižní Moravy. Tam kde je to tak trochu mimo, to jsou severní Čechy.
a) sluneční záření kolísá mrak sem mrak tam a intenzita je rozlišná jižní Morava severní Čechy,
b) celkem stále je ten panel dost drahej a on to není jen panel ale i regulace a sin. měniče řízení atd. tedy vysoké počáteční náklady,
c) No a ono to funguje pouze přes den, kdy na Zemi oskar svítí ,
d) Přeci jenom velká plocha pro umístění solárních panelů, aby to mělo dostatečnou zásobu energie pro provoz.To co je povzbudivé je, že návratnost panelu je v ČR tak cca. za 6 let.
Stejně krásně lze popsat i větrníky ale to se mi už moc nechce,strašně se omlouvám.
Musíme s panem profesorem naprosto souhlasit tedy hlavně s jeho myšlenkou, že spalovat uhlí,plyn a naftu na výrobu elektrické energie je hřích a tím se proviňujeme vůči budoucí generaci.
To zásadní prozatím asi, než se podaří zkrotit jadernou fúzi zůstává výroba energie štěpením jádra.
V tomto směru Česko zaspalo a nedá se nic dělat, již to při své stále více a více chřadnoucí ekonomice nikdy nedoběhne.
Proto docucneme fosilní zbytky na našem území, jako ten plyn z první ruky,následně rozšíření uhelných elektráren atd. no a za několik let si Babišova chemická tiskárna na peníze může …… .
Proto podle mého mínění fotovoltaiku a větrníky to ANO ale jako doplěk, základ je dnes štěpná reakce zítra jaderná fúze a někdy hodně, hodně v budoucnu anihilace.
Samozdřejmě že štěpná reakce, jaderná fúze a anihilace nejsou podle definice obnovitelné zdroje ale vysvětlil to někdo ty hvězdičce zvané slunce, že vlastně plýtvá a plýtvá.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Čechu, co to je generátor HHO?
To se mi líbíTo se mi líbí
Laco, dejte si do googlu „HHO generátor“. Odpovětí věrtel. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Asi tak nějak, Čechu…
To se mi líbíTo se mi líbí
Koho to zajímá víc tak tady:
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=7487
Pan Wagner toho tam má víc, třeba velice fundované články o tom jak to vypadá ve Fukušímě, stačí si dát jeho jméno do vyhledavače.
To se mi líbíTo se mi líbí
OT: Pane Bavore, jede posel… 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Nerozumím jedné věci – v roce 1989 jsme měli široce rozvinutý průmysl, který byl jistě náročný na spotřebu elektřiny. Našel jsem nějaká čísla od ČEZ: spotřeba brutto 62 349 GWh/rok 1989, netto 53 271 GWh/rok 1989. Po 25 letech jsou tehdejší výrobní kapacity téměř na nule, ale spotřeba vzrostla na brutto 70 177 GWh/rok 2013, netto 58 333 GWh/rok 2013. Kromě rozšíření JET a FV elektráren nebyla za tuto dobu uvedena do provozu žádná elektrárna a několik se jich zavřelo.
Nevěřím, že energ. náročnost domácností natolik stoupla a v těch průmyslových zónách se v podstatě jen svítí. Ty největší „žrouti“ elektřiny již neexistují. Proč tedy výroba roste, kam ta vyrobená elektřina jde, kdo ji spotřebovává?
To se mi líbíTo se mi líbí
Strejdo, mám takovou knížečku z r. 1990 z ČSU a pomůže -li Vám to k zpětnému počítání, tedy.
v energeticee – vývoj daně z Obratu v mil.Kčs byly násl.
1970 1975 1980 1985 1989
111 155 -62 -381 -286
jsou tam i počty pracovníků, jinak je to komplexní přehled .který se těď už tutlá a nikde v archivech se nenajde ale občas je to poučné čtení
To se mi líbíTo se mi líbí
Posuzování energetická náročnosti domácností je věc maximálně zrádná. Vezměte si běžné současné vybavení domácnosti a porovnejte to s vybavením běžným dejme tomu před dvaceti lety. Zjistíte, že těch spotřebičů používáme víc. Máme ale další problém. Velká část dnešních spotřebičů nemá síťový vypínač, s vypínáním se nepočítá a místo toho jsou ve „Stand-by“ režimu. A i když jednotlivě spotřebují jen pár Wattů, vynahrazují to počtem. V hodně starých domovních elektroinstalacích byly běžné jističe pro osvětlení 6A a pro zásuvky 10A. Dnešní standard je 10A a 16A.
„Jen“ světlo v moderním skladovém hangáru průmyslové zóny spolkne pěkných pár kW, pokud tam zaměstnanci nemají pobíhat s baterkou v ruce. Ty hangáry se rovněž vyskytují v nezanedbatelném počtu. Pak tu máme chrámy konzumu – super a hypermarkety. – opět vesměs s celodenním umělým osvětlením. Takový Glóbus, kde prý „je svět ještě v pořádku“ stále vytápí/ klimatizuje prostory obchodu na teplotu příjemnou lidem a až na vyjímky používá otevřené mrazící pulty, u kterých je naopak žádoucí teplota podstatně nižší.
To se mi líbíTo se mi líbí
No doma se dá neexistence vypínačů vyřešit kolíbkovým vypínačem na přepěťové roz- x-ce. Zatím to funguje a člověk má klid když jde z domu. Nebo zásuvky výš a vyndavat.
protože jinak se nedoplatíme.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nebo také vypínačem na přívodní šňůře.
To se mi líbíTo se mi líbí
Do ciziny za pár haléřů, třeba za 8-11 snad.To je jedno. Ale od těch ekovýrobců se vykupuje za snad až 12 kč, to je tak 100 krát větší cena, to je jedno, rozdíl je veliký, i poměr. Asi jakoby nějaký pumpař předstíral, že dává benzín „někomu“ za 35 haléřů, ale druhým za 3500 haléřů, tak podobně.Asi ti „druzí“.
To se mi líbíTo se mi líbí
cokolvek sa moze vyrabat z hocicoho,hlavne je,ze aj hovno sa predava za miliardy,stale sa drista,o stagnacii,ci velmi slabom raste ekonomiky,kazdy rok v tej riti sa zvysuje jak pocet milionarov,tak miliardarov a tak si strelim ,ked im sa zvysi prijem,to par milionov vacsia holota,lebo nic neni drahe,nenazratost a sytem nahodeny skurvenym uzernikom,presne jak komuna s namy lepsie zitrky bo nasa ideologia spravna.
To se mi líbíTo se mi líbí
A když už takový humor tak přidám https://www.youtube.com/watch?v=MB2f6-U72Zk nějaké žáby
To se mi líbíTo se mi líbí
A ještě z domova http://eportal.parlamentnilisty.cz/Articles/6391-tato-vyznamna-politicka-je-v-nesnazich-co-na-to-rika-jeji-kumpan-kteremu-cely-narod-nemuze-prijit-na-jmeno-.aspx
To se mi líbíTo se mi líbí
A ještě https://www.youtube.com/watch?v=dIAS2bbLMhI
To se mi líbíTo se mi líbí