Klub za Staré Strakonice a jeho Věstník


 

Čím dál více se týdeník Strakonicko stává hlásnou troubou vybraných osob. Hlavními tématy jsou kritika starosty a staromilské vzpomínání na časy dávno minulé. Naposledy se to projevilo v kritice úprav Velkého náměstí. Kdysi dávno vypadalo jinak a chceme návrat starých časů. Spolu s architektonickou soutěží, hlavně takovou, která bude vyhovovat staromilcům. A je jedno, jestli výsledek bude odpovídat skutečným potřebám města, bude mít vztah k okolí a bude levný. Ale bude náš. Nebude, protože architektonická soutěž podléhá určitým pravidlům Komory a ani Staromilci by neměli možnost do výsledku zasahovat. Ostatně výsledek studií přestavby staré přádelny Na Dubovci ukázal, že ne každý architekt dokáže pojmout celý prostor, ale zaměří se jen na svůj vybraný výsek z prostoru.

Nevím, kdo vybíral architekta pro úpravy na Malém náměstí, ale budovy patřící armádě jsou dokladem toho, že když má architekt cit pro místo, dokáže navrhnout moderní objekt, který do historického prostoru zapadne tak, že si jej nikdo ani pořádně nevšimne. Ale současní Kaplického následníci to mnohdy neumí. To nevadí. Hlavně že budeme bojovat Za Staré Strakonice.

Bavor podpis_rex

Příspěvek byl publikován v rubrice Strakonice se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

37 reakcí na Klub za Staré Strakonice a jeho Věstník

  1. Cech napsal:

    Opravdu jsem zřejmě na umění nedostatečně geneticky vybaven,prostě architektůra je umění a proto ji asi nebudu chápat.
    Stejně jako velmi obtížně chápu pražské umění novomilců :
    Daniela Grohová,spolu se skupinou „kolegů“ – >
    PhDr. Jindřich Dejmek, DrSc.
    Mgr. Dušan Foltýn
    PhDr. Hana Havlůjová, Ph.D.
    PhDr. Jiří Hnilica, Ph.D.
    prof. PhDr. Petr Charvát, DrSc.
    prof. PhDr. Kateřina Charvátová, CSc.
    doc. PhDr. Jana Kepartová, CSc.
    doc. PhDr. Alena Míšková, Ph.D.
    PaedDr. František Parkan
    prof. PhDr. Jiří Pokorný, CSc.
    Mgr. Robert Skopek
    Mgr. Kateřina Sládková
    prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D. – >
    Táhla po Královské cestě sochu prezidenta. Miloš Zeman ušitý z kůží prasat a vycpaný lahvemi od alkoholu nebo cigaretami seděl na křesle na vozíku a smrděl.

    Protože jsem nepochopil toto umění novomilců, tak zřejmě nebudu schopen pochopit ani umění staromilců.
    Jsem zřejmě v tomto oboru poněkud nedovzdělaný, protože jak jsem již jednou napsal tak podle mne musí architektůra respektovat :
    1 ) musí to být potřeba
    2) musí to být účelné
    3) musí to být ekonomické
    4) musí to loužit lidem
    5) mělo byto být nenáročné na údržbu tak cca. 40 – 60 let
    6) mělo by se to líbit.
    Nevím ale podle kritiků se tyto body, jak se stále dozvídám naprosto rozcházejí s potřebami umělců a tak asi opravdu nemohu posuzovat co je to umění.

    To se mi líbí

  2. brtnikvbrlohu napsal:

    Joo příšernosti, někdy to ani není vina archáála ale těch okolo, a ohyzdnost je na světě – za každého režimu, příkladem je Jihlava – kdysi na náměstí místo Kretzlu Prior, nyní Citypark pod Znojemským mostem.
    A cítím že i nyní nejsme odolní takových zvěrstev jako bylo nechání spadnout a následně demolovat – opět Jihlava okolí ul. Brožíkovy – kdysi, současné příklady si najdete lehko sami.
    Tehdy za to mohl nejen blbismus a idea „modernizace bytového fondu“ ale i nedostatek prostředků (nebo spíš problém alokace zdrojů), dneska zájem někoho uvolnit pozemek nebo prostě nevyšlá spekulace.
    Vrabci cosi podobného cvrlikají i v případě požáru Libušína – zdroj Jalovec:
    http://www.jalovec.cz/libusin-zapalil-zhar/
    a obzvláště výživná je i diskuse.

    To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      koukám, že ti diskutující by na Pustevnách ocenili disneyland, možná i nějakej štriptejz by se zešel – a voni je ti muzejní blbci je nutěj koukat na nějaký vobrazy!
      Ach boře – to je diskuze sbírky primitivů…

      To se mi líbí

  3. Hudec napsal:

    Já vám nevím….
    Připojuji se k Cechovi, ani já nejsem k posuzování umění geneticky vybaven a navíc ani vzdělán. Ale s postupujícím věkem stále více dávám na vlastní pozorování a méně na pseudoodborná hodnocení.
    Plzeňskému centrálnímu náměstí Republiky dominuje monumentální chrám svatého Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží v ČR (102 m), lemují ho až na jednu výjimku (na té se pracuje) solidně udržované historické domy v čele s renesanční radnicí. Mám to za rohem a když si tam jdu každé ráno pro noviny, říkávám si, že je to tu přes všechny možné výhrady přece jen docela příjemné místo k životu. Emotivní vztah, samozřejmě….
    Před pár lety vyhrál soutěž na obnovení tradice kašen v tomto prostoru jakýsi (asi) ztracený pražák s hroznými postmodernistickými skulpturami, podle obrázků naprosto nevhodnými do tohoto důstojného prostoru (třeba sem bude umět moskyt nebo někdo jiný zařadit obrázky těch kašen…. díky 🙂 ).
    Byl jsem jejich zásadním odpůrcem. Jenže pak je na náměstí instalovali a já jsem musel změnit názor. Jsou fascinující ozdobou náměstí a jim vyčítaná neúměrná velikost zcela zaniká na pozadí s chrámem – jsou to v tom porovnání vlastně „pidiobjekty“.
    Jejich zlato září nejen ve slunci, ale i ve sněhu, dešti či mlze.
    S hodnocením starého a nového je to někdy ošidné. Nikomu svůj názor nevnucuji, ale přece nebudeme na začátku třetího tisíciletí stavět barokní či secesní objekty.
    Pravda?
    P.S.: Situaci ve Strakonicích neznám a tudíž nehodnotím

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Nové může být občas i „staré“, tedy respektující genia loci. Proto jsem uváděl právě ten příklad toho domu na Malém náměstí. Vůbec vás nenapadne, že by tam nepatřil. Přitom je z nějakých sedmdesátých let.

      To se mi líbí

      • Strejda Olin napsal:

        Otázka možná stojí, zda je nutné staré doplňovat novým. Bylo, konkrétně na plzeňském náměstí, nutné (potřebné, účelné) postavit tyto zlaté kašny? Proč má stále někdo potřebu do starobylých, historických a architektonicky zachovalých měst, jejich částí, čtvrtí a ulic začleňovat „symboly“ současné doby? Že se tak vždy v minulosti dělo ještě neznamená, že se to musí dít i nadále a že to je správné. Že si na to lidé zvyknou je jen výmluva. Co jim asi jiného zbývá? Nejsou právě ta architektonicky nedotčená města, nebo jejich části, tím turisticky nejlákavějším, tím světově nejznámějším a nejcenějším? Proč se to nové a moderní neinstaluje a nestaví jen v nových rezidenčních čtvrtích a sídlištích?

        To se mi líbí

        • Hudec napsal:

          Na tom náměstí vždycky něco bylo. Škola, popraviště, trhy. Na tom náměstí se žilo. Kašny tam bývaly, ostatně jakákoliv proudící voda e osvěžujícím prvkem všude. Myslím, že je narostou výjimkou urbanistický prostor, vytvořený naráz. Vždycky se v něm spojuje a prorůstá staré s novým.

          To se mi líbí

    • Slim napsal:

      Dívám se na to podobně. Ale já mám vůbec problém posoudit nové věci, vč. jiného uspořádání nábytku. Umím to posoudit, až když je to hotovo.
      No, není to moc praktické něco postavit a pak to příp. dávat pryč. 😀

      To se mi líbí

  4. Petrpavel napsal:

    Neřadím se ani ke znalcům umění, ale osobuji si právo hodnotit. I právo mýlit se.
    Mám pocit, že různá „vylepšení“ našeho městského prostředí se dělají nyní fikaněji (přesnější slovo jsem nenašel) než kdysi.
    Neznám Strakonice. Hodnotím své nejbližší okolí. A musím nerad konstatovat že ti naši mafiáni na naší radnici vytvářejí pocit, že to dělají pro lidi. Pěkná dětská hřiště mamísto starých betonových pískovišť, betonové ůzké cestičky namísto lidmi vyšlapaných zkracujících cestiček přes odpor a pokuty „šedých morů“ (pamatujete?), péče o zeleň na odborné úrovni namísto jarních brigád nás neodborníků, dostavba po diskusi (byť mnohdy s předem známým výsledkem) namísto někdejší direktivy pro „zahušťování výstavby“ ( u nás hned naproti stojí 30 let 12-tipatrový družstevňák namísto původně plánované přízemní Oční optiky) …
    Ale jsme (my? my!) zase zadlužení až po uši. Takže babo raď, co je lepší?

    To se mi líbí

  5. Rudolf Oberfalcer napsal:

    Narazil jsem náhodou na Vaše stránky milý Bavore, a cítím se být tak trochu potrefenou husou Vašimi úvahami o náměstí. Radnicí navržená rekonstrukce se mně majetkově dotýká a proto jsem se rozhodně proti této rekonstrukci postavil. Přiznám se, že jsem pro soutěž návrhů na nový vzhled náměstí, ať už to bude soutěž architektonická nebo nějaká jiná, ale soutěž! Vždy tak vznikne více návrhů než jeden, a o to právě jde. Jedině soutěží myšlenek může vzniknout něco kvalitativně vyššího. Tomu by jste mohl myslím rozumět. A že při soutěži jsou nějaká pravidla je jedině dobře, alespoň je trochu omezen osobní zájem jednotlivců. V současnosti je tlačen starostou pouze jeden jediný návrh, který akcentuje jeho pohled na tento prostor a ten je zbudování „vrátnice“ radnice z úrovně ulice a tomu je podřízeno vše. A cena – bratru 80-90 mega!
    To rozhodně není žádná láce. Nejsem žádným členem fanklubu Za staré Strakonice, ale rozhodně si myslím, že existují nejen lepší řešení než jen to „radniční“, ale i podstatně lacinější. To se však můžete dozvědět jen a jen, když budete mít více návrhů. Asi tak.
    Ještě jedna poznámka k Vaší dřívější glose o předzahrádkách na náměstí. Je to tak, že před časem o ně žádali majitelé občerstvení u Masných krámů a bufetu Hradský, ale oba neuspěli díky byrokratickým podmínkám. Po kritice podnikatelů nespokojených s rekonstrukcí hotové části náměstí to byl sám pan starosta Vondrys, kdo navrhl předzahrádky na náměstí za 1,- Kč. Nikdo ho k tomu nenutil a přesto to sám navrhl. Myslíte si, že je tak hloupý, aby nevěděl, že ho to nic nestojí, protože jak sám říkáte před knihou, hadrama nebo lékárnou žádná předzahrádka nemá smysl? Já myslím, že věděl dobře co říká. Bylo to jenom prázdné gesto. Přesto jsem si vyzkoušel jeho odhodlanost v tomto směru a v lednu 2012 jsem si o povolení předzahrádky zažádal pro moji nově otevřenou cukrárnu na náměstí. Dělal jsem to s vědomím, že mi to nepovolí, přesto jsem absolvoval kolečko majetkový odbor, architekt, policie, dopravní odbor a znovu majetkový, aby pak rada řekla ne. To je pak opravdu těžké být starostovým příznivcem.
    Někde píšete, že jsou tady 3 stále stejní křiklouni, co na starostovi pořád něco vidí a něco se jim nezdá. I kdybych měl být sám, dělat na hlavu si prostě nenechám, to by se právě líbilo „staromilcům“, o kterých píšete byť v jiném významu a asi i jiném obsazení.
    Potřeboval jsem jen vyjádřit svůj pohled na věc kolem náměstí, protože to prostě vidím na rozdíl od vás trochu jinak.
    Jsem však rád, že jsem na Vás narazil a stávám se tak Vaším novým čtenářem.

    Rudolf Oberfalcer

    To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      Není nad pohled „zevnitř“.
      „…Dělal jsem to s vědomím, že mi to nepovolí, přesto … pak rada řekla ne“ tohle je mi nápadně známé, a to jsem úplně odjinud. Česká komunální klasika.
      Těším se na vaše další komentáře.

      To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Vážený pane
      Ačkoliv se asi málokdy shodneme, vítám vás tady a budu rád, když se občas ozvete. Na rozdíl od vás mám výhodu několikanásobné nestrannosti. Jednak jako Bavor jsem samozřejmě nad všemi věcmi trochu nadnesen. Dále nejsem příznivcem ani vás ani starosty, jen mi vadí, že jen on jediný… (doplňte si sám). A konečně mám druhý odstup, který je dán v mém profilu, tedy Bavor ze Strakonic sezením… (nikoli tedy ve Strakonicích), čímž vidím některé problémy z odstupu. A že se vyjadřuji většinově k stavebním aktivitám je dáno mou občanskou profesí stavaře.

      To se mi líbí

      • Rudolf Oberfalcer napsal:

        Díky za dovysvětlení. Ještě se trochu dotknu té architektonické soutěže – je mi jasné, že to není všelék, že i soutěž může mít svá negativa. Minimálně však z pohledu vaší profese stavaře by přece pro Vás mohlo být zajímavé porovnat více konceptů právě z profesního pohledu, čímž nemyslím, že se člověk musí potom s nějakým návrhem ztotožnit. Naopak, nemusí se mu líbit žádný. Ale pro mne je důležitá možnost volby, i když to někdy nemusí být jednoduché. Ale je to jedna z věcí, která je pro mne jako pamětníka předlistopadové éry (doby jediné možné „správné“ volby) velice důležitá.

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Architektonická soutěž má svou vadu v tom, že se musí řídit předpisy Komory a o výsledku rozhoduje její komise. A do jejího rozhodování nemůže investor zasahovat. Až v okamžiku vyhlášení výsledku může buď souhlasit nebo odmítnout. Ale musí ji zaplatit aniž nakonec třeba získá to co potřebuje. Takže je sporné, zda je „výhodnější“. A v minulé době se naopak objevovaly bez extra soutěží pozoruhodná díla. Jednak již zmiňovaná stavba na Malém náměstí, pak třeba obchodní středisko na náměstí v Domažlicích – obojí skvěle zakomponováno do okolí. A konečně slavný Ještěd. Ve stavařině se minulá doba naopak projevila velice kladně.

          To se mi líbí

          • Rudolf Oberfalcer napsal:

            Však píšu, že i soutěž má svá negativa. Máte tendenci věci generalizovat. Já nepíšu o minulé době, že bylo všechno špatně, píšu, že nebyla možnost volby a to je trochu rozdíl. Na Vaši poznámku, že minulá doba se ve stavařině projevila kladně, pak musíte trochu specifikovat jak – v kvantitě určitě kladně, v kvalitě bych si troufl říci, že to až taková sláva nebyla. Jistě se něco povedlo, ale obecně brutální sanace center měst (Strakonice jsou toho názornou ukázkou), unifikace bytové výstavby až za hrob, arogance „moderní“ výstavby k okolí jak hmotou tak použitými materiály (například Prior na náměstí v Jihlavě) určitě nejsou věci k chlubení. To už nemluvím o technologickém zaostávání za okolním světem, to by bylo na dlouhé povídání. Samozřejmě, že vím, že teď je k vidění také spousta architektonických prasáren, jen mne trochu Vaše poslední věta nadzvedla svým nekompromisním konstatováním.

            To se mi líbí

            • Bavor V. napsal:

              Domníváte se, že původní strakonické „myšárny“ stály za zachování? A co se týká technologií, nebylo to zase až tak hrozné. Znali jsme leccos, faktem je, že na mnoho věcí nebyly peníze a tak se lepší technologie používaly na důležitějších stavbách. A že se děly i tehdy prasárny, to je prostě lidská vlastnost bez ohledu na dobu. Na straně druhé kromě zmíněných staveb není daleko od nás třeba Źďákovský most. Ale kdyby se chtělo hledat, našlo by se toho více. Naopak spoustě těch prasáren se tehdy dokázalo zabránit. „Podnikatelské baroko“, tedy stavby ve stylu “ já na to mám a vy do toho nemáte co kecat“ se opravdu nevyskytovaly.

              To se mi líbí

  6. Rudolf Oberfalcer napsal:

    Strakonické myšárny především měly své majitele. Byla-li by doba svobodná a mohli si lidé nakládat se svým majetkem jako dnes, tzn. mohli by tam provozovat své živnosti nebo je pronajímat, mohli-li by pronajímat svobodně tamější byty, pak by určitě mnozí z nich (a zase – netvrdím, že všichni), určitě by nebyly takovými myšárnami, jak jste je znal před zbouráním. Dle této buldozerové logiky, by vše staré nutně muselo ustoupit novému modernímu… Sám jsem si jednu takovou myšárnu před mnoha lety koupil na náměstí (po vybydlení bývalým OPBH) od restituenta, nacpal do toho spoustu peněz, ale za moderní socialistické bydlení (ať už v paneláku nebo rodinném domě z té doby) bych ho nevyměnil ani náhodou. Podnikatelské baroko bývá dáváno často za příklad úpadku dnešní doby. Ano, navenek to bývá často hrůza, souhlas. Možná, zdá se mi, se naše polemika neodehrává o stavbách a podobě města, architektuře atd. ale podprahově o interpretaci doby minulé a dnešní, a tam já se přiznám, těžko v minulé době (myslím systém) hledám zalíbení. Samozřejmě dětství, škola, mládí – prostě osobní život to je v pohodě, ale ten systém mi prostě nepřirostl k srdci a jsem k němu v mnoha věcech kritický, tudíž je můj pohled v mnoha ohledech a tedy i těch stavařských spíše nekritický 🙂
    (byť jsem sám stavař a nově i hokynář).

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Na dobu minulou jste navodil téma sám, já bych na toto téma nepsal, Malé náměstí pouze uvádím jako příklad vkusu a pochopení pro prostor. Takže asi bude dobré se věnovat jiným tématům. Ostatně tady stejně diskuse končí – o půlnoci se zavírá uplynutím daného času.

      To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.