Brokoffové II. – aktualizováno


No a budeme pokračovat ve vyprávění o kláštereckém působení Jana Brokoffa. Minule jsem vám představila sochy, které zdobí zámeckou salla terrenu – přiznám se, že se mi tam líbí mnohem víc, než na svém předchozím umístění, na zábradlí kašny na náměstí. Podle starých pohlednic se zdá, že na této kašně byla umístěna i socha Tritona – bohužel zobrazení je velmi drobné a nezřetelné, tak si tím nemohu být jistá. Spíš to jen odhaduji.

http://www.znkr.cz/user/img/gallery/historicke_fotografie/star_fotografie_chomutovsko_a_okol_442007_1807.jpg

Na svém současném místě před vstupem do zámku se ovšem Triton krásně vyjímá a podle mne je to nejhezčí z klášterských soch Jana Brokoffa

obr.1a

Původně zde byl zřejmě jen bazének s vodotryskem – mimochodem, zámek mi na téhle  pohlednici připadá dost opelichaný:

http://www.znkr.cz/user/img/gallery//historicke_fotografie/star_fotografie_chomutovsko_a_okol_442007_1846-md.jpg

obr.2a

Na náměstí bývaly kašny dvě – jedna ta, na které byly všechny sochy, o kterých byla doposud řeč. Ta byla někdy po roce 1945 rozebrána a počátkem 60.let byly sochy umístěny na svoje současná místa. Druhá kašna na náměstí zůstala – bohužel se mi zatím nepodařilo nalézt nějakou starou fotografii, na které by byla vidět.  V současnosti má podobu jednoduchého, kulatého bazénku, v jehož středu je sousoší čtyř tančících dětí. Nad jejich hlavami je lastura, z které tryská voda. Vrchol kašny tvoří lev, držící v předních tlapách znak rodu Thunů. O autorovi této kašny se vedou spory – někteří odborníci ji připisují mladšímu synovi Jana Brokoffa, slavnému Ferdinandu Maxmiliánovi.

obr.3a

obr.4a

To ovšem zdaleka nejsou všechny klášterecké sochy. Další dvě díla Jana Brokoffa lze vidět na štítech bývalého thunského špýcharu, přímo zástup soch je kolem thunské hrobky, uprostřed náměstí je sloup Nejsvětější Trojice z r.1694 (autora se mi nepodařilo zjistit)

obr.5a

Mimochodem, náměstí bylo za pomoci dotace z fondů EU v letech 2005-2006 upraveno a musím říct, že se dílo povedlo. Škoda jen, že se nepodařilo vypudit parkující auta někam stranou, je jich tam moc a velice kazí dojem z pohledu na středovou část náměstí se sochami. Jen tak pro zajímavost, tady je podoba náměstí, odhadem někdy z počátku 20. století:

http://www.znkr.cz/user/img/gallery/historicke_fotografie/star_fotografie_chomutovsko_a_okol_442007_1818.jpg

Prostě kam se v Klášterci člověk podívá, tam je nějaká socha – třeba tenhle andělíček shlíží z nároží měšťanského domu na náměstí – nic o něm nevím, ale líbí se mi.

obr.6a

A při takovéhle záplavě soch není divu, že se klášterští při rekonstrukci náměstí rozhodli postavit sochu na počest sochařů – a koho jiného v Klášterci, než sochařské rodiny Brokoffů.

obr.7a

obr.8a

Autorem je klášterecký sochař, umělecký kovář a restaurátor Karel Meloun. Ta první fotografie je krátce po odhalení sochy – ta druhá je po asi půl roce působení vzduchu, deště a dalších atmosférických vlivů. Nápisový štít získal přesně podle úmyslu autora krásnou zelenou patinu, jen ruka v původní barvě bronzu připomíná ruce těch, kteří se po staletí podíleli na výzdobě Klášterce….

A tady je ta historie

http://bavor.blogspot.cz/2014/02/brokoffove-ii-dodatek.html 

Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

42 reakcí na Brokoffové II. – aktualizováno

  1. K-k. napsal:

    Velmi užaslá poznámka:
    chtěla jsem se podívat na ty staré fotografie, na které odkazuji, ale stránka se nezobrazila a objevilo se toto vysvětlení „Tato chyba (HTTP 403 Zakázáno) znamená, že se aplikace Internet Explorer připojila k webové stránce, ale nemá oprávnění tuto webovou stránku zobrazit.“ Netýká se to jen těch pohlednic, ale celé stránky! Nechápu – nerozumím – před týdnem to bylo normálně v provozu. Doufám, že je to jen nějaké momentální škobrtnutí a ráno to bude zas v provozu… 😦

    To se mi líbí

  2. moskyt napsal:

    Opera žádný problém s otevřením. IE není prohlížeč ale pomsta. Jinak hezké fotky jako vždy a povídání jakbysmet. 🙂

    To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      obávám se, že s hodnocením IE se nemýlíte. Ale mám náhradní řešení – potřebné pohlednice jsem našla ve svých zásobách, takže ráno to připravím a poprosím pana Bavora, aby to dal do Obrazárny. Teda to jsou zrady! 😦
      Dobrou noc…

      To se mi líbí

  3. Laco G. mlynář napsal:

    Katy, součástí mých kunsthistorických vycházek na konci šedesátých let v rámci vojenské základní služby ilegálně mimo okruh posádky byla také dokumentace díla Brokoffů v Klášterci, ještě ty fotografie mám v archivu, ale je to černobílé a není to na chlubení. Vzpomínám si také na reliéfy, asi něco jako křížovou cestu podél chodníku ze zámecké zahrady dolů k Ohři. Již tehdy byly bohužel poškozené.

    To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      a kdepak jste sloužil, smím-li se ptát? Teď už se na to snad nevztahuje utajení… Pochopitelně mi napadá Kadaň, ale mohlo to být i cokoliv jiného 😀

      To se mi líbí

      • K-k. napsal:

        a křížová cesta tam skutečně je, narazila jsem na ni úplnou náhodou, vedla podle parkové zdi kamsi (lidi si tamtudy zkracují cestu po městě) a byla v dost špatném stavu. Ale prý je už opravená… http://kaaden.ufouni.cz/Fotoalba/pod_kla07/IMG_3405a-m.jpg

        To se mi líbí

      • Laco G. mlynář napsal:

        Ale bylo toho víc, Ostrov nad Ohří, Karlovy Vary, Vejprty, tam ale jen krátce. Kadaň ne, ale celou tu západočeskou oblast jsem postupně od Chebu prozkoumával, měl jsem možnost na víkendy prchnout a tak zejména v létě jsem postupně prozkoumával památky v trojúhelníku Cheb – Plzeň – Teplice. Všechno stopem, většinou v létě, takže zadarmo a s Flexaretou a konzervami z nedotknutelných zásob v tašce. To byly časy.
        Druhou oblastí byla Praha, ta spíš v zimě, podle knížky Pocheho Prahou krok za krokem. Tam ale jsem prošmíroval Malou Stranu a Hradčany, v centru řádily tzv. lítačky, které pronásledovaly nás základáky. Kupodivu na Malou Stranu je to netáhlo. A tak v zimě podvečer to tam bylo hodně zajímavé, žádný turistu, ba i Pražáků málo, hodně romantické to bylo, jako v 18. století.

        To se mi líbí

        • K-k. napsal:

          no jo, tak to jste fungoval spíš víc na západ…
          Starý město a Malou stranu jsme prolejzali se synkama tak někdy v 70.-80.letech a objevovali zapomenuté dvorky, kde najednou bylo ve zdi kus krásného gotického ostění, nebo podobný poklad. Klukům je už přes čtyřicet a doteď na to vzpomínají…
          V Praze jsem vyrostla – ale to byla úplně jiná Praha, než ta současná kýčovitá kulisa pro tůristy. Už hezkých pár let tam odmítám jezdit!

          To se mi líbí

        • renard napsal:

          Laco, připomněl jste mi způsob, jakým jsem já na vojně poznával široké okolí Plzně (daleko za posádku, až třeba Plasy nebo Manětín). Musím také konstatovat, že nikdy od té doby jsem nebyl tak často, 1-2x týdně, v divadle, na koncertě nebo na výstavě (včetně akcí, které se nemohly konat v Praze, jako třeba „čtvrtstoletí rokenrolu“). Ona ta vojna nebyla jen ke zlosti.

          To se mi líbí

          • Laco G. mlynář napsal:

            No jo, já měl navíc ještě jednu vycházkovou knížku, kam jsem si psal právě plánovanou cestu jako opušták a tak jsem se nemusel bát, že kdyby mě někdo lapnul mimo posádku, že by bylo zle. Fakt to byly časy, s děvčaty bylo veselo, pivo levné, ošacení i jídlo zdarma, máma vojna se postarala co nám scházelo. Na Plasy mám taky dobré vzpomínky. Monstr stavba, podobně jako Teplá.

            To se mi líbí

  4. K-k. napsal:

    OT: Pane Bavore, jede posel a veze „náhradní řešení“. 😉

    To se mi líbí

    • rybářka napsal:

      Velké potěšení, jako každou neděli. A to zejména při pohledu na jedno jméno a tím je KAREL MELOUN. Kovář, sochař. Před léty jsem byla na výstavě v litvínovském Sklípku, kde vystavoval s panem profesorem Hanzíkem.
      Karel Meloun je pojem ve světě umění. Ale i jeho syn David. Úžasné bývají jeho výstavy, kde
      se účastňují i umělečtí kováři z ciziny.Ty se konávají v Klášterci právě v místech před salou terrenou. Ani nevím, zda ještě. Ovšem zážitek pro mne byl ještě jako pro studentku jeho Paganini i s housličkami a vůbec celé to setkání kovářů na hradě Helfštýn. Alespoň se domnívám, že ten Paganini byl od něj. A socha, zhotovena na počest sochařského rodu Brokoffů, dokazuje mistrovství Karla Melouna. Klášterec má skutečnou osobnost ve světě umění.

      To se mi líbí

      • Laco G. mlynář napsal:

        Jo, jo, pan Hanzík, tvrdím, že je náš současný nejlepší sochař. Trochu jej pravdoláskaři polikvidovali po revoluci, ale myslím, že se má dobře i bez Akademie.

        To se mi líbí

        • rybářka napsal:

          Za vrchol profesora Hanzíka považuji bustu Frágnera. Také Čapka, ale i jiné. Vystavoval i ve Špálově galerii. Právě ty busty. Nešlo od nich odejít. Už ani nepamatuji, jak se tehdy výstava jmenovala. Někdy v roce 2008. Možná dříve. Naprostý souhlas, že je to nejlepší sochař.

          To se mi líbí

  5. varadero napsal:

    a mame tu další kolo tak pojdme pomahat dalšich 50 let

    http://www.novinky.cz/ekonomika/326340-nemecko-chysta-treti-balik-pomoci-pro-zadluzene-recko.html

    To se mi líbí

  6. K-k. napsal:

    Pane Bavore, moc děkuju! A čtenářstvo zvu do Obrazárny – jsou tam fotky, které se nedaří otevřít v odkazech a ještě nějaké další. 🙂

    To se mi líbí

  7. Strejda Olin napsal:

    Dočetl jsem se, že Kadańský klášter se v r. 1991 vrátil Františkánům, ti jeji kvůli nedostatku peněz předali biskupství Litoměřickému a to jej opět ze stejného důvodu PRONAJALI státu, který ho milinovými náklady restauruje a udržuje jako národní památku. Ó, jak důmyslné! Neumím si představit sám sebe, že bych do pronajatého a v podstatě cizího baráku vrážel miliony.

    To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      měla jsem tu na návštěvě synka, tak jsem nemohla reagovat dřív.
      Víte, strejdo Oline, financí, investovaných do záchrany památek, nelituju ani v nejmenším a je mi jedno, v čím majetku ta památka je. Vadí mi ale, když majitel památky, udržované někým jiným, ječí, jak trpí a je chudák a nemá peníze a podobně. Jsem ráda, že se klášter podařilo zachránit – církev, no, nevím, jak moc by se o to vůbec snažila. Nemám s nimi v tomhle směru nejlepší zkušenosti.
      Váš komentář bych opravila jen v jediném: biskupství klášter pronajalo ne státu, ale městu a hlavní tíhu financování nese město. Pronájem je to na velmi dlouhou dobu – nevím už kolik, ale jde o desítky let a nájemné je opravdu jen symbolické – taky už nevím, kolik.

      To se mi líbí

  8. Petrpavel napsal:

    OT
    Málokdy bývá k vidění v tv diskuse mezi „levicí“ a levicí. Proto jsem si dnes nenechal ujít na Primě Marksovou – ČSSD a Semelovou – KSČM.
    Utvrdil jsem se, že dělám dobře volím-li tu druhou stranu. Ta první ukázala typickou nepřipravenost na vládnutí, žádné informace o stavu resortu, neznalost problematiky, spoléhání na audity. Ta druhá ví „která bije“, přestože není expertem strany pro toto ministerstvo (ve stínové vládě je Opálka), ale opět je jen v opozici….
    Stojí to za to vidět, resp. slyšet :
    http://play.iprima.cz/partie/partie-222014

    To se mi líbí

  9. moskyt napsal:

    Nerad narušuji Katčiny pěkné obrázky a povídání ale ten článek stojí za to. http://www.novarepublika.cz/2014/02/ukrajina-znovuzrozeni-fasismu-v-evrope.html

    To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      Díky za odkaz na stránky, jména zakladatelů hnutí jako David, Švihlíková jsou pro mě zárukou…

      To se mi líbí

  10. vonrammstein napsal:

    Ta Melounova socha je fantastická. Hned si ho jdu dát do vyhledavače.

    To se mi líbí

  11. K-k. napsal:

    mimochodem, pane Bavore (i další zájemci o historii), znáte tyhle stránky?
    http://krize.webpark.cz/krize.htm
    http://smircikrize.euweb.cz/

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Neznám, ale míval jsem kdysi touhu vyfotit kapličky a Boží muka v okolí Hořic n.Š. Ale tehdy nevyšel čas a teď už mne to nějak přešlo.

      To se mi líbí

      • K-k. napsal:

        nejhorší je, že se ty smírčí kříže kradou a mizí za hranicemi – pazoury urazit těm, co to dělají!

        To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.