Evropský národ


Vážení spoluhodovníci v síni pana Bavora, narazil jsem v sobotu 18.ledna 2014 v příloze Lidových novin Orientace na zajímavý článek Terezy Matějčkové. To píše krajan Jarda Hudec. Chtěl jsem se o něj s vámi podělit a případně podiskutovat, ale nechtělo se mi ho opisovat. Spojil jsem se tedy s jeho autorkou, která mi velmi ochotně poskytla hned dvě jeho verze – původní nezkrácenou a tu zredigovanou pro Lidové noviny. Udělal jsem si z nich něco mezi (tj. vypustil jsem obsáhlý úvod o pojmu rasa podobně jako LN, ale nikoliv celý), ale do samotného textu jsem už nijak nezasahoval. Moje poznámky k textu najdete pod článkem a tak už jen dodám, že Tereza Matějčková (osobně ji neznám) je doktorandkou filozofie a na Googlu najdete, že publikuje poměrně čile. Zde dostává slovo u pana Bavora:
——————————————————————————————-

Nový život pojmů rasa a nacionalismus

Americký profesor antropologie J. Relethford píše v dnes již klasické učebnici antropologie Lidský druh z roku 1990, že pojem rasy postrádá jakýkoliv vysvětlující potenciál a že je co do schopnosti deskripce značně omezený. Jakkoliv mrtvý může být pojem rasy pro účely vědců, je v lidském jazyce dost živý.

Zastánci termínu rasa mohou tvrdit, že neexistuje společnost, která by se nevymezovala vůči tomu, co považuje za cizí. S tím nelze než souhlasit. Rozdíl je však v tom, jak nepřekročitelné jsou hranice oddělující archetypální kategorie My a Oni. Například po dobu středověku probíhalo dělení podle příslušnosti k víře. Byl-li člověk pohanem, dalo se s ním pracovat: mohl přestoupit na „naši“ víru a byl „náš“. Avšak rasa, která je již ve svém raném užití spjata s dědičností, vystavuje situaci jinak. Nepřítel nezmizí tím, že ho převychováme. Zmizí teprve tehdy, zmizí-li fyzicky: rasa je totiž spjata s tělesností, z které se dotyčný nevyvleče.

Z pochopitelných důvodů byl pojem rasy v poválečném světě tabu. Nový životu mu ale v nedávných letech vdechly poplašné zprávy o budoucnost tak zvané bílé rasy. V první řadě přitom nejde o obavu, že vymizí člověk se světlou pletí a rovnými vlasy. Obavy vzbuzuje hrozba, že zanikne kultura, jíž byl bílý muž mluvčí. Německý týdeník Die Zeit, který v minulém roce věnoval zvláštní vydání konci bílého muže, tak vyjádřil přesvědčení, že bílý muž zrovna polyká hned trojí porážku – ze strany žen, imigrantů a zemí, které dlouhou dobu považoval za zoufale zaostalé. Redaktoři týdeníku se přitom při zpracování citlivého tématu nijak netajili tím, že do budoucnosti hledí s nadějí nikoliv navzdory, ale právě díky zmíněné porážce.

Německý většinový pohled tak optimistický není.  Svědčí o tom fenomenální úspěch Sarrazinovy knihy Německo páchá sebevraždu. Sarrazin zde vyjadřuje obavy o budoucnost německé bílé inteligence, která je ohrožena muslimskými přistěhovalci. Ti se totiž dle Sarrazina vyznačují omezenou vzdělavatelností: bude-li se zvyšovat počet imigrantů, bude se snižovat inteligence. Jakkoliv se odborníci na demografii, dědičnost i inteligenci proti Sarrazinovým tezím bouřili, z německého bankéře a bývalého politika se stal hrdina.

Zajímavější než poplašné zprávy o vymizení bílé rasy je nicméně sám pojem rasy, který původně vyrostl z lidské potřeby vytyčování hranic. Pozoruhodná je však následující skutečnost: ruku v ruce s odmítáním pojmu rasy jde v poválečném období i odmítání hranic vůbec. Evropské státy se hospodářsky propojují, ve výchově vítězí liberální proud neomezování, filosofové upozorňují na to, že hranice i identity jsou sociální a kulturní konstrukty. S trochou nadsázky můžeme tvrdit, že zbytky hranic padají s kulturní a sexuální revolucí šedesátých let minulého století.

Přitom si můžeme všimnout, že v současnosti naráží samotné odbourávání hranic na své hranice. Dokonce i pojem rasy vyznačující se tak pohnutou historií nachází své zastánce, mezi něž můžeme zařadit amerického profesora filosofie P. Taylora, který ve své knize Rasa rehabilituje spojení fyzického vzhledu s konkrétním sociokulturním prostředím, přičemž důrazně odmítá jakoukoliv hierarchizaci ras. Kategorii rasy nicméně považuje za užitečný hermeneutický klíč pro porozumění vztahů různých sociokulturních skupin.

S hranicemi, rasou a národností je spojena otázka nacionální státu a imigrace. V poválečném období se evropští politici i myslitelé od nacionalismu důrazně distancovali. K jeho novému zhodnocení dnes vyzývá profesor ekonomie na Oxfordu P. Collier. Z poklesu nacionalismu totiž nelze usuzovat na pokles násilí. Dle Colliera platí opak: odmítnutí násilí je spjato s poklesem nacionalismu. Collier si dále všímá, že neexistuje nadnárodní celek, který by dokázal vytvářet pocit sdílené identity. Právě sdílená identita je však podmínkou pro úspěšnou spolupráci a důvěru mezi obyvateli. Obojí je pak podstatné nejen pro kvalitu života, ale i pro tak přízemní záležitost, jakou je výběr daní: ten totiž funguje nejlépe v těch zemích, kde existuje smysl pro společnou identitu a kde obyvatelé mají za to, že přispívají ke společnému dílu. Naopak přerozdělování v rámci nadnárodních celků je – jak ukazuje příklad Evropské unie – krajně problematický.

Ostatně i samotná Evropská unie dospívá k názoru, že sdílená identita není jen nemravná myšlenka devatenáctého století. Dokladem je úmysl vytvořit si vlastní „velké vyprávění“. Tento krok můžeme přitom chápat jako významný posun v myšlení o hranicích i sdílené identitě: Evropská unie, která se prezentuje jako projekt postavený na odmítnutí nacionalistických mýtů, si chce sama pořídit svůj mýtus. Jenže klíčová otázka zní: je to na úrovni nadnárodního celku možné? Pakliže ano, proč je sdílená identita menšího celku, jakým je národ, ohrožující, zatímco srovnatelný fenomén by měl být bezpečný v podání nadnárodního celku?

Hranice mohou být uzavřenou klecí, mohou však také představovat bezpečné zázemí. Ostatně teprve tehdy disponuje-li člověk svými hranicemi, stává se možné, aby byl s druhým, aby se s druhým setkal. V tomto kontextu připomíná Collier, že se nemáme bát určité rehabilitace slova nacionalismus. Nenamítáme-li nic proti internacionalismu, těžko lze potírat nacionalismus, který je podmínkou pro společné úsilí národů. Hranice národy nejen oddělují: ony je spojují, aniž by je slučovaly. Hranice proto nemusí být pochopeny jen jako prostředek, jímž se od druhého vymezujeme, naopak mohou být pochopeny jako vykročení k druhému. Vzpomeňme na anglické přísloví: dobrosrdečnost začíná doma. Důraz přitom klaďme nikoliv na slovo „doma“, ale na slovo „začíná“.

Tolik tedy Tereza Matějčková.

Dovolím si několik poznámek:
1.  Myslím, že v textu poněkud splývají pojmy „rasa“ a „národ“. K rase je obtížné se z Čech nějak vyjadřovat (moc jich tu nemáme a Cikáni myslím celkem postačují) kromě tvrzení, že přes názory vědců rasy objektivně existují. To, že je vědci neumějí/nechtějí oddělit přesnou čarou (který míšenec ještě je anebo už není běloch, asiat, černoch atd.) jejich existenci samo o sobě nezpochybňuje. Vzpomenu zde celkem přesvědčivé publikace Petra Bakaláře „Tabu v sociálních vědách“ (Votobia 2003), pokud si vzpomenete jaký poprask způsobila v médiích svojí absencí respektu k „politické korektnosti“.

2. O „bílém muži“ je několik desetiletí módou hovořit s despektem (autorce to za vinu nedávám), ale skutečností je, že v běžném životě a v našem prostředí nějaké velké zpochybnění nevidím. V mém okolí kam až dohlédnu hrají ženy a muži svoji celkem standardní historickou roli. Kladu si tedy otázku, nakolik je zdůrazňování úpadku role bílého muže jen mediální manipulací (nevím, zda cílenou či živelnou)?

3. Skvělý a pro mne nový je postřeh autorky ve dvou závěrečných odstavcích, z nichž vyvozuji:
– národ je nějaká sdílená identita (řeč, historie, kultura, zvyky, území atd., … třeba i smysl pro humor, dodávám)
– národ se nějak vymezuje vůči jiným národům (a nemusí to být vždy vymezování nepřátelské, to podtrhuji, a pokud ano, pak to může být nepřátelství sebeobranné, čehož jsme právě my řadu staletí příkladem)
– Bruselští tvrdí, že pojem národa je překonaný a rádi by měli národ „Evropský“
– Už jsem zažil dobu, kdy jsem studoval teorii o „mnohonárodnostním sovětském lidu“. Děkuji pěkně, to to dopadlo….
– Tvrzení, že postup Bruselu je jiný než postup Moskvy neobstojí, protože je logické, že v nové době se volí nové metody a postupy. Z Bruselu se nejedná o tlak vojenský a fyzicky násilný, ale tlak ekonomický a politický metodou cukru a biče. Třeba zrovna Maďar by asi teď mohl dost vyprávět. Já osobně vnímám postup Bruselu jako mazané vlákávání do tenat s použitím curku salámovou metodou, do tenat v nichž postupně zaniká šance na únik
a teď to hlavní (a za to autorce dík) – vznikne-li něco jako evropský národ, nebude to vlastně jen přenesení národní ideologie na vyšší úroveň? Nebude se pak onen předpokládaný Evropan vymezovat vůči jiným národům principiálně stejně, jako dosavadní Němec, Francouz, Čech (dále doplňte sami)?

Myslím tedy, že bruselským jde jen o to, ukojit prostřednictvím „evropského národa“ svoje mocenské cíle a vzdálit co nejvíce výkon moci od občana.

Těším se na vaše názory, opravdu mě zajímají.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Krajanovy vzpomínky se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

46 reakcí na Evropský národ

  1. cobolik pacholik napsal:

    dost dlhy clanok,kazdy z nas je rodeny rasista,jedno iste,ze biela holota sa nebude stahovat do zambie a celej tej afriky a nebude rozsirovat rady mulatov,tak isto v tej riti,cigani z pod and to tu beru utokom a v CA je uz viac kolorovych jak bielych v tom city,este na manhattan vidiet bielu holotu,ale v bocnych stvrtiach,tam je vidiet kolorovych jak smetia a tam by mali ist turisti kuknut a nie na 5th avenue,ci ten zasrany time square,tam uvidia city,ze budu koukat jak puky,smrad,brud,delozatny stav domov,ani zadarmo by som nechcel byvat v tom degesove.
    ze sa ty z reichu zacinaju ozyvat,to normalne,bo ony to ina mentalita,ony maju vrodene,ze su lepsi jak druha biela holota a v mnohom im to treba priznat kurvam,bo jak dobre vedia mordovat,tak aj maju dobre technologie a pristup k praci,proste aj v bielych je rozdiel v cesku,ked som kupoval sviecku,aby som zapalil na zizkove ,kde pepikom sa klaniam po zem,ze drzia federalny znak( jak ja som okolo neho stal pod tym zizkom,brat kukal na mna a hovoril,mi,aby som sa neposral)predavala mi hezka ceska devecka s azia ksichtom sviecku a kvety a videl som tych sikmookych v tej praze dost,menej jak ciganov,ci ciernych,hoci som tam bol,len den.
    aby som toto zhrnul,z nasej historie je zname,ze biely bol vzdy chytrejsi a stale je,tak,ked sa kolorovy premnozia,tak ich biely bude kantrit,jak to bolo,ked objavil ich nove uzemia,od afriky az po ciganov pod andamy,mozem bandu uistit,ze z nas uz ani ten prach nebude…
    este dodam v tej riti barz dobre vidiet v com som ja inaksi,jak iny biely,co tu vyrastol,ci ty niggers s ciganmy,ani nehovorim,jasne su vynimky,ale to taka vynimka,jak ja by som chcel nastat do atlantiku,co mam pod nosom a budem si mysliet,ze vo francii bude vlna tsunami 10 metrov howgh.

    To se mi líbí

    • Hudec napsal:

      Čobolíku, vy jste vzácný samorost. Nejlepší je brát vás ve vašem původním přírodním stavu a nesnažit se nějak obrobit za účelem zkrášlení.
      A máte recht.

      To se mi líbí

  2. Občan napsal:

    No, tohle je pěkně velké sousto 🙂

    Lidské rasy (nebo-li poddruhy živočišného druhu Homo sapiens sapiens) samozřejmě existují. Je to dáno zejména klimatickými podmínkami, v nichž žijí. Tam si vytvořily vlastní kultury, jež se pochopitelně také liší.

    Problém je v tom, že urbanizovaná část lidstva se 1) nepovažuje za běžný živočišný druh a 2) bílá rasa se považuje za nadřazenou všem ostatním.
    Jenže čeleď Hominidae je běžná živočišná čeleď a Homo sapiens (opravdu sapiens?) je běžný živočišný druh.
    A bílá rasa? No… Uchopme ten „nadřazený“ exemplář a šoupněme jej kamkoli mimo město do volné přírody mimo dosah automobilu, mobilní sítě, vodovodu a sámošky. Zemře během pár dní strachem, vyčerpáním, žízní a hladem. Vyjma některých trampů, některých milovníků vojenské i nevojenské historie a obyvatel izolovaných horských oblastí už se speciálně bílá rasa zcela vymkla přírodním zákonům a ztratila nejzákladnější schopnosti nutné pro přežití v přírodě. Vůbec to nemusí být nějaká divoká džungle; stačí obyčejné Brdy, Krkonoše, Šumava nebo Tatry.

    Tohle téma asi není na běžnou webovou diskusi, ale spíš na několikadenní seminář.
    Protože…
    My – „bílí“ – odmítáme respektovat cokoli jiného než některé aspekty „své“ kultury. Některé proto, že ačkoli se považujeme za „lepší“, řežeme se mezi sebou kvůli každé sociokulturní kravině mnohem náruživěji než ti, jež považujeme za „primitivy“.
    Ano – máme větší a účinnější „klacky“, takže ty slabší zmasíme a vezmeme si to, co dosud patřilo jim. Obvykle to rychle sežereme a jinak spotřebujeme a musíme se porozhlédnout po dalším slabším, kterého bychom zabili a/nebo okradli. Sami už se ve svém domicilu vůbec neumíme uživit.Jenže to nás nečiní ani lepšími, ani životaschopnějšími. Bez našich raket a bomb, bez aut, vodovodu a mekáčů si s námi hravě poradí každý naháč s pazourkovým kopím, malující kmenovou kroniku na jelení kosti či na stěny jeskyní.

    Před pár lety jsem shlédl zajímavý dokument o jihoafrických Sanech. Vypravila se za nimi skupina antropologů, kteří sebou vzali nějakého japonského houslového virtuosa. Nakýblovali se jim k sídlišti a vzájemně se zkoumali; nutno ocenit a zdůraznit, že antropologové se chovali maximálně diskrétně a snažili se Sany moc nerušit.
    Obě skupiny si na sebe nejen celkem rychle zvykly, ale vlastně se i spřátelily – přes muziku. Lidé z toho kmene či klanu totiž hrají na jedno-dvoustrunné housličky a používají i dost složité melodie. Což šokovalo onoho Japonce. Dalším šokem pro něho bylo, že sanští muzikanti zvládli jeho „civilizované“ housle skoro bleskově, zatímco on ty sanské housličky ovládal dost neuměle.

    Mám takový pocit, že ta naše arogance plyne z našeho strachu, aby ti (zatím) slabší nepoznali, jak slabí, zranitelní a často i zbabělí jsme my sami.
    „Oni“ pro svou kulturu nepotřebují paranoiu, permanentního vnitřního i vnějšího nepřítele, někoho, koho by mohli nenávidět a pohrdat jím. „My“ ano. Tu jsou to protestanti, jindy židé, pravoslavní, ortodoxní, komunisté, kapitalisté, muslimové, Češi, Němci, Rusové, Číňané – někdy v různých kombinacích nebo všichni najednou (viz. USA).
    Takže ona možná ta „naše“ bílá rasa a „naše civilizace“ nakonec nebude nikomu chybět. Svět těch, již přežijí střet, k němuž máme slušně našlápnuto, se vrátí do přirozených kolejí, blíž k přírodě. Asi na nějakou dobu – možná i nadlouho – bez internetu, aut, mrakodrapů, stupidních TV seriálů, sofistikovaných zbraní, kyberválek, zvrácených socioekonomických vztahů. Ale bude to všechno vůbec někomu scházet?

    To se mi líbí

    • Občan napsal:

      Sakrapráce! Teď jsem dočetl Čoboldu a zjistil, že napsal to samé, jen méně slovy 🙂

      Zdravím zámořského Čobolíka!

      To se mi líbí

    • Hudec napsal:

      Vidíte to velmi skepticky. Myslím, že lidstvo se nezbaví svých technických a vědeckých dovedností, cesta zpět může být jen dočasná. Malevil……
      K vaší vizi budoucnosti nepřehlédněte v dnešní Mladé frontě DNES na str. A12 rozhovor a egyptologem Miroslavem Bártou, ten je z vývoje na mrtvici.

      To se mi líbí

  3. Bavor V. napsal:

    Koukám, že téma je těžko uchopitelné. Nicméně potřebné.

    To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      Neuchopitelné. Alespoň pro mě.
      Nemíním hanět ani chválit naši středoevropskou subkulturu, nemíním hanět ani chválit jiné.
      Chci jen, aby nám bylo umožněno žít tak, jak chceme, jak žili naši předci.
      Nechci měnit své životní zvyky jenom kvůli tomu, že byly v našem prostoru postaveny tisíce kilometrů dálnic a zkonstruována superrychlásuperkapacitní letadla, a že je třeba je nasytit potravou – cestujícími pasažery. Nepotřebuji větší prostor než ten kam mohu dojít pěšky. Ale chci aby byl zachován pro „mě“. Nechci být tím kdo všudy jenom prochází.
      Nechci měnit své životní zvyky jenom kvůli tomu, aby na našem prostoru mohly být uplatňovány tzv. svobodně zvyky jemu cizí.
      Nechci být účasten velkovýroby a konzumace krátkodobých, těkavých, povrchních zážitků, jejichž společným jmenovatelem je nezodpovědnost.
      Tolik k vymezování prostoru.
      Bílí, černí, žlutí … je to jedno. Kousnutí od jedovatého hada z Afriky bolí stejně jako toho z Evropy, láska psa z Ameriky je stejně milá jako toho z Asie, vzteklý pes kouše stejně v Evropě jako v Australii, nejedovatý hádek je stejně přítulný…. Vždy jde o to jedovatost
      či nejedovatost, o tu lásku či navrčenost. Ne o světadíl.
      Ale tohle všechno je asi OT (děkuji, že jste mi vysvětlili co tahle zkratka znamená 🙂 .

      To se mi líbí

  4. Strejda Olin napsal:

    S tímto tématem vstupujeme na velmi tenký led. Bavit se dnes o zvláštnostech a odlišnostech národních a genetických je „nekorektní“.
    Mám takovou představu, že kdyby naši planetu Země objevili v roce 2014 p.n.l. mimozemšťané a letos by se sem vrátili, nemohli by si nevšimnout, že zatímco způsob života některých skupin těch divných dvounohých tvorů se téměř nezměnil a za 4 000 let se nijak nevyvinul, jiné skupiny za stejnou dobu dosáhly ohromného pokroku a změnily se k nepoznání. Jako by to nebyli titíž tvorové, které tenkrát poznali.
    Nejprve by si všimli, že každá skupina těchto podivných a zajímavých tvorů se odlišuje podle toho, v jakém přírodním prostředí žije a později také toho, že má některé shodné a některé rozdílné znaky DNA. Možná by nás rozdělili do velkých skupin podle podoby na bílé, černé a žluté, ty potom zase do menších skupin podle způsobu života. Patrně by zjistili, že různé skupiny mají různé předpoklady a schopnosti.
    Možná bychom se i my měli na vývoj rodu Homo takto podívat a multikulturalisticky korektně netvrdit, že Češi jsou stejní jako Němci, že Arabové jsou stejní jako Skandinávci, že Afričané jsou stejní jako Evropané, nebo Židé stejní jako Cikáni. Vidět věci tak jak jsou a ne tak, jak bychom chtěli aby byly.

    To se mi líbí

    • Hudec napsal:

      No právě. Autorka té stati mě zaujala právě tím, že ač asi mladá (předpokládám), v závěru svého textu na politickou korektnost dosti kašle a klade nepříjemnou otázku.

      To se mi líbí

    • Lex napsal:

      Oline,
      napsal jsi – „… nemohli by si nevšimnout, že zatímco způsob života některých skupin těch divných dvounohých tvorů se téměř nezměnil a za 4 000 let se nijak nevyvinul, jiné skupiny za stejnou dobu dosáhly ohromného pokroku a změnily se k nepoznání.“
      Já vím, že tobě to nemusím připomínat, co je základním fenoménem, který leží v samotném základě toho rozdílu. Přesto to řeknu – PRÁCE.
      Ta matka pokroku.
      Ať si kdo chce lže jak chce. Je to soustavná a nekonečná práce, nejdříve sedm dní v týdnu šestnáct hodin, později se ta doba trochu zkracovala, až si ti pracující vymohli jeden den v týdnu volný a osmihodinovou pracovní dobu (i když, jak zpívá Pavel Dobeš, přišel Edison a začalo se pracovat „na tři šichty“). Dneska už se dělá jen pět dní v týdnu, dokonce by stačilo dělat tři dny, protože pak by mohla pracovat i ta neuvěřitelná armáda nezaměstnaných, na kterou se práce nedostává, i když pracovat chtějí, protože všechno při té produktivitě stačí vyrobit a vypěstovat ti zaměstnaní, a ještě stačí uživit další neuvěřitelně velkou armádu těch, kteří sami nic neprodukují, jen se na výsledcích jejich práce přiživují (dokonce většinou za mnohem větší platy, než ti produktivní).

      Zatímco někde jinde se ani neví, co to práce je, čeká se, kdo jim přiveze jídlo a vodu a nakrmí je, kdo přiveze ošacení a obleče je, kdo jim vyvrtá studny, postaví domy, bude léčit jejich nemoci.
      Anebo se najde vydlabaný kmen, nalodí se a nechají se unášet mořem k těm břehům, kde za ta staletí a tisíciletí soustavné práce se lidé mají dobře nebo jen lépe.

      Já vím, je to mnohem složitější, vždyť i u nás doma je několik set tisíc takových, ačkoliv všichni ostatní okolo „v potu tváře chléb svůj dobývají“.

      No, zkrátka, práce!
      Ale je to i o národech, že ano.

      To se mi líbí

      • Strejda Olin napsal:

        Podílu práce na polidštění opice se stále ještě dnes mnozí chechtají, až se za svá přežraná břicha popadají, sami jsouce ještě opicemi, neboť práci neznaje, nezanachala na nich žádné stopy 🙂

        To se mi líbí

  5. strejda napsal:

    Bavore, je to především téma velice mnohovrstvé a silně nepřehledné. A vnitřně diferencované. Já si kladu otázku, jsou třeba Canarios (dnešní obyvatelé Kanárských ostrovů) tak odlišní od Španělů, že tvoří vlastní národ? První otázka, která se ovšem před tím musí vyřešit je, kdo jsou Španělé? Existují vůbec? Na poloostrově existují třeba Katalánci, kteří mluví katalánsky a mnozí se za Španěly nepovažují. Ovšem katalánsky se dnes učí i Mallorquí, doma však mluví poněkud jiným nářečím. Jsou nebo nejsou Katalánci? Španělé, jak je známe mluví kastilsky. Ale v zemi se mluví dalšími jazyky, když vynechám baskičtinu, která má zcela jiné základy, tak je tu galicijština. Galicijci se tak neprosazují jako Katalánci, ale nakolik jsou Španělé podle místních zvyků a nakolik podle nás? Nejde jen o jazyky, obdobně odlišná je i mentalita lidí a jejich vztah k vlastním kořenům.
    Proč jsem sem ale zatáhl Canarios? Především proto, že mentalita ostrovanů a jejich vztah k okolí je zcela odlišná od mentality kontinentálního člověka. Jsou jiní něž jakýkoliv Španělé z poloostrova. Zajímavé na tom je, že i česká mentalita je mnohem více ostrovní než kdekterá jiná. Pro vysvětlení se stačí podívat na fyzickou mapu. A ti, co se s Čechy jednou ztotožní a přetvoří se, se geografickým podmínkám nevyhnou.
    Evropa a někteří její bílí občané se snaží řešit problematiku, která naprosto není ani vyjasněna na základní úrovni. Je to v podstatě jen intelektuálaská debata. Až se přistěhovalci natolik smísí s bílými Evropany, tak se také tak změní, že nebudou podobní svým předkům v původní vlasti. Nebude to nic nového, vžy to tak bylo. A tak je to spíš intelektuálská zábava se tím nějak více zaobírat.
    Patrně nejlepším řešením pro nás a naši dobu je být Čechem (Maďarem, Polákem, Welšanem a ZÁROVEŇ Evropanem. Dokud to bude možné, ale proč se dívat tak daleko?

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      S poslední větou souhlasím více než s ostatními. Je důležité být nejprve Texasanem a pak Američanem. V tomto pořadí. Jako já mám své pořadí, které začíná Prácheňskem a končí Evropou. Ano. Na konci toho řetězce jsem také Evropanem.

      To se mi líbí

  6. moskyt napsal:

    Thilo Sarrazin vyšel také v ruštině, Je u mně v pdf.

    To se mi líbí

  7. Petrpavel napsal:

    Zdánlivě to nemá souvislost s tématem, ale vzhledem k nikoli zanedbatelné poslední větě článku „…Myslím tedy, že bruselským jde jen o to, ukojit prostřednictvím „evropského národa“ svoje mocenské cíle a vzdálit co nejvíce výkon moci od občana…“ si myslím, že má.
    Václav Bělohradský už v roce 1999 píše : „…Levice, která přišla v Evropě k moci na konci devadesátých let, rezignovala na jakoukoli alternativu ke STATUS QUO. Přijala slovník jednorozměrného univerza ekonomického růstu a integrovala se do jeho planetárního provozu. Fakt, že levice přestala být nositelem alternativy ke „globálnímu kapitalismu“, je jednou z největších ideových katastrof tohoto století….“.
    A my jsme do tohoto „evropského národa“ vlezli zrovna v době, kdy tato sociálně-demokratická krize identity byla na vrcholu, kdy je dokonce odstraněna ze svých bývalých pozic neoliberálními evropskými proudy. Ano, platí ukojit, vzdálit … už neplatí bývalé sblížit, pomoci.

    To se mi líbí

    • Rosťa napsal:

      Fendrych nám to vysvětlí. Ten je na to odborník.

      To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        Zatím ještě neví ani on, co se děje, protože to ještě nekomentuje.

        To se mi líbí

        • Občan napsal:

          Ona je taky pěkná hoňka najít na tom Zemanově počinu něco, co by Fendrych mohl zkritizovat, aniž by popřel sebe sama 😉

          Já kupříkladu velice negativně vnímám ty Zemanovy plky o tom, jak žoldnéřský expediční sbor z ČR „bojuje v Afghanistánu za Prahu s teroristy“. Ale já můžu, protože Zemanovu nenávist k muslimům, Arabům i k blízkovýchodním křesťanům nesdílím a sdílet nehodlám. Neonacismus je mi odporný ve všech podobách a jeho nenávist k němu má sakra blízko.

          To se mi líbí

  8. Lex napsal:

    První poznámka – myslím, že ohledně „národa“ se nikdy nedomluví „bruselští“, dokonce ani „francouzští“, „britští“ či „němečtí“ s „českými“. Jednoduše proto, že oni jinak chápou význam slova „národ“ než my. Oni spíše ve významu „občanstvo země“, my ve významu spíše „potomci českých (slovanských) předků obývajících tuto zemi“ – já vím, je to uměle definováno, ale tak to cítím (netřeba mi připomínat, že jsme směskou Němců, Židů a jánevímkohovšecho – já to vím). Samozřejmě, že v těch našich po předcích dědičných atributech je i ten „rasový“, tedy „běloch“ většinově historicky, kulturně, nábožensky, obyčejově i „zvykověprávně“ orientovaný (proto nevadí ten Němec či Žid v nás).
    Nejsme ochotni akceptovat jako příslušníka českého národa černocha z Martiniku, jako je tomu třeba ze známých důvodů ve Francii, nejsme ochotni akceptovat jako příslušníka českého národa cikána, byť je to potomek těch, co tu žijí od patnáctéhoí století, byť si stokrát volil národnost českou.

    Druhá poznámka – nikdy nemůže vzniknout „evropský národ“ v tom významu slova, jako jej chápu já (a snad i jiní v Česku), na rozdíl od toho významu francouzského, britského atd. To, že jsem Evropan, neznamená, že vznikla nějaká sjednocená entita podle hledisek, jak je chápu. Ve vyšším levelu jsem Evropanem, v základním řazení jsem Čech.

    Třetí poznámka – tyhle řeči o rozpliznutí národů, o eliminaci vůbec toho pojmu, jak jsem o něm psal, považuji za cílený postup. Ve jménu čeho nebo koho, myslím, není třeba tady, u Bavora, nikomu vykládat.
    Nejlepší na ovládání je stádo bez vlastní identity. Chcete-li, třeba hejno.

    To se mi líbí

    • Strejda Olin napsal:

      „Potřeba stále více rozšiřovat odbytiště pro své výrobky štve buržoazii po celé zeměkouli. Tím, že těží ze světového trhu, učinila buržoazie výrobu a spotřebu všech zemí kosmopolitickou. Prastará národní průmyslová odvětví byla zničena a jsou denně dál ničena. Jsou vytlačována odvětvími, která už nezpracovávají domácí suroviny, nýbrž suroviny dovážené z nejodlehlejších končin zeměkoule a jejich výrobky se spotřebovávají rovněž ve všech světadílech. Místo staré místní a národní soběstačnosti a uzavřenosti nastupuje všestranný styk a všestranná závislost národů na sobě navzájem.
      Nutí všechny národy, aby přijaly buržoazní způsob výroby, nutí je, aby u sebe doma zaváděly tzv. civilizaci. Zkrátka, tvoří si svět podle svého obrazu“.
      M&E, Manifest KS, 1848

      To se mi líbí

    • cobolik pacholik napsal:

      spravne judr. po buransky nebude zo psa slanina,nakoniec nejake levely,nemozu ovplyvnit ten,ktory zaklad a ten je len jeden a niekto sa to snazi presvinsky narusit ,aby simohol holotu ovinut okolo prsta jak snurku z jojo.

      To se mi líbí

      • Lex napsal:

        Všiml sis, čobolíku,
        jak ti samí, co dneska tak brojí proti národním státům v Evropě, všichni ti Rompuyové, Barrosové, Ashtonové, Fülleové a stovky a tisíce dalších bruselských a štrasburgských, také Merkelové, Hollandové a jiní, když to potřebovali pro své (svých vodičů) mocenské politické a ekonomické zájmy, hned po zboření železné opony podporovali rozbíjení silných vícenárodních států na atomizované ovladatelné státečky, a co to stálo krve, zejména té balkánské počínaje Chorvatskem. Samozřejmě i ruské, protože o co jde při rozkladu Sovětského svazu jiného, než atomizaci a oslabení minulé síly? O co jde nyní na Ukrajině primárně jiného, než další strategická pozice NATO na hranicích Ruska z jihu?
        A ti dnes budou ohlupovat tak, že národ, vlast a vlastenectví jsou v politickém a mediálním diskursu sprostými slovy!

        Že přitom jde o cestu k ovládnutí zbývajících nerostných surovin a zásob ropy, plynu a uhlí, to je tak jen až na prvním místě, asi jako peníze.

        To se mi líbí

        • cobolik pacholik napsal:

          lexi,ja ked slucham toho traktara putina,to mi docista pripada,jak by som sluchal slobodnu europu a hlas ameriky v roku 1982,on drista jak by malo fungovat a ty ritiari tu,jak ked v rusku dristali v roku 1982 a este som tu sluchal takeho ruskeho muzika na cnn ohladom situacie v syrii,diskutoval na zivo spolu mc cain a tym svatym abdulahom z kraju,kde pred 60 rokmi piekol posuch na hovne z velblouda,co prve ma na tom muzikovy zarazilo oblecenie,velmi biedne obleceny,ale dristy? to kurnik ty amici a ten mc cain to len habkal a to z ruskej dumy nejaky voloda zo zahranicneho vyboru,take by som som podporoval,aby dristali ty ritiari a proste ty spravny s tymy,co im nepasuju s publikom na stadione ,ako divakmy,to by kopa holoty prekukla,co sa tyka toho rypania,tych demokratov,do tej holoty,lexi obrati sa to proti nim naisto a budu kukat ,jak telata,co sa porobilo.

          To se mi líbí

  9. Strejda Olin napsal:

    Materiální bytí předbíhá vědomí. Na vše nové si lidé musí zvyknout a přizpůsobit se. Na to vše měli lidé ve svém vývoji dlouhá období. 3 000 let žili v době bronzové, než objevili železo. Další 2 500 let než objevili sílu páry. Ale jen 150 let využíváme elektřinu a před pouhými 70 lety vymysleli tranzistor. Celé generace prožily svůj život, aniž by se jejich způsob života nějak významně změnil.
    Ještě mí prarodiče v Ivančicích na Hané nebyli za celý život dále, než v Brně a myslím, že černocha nebo číňana na vlastní oči nespatřili nikdy. Ještě já jsem zažil parní lokomotivy, dobu bez televizoru, psal jsem perem a inkoustem, telefonoval jen z budky a meziměsto si musel nechat spojit ústřednou. Počítač, internet a mobil jsem začal používat před pár lety. Co všechno se změnilo za pouhých posledních 25 let?! Na to by si naši předkové zvykali století. Možná proto některým jevům nerozumíme, nechápeme je. Nejen já nebo vy, ale lidstvo jako celek. Myslím, že to není až tak OT 🙂

    To se mi líbí

    • Lex napsal:

      Co to tu šíříš, osobo?!
      Jako bys neznal, co říkal Václav Havel 21. února 1990 v projevu před oběma sněmovnami Kongresu USA – radši ti to zopakuji – „Specifická zkušenost, o níž tu hovořím, mi dala mimo jiné jednu velikou jistotu: vědomí předchází bytí a nikoli naopak, jak tvrdí marxisté.“ http://old.hrad.cz/president/Havel/speeches/

      To se mi líbí

      • Strejda Olin napsal:

        A sakra, na toho psychopata jsem zapomněl 😦

        To se mi líbí

        • renard napsal:

          Necítím se schopný nějakých obecných úvah, ale opírám se o osobní zkušenost. Můj dlouhodobý názor je, že vztahy mezi lidmi se odvíjejí od celkové ekonomické situace. Dokud je dobře, rádi se tolerujeme a navzájem obohacujeme stykem s těmi druhými, ale jakmile se objeví problém, snažíme se najít viníka nebo alespoň náhradní oběť (abychom jí nebyli sami) mezi těmi ostatními. Před lety jsem nějakou dobu pracoval v Singapuru, který byl tehdy dokonalým „asijským tygrem“, a byl jsem uchvácen tím, jak se tam dobře snášejí Evropané, včetně bývalých britských kolonizátorů, s většinovými Číňany, Indy a Malajci. Stejně dobře tam nedaleko od sebe koexistovaly budhistické svatyně a hinduistické chrámy s mešitami a křesťanskými kostely. Není to tak dávno, co jsem se někde dočetl o tamních náboženských nepokojích, jakkoliv ještě nesrovnatelných s tím, co vidíme v jiných částech světa, a jednoznačně to pokládám za důsledek ekonomické krize. Stejnou příčinu mají podle mne náboženské a etnické nepokoje třeba na Balkáně nebo na Blízkém Východě. Před lety jsem považoval například školní informace o tom, že Srbové mají historii pravoslavnou, Chorvati katolickou a Bosňáci machometánskou, za neosobní teorii a něco jako pohádky z dávných dob, protože Jugoslávie byla stát, který se zdál být pevný a solidní. V životě by mě tehdy nenapadlo, že se tam lidé dokáží jednou kvůli těmto rozdílům navzájem zabíjet a ani dnes si nemyslím, že by právě toto bylo skutečnou příčinou – tu vidím v celkovém ekonomickém úpadku po propuknutí neoliberální ekonomiky. Teď dočasně pracuji v Lucembusku – zemi, která je v pravém smyslu multikulturní. Žijí tu vedle sebe příslušníci různých národů, jejichž předkové sem přišli v době rozkvětu hornictví a ocelářství, především Portugalci a Italové, také ale třeba lidé tmavé pleti z bývalých portugalských kolonií, dále lidé příslušející podle jazyka a tradic do sousedního Německa, Francie a Belgie, a v poslední době ovšem i nezanedbatelný počet pracovníků evropských institucí a také lidí jako já, kteří prostě využili možnosti poskytnuté existencí Evropské Unie. Země prosperuje a nám se tu komunikuje dobře. Zajímáme se jeden o druhého, povídáme si o svých zemích a jejich historii, zvycích, kuchyních i jazycích, pořádají se různé sousedské akce, jejichž cílem je představit tu či onu kulturu. Bojím se jen toho, že sem jednou také dolehnou důsledky krize, které nás rozeštvou. Jestliže tedy někdo tvrdí, že materiální podmínky jsou až druhotné, nemám pro jeho duševní výbavu slušné slovo.

          To se mi líbí

  10. Halladin napsal:

    Asfalte,
    tu definici národa spáchal kdysi Stalin.
    Netvrdím, že to někde neopsal. Ale novinka to není

    To se mi líbí

  11. cobolik pacholik napsal:

    ja kukam na ten zasrany svet ohladom nejakeho naroda dost primitivne,proste na cokolvek sa riadim kukom okolo seba,tak jak drevo neni rovnake,vrba a dubove,kazde hori,ale dubove lepsie,kamen z vapenca maksi,jak z makadamu,med makka oproti oceli,sklo neni papier,tak isto je to medzi ludmi,kazdy nejaky clovek,ci homo sapienes,ale rozdiely jak svina,co sa tyka prislusnosti k narodu to je dolezite jak svina,je to dane vychovou a okolim v danom case rozvoja a systemu spolocnosti,za 20 rokov to budu uplne iny pepici,ci cobolici,bude na nich viac laku,jak na mne z toho technickeho pokroku,ktory sa vola mainstream,co lakuje,ze sme nejaky europani,ze ja hetero,rovnaky jak buzik,ze som,ako eskimak,bo sa tiez teplo obleciem,teraz tu zima jak kurva,ze sme si rovny ani hovno.rovny sme si,ked stojime na cervenu na svetlach,alebo kupujeme si rohlik,v smrti to je najlepsie vidiet tam sme docista vyrovnany vsetci do jednej laty,ale v palici to som uz pokriveny od druheho docista,bo moje kuky su inaksie od druheho,moje zvyky inaksie,moja praca inaksia,este aj ten vasek pri chcani inaksi,bo neraz som videl,ked chciju s ostatnymy,a to uz,ako hovniar,cigaretu drzim inaksie a inaksie plujem bo sledujem druhych,zeriem rukamy,vsetko okrem polievky bo tam mi najlepsie chuti,mam jednu misku 18 rokov a lyzicu 14 rokov s tym zeriem a nesmakuje mi z taniera,ci s priborom,beru ma doma jak burana,ale ja na to seriem bo taky som,vyhybam sa vacsim spolocnostiam,aby som sa nemusel pretvarovat,pri stolovani a podavani ruky,ktoru nechcem dakomu podat,bo nan seriem,dobre sa cujem vo svojej svorke,ovoniavam ich,ako vonaju,ci smrdia, som buran ,ale svoj buran a co najmenej to chcem menit,bo si zochovavam svoju indentitu a nieco ma nuti,aby som taky bol,bo nenavidim lakovacky a hlavne slovo,sak kazdy tak robi ja ani bohovy.
    trochu namiesane,ale suvisi,bo ked do mna bolo od mala sekane a tym zasranym zivotom dobrusovana moja indentita,nove,seky mnohe do mna nenaseka a tie stare to tvrde jak svina,neviem to to nejak nazvat,mam svoje osvedcene slovo som svoj buran a z tych buranov,co som tam niekedy zil, z celeho toho domu tam,bude to asi tym,ze zijem uz dost dlho v riti,tie ryhy do mna vysekane udrzujem jak kurva.

    To se mi líbí

  12. Jos napsal:

    Nějak mi to, v pojetí autorky, není jasné. Cosi mi chybí. Na to abych byl schopen akceptovat život ve státě s více národnostmi nebo rasami stačí být vyznavačem občanského principu. Proti principům občanským stojí nejčastěji předsudky náboženské, rasové, národnostní atd. A je otázka k diskusi, jaký vývoj prodělají podobné předsudky se vzrůstající vzdělaností, lepšícím se ekonomickým postavením atd. To mi v pohledu autorky zcela chybí.

    To se mi líbí

    • Rosťa napsal:

      Proč to musí být předsudky, Josi? Nejsou to třeba životní zkušenosti? Když budete bydlet v “ Bronxu „, tak Váš názor na cikány bude diametrálně odlišný od těch, kteří tyto spoluobčany viděli maximálně tak v televizi. A zkuste jim popovídat něco o tom, že mají předsudky. I slušný Vás odešle někam.

      To se mi líbí

      • Jos napsal:

        Já bych Rosťo, trochu rozlišoval. To na co si lidé nejvíce stěžují na př. v případě Romů je vlastně často obyčejná kriminální nebo přestupková činnost. A na to máme vlastně zřízené orgány – policii atd. Já jsem kdysi v 70.letech v domě s cikány žil. Bylo to docela ilustrativní. Oni se pravidelně v neděli scházeli ve větším počtu. Asi tak za dvě hodiny to začalo být divoké a v tom okamžiku přicházela tenkrát VB a rozpustila to. Pravidelně. Tenkrát stát dodržování zákonů a veřejného pořádku kupodivu stíhal. Teď už nestíhá ani zásadnější problémy. Nefunguje a nedbá na dodržování zákonů. Známe to i z jiných oblastí. A to mi připadá jako jiný level než o které se zde diskutuje. Je to o kriminalitě a ta tolerována být nemůže nikde a nikomu.

        To se mi líbí

        • Rosťa napsal:

          Bohužel to tolerováno nejen je, ale bohužel i zlehčováno. Dokonce to došlo tak daleko, že tu funguje dvojí metr při posuzování trestné činnosti, při výplatě socdávek a když se majorita začne třeba demonstracemi bránit, stát použije tvrdé represe. To je realita všedního dne. Takže žádné předsudky.

          To se mi líbí

    • Občan napsal:

      Ano.
      Nikoli „evropský národ“, ale „Evropské občanstvo různých národností“. Ono to samozřejmě dost připomíná „mnohonárodnostní sovětský lid“ nebo „Čechoslováky“, ale tak to je. Doma je každý sám sebou, ale dohromady buďmež Eropany. To by bylo fajn a s tím bych se ztotožnil.

      Nicméně mám stále problém s jednou věcí. My chceme, aby se tu hosté nebo novousedlíci chovali „po našem“ (přičemž žádné evropanské „naše“ neexistuje ani omylem). Jenže jak se „my“ chováme „u nich“?
      Když si vezmu kolika okupací a agresí se EU už účastní a jakým způsobem „to naše“ prosazujeme tak porůznu po světě, tak se těm „oni“ vůbec nedivím, že si „u nás“ prosazují svoje zvyklosti. Pořád ještě se „u nás“ prosazují mírumilovně, zatímco „my“ se „u nich“ prosazujeme zásadně násilně; ať už přímou vojenskou intervencí, nebo podporou např. militantních islamistů (či stejně militantních sionistů), nebo všelijakými ekonomickými podrazy.
      S tímhle nepoměrem mám opravdu velký problém.

      To se mi líbí

      • Petrpavel napsal:

        Měl bych s touto věcí problém kdybych se řadil k těm „my“, kteří se účastní okupací a agresí. Také nemám problém s „oněmi“ kteří se u nás prosazují mírumilovně. ¨
        Mám problém s „našimi“ i s „oněmi“, kteří se prosazují násilně a podporou něčeho co si nepřeji.
        Tady myslím je to dělítko mezi „my“ a „onI“.
        Ti agresivní a militantní „oni“ jsou mezi námi stejně tak jako mezi nimi. Je na nás abychom se jim uměli postavit, ti neagresivní a nemilitantní „my“ ze všech končin světa. (Teď třeba podpořit – alespoň hledáním pravdy – ty na Ukrajině, kdo hájí „nás“, a nejsou mezi „oněmi“ kteří hází zápalné bomby a střílí loveckými zbraněmi.)
        Ale jelikož, jak už bylo konstatováno na začátku diskuse, jsme jenom běžná živočišná čeleď, budou vyhrávat vždy „oni“. Jde jen o to jim to co nejvíc znepříjemnit.

        To se mi líbí

      • cobolik pacholik napsal:

        pozor citizen s tym sion brothers,bo canada prime minister povedal,ze oznacenie sionista,moze znacit o hlboko zakorenenom amtisemitizme vypitym s mliekom svojej matky,jak maju chazariky v oblube dristat s nepomerem ja nemam problem,problem maju oni,aby mi vtisli do tej cobolskej palice tie ich spravnme pomery,bo ja viem a nemusim mat medzinarodne styky studovane na yale,aby som vedel,co je slizka kurva.ty kukal citizen,co dristal ten perzan a ako reagoval kovanej sion brothers?im ked poviem,ze morduju tu hadracku holotu,jak potkanov v NY city,povedia,ze to ich pravo,ked im to odsudi nejaka rezolucia OSN,povedia,ze to maju od boha,oni viacej vymastena palice,jak nejaky hadrak v hindukus,oni sa nelisia nicim,kukni na tu yourouru,jak ty,co su podporovany demokratickymy silamy celeho sveta v syrii,co sa ty ualahuju,ja sa tolko neubohujem…

        To se mi líbí

        • Občan napsal:

          Moje chazarská praprababička dobře věděla, proč po svatbě s evangelickým Švédem oba konvertovali k pravoslaví, aby je přestaly prudit obě rodiny 😆
          Jj, čítal som tie drísty. Boli z toho všetci takí voľaakí zmätení. Ovšem OSN se pozváním Roháního a následným odvoláním pozvánky na příkaz Tel Avivu opravdu „vyznamenala“…
          Mně je úplně fuk, co má neonácek na fangli, jestli nosí pejzy nebo kožené kraťasy a bílé podkolenky a kdo ho podporuje. Ideologicky to vyjde nastejno.

          To se mi líbí

      • Jos napsal:

        Občane, mně to „evropské naše“ připadá dost jednoduché. Dodržovat platné zákony a řídit se právním systémem země do které přicházím. Tím ovšem netvrdím, že se to opravdu dodržuje. Na příklad role Německa a Rakouska v rozdmychávání jugoslávského konfliktu je typickým příkladem.

        To se mi líbí

        • Občan napsal:

          No, dodržovat…
          Mám takový, dnes už úsměvný, zážitek se Švýcary. Prý jsou superpoctiví a akurátní.
          Na svýcarské hranici jsme ale zjistili, že ovládají i u nás známé „půjde-li“ stejně dobře, jako někteří naši hospodští.
          Jeli jsme před několika málo lety z jedné historické akce z Itálie a zachtělo se nám vzít to pro změnu přes Švýcarsko. Bylo něco po půlnoci, když jsme za hustého lijáku a vichru a s tunou nákladu ve vozíku dojeli na hraniční přejezd někde u Coma. V kapse jsem měl připravených 75 eur na dálniční známku, sirky v očích, a očekávali jsme, že to bude záležitost tří minut.
          Nebyla. Nějací tři týpci nás obstoupili a že jako 150 euráčů; tak jsem vystoupil z auta a šel se podívat, kdeže máme to druhé motorové vozidlo. Obcházel jsem tak ostentativně, že i ti typové asi pochopili mou ironii a začali tvrdit, že se u nich platí nejen za motorové vozidlo, ale i za přívěsný vozík (jednonápravový, 2×1 m). Chvilku jsem se s nimi dohadoval, ale protože byli neodbytní a já dost vyšťavený, tak jsem se jal otáčet. V té tmě, lijáku a vichru jsem jim pěkně ucpal celý průjezd a opatrně jsem šmrdlal s naší nákladní soupravičkou. Po pěti minutách už zmoklí chlápci očividně trpce litovali, že nás nepustili rychle dál; za námi se dělala fronta a čekající byli dost nevrlí 😉
          Nakonec jsme se přece jen otočili a vydali se na 400 km dlouhou cestu na Brenner.

          Vykukové a „šibalové“ jsou prostě všude, i když mají přísné předpisy a navenek se tváří jako puntičkářští suchaři. 🙂
          Ale o žádném „evropském našem“ nevím. Každý stát EU má svůj právní řád, svou kulturu, své zvyklosti a jakékoli unifikaci se brání zuby nehty. Nemluvě o tom, že v EU docela slušně doutná pár konfliktů, které mohou klidně přerůst v občanskou válku – Belgie, Španělsko a Francie si Korsikou také nemůže být moc jistá; o Severním Irsku a dnes už i Skotsku ani nemluvě. No, a fašistické Lotyšsko je vůbec kapitola sama pro sebe…

          To se mi líbí

  13. Firefly napsal:

    národ, rasa … jen slovíčka k vymezení, k rozdělení na oni (fuj) a my, přičemž my znamená vše silné co člověka napadne, aby se cítil také silný. Silný v tlupě, silný ve víře, silný v zbožňování.

    Uvnitř sebe slabý.

    To se mi líbí

  14. zdenekb napsal:

    Souhlasím s panem Hudcem hlavně v tom jeho dodatku – že identitu tvoří řeč, historie, kultura, humor… že identita je tedy získaná, ne vrozená. Navíc ji má každý trochu jinou, dle výchovy nebo toho, co si z té historie a kultury přebere. V tomto směru nemám moc v lásce řeči o „národních vlastnostech“ nebo „národní povaze“. Protože to evokuje něco málem geneticky daného a neměnného (co sice lze prohlubovat nebo potlačovat, ale člověk se toho nezbaví). Nějak odmítám věřit, že když se někdo narodí na italsko-švýcarském pomezí ve Švýcarsku, bude z něj pedantský suchar, a když se prcek vyklube těsně za italskou čárou, má ve vínku být vášnivým bordelářem. Spíš než o „národní vlastnost“ jde u národů více o řekněme… „kolektivní reakci na určité podmínky“ (i když to zní kostrbatěji). Když se ty podmínky změní, jistě se časem promění i „povaha“ národa. Lidi jsou všude stejně různí. A myslím, že to platí i pro lidi odlišných ras.

    To se mi líbí

    • Strejda Olin napsal:

      Mnohdy ti, kteří se doma chovají vzorně, jsou v cizině jak utržení ze řetězu. Co by si třeba Němec doma nedovolil, klidně dělá u nás. Jde tedy asi také o to, jak je kde dodržování zákonů (psaných i nepsaných) vyžadováno a vynucováno.

      To se mi líbí

      • zdenekb napsal:

        Řekl bych, že to je přesně ta „reakce na podmínky“ (doma nesmím, tady můžu). A vzhledem k tomu, že se většina (odhaduji) Němců se u nás chová slušně, příčiny „utržení ze řetězu“ u dotyčného vidím spíš ve výchově a osobním založení, než v jeho „němectví“. Až zpřísníme a vynutíme dodržování zákonů, Němci kolektivně (i s těmi dnešními výtržníky) zareagují slušným chováním, a nebudete si moct vynachválit jejich „národní povahu“… ;o)

        To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.