Nejsme parazité


Tento článek je reakcí na analýzy různých pavědeckých skupin, naposledy think-tanku Jana Švejnara IDEA. Prosím pročtěte si jej v klidu a až do konce. Téma, jak víte, je velice bomboidní.

CELKOVÉ ODVODY DO ROZPOČTU

HOSPODÁŘSKÝ PROCES:

TVORBA ZISKU

Většina činností v celé ekonomice směřuje ke konečné spotřebě spotřebitelem (např. jídlo, energie, majetek, lékařské zákroky). Většina je provozována za účelem zisku. Tedy něco nakoupím a dráž prodám. Rozdíl je hrubý zisk (jinak řečeno přidaná hodnota). Z tohoto zisku jsou teprve vypláceny mzdy a z něj také může OSVČ hradit svou spotřebu. Ale nejdříve musí zisku dosáhnout.

Aby podnik nebo OSVČ dosáhl zisku, musí mít prodejní cenu vyšší než nákupní cenu. Pokud nakoupí za 100,- a prodá za 110,- (zisk 10%), pak musí 10x nakoupit a prodat zboží, aby si tu samou věc mohl koupit i pro sebe. Tedy musí investovat desetkrát více nebo nakoupit a prodat desetkrát za sebou. Většina toho, co takto nakupuje v sobě obsahuje již DPH. Tedy touto činností OSVČ platí DPH, spotřební daň, silniční daň, poplatky, licence atd. atd. ze všech svých nákupů spotřebovaných na generování zisku. A to i z částky, která mu nakonec zbude na vyplacení mezd a své osobní spotřeby. Zjednodušeně řečeno z PŘIDANÉ HODNOTY – TEDY VYTVOŘENÉHO HRUBÉHO ZISKU ZAPLATIL DAŇ. Pokud je průměrné DPH 17,5%, pak z každé 1 000 Kč, kterou použije na VÝPLATU MEZD ZAMĚSTNANCŮ nebo na svou osobní spotřebu nebo budoucí investice do podnikání, uhradil státu jen na DPH 175Kč. (pokud není plátce DPH, pak je ta částka několikanásobně vyšší). OSVČ tedy přispívá do rozpočtu již jen svou běžnou činností v okamžiku, kdy ZAMĚSTNANEC nepřispívá.

ROZDĚLENÍ ZISKU

Rozděluje se na další investice (rozvoj výroby, nové technologie, budovy, stroje, auta atd.), režie nových technologií (energie, materiál atd.), mzdy a osobní spotřeba. Mzdy jsou zatíženy povinností hradit za zaměstnance pojištění ve výši 34%. Z každé 1 000 Kč mzdy tedy hradí za zaměstnance zaměstnavatel – tedy OSVČ 340Kč. Z té samé 1 000 Kč odvádí zaměstnanec 11% tedy 110Kč.

Zaměstnanec odvádí dále daň z příjmu ve výši 15%, to je cca dalších 133 Kč. Pokud v této chvíli porovnáme odvody, pak 175+340 odvádí OSVČ za zaměstnance a 243Kč odvádí ZAMĚSTNANEC. Je zřejmé, že zaměstnanec přináší do rozpočtu prostředky až v této druhé fázi a to méně než polovinu toho, co OSVČ . A to i v případě, že by OSVČ už NEODVEDL NA DANI ANI POJISTNÉM NIC! On však odvádí. Ať vydělá nebo ne, odvádí minimální pojistné (cca 3 500 Kč měsíčně) tak, jako kdyby měl jako zaměstnanec plat 14 000 Kč měsíčně. Pokud má zisk vyšší, tak platí samozřejmě pojistné z vyměřovacího základu (50% zisku).

SPOTŘEBA

Obě skupiny spotřebují to, co vydělaly. Zaměstnanec spotřebuje svůj plat na osobní spotřebu. Tím přispěje do rozpočtu DPH, dalšími poplatky atd. Pro jednoduchost počítejme jen DPH. Tedy opět dalších 132 Kč (17% z 1 000 Kč – tedy 243 Kč). OSVČ zaplatí za svou spotřebu DPH z investic a zvýšení režie a osobní spotřeby (tedy hrubý zisk zmenšený o náklady na mzdy). Tedy opět z každé 1 000 Kč 175 Kč. OSVČ i ZAMĚSTNANCI jsou si ve spotřebě rovni. Ale OSVČ již platí DPH z té samé tisícovky podruhé!

Pokud má OSVČ zaměstnance, musí více než zdvojnásobit svůj obrat, aby na mzdu zaměstance vydělal. V absolutních částkách tedy odvádí do rozpočtu v první fázi mnohonásobně více. Zaměstnanec nic. Zjednodušeně řečeno, zaměstnanec přispívá pouze ze svého platu, kdežto OSVČ celým svým obratem.

SITUACE OBOU SKUPIN:

ZAMĚSTNANEC

Práva chráněná zákoníkem práce, zákonná dovolená, větší část zdravotního i sociálního pojistného platí zaměstnavatel, pojistné je odečitatelná položka od základu daně )*, placená nemocenská zaměstnavatelem, důchody, čtyři platy odstupného, ručení za průšvih do výše čtyř platů, podpora v nezaměstnanosti, pro vyhazov z práce musí být důvody

OSVČ:

žádný nárok na dovolenou, nulová podpora v nemoci do jedenadvacátého dne a výrazně nižší dále. V případě krachu ručí celým svým majetkem, žádné odstupné, minimální důchody, žádná podpora při ztrátě tržeb, žádné zdůvodnění ukončení obchodu, pojistné není odečitatelnou položkou ze základu daně…

Patřit k té či oné skupině je ale svobodná volba každého. My jsme si vědomi, že zaměstnanci potřebují nás a naopak my se bez zaměstnanců neobejdeme. My nikdy netvrdili a netvrdíme, že zaměstnanci parazitují, byť odvádějí méně.

)* zde je asi chyba, pojistné není odečitatelné

Tento článek vyšel v METRU XXL a já jsem jej převzal od Strany soukromníků. S ohledem na výbušnost témata bude diskuse zde moderována, tedy dojde i k mazání a v případě nutnosti zakázána. Víte, že toto téma je zde hodně hlídané.

Přeji spíše více přemýšlení a méně emocí.Bavor podpis

Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

86 reakcí na Nejsme parazité

  1. Petr napsal:

    Přiznám se, že na Vašem blogu, Bavore, bych takový článek nečekal. O to hlouběji smekám a doufám, že si ho přečte co nejvíc těch, kteří vidí podnikatele jako ty, kteří tyjí z jejich mozolů.

    To se mi líbí

  2. strejda napsal:

    Nemám chuť ani čas rozebírat tuto demagogii. Než jsem odešel na odpočinek, tak jsem zaměstnával 20 zaměstnanců jako OSVČ. Od roku 1990 rychle přibývali. Nikdy jsem za plat zaměstnance nepočítal hrubou mzdu, to je nesmysl. Počítal jsem celkové mzdové náklady. Z toho vyšlo co mně zaměstnanec musí vydělat. Pochopitelně musel vydělat o mnoho více, mzdové náklady byly jen částí. Jen zřízení místa stálo cca 70 000 Kč. A pak režie, doprava, vybavení do terénu a tak dále. Dále pak peníze za to, že ho řídím, zajišťuji jeho práci, kontroluji a tak dále. A pak hrubý zisk. Ten se sčítal za všechny zaměstnance. Podle toho byly benefity, 10 a 14 plat a tak dále.
    Jediné co jsem cítil jako problém bylo riziko, že za vše ručím celým svým majetkem. Práci jsem ale rozuměl a tak jsem to risknul. A vyplatilo se to.
    Nevím jestli jsem tyl z mozolů zaměstnanců, ale v každém případě jsem měl tak 2x tolik, kolik bych měl jako šéf podobného oddělení u firmy. Tedy někdo ty peníze musel vydělat. Myslím si, že je to tak správné.
    A tak nakonec, podnikání není charita. Podnikat může jen ten, kdo na to má předpoklady a dokáže to. Kdo to neumí ať je zaměstnancem, pracuje dobře a tak ho každý rozumný podnikatel zaměstná. Zažil jsem ale také mnoho neumětelů u kterých bylo jasné, že musí zkrachovat. Žádný z nich si nemyslel, že zkrachoval svojí hloupostí a neschopností.

    To se mi líbí

  3. Občan napsal:

    „pojistné je odečitatelná položka od základu daně, placená nemocenská zaměstnavatelem, důchody, čtyři platy odstupného, ručení za průšvih do výše čtyř platů, podpora v nezaměstnanosti, pro vyhazov z práce musí být důvody“

    Bludy.
    – Zaměstnanec si samozřejmě žádné pojistné od žádného základu odečítat nesmí</b.
    – Nemocenskou hradí zaměstnavatel formou "částečné náhrady mzdy", která se vypočítává podobně jako nemocenské dávky z nemocenského pojištění (viz. "redukční hranice"). Z "platu" 12 000.- Kč to je např. 219.- Kč denně po dobu 21 dní nemoci.
    OSVČ má nárok na nemocenské dávky od 21. dne nemoci,
    pokud si laskavě platí nemocenské pojištění.
    – Zaměstnavatel žádné důchody nikomu neplatí.
    – OSVČ má nárok na starobní a jiné důchody jako kdokoli jiný – z povinného sociálního pojištění. Pokud platí málo, má samozřejmě malý důchod.
    – Zákonné odstupné je dva měsíční platy (počítáno průměrem z posledních tří měsíců), a to pouze za splnění docela přísných podmínek.
    – „odpovědnost za škodu“ zaměstnavatel nehradí, nýbrž se za tím účelem pojišťuje (často to zaměstnancům různou formou strhává ze mzdy; zejména tam, kde je plat 50% ofiko a 50% „dlaňovka“). Další ochranou zájmů zaměstnavatele je „hmotná odpovědnost“, kdy veškerá škoda způsobená zaměstnancem přímo nebo jeho nedbalostí jde za zaměstnancem
    – na podporu v nezaměstnanosti mají nárok jak OSVČ, tak zaměstnanec. Pokud OSVČ platí jen minimální pojistné, má pochopitelně i minimální podporu. Dtto nemocenská, mateřská, rodičovská apod.
    http://finexpert.e15.cz/osvc-a-podpora-v-nezamestnanosti
    – Důvody pro dání výpovědi jsou postaveny tak, že zaměstnavatel si při elementární inteligenci nemusí moc lámat hlavu s tím, jak se zaměstnance zbavit. Stačí například „zrušit pracovní místo“. Výpovědní lhůta je ze zákona dva měsíce. U smluv mimo pracovní poměr („dohody“) pak 14 dní nebo žádná.

    Mohl bych takto rozebrat celý ten „článek“, ale považuji za zbytečné dál vyjmenovávat a pitvat nesmysly a lži v něm napsané. Celkem ale chápu, že se jeho autor raději nepodepsal a http://www.soukromnici.cz/clanek-78-nejsme-parazite-pojdme-se-na-to-podivat pro jistotu ani neuvádí, kdy ten spisek měl být publikován.

    To se mi líbí

  4. čtenář napsal:

    pane Bavore,klobouk dolů,tento článek jsem si u soukromníků přečetl minulý týden,zajímavý pohled z druhé strany,stejně ale bude zpochybněno naprosto vše co je v něm napsáno,si myslím.
    Ale děkuji,že jste ho sem dal.

    To se mi líbí

    • čtenář napsal:

      tím pojistným které je odečitatelné od základu daně bude myšleno pojistné,které odvádí zaměstnavatel za zaměstnance.

      To se mi líbí

      • Občan napsal:

        Ano. Pojistné odvedené za zaměstnance je uznatelným daňovým nákladem.
        V tom případě se ovšem jedná o zvýhodnění pro zaměstnavatele.
        Zaměstnanci se naopak pojistné vypočítává ze „superhrubé mzdy“, avšak odečítá se mu až od hrubé mzdy.

        To se mi líbí

        • čtenář napsal:

          ano,samozřejmě,dozajista,pochopitelně.
          Váš pohled je takový,že zaměstnavatel je vždy zvýhodňován.
          Co je ale zajímavé je to,že chybí zaměstnavatelé,když jsou tak zvýhodňováni naprosto ve všem.

          To se mi líbí

          • Občan napsal:

            Nerozumím.
            Buď se budeme bavit o faktech, nebo o domněnkách.
            Ano, zaměstnavatel je proti zaměstnanci zvýhodněn.

            Faktem také je, že souhlasem politických reprezentací s „globalizací“ kapitálu, vlastnictví a „finančních trhů“ došlo k přesunu zásadních výrob do zemí s extrémně levnou pracovní silou a nulovou ochranou zaměstnanců a životního prostředí a ke „zmizení“ práce v bývalých „vyspělých“ zemích.
            Výsledkem po zhruba 20 letech je, že výroba byla realizována za minimálních nákladů a spotřeba pak na dluh. Po cca 20ti letech se toho kasino zhroutilo, protože došli spotřebitelé i peníze.

            Zaměstnavatelé přes všechna zvýhodnění, která měla učinit výrobu v bývalých výrobních domicilech srovnatelnější s „bangladéši“, dál mizí, protože bývalé spotřebitelstvo zchudlo během té doby tak, že už mu nikdo nepůjčí a ono samo nemá kde brát, protože mizí zaměstnavatelé a s nimi i práce. A zaměstnavatelé teď mizí už nejen proto, že mají výhodnější místa pro výrobu, ale i proto, že už nemají komu prodávat. Komu prodávat nemají proto, že si chvíli mysleli, jak jsou chytří, když přesunou výrobu do „bangladeší“ a ze svých bývalých odběratelů učiní nezaměstnané.

            Čas trhnul oponou a zjevil jim nepříjemnou pravdu – nebyli chytří. Domnělé ekonomické perpetuum mobile nikdy neexistovalo a nezafungovala ani „bangladešizace“ příjmů z práce v bývalých vyspělých zemích. Ta naopak jen urychlila úpadek domněle geniálního systému privatizace výnosů a socializace ztrát.
            „Bangladéšové“ totiž buď vůbec nenakupují to, co za šílených pracovních podmínek a za směšné „platy“ vyrábějí, nebo si to okopírují a pak si to vyrábějí pro sebe a prodávají za místní ceny (takto to například funguje v Číně, dnes největším světovém věřiteli). Domněle geniální „investoři“ se sice mohou vzteknout, ale je jim to houbelec platné. Ti, již měli nakupovat „outsourceované“ zboží a služby, dál chudnou a mají stále méně peněz na nákup čehokoli vč. základních potravin (v EU je dnes cca 43 000 000 lidí odkázaných na humanitární potravinové dávky, což je dle MČK nejhorší situace od WWII, protože to je 7,2% celé populace EU), zatímco „bangladéšové“ nebohatnou dost rychle na to, aby pokryli spotřebitelské ztráty vzniklé v bývalých vyspělých zemích.

            Podřezávat si větev, na níž sedíte, se nevyplácí; když si na to ještě vezmete motorovou pilu, je bleskový držkopád zaručen.

            To se mi líbí

            • čtenář napsal:

              vysvětlil jste mi globalizaci,děkuji,máte ale asi pocit,že jsem se včera narodil,když jste mi to musel vysvětlovat.
              Jinak fakt nechápu,co má živnostník jako jsem já,s jedním zaměstnancem,popřípadě další živnostníci,třeba s desítkou zaměstnanců společného s globalizací.
              Nechápu prostě to,jaký mají,či měli vliv na globalizaci jako takovou.
              Oni jí jako mohli zabránit?Jakpak se to asi dělá?
              Kromě zadrátovaných hranic mě tedy nic nenapadá.

              Takže živnostník si podřezává větev asi tím,že když bylo v Praze zasedání MMF a SB,tak že nešel dělat binec do ulic,jo jo,už to asi chápu,kdyby tam tenkrát byl,tak by tu globalizaci zničil raz dva,třeba tím,že by rozflákal výlohu u mekáče.

              To se mi líbí

              • Občan napsal:

                Drobný podnikatel na globalizaci doplácí ve všech bodech, směrech a ukazatelích.
                – nikdy nebude schopen vyrobit nebo prodat cokoli za „bangladéšské“ náklady proto, že zaměstnanec by umřel hlady spolu s ním, náklady na materiál, PHM a energie má mnohem vyšší než „bangladéš“ a rovněž tak má mnohem vyšší náklady na pozemní komunikace a další věci nezbytné pro své podnikání
                – obvykle nemá prostředky na fofrspekulace či jiné „investice“; a zbohatnutí prací je vědecky vyloučeno
                – vliv na globalizaci nemá drobý zaměstnavatel vůbec žádný.
                Nese pouze její důsledky, a to v první lajně. V první lajně proto, že v důsledku globalizace přichází o místní odběratele, na nichž je přitom absolutně závislý. O místní odběratele přichází proto, že ti přicházejí v důsledku globalizace o práci a tedy i o příjmy a nemohou od už něho kupovat zboží a služby.

                To se mi líbí

              • Petr Pelikán napsal:

                A přesto je drobný podnikatel podle Vás zvýhodněný parazit?

                To se mi líbí

            • Bavor V. napsal:

              Já myslím, že srovnáváte nesrovnatelné. Nadnárodní monopoly a velcí zaměstnavatelé nejsou živnostníky a jich se toto vůbec nedotýká. Tady se jedná o ty malé dole. O ty, kteří skutečně nejsou parazity. A nejedná se ani o švarcáky.

              To se mi líbí

              • Občan napsal:

                No, to nemáte tak úplně docela pravdu. Třeba takový Jančura, což je velký zaměstnavatel, donedávna podnikal nebo možná ještě stále podniká jako OSVČ. Samozřejmě nepochybuji o tom, že má veškerý majetek bezpečně „zaparkovaný“ u příbuzných a veškerá rizika z podnikání stejně bezpečně „zaparkovaná“ v mnoha společnostech.

                Na idiotskou nenažranost velkých zaměstnavatelů a nadnárodního kapitálu doplácejí nejvíc právě drobní podnikatelé. Ti totiž obvykle působí lokálně a jako první, okamžitě a naplno tak pocítí dopady globalizace v okamžiku, kdy „globál“ převede místní výrobu nebo služby (například účetnictví či logistiku) do Rumunska nebo jiné „bangladéše“. Stačí pár set nezaměstnaných v jedné lokalitě a místní drobé živnosti jsou do háje, protože se nemají kam přestěhovat.

                To se mi líbí

  5. čtenář napsal:

    jo a pane Bavore,rozhovor s Jiřím Dolejšem,nechtěl jsem to sem včera dávat,ale dnes se to k tomu celkem hodí,bod č.10.

    http://finmag.penize.cz/ekonomika/274448-volebni-special-vase-penize-jak-s-nimi-chteji-hospodarit-jiri-dolejs-a-kscm

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Ale s tím nemám problém. Protože jednání se stavy by měla za následek opravdu jen kosmetické úpravy a v případě většího obratu by ty odvody stejně stoupaly.

      To se mi líbí

      • čtenář napsal:

        no,nevím,moc tomu nevěřím,ale stejně je to něco,co nemohu ovlivnit,jak se budou chtít domluvit,tak se i domluví a nám tady dole zůstane akorát jediné právo,zařídit se podle toho.
        Poslední kosmetické úpravy měly za následek zvýšení vyměřovacího základu z 35% na 50%,což jsem za kosmetické úpravy nepovažoval.
        Nakonec,co se odvodů týká,tak jsou zvyšovány každý rok pravidelně.

        Ale co,však bez živnosti se dá také žít.

        To se mi líbí

  6. Petrpavel napsal:

    Pokusím se, i vzhledem k výbušnosti tématu, a také tomu že situaci v této oblasti už nepotřebuji sledovat a rozumět jí, o nadhled : byly tyto problémy před 30 léty nebo nebyly?
    Vím, dávám stále stejnou otázku, ale i nad tím je třeba se zamýšlet. Ano, banány byly ne vždy, dobrý a za rozumnou cenu řemeslník (dříve melouchář, nyní OSVČ), jako teď, se těžko sháněl…
    Nemáme těch zbytečných problémů vedoucích k řevnivosti mezi třídami, zájmovými skupinami, jednotlivci, věkovými kategoriemi, národnostmi apod. nějak víc, než bychom si přáli, než jsme si mysleli?

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Víte, tohle je špatně položená otázka. Byla chyba, že nebylo možné svobodné podnikání stejně jako v ostatních lido-demo státech. V době perestrojky už bylo pozdě. Komunálů bylo málo a meloucháři byli drazí. Tam prostě ten živnostnický segment chyběl.

      To se mi líbí

      • Petrpavel napsal:

        Já jsem začal s chatou v 1988 a problémy se sehnáním dobrého a cenově přijatelného řemeslníka jsem vážně neměl. Náhoda?
        Pravda. Byli to meloucháři, ne komunál se zárukou. Ale vše dobře slouží dodnes.
        P.S. Bylo chybou, že nebylo svobodné podnikání? Je dobře, že je teď svobodné podnikání (herny, bordely,drogy, poradenství, šmejdi …)? Nevím.

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Zase jste to trochu překroutil. Rozhodně by nebyly právě tyto formy, ale naopak by se omezili meloucháři, kteří občas brali ze státního a na takové podnikání, které uvádíte, by byla jednoduchá regulace. Ostatně bordely byly stejně, jen měly jiný název, třeba Alcron atd.

          To se mi líbí

  7. Lex napsal:

    Naprosto souhlasím se „strejdou“. Expresivnějších vyjádření se zdržím.
    Fascinuje mne ta ekvilibristika s DPH. Jakoby podnikatel platil ze všeho DPH a žádné vratky se nekonaly. Opak je pravdou. Podnikatel samozřejmě platí z provozních nákupů i nákupů základních prostředků DPH, ale tu uplatňuje po správci daně ZPĚTNĚ. V některých letech (chválabohu už jsou za námi) činily vratky DPH vyšší částku, než kolik bylo na DPH odvedeno! (samozřejmě v důsledku činnosti, která je kriminální – a neříkejme si, že dodnes neexistuje řada fiktivních firem na výrobu falešných faktur sloužících k neoprávněným vratkám DPH). Ano, podnikatel, který není plátcem DPH žádné vratky nedostává, ale také částky rovnající se DPH, které v ceně služby nebo výrobku inkasuje od zákazníků, nikam neodvádí a zůstávají mu jako součást hrubého zisku.
    A jen tak pro pořádek – článek používá běžnou podnikatelskou mantru, že zaměstnavatel platí ZA ZAMĚSTNANCE pojistné v souhrnné výši 34 procent.
    Tak tedy, vážení, ZA ZAMĚSTNANCE platí zaměstnavatel pouze zdravotní pojištění ve výši 9 procent z objemu mezd zaměstnanců.
    Pojistné na sociální zabezpečení, které se samozřejmě rovněž vypočítává ze souhrnu mezd zaměstnanců, odvádí zaměstnavatel ZA SEBE, Je to odvod, kterým je postižena část jeho hrubého příjmu (ve výši objemu mezd zaměstnanců) jako příspěvek spojený s vykonáváním JEHO PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI, nikoliv závislé činnosti jeho zaměstnanců, jak by se mohlo zdát. Doporučuji přečíst zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a zákon o pojistném na sociální zabezpečení.
    Samozřejmě, že přitom netvrdím, že ty odvody nejsou součástí celkových nákladů na práci zaměstnanců. To nepochybně jsou – stejně jako celá řada dalších, v článku nezmíněných nákladů. Jenže ZISK zaměstnavateli přináší jen a jedině přímá práce zaměstnanců, bez nich by „zaměstnavatel“ měl prd. Přirozeně, zaměstnanci se neobejdou bez vedení a řízení, ať už vykonávaného samotným podnikatelem, nebo jinými jeho zaměstnanci. To je nabíledni.
    A ještě jedna obvyklá mantra – operuje se zásadně s procenty na ono „pojistné“. Jo, těch 34 procent (případně 35 procent u firmy do 26 zaměstnanců, pokud si je podnikatel dobrovolně zvolí), je jakoby hodně, skoro nejvíc v celé EU.
    Jen sotvakterý podnikatel ale zmíní, jaké jsou průměrné NOMINÁLNÍ náklady na mzdy v téže Evropské unii – kdo nevěří, ať tam běží, třeba tady – http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Wages_and_labour_costs/cs
    Ještě něco k těm 34 procentům?

    A jen na okraj, což článek při srovnání neuvádí – zaměstnanec si své osobní vozidlo kupuje s DPH 21 procent, zatímco podnikatel (samozřejmě plátce DPH), jeho manželka, milenka a další jezdí osobními auty nakoupenými bez DPH – není-liž pravda?

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Lexi
      vratky samozřejmě existovaly a zejména ve stavebnictví, když stavební práce pro bydlení byly v sazbě 5% a materiál měl 19%. Pak se to samozřejmě vracelo. A bez jakékoli kriminální činnost. Ale také se důsledně oddělovalo, co je součástí stavby a co ne. Takže třeba svítidla byla s vysokou DPH, stejně tak boilery a podobně. Prostě co je možné měnit bez zásahu do stavby, mělo vysokou DPH. A byl to pěkný zmatek.

      To se mi líbí

      • Lex napsal:

        Bavore,
        já argumentuji vůči tomu článku, který je demagogickým výplodem, jak píše „strejda“. Já se bavím o faktech. Bez toho, abych hodnotil jak to bylo a jak to je.
        Vratky existovaly a existují bez ohledu na sazbu DPH. Samozřejmě, pokud živnostník jede na „paušál“, tj. fakticky bez účetnictví, nemohou existovat ani vratky. Ale také osmdesátiprocentní či šedesátiprocentní nákladový paušál – no, nekupte to!

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Lexi
          ta procenta se hodně blíží skutečnosti a u řemeslných živností není problém dosáhnout až na těch 80%. Nevěřte různým povídačkám. A vezměte v úvahu, že ty paušály dost podstatně zrovnoprávňují živnostníky i mezi sebou. Protože ten, kdo podniká v pronajatém prostoru, si veškeré náklady s tím pronájmem počítá do výdajů. Ten, kdo podniká ve svém, musí si náklady nést z vlastního. Ačkoli oba spotřebují stejně EI, vody, tepla i prostoru jinak nepoužitelného. Ani moje domácí pracovna nelze použít jinak ve všední den a jinak v sobotu a neděli. Takže pokud oba jedou na jeden paušál, je to spravedlivé vůči oběma navzájem. Uznávám, že by paušály měly být více vyspecifikované, aby se pod jeden druh nemohlo schovat několik nákladově rozdílných profesí, a osobně bych pro takovéto dělení byl všemi deseti, ale jinak to není nikterak přehnané.

          To se mi líbí

    • čtenář napsal:

      dobrý den Lexi,
      já vycházím z této logiky,pokud by registrace k plátcovství DPH nebyla výhodná hlavně pro státní kasu,tak by stát neustále nesnižoval tu hranici od které je plátcovství povinné.

      Bavme se bez ideologie,pokud někde dochází k tomu,že manželka,milenka a další jezdí osobními auty u kterých byla nárokována vratka DPH a tito zmínění nemají nic společného s tou firmou(živnostníkem),tak je to chyba místních FÚ.
      Páky na toto mají dostatečné.
      Takže se bavme bez těchto brýlí a ne tak jak to vidí někdo jiný někde jinde,třeba ten co vždy předhodí ta ferrari,aby ty „ztráty“ na výběru DPH měly ten správný výbušný potenciál.

      To se mi líbí

      • Lex napsal:

        Rád se s vámi budu bavit, když ty brýle odložíte.
        Napsal jsem nezaujatý komentář, jen fakta. Nevidím, co je na tom ideologického.
        Že mají finanční úřady nějaké páky, na to můžete zapomenout. Asi to moc nesledujete, že ne? Jinak byste věděl, že rozhodnutím Ústavního soudu nemohou FÚ dělat namátkové kontroly. Že kontrolu musí mít vždy dopředu odůvodněnou konkrétními nesrovnalostmi. Finanční úřady jsou bezrucí Františkové.
        Co myslíte – existují ještě „knihy jízd“?

        Jo, vlastně mě teď k tomu přiměla „lujjza“ – napište, jak byste si to představovali, pište, přehánějte.
        Jen pamatujte na to, že živnostník a zakázky je totéž co práceschopný člověk a nabídka práce. Když není nabídka práce, člověk nabízející svou pracovní sílu se může jít klouzat.
        Živnostník, který nemá zakázky, může jít s ním. Živnostník bude mít zakázky, když bude poskytovat kvalitní služby a zákazníci budou mít na to, aby si jeho služby objednali a zaplatili. Lidé peníze nemají, protože třičtvrtě miliónu z nich nemají práci a zbytek pracuje za nějakých dvacet tisíc hrubého, což jim stačí na podprůměrné vyžití. Zbývajících nějakých padesát sto tisíc, co mají platy padesát a výše tisíc situaci živnostníků nevytrhnou. Uzavřený kruh.
        Leda by se živnostníci stěhovali za těmi bohatými, ale ani tak ne.

        To se mi líbí

        • čtenář napsal:

          mám zájem si porozumět,i si myslím,že opravdu nemám žádné brýle.
          Jsem přesvědčen,že ty páky mají,pokud je mají v okrese kde bydlím já,tak je jistě budou mít i v okresech jiných.
          Co se odpočtů DPH týká,tak ty páky mají,plátce jsem měsíční,kontrola na DPH se nahlásila vždy když jsem nárokoval vratku.
          Reagoval jsem na ty auta,manželky,milenky.
          Jestli existují knihy jízd nevím,já si ji vedu.

          To se mi líbí

          • Občan napsal:

            Pokud bydlíte ve velmi řídce obydleném okrese, kde je málo podnikatelských aktivit, pak je skutečně možné, že finanční kontrola je kvalitnější a častější.
            V lidnatých okresech a městech je naopak velice komplikovaná až krajně nepravděpodobná (např. v Praze vychází pravděpodobnost finanční kontroly u OSVČ na cca jednou za 170 let). FÚ nemají lidi a ruce mají svázané nesmysly jako jsou zákaz namátkových kontrol a provádění kontrol podle dlouhodobého plánu. Pokud účtující podnikatel ví 6-12 měsíců dopředu, že mu přijde kontrola, tak se prostě připraví a vyfikne dokonale sedící účetnictví.

            Jak probíhá finanční kontrola u „paušálistů“, to si vůbec neumím představit. Představa finance, dokazujícího „paušálistovi“, že odečítá v jiné sazbě než by měl, je směšná. Právě proto, že neexistuje žádné přesné vymezení sazebních skupin.
            Takže financ může tak leda zkontrolovat, jestli je Franta Vořežprut opravdu truhlář a jestli má v dílně opravdu odpovídající nářadí, pár rozdělaných kousků a dřevěný bordel na zemi. Eventuálně jestli mu ta dílna fakt patří.

            To se mi líbí

            • Bavor V. napsal:

              Ale tady je opět chyba státu, že povolí, aby se do takových lokalit „jako“ stěhovaly firmy a nebyly tam, kde svoji činnost skutečně provozují. Co se týká paušálistů, pak rozhodujícím je tzv. NA-CE, čili kód profese. To podléhá ŽÚ a nelze to obejít. Ale tam ani ty úniky takové nejsou. Proto je nikdo nekontroluje. Stačí NA-CE a je to dané. Ale ti, kdo vedou účetnictví, mají jiné možnosti a tam by ta kontrola měla být normální. A skutečně podle místa podnikání. Proto se také zavedlo DIČ bez příslušnosti konkrétnímu FÚ. Jen se to nevyužívá. A těch firem, které podnikají zde na Strakonicku a na autech mají „A“, těch je…

              To se mi líbí

              • Občan napsal:

                To rozhodně.Jenže ono by stačilo, kdyby financové mohli kontrolovat kdekoli – jak v místě „doručovací adresy“, tak v místě provozovny/en. A to by byl jinej fičák.
                DIČ je, bohužel, jen kvůli DPH a nelze je využít při jakékoli jiné kontrole. Tím méně pak i proto, že k DPH se nepřihlašují povinně všichni podnikatelé, ale jen nad určitý roční obrat nebo dobrovolně.

                No právě – ŽÚ. Jenže ŽÚ jsou MPO a FÚ jsou MF a jsme v loji. Jiné zákony a nazdarbazar jakékoli možnosti součiniti.

                To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Ale oni mohou, jenže „nejsou lidi“

                To se mi líbí

            • čtenář napsal:

              bohužel,ale za to může stát,že v Praze je tak nízká pravděpodobnost kontroly.
              Dlouhodobý stav,který trvá už od začátku.
              My za to nemůžeme.
              V životě jsem neslyšel,že by podnikatel věděl 6-12 měsíců dopředu,že mu přijde kontrola.
              Tady to chodí tak,že mi zavolají třeba v pondělí a kontrola je maximálně následující týden.
              Kontrola na DPH,účetní odnese DPH na FÚ,pokud by tam byla vratka,tak kontrola před tím než by mi to zaplatili je jistá.

              Jinak se ale nedivím těm plátcům daní,co z malého města utekli do Prahy,protože byly doby kdy to na těch malých městech s těmi kontrolami opravdu přeháněli,asi neměli do čeho píchnout,tak kontrolovali a kontrolovali a hledali v účetnictví kdejakou blbost,jen aby něco našli.Mohl bych vyprávět,ale nikdo by mi stejně nevěřil.

              To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Jako perličku k těm kontrolám. Zažil jsem svého času kontrolu, zda firma nezaměstnává švarcáky. Měl jsem co dělat, abych dvěma naprosto nechápajícím babám vysvětlil, co je a co není švarcák. Protože podle nich se tam řadí i práce zemním strojem na stavbách. Protože stavba určuje, co a kde se bude kopat. Podle nich jsem si měl najmout stroj, na dobu provádění prací zaměstnat obsluhu a pak zase propustit a stroj vrátit. A pokud mi dělali na stavbě řemesla, tak jsem jim nesměl poskytnout prostor pro skladování zdarma, ale za úhradu. Jinak prý to je také švarcák. No, byl to tehdy opravdu Hard Day

                To se mi líbí

              • čtenář napsal:

                ženy naháněly body,potřebovaly mít výsledky,které se zapíší do tabulek a poté se s tím mává před kamerou a lid má radost,že se postihuje nelegální zaměstnávání.
                Měl jste štěstí,že jste se ubránil.

                To se mi líbí

    • Hudec napsal:

      Lexi,
      že se nechá s DPH všelijak čarovat, o tom nechť není pochyb. On i každý telefonický hovor je po odečtení DPH levnější, že…
      Zbraň je to ovšem dvousečná, neb lituji jedince, kterým klient/zákazník/odběratel nezaplatí fakturu, ale on z ní musí DPH stejně odvést. Nešťastník, když jde o větší prachy. To jsou ta „podnikatelská“ rizika, která zaměstnance míjejí.
      Komu se chce švindlovat s DPH je asi otrlá povaha. Mně vede účetnictví akreditovaná účetní a daně daňový poradce s kulatým razítkem, aby to bylo O.K., ale o daňovou kontrolu bych ani tak nestál.

      To se mi líbí

      • Lex napsal:

        Milý pane Hudče,
        to jako toho „klienta“, co nezaplatil fakturu, to máte na mysli třeba „Františka Vocáska z Horní Dolní“, co (zatím) nezaplatil do fůru uhlí?
        Ne, že ne. Máte na mysli jiného podnikatele. No, je to v jejich sféře. Nemontujme do toho obyčejné lidi. Nebo byste chtěl jako aby DPH se odvádělo až z uhrazených faktur? Kdo by pak komu platil, prosím vás? Bartové obchody, klearingové účty a nula odvedená na DPH. Jen koncoví zákazníci by platili jako mourovatí a erár by utřel nos.
        On to dobře věděl už Kalousek, když tuhle zhůvěřilost odmítl. On je kretén, osobnostně, ne ale zas až tak velký, aby na tohle naletěl, aby stát ručil za platební morálku v soukromoprávní sféře!!!!

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Lexi
          nemáte pravdu. Ona je to totiž opět dvousečná zbraň. Podnikatel sice nezaplatí fakturu, ale on si to DPH odečítá.

          To se mi líbí

          • Bavor V. napsal:

            Abych to dokončil, měl jsem nutný hovor. Takže ten, kdo nezaplatil fakturu, ten si odečte DPH a obírá stát o daň, kterou měl zaplatit. Pokud by si ji mohl odečíst až ze skutečně zaplacené faktury, asi by i dopad na toho neplatiče byl jiný. A stát by o žádnou daň nepřišel. Tedy pokud se nejedná o notorického neplatiče, který pak končí konkurzem.

            To se mi líbí

          • Lex napsal:

            Bavore,
            obchodně právní vztahy jsou vztahy soukromého práva. Státu je – a musí být – PRD, jaké ty jejich vztahy jsou. Smluvní i ekonomické.
            Jsou to podnikatelé (čest výjimkám, vím, že mezi ně patříte), kteří jsou vyznavači modré manty „malého státu“. Jinými slovy – „Státe, nes.r se do nás. Jsme svobodní, ale ještě málo, chceme být ještě svobodnějšími! Každý ať se postará sám o sebe!“
            S touhle mantrou tu pravice soustavně obsazuje nejvyšší státní funkce a úřady.
            A hle – ona mi firma (také podnikatel, žádný Franta Vocásek z Horní Dolní) nezaplatila (včas, případně vůbec) fakturu. „HALÓ, STÁTE, SLYŠÍŠ! POSTAREJ SE O NÁS!“
            Ne ne, chlapci a děvčata, pravidla jsou daná. My vám nesmíme mluvit do vašich vztahů, jste svobodní v rozhodování, a tím pádem za vás ani nemůžeme brát odpovědnost z vašich kiksů a rizik, do kterých jste svobodně vstoupili.

            To se mi líbí

            • Bavor V. napsal:

              Ale tohle není o tom, kdo komu nezaplatil, ale kdo má odvádět daně. Spravedlivě. A daň má odvádět ten, kdo nezaplatil a ne ten, komu nebylo zaplaceno. Ono tohle totiž funguje mezi živnostníky s daňovou evidencí naprosto normálně. Ten daňový nesmysl platí jen v podvojném účetnictví.

              To se mi líbí

            • Lex napsal:

              Bavore,
              majetek sestává z věcí nemovitých, z věcí movitých, z hotových peněz a jejich derivátů, z pohledávek a ze závazků. Pohledávka má tu samou hodnotu jako hotové peníze.
              Nechtějte, prosím, aby stát kontroloval, jestli vám jiný živnostník nebo firma zaplatil.
              Anebo ano – pojďme dělat veškeré zdanitelné platby přes centrální registr. Do koruny.
              Jenomže „paušálníky“ nikdo nezkontroluje. Ani vy nedokážete, že vám ten jiný živnostník nebo firma nezaplatili. Zvlášť, když velká část plateb mezi živnostníky jde z ruky do ruky.
              A také nechtějte, aby stát kontroloval, zda vám jiná firma zaplatila. Opakuji, je to váš soukromoprávní vztah, je také výhradně na vás, jaké platební podmínky si dohodnete. Státu naprosto nepřísluší ty podmínky hodnotit.

              To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Lexi, nerozumíme si. Nikdo po nikom nechce, aby stát něco kontroloval. Nemusí. Ale je logické, tak jako u daňové evidence, že ani vy nemáte doma více, než máte na účtě nebo v kapse. Stejně tak živnostník má příjem jen to, co dostal zaplaceno (jedno jak) a výdaj jen to, co skutečně zaplatil (jedno jak). A je-li plátcem DPH, pak platí DPH z toho, co skutečně dostal zaplaceno bez ohledu na to kolik vystavil faktur, a odečítá DPH z toho, co skutečně uhradil bez ohledu na to, kolik má doma nezaplacených faktur. To nemá stále s dluhy mezi firmami nic společného. Jde o daně. A totéž požadují ti, kteří vedou podvojné účetnictví. Nic víc. Nechtějí po nikom, aby jim hlídal zaplacené nebo nezaplacené faktury, ani pomoc od státu. Chtějí jen to, co odjakživa funguje u jednoduchého účetnictví, dnes zvaného daňová evidence. A tady je jediná úloha státu – upravit daňový předpis.

                To se mi líbí

              • Lex napsal:

                Bavore,
                vracíme se ve spirále zpět na vyšším levelu – „ten Kalousek je sice kretén, ale osobnostně“ – ne aby nepochopil, wo co go. A to „go“, to by byl megatunel na státní kasu. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/209140-podnikatele-budou-muset-odvadet-dan-z-nezaplacenych-faktur-hned/
                Nepopírám, že by to šlo, leč nešlo by to jen nazírat ze strany věřitele, ale jen a jedině ve vazbě na dlužníka. Informace by musely být „zpárovány“ – věřitel by platil až po obdržení peněz, ale dlužník by musel mít povinnost uplatňovat vratku až po skutečném zaplacení. Pak teoreticky ano. Vy dokážete dohlédnout, co by to musel být za úřad, aby tohle dohlédl?
                I tak by to bylo totálně nepřehledné, a to ve vztahu plátce daně/neplátce daně. O plátcích daně/ „paušálistech“ už ani nemluvím.
                Jak říkám, ten Kalousek……

                To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Lexi
                pořád nechápete o co jde. Vždyť to, co chtějí firmy, to naprosto bez problémů funguje, opravdu už funguje a bez nějakých tunelů. A nikdo nemusí nic hlídat. Prostě přišla faktura, zaplatil jsem a mohu ji dát do nákladů. Přišla faktura, nezaplatil jsem a můžu si s ní akorát… (ve vztahu k nákladům). Totéž přišla platba, mám příjem, platím DPH. Dokud ta platba prostě nepřijde, není co platit.
                Chápu, že by bylo čeho se bát, kdyby to měla být novinka.Ale, Lexi, ono je to prostě mezi živnostníky normální. Živnostník má příjem zaplacením faktury a výdaj úhradou faktury. A nikdo v tom žádný tunel nehledá.

                To se mi líbí

              • Lex napsal:

                Bavore,
                my se v tomhle nemůžeme shodnout. A neshodnem. Jednak představy páně Klausovy, jak ti hodní podnikatelé budou dobrovolně a možná i rádi nosit na berňák ruksaky plné peněz coby daně ze svých úspěchů, se nikdy nenaplnily. A erár na to chcípá od samého vzniku novodobého kapitalismu mafiánského typu v Československu a od r. 1993 v Česku. Pokud vím, tak kvalifikovaný odhad říká, že nejméně třetina finančních toků v ekonomice se pohybuje v té její šedé zóně.
                Jednak proto, že já jsem celý profesní život stál na opačné straně než ti, co se snažili o „malou domů“. Moje zkušenosti jsou naprosto jiné než vaše – a v tomto ohledu klidně použiju poněkud dehonestujícího (ale nic ve zlém) – naivní představy, že bez reciprokého opatření, které bude plně pod kontrolou státu, tohle může fungovat.
                Nemůže.

                A už vůbec nemíním komentovat snahy Hospodářské komory ČR a její názory, že je povinností státu zajistit platební morálku mezi podnikateli.¨
                Tohle může říct jen – no třeba bývalý poslanec Babák nebo takový kužel, ne obyčejný kužel, ten nic neřekne, ale předseda HK Petr Kužel http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2013/5/19/skupina-poslancu-chce-zrusit-odvody-dani-z-nezaplacenych-faktur/

                To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Lexi. ale proč má platit něco ten, který ani vlastně nemá z čeho, protože to nedostal zaplaceno? Všechno kolem jsou jen řečičky. Prostě platit z toho co mám. Ať si na tom pak rajtuje finančák jak chce. Ale v první řadě musím mít příjem, abych z něj mohl platit. Prostě rovnost podnikání. A že je třeba něco kontrolovat? Od toho tady ty úřady jsou. Aby kontrolovaly a ne buzerovaly.

                To se mi líbí

              • Lex napsal:

                Bavore,
                ocituji znění § 495 Nového občanského zákoníku – „Souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů.“. Podrobněji jsem to specifikoval výše
                Pořád nechápete? Proč si myslíte, že by erár mělo zajímat, zda pohledávka věřitele již byla umořena penězi nebo ne? Ta pohledávka je nedílnou součástí jmění osoby, lhostejno zda fyzické či právnické. NENÍ úlohou státu, aby zajišťoval platební schopnost obchodních partnerů. To je jejich „dělo“.

                Ale abych nebyl za překážku pokroku – já nemohu vyloučit, že nějaká budoucí Sněmovna takový paskvil schválí. Konec konců už dosavadní zákon o DPH počítá s tím, že okamžik zaplacení může být okamžikem vzniku daňové povinnosti – jde jen o to, který okamžik nastane dříve, zda faktura nebo příjem platby.

                To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Lexi, to přece nesouvisí. Tady se jedná pouze o to, aby firmy měly stejné podmínky jako živnostníci. Aby to, co platí pro živnostníky platilo i pro ty firmy. Nějaké pohledávky, věřitelé a podobné, to nemá nic společného s DPH. DPH se neplatí z majetku, ale z obratu.

                To se mi líbí

        • čtenář napsal:

          obyčejní lidé jsou do neplacení faktur za odebrané zboží či služby namočeni také,neslyšel jste nikdy konstatování živnostníka,který dodal koncovému zákazníkovi kuchyň na fakturu a potom z něho musel vymáhat 100tisíc,než se mu to povedlo tak uběhlo několik měsíců a nakonec byl rád,že se s tím koncovým zákazníkem domluvil na splátkách.

          No,tak se nemusíme bavit o kuchyních,ale stačí se podívat na to,kolik koncoví zákazníci dluží třeba telefonním operátorům,velmi pochybuji,že veškeré jejich pohledávky jsou pouze nezaplacené faktury od živnostníků a firem.

          To se mi líbí

          • Lex napsal:

            Čtenáři,
            po té „kuchyni“ teď tu o Červené karkulce. To bude přesnější. Mohl byste mi vyjmenovat ty případy, kdy živnostník udělal Frantovi kuchyň za sto tisíc bez zálohy!!! – zkuste se podívat na § 634 odst. 2 stávajícího občanského zákoníku.
            Já naproti tomu z druhé strany – znám nespočet případů, kdy „firma“ vybrala zálohy a neprovedla práce. Vůbec nebo jen zčásti. A taky fušersky. Nebudu jmenovat, stačí číst zprávy. Také koukněte na cestovní kanceláře – no, kanceláře – živnostníky, co přeprodávají zájezdy, anebo konec konců i ty skutečné cestovky. Můžete mi říct, proč krachují zásadně v plné rekreační sezóně, kdy přijaly platby nebo zálohy?

            Pokud jde o „operátory“, jednak je mi jich fakt líto, pláču kudy chodím. Že léta sdírali a stále i po zlevnění „neomezených“ tarifů sdírají naše lidi z kůže, je jiná věc. Dluhy zákazníkům vůči nim nyní činí cca 4 mld!!! a těch dlužníků (těch případů) je cca 380 tisíc. Podělte si to – průměrný dluh cca deset a půl tisíce. Fakt, ta naše Anče, ta to rozhýřila, pořád kecá a kecá a neplatí. Že ji nevypli? http://byznys.ihned.cz/c1-59748180-zakaznici-v-soucasnosti-mobilnim-operatorum-dluzi-ctyri-miliardy-korun
            Ale to jsme od „živnostníků“ poněkud odskočili, co říkáte?

            To se mi líbí

            • čtenář napsal:

              Lexi,
              nebyla to pohádka,na sto tisíc čekal až se zákaznikovi uráčilo zaplatit.
              Já nevím co s tím má společného záloha,vždyť ta mu byla zaplacena,sto tisíc byl pouze doplatek.

              Se vším ostatním co jste napsal se dá souhlasit,nějaké drobnosti bych k tomu měl,ale byla by to příliš velká odbočka.

              To se mi líbí

              • Lex napsal:

                Čtenáři,
                já jsem psal o kuchyni za sto tisíc pro „bezejmenného“ Frantu. Ukažte mi bezejmenného Frantu, jehož doplatek jen za kuchyň činí sto litrů!!!!!
                Já jsem nepsal o kuchyni pro multimilionáře. Takových je mezi „Franty“ zatraceně málo.
                Frantové se starají o to, aby měli v panelové kuchyni z čeho uvařit děckům.

                OK.

                To se mi líbí

              • čtenář napsal:

                ach jo Lexi,ach jo,no pokud to berete takto,tak máte trochu pravdy,trochu.
                Kuchyň za 150 se může zdát drahá,ale drahá rozhodně není,dávají si ji i ti Frantové do paneláku,doufám,že mě od začátku nechápete tak,že mluvím o kuchyni bez spotřebičů.
                No,třeba jen podceňujete Franty,co chtějí mít v kuchyni,Franta by možná ani nechtěl,ale paní Frantová to musí mít.
                ale to už jsme odbočili sakra hodně,takže to už nechám být.

                To se mi líbí

    • čtenář napsal:

      ještě bych se vyjádřil k tomu,že i dnes existuje mnoho fiktivních firem,které vystavují falešné faktury.

      Ano,určitě existují,i proto byl ale zaveden ten „spolehlivý plátce“,aby se tomuto zamezilo.

      A ještě k těm autům,stejně je to jen nafouklá bublina aby opozice měla na co poukazovat.
      Za jejich vlády byl odpočet na osobní automobily také možný,vždyť toto všechno musíte Lexi vědět.

      Jen mě tak trochu mrzí,že mnoho lidí jede na této vlně,kdo vidí dovnitř,tak jako Vy,tak jistě i ví,že nekecám.

      To se mi líbí

  8. lujjza napsal:

    Už jsem se na nějakém blogu ptala, ale nedostala jsem odpověď:

    Ví někdo, jak to mají jinde v Evropě? – míním tím v CIVILIZOVANÝCH zemích….

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Zatím se nikdo ze zahraničí nepřihlásil aby nás informoval. A máme „venku“ jen zaměstnance nikoli živnostníky, takže i tak by chyběl ten pohled obou stran,

      To se mi líbí

      • Petr Pelikán napsal:

        Lujjzo, Bavore,

        momentálně jsem zaneprázdněn. Pokud ale budu mít příští týden víc času, pokusím se napsat, jak je to s GbR (Geselschaft des bürgerlichen Rechts) v Německu.

        To se mi líbí

  9. Hudec napsal:

    Kurnik, to je nějaké složité.
    Jako podnikatel/živnostník (OSVČ) z donucení se takovým komplikovanostem vyhýbám. Když mi před lety začala „firma“ bobtnat, tj. nabízelo se mi tolik práce, že jsem ji musel odmítat, zatímco jiní v oboru se po práci horečně pídili, uvažoval jsem o překlopení živnosti do s.r.o. a zaměstnání dvou/tří lidí.
    Ach, jak dobře jsem učinil, že jsem si to rozmyslel! I na tomto článku to vidím… Jak má člověk zaměstnance, má starosti, které oni nejsou schopni/ochotni registrovat.
    Jasně, že jsou nejspíš obory, kde to bez zaměstnanců prostě nejde (nejspíš ve stavebnictví to tak bude, protože koho dnes zajímá zedník – podnikatel 🙂 ), ale zaměstnat lidi je vskutku odvážný krok v každém případě. Tím nemám na mysli třeba automobilky, samozřejmě.
    Každý jedinec od nějakého věku výše by si měl takový krok sakra rozmyslet, pokud nechce dospět k žaludečním vředům a posléze k infarktu.

    To se mi líbí

    • strejda napsal:

      Hudče, musím vás opravit. Mít zaměstnance je náročné tak při dvou či třech. Starosti s dvaceti jsou téměř stejné a jak psal již starý Marx, nadhodnota je vaše. S více zaměstnanci máte komparační výhody, můžete investovat do kvalitnějších výrobních prostředků, já investoval do přístrojů a software. A konkurence bylo málo a zdaleka.
      Jediné, a obrovské riziko OSVČ se zaměstnanci je, že ručí vším majetkem. Nemůže se se chovat jeko Pepa Pučmidrát.

      To se mi líbí

  10. Strejda Olin napsal:

    Myslím, že většina u Bavora diskutujících přátel nijak nezpochybňuje význam, postavení a samotnou existenci poctivých živnostníků i podnikatelů ve společnosti. Stejně tak jako existenci poslanců, ministrů, státních úředníků a každého, kdo svoji práci vykonává svědomitě, poctivě a čestně. Přestože takoví lidé bezesporu existují, denně se spíš setkáváme s těmi nepoctivými, nesvědomitými a nečestnými (vyplácení oficiální mzdy a neoficiálních odměn za vykonanou práci, nekvalitní zboží, špatné a lajdácky odvedené služby, krácení daní, nevybírání daní, předražování, úplatky a korupce, společenské kastování, okázalost majetku, práce za otrockých podmínek, nehospodárnost při nakládání se státním majetkem atd.).
    Podíváme-li se celostátně na výsledek dvacetiletého podnikání, obraz je spíš žalostný než optimistický. Ostatně, téměř dvoubilionová zadluženost je toho důkazem. Máme pluralitní politický systém, svobodné a demokratické volby, tržní ekonomiku, svobodu slova, nezávislou justici, lidská a občanská práva. Nejen my, ale i Němci, Italové, Řekové, Španělé, Američané a další a přesto se zdá, že to nefunguje. Nebo ano? Co potom ty každodenní zprávy o nezaměstnanosti, nespokojenosti, demonstracích, krizi, chudobě, válkách, terorismu, podvodech, korupci, bankrotech, zadlužení, frustraci ap.?

    To se mi líbí

  11. Občan napsal:

    Hm, tak zrovna mluví na ČT24 Jiří Vojtěch z NÚI (Národní ústav pro vzdělávání) o nezaměstnanosti absolventů.
    Momentálně jich je v evidenci ÚP 37 000, z toho 8000 jsou absolventi VŠ.
    Nejvyšší nezaměstnanost mezi absolventy je v oborech obchod a stavebnictví – vyučení – 30%.
    Mezi ÚSO (vyučený+maturita nebo odborná SŠ) je nezaměstnanost 20%, a to vč. strojírenských a stavebních oborů. Nejnižší je mezi elektrikáři a informatiky (do 10%).
    No, a podle slov p. Vojtěcha je vysoká nezaměstnanost i mezi absolventy VŠ (osciluje kolem 10% a podle něho se kupodivu moc neliší humanitní a technické obory).

    Něco je úplně špatně. Ovšem i NÚI přiznává, že zaměstnavatelé raději vezmou „úkáčka“ ochotná pracovat za absolutně jakýchkoli podmínek, než kvalifikovaného mladého Čecha, který má tu drzost chtít z platu uhradit české životní náklady a ještě si pořídit rodinu či vlastní bydlení.

    Až se to objeví v archivu ČT24, hodím to sem. Říkal i adresu jejich webu, ale nestihl jsem si ji zapsat.

    To se mi líbí

    • Lex napsal:

      Příteli „občane“,
      u Bavorova článku „Kolik potřebujeme masérů“ https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2013/10/10/kolik-potrebujeme-maseru/#comments jsem 13.10. v 15.14 hod. v komentáři adresovaném vám, Bavorovi a baře mj. napsal – „……zkuste si zjistit, kolik kvalifikovaných vyučenců našlo po vyučení zaměstnání v profesi, ve které tu kvalifikaci získal? Naproti tomu se podívejte, kdo vám přijde dělat kvalifikované řemeslné práce, když nezbytně potřebujete “řemeslníky”, když už vaše vlastní síly a grif na to nestačí (já si většinu prací dělám sám, mé zkušenosti jsou trestní) – kdo asi – zaučený, nekvalifikovaný makač, možná i středoškolák gymnazista, absolvent soukromé střední školy v oboru “vysokého manažeringu” atd., anebo dokonce i vysokoškolák, kterého nikdo nechce. Zatímco ti kvalifikovaní, pokud našli zaměstnání, makají někde na lince v TPCA, v Hyundai nebo ve skladu či balírnách. Nebo jsou prostě na pracáku…“ a přidal jsem celkem čerstvou zkušenost s vnukem jedné spolužačky ze základky – “ (mám nedávnou zkušenost s kamarádkou – její vnuk se vyučil něco jako mechanizátor práce v lesnictví – rozumí dřevu, sadbě, pěstování lesa i jeho kácení, má zkoušky na veškeré nářadí, které se v lesní výrobě používá, včetně těch nejsložitějších strojů na kácení, odkorňování, přibližování apod – připomínám, že žijeme v samotném centru Beskyd, tj. dosud ještě stále “státních” lesů – zanedlouho už opět “arcibiskupských”. Co myslíte, kde našel zaměstnání, kdo ho přijal s tímto vzděláním v místě, kde se lidé odjakživa živili prací v lese? Odpovím – dělá jako pomocník u zedníků!).“
      Žel, už šlo o závěr diskuse, už si toho nikdo nevšimnul (byly tam, podle mne, i další, závažnější myšlenky).

      O tohle tu jde – dokud lidé v přímé materiální výrobě (ale i ve službách a obchodě) budou mít příjmy na úrovni třiceti procent svých protějšků průměru EU 15, ale ceny na osmdesáti procentech, z toho ceny rozhodujících komodit mnohdy vyšší než v tom Německu aj., nelze čekat, že se něco změní v jejich kupní síle, která je tak potřebná pro živnostníky. Zatímco všichni ti, co svými několikanásobně vyššími platy participují na láci jejich práce, ačkoliv „přidaná hodnota“ jejich činnosti je nulová nebo záporná, ti, co když zavřou hubu, mají uklizená pracoviště, všelicí ti obchodníci s deštěm a jinými nadějemi, ti nenažraní „dojčenci“ přisátí na cecík státního rozpočtu, ti jsou za vodou. A štvou ty chudé (živnostníky) proti ještě chudším (zaměstnancům), a ty zaměstnance vůči nezaměstnaným a přizpůsobeným nepřizpůsobivým, mladé proti starým, zdravé proti nemocným atd. atd. Zkuste si přečíst profese kandidátů na volebních lístcích.

      A pak vznikají takovéhle debaty.

      To se mi líbí

      • Občan napsal:

        Jo.
        Slova Jiřího Vojtěcha přesně potvrzují to, co jste napsal. K tomu není co dodat.
        Mohl bych jen přihodit kvalifikované a vysoce kvalifikované nezaměstnané etiketující po nocích ve skladech zboží, které si nebo svým dětem nikdy nebudou moci koupit, protože si tou dřinou vydělají s bídou 60.- Kč/hod. brutto a musí zaplatit nájem, inkaso, jídlo a nejnutnější potřeby svých dětí nebo svoje. Ale oba víme dobře, která bije.
        Nejposledněji jsem zjistil, že i my máme v rodině obdobu – neteře „přítul“ je autoelektrikář, vyučený a má 7 let praxi. Zkusil to jako OSVČ, ale protože neměl vlastní autodílnu, skončil jako „švarcák“. Po roce nádeničení bez jistoty zaplacení „faktury“ s tím sekl a dnes dělá poskoka v jiné autodílně. Ale má alespoň řádnou pracovní smlouvu a je za ni hořce vděčný. Holt nemá prachy na tu dílnu, ani známé, a nechce rodičům zadlužit barák.

        Kdyby na 30%… Obecně uznávaná minimální mzda v Německu je 8.- euro/hod. (zvýraznil jsem to, aby nedošlo k záměně za „jednoeurovku“ nebo „kurzarbeit“, kde je povolena „odměna“ mnohem nižší), což je 208.- Kč. Česká minimální mzda je 50.- Kč/hod., což je 24% německé (neoficiální, nicméně obecně uznávané) MM; při srovnatelných nebo dokonce vyšších životních nákladech!
        Přičemž počet lidí, kteří v ČR pracují za „mzdu“ 50-70.- Kč/hod. BRUTTO stále roste (a jsou čím dál nasranější). Zajímavé je, že kromě agenturníků a „švarcáků“ jsou to většinou právě zaměstnanci živnostníků a malých podniků.

        Když jste tak zmínil ty arcibiskupské lesy, tak Dominiček se nám dneska pěkně odkopal 😉
        http://www.novinky.cz/domaci/316945-predvolebni-pravidla-cro-totalne-vytocila-jinak-distingovaneho-duku.html
        Snad to některé voly-če trkne…

        To se mi líbí

        • čtenář napsal:

          no Občane,a o takové hlavně jde,o takové ty autoelektrikáře,to je drobný živnostník,těmto se má dát naděje,těmto se nemají od začátku házet klacky pod nohy tím,že minimální pojistné se bude pořád zvyšovat,že nějakého chytráka napadne,že když má někdo živnost,že se tomuto vyměří minimální daň z příjmu jen proto,že nějaký zabedněný poslanec si nedokáže uvědomit,že než něco začne fungovat,tak že to nějaký čas trvá.
          Potom by tito lidé nemuseli končit jako švarc anebo jako poskoci v jiné autodílně.

          To se mi líbí

          • Občan napsal:

            Čtenáři,
            to pojistné je to poslední, co je likviduje.
            Mladý kluk nebo holka (stejně jako nezaměstnaný „senior“ 50+) nemá JAK rozjet jakékoli podnikání kromě nějakého podomního prodeje (na což jim stačí starší noťas koupený rodiči v bazoši).
            Banka jim nepůjčí, protože nemají čím ručit za úvěr na rozjetí dílny, cukrárny, švadlenkárny apod. Zastavit mnohdy jediný rodinný majetek v podobě RD nebo bytu v OV je v dnešní době šílenství.
            Neseženou zákazníky, protože nemají jak konkurovat již zavedeným firmám. Nemluvě o tom, že na „trhu“ je takový přetlak zejména služeb (byť řemeslných), že o sebe jejich nabízeči doslova zakopávají. Stačí mi kouknout do našeho městského zpravodaje; ti lidi jsou zoufalí, protože to jsou často oběti ÚP, které se nechaly natlačit do OSVČ příslibem státní podpory začínajících podnikatelů, jež se rychle ukázala být pastí.

            Žádná „minimální daň“ už dva roky neexistuje, protože ji zrušil Kalousek. Platila se ostatně z výdělku rovnajícího se polovině průměrné mzdy, což byla zcela směšná částka.

            A hlavním důvodem, proč u nás drobné podnikání chcípá na úbytě, je celkové chudnutí lokálních komunit, na nichž jsou drobní firemníci a OSVČ naprosto závislí. OSVČ a malé firmy nemají kam utéci před místní chudobou, protože jsou její součástí a jejími spolutvůrci. Součástí proto, že jsou závislí na lokálním odbytu, a spolutvůrci proto, že než Čechy raději „zaměstnají“ všelijaká „úkáčka“ a případné české zaměstnance „platí“ tak, že ti mají sotva na holé přežití. Všichni ti Baránci a další chytrolíni, co OSVČ a malé firemníky leta krmili pindama o tom, jak budou bohatí, prosperující a vážení, jim zapomněli sdělit, že na to musí nejdřív být bohatí a prosperující jejich případní zákazníci. A dodnes jim neprozradili, že „úkáčka“ je uživí jen chvilku a že po jejím uplynutí zkrachují, protože zkrachovali jejich potenciální zákazníci.

            Ještě k tomu pojištění – kdo by je tedy měl za OSVČ platit? Snad ne jejich bídně placení zaměstnanci? Nebo dokonce stát? Pokud ano, tak z čeho???
            Případné dobrovolné pojištění – no, proč ne. Za pár let nám začnou odcházet do penze ti, co si posledních 20 let platili jen minimální sazbu socka a už se těším na jejich řev, že mají důchody jenom třeba 5000.- Kč.
            Pokud mi na to odpovíte, že si našetřili bokem, tak to znamená, že celou dobu šulili daně a pojistné 😉

            To se mi líbí

            • čtenář napsal:

              Občane,
              máte to přesně nalinkované,ale např. já platím zaměstnance tak,že se za těch 20let nikdy nepohyboval pod úrovní průměrné mzdy,čili se chovám příkladně,si myslím.
              A takto se budu chovat do poslední možné chvíle.
              Z těchto diskuzí je mi vždy tak nějak smutno.

              To se mi líbí

              • Občan napsal:

                Pak jste světlá vyjímka a máte můj respekt.
                Patříte zřejmě mezi ty nemnohé, kteří si uvědomují, že právě malí zaměstnavatelé potřebují solventní zaměstnance, sousedy a vůbec „publikum“, aby měli komu prodávat své zboží a služby. Kdyby vás takových byla většina, tyhle neveselé diskuse by nikdy nevznikly.

                To se mi líbí

            • čtenář napsal:

              a doplněk k tomu chudnutí lokálních komunit,moji branži znáte,takže v této to není o penězích,tato branže chudne jen z toho důvodu,že zákazník nosí peníze do super-hyper marketů namísto toho aby je utratil v místě svého bydliště u místního prodejce,který není registrován v té Praze.
              Věrnost místnímu prodejci,čili té místní komunitě je pro českého zákazníka cizí pojem.A ani se mu nedivím,když na každém rohu slyší jak živnostník neplatí daně a je pořád zvýhodňován,tak mu to český zákazník tímto vrací,hupky do auta a nakupovat do velkého města,tam kde dříve bylo pole.

              To se mi líbí

  12. Strejda Olin napsal:

    Vážení, nejde oddělovat ekonomiku od politiky. Bavit se JEN o „čisté“ ekonomice bez politiky je mlácením prázdné slámy. Myslím, že takový „odideologizovaný“ pohled nám neustále předestírá pravice. Cožpak si nepamatujete, co nám vždy antikomunisté tvrdili? Že socialismus popírá a křiví ekonomické zákony svými politickými zásahy a že proto je nutné zavést „čistou“ tržní ekonomiku, do které nikdo nemluví? Taková ekonomika je však jen abstraktní, jen suchá teorie bez zohledňování společenských vazeb. Ekonomika je vysoce sociální činnost, vlastně hlavně sociální. Protože člověk je tvor společenský a sociální. Jeho individuální práce vždy směřovala k uspokojení potřeb všech členů tlupy, rodu, kmene a národa. Společná práce a společný užitek („Každý podle svých možností, každému podle jeho zásluh“). Přisvojování si výsledků práce jiných, vykořisťování, snaha žít lépe než druhý a na jeho úkor, z titulu vlastnictví si přisvojovat právo vládnout a rozhodovat – to není dáno člověku od přírody, ale jen zvyková tradice, to nejsou vlastnosti všech, ale jen malé části lidí.
    Chceme-li mít lepší ekonomiku, musíme nejprve změnit špatnou politiku! Moderní svět, industrializaci, vědeckotechnický pokrok a růst životní úrovně máme díky inteligenci člověka, evoluci, přirozenému vývoji a lidské práci, nikoliv však díky a zásluhou buržoazie, která si jen tyto výsledky přisvojila a parazituje na nich. To, že tomu tak již 300 let je ještě neznamená, že je to správné. Změna tohoto současného systému je nutná, to považuji do budoucna za nevyhnutelné. A pozor, nemusí to nutně být komunismus! To si vůbec nemyslím.

    To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      Ano, myslím, vize, změna systému – to jediné mi dává smysl. Vše ostatní je jenom plané hádání se o výhody pro sebe, svou rodinu, svou skupinu, svou profesi, svůj národ apod., které u nás nyní trvá už 23 let, ve světě nepřetržitě už těch 300 let, a k čemu vedlo? Je víc hádání v rozdělené, všemi směry, společnosti.
      Co taková Evropská federativní socialitická republika? Ne teď, ne zítra, ne za deset let, ale …

      To se mi líbí

    • Strejda Olin napsal:

      O tom, jak hluboce je tržní ekonomika v demokracii závislá na politice (a naopak), jsme mohli na vlastní oči sledovat v uplynulých 23letech u nás a po celá desetiletí na Západě. Copak se toho málo ví o „lobbistech“ Janouškovi, Rittigovi a dalších kmotrech, o čachrech na stranických sekretariátech, magistrátech, ministerstvech, mezi poslanci, zastupiteli a podnikateli? Kdo a v čí prospěch ovlivňoval přijímání zákonů, které ve svém konečném důsledku jen přihrávají milionové a miliardové zisky jednotlivcům na úkor společnosti? Vždyť to samé se odehrává na komunální úrovni v obcích, městečkách i městech! A to prosím na hladinu vyplavala jen nepatrná část celého toho popřevratového bordelu! Nikdo z politiků si nedovolil udělat inventuru národního majetku, spočítat ztracené a ukradené miliardy a biliony a uspokojivě vysvětlit 1 800 miliard státního dluhu!

      To se mi líbí

  13. strejda napsal:

    Jak je to s paušály? Různé, velice různé, jako všude. Ale dám vám jednoduchý příklad firmy ze sousedství, kterou dobře znám. Je to s.r.o. s asi 18 zaměstnanci. Jeden rodinný příslušník majitele, již v důchodu, podniká jako OSVČ a jede, jak jinak, na paušál. Náklady má nulové, ta jdou za s.r.o. Roční fakturaci za služby má cca 600 000 Kč.
    Pro jistotu shrnuji. Náklady jsou náklady s.r.o. a jsou tak pro ni odečitatelnou položkou. Paušál je asi – nevím přesně, proč také – 80%. A tak je ze zisku 600 000 Kč ke zdanění polovina ze 120 000. Slušné.
    A to je jen část ledovce. Upozorňuji, že se jedná a velice slušnou a seriozní firmu, která jen využívá možností, byť na úplné hraně.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Pozor, ke zdanění není polovina ale celých 120tis. Polovina je na pojištění, ale vzhledem k tomu, že to má jako vedlejšák k důchodu, počítá už jiný odvod. Ale to je přesně to, co já tvrdím. Paušály ano, ale více specifikované. I když tohle by asi nepostihl žádný paušál. To je na finančák.

      To se mi líbí

    • čtenář napsal:

      aha,takže,
      paušál je asi – nevím přesně,proč také……..
      ………tak tam fláknu těch 80%,ono to líp vypadá a udělá to větší dojem,kdyby existoval paušál 90%,tak bych tam flákl těch 90% a vypadalo by to ještě líp.

      To se mi líbí

  14. strejda napsal:

    Ještě takovou drobnost, OSVČ nemá nárok na dovolenou. Jak by ji mohl mít? Sám na sobě? Může si dovolenou vzít podle své chuti a podle svých schopností. To zaměstnanec nemůže. Znám dost živnostníků, kteří o dovolené – tedy není to dovolená, když ji nemají – jezdí do Himálaje nebo na potápěčské expedice či na jachtu (většinou pronajatou). Je jen a jen na nich aby si na dovolenou vydělali – to ovšem musí i zaměstnanec – a měli i časovou možnost.
    Záleží jen a jen na schopnosti živnostníka, věřím že to pochopí i pravicoví komentátoři. Problém je, že s destrukcí ekonomické síly společnosti ubývají prostředky. Stavebnictví je toho skoro děsivým příkladem. Bez peněz a prosperující ekonomiky jdou všichni, od firem po spotřebitele, ke dnu. Někdo do soukolí nasypal písek a to se zadírá po celé Evropě.

    To se mi líbí

    • čtenář napsal:

      strejdo,mám otázku,Vy jste ten samý strejda co tu firmu potom prodal?
      Nic mi po tom není,ale pokud ano,tak se velmi divím,funkční firma,20 spokojených zaměstnanců,prostě nádhera,taková firma i pro majitele v penzi by přece byla přínosem,nejenom přínosem pro vlastníka,ale i pro společnost.

      To se mi líbí

    • Strejda Olin napsal:

      Znám firmu vyrábějící a montující okna. Majitel vůbec není z branže, jen měl po převratu dostatečný kapitál na privatizaci truhlářství. Zaměstnává asi 18 lidí (to je pozitivní), kteří si díky vysoké nezaměstnanosti v regionu musí ledacos nechat líbit a překousnout. Ale říkají „zaplaťpánbůh alespoň za tuhle práci“. Nemají v podstatě jinou možnost než držet hubu a krok. Majitel trvale investuje do dílen a strojů, skupuje v okolí pozemky, má svůj rybník i daňčí oboru, od základů zrenovoval svůj původní dům, v létě se rekreuje u moře, rybaří v Norsku, loví na Kavkaze a v zimě lyžuje v Alpách.
      Nezajímám se o jeho daňová přiznání, o jeho zisk ani platy zaměstnanců. Sděluji jen to, co se navenek jeví a co vidí okolí – hlubokou propast mezi podnikatelem a jeho dělníky.

      To se mi líbí

  15. Petrpavel napsal:

    Mínění 105 oslovených manažerů k návrhu ČSSD na zřízení státní banky, aneb „každý cikán hádá podle své planety“ či „podle sebe soudím tebe“ či „kam až jsme to dospěli v myšlení?“ :
    http://www.ceskapozice.cz/byznys/finance/statni-banka-za-provizi-uver-i-na-vyrobu-zlata-ze-svestek

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Tady s vámi musím souhlasit. A pořád nechápu, proč to, co pomáhá jinde nemůže být tady. To jsme všichni tací lumpové? A nebo se kvůli pár lumpům radši na vše dobré vykašleme?

      To se mi líbí

  16. moskyt napsal:

    Je to sice mimo OT ale protože už tady byla řeč dávám odkaz na Vratimovský seminář s jednotlivými vystoupeními účastníků. http://vratimovskyseminar.webnode.cz/vystoupeni-2013/

    To se mi líbí

  17. Bavor V. napsal:

    A kdo si chce ještě nějak ulevit, má čas do zpráv na ČT. Na jejich začátku diskusi na toto téma končím.

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.