Trojnožka nebo dolmen?


Boj o zákazníka probíhá i na frontě zvané Penzijní pojištění II.pilíř. Penzijní fondy se předhánějí v získávání klientů, jenže těch je zatím pomálu. Ale optimisté tvrdí, že do pololetí získají až 500tisíc klientů. A také tvrdí, že je nutné onen pilíř naplňovat, aby se ona důchodová trojnožka nezhroutila. Jenže už dávní keltští předkové dokázali vybudovat pevné stavby, zvané dolmeny.  Dva kamenné pilíře pevně zapuštěné v zemi s překladem. A ty dolmeny nám po nich zůstaly dodnes. A k chůzi člověka rovněž postačují nohy dvě. Dvě nohy mají ptáci i křídel mají jeden pár. Jen klokani potřebují ke dvěma nohám ještě opěrku. Však také mají kapsu. Stejnou kapsu jako ten nenasytný druhý pilíř.

V pátek nás Strakonický deník obšťastnil svým Speciálem zdarma věnovaným samozřejmě druhému (nevím proč druhému, když ve skutečnosti je až třetí) pilíři té rozvrzané trojnožky. Jen jsem nepochopil, bylo-li účelem této tiskoviny podpora nebo naopak odpor. Sice tam byly některé části pilíře pěkně popsány, ale byla tam i anketa, ve které se tazatel vyptával i na informovanost o tomto klokaním ocasu. Odpovědi byly takové obecné, že teda asi jo, ale… Překvapila mne tam však odpověď čtyřiadvacetiletého studenta ekonomie z Českých Budějovic. Uvedl totiž toto:

Vzhledem k tomu, že se o finance zajímám a studuji ekonomický obor, tak podstatu druhého pilíře znám bohužel docela dobře. Stát nás informuje jen o tom, co se mu hodí. Nevstoupil bych do něj, ale chápu, že reklamní masáž dělá svoje a lidi si ho uzavírají.  

Takže to byla reakce naší nastupující generace. Zdá se, že v Budějicích nejsou jen Hellerové.

Jako jednu výhodu pilíře jeho autoři uvádí, že na peníze tam uložené nemůže exekutor. Moje milovaná žena to okomentovala takto: To je hezké, že na ně nemůže exekutor. Mně spíš vadí, že na ně nemůžu já.

trojnožka?

trojnožka?

Já jen věřím, že vydrží spíše ten dolmen než ta trojnožka.

A pro radost se dnes podívejte do Obrazárny, jak vypadá Lexovo jaro v Beskydech.

A na úplný závěr pozvánka od Hairyfish

setkani_harfeniku_plakat

Bavor podpis

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

71 reakcí na Trojnožka nebo dolmen?

  1. Hudec napsal:

    Klokan s kapsou – dobrý!
    A komentář Vaší ženy bezkonkurenční… 🙂
    Díky paní Hairyfish za pozvánku na harfy, hezký a roztomilý úlet. Leč my lidé z gubernie do Prahy…. přece jen poněkud z ruky.
    Hezký den všem přeji.
    P.S. A co menhir?

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Být mladší, byl by lepší ten dolmen. Bez ohledu na kámen, ze kterého by ten druhý sloup byl. Kromě zlomeného dřeva – ale to není kámen. Dneska už mi zbývá jen doufat, že i ty menhiry stojí pevně.

      To se mi líbí

  2. Petrpavel napsal:

    Modrá je dobrá, ba výborná. Na fotkách z Beskyd – ne na radnicích a ministerstvech.
    Škoda, že nejsem mladší, hned bych šel do II.pilíře. Láká mě představa, že po exekuci celého svého majetku budu mít ve fondu nedobytné peníze. Nevěřte své ženě, věřte Kchárlovi a Mírovi 🙂
    Ten student z Budějc je nebezpečný. Vyhodit ze školy dokud je čas! Roste v něm nový ekonomický extremista jako je Švihlíková.

    To se mi líbí

  3. Cech napsal:

    Obrovská „výhoda“ je, že pokud člověk do nového modelu vstoupí, nebude už moci vystoupit.

    Fond se ale dá případně změnit. Fondy provozují penzijní společnosti. Mají vždy čtyři s různým rizikem a výnosem:
    – fond státních dluhopisů,
    – konzervativní,
    – vyvážený,
    – dynamický.

    Ulovený občan podepíše s vybranou penzijní společností smlouvu, která ji doručí centrálnímu registru smluv. Ten ji zaregistruje a oznámí to spořiteli. Střadatel to pak nahlásí svému zaměstnavateli, který začne posílat část odvodů do fondu.

    Naspořenou sumu bude možné čerpat pouze po odpracovaných 35 letech (jinak prostě spořitel nemá nárok) a to pouze jako doživotní starobní důchod, tety po 67 letech.

    Proč je nutné v současnosti ulovit maximum podporovatelů druhého pilíře, je naprosto všem jasné.
    Protože v rámci populizmu opoziční ČSSD uvedla, že po vyhraných volbách a sestavení své vlády reformu zruší.
    Právě takto vedená „obrovská negativní kampaň“musí být podle premiéra Petra Nečase rázně potlačena, neboť je důvodem proč by se do reformy v prvních letech mohlo zapojit méně lidí, než vláda původně očekávala. Pokut se do reformy nezapojí dostatek občanů o to budou naděje opoziční ČSSD vyšší, ale vláda udělá maximum aby se naděje ČSSD staly naprosto nerealizovatelné, uvedl Petr Nečas.
    Vzhledem k tomu že druhý pilíř bude podle něj výhodný pro polovinu obyvatel.
    Prozatím čísla slovených občanů dávají Petru Nečasovi za provdu a penzijní společnosti mohou být v klidu.

    To se mi líbí

  4. Slim napsal:

    OT jenom zdánlivě

    http://www.blisty.cz/art/68135.html

    To se mi líbí

    • Občan napsal:

      O tom vůbec nepochybuji, že Soros preferuje možnost vlastnit celou EU 😀
      Doteď mu patřila „jen“ většina „finančních trhů“ GB, která jde ale ekonomicky zu Grund, tak se dědek porozhlíží po nějakém lepším zajištění penze. No, a proč SI nevytvořit malý soukromý europilířek; zvlášť když je po ruce taková šikovná Angela, která se tomu ani nebude moc bránit…

      V souvislosti se Sorosem je zajímavá jedna věc – s útokem na libru si počkal, až se britská ekonomika trošku oklepe z Magrátina řádění. Dokud byla u moci, seděl zalezlý a čekal.

      To se mi líbí

      • Slim napsal:

        Pivovar nepodceňovat! Je chytrej a má pravdu, že Němci vedou EU do katastrofy.

        Potom bude n-tý pilíř každému platný jako pohodlné lůžko na křižníku, který se potápí kvůli slabé výzbroji. (To jsem parafrázoval Parkinsona.)

        To se mi líbí

        • Petr Pelikán napsal:
          • Slim napsal:

            Pane Pelikáne,
            dodám sem jednoho svědka, Wolfganga Műnchaua, který řekne (pro mne) výmluvněji jak je to s německými MAKROekonomy. Jde o začátek rozhovoru v Respektu z loňského května:

            Wolfgang Münchau je jedním z nejcitovanějších kronikářů evropské krize. Jeho komentáře, které každý týden vycházejí na stránkách Financial Times, bývají sice složitě a technicky napsané, ale jejich závěry se velmi často naplňují. Zvláště když varuje, že dosavadní kroky evropských politiků rozpadu eurozóny nezabrání.

            * Píšete o krizi Evropy do Financial Times, které se vydávají v Londýně a čte je značná část globální elity. Evropské dění ale komentujete i pro německé ekonomy a podnikatele do Financial Times Deutschland. Musíte pro obě vlivné skupiny čtenářů psát jinak?
            Určitě. Držím se samozřejmě stejného názoru, ale názory německého a globálního publika se velmi liší. Když v globálních Financial Times kritizuji dosavadní způsob záchrany eura, který byl založený na úsporách a na snaze snížit státní dluh, většina čtenářů se mnou v zásadě souhlasí. Německá elita má však převážně jiný názor a musím ji o svých postojích neustále přesvědčovat. Když například ve Financial Times napíšu, že k záchraně eura je zásadní zřídit bankovní unii, tedy společný evropský systém záchrany bank a ochrany vkladů, každý tomu rozumí. V Německu si čtenáři tuto potřebu tolik neuvědomují.

            * Kde se ten rozdíl mezi vašimi čtenáři bere?
            Němci moc nechápou, jak tato krize souvisí s bankami. Vnímají ji prostě jako problém nezodpovědného hospodaření jihoevropských vlád. Když se drží této interpretace, tak za součást řešení problému samozřejmě nepovažují bankovní unii, ale pouze politiku škrtů a rozpočtové disciplíny. Je to omyl, který záchranu eura komplikuje.

            * Němci a němečtí ekonomové přece nejsou o nic hloupější než jiní. Čím to tedy je?
            Jeden italský přítel mi kdysi říkal, že v Itálii mají více dobrých ekonomů než v Německu, protože jich prostě více potřebují. Němci mají dobré průmyslníky a inženýry, a proto se německému hospodářství daří a ekonomy ani nepotřebuje. Je to samozřejmě velká zkratka, ale je v ní kus pravdy. V Německu stěží najdete uznávané ekonomy, kteří by se specializovali na mezinárodní makroekonomii, globální finančnictví, detailní výzkum hospodářských krizí. To se dá částečně vysvětlit historickou zkušeností. Najdete třeba řadu argentinských ekonomů, kteří rozumějí finančním krizím, protože s nimi prodělali přímou zkušenost. Němci tohle téma nemuseli tak podrobně zkoumat.
            Na německých univerzitách samozřejmě působí spousta schopných ekonomů, jenže ti se obvykle specializují na mikroekonomii, pracovní trhy nebo národní hospodářství. Mají ve zvyku dívat se na problémy optikou toho, jaké náklady či výhody přinesou Německu. Ale chybějí odborníci, kteří by rozuměli systému a jeho potřebám jako celku.

            To se mi líbí

            • Petr Pelikán napsal:

              Slime, rozhovor s žurnalistou Wolfgangem Münchauem je sice zajímavý, není ale vyjádřením postoje současné německé vlády, nýbrž jeho subjektivním posouzením věci.

              To se mi líbí

              • Slim napsal:

                Důležité je, jestli vystihuje skutečnost.
                V Unii tohoto typu se musí přerozdělovat, (jako se přerozdělovalo v Československu, a správně!).
                Německo se vzpírá tuto skutečnost uznat. Aspoň vláda Merkelové. Všechny peníze poskytuje jako půjčky

                To se mi líbí

              • Petr Pelikán napsal:

                Slime, nejsem toho názoru, že Münchaue vystihuje svým názorem skutečnost. Co se týká přerozdělování prostředků, tak jsem toho názoru, že je určitě nutné, ale nelze přerozdělovat nezodpovědně. Německo se přerozdělování nevzpírá, k tomu již dávno dochází. Německý příspěvek do rozpočtu EU má rozsah skoro 20% – tedy 1/5 rozpočtu. Německo je největším plátcem v EU a ne příjemcem. Jestliže jste toho názoru, že Německo všechny peníze poskytuje jako půjčky, rád bych věděl, jaký pohled máte na dotace EU.

                To se mi líbí

              • Slim napsal:

                To je pravda, ale to je stará věc, vymyšlená dávno před Merkelovou

                To se mi líbí

              • Petr Pelikán napsal:

                Slime, o osobu současné německé kancléřky nejde. Zjednodušeně řečeno jde o to, zda některé země EU lehkomyslně a nezodpovědně zacházely a zacházejí s evropskými dotacemi, jejichž cílem do budoucnosti je, minimálně částečně odstranit zatím existující rozdíly v jednotlivých zemích EU a posílit jejich infrastrukturu a ekonomiku a zda by se na vyřešení problémů těchto zemí, které si z velké části sami zavinily, měli tyto země také podílet, tedy nést vlastní odpovědnost.

                To se mi líbí

              • Občan napsal:

                Pane Pelikáne (10:21),

                Německo by si především mělo udělat jasno v tom, v jakých lumpárnách jedou německé banky a penzijní fondy. A pak nalít čistého vína svým občanům.
                Protože Německo nevkládá peníze do Kypru nebo Řecka, ale výhradně do SVÝCH bank a penzijních fondů, které nezodpovědně spekulovaly a spekulují skrz banky NEJEN v Řecku a na Kypru.

                Házet lumpáctví německých banksterů, „fondistů“ a spekulantů na krk Řekům a Kypřanům je hodně přes čáru.

                To se mi líbí

              • Slim napsal:

                Tohle moralizování ekonomie, to je typicky německý přístup. Občan už Vám k tomu leccos řekl.

                Uvedl jsem Munchaua proto, že osvětluje důležitou skutečnost. Rozdíl mezi MIKRO a MAKROekonomií. Německo asi opravdu makroekonomy nemá, lidé jako H.W. Sinn jsou jasní mikraři.
                S jejich uvažováním co mi kdo dluží, kde ušetřím apod. Je to psychologický postoj blízký Čechům, proto chemik uspěl se sloganem „stát je jako domácnost“.

                To je hluboký, ale opravdu hluboký omyl, ale mohu ho vysvětlit až večer, mám teď povinnosti.

                To se mi líbí

              • Petr Pelikán napsal:

                Slime, nejde o: „Co mi kdo dluží, či kde ušetřím, ale jakým způsobem.“

                Jde o způsob přístupu k „lumpárnám“, o kterých mluví Občan. Tendence německé politiky je, konsekventně zamezit, odhalit a potrestat daňové úniky.

                Tendencí politiky Kypru ale například bylo, tyto daňové úniky umožnit.

                To se mi líbí

              • Petr Pelikán napsal:

                Občane,

                jsem silně přesvědčen o tom, že Německo si nejen dělá jasno v tom, v jakých lumpárnách jedou německé banky a penzijní fondy, ale také, na rozdíl od jiných zemí, jedná. Evidentně máte ale asi problém, rozlišovat mezi politickými činy a postoji a jednáním jednotlivých hospodářských či soukromých subjektů.

                To se mi líbí

              • Petr Pelikán napsal:

                Btw, Slime, bez morálky v ekonomice bychom neměli sociální stát. Ekonomika nemá soucit s potřebnými a pochopení pro ně.

                To se mi líbí

              • Petr Pelikán napsal:

                Slime, za německého makroekonoma lze mimo jiné jmenovat například Volkera Wielanda.

                To se mi líbí

              • Občan napsal:

                Pane Pelikáne,

                současný evropský sociální stát (k němuž se postupně dohrabávají i některé asijské země) je doznívajícím důsledkem socialistické konkurence v oblasti sociálního zabezpečení.
                Nebýt poválečného socíku ve střední a východní Evropě, „fungovalo“ by to jako za meziválečného kapitalismu, jehož přímým důsledkem byla WWII.

                No, a protože socialistiká konkurence už neexistuje, je sociální stát zase urychleně likvidován. Morálka v tom nehrála a nehraje vůbec žádnou roli. Resp. hraje – zvrhlá neoliberální „morálka“, která tvrdí, že extrémní sociální rozdíly, vysoká nezaměstnanost a nerespektování lidských práv jsou v pořádku a přirozené. Tato „morálka“ dokonce tvrdí, že žádná lidská společnost neexistuje a že to je jen nahodilé shromáždění individuí.

                To se mi líbí

              • Petr Pelikán napsal:

                Občane, takovou hloupost by Vás neučili ani na katedře marxismu-leninismu.

                To se mi líbí

              • Anonymní napsal:

                Právě naopak p. Pelikáne. Časový souběh rozpadu SSSR a náhle objevené nutnosti rozmontovat, nebo okleštit soc. stát je dost napovídající.

                Pokud tohle učili na katedrách ML, nu, tak potom tam neučili hlouposti. 🙂

                To se mi líbí

              • Slim napsal:

                Pane Pelikáne,
                odpovím Vám až dole, abych měl širokou stránku.

                To se mi líbí

              • Petr Pelikán napsal:

                Slime,

                děkuji za upozornění, odpověď si dole najdu.

                To se mi líbí

        • Občan napsal:

          Tomskej s Kurasem by mohli vyprávět 😀
          Není to tak dávno, co oba brečeli, jak jejich soukroměpenzijní prachy vyhučely fondovými komíny do pryč, s vděkem hrábli po české minipenzi a píší, až se jim od klávesnic kouří, aby si k ní něco přivydělali.

          Ano – Němci vedou EU do katastrofy pod laskavým vedením Sorosů a jim podobných fofrspekulatnských banksterských existencí.

          To se mi líbí

          • Petr Pelikán napsal:

            Občane, myslím si, že se mýlíte, neboť německý postoj k návrhům Sorose je protikladný.

            To se mi líbí

        • Lex napsal:

          Ano, občane,
          futrál všech neoconů Alexandr Tomský přišel na to, k čemu je dobrý „druhý pilíř“. Čtěte, prosím, všichni zastánci, pozorně http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/alexander-tomsky.php?itemid=11968

          To se mi líbí

  5. čtenář napsal:

    Vaše žena to řekla velmi trefně,její hláška se mi stoprocentně během dneška ještě několikrát vybaví a znovu mě rozesměje.že děkuji.

    To se mi líbí

  6. Lex napsal:

    Kdo, prosím, věří, že za pětatřicet, padesát, pětašedesát let – tak jak postupně budou dorůstat ročníky, které začaly spořit ve druhém pilíři letos a v následujících letech, a měly by tedy dosahovt na výplatu penzí z toho fondu, tu bude stejný společensko-ekonomický režim jako dnes? Kdo věří, že v zemi s ekonomikou založenou na mafiokapitalismu ty penzijní společnosti, aspoň některé, „nezkrachují“ o rok dva dříve, než by měly začít vyplácet? Kdo věří, že tenhle „sloup s hliněnou nohou“ nebude fungovat jen a jen jako nám dobře známé „letadlo“, tedy že podstatná část vložených prostředků bude vytunelována a případné penze se budou vyplácet z aktuálních průběžných vkladů střadatelů?
    A ještě druhý aspekt – peníze vložené do druhého pilíře budou nejméně na třicetpět let umrtveny z hlediska financování spotřeby – živnostníci, „radujte se“! Naproti tomu za ty peníze se budou skupovat státní rozpočty zemí a dále se bude touto cestou privatizovat politika a fakticky celé státy. A to ne do rukou těch střadatelů, ale do rukou majitelů těch penzijních společností, kteří touto cestou za cizí peníze budou dále prohlubovat svou vlastní ekonomickou a tím pádem i politickou moc.
    No, nepřispějte jim!?

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Lexi,
      ano, to je další pohled na odmítnutí. Mrtvé peníze. Peníze, které nevyrábí nic jiného než jen sebe a to ještě s pramalou výkonností. Takže jako malé děti: Fuj, fuj, nehrám! 😉

      To se mi líbí

      • Lex napsal:

        Ano, Bavore,
        ty peníze nebudou vyrábět nic – než peníze – a to v tom lepším případě. V tom horším případě budou vyrábět dluhy a inflaci. KDdyby totiž ty hotové peníze, které do toho systému budou vloženy, generovaly zase jen hotové peníze, bylo by dobře. Jenomže ty peníze se budou fiktivně rozmnožovat cestou finančních derivátů – a to už peníze nejsou, ale jako prostředky pro úvěry se tak tváří. Takže dluhy a inflace.
        Není nic výhodnějšího (pro lidi, ne pro bankéře), než průběžný dchodový systém. Ty peníze účtem jen protečou a ihned se vyplatí, aniž stihly na sebe navázat byť jen zblo inflace.
        A že se prodlužuje věk dožití. Jistě – ale co narůstá rychleji – věk dožití nebo produktivita práce? Za b) je správně. Růst produktivity práce by měl bez problémů pokrýt rostoucí věk dožití, kdyby – kdyby toky výnosů z té produktivity byly směřovány efektivněji, nikoliv z devadesáti procent do rukou pěti procent lidí.

        To se mi líbí

        • Občan napsal:

          Někde jsem loni narazil na článek týmu českých demografů, který na základě aktuálních dat naopak prokázal, že délka dožití u nás nejen stagnuje, ale že už se stihla sice nepatrně, leč přesto zlomit směrem dolů (asi díky tomu, jak se máme za Kalouska stále lépe).
          A jako druhý fakt ten článek uváděl, že kecy o rostoucím podílu důchodců na produktivních nejsou pravda a nebudou pravda ani v nejbližších 30ti letech. A že naopak se poměr sice o desetiny p.b., nicméně zlepšil.

          Vaše poznámka o výplatách „fondových“ penzí z aktuálně přítomných peněz je více než namístě. Ten systém totiž velice silně připomíná úplně obyčejný průběžák.

          To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Lexi
          opět shoda. To, že dříve bylo třeba na uživení jednoho důchodce víc pracujících bylo samozřejmě dáno nižší produktivitou. Ale to nám přece Kalous nepřizná.

          To se mi líbí

        • Petr Pelikán napsal:

          Lexi, růst produktivity práce rostoucí věk dožití nepokryje. Příjmy důchodových systémů nejsou lineárně napojeny na produktivitu práce a jejich výdaje již dvakrát ne. Důchodový systém má na jedné straně plátce důchodového pojištění – fyzické osoby – a na straně druhé příjemce důchodů – fyzické osoby. A jelikož růst produktivity práce není založen na růstu pracovních sil – fyzických osobách – (plátcích důchodového pojištění), ale na stále vyšší technologizaci procesů, která se na důchodovém systému nepodílí, nemůže růst produktivity práce rostoucí věk dožití pokrýt. Vyšší produktivita práce nevede k vyšším příjmům důchodového pojištění.

          Z mého hlediska je, zjednodušeně řečeno, všeobecným problémem společenských systémů (a dovolím si říci, že jedno jakého politického směru), že jsou primárně financovány z příjmů fyzických osob, z lidské práce – jen fyzické osoby, ať zaměstnavatel či zaměstnanec platí daně, sociální a důchodové pojištění. Za nástroje, přístroje a technologie, které lidskou práci stále více a efektivněji nahrazují, jakkoliv to je pro lidstvo a společenský vývoj prospěšné, se právě tyto finační prostředky neodvádí. Naopak, náklady na jejich pořízení a použití jsou z daňového hlediska lukrativní.

          Současný problém důchodového systému, stejně jako systému sociálního a finančního, spočívá ve stále větší disproporci mezi pracujícími fyzickými osobami, které systém financují a pracujícími technologiemi, které systém nefinancují a do určité míry jsou dokonce důvodem poklesu pracujících fyzických osob (primitivně řečeno – na dřívější práci padesáti dělníků v továrně dnes potřebujete jednoho či dva techniky a automatizovanou linku atd.). Tento problém je a bude větší, než demografické problémy.

          To se mi líbí

          • Lex napsal:

            Jak prosté, milý Watsone,
            napsal jsem – „…kdyby toky výnosů z té produktivity byly směřovány efektivněji, nikoliv z devadesáti procent do rukou pěti procent lidí.“
            Možná, že Vám se to nezdá, ale ono k tomu, co jsem napsal, MUSÍ dojít a DOJDE. Je jenom úkolem nás, demokratů, docílit, aby se tak dělo evoluční cestou.
            Protože pokud k tomu nebude ochota, nebo dokonce těch pět procent příjemců těch devadesáti procent výnosů k ochraně těchle svých prebend sáhne po zbrani, přijde na řadu cesta revoluční. A od ní nás chraň Příroda.
            Po ní se celosvětově (pokud populace přežije) bude začínat od nuly.
            Za dob Mojžíšových se tomuhle okamžiku říkalo „Milostivé léto“ a perioda byla podle současného astronomického kalendáře přibližně 40 roků.
            L.
            PS
            Kontrolní otázka – „Produktivita práce se vykazuje na „technologie“ nebo na lidi?“

            To se mi líbí

            • moskyt napsal:

              Také evolucí lze dojít k revolučním změnám (bez revolučního násilí).

              To se mi líbí

            • Petr Pelikán napsal:

              Lexi,

              podle mého názoru nestačí a nebude stačit efektivněji přesměrovat toky výnosů produktivity. To ukázala již minulost a ukazuje současnost. Pro pozitivní změnu je podmínkou změna globálního myšlení, přehodnocení hodnot – smysl lidského života nespočívá v kvantitě produktivity, ale v její kvalitě. Zárukou sociální jistoty nejsou finanční prostředky a jejich přerozdělování, ale odpovědná společnost, která nestaví jen nároky, ale nabízí svůj podíl.

              To se mi líbí

              • Slim napsal:

                Takové věci se ale v politice neprosazují nějakými idealistickými záměry,
                Spíše durch Blut und Eisen

                To se mi líbí

              • Lex napsal:

                Fajn, pane Pelikáne.
                Tak se tedy ukažte a změňte myšlení arabských šejků, amerických a ruských bilionářů, prostě toho jednoho procenta lidí, kteří drží světovou ekonomickou a tím fakticky nebo třeba i zprostředkovaně politickou moc, aby ty výnosy neukládali do jachet, zlatem vykládaných paláců, mrakodrapů v Dubaji a na konta na Panenských ostrovech, ale použili je v rámci té Vaší „odpovědné společnosti“.
                Člověče! Mensch!!!!

                To se mi líbí

              • Petr Pelikán napsal:

                Lexi, co třeba tak začít u sebe, v Evropě?

                To se mi líbí

              • Občan napsal:

                V politice (zejména v té mezinárodní, eventuálně nadnárodní) a ekonomii žádné ideály neplatí. Slouží pouze k manipulaci s masami a zdaleka ne v jejich prospěch.
                Politika i ekonomika jsou čistý pragmatismus a záleží jen na tom, zda jsou pragmatici moudří a slouží nejširší společnosti, nebo zda jsou jen nástrojem skrytých zájmových skupin.
                Žádné „globální myšlení“ nikdy neexistovalo a nebude existovat. To by musel být celý svět stejný nejen filosoficky (v širším slova smyslu), ale i klimaticky, hydrologicky a geologicky.

                Smyslem lidské existence je reprodukce a uživení se za účelem reprodukce – nic víc. Bylo by bláhové myslet si, že jsme něco víc než vyšší primáti. Takže primární je kvantita a teprve když má tlupa všeho dost, je namístě „nadstavba“.
                A přerozdělování samozřejmě JE základem sociální jistoty. To vědí a dělají psovitíi, nižší primáti, vyšší primáti i někteří kočkovití a vůbec většina savců, kteří žijí ve skupinách. Bez solidarity, tedy přerozdělování, nakonec zanikne celá tlupa či smečka a druh postupně vymře.

                To se mi líbí

              • Slim napsal:

                No, to by z vás V. Havel neměl radost.
                Přece víme, že je nad námi jaksi cosi vyššího, bezpočtu jakýchsi, ehm, ehm..

                To se mi líbí

              • Petr Pelikán napsal:

                Občane, máte-li na svou osobu a zbytek lidstva tak malé nároky, že se spokojíte se statutem vyššího primáta, jehož jediným cílem je vlastní uživení a reprodukce a jste-li ochoten akceptovat způsob solidarity psovitých, nižších a vyšších primátů a většiny savců, žijících ve skupinách, tak se opravdu divím, jaký problém se současným stavem společnosti máte – neboť v současnosti zatím platí právo silnějšího, vůdce smečky. A rozděluje se také podle tohoto práva smečky – nejdřív a nejvíc ti nejsilnější a nejpotenčnější, ostatní si rozdělí to, co zbyde. Ti nejslabší ve smečce nejsou podporováni, ale smečkou vyloučeni a přenecháni sami sobě, protože ohrožují její existenci.

                Já si osobně myslím, že člověk nemá rozum nadarmo a právě rozum člověka od zvířete rozděluje a měl by ho používat.

                To se mi líbí

              • Občan napsal:

                Pane Pelikáne,

                to není o nárocích, ale o místě člověka v živočisné říši. Zkuste to změnit a já se rád pokochám výsledky Vašeho úsilí 🙂

                To se mi líbí

              • čtenář napsal:

                tedy Občane,tohle je věta,jako kdyby ji vyslovila Liana Janáčková.

                „Smyslem lidské existence je reprodukce a uživení se za účelem reprodukce – nic víc.“

                To se mi líbí

              • Petr Pelikán napsal:

                Občane, co se týká smyslu lidského života, tak má určitě každý člověk svou osobní představu. Za mou osobu si dovolím tvrdit, že reprodukce a uživení se za účelem reprodukce není základní podstatou mého života.

                Nabídnu Vám mou zkušenost. Posaďte se v klidu do křesla, pusťte si 9 symfonii „Z nového světa“ od Antonína Dvořáka: http://www.youtube.com/watch?v=LgAq9gLXuxE a nebo jednu z korunovačních mší od Mozarta, třeba tuhle: http://www.youtube.com/watch?v=DqeaIsdjloo či něco jiného, co se Vám líbí a při poslechu té krásy si zkuste otázku smyslu lidského života zodpovědět.

                To se mi líbí

          • Občan napsal:

            Nu, a od toho tu máme daně z příjmu podnikatelských subjektů, že…
            Aby ten nejen penzijní systém z té produktivity také něco měl a mohl nějak fungovat. Zhůvěřilost, jakou je snižování daní hlavně právníckým osobám a zejména těm velkým, nepřineslo vůbec nic dobrého ani zaměstnancům, ani státu. Rostoucí zisky, zajištěné jim nízkými daněmi, plynou ze státu pryč bez jakéhokoli veřejného užitku.

            Takže zvyšující se produktivita práce a snižující se počet zaměstnanců buď bude kompenzována vyššími daněmi, nebo státy jako takové přestanou postupně zajišťovat nejen funkčnost veřejných sysstémů, ale i bezpečnosti a práva.
            Zvyšující se produktivita práce by samozřejmě mohla dané systémy uživit, ale to by musela být státem zužitkována. Což se vinou stupidity neoliberálů neděje.

            To se mi líbí

          • Slim napsal:

            PP,
            chtěl jsem napsat něco podobného jako Lex, ale už je to zbytečné.

            Dodám jenom, že poslední desetiletí jsou charakterizována nejen nárůstem demografickým, ale také nárůstem (světového) HDP/p.c. Zvláštní, že? A stále víc na nic nejsou prachy. Proč asi? Nesouvisí to se silně rostoucí majetkovou nerovností?

            To se mi líbí

            • bara napsal:

              Tenhle hoch, myslím, ten růst HDP vysvětlil dobře 🙂
              http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/jak-v-trenyrkovem-kralovstvi-varili-dph/?page987830aa=2

              To se mi líbí

            • Lex napsal:

              Nuže, Baro,
              všichni komentátoři pod tím článkem (přeletěl jsem asi deset) autora vynášejí do nebes. Já to neudělám. Já řeknu, že autor si vybral špatný příklad, když použil „služby v podobě praní trenýrek“ pro popis růstu HDP. No, pro růst HDP možná, ale pro vytváření HODNOT, kterými jedině jsou podepřeny reálné peníze, ten příklad je špatně. Hodnoty vznikají jen VÝROBOU, lhostejno, zda zemědělskou nebo průmyslovou. Na té tvorbě, která se realizuje prostřednictvím trhu až ke konečnému spotřebiteli, se samozřejmě podílí řada subjektů, které už sice netvoří, ale zprostředkovávají cestu od oné výroby až k tomu, kdo za to definitivně zaplatí. A v té ceně teprve mohou být zakalkulovány i daně a další prostředky, třeba na tvorbu důchodových účtů.
              Nové hodnoty vznikají jen na základě toho, co bylo vytěženo ze země (včetně atmosféry), co bylo na zemi vypěstováno a co bylo absorbováno z vnějších zdrojů jako energie (světlo, teplo, vítr, dynamika vodního proudění apod.) a podpořeno lidskou (fyzckou i duševní) prací a jejími produkty.
              Současná mizerie je důsledkem finančních operací, které vytvářejí virtuální peníze, peníze, které nikdy nevznikly z tvorby hodnot, ale ze spekulací, takže o opravdové peníze nejde, nýbrž o prázdná čísla bankovních účtů.
              Si myslím. A když se mýlím, nevadí. Já si tohle přesvědčení podržím, zejména když je podloženo i prof. Milanem Zeleným, kterého zase uznávám já.

              To se mi líbí

              • Občan napsal:

                Lexi, přečtěte si ještě jednou cca první odstavec toho fejetonu Trencle jsou naopak zvoleny zcela správně, aby autor zdůraznil nesmyslnost „ekonomiky služeb s vysokou přidanou hodnotou“ 🙂
                Což je přesně to, co naši ekonomiku poslalo do pekel horoucích. Naši milí „liberálové“ nějak zapomněli na to, že služby jsou z 99% zbytné a tudíž si je lidé kupují jen když mají zbytné /volné prostředky. A když je nemají, tak první co odbourají je právě nákup služeb; těch finančních zejména.

                Ten fejetonek v kostce přesně popsal slepou uličku, kterou je to, co „ekonomové“ smolí do tlustonih.

                To se mi líbí

              • Petrpavel napsal:

                Pochopil jsem to tak, že článek názornou formou popisuje chybné, spíše pochybné, vytváření nikoli HODNOT v trenýrkovém království, ale virtuálních čísel, virtuálních peněz, zatímco v tom Kamenistánu vytváří právě požadované hodnoty. Horuje pro totéž co Lex. Já zase tvrdím, že ekonomy, zvláště liberální, třeba házet do stoupy, ne je přeplácet.

                To se mi líbí

              • Lex napsal:

                Tož, tak nějak, Petřepavle.
                Ale co se pochopení problematiky toho článku týká, tak podle mě to mnohem lépe a půvabněji vystihl Zdeněk Galuška a tvůrci seriálu „Slovácko sa nesúdi“ v díle nazvaném „Hlt za tři grejcary“.http://www.youtube.com/watch?v=SZvXXKJGAyA
                – jak Jandák s Augustou šli prodávat na trh slivovici.
                Doporučuji.
                A co se týče služeb v podobě údržby a oprav (praní trenek), tak kdyby měly sebevětší „přidanou hodnotu (podíl lidské práce), tak nic nevytvoří. Naopak, prodlužováním lhůty „spotřeby“ oddalují „růst“ v podobě vytváření nových hodnot. Proto mj. se dnešní spotřební produkce prakticky neopravuje, je na „jednorázové použití“, tedy na použití do prvé poruchy. Pak se věc vyhodí a pořídí se nová, protože touto cestou jednak vzniká novéo „bohatství“, jednak výroba přijde levněji, než „opravy“ s vysokou „přidanou hodnotou“ (tj. podílem manuální práce).

                To se mi líbí

  7. Bavor V. napsal:

    Já nevím, ale ten párek V+W měl fantazii

    To se mi líbí

  8. Občan napsal:

    Tak jsem před chvílí přežil „tiskovku“ Kyberhellové k S-kartám a jsem v šoku.
    Vláda k tomu nic, Kyberhellová dostala pouze doporučení a ten předražený nesmysl bude fungovat dál za jakoukoli cenu.
    Přesčas, místo aby ji okamžitě odvolal z funkce, se podělal jako obvykle a nechal ji jít s tím, že bude předkládat další a další nesmyslné návrhy na zachování kšeftu pro ČS.
    Přitom avizovaná kompenzace ČS ve výši 300 mega je sotva desetinou částky, která už byla za tu ptákovina vynaložena!

    Teď by k tomu měla být tiskovka ČSSD, ale nic si od toho neslibuji. Zase zazní pár ohnivých slov a tím to celé zvadne.

    A aby té beznaděje nebylo málo, tak jsem zmoknul při sekání dříví…

    To se mi líbí

  9. Občan napsal:

    No, a je to tady:
    http://www.novinky.cz/ekonomika/298646-statni-dluh-stoupl-ve-ctvrtleti-na-1-716-bilionu-kazdy-cech-dluzi-163-tisic.html

    „Rozpočtově odpovědný a protikorupční“ Chemický Alk-Alí si půjčuje na splátky půjčky a státní dluh stoupl ZA TŘI MĚSÍCE r. 2013 o „hezkých“ 48 MILIARD Kč na 1 716 000 000 000.- Kč.
    Takže už víme, proč není a nebude na socdávky, důchody, zdravotnictví, školství, silnice, školky atd.

    A začínám také rozumět pasivitě opozice. Za téhle situace převzít vládu, to by bylo holé šílenství. Takže je dost pravděpodobné, že KSČM, ČSSD a všechny další opostrany udělají vše pro to, aby ve volbách neuspěly; já bych to asi udělal taky.

    To se mi líbí

  10. Lex napsal:

    Petr Pelikán 11.4.2013 v 11:20
    Začněte, pane Pelikáne, kde chcete, Třeba v té Evropě. Já Vás neomezuju. Jen to už konečně ukažte, jak je dokážete změnit.

    To se mi líbí

  11. Slim napsal:

    P. Pelikáne,
    Volkera Wielanda bohužel neznám. Snad mi může být omluvou, že němečtí ekonomové jsou známi hlavně v Německu (širší veřejnosti tedy). Nakonec jistým vodítkem je počet Nobelovek za e. Žádný Němec tam není, pokud si dobře vzpomínám. Teoretická ekonomie prostě není „německá věda“. Poslední(?) významný německý ekonom byl snad Eucken. Zato mnoho velmi významných fyziků a chemiků je z Německa.
    Takže bych dal přece jen přednost tvrzení p. Münchaua, tím spíš, že to není žádný jen tak žurnalista, ale jeden ze dvou, tří nejvýznamnějších evropských ekonomických novinářů. A je Němec, byl šéfredaktorem Financial Times Deutschland. On bude znát své pappenheimské.

    2) Občanova poznámka o vlivu „poválečného socíku“ na polidšění kapíku, jež Vás tak rozveselila, je už několik let celkem běžná mezi historiky, ekonomy a politology. Že o ní nepíší čeští pravicoví „novináři“ není úplně důležité.
    Snad si zkusíte přečíst článek, který vytahuji ze svého archivu, kde na toto téma docela pěkně argumentuje J. Mládek. (Určitě se povznesete nad shazování autora, kvůli jeho nedávným blbým poznámkám.)

    Kapitalismus selhává a náhrada je v nedohlednu
    23.1.2012 Jan Mládek Hospodářské noviny
    Bohatí jsou ochotni dělit se s méně úspěšnými, pokud mají strach z komunismu a pokud existuje národní stát.
    Zatím jedinou metodou, jak zcivilizovat kapitalismus a také jej učinit stabilním, byla snaha sociálních a křesťanských demokratů především v západní Evropě vybudovat tzv. sociálně-tržní hospodářství. Tento systém dosáhl svého vrcholu v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století, kdy jasným způsobem převálcoval sovětský komunismus či v našem případě biľakovskohusákovský reálný socialismus. Toto historické vítězství nad sovětským blokem se ale ukázalo být začátkem konce úspěšného sociálně-tržního hospodářství. Proč?
    Ukázalo se, že buržoazie, firmy a bohatí zaměstnanci jsou ochotní se dělit s méně úspěšnými spoluobčany ve své zemi, pokud mají strach z komunismu, znárodňování, revolty pracujících či ze Sovětského svazu – a také pokud existuje národní stát. Obojí bohužel zmizelo.
    Po roce 1989 se vše začalo v zemích tradičního Západu sypat. Již nebylo třeba korumpovat pracující, aby se nedali ke komunistům. Již bylo možné začít se zbavovat všech zbytečných výdajů, které představuje politicky stabilní sociálně-tržní ekonomika. Tlak byl ještě zvýšen globalizací, kdy se přinejmenším část pracujících dostala do přímé soutěže s levnou pracovní silou v Čínské lidové republice a jinde v tzv. vynořujících se trzích. Výsledkem těchto procesů byl fakt, že skutečně bohatí a firmy přestali platit daně ve svých zemích a platí je, pokud vůbec, někde v daňovém ráji.
    Neschopnost vybrat daně od bohatých a od firem vedla k financování na dluh. To je ovšem jen krátkodobé řešení. Dluhy začínaly být neúnosné a začal tlak na jejich snižování. Pak bohužel přišel pád Lehman Brothers a sociální stát dostal další ránu. Bylo nutno zaplatit desítky či spíše stovky miliard dolarů, liber a eur za sanaci finančního sektoru. Tento sektor se dostal do přímé soutěže se sociálním státem. Aby se nerozpadl světový finanční systém, bylo nutné začít demontovat sociální stát. A pracující těžko chápali a chápou, že aby banky dostaly miliardy, musí se začít ořezávat penze, sociální dávky či podpory v nezaměstnanosti. Zásadní problémy tedy jsou: 1. Vzrůstající příjmová a majetková nerovnost, téměř všude ve světě. Ta podlamuje nejen sociální kohezi mnoha zemí, ale také agregátní poptávku, neboť chudí nemají peníze a bohatí nekonzumují – spoří.
    2. Morální hazard ve finančním sektoru dosáhl svého vrcholu. Funguje tam socialismus pro bohaté. Když se daří, jsou moje zisky soukromé, když se nedaří, rád se o ztrátu rozdělím s celou společností. Zbankrotovaný bankéř si má prostřelit hlavu a ne přijmout státní pomoc, vyplatit si vysoký bonus a pak kritizovat politiky za rozhazovačný sociální stát. Tato poslední věta není vtip. Bohužel!
    Co s tím? Poučit se z minulých chyb a vrátit se k sociálně-tržnímu hospodářství a také k tzv. rýnskému kapitalismu. První znamená odstranit příliš velké rozdíly v příjmech a majetku, tedy zavedení progresivní daně z příjmu fyzických osob plus daní majetkových. Druhé znamená návrat k reálné ekonomice, k výrobě zboží a služeb, a tedy k potlačení spekulací na finančních trzích.

    To se mi líbí

    • Občan napsal:

      Wieland je, dle wikipedie, jedním z aktivních spolupachatelů současného marasmu:
      http://de.wikipedia.org/wiki/Volker_Wieland

      To se mi líbí

    • Petr Pelikán napsal:

      Slime,

      odpovídám Vám až nyní, protože čtvrtek je již dlouhodobě můj tenisový den.

      Mládkův článek je zajímavý, ale z mého pohledu povrchní. Určitě má částečně pravdu, ale jen částečně. Důvodem omezování a snižování úrovně sociálních systémů západu není ztráta konkurence na východě Evropy a v SSSR, ale právě vznik nové a levné konkurence na pracovním trhu, rozšíření obchodního trhu stejně jako přesun investicí a výroby směrem na východ – bývalé země socialistického bloku byly konsumně nenasycené a existovala velká poptávka po zboží ze západu, čehož bylo ve velkém stylu oboustranně nezodpovědně zneužito.

      Dám Vám malý příklad. Mám jednoho známého, který dřív pracoval v jedné norimberské fabrice, v současnosti už pracovat nemusí a žije pohodlně ze svých úspor a investicí. Na začátku devadesátých let, po pádu DDR, si chtěl koupit nové auto a proto chtěl prodat svého již přes 10 let starého Passata. Protože nemohl očekávat za své staré auto velké peníze, rozhodl se zkusit štěstí v bývalé DDR. Sedl si do auta a jel do Magdeburgu. Na náměstí vystoupil z auta a než stihl na autě vyvěsit ceduli s nápisem „na prodej“, oslovil ho jeden okolo jdoucí člověk. Během krátké doby se našlo stále víc lidí, kteří měli o jeho auto zájem, začali se mezi sebou předhánět v nabídce ceny a nakonec své staré auto za několikanásobek reálné ceny na místě prodal. Odjel vlakem zpátky domů, vybral své úspory, půjčil si od příbuzných a známých další peníze a skoupil za ně auta, které s velkým ziskem prodal do bývalé DDR. On náhodou a také zneužitím touhy bývalých východních Němců a jejich neznalosti trhu, si tímto způsobem během krátké doby vydělal tolik, že si mohl dovolit přestat pracovat a žít z úspor a jejich investicí. To je jeden z mnoha příkladů, které jsou podle mého názoru signifikantní pro začátek 90-tých let a ukazují jeden z důvodů současných problémů. Sobecké a nezodpovědné jednání pro osobní zisk. A co dělali jednotlivci v rámci svých možností, dělali velké firmy a koncerny ve velkém. A v bývalém východním bloku se našlo dost takových, kteří tento systém rychle pochopili a stejným způsobem vydělali.

      Důvodem poklesu úrovně sociálního systému západu nebyla ztráta konkurence, neboť sociální systémy východního bloku nemohly rozsahem a výší se západními konkurovat, ale právě vznik levné a ochotné konkurence. Za podpory rozvoje komunikačních technologií (mobilní telefony, internet) a otevřením se Číny, se tato konkurence rozšířila dál.

      Strach z komunismu svou roli na západě určitě také hrál, ale jen ideologickou.

      To se mi líbí

  12. Penzijko napsal:

    Taky jsem na to docela zvědavý.

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.