Jak je to tedy s tím zdravotním a sociálním? ©


Tak tady je ta Lexova slibovaná bomba.  Je to čtení pro silnější povahy a i tak se připravte  na překvapivé rozuzlení tohoto skorodetektivního pátrání.

Na tento článek vyhlašuji přísný copyright. Je možné na něj dát odkaz, je možné jej i kdekoli zveřejnit, ale pouze v nezkráceném a neupraveném znění a s odkazem na zdroj

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Na myšlenku pokusit se o následující v podstatě triviální analýzu mě přivedlo několik skutečností.

Tou první jsou neutuchající diskuse na téma Janem Mládkem na sjezdu ČSSD vyřčeného „parazitování“ OSVČ na systémech sociálního a zdravotního pojištění.

Tou druhou je existence několika mýtů panujících ohledně pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění.

Tou třetí a v pořadí poslední byla má diskuse s Janikou pod článkem „Švarc, čili černý“ https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2013/04/06/svarc-cili-cerny/#comment-5235 viz Lex 6.4.2013 v 19.30 a Janika v 19.49.

Co řekl Jan Mládek na sjezdu je asi obecně známo – volně citováno – „že OSVČ svým způsobem parazitují na systémech sociálního pojištění a zdravotního pojištění, které zaměstnanci dotují nesrovnatelně více než OSVČ…“ (není pravda, že Jan Mládek nazval OSVČ „parazity“, tohle je jen oslovskou zkratkou českých novinářských šmoků).

Jak je to s těmi mýty? Obecně je vžito (vtlučeno lidem do hlavy), že zaměstnanci platí do uvedených systému menší díl sami ze svých hrubých mezd, kdežto větší část ZA NĚ do těchto systémů platí jejich zaměstnavatelé. Leč tak to podle příslušných zákonů není, přesněji, je to tak jen v případě zdravotního pojištění podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění č. 592/1992 Sb., v platném znění. Zákon v příslušné pasáži doslovně praví – cituji

„Odvod pojistného za zaměstnance

§ 5

(1)Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance. Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance.“.

Zde nelze oddiskutovat, že část, konkrétně 4,5 % z vyměřovacího základu, kterým je hrubá mzda zaměstnance, jde za zaměstnancem z jeho vlastního příjmu, ale i zbývající část ve výši 9 % z vyměřovacího základu jde také za zaměstnancem s tím, že tento odvod za zaměstnance platí ze svého příjmu zaměstnavatel.

Odvedené pojistné je (přestože to není výslovně v zákoně uvedeno), příjmem zdravotních pojišťoven, konkrétně Všeobecné zdravotní pojišťovny a případně ostatních zdravotních pojišťoven, u kterých je ten který zaměstnanec pojištěn, a to podle stanoveného klíče – i když jste pojištěnci jiné zdravotní pojišťovny, nemalá část z vašeho pojistného i tak připadá VZP – to jistě každý ví.

Jinak je tomu v případě pojistného na sociální pojištění a na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění. Podle tohoto zákona jsou poplatníky pojistného(tj. těmi, z čích „kapes“ prostředky pochází)  sami za sebe jak zaměstnanec, tak zaměstnavatelé, zaměstnavatel je i plátcem (tj. tím, kdo ony prostředky oprávněné osobě účetně odesílá) v té části odvodu, kterou strhnul zaměstnanci z jeho mzdy. Zaměstnanec platí pojistné ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu, kterým je opět jeho hrubá mzda za dané období. Pojistné, které platí zaměstnavatel, je určitým typem dávky spojený s tím, že podniká prostřednictvím zaměstnanců. Vyměřovacím základem pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, které odvádí zaměstnavatel SÁM ZA SEBE, nikoliv za zaměstnance, jako je tomu v případě zdravotního pojištění, je souhrn výše hrubých mezd všech jeho zaměstnanců za dané období. Sazba pojistného zaměstnavatele je 25 % z vyměřovacího základu.

Odvedené pojistné jak od zaměstnance, tak od zaměstnavatele je příjmem státního rozpočtu – viz § 2 “Pojistné je příjmem státního rozpočtu, pokud se dále nestanoví jinak. Příjmem státního rozpočtu jsou též penále (§ 20), přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení (§ 21) a pokuty (§ 22) ukládané podle tohoto zákona….”.

Shrnuto a podtrženo, zaměstnanec platí do systémů obou pojištění ze své hrubé mzdy 4,5 % a 6,5 %, zaměstnavatel odvádí do systému zdravotního pojištění 9 % z jeho hrubé mzdy za zaměstnance, a do systému sociálního pojištění a na státní politiku zaměstnanosti za sebe 25 % ze souhrnu hrubých mezd svých zaměstnanců.

Jaká procenta a z čeho platí do obou systémů OSVČ (a kolik z toho povinně a kolik případně dobrovolně) tu rozvádět nebudu, je to dost variabilní, a navíc pro potřeby analýzy, která bude pracovat už s hotovými vybranými penězi, vcelku nepotřebné.

Cílem mé analýzy mělo při respektu těchto základních zákonných parametrů být – ve smyslu toho, co mi ve svém komentáři naznačila Janika – jakou celkovou výší se na vybraném pojistném do jednotlivých systémů podílejí ZE SVÝCH PŘÍJMŮ OSVČ a jakou výší ZE SVÝCH PŘÍJMŮ zaměstnanci (tj. fyzické osoby z příjmů ze závislé činnosti), a konečně, jakou výší ZA ZAMĚSTNANCE přispívají do systému zdravotního pojištění zaměstnavatelé, a jakou výší do systému sociálního pojištění odvádějí ZAMĚSTNAVATELÉ SAMI ZA SEBE.

Jenže – kde vzít podklady a nekrást. A tu mi jako z nebe přistál na netu před očima článek v Reflexu z 21.3.2013 autora – no hádejte – JANA MLÁDKA, který tyto záležitosti (ovšem v souhrnu) probírá na ukazatelích za rok 2011 http://www.reflex.cz/clanek/nazory/49919/jan-mladek-rozdil-prispevku-mezi-zivnostniky-a-zamestnanci-je-neunosny.html

Už jsem dále po zdrojích nepátral, asi se nedivíte.

A co z toho vyšlo?

Tak tedy Jan Mládek uvádí – cituji – „Platba sociálního pojištění na jednu OSVČ v roce 2011 činila 25 905 korun za rok, zatímco u zaměstnance plus zaměstnavatele, který za něj zaplatil, činila 85 474 korun, což je poměrně zásadní rozdíl. Průměrný odvod jedné OSVČ do zdravotního pojištění za rok 2011 činil 16 966 korun a u zaměstnance a zaměstnavatele 37 341 korun. V Hospodářských novinách vyšlo hodnocení, kde ministr zdravotnictví Heger (TOP 09) v této souvislosti uvedl, že není normální, aby lidé přispívali různým způsobem do zdravotního pojištění, neboť rizika nemocí jsou pro všechny stejná.“

Zopakujme si ty údaje v chronologii mého článku:

OSVČ do zdravotního průměrně 16.966,- a do sociálního 29.905,- Kč

Zaměstnanci spolu se zaměstnavateli do zdravotního 37.341,- a sociálního 85.474,- Kč.

Bono, obrovský nepoměr!! – ale to moje zadání znělo – „kolik za sebe zaplatili zaměstnanci ze svého příjmu?“.

Rozdělíme-li celkovou sumu vybraného zdravotního pojištění podle podílu zaměstnance a zaměstnavatele v poměru 4,5 : 9, vyplývá, že zaměstnanec ze svého zaplatil průměrně 12.447,- Kč a zaměstnavatel za něj 24.894,- Kč.

Porovnáme-l podle stejné zásady celkovou sumu vybraného sociálního pojištění v poměru 6,5 : 25, vyjde z toho, že zaměstnanec zaplatil za sebe ze svého příjmu průměrně 17.637,- Kč, a že zaměstnavatel za sebe se na této sumě podílí částkou 67.837,- Kč.

A je vymalováno. Protože srovnáme-li tytéž položky u OSVČ a zaměstnanců, je to u zdravotního pojištění 16.966,- : 12.447,- Kč ve prospěch OSVČ, a podobně v případě sociálního pojištění 25.905,- : 17.637,- Kč opět ve prospěch OSVČ.

Nicméně, nic se nejí tak horké, jak se to uvaří. V daném případě třeba proto, že pro zaměstnavatele jsou prostředky odvedené na zdravotní pojištění za zaměstnance a prostředky odvedené za sebe na sociální pojištění do jeho systému (do příjmu státního rozpočtu) položkou odpočítatelnou od daňového základu.

Naproti tomu zaměstnanci „díky“ Topolánkově „batohu“ odvedou z částek zdravotního pojištění, které za ně zaplatil zaměstnavatel, a dokoncei z výše prostředků, které za sebe zaplatil zaměstnavatel na sociální pojištění, protože se tyto částky zaměstnanci započítávají do tzv. „superhrubé“ mzdy,  DAŃ Z PŘÍJMŮ fyzických osob ze závislé činnosti.  Tím nad rámec zaplacených částek pojištění (za sebe sama) zaplatí ještě finančáku za rok průměrně 3.734,- Kč za částku zdravotního pojištění zaplacené zaměstnavatelem a 10.175,- Kč za částku sociálního pojištěnízaměstnavatele. Když to tedy všechno sečteme, podělíme a porovnáme, činí průměrný odvod OSVČ oněch  16.966,- Kč na zdravotní a 25.905,- Kč na sociální pojištění, kdežto u zaměstnance  12.477,- + 3.734,- (daň) Kč, tj. 16.211,- Kč, a na sociální pojištění 17.637 + 10.175,- (daň) Kč, tj. 27.812,-Kč.

Skoro „vlej vylej“, co říkáte – sranda, ne?!  Jenže sranda to není, je to vážná věc. Je to věc – jsou to údaje, které jste jistě ještě nikde nečetli ani vám je nikdo takto nepodal. Proč asi? Komu to vyhovuje?

Přiznám se, že i já sám jsem byl výsledkem docela překvapen.

L.

PS

Jak jsem už na začátku uvedl, najít exaktní zdroje údajů o průměrném příjmu OSVČ je asi nadlidský úkol, proto jsem bral za bernou minci údaje Jana Mládka, který k těmto zdrojům měl jistě přístup.

Jednodušší je to u zaměstnanců, kde průměrná výše mzdy za jednotlivé roky je běžnou statistickou jednotkou. Z Českého statistického úřadu vyšlo, že za rok 2011 byla průměrná výše mzdy 24.319,- Kč http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz030912.doc

Pokud se tento údaj pokusíme zpětně propočíst z Mládkových čísel, vyjde to jinak – konkrétně, když vezmeme sumu vybraného sociálního pojištění, podělíme celkovou výši pojistného 31,5 (%), vynásobíme stem a podělíme dvanácti, vyjde nám průměrný měsíční příjem na 22.216,- Kč, a když stejným postupem podrobíme výsledek zdravotního pojištění, vyjde nám průměrný měsíční příjem na 23.050,- Kč.

Samozřejmě, jsou to rozdíly, ale nikterak dramatické, aby je nebylo možno přičíst na vrub různým „zastropováním“ pro výpočty odvodů a všelijakým dalším kejklům, kterými se „šulí“ statistika.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Je skutečně zbytečné chtít Lexovi dodávat procenta odvodů u OSVČ a cokoli tím dokazovat.  Na výsledek tohoto pátrání to nemá žádný vliv.

A včil mudruj   😉

Bavor podpis

A pro odlehčení se podívejte do dnešní obrazárny na moskytův pozdrav

Příspěvek byl publikován v rubrice Od přátel se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

93 reakcí na Jak je to tedy s tím zdravotním a sociálním? ©

  1. Hudec napsal:

    Komentář nemám, krom toho, že za tu analýzu děkuji.

    To se mi líbí

  2. čtenář napsal:

    není to až tak důležité,ale tady je přepis toho co řekl.

    Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/ /16. 3. 2013/:

    Obrovskou prioritou bude proti švarc systému, protože ten hlavní problém s penzijním systémem není v tom, není v nějakém druhém pilíři, ten samozřejmě musíme zrušit, nebo alespoň marginalizovat, ale v tom, že se nevybírají peníze na sociální pojištění. A dospělo to tak daleko, že řada takzvaných OSVČ, pokud se nic neudělá, tak půjde, tak ty jejich důchody budou minimální, takže my to vlastně uděláme v jejich zájmu, protože ten systém, kdy oni nepřispívají do systému sociálního pojištění, kdy parazitují na zaměstnancích, že pro zaměstnance je to peklo a pro některé jiné ráj, je dlouhodobě neúnosný.

    PS: Děkuji Lexovi,že se na to už začal dívat i z jiného úhlu a došel k závěru,že pouhý pohled do tabulky na součet odvodů nedokáže plně zodpovědět otázku kdo kolik platí a tedy ani jestli jedna skupina je oproti druhé zvýhodněna.Ještě jednou díky.

    To se mi líbí

  3. Bavor V. napsal:

    Tak koukám, že došel humor a argumenty. Teď už je také jasné, proč čtenářova matka má tak slušný důchod. Protože v podstatě ti OSVČ si platí na důchod zhruba stejně jako zaměstnanci, ale zaměstnavatelé k tomu hlavně přispívají na politiku zaměstnanosti.

    To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      Zatím jenom na Vaše : jste jistě nadaný jasnovidectvím, víte-li proč čtenářova matka má tak SLUŠNÝ DŮCHOD. Víte jistě přesně, kolik měla příjem jako osvč i jako zaměstnanec, a kolik odváděla pojištění v té které době, jakou dobu kdy promarodila … 🙂
      Jistě víte, na rozdíl ode mě, že švarczaměstnanci alias osvč si PLATÍ na důchod a sociální HODNĚ – ze svého oficielního platu ve výši minimální mzdy a i z toho násobku bokem 🙂 . Zaměstnanec co dostane, z toho všeho platí. Nebo snad si myslíte, že ne? Rozrůstající se šedá ekonomika, přesněji šedé peníze v ní, nevadí? Živnostníkům ne, fungování státu ano.
      Zaměstnavatelé přispívají sice na POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI,ale jaký je její výsledek? Vysoká nezaměstnanost. Nebylo by lepší přispívat ne na politiku (zaměstnanosti 🙂 ), ale zaměstnávat? Vrátit 100 % zaměstnanost, byť by to mohlo znamenat porušení klišé nazvaného konkurenceschopnost. Co je nezaměstnanému platná? Co je zaměstnanci platná konkurenceschopnost když je jí dosaženo sníženám jeho příjmu (při odpovědi si na tuto otázku prosím pomiňte mantru : zaměstnavatel zaměstnance živí a proto mu ten má být vděčen, zkuste se na to podívat rovnoprávně)?
      Je zajímavé, že spějeme mílovými kroky k čínskému modelu : tvrdý bezohledný kapitalismus pod tvrdým vedením jedné strany (jednoho myšlení). To první u nás už snad nikdo nepopírá. Jen tu existenci vedení jedním myšlením (u nás několika „režimními“ stranami) si nechtějí mnozí u nás připustit. Už teď je ale pozdě na záchranu.

      To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        Kolik si kdo z OSVČ platí na SP (i ZP) je naprosto přesně dané zákonem. Nelze platit ani méně ani více. A ty minimální platby se rovnají číslu, které Lex uvádí.

        To se mi líbí

        • bara napsal:

          Taky ne tak zcela, důchodově se lze pojistit i dobrovolně
          § 3
          Poplatníci pojistného
          (5) Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění

          § 5c
          (1) Vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění pro pojistné na důchodové pojištění je částka, kterou si určí, nejméně však částka ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí.

          To se mi líbí

          • Bavor V. napsal:

            Báro, ale to nesouvisí se základní platbou pojistného. Ta je pro každý rok pevně daná a nezměnitelná.

            To se mi líbí

            • bara napsal:

              To máte pravdu, to se týká lidí, kteří by neodváděli nic, se omlouvám.

              OSVČ si nicméně může vyměřovací základ pro odvod zvolit sama. Nejjednodušejc se o tom přesvědčíte, když si přečtete pokyny pro roční přehled příjmů a výdajů OSVČ. Jedná se speciálně o ř. 36 Určený vyměřovací základ:

              Click to access 893239_120134AK.pdf


              a zejména větu:
              Při rozhodování o výši určeného vyměřovacího základu je nutné mít na zřeteli, že tato částka (nikoliv faktický příjem OSVČ) je započitatelná
              do základu pro stanovení výše důchodu, pokud spadá do rozhodného období.

              To se mi líbí

              • bara napsal:

                Jináč ten vlastní formulář pro OSVČ je tady:

                Click to access fou9r_89_324_1012013_5AK.pdf


                Na něm OSVČ dělá roční výkaz odvodu sociálního pojištění. Minimum je ze zákona a podle příjmů, maximum je taky ze zákona, mezi tím si muže vyměřovací základ určit sama.

                To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Báro, nevím, co ten formulář povolí, ale nejprve to musí povolit OSSZ a pak je možné snad něco upravit. Takže stanovit si „svévolně“ MVZ opravdu nejde. Protože v dobách, kdy, jsem měl větší přeplatky, bych je radši rozpustil do MVZ než do nových záloh.

                To se mi líbí

              • bara napsal:

                Sem to stáhla s webu OSSZ.
                Ale ono to stejně pro OSVČ nemá na důchod nějakej výraznej vliv (viz. moje odpověď, jak se počítá důchod, níže). Hlavní vliv to má na výši odvedeného/vybraného pojištění, a tady bude u OSVČ asi mít přednost „čím míň, tím líp“ 🙂

                To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Báro, máte pravdu. Opravdu se nevyplatí cokoli kdekoli zvyšovat. Tedy zatím. 😉

                To se mi líbí

          • Lex napsal:

            Báro,
            myslím, že by bylo vhodné se podívat na to, koho se ta možnost dobrovolně se přihlásit k důchodovému pojištění týká – viz § 6 „důchodového zákona“ č. 155/1995 Sb.
            Pro ostatní je povinné, jak píše Bavor.

            To se mi líbí

            • bara napsal:

              Mi nejde o to, jestli platit či neplatit, mi jde o to, že zaměstnanec musí platit procenta z hrubé a nic s tím nenadělá. OSVČ si může základ, ze kterého platí soc.pojištění určit v rozmezí, není to jednoznačně dané vykázanými příjmy pro účely odvodu daně. U OSVČ je to dané minimálním a maximálním základem pro důchodové pojištění obecně a vlastním minimálním základem odvozeným z příjmů vykázaných pro daň.
              Z odvodu soc.pojištění nelze nikterak usuzovat na výši přiznaných příjmů a výdajů OSVČ. U zaměstnance lze hrubou z odvodu soc.pojištění zjistit v podstatě přesně, pokud jeho hrubá není za rok víc jak milion a něco.

              To se mi líbí

    • bara napsal:

      Tož to prr.

      Sazby pojistného činí
      a) u zaměstnavatele
      1. 25 % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
      2. 26 % z vyměřovacího základu, z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnavatele s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26 zaměstnanců, pokud si tuto sazbu sám pro kalendářní rok stanoví podle odstavce 2,

      To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        Báro, já to nebral samozřejmě doslova, bylo to jen takové rýpnutí. Ale mně by to tak i vycházelo. Protože důchody OSVČ i zaměstnanců jsou srovnatelné. Já vím, že velký vliv má i doba která předchází té OSVČ činnosti strávená v zaměstnání.

        To se mi líbí

        • bara napsal:

          No, ona ta srovnatelnost je spíš daná způsobem výpočtu důchodu. Kdo se o to trochu zajímá, tak už si dávno spočítal, že výše mzdy resp. vyměřovacího základu pro pojistné ten důchod zas tak moc neovlivňuje :))
          Když to mám říct zjednodušeně, tak důchod se počítá asi takto:
          nějaké minimum (dnes necelý tři litry)
          a k tomu za každý započtený rok 1,5 procenta redukovaného průměrného měsíčního výdělku.

          To redukování je na tom nejhezčí. Když budete 35 let dělat za minimální mzdu (OSVČ by dnes musela přiznat ke zdanění ekvivalent dvojnásobku minimální mzdy), bude ten redukovanej výdělek zhruba na výši současné minimální mzdy. Když budete těch stejnejch 35 let dělat řekněme za ekvivalent dnešních pětadvaceti tisíc, bude ten redukovanej měsíční výdělek možná o čtyři tisíce vyšší. A když budete těch 35 let dělat za padesát litrů, tak možná o pět tisíc vyšší… a to zas tak velký terno není.

          To se mi líbí

    • oh napsal:

      Nezbývá než poděkovat Lexovi za to, že nás praštil do nosu konkrétními čísly.
      Ovšem nemáte pravdu, pane Bavore. Humor nedošel. Alespoň Happy Přílepek Boris má humoru na rozdávání. Po přečtení článku na I-Dnes jsem si nejprve myslel, že jsem si spletl datum a je právě apríl. Bohužel mi kalendář, PC i další elektronika tvrdí, že je už devátého. Někdo tedy nápad, že o léku pro nemocného bude místo lékaře rozhodovat ekonom ZP prostřednictvím podivného programu, asi myslí vážně.
      http://zpravy.idnes.cz/o-vhodnem-leku-rozhodne-pocitac-dnd-/domaci.aspx?c=A130408_202120_domaci_brm

      To se mi líbí

  4. Petrpavel napsal:

    Vím, že to sem nepatří, ale stejně tak vím, že mnoho návštěvníků „vlka“ sem chodí. A jelikož tam už nepíši, nedá mi neudělat mu reklamu a navnadit další čtenáře na vlka – komika.
    V posledním níže odkazovaném článku nejprve odsuzuje předem případné extrémní komentáře jeho chvály zemřelé M.T., jak jinak než od extremistů zleva, aby pak ve druhé části podrobil tvrdé kritice Kubiceho za jeho označení za extremisty např. Švihlíkovou…
    Bizarní svět statečného vlka 🙂
    http://vlkovobloguje.wordpress.com/2013/04/09/margaret-thatcherova-ilona-svihlikova-a-bizarni-svet-statecneho-plukovnika-kubiceho-2/

    To se mi líbí

    • Občan napsal:

      Má to holt s námi, rudými komisaři, těžké 🙂

      To se mi líbí

    • tata napsal:

      PP
      NA to sem vložil příspěvek ,mužete si ho přečíst

      To se mi líbí

      • Petrpavel napsal:

        Je to tato přesně bohužel tak, jak píšete. Přestalo mě bavit nechat se tam od něho urážet a stále vyhazovat. Jediná možná reakce na namyšleného hluchého a slepého tetřeva myslícího si o sobě, že slyší a vidí jako rys ostrovid.
        Přesně typ patnáctiprocentní vyšší střední třídy, která svoji životní úrovně dosáhla díky sametu a postoj nezmění i kdyby ostatních 80 % živořilo. Jenom ho štve, že má lepší charakter či menší možnosti než těch „horních“ pět procent co nezřízeně krade. Proto se i proti nim vymezuje stejně jako proti těm zmíněným osmdesáti procentům. Pohled z hlediska „já se mám tak a tak, a proto …“ nemám rád. Nepoužívám ho a používat nebudu. On ano, i když se ho snaží zakrývat.

        To se mi líbí

  5. Lex napsal:

    Diskuse zatím fakt nějak nefrčí – ale to není nic divného, koukal jsem, že i pod „švarcem“ přišel s diskusí jako první Občan, a to v 9.15 hod.
    Ale i tak nebudu s tím, co chci napsat, čekat, až si článek přečte více lidí, tady k Bavorovi nechodí žádní hlupáci, a tak nestojím o to, aby mi to o hlavu otloukl někdo jiný.
    Jsem si vědom (a to jistě byla ta „bomba“, která mým článkem vybuchla do povědomí těch, kdo ostrakizují OSVČ, že do systémů přispívají málo), že závěry z mého článku nemohly „nepohladit dušičky“ OSVČ a že ukázaly na Jana Mládka ve smyslu, že svá slova měl mnohem více vážit.
    Jenže ta analýza má ještě druhou, odvrácenou stranu, která zase OSVČ příliš nepotěší, naopak.
    Bavor píše, že mi není třeba dodávat data o odvodech OSVČ – to tedy skutečně nemusí, já je znám, resp. vím, co říkají příslušné zákony. A pominu-li různé výjimky a odlišnosti, činí odvod na zdravotní pojištění OSVČ 13,5 % z poloviny vyměřovacího základu, jímž je „hrubý příjem“ OSVČ, tj. příjem očištěný od nákladových a odpočitatelných položek pokud vede účetnictví, jinak po odečtení „daňových“ paušálů (80. 60, 40, 30 %) – můžeme tedy jinak říci, že odvod OSVČ na zdravotní pojištění činí 6,75 % z hrubého příjmu po odečtení nákladů nebo paušálu.
    Složitější je to u „sociálního pojištění“, i když ani zde – zase neberu v potaz různé mimořádnosti – nejde o žádný „extrabuřt“. Odvod na důchodové pojištění činí 28 % a na státní politiku zaměstnanosti 1,2 % z vyměřovacího základu, který si OSVČ sama určí, vyměřovací základ však nemůže být nižší než 50 % „hrubého“ příjmu OSVČ stejně jako u zdravotního pojištění – viz výše. OSVČ není povinna být účastna na nemocenském pojištění, je-li však, činí odvod 2,3 % z vyměřovacího základu, který je ohraničen minimem i maximem, myslím, že nijak zvlášť nepochybíme vůči realitě, když budeme modelově počítat vyměřovací základ stejně jako u předchozích pojištění. Suma sumárum (velmi zjednodušeně) odvádí OSVČ na sociální pojištění a na státní politiku zaměstnanosti 31,5 % z poloviny „hrubého“ příjmu, tj. 15,75 % z celého „hrubého příjmu“.
    No, a teď se podle těchto zevrubných pravidel pokusme dopočítat, jaký přibližný byl průměrný příjem OSVČ za rok 2011, tak jako jsem to učinil u svého článku pod „post scriptum“.
    Průměrný roční odvod OSVČ na zdravotní pojištění činil v roce 2011 16.699,- Kč a na sociální pojištění a státní politiku zaměstnanosti 25.905,- Kč. Jestliže tyto částky podělím 6,75 u zdravotního pojištění a 15,75 u sociálního a výsledky vynásobím stem a podělím dvanácti, dojdu velmi orientačně k „hrubým“ příjmům OSVČ za měsíc.
    Zdravotní 16.699 : 5,75 = 2.474 x 100 = 247.400 . 12 = 20.617,- Kč/měs.
    Sociální 25.905 : 15.75 = 1.645 x 100 = 164.500 : 12 = 13.708,- Kč/měs.
    Je nabíledni, že více se realitě přibližuje výpočet podle údajů odvodů na zdravotní pojištění, kde podmínky jsou mnohem rigidnější než v případě sociálního pojištění.
    Když k tomu všemu vezmeme v úvahu, že v kategorii OSVČ máme jak ty, kteří tuto činnost dělají na „plný úvazek“, tak ty, kdo to dělají jen jako „vedlejšák“, když vezmeme v úvahu rozmělňování příjmů na „spolupracující osoby“ etc. etc., vyplývá pro mne z toho, že s těmi příjmy OSVČ to nebude tak zlé, jak od nich a jejich stavovských představitelů často slyšíme, a zejména jak bychom mohli usuzovat z výše jimi zaplacených daní z příjmů (podle nichž to fakt vypadá, že jim zbývá žít jen o vodě a chlebu). Dokonce bych řekl, že ani stran výše průměrných příjmů si nemají se zaměstnanci co vyčítat (při vědomí, že v obou kategoriích existují vysokopříjmoví i ti, co pracují za „minimální“ mzdu resp. příjem).
    L.

    To se mi líbí

    • Občan napsal:

      Jsem lítal po bance a pojišťovně, ale vyplatilo se to.!
      S potěšením jsem totiž zjistil, že mám pojištěn nejen drobný úvěr, ale i „výdaje spojené s hledáním práce“, takže dostanu od pojišťovny na pár měsíců prachy na splátky a ještě pár korun navíc.
      Tu ránu, když mi spadl kámen ze srdce, jste museli slyšet po celé republice 🙂

      To se mi líbí

  6. čtenář napsal:

    Platba minimálního pojistného a důchod

    Žadatelé o důchod v roce 2011 se ještě nedostali do situace, že by se jim započítávali pouze příjmy na základě určeného vyměřovacího základu. V minulosti to legislativa neumožňovala a současně se jim započítávají i příjmy ze zaměstnání, neboť dnešní žadatelé o důchod nemohli mít celou výdělečnou činnost pouze OSVČ. V budoucnu tomu tak být nemusí.

    Praktický příklad

    Zkusme si vypočítat důchod pana Nováka, který bude celý život samostatně výdělečně činný, získá 40 let pojištění a jeho osobní vyměřovací základ bude 5 928 Kč (71 136 Kč : 12). Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno průměrný měsíční příjem za všechny roky pojištění. V našem případě budeme počítat, že pan Novák platil po celou dobu minimální zálohy na sociálním pojištění. Jedná se o teoretický zjednodušený příklad, jehož cílem je ukázat, že platba minimálního pojistného znamená nízký státní důchod.

    Tabulka: Výpočet penze pana Nováka (dle legislativy do října 2011)

    Osobní vyměřovací základ: 5 928 Kč
    Redukce do 11 000 Kč (ze 100 %): 5 928 Kč
    Redukovaný osobní vyměřovací základ: 5 928 Kč
    Základní výměra důchodu: 2 230 Kč
    Procentní výměra za odpracované roky (40 let x 1,5 %): 60
    Procentní výměra důchodu (5 928 Kč x 60 %): 3 557 Kč
    Měsíční důchod celkem (2 230 Kč + 3 557 Kč): 5 787 Kč

    Měsíční penze pana Nováka by tedy činila 5 787 Kč, což je přibližně polovina průměrné penze v Česku

    http://www.investujeme.cz/duchod-osvc-pri-minimalnich-platbach-pojistneho/

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      To je hezké, ale zapomíná se, že MVZ je jednak vyšší, jednak se i každoročně zvyšuje. Je ovšem pravda, že i důchody se budou zvyšovat. I tak se domnívám, že toto je blábol, protože takových, kteří budou celoživotně OSVČ s minimálním odvodem tolik po těch dalších dvaceti letech moc nebude.

      To se mi líbí

      • čtenář napsal:

        naprostý souhlas,proto jsem to sem i dal,abych dokázal to,že Mládkova starost o výši důchodů živnostníka platícího si minimální odvody je naprosto zbytečná.

        Nevím jak se počítá důchod u zaměstnance který by celý život pobíral minimální mzdu,ale asi by to vyšlo stejně,ale o těchto nepadlo ani slovo i přes to,že by ten jejich důchod mohl být stejně tak nízký.

        To se mi líbí

        • Občan napsal:

          U celoživotních příjemců minimální mzdy bude penze cca 5800.- Kč. Takže to vychází stejně jako u minimálních odvodů OSVČ:

          Čím víc lidí na MM (zaměstnanci) a na minimálním pojistném (OSVČ), tím hůř pro VŠECHNY penzijní systémy; pro ty fondové obzvlášť. A pochopitelně tím hůř i pro celý sociální systém, protože buď budou kvanta penzistů (bývalých zaměstnaců i bývalých OSVČ) na socdávkách. A protože na socdávky nebudou kvůli nízkému výběru daní a odvodů prachy, tak tito občané s mikrodůchody budou odkázáni na popelnice, charitu a příbuzné (pokud ti na tom nebudou stejně špatně). Nebo na doživotní nádeničinu v šedé či černé sféře (protože je pochopitelně nikdo legálně nezaměstná).

          Už chápete, pane Čtenáři, kam vede příjmová „bangladešizace“ jak na straně zaměstnanců a podnikatelů, tak na straně JAKÝCHKOLI pojistných systémů?

          To se mi líbí

          • čtenář napsal:

            já chápu velmi dobře,ale Mládek to nechápe,protože kdyby to chápal,tak by mluvil o obou těchto skupinách,když by jejich důchody byly stejné.
            Ba co víc,měl by mluvit hlavně o těch zaměstnancích kteří mají nízké mzdy,protože ti za to nemohou.

            Takže prvořadý úkol Mládka by měl být aby nízkopříjmovým zaměstnancům nastínil,že pokud tuto nízkou mzdu budou dostávat celý život,že jejich důchod bude velmi nízký.
            Tady by byla jeho starost o něčí důchod na místě.
            Ale rozhodně není tato starost na místě v případě živnostníka,protože ten si za nízký důchod ponese plnou zodpovědnost.

            To se mi líbí

            • Občan napsal:

              Mládek jim nic nastiňovat nemusí, protože to oni samozřejmě dobře vědí sami. Ale nemohou s tím nic dělat, protože mají „na výběr“ minimální mzdu, nezaměstnanost nebo švarcák za „fakturu“ rovnou nebo blížící se té MM.

              To se mi líbí

              • čtenář napsal:

                nepřeceňujte ty zaměstnance,o tom,že to dobře vědí sami bych velmi VELMI pochyboval.
                Jestli to někdo tuší,že jejich důchod bude nízký,tak to jsou ti žvnostníci,ale o nízkopříjmových zaměstnancích a jejich budoucích důchodech se tak často nemluví,nemluví se o tom skoro vůbec.

                Teď jen tak mimochodem,nenapadne někoho v blízké budoucnosti obvinit nízkopříjmové zaměstnance že na ně ty vysokopříjmoví zaměstnanci doplácejí a že hlavně oni táhnou ten vysoký výběr daní a pojistného?

                Ale s tím,že nízkopříjmoví zaměstnanci nemají moc na výběr souhlasím,pokud nejsou zaměstnáni v oborech kde se dá pohrozit stávkou kvůli zvýšení mezd,tak jsou ve špatné situaci.

                To se mi líbí

  7. Cech napsal:

    Pokusil jsem se vykopat podklady a nepoužít Schwarzenbergův (Bakalův) Reflex.
    Bohužel prozatím máte pravdu pane Lexi opravdu kde vzít a třeba i ukrást,ale toto Vámi popsané téma se utajuje důsledněji jak F 22.
    Takže prozatím jsem zhavaroval ale alespoň pro útěchu zasílám jasné zdůvodnění sKarty.
    http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/miroslav-kalousek.php?itemid=19667
    Pouze pro potěchu ducha „nebrat vážně“, to ano ale co s tím autorem?

    To se mi líbí

  8. Občan napsal:

    Až na to, že zaměstnavatel „ze svého“ neodvádí vůbec nic. Odvádí „za“ zaměstnance z JEMU přiznaného platu (myslím tím tu legalizovanou část, nikoli to, co mu zaměstnavatel případně dává jako „dlaňovku“ 🙂 ). A pochopitelně SI zaměstnavatel CELOU částku za socko i zdravko dává do nákladů, o které SI snižuje zdanitelný základ jak jako PO-zaměstnavatel, tak jako FO-zaměstnavatel.

    Takže cokoli odečítat ze zaměstnaneckých odvodů je nesmysl.
    U zaměstnanců je nutné vzít CELÝ odvod, protože ten je CELÝ zahrnut do mzdových nákladů. A zaměstnanec musí CELOU částku (superhrubou mzdu) zaměstnavateli vydělat.

    Zaměstnancova výplatnice vypadá takto:
    1) Daňový základ (superhrubá mzda)
    2) Z ní je vypočteno CELÉ zdravko a socko
    3) Ze superhrubé zdy je dále vypočtena daň z příjmu (15%)
    4) Odečtou se CELÉ odvody
    5) Odečte se daň snížená o slevu (slevy) na dani
    6) Zbude čistá mzda
    7) Pro orientaci jen a výplatnici uvedena i „hrubá mzda“
    U platu 32 000.- Kč/brutto vypadá výplatnice následovně (zaokrouhleno na padesátikoruny):
    1) 43 000.- Kč
    2) ZP – 4350.- Kč; SP 11 050.- Kč (zaměstnanec+zaměstnavatel)
    3) 6 500.- Kč
    4) -15 400.- Kč
    5) -4 500.- Kč (6500 – 2000)
    6) 24 000.- Kč
    7) 32 200.- Kč
    Tzv. „hrubá mzda“ se stala jen orientačním číslem, protože zaměstnanec platí VŠE vč. příjmové daně ze superhrubé mzdy.

    Povšimněte si, prosím, také vládní daňové chytristiky – zaměstnanci není daněn hrubý plat, ale superhrubá mzda. Takže z hrubé mzdy platí NIKOLI 15%, ale 20,1%; po odečtení slevy na dani zaplatí 14%.

    To se mi líbí

    • čtenář napsal:

      „A zaměstnanec musí CELOU částku (superhrubou mzdu) zaměstnavateli vydělat.“

      neberte to prosím jako provokaci,ale kdybych mohl,tak by si dovolil trochu poopravit tuto větu.

      A zaměstnanec ani nemusí CELOU částku (superhrubou mzdu) zaměstnavateli vydělat.

      Mnohdy to totiž takto je a i když to vypadá nelogicky,tak ten zaměstnavatel stále zaměstnává a stále vše platí.

      To se mi líbí

      • Občan napsal:

        No, neplatí 🙂
        Mnozí neplatí dokonce ani když jsou v zisku. Seznamy dlužníků na stránkách VZP jsou docela strašidelné: http://www.vzp.cz/platci/dluznici
        U ostatních pojišťoven to asi nebude lepší.

        Cca 1800 dlužníků nad 1 mil. Kč – nejvyšší dlužná částka je ZATÍM asi 46 mega rovněž OSVČ-zaměstnavatel).
        Cca 2400 dlužníků v rozmezí 0,5-1 mega.
        Cca 8500 dlužníků v rozmezí 0,3-0,5 mega.
        Většina dlužníků ve všech třech kategoriích jsou OSVČ-zaměstnavatelé.

        ČSSZ bohužel seznamy dlužníků nezveřejňuje.

        Nemluvě o tom, že dnes má nejméně polovina zaměstnaců nízký základ a vysokou pohyblivou složku. Ta je samozřejmě přiznána jen v případě prosperity firmy nebo převratného výkonu zaměstnance; což znamená, že většina zaměstnaců nemá šanci nějaké prémie získat, protože jaksi nemají jak dosáhnout toho převratného výkonu (to se týká zejména řadových zaměstnanců vykonávajících rutinní práce). Takže dostávají základ a mohou být rádi, že dostávají alespoň něco.

        To se mi líbí

        • čtenář napsal:

          na seznam dlužníků jsem se díval dnes před 8hodinou,pokud jste se podíval až nyní,tak jste tedy borec,že jste to vyhodnotil tak rychle,že můžete tvrdit,že většina jsou OSVČ-zaměstnavatelé.To už jsou brány jako OSVČ i ty firmy co mají psáno že jsou S.R.O. anebo A.S.?
          hmm,tak to jsem nevěděl.
          A jak poznáte z uvedeného jména že byl zaměstnavatel,tak to už nechápu tuplem.

          To se mi líbí

          • Občan napsal:

            Já se na něj dívám dost často, protože tam už cca tři roky visí jeden dlužník, který dluží i za našeho příbuzného na ZP i SP a jemu samotnému tři platy. Stále se tam skví jeho „hezkých“ cca 750 000.- Kč. Za ty tři roky stihl zvýšit dluh ze 175 000.- Kč na čtyřnásobek 😉

            To se mi líbí

            • čtenář napsal:

              moc nechápu,to mají zdravotní pojišťovny tak vysoké penále?
              to je úrok jak u lichvářů,že mají FÚ a pojišťovny značný úrok jsem věděl,ale toto je už trochu moc.

              To se mi líbí

              • Občan napsal:

                To zdaleka nejsou jenom „penály“, ale hlavně „šibalství“ pana OSVČ podnikatele.
                Jak mu fluktuovali zaměstnanci, tak dlužil za stále větší množství lidí stále vyšší částku. No, a „penálama“ to ještě naskákalo.

                To se mi líbí

        • Lex napsal:

          Občane,
          mě zase při té příležitosti zajímalo, jaké kroky činí VZP k vymožení těch dluhů. Najel jsem si hned v obch. rejstříku na toho prvního největšího dlužníka a.s. – TURBO INVEST Brno, sekera přes 31 miliónů Kč https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-vypis?subjektId=isor%3a177892&typ=actual&klic=jr85t5
          Základní kapitál přes 5 miliard, akcie všechny na majitele (utajení vlastníci), leč exekuce žádná, resp.jediná ve výši něco přes 743 tisíc korun od roku 2004. Jinak ticho po pěšině.

          To se mi líbí

          • Občan napsal:

            Tak ten „náš“ dlužník už má úspěšně po „exekuci“ a insolvenci. Byl shledán naprosto nemajetným a v podstatě bezdomovcem, takže exekutoři posbírali trochu nábytku v kanclu a na dvoře pár nepojízdných vraků a tím to celé zvadlo. Věřitelé vč. bývalých zaměstnanců odepsali asi 16 mega a v registru VZP už bude viset nafurt, protože si na něm nikdo nic nevezme.

            Jojo, nejméně polovina PO v dlužnickém registru VZP je v likvidaci. Mnoho názvů je přitom smutnou ozvěnou bývalých světoznámých českých a československých podniků. Až budu potřebovat zvednout tlak, zase si po něm zabrouzdám a porovnám si pár dlužníků s OR. Funguje to spolehlivě a člověk dost ušetří za červené víno 🙂

            To se mi líbí

          • čtenář napsal:

            Turbo invest – Boby invest – Hrstková tam figuruje

            Megalomanské království za Lužánkami srazilo Hrstkovi vaz
            9. října 2010 13:04
            Začátkem 90. let brněnský podnikatel Lubomír Hrstka vybudoval velkolepé Bobycentrum s hotelem, obrovskou diskotékou, restaurací, kasinem a sportovišti. Bývalému hokejistovi patřil také prvoligový fotbalový klub, který v roce 1992 koupil i se stadionem a přejmenoval na FC Boby Brno.

            http://brno.idnes.cz/megalomanske-kralovstvi-za-luzankami-srazilo-hrstkovi-vaz-pq3-/brno-zpravy.aspx?c=A101004_151813_brno-zpravy_dmk

            To se mi líbí

  9. Petr napsal:

    Ja si myslim, že je to hodně detailně rozebrané a že spíš by stálo za to mít nějaký menší přehled. Ale díky za takhle propracovaný text.

    To se mi líbí

    • bara napsal:

      Pokud vám stačí pojem „náklady“ na práci, odvody státu (daně a pojistné) a máte představu o tom, co je to čistý příjem (t.j. z čeho zaplatíte nájem, nakoupíte chleba a nebo za co půjdete do kina), tak by vám mohla stačit tahle tabulka:

      Click to access porovnani.pdf


      Pokud chcete řešit význam různých zavádějících pojmů jako hrubá mzda, superhrubá mzda, odvod zaměstnance, odvod zaměstnavatele, vyměřovací základ …, tak vězte, že je to všechno jen proto, aby se jednoduché věci udělaly tak složitě, že do nich nikdo raděj nebude šťourat.

      To se mi líbí

  10. Občan napsal:

    Tak nám vyšla nová statistika nezaměstnanosti a situce, přesně dle očekávání, zůstala stejně tristní jako v předchozích měsících:
    http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes

    A protože poněkud stoupl počet příjemců podpory v nezaměstnanosti, znamená to přírůstek na straně nově evidovaných a opakovaně evidovaných (splňujících zákonné podmínky pro přiznání podpory).
    Rovněž přírůstek počtu pracovních míst je zanědbatelný a navíc tvořen převážně „nabídkami“ v oborech „obchodní zástupce“ a IT – tedy práce převážně na ŽL

    Bohužel jsem marně hledal jakoukoli relevantní analýzu pracovního trhu, takže jsem sběrem informací odkázán na pracovní servery. A tam je resumé jasné – na jedno smysluplné pracovní místo připadá 5 obchodních zástupců všeho druhu.
    Rovněž je zajímavé, že skoro úplně zmizela poptávka po prodavačích a pokladních vč. agentruních míst, po dělnických profesích vč. agenturní práce a po skladnících a řidičích vč. ŽL a agenturních míst. Rovněž po stavbních dělnících, jakož i pro projektantech a stavebních technicích je poptávka zcela minimální. Potvrzuje to informace o dalších a dalších propadech tržeb, stavebních zakázek i přepravy zboží a přepravy a zpracování materiálů/surovin/polotovarů.

    Na závěr už jenom opáčko – ke 31. březnu 2013 chyběly MPSV 4 miliardy Kč na socdávky, blíže nespecifikovaný objem financí na podpory v nezaměstnanosti, důchody a nemocenské/mateřské a 500 milionů na provoz ministerstva a jím řízených organizací.

    To se mi líbí

  11. Strejda Olin napsal:

    Především poklona příteli Lexovi za námahu a článek. Děkuji.
    Když už je tu řeč o parazitech, chtěl bych na okraj připomenout, že se oficiálně nic neví (jak příznačné), ale odhaduje se, že v ČR žije 250 až 300 tisíc osob, jejichž příspěvek do státní kasy je nulový, zato čerpání je „velkorysé“. Za celoživotní flákání (čest vyjímkám) pobírají částky, o kterých se celoživotním dříčům ani nezdálo!
    Dále – Aktuálně.cz 19.4.2012: Daňová správa ke konci roku 2011 evidovala daňové nedoplatky za 118,8 miliardy Kč.
    Na DPH se nevybralo 68,7 mld., na dani z příjmu právnických osob 19,1 mld., na dani z příjmu fyzických osob podnikatelů 14,3 mld. Kč. Ani se mi nechce hledat, kolik OSVČ nemá ke zdanění ani korunu zisku. Léta podnikají, aniž by vydělali korunu. Obdivuhodné 🙂

    To se mi líbí

  12. Lex napsal:

    Občan, 13.24
    Musím (no, nemusím, ale v zájmu objektivity chci) trochu opravit Vaše tvrzení a tabulku tam uváděnou.
    Ano, daňovým základem pro výpočet daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je to, čemu se (mimo termíny zákonů) říká „superhrubá mzda“. Je také pravda, že z ní se daň vypočte 15 % sazbou.
    Není ale pravda, že „z ní je vypočteno celé zdravko a socko“, naopak výše tzv. superhrubé mzdy se vypočte přičtením částky odvodu ve výši 9 % z hrubé mzdy placené za zaměstnance zaměstnavatelem, a ve výši 25 % z celkové sumy mezd svých zamětnanců, které platí zaměstnavatel za sebe (viz můj článek) do systému sociálního pojištění, a to podle poměru, jaký připadá na mzdu toho kterého konkrétního zaměstnance.
    Mechanismus, jak ho popisujete Vy, by jednak nebyl matematicky možný – vždy musím mít nějaké konkkrétní číslo, z něhož počítám ty odvody v procentech, jenak – a to hlavně – nesmíte podlehnout zužujícímu výkladu ustanovení o vyměřovacích základech pro odvod obou druhů pojistného, jak jsou uvedeny v zákonech o nich – cituji – „Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů“, důležité je to, jak znění toho ustanovení zákona pokračuje, a zejména to, že onen vyměřovací základ daně z příjmů upravuje až zákon o daních z příjmů, kde ono připočítávání částek pojistného placeného zaměstnavatelem je uvedeno až jako navýšení vyměřovacího základu uvedené v § 6 odst. 13 daňového zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném od 1.1.2008 – cituji – „Základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel (dále jen „povinné pojistné“);“.
    Jen pro pořádek uvádím, že do konce roku 2007 tyhleta část nebyla zdaněna, stejně jako se od základu daně odpočítávaly částky obojího pojistného placeného samotným zaměstnancem.
    Jinými slovy – je to hrubá mzda, která je základní mzdovou účetní jednotkou i statistickou jednotkou (průměry mezd a jiné údaje statistického úřadu, Eurostatu aj.), na kterou se pro účely topolánkovské daně nabalilo i placení daní z příjmů z prostředků, které nikdy nejsou příjmem zaměstnance (na druhé straně jsou součásí mzdových nákladů zaměstnavatele).
    Proč vznikl moloch v podobě „superhrubé“ mzdy si můžeme také bez okolků říct – jde o „dodržení slova“ ze strany ODS o patnáctiprocentní rovné dani ze strany ministra financí první Topolánkovy vlády Vlastimila Tlustého. Protože když přišel Topolánek k vládní odpovědnosti s vějičkou Tlustého „daňového kolečka“, záhy spolu s Miroslavem Kalouskem v jeho druhé vládě přišli na to, že patnáctiprocentní daň z příjmů zaměstnanců by „je“ neuživila. I přišel ten nápad „princezny koloběžky“, jak „dodržet slovo“ a přitom vytřít zrak všem – bingo, „superhrubá“ mzda, která ve skutečnosti znamená zdanění mzdy vyšší než dvacet procent.
    L.
    PS
    A zase pro objektivitu je třeba říct, že nikdy předtím neexistovala žádná částka, která se na zaměstnance (případně na manželku a děti) přímo odepisovala z vyměřené daně z příjmů, když byly „slevy“, tak vždy v podobě odpočtu od daňového základu, což ve skutečnosti znamenalo slevu ve výši horního daňového pásma konkrétního poplatníka do té doby existujícího progresivního zdanění.

    To se mi líbí

    • Občan napsal:

      Tu „tabulku“ nemůžete opravit, protože to je OPSANÁ výplatní páska z prosince 2011. Mám ji tu položenou před sebou 🙂

      To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        Občane
        výplatní páska nevypovídá nic o tom, jak je to se vztahem těch uváděných peněz k Zákonu o dani z příjmu. To, že Topolova vláda zavedla nějakou superhyper neznamená, že je to skutečně vaše. On to Lex i uvádí. Je to ve skutečnosti uzákoněné okrádání zaměstnanců o peníze, které jim nikdy nepatřily. Ostatně to se týká i OSVČ, protože do doby Topolobatohu byly platby ZP a SP brány jako nákladové. Pak z toho vypadly.

        To se mi líbí

        • bara napsal:

          Byly brány jako nákladové a nedanilo se to, ovšem je zas pravdou, že se odvody ZP a SP počítaly jen ze třetiny čistých příjmů (tj. příjmů po odečtení nákladů) před zdaněním.
          Dnes se to počítá z poloviny čistých příjmů (tj. příjmů po odečtení nákladů).
          Takže pojistného se odvádělo ještě míň, než dnes. Daně jsou víceméně stejné nic furt.

          To se mi líbí

        • Občan napsal:

          Ale to já přece nikde netvrdím, že to je moje 🙂
          Jsou to celkové mzdové náklady, VYKÁZANÉ zaměstnavatelem, ale ZDANĚNÉ zaměstnanci.

          A totéž platí o ZP a SP. Jsou to opět celkové mzdové náklady zaměstnavatele, ale VYÚČTOVANÉ a zdaněné jednotlivým zaměstnancům.

          Ono je to vlastně ještě o dost horší. Zaměstnanec totiž platí daň z něčeho (ZP a SP), co mu nikdy nepatřilo – platí tedy příjmovou daň ZA zaměstnavatele!
          A zaměstnavatel si totéž ZP a SP dává do nákladů a o to si SNIŽUJE daňový základ.

          To se mi líbí

      • Lex napsal:

        Občane, příteli,
        já po Vás nechci, abyste tu tabulko opravoval, udělal jsem to já tím, že jsem jen poněkud upřesnil významy těch jednotlivých položek a konstatoval (ne přímo já, já jen cituju zákon), že základem mzdového účetnictví je stále tzv. „hrubá mzda“, „superhrubá“ mzda je paskvil vzniklý derivátně od hrubé mzdy přiřazením některých položek, které ovšem nejsou příjmem zaměstnance, ale péříjmem státu nebo zdravotních pojišťoven.
        Už jsem to tu nebo jinde psal – placení daně z příjmů z jiné daně (pojistné do obou systému ve skutečnosti nemá povahu „pojistného“, ale povahu DANĚ), nebo dokonce z příjmů státního rozpočtu (sociální placené zaměstnavatelem) či příjmu zdravotní pojišťovny (část placená zaměstnavatelem za zaměstnance) je asi světový unikát. Leč u nás posvěcený Ústavním soudem – přesněji osmi soudci proti sedmi.Zde ocituji část z jejich odůvodnění příslušného nálezu PlÚS 24/07 /č. 88/2008 Sb./ – „Zbývá toliko poznámka na okraj, aneb v řeči soudní obiter dictum. Zdanění daně, poplatku, příp. jiné obdobné zákonem stanovené povinné dávky je určitě myšlenka v současné době „originální“. Připomíná ale jednu v historii slavnou daň římského císaře Vespasiána, jenž v reakci na výtku svého syna Tita, týkající se její nedůstojnosti, pronesl slavnou větu: „Pecunia non olet“.“
        Co k tomu dodat? – rozum se vzpírá, ale marně, moc vítězí nad rozumem!!!

        To se mi líbí

        • Občan napsal:

          Jo, tak to je přesně ono! Zdanění poplatku. Notabene poplatku CIZÍHO!
          Tutově pro tuhle basurditu hlasovali Balík, Güttler, Janů a Lastovecká.

          To se mi líbí

  13. Janika napsal:

    Za tento článek mnohokrát děkuji, mnohé mi osvětlil.

    „Shrnuto a podtrženo, zaměstnanec platí do systémů obou pojištění ze své hrubé mzdy 4,5 % a 6,5 %, zaměstnavatel odvádí do systému zdravotního pojištění 9 % z jeho hrubé mzdy za zaměstnance, a do systému sociálního pojištění a na státní politiku zaměstnanosti za sebe 25 % ze souhrnu hrubých mezd svých zaměstnanců.“

    Zákony jsou tedy momentálně formulovány tak (nesmyslně stupidně), že rozlišují odvod zaměstnavatele „za zaměstnance“ (ZP) a „za sebe“ (SP).

    Jestli to dobře chápu, tak pro zodpovězení klíčové otázky – co je „příjmem zaměstnance“ – tohle rozlišení zásadní význam nemá, ani oněch 9% ZP za příjem zaměstnance považovat nelze. O 25% SP už vůbec nemluvě, navzdory nesmyslu „superhrubá mzda“, který bude stejně od roku 2015 zrušen.

    Už dříve, neznajíc toto rozlišení, jsem argumentovala tím, že ta část pojistného, kterou platí zaměstnavatel je prostě součástí mzdových nákladů, ale nestává se tím příjmem zaměstnance – co by to bylo za podivný příjem, ze kterého by zaměstnanec neodváděl ZSP :-)?

    Ještě poznámka – nevím, kde vzal pan Mládek průměrný roční odvod OSVČ za rok 2011 16966,-, když minimální povinné pojistné bylo 1697 (x12=20364,-). Zřejmě tam započítal i různé důchodce, kteří neplatí nic. Pro běžného OSVČ to nemá žádnou vypovídací hodnotu.

    To se mi líbí

    • Občan napsal:

      Mládek naprosto logicky uvedl částku, která odpovídá minimálnímu odvodu z plneho živnostničení a ze živnostničení na vedlejšák.
      PROTO je ta částka nižší; neboť zdaleka ne všichni živnostníci „podnikají“ na „plný úvazek“.

      Ano – zaměstnanec prostě platí daň i z toho, co NENÍ jeho příjmem.

      To se mi líbí

      • čtenář napsal:

        tak takovou práci si s tím rozhodně nedal,prostě jen vzal celkovou cifru v kolonce a vydělil ji počtem osob,aby se měl po čem vozit.
        toť vše.

        To se mi líbí

    • Lex napsal:

      Určitě, Janiko,
      započítal i ty různé „vedlejšáky“, o tom žádná. Ale tímhle vstupem jse mi nahrála – no, ne na smeč, ale na to, co i tak považuji za potřebné, aby bylo řečeno (a o čem jsme už mimo tenhle článek diskutovali s Bavorem).
      I když vezmeme jen těch Mládkových 16.966,- zdravka a k tomu 25.905,- Kč sociálního pojištění, kteréžto částky jmenovaný uvádí jako průměr na jednoho OSVČ, dává to dohromady 42.871,- Kč za rok.
      Od 1.1.2008 už i z těchto odvodů musí OSVČ platit daň z příjmů (podobně jako zaměstnanec ze „superhrubé“ mzdy), a to sazbou 15 procent. To tedy znamená, že jen z těchto odvodů měl každý průměrný OSVČ dovést na dani z příjmů fyzických osob z podnikání 6.430,- Kč, aniž bych už vzpomínal, že ještě musel dosáhnout dalších zdanitelných příjmů, když musel zaplatit takové sumy na odvodech.
      Jenže – v roce 2012 bylo na dani z příjmů fyzickcýh osob, které podávaly daňové přiznání (což je jistě množina ještě vyšší než jen OSVČ) bylo sakum prásk vybrány 3 miliardy a 261 miliónů Kč.
      Může mi někdo odpovědět, kde je ta černá díra, ve které se ty daně ztratily?
      No, vlastně – odpovím si sám – v odečtu 23.640,- Kč na poplatníka a 24.840,- Kč na manželku a v dalších odečtech podle § 35ba) daňového zákona, takže je vlastně zázrak, že se vůbec něco vybralo.
      I když – do pihele, tyhle odpočty měli i zaměstnanci, a přece se na nich vybralo celkem
      119 miliard 787 miliónů Kč.
      Tak teď nevím!

      To se mi líbí

      • Janika napsal:

        Lexi, máte na mysli výdaje paušálem? O tom žádná, jsou nesmyslně vysoké a měly by být odstupňované podle výše příjmu. Ale tak, aby to nepostihlo ty nízkopříjmové OSVČ, proboha, to právo na nejnižší základ, nepodléhající dani, jim neberte. Jde o to, jak se k tomu základu dostali. Osobně bych byla pro daň z obratu, stanovenou podle druhu podnikání.
        A celková suma odvodů Vám neřekne nic, když nemáte jejich přesnější složení.

        To se mi líbí

        • Lex napsal:

          Janiko,
          mám takový pocit, že jsem se špatně vyjádřil nebo jste ne přesně pochopila, co jsem napsal. Nepíšu tu o „paušálech“, ale o ani z příjmů, kterou OSVČ museli „přiznat“ z těch odvodů soc. a zdrav. Kromě toho museli jistě dosáhnout i dalších zdanitelných příjmů, ale vybraná daň tomu neodpovídá. Jinými slovy, ty daně „padly na oltář“ slev na dani podle § 35ba) a daňových zvýhodnění podle § 35c), tj. na poplatníka, na manželku a na děti.
          Jenomže u zaměstnanců, kteří ty slevy a bonusy uplatňují taky, ty daně vybrány byly, a to více jak 119 miliard.
          Probůh, já slevy OSVČ neberu (já nemám komu co brát). Jenom od 1.1.2015 je Kalousek vezme těm s vysokými příjmy (48 násobek průměrného měsíčního příjmu za rok), jestli se nemýlím. Ale brát tolik, to bych se styděl ty slevy a bonusy vůbec uplatňovat. Já vím, jsem naivní, chodí to jinak.

          To se mi líbí

          • Janika napsal:

            Lexi, klidně vycházejte z toho, že pomaleji chápu, tím nic nezkazíte :-).
            V tomto případě jsem si to vyložila tak, že teoreticky správně předpokládáte, že zaplacené pojistné si OSVČ musel nejdřív vydělat, aby ho mohl odvést a tudíž je to jeho příjem, těch 42871,-. Jenže od tohoto příjmu může odečíst paušální výdaje, dejme tomu 60% a teprve zbytek zdanit. Pokud si ten gauner nevyčíslí skutečné výdaje ve výši například 42800,- :-).
            Pokud jsem mimo, tak se omlouvám.

            To se mi líbí

          • čtenář napsal:

            Cizinci v Pardubicích falšují daňová přiznání

            Pardubice – Úředníky a policisty v Pardubicích zaměstnávají podvody spojené s podáváním daňových přiznání cizinců. Mezi podezřelými jsou hlavně Vietnamci, kteří se pomocí falešných dokladů snaží vyhnout placení daní a naopak peníze od státu pobírají. Podle kriminalistů je velmi pravděpodobné, že podobné praktiky zkoušejí v celé republice.
            Podezřelých dokladů u daňových přiznání si všimly pracovnice pardubického finančního úřadu. Aby cizinci získali slevu na dani, měli uvádět nepravdivé údaje o počtu svých dětí. „Jeden poplatník u nás uplatnil slevu až ve výši blížící se 150 tisícům korun,“ uvedl ředitel finančního úřadu Radovan Kužel.

            http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/216025-cizinci-v-pardubicich-falsuji-danova-priznani/

            PS: jen je otázka jestli se tomu dá věřit,protože o těch Pardubicích jsem to slyšel i vloni v březnu a průběžně se objevují informace,že to dělají na ostravsku zase poláci a slováci,ale třeba na tom něco bude.

            To se mi líbí

      • čtenář napsal:

        Kolik odvedou OSVČ za rok 2012 na daních?

        Pro OSVČ s ročním ziskem do 300 000 Kč tvoří odvody na dani z příjmu fyzických osob nejnižší „daňovou“ položku.

        http://finexpert.e15.cz/kolik-odvedou-osvc-za-rok-2012-na-danich

        třeba je to tímto,třeba ne,nevím,ale věřím tomu,že těm co se hodně daří anebo nechtějí riskovat tak se vždy transformují na s.r.o.,takže se dá předpokládat,že ty výběry na daních z příjmů podnikajících fyzických osob už nikdy nebudou vyšší.
        A že ty průměry strašně zkresluje,že si další a další lidé chtějí nějakou korunu přivydělat a proto se registrují jako osvč.
        Nebylo to tak dlouho,co FÚ šly po těch co prodávají zboží na aukru a tito měli problém,takže třeba tak,přibývá mezi námi fyzickými více těch co si jen tak trochu přivydělávají na vedlejšák.

        To se mi líbí

  14. čtenář napsal:

    Bavore,
    když jsem si přečetl toho dnešního Potůčka na Aktuálně a poté si přečetl jeho předchozí blog,tak mi je zcela jasné,že ty živnostníky snad chtějí dostat na kolena.Protože všichni se tváří jak jim jde o budoucí důchody živnostníků,ale jde jim hlavně o jejich vlastní důchody.
    No,celkem ty dnešní i budoucí živnostníky lituji,v dnešních poměrech bych nezačal živnostničit ani omylem,než bych riskoval,tak bych šel raději na ÚP.

    „skvělý“ je Para,ten je snad přesvědčen o tom,že každý živnostník má rodiče už v důchodu a snad si ani nepřipouští možnost,že třeba živnostník v pokročilém věku už nemusí mít rodiče vůbec.
    Je tam fakt zábava.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Přitom ta pistolka jinde vystupuje jako pravičák jak řemen. Patrně to bude problém pro Dr.Chocholouška.

      To se mi líbí

      • čtenář napsal:

        já nevím,on se chce jen hádat,ale chytrý je,to zase ano,ale chce se jen hádat a prosadit si svoji pravdu za každou cenu,jeho názor na živnostníky je ale dlouhodobě stejný.

        To se mi líbí

        • K-k. napsal:

          jeho klasický styl je nějakou dobu vystupovat slušně a solidně – a pak pod nějakou nicotnou záminkou přejde do velmi surové agrese. Vím o několika místech, kde za tohle dostal ban – Aktuálně se zřejmě časem zařadí mezi ně. Obávám se, že tam skutečně nějaká nenormálnost je…

          To se mi líbí

          • Bavor V. napsal:

            Jak jsem dneska zaregistroval Stejskalovo reakci, tak k tomu daleko nebylo. Nejhorší je, že to mohl odnést v podstatě nevinný člověk, který se jen nechal vyprovokovat takovým idiotem.

            To se mi líbí

            • K-k. napsal:

              Nevím, nakoukla jsem tam až když jsem našla zmínku tady. Vím, že tam Stejskal mazal, ale nevím co a proč,

              To se mi líbí

              • K-k. napsal:

                aha, ale teď si uvědomuju: já jsem Para, zaregistrovala pod jiným blogem, pod Paroubkovým komentářem k úmrtí MT…takže nevím, o co šlo v blogu, o kterém mluvíte.

                To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Hádal se tam s nějakým Milanem o živnostníky a nadával mu do zlodějů.

                To se mi líbí

              • K-k. napsal:

                Jo už jsem si to našla a přečetla – začínal tam už dostávat provozní teplotu, včetně jeho oblíbených útoků na ženský a na starý lidi. u Paroubka tolik nevyváděl. Stejskal byl dnes hodně tolerantní…

                To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Proti němu byl dneska i Yosif inteligentní.

                To se mi líbí

              • Lex napsal:

                Docela Stejskalovi Višňovského přeju.
                L.
                Po dlouhé době jsem tam nahlédl /na toho Potůčka – apropós – škoda času na čtení/ a utvrdil jsem se, že můj odchod odtamtud už asi před dvěma roky byl tak akorát.
                Úroveň diskusí z let 2008 – 2010 je ta tam. Možná, že se Stejskal ještě snaží, ale marně. Už ho to semílá, už to tam zavání žumpou jako jinde.

                To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Lexi, to už je tak dlouho? Já se pořád ještě považuji za blogového greenhorna, ale vás si tam ještě pamatuji. I když jen krátce To ty roky letí… 🙂

                To se mi líbí

              • bara napsal:

                A to já jsem si Parabou s chutí přečetla. Mně jeho výrazivo zas tak nevadí, trochu ujetej je, ale blbej teda fakt není. Rozjetej pácne i hovadinu, ale myslí mu to správným směrem.

                To se mi líbí

              • K-k. napsal:

                Baro, tys ho ještě nezažila v plný formě! Tohle je pořád ještě mimořádně civilizovanej… ;D

                To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Případ pro psychiatra neznamená automaticky blbost. Ani Kalousek není blb a přesto patří minimálně „za plot“, pokud ne za mříž.

                To se mi líbí

              • bara napsal:

                Ale zažila, si pamatuju jak se poprvé objevil, když se vrátil z tý plošiny a sháněl job :))
                Ale přiznávám, že stejně jsem vždy uvažovala i já, tj. v tom smyslu, jestli to co odvádím uplatí třeba to, co čerpaj mí sourozenci na děti (maj jich dost, těch dětí). A určitě byla doba, kdy jsem to já utáhnout teda nemohla, tolik mi teda zas neplatili, abych dost odvedla. A dnes nás na jeden důchod a dva svišťě maká osm, tak se to třeba zas srovná, někdo tenkrát dělal pro nás a my teď pro něj … Já si myslim, že to tak má bejt, chceme-li se považovat za civilizovanou zem. V tomhle se s Para třeba shodnu stoprocentně. A klidně velkoryse přehlídnu styl, protože, abych byla upřímná, je to vlastně první člověk, kterej to takhle vyjádřil na plnou hubu v celé téhle debatě ohledně toho, kdo na kom parazituje.

                To se mi líbí

  15. aztli napsal:

    Dobrý den , že to je tak , jak to v průměru vychází a je v článku uvedeno , jsem tak nějak odhadoval již dávno . Ale co z toho , když skutečná práce , kterou by si někdo objednal , jen ubývá a lepší to nebude . Poslanci to nevyřeší , mají „své“ jisté „jistoty “ .

    To se mi líbí

  16. čtenář napsal:

    bara napsal:
    9.4.2013 v 22:15
    Ale zažila, si pamatuju jak se poprvé objevil, když se vrátil z tý plošiny a sháněl job )

    Baro,Paru z diskuzí znám přes tři roky,je pravda,že i když s mnoha jeho názory souhlasím,tak nikdy nebudu souhlasit s jeho stylem diskuzí.
    Jeho logika v té diskuzi je taková,že živnostník má mít takové odvody aby uživily své-svého rodiče,jak ale mohly jeho odvody uživit jeho matku,v době když zaměstnanec nebyl,protože práci sháněl a jak živily jeho odvody jeho matku,když pracoval v cizině?
    Třeba nebyla v penzi když byl v cizině,ale v době kdy tady sháněl práci už v penzi býti mohla.
    Jaké odvody budou živit jeho až bude v důchodu,když,pokud vím nemá asi ani jedno dítě,o žádném dosud nikdy neřekl ani slovo,pokud ho nemá a ještě to stihne,kde bere tu jistotu,že jeho dítě bude také tak technicky nadané aby mělo dobře placenou práci a odvody z toho platu by jeho uživily.

    Víte,ono se dá s nějakou myšlenkou přijít,ale hlavně slušně ji prezentovat.
    Podle jeho logiky by zase živnostníci,kteří už rodiče nemají nemuseli platit žádné odvody,že,stejně tak jak by nemuseli platit odvody zaměstnanci bez rodičů.
    Nemějte ale naději,dnes nazve zlodějem nízkopříjmového živnostníka a zítra nazve zlodějem nízkopříjmového zaměstnance,pozítří nazve zloději všechny státní zaměstnance.
    On totiž uznává pouze sám sebe,vysokopříjmového zaměstnance a další zaměstnance nadnárodních korporací,kteří dokáží vytvářet něco co se dá uplatnit na globálním trhu.
    Kdyby bylo po jeho logice,tak by bylo správné aby odvody neplatil vůbec žádné.
    Chytrý je,to je pravda,v tom co říká se vždy něco zajímavého najde,ale ten styl komunikace a ta jeho povýšenost je něco otřesného.

    To se mi líbí

  17. čtenář napsal:

    Bavore,rok starý materiál.
    Daně není nutné zvyšovat, stačí jejich lepší výběr

    Daně není nutné zvyšovat, stačí jejich lepší výběr. V úterý o tom informovali představitelé Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) s tím, že například další plánované zvýšení DPH opět prohloubí a zhorší konkurenceschopnost stávajících plátců DPH oproti neplátcům.

    „Doporučujeme připravit harmonogram postupného zvýšení minimálních plateb zdravotního pojištění na stejnou úroveň v průběhu let 2013 až 2015,“ radí SOCR ČR.

    Také sociální pojištění u OSVČ by se mělo podle svazu zvýšit. V současnosti OSVČ ročně platí průměrně 25 905 korun, na jednoho zaměstnance pak platba činí 85 474 korun ročně.
    ——————————————————————————————————————————–
    „Tento rozdíl by byl na místě, pokud by neexistoval žádný dluh vůči stávajícím důchodcům a těm, kteří do důchodu v brzké době odejdou.
    ——————————————————————————————————————————–
    jak jsem včera řekl,žádné důchody budoucích živnostníků je vůbec nezajímají,je to připravovaná likvidace stávajících živnostníků a odrazení těch budoucích od snahy postavit se na vlastní nohy.
    Je to prostě vymyšleno tak,aby se omezila konkurence a nová nevznikla.

    http://ekonomika.moneymag.cz/1450-dane-neni-nutne-zvysovat-staci-jejich-lepsi-vyber/

    SOCR ČR
    •vrcholové, nezávislé, dobrovolné a lobistické sdružení
    •reprezentanta svazů, asociací, velkých retailových a distribučních společností, spotřebních družstev, obchodních aliancí a franchisingových sítí, malých a středních firem obchodu, pohostinství, cestovního ruchu a souvisejících služeb
    •územně strukturovanou organizaci, která prostřednictvím svých Regionálních kanceláří a Krajských zastoupení spolupracuje s územními samosprávami na sociálním a hospodářském rozvoji krajů

    Členové představenstva:
    AHOLD Czech Republic
    Asociace cestovních kanceláří ČR
    Asociace direkt marketingu a zásilkového obchodu
    Asociace hotelů a restaurací ČR
    Asociace pro elektronickou komerci
    Asociace průvodců ČR
    CECED CZ
    Česká potravinářská obchodní – ČEPOS
    Datart International
    MAKRO Cash & Carry ČR
    Maloobchodní síť Hruška
    Maloobchodní síť BRNĚNKA
    Manažerský institut COOP
    SPAR Česká obchodní společnost
    TESCO STORES ČR
    U&SLUNO
    Asociace kempů ČR
    Veletrhy Brno
    Vysoká škola ekonomická (FMV)

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Včera jsem někde zahlédl titulek, že velké firmy chtějí také živnostníkům zvýšit odvody. Nečetl jsem, ale asi to bude dost příbuzné.

      To se mi líbí

      • čtenář napsal:

        určitě,jsem o tom přesvědčen.

        Jen doufám,že nyní ta KSČM zvedne tu hozenou rukavici a nabídne drobným živnostníkům zajímavý program v tom smyslu,že je nebude dusit ještě před tím než se stačí poprvé nadechnout.
        ČSSD je banda přisluhovačů velkého kapitálu,doufám,že to nebylo sprosté,i když bych rád sprostý byl.

        To se mi líbí

  18. Lex napsal:

    bara napsal: 9.4.2013 v 22:15
    „A klidně velkoryse přehlídnu styl…..“
    Milá Báro, už na to upozornili jiní, ale já dám i odkazy.
    Předně, na to, co Višňovský říká, se nalepilo a pak nachytalo už dost lidí. Nejinak např. i „vlk“, když ještě psal a diskutoval na Outsidermedia – tam mu časem Parabellum „pomáhal“ v boji s „Velkým muftim“ a s „muftíky“, později na Faustově „Světě ticha“, kde Višňovský vystupoval pod nickem „Sauerkirschmann“ a dalšími. Višňovskému přízeň vlka vyhovovala, dokud i jemu nezačal vadit jednak určitý dogmatismus a agresivita (styl) Višňovského. Byl oheň na střeše a skončilo to urážkou nejhrubšího zrna, kterou počastoval vlka skrze jeho určitou část předků s židovským původem. Aby tomu byl konec, opustil vlk „Svět ticha“ a autorsky přešel na „Brejle“ Honzy Krůty. Ty „Brejle“ se rázem staly velmi čteným portálem, ale přitáhly taky (kromě Jana Slámy alias wbgardena, který tam chodíval „adhocnout“, znarcisovat a onálepkovat sockomem už dříve) – no hádejte! – Višňovského alias nick „Danny“. A tihle dva rozvrátili pohodový portál, že vlk raději odešel a založil Kosu. Brejle jsou dnes prakticky mrtvým projektem. Svět ticha je rovněž dávno uzavřen.
    Jenže, milá Báro, tohle je slabý odvar z toho, co se s Višňovským seběhlo v roce 2010 Miroslavu Kodetovi alias „Tarasovi“. Nebudu vyprávět – čtěte http://www.outsidermedia.cz/Article.aspx?id=4174 a co následovalo ještě potom tady http://tarasz.blog.cz/1010/korespondence-s-panem-visnovskym
    Přečetla, Báro?
    Pokud ano, doufám, že jste dospěla k témuž závěru jako já, a pokud ne, tak tady ten závěr uvedu:
    „Je velmi důležitý obsah. Velmi důležitý. Ale stejně důležitý je styl. Protože v obsahu se můžeme mýlit, každý jsme omylní. Ale ve stylu bychom nikdy neměli klesnout na úroveň vohnouta, tím spíše pachatele (byť verbálního) trestného činu, jako ing. Daniel Višňovský.“

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Díky za tuto vysvětlivku. Já, jakožto blogový zelenáč, jsem o Višňovském mnohokrát četl, ale osobně jsem tu čest neměl. Takže pokud by se zde měl objevit, doufám, že znalci včas upozorní, aby se dala udělat ta správná opatření.

      To se mi líbí

    • bara napsal:

      Já myslím, že bohatě stačí na něho nereagovat.

      To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      A ještě vám, Lexi, vypadla episoda s působením onoho pána na Paroubkově Vaší Věci, která taky skončila banem. Podrobnosti už nevím, nesledovala jsem to tak pečlivě.

      To se mi líbí

  19. tata napsal:

    JAK muže někdo na toho pána říct že to není nic mimořádně špatné nechápu,BÁRA…….NESTAČÍ ho ignorovat nebod vždy se najdou lidi co sním komunikují…………jeho scénář je vždy naprosto stejný,,,,,,,,,,on je opravdu mimořádně chytry a sečtělí ale to je tak všechno…………protože se asi tak 7 let pohybuji po diskuzích něco o něm vím,přesto že sem osobní urážky naprosto ignoroval nasledně uplně jeho vždy se najdou lidi jako vy co ho omlouvaj…………kde je on je konec jak sem proti banům sním slušný člověk nemůže déle zdílet stejný prostor……….LEX MĚ PŘEDBĚHL ODKAZEM…………TO PŘESNĚ VYSTIHUJE co je zač.

    POTŘEBUJI PORADIT…………………DNES PODEPSAL prezident zakon o nutnosti potvrzení schopnosti dokladovat lekařským vyšetřením způsobilost na motorová vozidla do ted bylo v 60…..ted je to v 65…………no a já mám 29 .4 /60 platí ten zákon po podepsaní nebo ještě musím si nechat to potvrzení vystavit

    To se mi líbí

    • Lex napsal:

      Tato,
      změna zákona č. 361/2000 Sb., kterou podepsal prezident a která ruší povinnou lékařskou prohlídku s potvrzením o schopnossti řídit vozidlo v 60 letech zatím nevyšla ve
      Sbírce zákonů, ale v každém případě vyjde do konce dubna. Tím nabude platnosti, ale účinnost je stanovena na první den třetího kalendářního měsíce po zveřejnění ve Sbírce, prakticky tedy od 1.7.2013.
      Formálně to znamená, že byste si potvrzení opatřit měl, protože ta povinnost pro Vás bude platit ještě po dobu měsíců května a června, ale klídně se na to vykašlete, protože si nedovedu představit policistu, který by to potvrzení po Vás vyžadoval, a i kdyby, skutečnost, že už je (byť po dobu ještě dvou měsíců neúčinná) platná novela, která tu povinnost ruší, nenašel by se oprávněný důvod pro sankcionování.
      Ale i kdyby se takový kretén našel, zásadně byste nesměl přistoupit na placení blokové pokuty na místě, ale žádal byste projednání před správním orgánem. Než by totiž k tomu projednání došlo, už ta novela účinnosti nabude a věc by šla do koše (Vaše jednání už by nebylo trestné).
      L.

      To se mi líbí

  20. tata napsal:

    Moc DÍKY Lexi….NA Vás je spolech.

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.