Novela zákona o veřejných zakázkách přinesla pokles počtu i hodnoty zakázek


18.2.2013, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Pokles počtu veřejných zakázek i jejich hodnoty, to je výsledek stávajícího zákona o veřejných zakázkách. V pondělí se na tom shodli účastníci v pořadí již druhé odborné konference „Fórum veřejné zakázky kvalitně“, která se uskutečnila v sídle Ministerstva průmyslu a obchodu.

Předpokládaná hodnota vypsaných veřejných zakázek v roce 2012 zaznamenala meziročně pokles o 9,2 procenta, při srovnání období od dubna do prosince 2012 a 2011 poklesla celková hodnota vyhlášených zakázek o 47,4 procenta. Počet vyhlášených zakázek srovnáním období duben až prosinec ukazuje na pokles o 27,8 procenta. Vyplývá to z výsledků Studie dopadů novely zákona na ekonomiku ČR 2013, kterou dnes prezentovali představitelé platformy Fóra Veřejné zakázky kvalitně, v jejímž čele stojí ministr průmyslu a obchodu a první místopředseda ODS Martin Kuba.

Při porovnáním výsledků za období duben až prosinec 2012, tedy poté co novela zákona o veřejných zakázkách vstoupila v platnost, se stejným obdobím předešlého roku, celková hodnota vyhlášených zakázek poklesla téměř o polovinu. „Hodnota nově vypsaných zakázek od počátku dubna 2012 až do konce uplynulého roku se výrazně propadla. Je třeba tuto situaci a problémy se zadáváním zakázek co nejdříve napravit a změnit platnou úpravu tak, aby podporovala růst. Nelze připustit, aby se dále prohlubovala recese české ekonomiky,“ komentuje výsledky studie Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu. Téměř o třetinu pak klesl při srovnání období duben až prosinec počet vyhlášených zakázek. „Výsledky za prvních deset měsíců účinnosti novely ukazují, že systém veřejného zadávání je do značné míry ochromen. Potvrzují to jak čísla, tak praktické zkušenosti veřejných zadavatelů i uchazečů. Nyní je potřeba spojit síly tak, aby tento stav byl co nejdříve napraven,“ vyzývá k brzké novelizaci a k přijetí dalších opatření Robert Pergl, předseda Komory administrátorů veřejných zakázek.

Po změně některých pasáží zákona o veřejných zakázkách volá dlouhodobě i Hospodářská komora České republiky (HK ČR). „Obecně by se měl zákon v úpravě hodnocení nabídek zaměřit více na kvalitu plnění. Do zákona by se měla vrátit možnost vyžádat si od účastníka tendru informace o tom, jestli podobnou zakázku už někdy dělal, a certifikáty ISO, do nichž české firmy investovaly obrovské finanční prostředky,” říká Petr Kužel, prezident HK ČR, s tím, že oceňuje zájem českých ministrů o problematiku spojenou s tímto zákonem a zároveň doufá, že se nové podoby zákona o veřejných zakázkách dočkáme ještě v letošním roce.

Stavební sektor

Ze sledovaných sektorů – stavebního, projekčních prací a ICT – měla novela zákona o veřejných zakázkách nejvýraznější vliv na stavební zakázky. Za období duben až prosinec 2012 se počet vyhlášených stavebních zakázek propadl o 41,2 procenta, pokles objemu vyhlášených zakázek dosáhl dokonce 59,8 procenta. Celoroční objem zadaných zakázek meziročně klesl o 18,1 procenta, což představuje reálný pokles o 20 miliard korun, v krátkodobém horizontu tak ekonomika přišla o 41 miliard korun a zmizelo téměř 20 tisíc pracovních míst.

Sektor projekčních prací

Hodnota zadaných zakázek v sektoru projekčních prací v období duben až prosinec klesla o 1,7 procenta, celoročně však vzrostla o 59,9 procenta. Vliv na to však měly dvě velké a výjimečné zakázky, bez jejichž realizace by sektor naopak zaznamenal pokles. Tento sektor pod vlivem novely zákona trpí zejména výběrem zpracovatele inženýrských a projektových služeb pouze na základě nejnižší ceny. Projekční práce předurčují podobu celé zakázky, nekvalitní projekt tak zadavateli může způsobit škodu několikanásobně překračující cenu za projekční práce. „Pokud za velmi nízkou cenu investor získá nedostatečný projekt, hrozí realizace nekvalitní stavby a logicky prodražení výstavby i následného provozu,“ uvádí předseda České komory architektů (ČKA) Josef Panna. ČKA proto společně s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) prosazuje termín „bezpečná cena“, tedy cenu projektu umožňující vznik kvalitní stavby. Zároveň upozorňuje na zákonný termín „mimořádně nízká nabídková cena“, jejíž orientační vymezení lze použít přímo v zadávací dokumentaci. „V lednu jsem objížděl krajská města. Na našich valných hromadách byli zastoupeni hejtmani, náměstci a další významní představitelé krajských úřadů nebo statutárních měst. Mezi moje frekventované téma patřila bezpečná cena. Všem by vyhovovalo, kdyby kritérium nejnižší ceny bylo používané jen výjimečně,“ doplňuje Pavel Křeček, předseda ČKAIT.

 Sektor ICT zakázek

Počet vyhlášených ICT zakázek v období duben až prosinec 2012 klesl o 23,3 procenta, hodnota vyhlášených zakázek se snížila o desetinu. Celoroční počet zadaných zakázek v roce 2012 meziročně reálně klesl o 5,1 procenta, ve finanční hodnotě reálný pokles dosáhl 6,8 procenta. „Vize zákona se bohužel nenaplnila. V rámci novely jsme žádali zjednodušení formálních požadavků. V mnoha případech se definují nepřiměřené, někdy až zničující smluvní podmínky. Vyřazení jediného úspěšného soutěžitele formou zrušení výběrového řízení a kritérium nejnižší ceny jsou pro úspěšnou realizaci ICT díla velmi nebezpečné,“ vypočítává nedostatky novely zákona Svatoslav Novák, prezident ICT Unie.

Dopad novely zákona o veřejných zakázkách na kraje

Také výsledky výzkumu dopadů novely zákona o veřejných zakázkách v krajích potvrzují, že novela přinesla zatím více negativních než pozitivních dopadů – podle hejtmanů zvýšila jak administrativní, tak i časovou náročnost přípravy a průběhu zadávacích řízení, což samozřejmě znamená vyšší náklady. Podle většiny oslovených hejtmanů tak novela spíše brzdí ekonomický rozvoj kraje. „Novela zákona o veřejných zakázkách bohužel na kraje klade více administrativních nároků a největší problémy s sebou nese protahování průběhu zadávacích řízení. To v konečném důsledku komplikuje i čerpání prostředků z evropských fondů. Zdlouhavý proces tak může vést až k tomu, že se prostředky na dotace musí vrátit, místo aby pomohly obyvatelům jednotlivých krajů,“ říká za Asociaci krajů České republiky její předseda Michal Hašek. Na transparentnost zadávacích řízení novela ale zásadní vliv podle zástupců krajů neměla. Naopak měla vliv na to, že kraje teď při výběru nejčastěji využívají kritérium nejnižší nabídkové ceny.  Navíc se dvě třetiny dotazovaných krajů bojí, že pokud nevyberou nabídku s nejnižší nabídkovou cenou, budou nařčeny z netransparentního jednání. Přitom se většina oslovených hejtmanů již setkala s případem, kdy příliš nízká cena vyústila ve vícepráce či prodražení zakázky.

Co dodat? Jen to, že pořád ještě neumíme (nebo nechceme?) vytvořit zákon, který by nám pomáhal a ne brzdil.

Bavor podpis

Příspěvek byl publikován v rubrice Stavebnictví se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

15 reakcí na Novela zákona o veřejných zakázkách přinesla pokles počtu i hodnoty zakázek

  1. Jethro napsal:

    Já se tedy nepovažuji za experta na VZ, ale není to náhodou tím zoufalým škrtáním naprosto všude? Pokud nemám prachy, VZ nevypíšu i se sebelepším zákonem.
    Mimochodem se v té novele zákona o VZ aktuálně hrabu už třetí měsíc, deset hodin denně. Připadá mi, že přibržďuje zlodějny. Alespoň částečně.
    Pokud by toto byl ten důvod poklesu, hlasitě tleskám 🙂

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Ona možná není chyba přímo v zákoně, ale v jeho interpretaci neznalými a všehoschopnými (zejména žumpalisty). Ale opravdu, pokud je zadavatel okolnostmi nucen vybírat z nejnižší nabídky, je ohrožena nejen bezpečnost provozu díla, ale poté i kasa zadavatele. Protože ta nejnižší nabídka je postavena na jednoduché kalkulaci. Získám kšeft za každou cenu a až ho rozjedu, tak už zadavatel nebude mít kam couvnout a ještě si rád připlatí. A kdyby mne náhodou kvůli příliš nízké ceně nevybral, napadnu výběr a ještě to všude zveřejním, že zadavatel plýtvá penězi daňových poplatníků. Takže si to hodně zadavatelů dlouho rozmýšlí i když ty peníze mají.

      To se mi líbí

      • Jethro napsal:

        To je právě ten problém, že to není pravda. V zákoně je přímo povinnost komise vyžádat si vysvětlení podezřele nízké ceny. Další věc je smlouva s výhercem, která může být přece zákon nezákon sankcionována tak, že vícenáklady nepřicházejí v úvahu.
        Čili tvrzení někoho, že chudáci Hašci dnes musí vybírat nejnižší cenu, je volovina.
        Opravdu ten zákon čtu už tři měsíce. Musém, i když mne to nebaví.

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Jenže to vysvětlete takové Drtinové nebo Železnému či Moravcovi případně jiným i lokálním pisálkům, kteří dovedou z kohokoli udělat Ratha. Přesně takovou situaci totiž každý týden prožívám při čtení místního týdeníku.

          To se mi líbí

          • Jethro napsal:

            Jen pro ilustraci bych použil citaci toho odsatvce o ICT:
            „Vyřazení jediného úspěšného soutěžitele formou zrušení výběrového řízení a kritérium nejnižší ceny jsou pro úspěšnou realizaci ICT díla velmi nebezpečné,“ vypočítává nedostatky novely zákona Svatoslav Novák, prezident ICT Unie.“
            Vyřazení jediného úspěšného … pitomost. Dle ZVZ se ruší ZŘ, pokud po posouzení kvalifikace zůstane jediný zájemce. Pokud se hlouček zdrcne na jednoho později (hodnocení nabídek, vysvětlování cen, e-aukce apod), zákon naopak dokončení s jediným zájemcem umožňuje.
            Kriterium nejnižší ceny … pitomost. ZVZ uvádí výslovně volbu mezi nejnižší ceno a ekonomickou výhodností, což je komplex různě vážených a měřených kritérií.
            Otázka na závěr: myslíte, že ten pán ZVZ četl? Podle mne ne, anebo, to je horší, veřejně vědomě lže…

            To se mi líbí

            • Bavor V. napsal:

              Já ale nerozporuji zákon, já uvádím příklady toho, jak neznalost zákona kdejakým pisálkem nutí zadavatele ke krkolomnostem. A skutečně týden co týden čtu o tom, jak strakonická radnice plýtvá penězi daňových poplatníků.

              To se mi líbí

            • wiki napsal:

              Jethro napsal: Pokud se hlouček zdrcne na jednoho později (hodnocení nabídek, vysvětlování cen, e-aukce apod), zákon naopak dokončení s jediným zájemcem umožňuje.

              Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách říká něco jiného:

              § 79 Hodnocení nabídek

              (6) Hodnotící komise neprovede hodnocení nabídek, pokud by měla hodnotit nabídku pouze jednoho uchazeče.

              http://business.center.cz/business/pravo/zakony/verejne-zakazky/cast2h7d3.aspx

              To se mi líbí

              • Jethro napsal:

                Dvakrát měřte a pak …
                Hodnocení nabídek je posouzení kvalifikace, formálních aspektů nabídky atd. Ano, i já tvrdím, že pokud tady zbude jediný zájemce, ZŘ se ukončuje. Je to správné, zamezuje to pseudosoutěžím, kdy se v prvním kole vysekalo křoví a pak se „soutěžilo“ s jedinou nabídkou.
                Důležité je, že po formálním hodnocení nastupuje posouzení nabídek, tam se také vyhazuje, ale že zůstane jen jeden, nevadí.
                Vámi citovaná věta neznamená nic víc, než že v případě jedné výsledné nabídky komise přímo zpracuje zprávu a pokračuje se dál, tj. komise neprovádí hodnocení, ale také neruší ZŘ 🙂

                To se mi líbí

              • wiki napsal:

                Já ve VR nebývám za právníka, ale „jen za experta“ na technickou stránku věci (=na legislativu jsou tam jiní 😉 ), a např. ve čtvrtek jsme se rozhodli jedno VR ukončit ve stádiu HODNOCENÍ právě z důvodu § 79 odst. 6 (po posouzení technické úrovně nabídek a vyřazení nevyhovujících nám k hodnocení zbyla nabídka jediná).

                Ale třeba to děláme blbě a ÚOHS nám to po odvolání soutěžícího vrátí …

                To se mi líbí

  2. Občan napsal:

    Já tam vidím ještě jeden aspekt.
    Zákon je složitý, „gumový“ a nesrozumitelný, takže zejména menší a příležitostné zadavatele doslova nutí k tomu, aby využívali „služeb“ všelijakých PRIVÁTNÍCH společností, které se neživí ničím jiným než administrací VZ. A které si vylobbovaly složitost, nesrozumitelnost a gumovost stávajícího předpisu.
    Místo toho, aby MMR zajistilo SVÝMI silami poradenství a administraci VZ pro obce, instituce a malé/příležitostné zadavatele, přenechalo veškerou inicitivu privátu. Jenže soukromé společnosti samozřejmě primárně sledují SVOU obživu a zisk, takže VZ prodražují. Neberou si málo – 3%-10% z objemu zakázky.

    A protože právě ti menší a příležitostní zadavatelé nemají moc prostředků, raději VZ vůbec nevyhlásí, protože se obávají, že by neufinancovali její administraci a finální provedení.
    Navíc, jakmile se něco zadrhne, hrozí zadavateli, že překročí fiskální období a přijde o prostředky vyčleněné na VZ. I to je důvodem, proč v současné době ekonomické nejistoty omezují VZ jak to jen jde.

    No, a jako první to pochopitelně odskáčí zase ti menší, malí a místní potenciální dodavatelé a subdodavatelé.

    To se mi líbí

    • wiki napsal:

      + je tu IMHO stále ještě doběh „předzásobení“ (=VŘ zahájených nejpozději ke dni 31.3.2012)

      To se mi líbí

  3. Jethro napsal:

    To wiki:
    Trošku jsem to ve spěchu zamotal, takže upřesním na pojmy použité v zákonu:

    Fáze posouzení nabídek – kontrola formálních náležitostí, kvalifikace, atd. Podle mne, pokud tady zbude jediný zájemce, je povinnost ZŘ zrušit. A to podle mne správně.
    Následuje fáze hodnocení nabídek a výběr nejlepší nabídky. Pokud je po dílčích krocích ve hře jen jeden, není co vybírat a vyhrává on. To je interpretace § 79 odst. 6. Tento odstavec nehovoří o zrušení ZŘ ale o nehodnocení.
    Abyste lépe porozuměl, podívejte se na § 81 odst. 2: Cituji: „Pokud nebyla nabídka hodnocena podle § 79 odst. 6, zadavatel rozhodne o výběru této nabídky.“. Jinak řečeno, jednu nabídku nehodnotím ale přímo ji vybírám, a to povinně. A je zřejmé, že pokud by měl zadavatel na základě § 79 odst. 6 ZŘ zrušit, potom by poměrně obtížně mohl vyhovět § 81 odst. 2, kde má naopak povinost tuto nabídku vybrat…
    Pokud jste tedy na základě § 79 odst. 6 při jednom zájemci zrušili ZŘ, byla to chyba, ovšem OUHS vás nakopne jen v případě, že se na něho některý z účastníků obrátí…

    Podobně je tomu s údajným problémem nutnosti vybírat nejnižší cenu.

    Opravdu je citovaný článek hodně velkou manipulací a ti lidé buď nevědí o tom zákonu nic, což by bylo hodně zlé, anebo za nějakým účelem vědomě a veřejně lžou, což by bylo ještě horší. Můžete si vybrat.

    Podstatou mé námitky je ale přesvědčení, že za pokles zakázek nemůže zákon. Přiložená argumentace ministerstva podpořena odborníky z byinesu jsou pak jen PR kecy, neboli jak Cech říká Mediální manipulace…

    To se mi líbí

    • wiki napsal:

      Takže se nám to vyjasňuje.

      Vy jste rozšířil původní “ formální hodnocení“ (které se vesměs zvládne udělat rovnou při otvírání obálek) na „atd.“, za které já doplňuji :

      např. posouzení souladu nabídek s „technickými podmínkami“ řešení, což IMHO formální operace není.

      A dál už myslím nemáme žádný spor.

      To se mi líbí

  4. věra napsal:

    Já jsem sice laik, ale když jsem to všechno poctivě pročetla, tak bych řekla, že vyhlašovatelům zakázek při nižších cenách nezůstává téměř žádný prostor pro odklánění, tak to chtějí zas trochu poopravit ve svůj prospěch :-). Ale jak říkám, nerozumím tomu, možná bych se ani neměla vyjadřovat neb mlčeti zlato :-). Jinak se těším na večer, jsem zvědavá, co nám dnes Slim připraví.. 🙂

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.