Dvě zprávy ze stavebnictví


Evropské fondy mohou nakopnout české stavebnictví

11.2.2013, Zdroj: Šance pro budovy (http://sanceprobudovy.cz/)

Mnohem důležitější, než kolik miliard korun premiér Nečas v Bruselu vyjedná, je způsob, jakým vláda tyto prostředky využije. Zhruba 75 miliard korun z očekávaných více jak 500 miliard, které mohou do České republiky v dalších letech přitéct, by mohly být účelně využity v programu na energeticky úsporné renovace budov. Tato investice má oproti běžným rozpočtovým výdajům potenciál znásobit ekonomický růst Česka až šestkrát.

Na Evropské radě se nyní jedná o podobě finančního rámce EU na příštích sedm let. Premiér Petr Nečas se snaží získat pro Česko 20,6 miliard eur místo Evropskou komisí navrhovaných 19,6 miliard.

Petr Holub, koordinátor oborové iniciativy Šance pro budovy reprezentující přes 200 subjektů z oblasti energeticky úsporného stavebnictví, říká: „Vláda by měla myslet hlavně na smysluplné využití prostředků z evropských fondů.  Například 75 miliard lze efektivně použít na dofinancování programu podporujícího energeticky úsporné renovace škol, nemocnic, ale také bytových domů. To výrazně podpoří růst českého hospodářství a může vytáhnout české stavebnictví z hlubokého propadu.“

Evropská unie investice do úspor energie v budovách dle svých priorit ráda podpoří. Peníze tak ve velké míře dostanou přímo občané či instituce a nehrozí, že skončí v pochybných projektech. Nově mohou prostředky z Evropských fondů podporovat i investice do renovací bytových domů, nejen veřejných budov, jako tomu bylo doposud. Společně s výnosy z povolenek je tak možné pokrýt celé spektrum budov: veřejné budovy, rodinné i bytové domy.

Odhad efektivně využitelných prostředků pro takový program je 100 mld. Kč do roku 2020. Pokud se Ministerstvu životního prostředí podaří získat odhadovaných cca 26 mld. Kč z prodeje emisních povolenek, pak zbytek by mohl být čerpán právě z evropských peněz. Samozřejmě je to i pojistka proti tomu, kdyby výnosy z povolenek byly nižší.

V Bruselu se také nyní projednává možnost, že například z Evropského fondu pro regionální rozvoj bude stanoveno minimální procento, které by se do podobných projektů, tzv. nízkouhlíkových strategií, mělo investovat. Pro Prahu jako nejvyspělejší český region by to mohlo být 22 % z celkové alokace, pro ostatní regiony pak 12 %.

Tato podpora byla také jednou z nejúspěšněji čerpaných tzv. prioritních os v rámci stávajícího programového období. Z Operačního programu Životní prostředí bylo vynaloženo přes 13 miliard korun na energeticky úsporné renovace asi 1500-ti objektů jako jsou školy, nemocnice nebo domovy důchodců.

Podle výpočtů ekonoma Miroslava Zámečníka a jeho týmu, se státu investice veřejných prostředků právě do podpory energeticky úsporných renovací budov vyplatí. Když stát vynaloží 1 miliardu korun na energeticky úsporná opatření, lze očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 miliardy korun. A to díky vysokému multiplikačnímu faktoru stavebnictví budov a také tzv. finanční páce – tedy podílu soukromého kapitálu, který se nabalí na každou korunu státní investice v případě podpory rezidenčních budov. Dobře nastavený program tak může naší ekonomice přinést 1% růst HDP.

Počet pasivních domů v Česku je mizivý; stojí jich několik set

11.2.2013, Zdroj: ČTK

Pouze několik set majitelů domů v Česku se může pochlubit tím, že jejich stavba nese certifikát pasivní dům. ČTK to řekl ředitel sdružení Centrum pasivního domu Jan Bárta s tím, že z celkové stavební produkce činí tyto stavby stále jen velmi malý podíl.

„V současnosti u nás stojí zhruba 700 až 800 pasivních domů, z toho necelých 700 jich bylo podpořeno z programu Zelená úsporám,“ uvedl ředitel sdružení, jehož cílem je propagovat pasivní domy.

Dostat se k přesným číslům ukazujícím vývoj počtu nových domů v pasivním standardu, je takřka nemožné. Speciálně je nesleduje Český statistický úřad (ČSÚ) ani Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Jejich aktuální počty jsou proto založeny převážně na odhadech.

Bárta tvrdí, že se vloni v ČR postavilo asi 150 až 200 pasivních domů. Statistiky ČSÚ přitom ukazují, že se vloni postavilo celkem 17.445 nových bytů v rodinných domech. „Pasivních domů je stále mizivé množství, v procentuálním vyjádření nula nula nic,“ poznamenal Bárta.

Propagátoři pasivního bydlení tvrdí, že za malým rozšířením stojí hlavně neinformovanost budoucích majitelů. Ti ale hledí spíše na cenu. Zatímco v klasické novostavbě vyjde metr čtvereční na zhruba 25.000 až 35.000 korun, investice do kvalitního systému rekuperace v kombinaci s tepelným čerpadlem, případně i solárním kolektorem a zajištěním nízké průvzdušnosti obálky, což jsou základní věci potřebné pro nízkoenergetický či pasivní standard, prodražují stavbu i o více než deset procent.

Bavor podpis

Příspěvek byl publikován v rubrice Stavebnictví se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

33 reakcí na Dvě zprávy ze stavebnictví

  1. Občan napsal:

    To by ASI MOHLO mít alespoň drobný pozitivní dopad. Ale…
    Musely by být zcela jasně upřednostněny výhradně české firmy s výhradně českými zaměstnanci, pracujícími výhradně na řádnou pracovní smlouvu. Totéž pravidlo by muselo striktně platit i pro jakékoli subdodavatele.
    Což je, bohužel, nereálné zejména v oblasti projektů jakkoli dotovaných z EU. Takže by to nakonec doapdlo tak, že by většina výnosů z takových dotovaných projektů odtekla do zahraničí vč. výdělků gastarbeiterů.

    Spolu s takřka nulovými prodeji nemovitostí by byl výsledný efekt spíš záporný (povinnost kofinancování – tedy výdaje). Zrovna včera jsem četl realitní článeček o tom, že Němci a Rakušané úplně přestali kupovat nemovitosti v ČR a jediné, co jsou ochotni koupit, je zemědělská půda (to mě docela vyděsilo; i to, že je to vůbec legálně možné).

    To se mi líbí

  2. Petrpavel napsal:

    Vůbec si nedělám iluze, že toto něčemu pomůže. Ta manie zateplování už přece ztratila dávno svůj smysl : ušetřit náklady na vytápění. Čím víc se ušetří jednotek tepla, stejným koeficientem plus něco navíc (vydělávat nutno stále víc s víc, též provozovatelům se zvyšují náklady, i potřeby zisku) se zvýší jeho cena za jednotku. Takže zůstane jenom náklad na zateplení a platba zůstane stejná nebo navýšená. Stejné je to u vodného a stočného
    Zateplování objektů pomůže jenom konkrétnímu úředníku sjednávajícímu dotaci (úplatek za přidělení), konkrétnímu majiteli (vyssavači) firmy( „zisk“) a konkrétnímu objednavateli – představenstvu BD, úředníku zastupujícímu vlastníka,t.j. obec, město či stát (úplatek za zadání).Takhle je to nastaveno.
    .

    To se mi líbí

    • jonáš napsal:

      Tak jistěže to pomůže, budete mít aspoň komparativní výhodu vůči těm nezatepleným, a ceny energie se budou spíš odvozovat z jejich spotřeby energie (která bude cca třikrát až pětkrát vyšší). To je jako byste řikal, že je zbytečný šlapat na plyn zlehka, protože pak budete tankovat za vyšší cenu 😉

      To se mi líbí

      • Petrpavel napsal:

        Vím, že má argumentace má své mouchy. Ano, ta komparativní výhoda tady je. Ale nikdo nespočítal a nespočítá, zda se zateplení skutečně vyplatí. Zda cena za něho nepřevýší úsporu. A ta úspora je relativní číslo! Protože právě vztažené na ty ostatní, nezateplené. Je to takový ten kolotoč počinů, zdánlivě logických, ale vedoucích k jednoduchému výsledku : platíš člověče víc a víc a hřeješ se stále míň a míň.
        Je to jako v tom Šimkově vtípku : nechci tu slevu zadarmo!
        P.S. Podlehli jsme prostě bludům a řídíme se jimi. Kdo mi vysvětlí, tak, abych pochopil a souhlasil, proč jsem platil za bydlení v 1989 407,- Kčs a teď (koupen za cca 300 tisíc v privatizaci) cca 9 tisíc? Proč jsem mohl mít tehdy za ty peníze ventily ÚT stále otevřené a denně se koupat v horké vaně, proč teď reguluji ÚT, vypínám úplně kde jsou stoupačky, sprchuji se krátce?
        Je to filozofická, možná politická, otázka. Ekonomické úvahy jsou úvahami pofiderními, není bez zajímavosti, že už v poslední době nevidíme na ČT téměř žádné ekonomické „experty“. Došly i pseudoargumenmty, sami si uvědomují jak jsou trapní a nepřesvědčiví. Konec snu!

        To se mi líbí

    • jonáš napsal:

      A ve skutečnosti to stejně neni podpora majitele domu, ale podpora stavebního průmyslu. Kšeftů je málo .. já asi budu taky izolovat, ale vyprdnu se na to a pojedu za svý, než se někde tlačit ve frontě na dotaci a shánět dražší certifikovanou firmu. Navíc mam dojem že na letošek už je to stejně rozebraný. Mam to tak vždycky, podporu výměny uhelných kotlů za plynový taky kdysi vyhlásili přesně půl roku potom, co jsem ji provedl 😉

      To se mi líbí

      • Občan napsal:

        Já tam vidím ještě jedno čertovo kopyto. A je to fakt pěkně velké kopyto z čerta-belgika.
        Ono se zatepluje hlavně polystyrenem, že.
        A on se ten polystyren musí nějak vyrobit.
        No a vyrábí se z ropy nebo z recyklátu. Což jsou energeticky fest náročné provozy a dávají ŽP pěkně zabrat.
        Takže zateplení sice poněkud ušetří, ale ve finále je ta úspora vyjde pěkně draho. Jako ostatně poslední dobou všechny „úspory.

        PetrPavlova zmínka o zvyšování cen čehokoli, čím lidé začali šetřit, je také namístě.

        My máme, jakožto staromilci, zatepleno už 150 let 😀 Skoro metr tlustý zdi z pískovce a opuky, dvojitou dřevěnou podlahu a asi 30 cm mazanice nad hlavou. Asi neunikne ani joule, protože vytopíme jedněmi 7kW krbovkami a 500W přímotopíčíčkem 80 m2 na 19°C i v desetistupňových mrazech. Ale je fakt, že v trenclích a naboso doma v zimě nechodím 😉

        To se mi líbí

        • aztli napsal:

          Já bych si do chaty nikdy tohle nedal, jelikož to vlastně je jako mít neprodyšný plášť atomové (vponorky . Stačí mi 60 cm zdi , stará okna a je tam čerstý vzduch . Dříví nasbírám po lese a po škarpách (všude je ho spousta) zadarmo a na zahradě mám stromů také dost , nepotřebuji jím šetřit ,k čemu , topení mám zcela zadarmo (no musím občas nafedrovat auto, takže jen mou práci). V paneláku, kde mám trvalý pobyt, tuhle mamlasovinu učimili a je tam od té doby smrad jak v žumpě. Mameluci udělali dveře vstupní , jež těsní na gumy (doslova jak atomová ponorka) a není tam ani spára na větrání (jen když otevřu poštovní schránku – dvířka vnitřní a žaluzii vnější )., ze všech stran samé těsnění i u země .
          To je opravdu skvělé. Navíc je všude v zemi nějaký radon a je velmi nebezpečné přerušit přirozené proudění vzduchu .
          Na chatě mám otevřené dveře do zádveří i v minus 10 , prahy nevedu a jsem spokojený , lepší čerstvý vzduch, než to , tzv. „zateplení“, jež učinili a mám tam teplo zadáča .
          Nějaké větve vždycky dorostou .
          Pak jsou všichni , jak tak vidím nachcípaní, jelikož jsou zchoulostivělí a nevědí , co je to terén .
          Takže až mne to naštve, přestěhuji na chatu a byt prodám indočechům , aby třeba ten smrdutý panelák rozebrali.
          Je to jen zlodějský penězovod pro družstevní vyžírky a toto etnikum je jediné, co na ně platí .
          Umělá okna, co udělali, zmenšila velkými rámy o 0.6 m2 průhledovou plochu, takže je akorát proklínám, navíc je strčili ke stropu , aby spodek mohli vyplnit pěnou , takže člověk sedící u stolu, hledí do rámu, jak ve vazební cele a tma jak v jeskyni , takž mám permanentně otevřená okna i v zimě , jinak je tam nedýchatelný vzduch a tma .
          Ale lidem v baráku se to kupodivu „líbí“, asi je to něco podobného, jako když sice nadávají na Top 09 , ale volí černokněžníka.
          Takže neprodyšné zateplení opravdu nemusím a na chatě mi nechybí . Jsem prostě zvyklý žít venku v terénu na povětří.

          To se mi líbí

          • Bavor V. napsal:

            Tady bych se zastal výrobců oken. Ta moderní okna mají totiž ještě tzv. čtvrtou polohu. To znamená, že to okno je sice zavřené , ale „odskočené“ od rámu, takž umožňuje stejné větrání jako původní netěsná okna. Tam jde jen o umění používat techniku.
            To, že někdo neumí ta okna osadit do správné výšky, nezpochybňuji. Kolikrát je špatná „montáž“ větším prohřeškem než vlastní výrobek.

            To se mi líbí

            • aztli napsal:

              Dobrý den, Toto je mi pane Bavore sice velmi dobře známo, (opravuji si totiž od auta až po chatu sám vše a jsem tak spokojený, i okna jsem si sám vyrobil na loggii na chatě „neumělá“ ) , ale je to málo platné“ , já mám rád vzduch a tak je mám raději otevřená aspoň v úhlu 15 stupňů v „páté“ poloze . Dále navíc, nula celá šest desetin metru čtverečního plochy, o kterou je průhledová část zmenšena je tak velké zmenšení, že toje opravdu hrozné , strašně tlusté rámy, které to „spolkly“ , je mi milejší více světla, více vzduchu a třebas méně tepla . Prostě vnutili nám to, že odpomohli někomu od zásob a já to nemohu ovlivnit . Viděl jsem ,když dělám lidem GP na vyznačení budovy či změny obvodu či rozdělení do katastu , již mnoho „vydařenějších“ , jsem v terénu a tak jsem si je mohl prohlédnout zvenčí i zevnitř i po konstrukční stránce v mnoha domcích , viděl jsem jich již přes tisíc oboustranně .
              Takže výsledek je, že abych mohl číst jak dříve na denním světle, je, že to musím realizovat na chatě , zde již v umělých oknech a „zatepleném , spíše bunkru , ne . Jinak od poloviny února do poloviny prosince , aby bylo aspoň trochu víc světla, mám otevřené okno v místnosti, kde jsem ponejvíce , v „šesté poloze“ , čímž rozumím do pravého úhlu křídlo , což zajistí, že „nezaclání tlusté a neprůhledné rámy a mám tak více deního světla .
              Takže, veřte mi, že dovedu používat techniku,ale ještě raději se obejdu , když ji, jako nevyžádanou, nepotřebuji .
              Takže mám rád techniku, kterou si opatřím a zvolím sám .
              Tuto jsem si nezvolil a jen před ní vlastně utíkám.
              Abych mohl číst nebo třeba dělat výtvarnou činnost, třeba mozaiku či wampunový pás , nebo gobelín , musím odjet na chatu .
              Navíc to na mne nepůsobí dobře, když proti své vůli očima spočívám na tlustém rámu, o tom by mohl asi vyprávět mudr Rath .
              Na chatě mi sklo okna začíná ve výšce 0.87 cm nad podlahou , takže z křesla vidím rovnou na zahradu až k autu To je balsám na oči .A dělal jsem si to sám jako amatér .

              Takže toto je jednoznačně pro mne změna k horšímu .

              Umělé světlo ale na zmíněné práce nehodlám používat, jelikož stále ještě dovedu rozpoznat 12 ze 14 hvězd Plejád a toho si cením více, než umělých oken v zatepleném bunkru zvaném družstevní obydlí . Vidím to i na lidech , mladších než já, jak mžourají a jak jim to „prospívá“ po zdravotní stránce ,jak jsou navlečení a bledí .
              Já nepotřebuji nosit ponožky od poloviny února do poloviny prosince a můžu chodit v této době i v šortkách i venku .
              A již bych neměnil .

              To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Proto tvrdím, že špatné použití techniky je špatné i pro tu techniku. Tady je problém i v tom, že výrobci měří okna od omítky k omítce a ne ode zdi ke zdi. A tím se vyrábějí stále menší okna. Takže kdyby si někdo dal tu práci a zjistil, že pokud nahrazuje stará typová okna, musí je vyrobit v rozměru těch typových oken a ne toho, co si naměří, bylo by také méně odpůrců.. Ta typová okna byla samozřejmě dokonale přesná, protože musela sednout i do panelu. Pak by se nestalo, že z křesla koukáte do rámu.

                To se mi líbí

              • aztli napsal:

                Dobrý den, je to tak, ale rozhodují o tom „jiní“ a ti mají „své“ zájmy a tím je realizace práce včetně materiálu , aby byla co nejdráže naúčtována „spotřebitelům“ při nejmenších skutečných nákladech a tohle je důsledek . Takže tento způsob měření oken a následné naprojektování nových je dán vztahy mezi samozvaným „majitelem“ alias přednostou družstva a s ním spřízněnými firmami . Takže když se to někomu nelíbí, tak pravil onen mudrc, že se může odstěhovat.Asi jakoby majitel podniku a ředitel podniku v jedné osobě řekl zaměstnanci, když se ti u mě nelíbí, můžeš dát výpověď , či ji obdržet . Prostě tomu nevymáchanci z družstva to stouplo do hlavičky a asi si myslí, že nás snad živí . Tak on ví , že mnoho lidí nemá možnost kam jen tak odejít a tak se stali nedobrovolnými rukojmími a proto vede tyhle nabubřelé řeči , které i zveřejnil na „nástěnkách“ jednotlivých zateplených bunkrů . Prostě se přednosta družstva chová , jakoby to bylo jeho vlastnictví a ví , že jen tak při dnešních poměrech se nenajde nikdo, kdo by dal lidi za účelem jeho odvolání dohromady , když má každý své starosti . Je to příliš pracné a na to on spoléhá .
                A tak je to s mnohými dalšími věcmi , které „zařídilo“ družstvo alias samozvaný „majitel“ alias přednosta .
                Já to prostě jednou vyřeším tak, že se přesunu na chatu a pak mne to již nebude zajímat . Každý to tak samozřejmě učinit nemůže , což onen nabob ví .
                Prozatím byt užívám jako jakousi noclehárnu ve městě a své pracoviště .
                A navíc nikdo nežije po neurčitý čas a tak samozřejmě je škoda každého dne, který by musil člověk strávit „řešením“těchto umělých komplotů . Člověk by měl vždycky se věnovat lidem, ke kterým má vztah a svým zálibám, a ne trávit čas takovýmito věcmi .

                To se mi líbí

              • Petrpavel napsal:

                Souhlasím antzli, je to o pocitu z bydlení.
                Také jsem měl lepší pocit v době dřevěných „samovětracích“ oken v paneláku, kdy ono větrání jsem kompenzoval nezavíráním kohoutů u radiátorů (proč taky, když teplo bylo za hubičku) a měl svých 24 st.C. Ted šetříme (no, spíš utrácíme- za zateplení, za nová „lepší“ okna) jak pitomci, zavíráme termoventily, máme 22,5 st.C a platíme stejně jak mourovatí.
                Na chatě si užívám přesně jako Vy : dveře od typové chaty s jednou vrstvou skla ponechávám tak jak byly, s vědomím, že krásně přirozeně větrají, a stejně v mrazech tam mám, chci-li, 29 st.C. Topení – dřeva habaděj na léta dopředu, jen člověk nesmí být líný.

                To se mi líbí

      • jonáš napsal:

        No rozhodně se to vyrobí jednou a pak to zatepluje několik desítek let. A to samý s životnim prostředim, pokud budete pálit třetinu dříví .. na vísce je přes zimu i tak lehce pernamntně zahulíno. A bilance je celkem jasná, kdyby to nebylo výhodný energeticky, nebude to výhodný ani ekonomicky.

        To se mi líbí

  3. Slim napsal:

    SNAD NEBUDE VADIT, KDYŽ BUDU POKRAČOVAT SE VČEREJŠÍ EKONOMICKOU DISKUSÍ TADY?
    CHEMIK DAL DNES HOSP. NOVINÁM INTERV.
    2 ZAJÍMAVÉ ČÁSTI.
    V TÉ PRVNÍ SE SNAŽÍ VYMLOUVAT NA CO HO JEN NAPADNE. TAKY NA OBČANY. POKOCHEJTE SE JEHO MYŠLENKOVOU HLOUBKOU.

    Z Václava Klause je mně smutno
    Hospodářské noviny

    Nemáme ve sněmovně většinu, takže vláda si bude muset rozmyslet, jaké zákony má smysl do voleb předkládat, říká ministr financí Miroslav Kalousek. Oproti původním plánům jich podle něj bude méně. Napumpovat peníze do ekonomiky a tím čelit recesi a rostoucí nezaměstnanosti místopředseda TOP 09 zásadně odmítá.
    * HN: Jsme v recesi, inflace je nízká, sazby skoro na nule, nezaměstnanost roste. Čeká Českou republiku ztracené desetiletí?
    Celá evropská ekonomika není v dobrém stavu. Není to jen záležitost Česka. Podívejte se na Německo, to v posledním čtvrtletí ekonomicky klesalo nejvíce za deset let. Celou Evropu čeká dlouhodobá stagnace. Jediné východisko z toho je, že si o něco snížíme reálné příjmy, abychom byli konkurenceschopní.
    * HN: Jenže v Německu je situace lepší než u nás. Je tam nižší nezaměstnanost, lidé se dívají do budoucna s optimismem To u nás nevidíme.
    Očekáváme, že se letos naše ekonomika dostane z recese, byť v desetinkách procent. V roce 2014 čekáme další zlepšení. Ale určitě to nebude návrat k mnohaprocentním každoročním růstům HDP.
    * HN: Ptáme se na srovnání s Německem. Proč je na tom lépe, když jsme na ně ekonomicky navázáni?
    Rozdíl je v náladě společnosti. Tamní vyšší spotřeba domácností je motivovaná pozitivním očekáváním. U nás je nálada horší, než by odpovídalo reálným ukazatelům. Samozřejmě si kladu otázku, jestli jsme „nestrašili“ lidi víc, než jsme měli. Na druhou stranu by bylo strašně nezodpovědné lakovat něco narůžovo a říkat, že nás čekají světlé zítřky, když víme, že následující roky nebudou jednoduché.
    * HN: Problém je podle vás v tom, co říkáte, ne v tom, co děláte?
    To, co jsme dělali, pokládám za naprosto správné. Oproti nám bude vždy stát názor těch, kdo říkají, že se nemá tolik šetřit, že to chce napumpovat víc státních peněz do ekonomiky, zvýšit HDP vládní spotřebou. My to dělat nebudeme. Budoucí prosperita musí být položena na zdravých makroekonomických rovnováhách. Není dobré dosáhnout krátkodobého růstu na dluh. S naším názorem evidentně souhlasí finanční investoři. Půjčují nám nejlevněji z celého regionu, tedy v naší budoucí prosperitu věří.
    * HN: Jak to ale vysvětlíte lidem, kteří se nyní mají hůř? Budeme mít brzy desetiprocentní nezaměstnanost. Povzbudit růst by znamenalo vytvořit pracovní příležitosti.
    Nebudeme volit populistická řešení, která by možná krátkodobě zvedla růst o pár desetin procenta, ale zkomplikovala by budoucnost. To je jako kdybyste přestávali kouřit, měli abstinenční příznaky a řekli si: „Tak si občas zapálím, aby to nebylo tak trýznivé“. Na chvíli to sice funguje, ale ve skutečnosti jste tím sami proti sobě. O nezvyšování daní se mnou Nečas nemluvil
    * HN: Takže pro zlepšení situace v současnosti nebudete dělat nic?
    Děláme maximum toho, co nevyžaduje peníze na dluh.

    NO TADY JENOM PROKAZUJE NEZNALOST EKONOMIE. TO JE TA ÚPĚNLIVÁ PŘEDSTAVA, ŽE CO JE DOBRÉ PRO jednu DOMÁCNOST, JE DOBRÉ PRO CELOU EKONOMIKU.
    HNED V PRVNÍ PŘEDNÁŠCE Z MAKROEKONOMIE NA DOBRÉ ŠKOLE (je to VŠE?) SE STUdENTI UČÍ, ŽE TOHLE SE JMENUJE „chyba usuzování z části na celek“… 😦

    A DÁLE PAK HROZÍ ČÍMSI V POLITICE…

    * HN: Přemýšleli jste, jak přetavit hlasy, které dostal v prezidentské volbě Karel Schwarzenberg na hlasy pro pravici?
    Přetavit dva a čtvrt milionu hlasů pro Karla Schwarzenberga na hlasy pro TOP 09 je nesplnitelný úkol. Karla Schwarzenberga volila spousta lidí, kteří nikdy TOP 09 nevolili a nemají to ani v úmyslu. Karlu Schwarzenbergovi se ale podařilo vzbudit zájem určité části lidí, kteří do té doby byli apatičtí, ale teď projevili mimořádný zájem o politiku a budoucnost České republiky. Je naším úkolem, aby ten zájem neztratili.
    * HN: A jak to chcete udělat?
    Připravujeme určitý projekt, který ale nebudu blíže popisovat, to je výhradně v moci Karla Schwarzenberga. Spolupracujeme na tom se Starosty a dalšími skupinami. Je na Karlu Schwarzenbergovi, aby se rozhodl, kdy to zveřejní.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Nejsem ekonom, ale z profese přece jen něco o číslech vím. A vím také, že existuje něco jako multiplikační faktor. Takže pokud by měly ty peníze z EU přijít do stavebnictví, znamená to pomocí toho multiplikačního faktoru zvýšenou poptávku i v jiných oborech. Jenže ty evropské peníze mají dvě pro naši současnou ekonomiku zásadní vady. Jednak chtějí spolufinancování od státu, jednak je zde na trase příliš mnoho zlodějů. Řekl bych že více než „Dvacetisíc“

      To se mi líbí

      • Slim napsal:

        No on plete to, že NAPŘED pomůžete hospodářství se zase rozjet a pak stříháte vlnu vyšších příjmů a splácíte vzniklý dluh.

        On je pod vlivem uvažování chemika přihazujícího do reaktoru lopatky látek. Když tam jednu hodím, tak už jí nemám. Jenže v ekonomii to takhle není.

        Ostatně dnes už ani chybu přiznat nemůže. Ale představa, že ještě dva roky (setrvačnost) povede hospodářskou politiku tímhle primitivismem je…

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Když ho vidím, mám neodbytný pocit, že koukám do tváře šílence.

          To se mi líbí

          • Slim napsal:

            No ony se mu ty noviny snaží, byť jen velmi měkce, naznačit, že „praxe je kriteriem úspěšnosti teorie“.
            Ale to tak bylo už za Klause, že neslyšel. A když přived ekonomiku do pádu, svedl to na ČNB. 😀

            To se mi líbí

            • moskyt napsal:

              Ještě, že to jde pořád na někoho svádět. Proti Němcům, nechceme prý utrácet, ale už vůbec ho nenapadne jestli jde o chuť utrácen nebo mít co utrácet. No, a pořád má v záloze strašáka rozhazovačné levice a těch čtyřiceti let „komunismu“.

              To se mi líbí

              • Slim napsal:

                Ano, tahle záměna chuti za možnost připomíná tu proslaveně hloupou větu Marie Antoinetty o koláčích (místo chleba)..

                Představit si chemického Míru jako rokokovou včelí královničku – hm, to je silný kafe!

                To se mi líbí

              • zdenekb napsal:

                Heleďte, ale ona dopadla ňák blbě, né? 🙂

                To se mi líbí

              • Slim napsal:

                To jo, ale byla aspoň hezká. 😀

                Co lze ale říci kladného o Mirkovi s tvářemi syslíka?? Že má hezký hlas? Dobrou dikci?
                Většinou připomíná přiožralého mariášníka. Máte nějaký nápad?

                To se mi líbí

              • Občan napsal:

                Jako příležitosný mariášník se musím proti tomuto přirovnání ZÁSADNĚ ohradit 😀

                To se mi líbí

            • Petrpavel napsal:

              A lié mlčí, odbory mlčí.
              V mraveništi se bojuje o poslední zrníčko cukru k přežití. Královna má homoli.
              Řád, disciplína, vrozený kolektivismus, pracovitost, pocit sounáležitosti jsou nahrazeny pudem – přežít za každou cenu!
              P.S. Obdivuji ty, kdo v dnešní době ještě dokážou vnímat jednotlivé problémy a snaží se hledat řešení. Já už to mám slité v jeden obludně velký bludný kámen, který nás nezadržitelně táhne ke dnu. Nemohou mě zajímat jednotlivosti. Systém je špatný. Řešení jednotlivostí nic nepřináší. Zbývá jen filozofovat. Řešení není v dohlednu našeho života.

              To se mi líbí

    • Občan napsal:

      Ten tvor se buď definitivně zbláznil z chlastu, nebo je úplně bezradný, nebo tu devastaci udržuje úmyslně. Pak by to ovšem znamenalo, že je skrytý bolševik (v revolučním slova smyslu) a usiluje o to, aby volby vyhrála KSČM a spolu s některou z levicových stran získala ústavní většinu. Jinak si jeho absolutně nekompetentní vyjádření nelze vysvětlit.

      No, jestli si myslí, že ho vytrhne nějaká „TOP 13“, tak to se asi plete. Mladí jsou sice z valné části evidentně blbí, ale NEJSOU blbí všichni. A pochybuji, že i ti, co jsou blbí, by byli ochotni uctívat mauzoleum; TAK MOC hloupí asi nebudou ani oni.
      I když nepochybuji o tom, že by Kalousek hravě zvládl šéfovat i třem nebo čtyřem partajím najednou 😀

      To se mi líbí

      • Slim napsal:

        Dovoluji si k vaší fčerejší terminologické poznámce podotknout, že „mluvící hlava“ je prostě překlad „talking head“. Který často používá přítel Paul Krugman.

        Tomu jsem ostatně ukradl i název hudebního večírku. On ho ale dělá v pátek, mě se líbila sobota. Tady je program z minulého týdne. Mě to nic neříká, ale třeba se to bude líbit někokomu z vás.
        http://krugman.blogs.nytimes.com/2013/02/08/friday-night-music-arcade-fire/

        Ke čtení v jeho blogu jsou ale hlavně ty ostatní věci.

        To se mi líbí

        • Anonymní napsal:

          Já to jen ironicky dopřirozvinul 🙂

          Jak se pozná, že „mluvící hlava“ lže?
          Když začne pohybovat ústy.

          To se mi líbí

          • Slim napsal:

            Jasně. Čtěte Krugmana!!
            Už jsem to doporučoval kdysi Minoritovi. Není nic ani zdaleka srovnatelnýho. Dokonce už mu přeložili 3 věci do češtiny. Pozdě ale přece.
            To vám pomůže nezbláznit se z kalouse. Uvidíte, že on má stejný problémy ve Státech. Připadá mu, že kolegové ekonomové zapomněli abecedu.

            To se mi líbí

  4. Občan napsal:

    Trošku z jiného soudku:
    http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/doprava/clanek.phtml?id=771439

    Neříká ono se tomu v CIVILIZOVANÝCH zemích dumping a nekalá soutěž?
    A ÚOHS s FAÚ MF ČR ani muk…

    To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      Nechci žít v „civilizované“ zemi, kde nesmí dodavatel služby mít nižší cenu než jeho konkurent….Je mi jedno, z čeho platí svůj schodek.

      To se mi líbí

      • Občan napsal:

        Ale jo, klidně může. Jenže VŠUDE v civilizovaných zemích zakazuje obchodní právo nabízet zboží nebo služby za cenu POD nutnými náklady (nebo náklady v místě a čase obvyklými). Toto je právě ten dumping a nekalá soutěž a i v USA jsou na tohle hodně citliví.

        Jančura neustále tvrdil, že je bez problému schopen nabízet ceny nižší než ČD. Nyní se ukázalo, že tomu tak není a že jeho ceny nejsou schopny konkurovat, pokud je nedotuje úvěry a jinými zdroji.
        A to nemluvím o platových a pracovních podmínkách. Nevím jak na železnici, ale v autobusové dopravě má dost často konflikty s IBP kvůli přetěžování řidičů, zaměstnávání řidičů bez dostatečné kvalifikace a praxe a za nehodovost vyšší než u jiných rovozovatelů autobusové dopravy.
        Že si jako zaměstnavatel nestojí moc dobře je vidět i z toho, kolik pracovních míst má v nabídce – http://www.studentagency.cz/kariera/pracovni-pozice/ Rovněž stojí za pozornost, že skoro všechny pracovní pozice u Student Agency jsou na DPP nebo DPČ, ba dokonce částečné úvazky na DPČ, a termínované max. na jeden rok. Což znamená, že až snad na nějaké managery a ajťáky nemá Jančura žádné náklady na dovolené, mateřskou a nemocenskou, přesčasy a jiné příplatky. I to je forma dumpingu a PŘESTO není schopen konkurovat ČD.

        To se mi líbí

  5. Petrpavel napsal:

    Aztli, k Vašemu v 00:40 si dovolím překopírovat odjinut své postesknutí k podobnému, leč jinak pojatému tématu (žití v paneláku tehdy a dnes, na Brejlích):
    „Podobnost čistě náhodná?
    V roce 1978 jsme čekali druhé dítko, nějak jsme se nepohodli s tchýní (my tři plus ona v jejím krásném velkém státním 3+1) a tak jsem přešel do jistého podniku, který dával svým zaměstnancům byty. Změna nejprve nepříjemná, plat na rok poklesl, pak ale začal slušně stoupat, i postavení (poznali dobrého pracovníka ). Vydržel jsem tam do důchodu, i když bych býval už nemusel. No, vlastně nevydržel, půl roku před nárokem na důchod mi dali výpověď, to už bylo v novém režimu, počet zaměstnanců klesal postupně z 4.000 na 800, ta poslední (?) várka mě už jako předdůchoce prostě neminula. Pracovně to byla do cca roku 1994 pohoda, pocit přátelského tvůrčího prostředí, pak už ale narůstající šrum a buzerace v souvislosti s privatizací podniku. Ale odbočuji.
    V lednu 1979 se nám narodilo druhé dítko, v červenci 1979 (ihned byly jen menší, vyplatilo se počkat) jsme dostali byt 4+1 s lodžií. Bydlení tak, jak jste ho popsal. Teď jsme bytové družstvo, byty jsme kupovali od městské části, naštěstí tam jeden z domu měl známé, tak jsme se ještě do jakž takž cenově přijatelné privatizace dostali. Horší je, že nikdo nový, lepší,nechce dělat v představenstvu, na schůze chodí kolem 20 % spřízněných spoluvlastníků, a tak si představenstvo dělá co chce, včetně každoročně schvalovaných nehorázných příjmů ve statisících pro sebe, zbytečných a drahých zadání prací … a není síly, který by to podnikání na družstevním zastavila. Zase jsem odbočil.
    Brigády byly, stromky zasazené námi (z náletů v lesích kolem) kol domu přežily do roku 2010, kdy je předst. v dohodě s městskou částí (ne s námi) porazili a nechali tam vysadit nové vzrostlé (firma za desítky tisíc). Zdaleka ne tak vzrostlé, takže koukáme zase na paneláky před námi a ne na zeleň. Pořád odbočuji.
    Bydlení bylo relativně idylické, ta sounáležitost byla zřejmá. To relativně píši ze dvou důvodů : jednak do těchto velkých bytů přišly dvě-tři rodiny s mnoha dětmi, které bychom teď nazvali nepřizpůsobivými, i když ta měřítla tehdy byla naprosto jiná : nic tak zvláštního se nedělo, jen občas dítka polámala keříky kolem, hrála fotbal na plácku nebo hlučela před barákem. Dalším, pro mě určitě, problémem bylo bydlení dvou až čtyř rodin pracovníů StB, nějak se ti lidé i jejich rodiny líšili od ostatních. Aktivní až hrůza. Zajímavé je, že většinově se po 1989 odstěhovali z paneláku do lepšího. Asi náhoda. Ale to gró v domě, idyla. Dnes bydlí z původních už jen cca desetina, která ještě drží , a mluví, spolu. Noví družstevníci se střídají jako ponožky, a když zůstávají, jsou to mladí úspěšní držitelé hypoték s jinými zájmy a starostmi a radostmi. Je to těch 20 %, co chodí na schůze a volí a rozhoduje stále stejně podle dnešních měřítek. Ostatní to bohužel vzdali, i já, byť ještě do loňska jsem se snažil vzdorovat. Děti potkáváme ve výtahu a na chodbách, venku nikde nikdo, v lepším případě pozdraví. Dříve společné prostory jsou zamčené, některé pronajaté.
    Něco se stalo. Jenom jsme zestárli? Nebo něco horšího?“
    A to jsem ještě nepopsal svoji anabázi s předsedou družstva, kdy nám při akci zateplování odstranili přes náš protest zasklení bakonové lodžie (bratru za 30 tisíc) bez jakékoli náhrady. Soud bych asi vyhrál, přestože si za družstevní peníze předseda zaplatil svého advokáta, který se nám snažil dokázat, že má pravdu. Já měl dobrozdání od JUDr. Křečka (poslanec ČSSD)znalého této problematiky, že mám pravdu, ale k soudu jsem nešel. Výsledek v našem soudnictví nejistý, nákady velké.

    To se mi líbí

  6. aztli napsal:

    Dobrý den, tak něco podobného je i zde , také panu přednostovi s jídlem roste chuť .Jelikož je již vše opravené ohledně baráků , tak pojal „skvělý“ nápad, převzít „zdarma“ od města pozemky kolem baráků včetně vozovek a chodníků a teď se nám pokouší naúčtovat jejich údrřbu a opravu kč 500měsíčně a bere to z fondu oprav, jenž je primárně určen na opravy baráku a věcí spojených s bydlením . Avšak ony pozzemky používá pochopitelně především každý, kdo po nich jde i jede a to je z 90 procet kdokoliv jiný, než ten, co tam bydlí a není v družstvu . Takže výsledek je, že zatímco u jiných sídlišť, kde pozemky okolo paneláků zůstaly městu, tak město dokonce již udělalo tam zámkové dlažby, nové a větší parkovací plochy, staré opravilo a to vše včetně údržby zeleně a nikdo po „přilehlých“ nájemnících nic nechce a ani nemůže.
    Avk tento „borec“ to pojal jako umělý penězovod, kdy chce po nás, aby družstvo vzalo úvěr na opravy oněch pozemků a vozovek) a my je spláceli jako položku úvěru . Vrchol drzosti je, když uvnitř oněch bývalých obecních pozemků jsou i soukromé objekty a on jim za naše peníze udržuje pozemky před vjezdy a od nich popochopitelně nic nedostane, (jsou to soukromníci, nemající nic společné s družstvem , ani nelze) .
    Takže věc se má tak, jakobych někomu řekl, že mi má platit kč 500 měsíčně na údržbu vozovky u chaty, aby se mi lépe jezdilo do zahrady a jinak být zticha, onen.
    Takže to dopadne asi tak, že přeci jenom se lidé obejdou s peticí, kdy mu bude včas onomu výtečníkovi dáno na jevo, že kdyby se pokusil po nás chtít něco platit navíc na pozemky mající veřejný charakter , tak že to nikdo nebude akceptovat a bude se musit proti nám soudit.
    Je rozdíl soudit se iniciativně družstvo versus 200 „bytařům“ nebo jeden „bytař „proti jednomu družstvu .
    No je to neuvěřitelná svoloč .
    Kdyby totiž ty pozemky zůstaly družstvu, tak je bude město samozřejmě udržovat přes své třeba veřejně prospěšné pracovníky a povrchy by opravilo tak, jako u jiných sídlišť v blízkém sousedství pomocí „svých“ firem .
    Je to podobné počínání , jakoby někdo uložil například družstevníkům na Praze 8 , třeba na sídlišti ulice K Sadu a Písečná , aby „zacálovali“ formou splatek opravu povrchů přilehlých komunikací , vedoucích do ulice Čimické a onen výtečník přednosta družstva by sám vzal „na to“ uvěr, ať jej splácí družstevníci“přilehlých“ bytových domů .
    Tuto lokalitu znám v souvislosti se svým „soukromým vyšetřováním“ případu Aničky Janatkové, kde mám na to stránky (Aztli Anička) , tak mi to tak napadlo jako příměr .

    No nejjednodušší bude se přesunout na chatu a byt zpeněžit , třebas se ztrátou , než se zneklidňovat těmito samozvanými „majiteli“ družstva .

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.