Dobře utajený archiv


Dělal jsem mnoho let v Českém Krumlově a často jsem procházel Lineckou ulicí. Dalo by se říci, že v krumlovských poměrech je to ulice celkem nezáživná. Z jedné strany škola ze začátku minulého století, v budově za ní kdysi Vojenská správa, pak hasiči a odbory městského úřadu. Z druhé strany stavby sice historické, ale na Krumlov nikterak zvláštní. Před první křižovatkou stojí po pravé straně směrem z města ven takový tuctový dům. Zajímavý snad jen tím, že má zvláštní dvorní trakt. Chodil jsem kolem něj přes dvacet let a po celou tu dobu se v něm nic zvláštního nedělo. Pak jsem se odstěhoval do svého současného bydliště a na celou ulici jsem vlastně zapomněl.

Linecká 64

Linecká 64

Najednou proběhla našimi médii zpráva o zajímavém nálezu. Když totiž v roce 2005 Českokrumlovský rozvojový fond  získal do svého vlastnictví dům v Linecké ulici čp.64 a zahájil jeho rekonstrukci, objevili dělníci pod podlahou opravdový poklad. Několik tisíc originálních skleněných desek a negativů vytvořených nejslavnějším fotografem Pošumaví Josefem Seidlem a jeho synem Františkem.

Josef Seidel

Josef Seidel

Josef Seidel se narodil na Děčínsku v obci Hasel – dnes část České Kamenice zvaná Líska. Vyučil se fotografem a jako tovaryš začal cestovat. Na jaře roku 1886 se při cestách po Šumavě dověděl, že vdova po krumlovském fotografovi Zimmerovi hledá vedoucího ateliéru. A  už na podzim začal v ateliéru pracovat. Po dvou letech fotografický ateliér v zahradě domu v Linecké ulici č.p. 64 převzal jako jeho vedoucí. Kupní smlouvy pak uzavřel s paní Karolinou Zimmer v roce 1900. Všestranný a talentovaný Seidel brzy dosáhl značných úspěchů a věhlasu. Vedle portrétování, jemuž se věnovala většina fotografů, se Seidel soustředil na fotografování krás Šumavy, a to po všechna roční období. Patřil k průkopníkům lyžování a k prvním fotografům, kteří za svými motivy jezdili na lyžích. V létě zase využíval ke svým cestám bicykl a později i motorové kolo. Od roku 1905 začal Seidel ke svým výletům na Šumavu používat motocykl Laurin-Klement (čtyřtakt s 6 FS při 500 ccm), což jeho cestování značně urychlilo.

Roku 1891 začal ve spolupráci se slezským fotografem Adalbertem Rehnertem kopírovat své záběry také na diapozitivy (formátu 8 x 8 cm). Později se diapozitivů, z nichž některé byly mistrně kolorovány, využívalo také k přednáškám.

V téže době vytvořil první panoramatické snímky, kolem roku 1920 např. panorama Šumavy jako leporelo skládající se z 28 záběrů. Na mistrovském záběru z Kleti se mu podařilo zachytit i vzdálené vrcholky Alp, tyčící se za Šumavou.

Alpy ze Šumavy

Alpy ze Šumavy

Seidlovo významné experimentátorské období započalo s užíváním autochromu, první v praxi rozšířené techniky barevné fotografie. Josef Seidel patří k prvním profesionálním fotografům u nás, kteří techniky autochromu použili k vydávání barevných pohlednic, z nichž nejstarší byly možná vydány již roku 1910.

Pohlednice J.Seidela

Pohlednice J.Seidela

V této době měl již Josef Seidel při svém fotografickém závodě prosperující vydavatelství, které vydávalo v různých formátech jeho fotografie – pohlednice v nákladu od 100 do 1000 ks od jednoho záběru. Největší úspěch měly prý pohledy ze Špičáku a šumavská jezera. Je charakteristické, že do negativu byl často vkopírován i text s popisem námětu a signaturou fotografa.

Roku 1905 byl přestavěn dům s ateliérem, jehož podoba se zachovala do dnešní doby. Dům se tak stal zcela ojedinělou technickou a kulturní památkou. Přístavba domu byla možná dárkem ke sňatku, k němuž se Josef Seidel rozhodl v poměrně pozdním věku.

21. května 1908 se narodil syn František, jemuž bylo souzeno pokračovat v otcových stopách. Jako sedmadvacetiletý převzal po smrti svého otce Josefa (21. října 1935) zavedený solidní závod. Prosperující firma měla v té době 11 zaměstnanců a byla rozdělena do tří oddělení – portrétní, amatérské a pohlednicové. František vedl živnost do roku 1949, kdy byla komunisty zrušena a část archivu negativů zabavena tehdejším Ministerstvem informací a osvěty. Seidelovy pohlednice s krajinnými motivy pak v 50. letech vydávalo státní nakladatelství Orbis.

František Seidel nadále pokračoval v práci jako fotograf v komunálním podniku. Od chvíle, kdy musel rodinný ateliér zavřít, se jej až do své smrti nedotkl a pouze pro své soukromé účely používal fotokomoru. František Seidel zemřel 7. ledna 1997.

Josef a František Seidel zanechali obsahem i rozsahem zcela mimořádné dílo podrobně zachycující jihovýchodní část Šumavy. Dochovaný archiv snímků poskytuje jedinečný materiál pro studium kulturní historie a připomíná pohnuté období 1. pol. 20. století včetně problematické česko – německé otázky.

Jejich námětový rejstřík byl velmi široký: sahal od ateliérových portrétů a snímků skupin až po zachycení různých postav a typů Pošumaví. Krajinářské snímky doplňovaly snímky architektury včetně interiérů, snímky z pracovního prostředí a záběry z nejrůznějších slavností včetně známých Pašijových her v Hořicích. Snímky poskytují detailní fotodokumentaci měst včetně jednotlivých ulic a náměstí, vesnic, kostelů aj. památek, přírody a krajiny. Podařilo se na nich zachytit celou řadu obtížně přístupných, dnes mnohdy již zaniklých míst. Žánrově obrázky vedly až k postižení každodennosti, všedních chvil života a práce i rekreace a sportu.

Vyšší Brod

Vyšší Brod

Lze říci, že Seidel se stal nejvěrnějším obrazovým kronikářem Šumavy. Rozsah díla vedl k četnému využívání snímků v časopisech i knihách, jejichž výčet by byl vskutku obsáhlý. Představit starou Šumavu na fotografiích bez Seidlových záběrů by bylo nemožné.

Seidlovy fotografie jsou výjimečné svou geografickou monotematičností. Šumavu a Pošumaví však představují ve vzácné celistvosti a rozmanitosti. Tím je Seidlovo dílo těžko srovnatelné s dílem jiného profesionálního fotografa v Čechách v tomto období. Především tato skutečnost staví Josefa Seidla mezi nejvýznačnější fotografy své doby.

Boletice

Boletice

Zámek Krumlov

Zámek Krumlov

Český Krumlov

Český Krumlov

Rozhledna na Kleti

Rozhledna na Kleti

Svatý Tomáš

Svatý Tomáš

Vimperk cca 1910

Vimperk cca 1910

Zvonková_Glöckelberg

Zvonková_Glöckelberg

Parní vlak

Parní vlak

Zámecká stráž

Zámecká stráž

Bavor podpis

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

73 reakcí na Dobře utajený archiv

  1. K-k. napsal:

    Pane Bavore, tak to je opravdu poklad! Upřímně vám ho závidím a zároveň přeju, protože Šumava a Pošumaví je nádherný kousek světa. Podobný poklad mají v Táboře: http://sechtl-vosecek.ucw.cz nebo http://sechtl-vosecek.ucw.cz/muzeum.html
    Ještě jednou: Gratuluju!

    • Bavor V. napsal:

      Jen doplním. Museum je už po rekonstrukci a v provozu a i když nemůže vystavit všechno, Seidelovy obrázky jsou opravdu Šumavský skvost.

  2. K-k. napsal:

    Je naděje, že to bude časem digitalizované a vystavené na netu?
    A ten muzejní(?) domeček je opravdu kouzelnej! 🙂
    Cca čtvrt století jsem dělala v muzeu a pak v archivu – takže ta moje chvála je daná nejen tím, že se mi to líbí, ale i tím, že vím, jak nesmírně cenná věc se našla. Mimochodem, tady byl na náměstí taky fotograf Seidl, pokud se pamatuju, tak sem odněkud přišel, nebyl to rodák. Ale bohužel poklad se po něm nenašel, nejspíš to vzalo za své v bouřlivých dobách odsunů.

    • Bavor V. napsal:

      Co se týká dalších informací, tak vlastně už víc nevím. Ono je to přece jen nějaká vzdálenost mezi ČK a ST. O Seidlovi jsem psal jen proto, že jsem tam delší čas žil a kolem toho jeho domu jsem chodil a vlastně jsem nevěděl, kolem čeho chodím. Takže spíš jako omluva za moji tehdejší neznalost. A také malé vnitřní vyznání k „mému“ kraji. Jsem Jihočech a kdo je víc 😀

  3. Petr Pelikán napsal:

    Bavore,

    velmi hezký a zajímavý článek, který jste na svých stránkách uvedl. Stejně jako i Váš minulý článek o Otavě, který sem sice nekomentoval, ale s velkou radostí a zájmem četl, protože se týkal oblasti mého narození, původu mé rodiny, oblasti mého života v Čechách. Díky za tyto hezké momenty a retrospektivy minulosti. Věci, které lehko spadnou do zapomenutí, jestliže někdo jako Vy z nich nesetře prach přešlých dob. Pro mně jsou hezkým připomenutím mé vlasti.

    Zítra mně náhoda a termín povede do Českých Budějovic. Dojmy a pocity, které Vaše články ve mě vzbudily, pojedou se mnou.

    • Bavor V. napsal:

      Petře Pelikáne, tak pozor na bludný kámen 🙂 Ať se vám líbí

      • Petr Pelikán napsal:

        Líbit se mi určitě bude, Bavore, v Budějovicích žije můj bratr a strýc. Děkuji Vám!

  4. tresen napsal:

    Archiv Seidlových fotografií už je digitalizovaný a k dispozici na netu:
    http://fotobanka.seidel.cz/museum-fotoatelier-seidel
    Tuhle fotografii sice máme doma v krabici, ale potěšilo nás, když jsme ji objevili v Seidlově archivu. Je to svatební fotka mého dědečka a babičky:

    http://ckrf.cb.transnet.cz/index.php?image=thumb&id=302_04_07_01_03_003_05_S2_0001&w=1000&h=1000

  5. Slim napsal:

    Slyšel jsem, že z Kleti lze někdy vidět Alpy, ale tohle vypadá jako 20km. A musí to být nějakých 100

    • jonáš napsal:

      Pokud je to Grosser Priel, tak vzdušnou čarou cca 130 km. Ale nic bližšího tam ani neni 😉 – ono to má nad Kletí i 1500 metrů převýšení, a i ten šumavskej hřbet „v popředí“ je cca 30 km daleko. Obecně se na horách dost blbě odhadujou měřítka, a zjevně už tehdy uměli udělat „dlouhý skla“. Pamatuju celkem nedavno jednoho člověka rovněž z netu, co fotil běžnym ultrazoomem z Prahy-Chodova rovnou z balkonu paneláku Krkonoše, to je taky cca 120 km, a byl jsem mu k tomu schopnej snadno popsat jednotlivý hřbety a vrcholy, když jsem si uvědomil z jakýho je to směru. A to jsou podstatně menší kopce.

      • Slim napsal:

        Koukám, kde vidíte hřeben Šumavy? Nezřetelnej, dole na bližším okraji té šedi?

        Tohle je příjemné, ne?
        http://www.novinky.cz/domaci/292937-zeman-novelu-umoznujici-vznik-klubu-lidem-vetuji.html

        • jonáš napsal:

          Ono to vychází prakticky přes hráz Lipna, takže hžbet nad Čertovou stěnou u Loučovic. Nalevo by mohl částečně vstupovat do záběru Sternstein, 1122 m .. Krumlovská kotlina je někde pod spodnim okrajem cca o 500 metrů níž pod tím prvním zamlženým horizontem, asi inverze v údolí Dunaje u Lince 😉 ale to už dost fabuluju. Však koukněte na mapu, http://www.mapy.cz/s/6hOp

        • bara napsal:

          možná někudy tudy:
          http://www.mapy.cz/#q=grosser%2520priel&x=14.196416&y=48.419432&z=6&p=-1&l=16&rp=m&m=9gf93xR.LV9e.X2xLGcQ
          Nejbližší popředí na snímku je Šumava kolem 900 mnm, za ní dunajská nížina v mlze a pak pásma hor, vepředu nižší cca 2000 mnm, za nima vyšší cca 3000 mnm. A za nima ještě třetí pás hor, a to by mohl být klidně až GrosGlockner 3700 mnm (vzdálenost z Kleti nějakých 230 km není tak moc) nebo vlevo Hochgolling 2800 mnm. Každopádně ta mlha dole je Dunaj.

          • Bavor V. napsal:

            Šikovná 😀 To by klidně mohlo být ono.

          • Slim napsal:

            Mně schází ten šumavský hřeben, kolem 1300m. Může to být to nízké, nepříliš zřetelné PŘED mlhou a za stromy v pravé části snímku?

            • bara napsal:

              Na té mojí mapě to líže nejvyšší vrstevnici 950 ještě před Lipnem (mezi Frymburkem a Kalištěm), to by mohl být ten svah úplně vlevo v popředí. Pak už to jde dolů. Ten les před mlhou v druhé řadě by mohl být „Jezuitský les“ 860 mnm. pak už to pořád klesá dolů, takže je-li mlha do 800 metrů, tak by to tak mohlo být. Taky by odpovídalo, že jsou tam nějaké chalupy.

    • Bavor V. napsal:

      On je tam trochu problém v tom, že na snímku je napsáno, že je to focené ze Šumavy, v textu u snímku byla uvedena Kleť. Já osobně si pamatuji, že jsem se chodil dívat na Alpy z kopců nad Hořicemi, tedy o nějakých 10 km blíže k Alpám. Byly vidět vrcholy Totes Gebirge. A velice krásně. Takže nevím, odkud ten záběr skutečně byl. Protože ani porovnání pohledu dolů se současností nelze. I ten kraj pod Kletí dnes vypadá jinak než za Seidela.

      • jonáš napsal:

        No mně to přijde celkem věrohodný, protože ty pláně mizející v mraku by pak mohly být někde za Vyšším Brodem na hranici, skoro 1000m vysoko .. z pohraničního hřbetu už by tam žádný výrazný popředí nebylo. Srovnat by to asi šlo, kontury zalesnění se moc nezměnily, ale to znamená vylézt si na Kleť za příhodnýho počasí s touhle fotkou a triedrem 😉

        • Bavor V. napsal:

          Ale to by byla dnes veliká oběť, protože nejlépe byly vidět Alpy za jasného silně mrazivého rána.

      • jonáš napsal:

        Ale může to být samozřejmě i z okolí Kramolína – Alpská vyhlídka http://www.mapy.cz/s/6hOs tam je to taky skoro 1000 m vysoko, od Hořic to asi bude vypadat v popředí víc placatě.

      • jonáš napsal:

        Ale kdyby to bylo z Kaliště nad Lipnem, to je taky skoro 1000 m (od Hořic by to bylo asi přece jen přes placatější popředí cca 800 m nad mořem) tak by ta šedá linie v kotlině cca uprostřed mohla bejt i Vltava mezi Frymburkem a Lipnem, to by mi přišlo taky dost věrohodný, možná víc než že je to z té Kleti .. http://www.mapy.cz/s/6hOS 😉

        • bara napsal:

          Je to tak, jsem to asi našla :))

          http://mapy.cz/#x=14.242501&y=48.693812&z=11&l=16&rp=m&m=9gf..xR.jj9ezPbxL0Gv

          • Bavor V. napsal:

            Takže tenkrát byla i Kleť součástí Šumavy. I to je poučné zjištění. Báro, díky za chuť pátrat.

            • bara napsal:

              V podstatě snímek začíná na Šumavě, ne? Při focení z rozhledny se zpravidla nezabírá to, co je těsně pod rozhlednou, když u nás fotím Pálavu, tak to taky beru až někde od Pohořelic, který jsou deset kilometrů od rozhledny :))

              • Bavor V. napsal:

                Jenže tenhle snímek je tradovaný že Seidel stál na přímo Kleti. A vy jste to svým pátráním potvrdila. A protože pamětníci se už také dívají zhora, tak nám skutečnost neřekne nic jiného než takovéto pátrání. Díky.

              • bara napsal:

                Jenomže ono to asi z té Kleti není 😦
                A co sem se těch baráků na mapě nahledala, než to jakž takž odpovídalo fotce…
                Všechno je jinak, je to focený ze Šumavy někde od toho Vítkova kamene. Když totiž porovnám krajinu ze snímku Svatý Tomáš s tou „z Kleti“, tak ty lesy jsou úplně stejný.
                Nahoře je výřez ze Svatého Tomáše a pod ním je „Kleť“.

              • Bavor V. napsal:

                Takže přece jen „čistá“ Šumava? Pak ovšem existuje ještě jiný snímek, ale už se mi nechce hledat v archivu. Protože ta tradice focení Alp z Kleti je velice silná a určitě pravdivá.
                Jinak, přiznala jste se k focení. Nechcete se pochlubit?

              • bara napsal:

                Z rozhledny na Kleti, si myslím, že by to mělo jít za dobrého počasí vidět (150 km z výšky 1080 mnm), je to blíž jak z naší rozhledny (min. 200km daleko z „nížky“ 460 mnm). Přes Šumavu se určitě přehlídnout na vrcholy Alp dá, od nás jsou v cestě kopce vysoko jak rozhledna, je to dál a vrcholy hor v dáli vyčuhují dost. Já jsem tu viditelnost tenkrát chytla náhodou, jsem jela kolem a všimla si, že tam někdo nahoře je (a dokonce měl dalekohled), normálně je to v zimě zavřený.

              • Bavor V. napsal:

                To ano. Z Kleti jsou Alpy při dobré viditelnosti hodně dobře viditelné. Proto je ten snímek považovaný za ten, který Seidel dělal právě odtud.
                Ostatně, jak v Čochtanovi praví pan Werich, tak jednomu budějovickému obchodníkovi udělal Zeiss tak dobré brýle, že když ten obchodník šel v Budějicích po náměstí, zdravili ho lidi až v Linci 🙂 .

              • jonáš napsal:

                No já jsem si kvůli tomu nainstaloval Google Earth a hrál si s tim do třech v noci 😉 a z Kleti to vidět je, z Klokočný taky, ale z těch kopečků kolem Hořic je to jen těsně kolem obzoru a někde zakrytý bližšim kopcem. Akorát atmosféra může mít různý optický klamy že to co je daleko zvedne nad obzor nebo naopak potopí, podle gradientu teploty vzduchu, při inverzi je právě nad mrakama vidět většinou dál, než by to mělo bejt fyzikálně možný 😉
                A zajímavý je že ten masiv Prielu má jen asi 10 km šířku, takže na těch 100+ km je to focený hodně dlouhym sklem, asi tak 400 mm ekvivalent pro kinofilm a protože to bylo zcela jistě focený na větší formát negativu, tak to muselo bejt ohniskem kolem metru ..

        • bara napsal:

          V archivu je ještě fotka „Svatý Tomáš“. Ta je focená z Vítkova kamene a jsou na ní ty stejné hory, akorát nebyla taková viditelnost. Myslím si, že G.priel je víc vlevo:

          Já věřím, že to fotil z Kleti, si myslím, že věděl, kde stál. Můžeme se bavit o tom, co fotil, nikoliv odkud to fotil. Alpy na dvěstě kilometrů jsem viděla z naší rozhledny (17.1. – mrazivý den), malým dalekohledem šly vidět v pohodě skály a bílé čepičky, šmouhu na obzoru udělal i můj plastikovej foťák 3,5 zoom.

          • jonáš napsal:

            No mně to teda vychází na ten Vítkáč. Protože na turistický mapě je tam vidět prudce klesající kotlina na západ od Pasečné, což by odpovídalo tý „jámě“ v popředí na pravý straně fotky. A kousek jihovýchodně je ten kopeček 884 m a pak už to padá přes blízkej obzor do mraků v podunají .. http://www.mapy.cz/s/6jt2 a ty chalupy v popředí by byly v Linden, když si přepnete na historickou http://www.mapy.cz/s/6jt5 .. jsem to tam aspoň v tý historický mapě sjížděl po původních meandrech Vltavy, než mi ji zatopili Lipnem 😉

  6. rybářka napsal:

    Je fajn se někdy zastavit a s láskou a úctou se ohlédnout do doby už ztraceného času, jak říkával Karel Čáslavský. Občas se objeví věci nečekané krásy, nebo hodnoty. Jako třeba dnes. V tomto blogu a v odkazech paní K-k. a tresen.

    • K-k. napsal:

      Rybářko, jestli se vám tyhle věci líbí, tak co třeba výlet do Paříže konce 19.století? http://expositions.bnf.fr/atget/index.htm 🙂

      • Bavor V. napsal:

        V jednom místním reklamním týdeníku vychází seriál o starých Strakonicích. Lidi jim posílají fotky a vzpomínky, jak která ulice kdysi vypadala a kdo tam bydlel nebo podnikal a v čem. Bohužel kvalita tisku neumožňuje případné naskenování. A je to škoda, protože i to by bylo velice zajímavé. Zvláště u Strakonic, které se kromě několika částí změnily téměř celé.

        • K-k. napsal:

          tohle jsou strašně zajímavé věci – tady se bohužel téměř komplet vyměnilo obyvatelstvo, takže pamětníků už moc není. Ale kdysi jsem pro zdejší městské muzeum zpracpvávala mapku živností v Kadani na konci 19.století a bylo to hodně neuvěřitelné. Nakonec jsem to musela dát asi na tři mapy, na jedné by to bylo absolutně nepřehledné, kolik toho bylo.

          • Bavor V. napsal:

            Před časem vyšla v Katovicích publikace, složená téměř výhradně z fotografií. Bohužel ji nemám, ale měl jsem ji aspoň v ruce a člověk žasne, jak se co mění a někdy stačí i maličkost a celá ulice vypadá jinak, i když se vlastně nezměnila.

      • rybářka napsal:

        Vypadá to zajímavě. Zatím jsem prohlédla velmi zběžně galérii fotografie. Ale dám tomu více času. Děkuji za typ.

        • Bavor V. napsal:

          rybářko, pro vás mám informaci, že 20.7. bude zahájena výstava Žena 2013 ve Strakonicích. Vlastně nejen pro vás, ale vy jste se zajímala první

          • rybářka napsal:

            20.7. Žena 2013. Zapsáno v kalendáři. Děkuji. Doufám, že tam budu obdivovat i Vaše fotky.

  7. Petr Pelikán napsal:

    Bavore,

    chtěl bych podotknout, že Šumava – Böhmerwald se před Hitlerem jmenovala celá západočeská oblast včetně lesů a kopců na bavorské straně. Až od doby Hitlera se z německé části Šumavy stal Bavorský les – Bayerischer Wald. To se velmi často zapomíná.

    • Bavor V. napsal:

      To ano, ale ono se to Seidelovo fotografování z Kleti tam na rozhledně i traduje. Takže asi to zůstane tajemstvím. Otázka je, zda Seidel nepovažoval i Kleť za součást Šumavy.

  8. tresen napsal:

    Zaujal mě Seidlův snímek, který zachycuje vesnici Zvonkovou.
    Jezdívám kolem v zimě, když míříme s lyžemi na Hochficht. Dnes tam stojí jen kostel a fara, všechny ostatní domy zanikly, až na jednu vzdálenější usedlost, kde je nyní penzion. Jenom pár starých jabloní a hrušní, ztracených v náletových houštinách, dává tušit, kde byly chalupy a zahrady.
    Dala jsem heslo Zvonková do Googlu, jestli nenajdu nějaké další snímky a informace, a objevila jsem stránky, o které se s vámi s potěšením podělím. Neprošla jsem ještě celý obsah, protože je velice rozsáhlý, přečetla jsem zatím jen to, co se týká Zvonkové.
    http://druidova.mysteria.cz/MISTA_SILY/ZMIZELA_MISTA/Sumava9-Zvonkova.htm
    Nevím, v čem je problém, wordpress mi to opakovaně nebere.

  9. tresen napsal:

    Zaujal mě Seidlův snímek, který zachycuje vesnici Zvonkovou.
    Jezdívám kolem v zimě, když míříme s lyžemi na Hochficht. Dnes tam stojí jen kostel a fara, všechny ostatní domy zanikly, až na jednu vzdálenější usedlost, kde je nyní penzion. Jenom pár starých jabloní a hrušní, ztracených v náletových houštinách, dává tušit, kde byly chalupy a zahrady.
    Dala jsem heslo Zvonková do Googlu, jestli nenajdu nějaké další snímky a informace, a objevila jsem stránky, o které se s vámi s potěšením podělím. Neprošla jsem ještě celý obsah, protože je velice rozsáhlý, přečetla jsem zatím jen to, co se týká Zvonkové.

    Nevím, v čem je problém, wordpress mi to opakovaně nebere.
    Zkusím to odeslat bez toho odkazu.

  10. tresen napsal:

    Aha – takže bez odkazu komentář prošel.
    test:
    http://druidova.mysteria.cz/MISTA_SILY/ZMIZELA_MISTA/Sumava9-Zvonkova.htm

  11. tresen napsal:

    Tak je to jasné, odkazovaná stránka je wordpressu čímsi nemilá.
    (http://druidova.mysteria.cz/MISTA_SILY/ZMIZELA_MISTA/Sumava9-Zvonkova.htm)

  12. tresen napsal:

    Tak je to jasné, problém byl v tom odkazu. Škoda.
    Ale najdete to, když do Googlu zadáte „druidova mysteria zvonková“.

  13. tresen napsal:

    Ještě to zkusím přes zkrácení adresy:
    http://jdem.cz/yaa42

  14. tresen napsal:

    http://jdem.cz/yaa42
    Ani zkrácenou adresu to nevezme?
    Je to zvláštní. Nahoře mi ty odkazy prošly bez problémů.

    • Bavor V. napsal:

      Třešínko
      smůla, protože Bavor už spal a nemohl to pustit dál. Spadla jste mi s těmi odkazy do spamu.

  15. severočech napsal:

    Krásné povídání.- O nálezu Seidlova archivu jsem četl, ale teď teprve to čtu v celém rozsahu. A dík treseni za odkaz. Asi před 50 lety jsme byli na Kleti a na hvězdárně nám potvrzovali, že občas Alpy vidět jsou. Myslím, že se ale do dneška celkově zhoršilo ovzduší a viditelnost.

    • tresen napsal:

      Alpy jsou i dnes občas vidět. Mám tu krásnou zkušenost z Vítkova Hrádku a z Hochfichtu.

  16. tresen napsal:

    Půjde to vymazat?
    Omlouvám se za tu duplicitu, měla jsem dojem, že zlobí wordpress a ty příspěvky mizí do kanálu.

    • Bavor V. napsal:

      Třešínko
      něco jsem vymazal, bylo toho podstatně více. Příště důvěřujte WP a zkuste si trpělivě počkat, až se strážný rozhodne mne upozornit nebo až se vyspím 😀

  17. tresen napsal:

    Jasné. Ještě jednou se omlouvám.

  18. Bavor V. napsal:

    Nemáte za co. Prostě se stalo a ne vaší vinou.

  19. Občan napsal:

    Dík za skvělé počtení i pokoukání nejen panu Bavorovi!
    Třešni upřímně gratuluji k nalezení klenotu 🙂

    Miluji staré pohlednice; bohužel nás nepatrná dírka ve střeše připravila o krabici, v níž jsme měli uloženy právě rodinné fotopoklady vč. pohlednic ještě po praprabarodičích. Dodnes jsme se s tou ztrátou „rodinné paměti“ nesrovnali.
    O to větší mám radost, když se nám v knížce podaří najít fotku nebo pohlednici, kterou tam někdo strčil jako záložku 🙂

    Je ten archiv v dobrých rukou?

  20. věra napsal:

    Pane Bavore, zaznamenala jsem ten nález archivu v TV. Pan Seidel byl tedy rodák z vesnice vzdálené od nás pár kilometrů. Fotečky jsou krásné, jen mě mrzí, že nezůstal někde tady, nebo že si sem aspoň občas nepřijel zafotit 🙂 – to by byly krásné snímky Lužických hor nebo Českého Švýcarska, u nás je taky nádherně..

    • K-k. napsal:

      Věro, nejsou to sice rajiny, ale architektura, památky a podobně – ale možná si tam něco taky najdete: http://www.soalitomerice.cz/qfoto

    • Bavor V. napsal:

      Paní Věro
      osud rozhodnul. Je spousta dalších slavných fotografů, možná že tam někoho takového také máte, jen o něm nevíte. Vždyť i ten Seidel je slavný vlastně jen na té Šumavě.

      • věra napsal:

        No, já jsem letos koupila dceři k Vánocům knížku našeho města ve staré fotografii, zrovna tak před pár lety velkou a krásnou publikaci, která mapuje historii našeho města, vlastně každý rok musí být nějaká ta kniha o našem okolí – už jich dcerka má pěknou řádku a hlavně, ví o našem městečku spoustu věcí. Okolí, i vzdálenější, máme prochozené a proježděné na kole, samozřejmě taky fotíme, ale nejsme tak šikovné, jako paní K-k., takže to má cenu spíš jen pro nás.. A paní K-k., dík za nasměrování, trošku jsem se mrkla, dám si to na lištu a prohlédnu pořádně.

  21. Petrpavel napsal:

    Miluji staré fotografie. Natož ty s cenou pro pamětníky. Tyto jsem si rád prohlédl, ale přecejenom pro mě je „hvězdou“ fotograf Dvorák z D, který navštěvoval a fotografoval „moji“ krajinu – po Vltavě a oko, přibližně od od Slap ku Praze. Kdo má zájem o tato místa, nechť se pokochá :
    http://www.dvorak-davle.cz/

    • Bavor V. napsal:

      To je v pořádku, každý má mít „svého“ fotografa. Stejně tak se tu můžou objevit Sudek s Dostálem. Respektuji je, ale nejsou „od nás“

      • Petrpavel napsal:

        Sudek či Dostál jsou jiná kategorie. Měl jsem na mysli místní forografy – pohlednicáře. Ten pojem „od nás“ je tady životně důležitý. Byli to fotografové dějů, které, jak říká Švejk, dobře se fotí, nehýbají se ani neutečou :-). Přesto dalšími generacemi milovaní a právem.

    • rybářka napsal:

      Petřepavle, vaše krajina je můj rybářský celý svět. Celé to povodí znám důvěrně Jsem takova ta samotářka, spokojená nejvíc u vody, v lese a vůbec v přírodě. Na některých fotkách jsou zachycena místa, kam chodím rybařit.. Jsem už víc než 10 let Benešačka a tak Sázava i Vltava ( Sázava od Horky po Davli, Vltava od Slap po Vranov ) je místem pobytu, velmi častého. Děkuju vám za radost, co mi způsobil pohled na obrázky. Nám rybářům je čas, kdy jsme odtrženi od přírody už nyní, v únoru dlouhý. Nevím, zdali se ta kniha o Vltavě nenachází už v knihovně rodičů, Ale i tak, si ji pořídím. Je zajímavé vidět, jak řeka a její okolí s věkem krásní, jak se vyvíjí. Ještě jednou, tisíceré díky.

      • Petrpavel napsal:

        Rybářko, takové sdělení potěší.
        Já jsem zase byl rád, že jsem se po jisté době, díky tomuto článku, podíval na mnou odkazovanou webovou stránku. A ejhle : blikala tam na mě reklama na knížku o Moráni! Místo, na které jsem se o prázdninách u babičky díval z druhého břehu dětskýma očima už před více než šedesáti léty, a pak až dosud je jen tušil pod vodou Slapské přehrady, a hledal na starých fotkách a ve vzpomínkách u starších příbuzných i leckde jinde. Stále tam jezdím, na chatu. Zítra letím koupit!
        Poněvadž jezdím k vodě už asi tisíc let, musím se vyjádřit k mému rybaření. Jako kluk ano, načerno s klackem. Pak nic. Ale pořád si říkám, že rybaření ještě ne, až budu mít
        dost času 🙂
        Ještě k Vltavě : Tu Zmizelou Vltavu nemám, půjčuji si ji v knihovně, ale mám pěknou, doporučuji :
        http://m.hubatacernoska.cz/cz/produkt/caka-jan-zmizela-vltava.html

        • Petrpavel napsal:

          Knihu „Krajem soutoku Vltavy se Sázavou“, co si půjčuji v knihovně, jsem si nazval „Zmizelou Vltavou“… já popleta … jdu raděj spát 🙂

  22. Slim napsal:

    V HP je americký velvyslanec Eisen a rozebírá včerejší Obamovu řeč o Stavu Unie

  23. vonrammstein napsal:

    Super článek, díky! Chystám se do Krumlova v létě, pár let jsem tam nebyl. O muzeu vím, moc se na něj těším.

Komentáře nejsou povoleny.